Tohle Nečas nemůže myslet vážně
Když se sestavovala nová Evropská komise, většina států nominovala muže. Jenže národní státy jaksi nepočítaly s tím, že si Barroso „dupne“ a bude chtít alespoň polovinu Komise složenou z žen. Ty se poté – kupodivu! – našly. A nejenže se našly nějaké ženy, ale našly se ženy kompetentní, za kterými si národní státy stojí jako za svými zástupkyněmi v Komisi.
Nečas je ve stejné pozici jako Barroso. Je to on, kdo je zodpovědný za sestavení vlády. Samozřejmě, že to není jen otázka pohlaví. Ale je to TAKÉ otázka pohlaví. Pouhý pohled na složení vlády ukazuje, že konkrétní ministři často nejsou experty na tematiku daného rezortu - namátkou ministr kultury Besser, lékař, starosta Berouna a podnikatel v oblasti realit. Nebo ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, dlouholetý člen hospodářských komor a člověk pohybující se v oblasti podnikání. Ministr dopravy Vít Bárta, bývalý majitel bezpečnostní agentury či ministr zemědělství Ivan Fuksa, který se na post „přestěhoval“ z ministerstva financí. O tom, že na pozici ministra průmyslu a obchodu je člen dozorčí rady Martin Kocourek a na pozici ministra životního prostředí člen dozorčí rady Lesů České republiky (přičemž Lesy ČR jsou velmi často v rozporu s ekologickými zájmy), ani nemluvě. Samozřejmě, že není účelem mít muže nebo ženy na postech, jejichž tematice nerozumí. Ale argumentace předsedů stran je vyloženě neprofesionální.
Ve volbách dali voliči a voličky masově najevo, že mají zájem o více žen v politice – 14 se jich dostalo do sněmovny pomocí preferenčních hlasů. Ještě se dá pochopit, že Karolína Peake, která má malé děti, na pozici ministryně spravedlnosti jít nechtěla. (Ale ruku na srdce – copak ministři, včetně premiéra – nejsou otcové?) Vysvětlovat neochotu političek jít na ministerskou pozici tím, že vyjednávání byla náročná a ženy vyčerpala, je však argument nehodný předsedy strany, která založila svou identitu na vysokém počtu žen na kandidátních listinách.
Také argumenty ODS a TOP 09, že na danou pozici ministrů „nebyly ženy“ nebo strany dostaly jiné rezorty, jsou jednoduše pokrytecké. "Na můj vkus je to příliš maskulinní složení vlády České republiky, vidím to jako problém, nicméně v té kombinaci resortů se nominace takto jednostranně genderově vybarvily," vysvětlil premiér. Samy se vybarvily? To řekne člověk, který se v politice pohybuje od roku 1992, zná mechanismy vyjednávání a ví, že se nikdy nic samonevybarví? Který před volbami hovořil o tom, že chce více žen ve vedení? Jak dlouho hledal?
Klaus tuto vládu nejspíš schválí. Proč by neměl? Takto se dohodly strany koalice, on sám se ve věci žen na vedoucích pozicích vůbec neangažuje. Spíše naopak. Po Zemanově „vládě sebevrahů“ máme další vládu zcela bez žen. Teď tedy bude důležité sledovat, jaké bude obsazení postů náměstků, resp. náměstkyň. Za posledních pět let se počty žen ve vedení rezortů vůbec nezměnily (viz publikace Otevřené společnosti Ženy a česká společnost). Je na koaličních stranách, aby alespoň zde zlepšily svou reputaci.
Po volbách se objevily komentáře, že teď už je rovnost zaručena, ženy se do politiky můžou dostat bez jakýchkoliv problémů a žádná opatření nepotřebujeme. No, další čtyři roky máme co dělat.
Zkrácená verze tohoto textu vyšla v LN z 1.7. 2010
Nečas je ve stejné pozici jako Barroso. Je to on, kdo je zodpovědný za sestavení vlády. Samozřejmě, že to není jen otázka pohlaví. Ale je to TAKÉ otázka pohlaví. Pouhý pohled na složení vlády ukazuje, že konkrétní ministři často nejsou experty na tematiku daného rezortu - namátkou ministr kultury Besser, lékař, starosta Berouna a podnikatel v oblasti realit. Nebo ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, dlouholetý člen hospodářských komor a člověk pohybující se v oblasti podnikání. Ministr dopravy Vít Bárta, bývalý majitel bezpečnostní agentury či ministr zemědělství Ivan Fuksa, který se na post „přestěhoval“ z ministerstva financí. O tom, že na pozici ministra průmyslu a obchodu je člen dozorčí rady Martin Kocourek a na pozici ministra životního prostředí člen dozorčí rady Lesů České republiky (přičemž Lesy ČR jsou velmi často v rozporu s ekologickými zájmy), ani nemluvě. Samozřejmě, že není účelem mít muže nebo ženy na postech, jejichž tematice nerozumí. Ale argumentace předsedů stran je vyloženě neprofesionální.
Ve volbách dali voliči a voličky masově najevo, že mají zájem o více žen v politice – 14 se jich dostalo do sněmovny pomocí preferenčních hlasů. Ještě se dá pochopit, že Karolína Peake, která má malé děti, na pozici ministryně spravedlnosti jít nechtěla. (Ale ruku na srdce – copak ministři, včetně premiéra – nejsou otcové?) Vysvětlovat neochotu političek jít na ministerskou pozici tím, že vyjednávání byla náročná a ženy vyčerpala, je však argument nehodný předsedy strany, která založila svou identitu na vysokém počtu žen na kandidátních listinách.
Také argumenty ODS a TOP 09, že na danou pozici ministrů „nebyly ženy“ nebo strany dostaly jiné rezorty, jsou jednoduše pokrytecké. "Na můj vkus je to příliš maskulinní složení vlády České republiky, vidím to jako problém, nicméně v té kombinaci resortů se nominace takto jednostranně genderově vybarvily," vysvětlil premiér. Samy se vybarvily? To řekne člověk, který se v politice pohybuje od roku 1992, zná mechanismy vyjednávání a ví, že se nikdy nic samonevybarví? Který před volbami hovořil o tom, že chce více žen ve vedení? Jak dlouho hledal?
Klaus tuto vládu nejspíš schválí. Proč by neměl? Takto se dohodly strany koalice, on sám se ve věci žen na vedoucích pozicích vůbec neangažuje. Spíše naopak. Po Zemanově „vládě sebevrahů“ máme další vládu zcela bez žen. Teď tedy bude důležité sledovat, jaké bude obsazení postů náměstků, resp. náměstkyň. Za posledních pět let se počty žen ve vedení rezortů vůbec nezměnily (viz publikace Otevřené společnosti Ženy a česká společnost). Je na koaličních stranách, aby alespoň zde zlepšily svou reputaci.
Po volbách se objevily komentáře, že teď už je rovnost zaručena, ženy se do politiky můžou dostat bez jakýchkoliv problémů a žádná opatření nepotřebujeme. No, další čtyři roky máme co dělat.
Zkrácená verze tohoto textu vyšla v LN z 1.7. 2010