Na začátku tohoto týdne jsem si s pobavením, ale také se smutkem a rozčarováním nad úřednickou zlovůlí, přečetla rozhovor s ředitelkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), Kateřinou Arajmu.
V rozhovoru o doprovodných argumentech pro neprodloužení smlouvy Autonomnímu sociálnímu centru Klinika nám paní ředitelka dala nahlédnout přímo až do samotných střev českého deficitního pojetí politiky a veřejného zájmu. Způsob, kterým je veřejný zájem v Česku pojímán, totiž dodnes připomíná centralistický byrokratismus totalitní společnosti, o kterém jsme si mysleli, že zmizel spolu s ČSSR a rozpadem Železné opony. Bohužel, jak je vidět, nezmizel.

Osobně se mě v rozhovoru obzvláště dotkly pasáže, v nichž se paní ředitelka vyjadřuje o rodičovském centru na Klinice. Rodičovské centrum evidentně nikdy nenavštívila, ale má spoustu argumentů pro to, že je toto centrum provozováno v rozporu se zákonem, a jeho činnost by měla být, spolu s celou Klinikou, okamžitě ukončena.
Kateřina Arajmu se nesprávně domnívá, že jde o mateřskou školku, a tudíž jako taková musí dodržovat určité parametry a podmínky, zejména co se bezpečnosti a hygieny týče. Jelikož v rozhovoru neváhala vyslovit řadu nepravdivých domněnek o fungování tohoto rodičovského centra, ráda bych zde publikovala dopis, který kolektiv Mamatata odeslal nejen ÚZSVM, ale také radnici na Praze 3. Obsah tohoto dopisu podobné úřední bludy a domněnky uvádí na správnou míru, a zároveň osvětluje, proč je právě Klinika důležitým prostorem pro činnost tohoto uskupení rodičů a dětí:

Vážení,

píši Vám právě společně s kolektivem rodičů a dětí MamaTata z prostorů žižkovské Kliniky.

Díky možnosti se zde rok scházet jsme společně vybudovali jak vnitřní, tak venkovní zázemí pro nás a naše děti, které každý týden tančí, tvoří, učí se a hrají si právě v těchto prostorách.

Chceme, abyste věděli, že důvodem proč naši rodičovskou skupinu provozujeme právě zde (máme tu venku pískoviště a uprostřed budovy dvě vybavené místnosti), není nutnost prostoru. Je to sdílení nadšení k tomu dělat věci zdarma pro ty, kteří to potřebují či jim přijde důležité dělat věci svépomocí.

Naše skupina je plná rodičů, kteří jsou vděční, že netrpí sociálním vyloučením, které je v dnešní době pro čerstvé rodiče běžné, společně se vzdělávají a tvoří prostor pro sebe, své děti i ostatní. Síla našeho společenství je právě v tom, že díky Klinice nevyužíváme služeb státu či soukromých subjektů a fungujeme díky zapojení všech zúčastněných.

Taková místa jsou součástí každé světové metropole a přirozenou součástí každé opravdové demokracie.

Přijde nám nepřípustné útok neonacistů neodsoudit a naopak jej použít jako argument pro nebezpečnost místa, které je jediným autonomním sociálním prostorem v Praze.

Pevně doufáme a prosíme, abyste uvážili návrhy kolektivu Kliniky a spřízněných právníků o prodloužení výpůjčky na další rok společně se vstřícnými kroky při změně účelu užívání stavby.


Na závěr bych ráda poznamenala, že podobná rodičovská centra jako to v Klinice fungují např. v Berlíně zcela běžně. Stejně jako v Berlíně je i v Praze hromada nevyužitých objektů, které by se daly podobně využit. Oproti Berlínu se ovšem potýkáme s praxí, kdy dokonce i stát využívá svého prázdného majetku ke spekulacím, a raději s ním handluje na realitním trhu, než aby jej poskytl svým občanům pro bohulibé svépomocné aktivity, jejichž financování jinak běžně spadá do státní či obecní agendy. Další ukázkou typicky českého cynismu je to, že když už úřady občanské iniciativě nějakou budovu nabídnou, jedná se o toxické prostředí plné azbestu, které se hodí leda tak na asanaci, jinými slovy – už z něj nejen nebude žádný kšeft, ale jeho likvidace navíc bude něco stát. Domnívám se, že právě azbest byl důvodem, proč bývalé jesle v Michli zejí prázdnotou. Opravdu ale nechápu, proč by v zamořeném prostředí mělo fungovat rodičovské centrum jenom proto, že jde o aktivitu zespoda. Tím spíš, když je Klinice vyčítáno, že na provoz všelijakých aktivit nemá úřední štemply a nesplňuje tak patřičné bezpečnostní a hygienické podmínky. Je snad cílem českého pseudo-demokratického zřízení aktivní občanskou společnost otrávit, umořit, a zahubit nejen symbolicky, ale i doslova?