Zejména mezi postaršími konzervativci vyvolaly v uplynulém týdnu pozdvižení dvě vzájemně související věci: studentky a studenti stávkující na protest proti nedostatečnému úsilí politiků efektivně chránit klima a dále pak ženy, které nechtějí v čase globální environmentální krize na svět přivádět své potomky. Největší nepochopení a potřeba jim za to nadávat již tradičně přichází především od postarších patriarchů odmítajících vlastní podíl zodpovědnosti za to, že tento svět zdevastovali.

Nejít do školy nebo nemít děti jsou dvě různá rozhodnutí, která mají podobnou příčinu a motiv. Svět kolem nás umírá, globální ekosystém se hroutí, lidská civilizace spěje mílovou rychlostí k celkovému kolapsu a lidská rasa již možná brzy k vlastnímu vymření. Ti, kteří by mohli otočit kormidlem, zařadit zpátečku, a nastolit jiný, životadárnější směr, jakoby neviděli a neslyšeli. Politické a ekonomické elity se raději přežerou k smrti, než aby si utrhly od úst a něco po sobě zanechaly také pro příští generace.



Děti po celém světě se rychle probouzí do světa, kterému již nemohou věřit a ve kterém si přestaly připadat bezpečně. Skoro nic ze starých pravd, které jim dospělí donekonečna omílají, už neplatí. Proč chodit do školy, když jim starší generace budoucnost zničila? Jakou legitimitu má dnešní vzdělávací systém, který se v českém kontextu dosud nebyl schopen adaptovat ani na život v kapitalismu a rádoby demokracii, natož na to, aby děti připravil na hrozící kolaps současné civilizace a prohlubující se environmentální krizi? Jakou vůbec má legitimitu celý současný systém a ti, kteří stojí v jeho čele? A proč vůbec rodit nějaké další děti do světa ovládaného psychopatickými leadery, jimž na budoucnosti dnešní mladé nebo té ještě nenarozené generace absolutně nezáleží?

Muži, kteří toto nechápou a nahlas křičí a kopou, si ve skutečnosti nechtějí přiznat, že selhali. Selhali ve své samozvané roli patriarchů. Selhali v péči o ženy a o děti, skrze níž si po staletí usurpovali nadvládu nad nimi. Spolu se ztrátou schopnosti zajistit ženám a dětem blaho a bezpečný život přišel muž – patriarcha o poslední zbytky legitimity sebe coby hegemona lidského společenství. Ve světě globálního kapitalismu se patriarchální systém založený na konkurenčním boji, válkách, drancování a vzájemném vykořisťování projevil jako zcela neudržitelný a destruktivní. Jako systém, který v celoplanetárním měřítku bez vzájemné solidarity a úcty k živé přírodě nakonec zahubí sám sebe.

Ženy vzdorující prokreačním nátlakům i stávkující studentky a studenti těmto patriarchům dávají jasný vzkaz. Odmítáme váš systém. Odmítáme být jeho součástí a participovat na jeho dalším pokračování.
Odmítáme vaší nadvládu. Selhali jste.

Postarší konzervativní muž tak rychle ztrácí pevnou půdu pod nohama. Čílí se a nadává. Ponižuje ženy a vysmívá se mládeži. Hledá zástupné důvody, aby delegitimizoval jejich činy a rozhodnutí. Chce zpátky svou kontrolu nad těmi, které po většinu historie ovládal. Jenomže král je nahý a všichni to vidí.

Drazí patriarchové. Patriarchát skončil. Hrdiny dneška nejsou ti, kteří válčí, ničí a ovládají. Hrdiny jsou ti, kteří se ze světa snaží opět udělat bezpečné místo, na kterém se lidé nebudou bát mít děti a kde školní příprava na budoucnost opět bude mít svůj smysl.