Vyzývám k znalostnímu duelu Jiří Dolejš vs. Fridays For Future

27. 07. 2019 | 19:28
Přečteno 5106 krát
Svým článkem o „klimatické víře“ a „nedovzdělaných“ studentech z hnutí Fridays For Future Jiří Dolejš pouze trapně usvědčuje sám sebe z hlubokého nedostatku znalostí o skutečném stavu naší planety. Pokud někomu schází dostatečné vzdělání, pak je to on sám.

Na rozdíl od Jiřího Dolejše znám mladé lidi z Fridays For Future docela dobře a mnohé z nich osobně. Jsme na jedné společné lodi nyní poměrně rychle rostoucího klimatického hnutí v Česku. Je skvělé, že po organizacích jako Greenpeace a Hnutí Duha, nebo hnutí Limity jsme my, u nás konečně máme také aktivní studentské hnutí, které má hned několik pozitivních efektů. Svým mobilizačním potenciálem vytrhává veřejnost z její letargie a sebevražedné náměsíčnosti tváří v tvář klimatické krizi, emancipuje a občansky aktivizuje českou mládež, a díky svému věku dodává klimatickému hnutí legitimitu skrze svůj apel na společenskou zodpovědnost vůči budoucím generacím.

Při čtení článku Jiřího Dolejše jsem nevěřila vlastním očím, jaké demagogie, nenávistné lži a nepodložené názory může veřejně známý politický činitel vypustit na adresu poměrně velké skupiny mladých lidí (15. března po celém světě stávkovalo téměř milion a půl studentů), s jejímiž zástupci se pravděpodobně nikdy v životě osobně nesetkal, a zřejmě se ani blíže neseznámil s jejich argumentací. Kdyby tak totiž učinil, pravděpodobně by na veřejnost nikdy nevypustil článek, ve kterém sám sebe zdiskredituje takovým množstvím nesmyslných tvrzení:

Podle Dolejše jsou kupř. studenti zmanipulované ovce, které zanedbáváním školy přichází o vzdělání a kompetence potřebné pro řešení klimatické krize. Dále prý katastrofální scénáře příliš zveličují. A jejich stávky údajně nepřináší žádná opravdová řešení. Požadavky studentů prý naopak ohrožují naší ekonomiku a cenu energetické transformace přenáší na obyčejné lidi.

Všechna tato tvrzení lze velice snadno vyvrátit, a dokonce je i obrátit proti samotnému autorovi.

Stávkující studenti jsou pravým opakem toho, co Jiří Dolejš označuje zmanipulovanými ovcemi. Naprostá většina z nich jsou naopak kriticky uvažující a intelektuálně mimořádně obdaření jedinci, kteří sledují relevantní vědecké poznatky a závěry, a disponují schopností se zorganizovat a zmobilizovat ve chvíli, kdy zcela správně vyhodnotili propastnou disproporci mezi vědeckými doporučeními a reálnou politikou, která vědecké závěry už víc než třicet let ostentativně ignoruje. Za ovce lze naopak označit tu část společnosti, která se navzdory všudypřítomným důkazům probíhajícího rozpadu klimatu dál chová tak, jako kdyby se nic nedělo. Horší už jsou snad jen ti, kteří navrch k vlastní nečinnosti podkopávají snahy těch, kteří na ohromná rizika spojená s naší neochotou změnám klimatu zabránit upozorňují. Zůstaneme-li u zvířecích příměrů, pak bych studenty označila spíše za sojku práskačku, která upozorňuje na blížící se nebezpečí, zatímco Jíří Dolejš sám sebe pasuje spíše do role zákeřného vlka.

S čistým svědomím mohu říci také to, že studenti, kteří celkem třikrát nebyli ve škole, opravdu o nic nepřišli. Naopak se toho v uplynulých měsících naučili mnohem víc než jejich spolužáci, kteří zůstali ve školních lavicích. A to hned z několika důvodů:

Předně je potřeba nezapomínat na to, že české školství je značně zastaralé a skandálním způsobem zaostává. Naše školy nejen že děti nijak nepřipravují na nejistou budoucnost, ale naopak z nich svou nudou, konvenčností, rigiditou a neinovativním přístupem dělají závislé jednorozměrné jedince tvarované podle jedné jediné šablony, která pro dnešní dobu už dávno neplatí, a už vůbec nebude platit pro tu budoucí. Podobně jako Jiří Dolejš nebo značná část českých pedagogů a pedagožek tito jedinci nebudou schopni uvažovat mimo zaběhlé konvence a nacházet potřebná řešení pro akutní situace. Vždyť české školství dosud nebylo schopné adekvátně zareagovat ani na současné podmínky globálního kapitalismu, natož aby děti připravovalo na plíživou robotizaci pracovního trhu. O tom, že by je snad připravovalo na budoucnost definovanou klimatickým a civilizačním rozvratem, snad už nemůže být ani řeč. O tom ostatně svědčí i fakt, že za svou účast na stávkách a prostor získaný v médiích se mnozí studenti a studentky od svých vyučujících dočkají spíše šikany nežli pochvaly. Kdo však kdy slyšel některé studentské projevy, nebo četl jejich odpovědi v rozhovorech v novinách a v televizi, musí si nutně říct „já v tvém věku takhle chytrý teda nebyl“, případně „v tvém věku jsem třískal míčem o zeď / balil holky na diskošce / chodil kouřit na záchod“ či cokoliv jiného, méně intelektuálního. Dosaďte si sami.

