Hygienou proti zdravému rozumu
Během prvního týdne synovi docházky mě ve školce zaujalo, že si děti mohou samostatně mazat chleba pomazánkou, přičemž jídlo je na stole delší čas, takže není nutné, aby všichni všechno slupli na povel v přesně vymezeném čase. Toto jsem docenila zejména ve chvíli, kdy jsem se na Facebooku dočetla o peripetiích kamarádky, jejíž syn byl v jiné školce kárán za to, že nesnědl svačinu. Když se kamarádka zeptala, zda by její syn mohl dostávat pečivo bez pomazánky, jelikož pomazánky nejí, bylo jí řečeno, že to nejde, protože by to prý pak takto chtěli všichni. Ve školce zřejmě nabízejí jako pomazánky skutečné delikatesy, doceněné jen těmi největšími labužníky… Hrdě jsem hlásila, že v naši školce je dětem umožněno samostatně manipulovat s nožem a mazat si chleba podle toho, jak má kdo chuť. Co víc, děti si nádobí samy najdou v polici, a následně jej i samy umístí do myčky, která je přímo ve třídě. Není to skvělé, že se děti takto učí samostatnosti?
Bohužel není, alespoň ne pro hygieniky. Inspekce si na školku došlápla právě v den rodičovských schůzek a bylo rezolutně rozhodnuto, že ve třídách se nesmí mýt nádobí a všechny myčky musí pryč. Mytí nádobí je prý povoleno pouze ve stavebně oddělených prostorách. Než bude možné problém ve školce stavebně vyřešit (pokud vůbec vyřešit půjde), děti budou muset chodit na svačiny do hlavní jídelny, protože školka nemá výtah ani kapacity na to roznášet nádobí do tříd v horních patrech. Děti tak nejen přijdou o značnou část dopoledního programu (vypakovat skupinu 25 předškoláků k společnému odchodu kamkoliv, byť jen do jiné části budovy, je úsilí, které zabere značnou část dopoledne), ale také o dosavadní možnost jídlo si samy servírovat, uklízet po sobě, a především nemuset jíst v přesně vymezeném časovém úseku. Hygienická inspekce rovněž shledala nevhodným, že děti pomazánku sdílí. Nyní jí nově budou muset mít naservírovanou na vlastních talířcích, takže se lze domnívat, že značná část tohoto ne u všech oblíbeného pokrmu bude vyhozena. Nelibost inspektorů dále vyvolalo to, že rodiče pohybující se po budově školky nemají na nohou návleky. Ty budou tedy nově zavedeny a umístěny k vchodu školky.
Jak je tedy vidět, některé hygienické nároky přímo vytváří tlak na to, abychom se jako společnost chovali iracionálním a především zcela neekologickým způsobem. Pominu-li nesmyslnost některých hygienických doporučení, kdy vám např. na festivalech prodejci odmítnou nalít další pití do stejného kelímku, nebo jsou konzistentně ignorovány nejnovější poznatky ohledně lidského mikrobiomu a jeho role v budování lidské imunity (viz např. nevhodnost umývání novorozenců v porodnicích), v podání „přehygienizované“ školky se dočkáme nejen značného množství vyhozené pomazánky, ale také igelitových návleků na jedno použití, a v nejhorším případě snad i nahrazení stávajících hrnků ve třídách plastovými kelímky. Při zmínce o této možnosti ředitelkou se nicméně mezi rodiči ihned objevila kritická poznámka o popírání kurikula školky, které jinak mezi svými cíli uvádí výchovu k samostatnosti, zdravému životu, a k šetrnému vztahu k životnímu prostředí. Nyní však mateřská škola o mnohé z nástrojů k dosažení těchto cílů přijde. Vzhledem k tomu, že do naší školky s oblibou umisťují své děti rodiče, kteří jsou oproti běžnému vzorku populace o kousek uvědomělejší, ihned se začaly rojit nápady na to, jak nad hloupými nařízeními jdoucími proti selskému rozumu vyzrát. Bude třeba právník? Brigádník se zdravotním průkazem ochotný nosit nádobí dětem do tříd? Snad na něco přijdeme. Co ovšem nejspíš v dostupné době nevyřeší nikdo z nás, je hloupost rigidního dodržování některých z hůry daných pravidel, nařízení a vyhlášek. Všeho moc škodí, a s hygienou tomu není jinak.