Před nějakou dobou jsem někde napsala, jak se v ČR blýská na lepší časy tzv. kulturním a kreativním průmyslům. Byla to pravda! Přesně před rokem dvě klíčová ministerstva – kultury a průmyslu a obchodu, podepsala společné memorandum, v němž se zavázala bok po boku pracovat na tom, aby ti, co chtějí své podnikání vystavět na vlastním talentu a kreativitě, k tomu měli co nejlepší podmínky. O tom, jaká pohroma se na tento sektor ekonomiky za pár měsíců přiřítí, a co všechno se tím změní, neměl tehdy nikdo ani tušení.

Pandemie onemocnění COVID-19, která na čas zcela paralyzovala českou i evropskou ekonomiku, a způsobila tak obrovské škody, se nevyhnula ani kulturním a kreativním průmyslům, kam spadají profese opírající se o talent. Už dávno se nejedná pouze o scénické a výtvarné umění, hudbu, film nebo televizi, ale také o reklamu, architekturu, design či tradiční umělecká řemesla. Unijní instituce spočítaly, že opatření, která měla zastavit další šíření nemoci, se tohoto sektoru dotkla velmi citelně – větší ztráty než kulturní a kreativní průmysly zaznamenal už jen automobilový průmysl a cestovní ruch. Přitom kulturní a kreativní odvětví tvoří 4 % unijního HDP, tedy podobně jako ICT sektor nebo ubytovací a gastronomické služby, a dle statistik Evropského parlamentu zaměstnávají až 12 milionů lidí. To vůbec není málo.

Kreativci potřebují v této nelehké době povzbuzení a také ujištění, že se na ně nezapomnělo. A to jak v připravovaném balíku pomoci, který pro své členské státy připravuje EU a o kterém se v médiích píše jako o Plánu obnovy EU, tak v národních plánech reforem, které za tímto účelem připravují jednotlivé vlády, včetně té české. Kromě finanční injekce z EU, která má tento sektor postavit znovu na nohy, tu pořád zůstávají dlouhodobé výzvy, k nimž určitě patří slušná infrastruktura pro rozvoj kulturních a kreativních průmyslů, odpovídající systémová podpora a financování, rozvinutá spolupráce s kreativními podniky ve výzkumu, vědě a inovacích, zavedení výuky kreativity na školách nebo fungující systém zadávání veřejných zakázek v kreativním odvětví.

Na začátku září jsem ve spolupráci s Institutem pro politiku a společnost uspořádala diskusi Síla české kreativity, kde všechny tyto otázky zazněly. Ne na všechny se zatím našla jasná odpověď, ale pro začátek je důležité, že se na jednom místě potkali zástupci státní správy, oborových asociací, krajů, měst, univerzit, neziskového sektoru, byznysu, ale i jednotlivci, a mluvili spolu. Padl zde i slib, že se podobná konstruktivní setkání budou odehrávat častěji a mně osobně bude ctí být u toho, nebo lépe – iniciovat je. Nastal totiž čas posunout se dál a chtít konkrétní závazky. Tak se toho nebojme a pojďme společně do toho! Století kreativity, které máme před sebou, nám dá určitě za pravdu.

Záznam z debaty Síla české kreativity si můžete pustit zde

Komentář vyšel na stránkách měsíčníku Hospodářské komory ČR Komora.