Z projevů, odpovědí v novinách, nebo i z mých rozhovorů a spolupráce s lidmi zapojenými do Fridays For Future vím, že mnozí z nich mají kupříkladu z přírodopisu či společenských věd mnohem hlubší znalosti než naprostá většina jejich vrstevníků. Kdyby se ve školách zkoušelo ze znalostí planetárního systému, ekosystémových služeb, environmentální ochrany, či udržitelného životního stylu, jsem si jistá, že by svými vědomostmi navzdory třem dnům „za školou“ s přehledem strčili do kapsy i samotné vyučující. Chce-li tedy Jiří Dolejš studenty a studentky z hnutí Fridays For Future označovat za nedovzdělané, pak navrhuji uspořádat znalostní duel, ve kterém se utká kupř. s Petrem Doubravským, Annou Mezgerovou, Lucií Smolkovou, nebo Vítkem Springorum. Rychle by se projevilo, jak moc se hodiny "za školou" projevily v znalostech relevantních pro nastolenou debatu. Tak trochu mám podezření, že by v tomto klání Jiří Dolejš prohrál. Jinak by totiž nemohl nebýt alarmistou. A ve svém textu by se nedopustil dalších hloupých tvrzení...

Nikdy by například neprohlásil, že Fridays For Future zveličují apokalyptické scénáře. Kéž by tomu tak bylo, ale pro popis hrůz, které nás v důsledku změny klimatu bohužel čekají, pokud se nerozhodneme proti nim účinně bojovat, nejsou žádná adjektiva dostatečně hrozivá. Kdyby Jiří Dolejš četl vědecké práce světových klimatologů, nebo zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu při OSN, případně kdyby občas přelouskal články a reportáže BBC, The Guardian, nebo New York Times, nebo důvěřoval v takové instituce, jako je NASA, pak by přece musel vědět, že lidstvo nikdy v historii nebylo tak blízko civilizačnímu kolapsu a riziku vlastního vymření, jako právě teď. Od loňského října už i samotní odborníci a přední představitelé OSN začali takříkajíc „vyšilovat“ a používat mnohem emotivnější varování, která už nikoho nenechají na pochybách o závažnosti a akutnosti situace. Jsou snad i oni podle Jiřího Dolejše nedovzdělanými alarmisty? Opravdu je tak nadsazené mluvit o apokalypse, když přední světoví klimatologové, jako je např. Hans Joachim Schellnhuber, varují před tzv. body zvratu, které při současném vývoji oteplování již ve velmi krátké době Zemi přivedou na trajektorii celé série pozitivních zpětných vazeb, v jejichž důsledku se naše planeta do konce století velmi pravděpodobně stane obyvatelnou jenom v polárních a subpolárních oblastech? Je dokonce docela možné, že některé tyto body zvratu jsme již překročili – ledovce tají rekordní rychlostí, mořská hladina stoupá, permafrost taje a uvolňuje do ovzduší další metan, tajgy v severských oblastech hoří v bezprecedentní míře a proměňují se v další megatuny skleníkových plynů. Celý svět sužují rekordní horka, která podle Schellnhubera mohou i v mírném pásu v polovině století dosáhnout výše padesáti stupňů Celsia. Takové teploty by nepřežily žádné naše stromy. Je varování před takovým scénářem, ke kterému aktuálně spějeme, zveličováním problému? Pro lidi, kteří moc nečtou anglicky, bych doporučovala si udělat obrázek s pomocí tohoto zevrubného souhrnného článku o všem, co se aktuálně s klimatem děje a jaká jsou s tím spojená rizika.

Další věc, kterou by Jiří Dolejš nikdy nenapsal, kdyby byl v dané problematice dostatečně vzdělaný a znal studentské hnutí Fridays For Future i jinak než jen z článků v novinách, je tvrzení, že řešení požadovaná studenty ohrožují ekonomiku, nebo že cenu za energetickou transformaci zaplatí obyčejní lidé.

V první řadě je potřeba si uvědomit, že mnohem větším rizikem než energetická transformace je pro naší ekonomiku samotný rozvrat klimatu a s ním spojené náklady a ztráty. Způsobené zejména nedostatkem vody a neúrodou, přírodními katastrofami, extrémními teplotami, bouřemi, povodněmi, a také občanskými nepokoji, nebo dosud bezprecedentním nárůstem migrace způsobeným přibývajícím počtem míst na planetě, která přestanou (a některá už přestávají) být v důsledku změny klimatu obyvatelná. Rovněž je také potřeba počítat s množstvím nemocí, úmrtí, požárů, poruch, a tak dále. Naopak přechod na zelené technologie a udržitelný životní styl je pro naší ekonomiku příležitostí a vlastně i nutností, nechceme-li si nechat ujet vlak současného vývoje.

Že by za modernizaci energetiky museli zaplatit obyčejní lidé? To se klidně může stát, ale nebude to vina studentů. Pokud k tomu dojde, nejspíš půjde o zmršené dílo neoliberálních a antisociálních politiků, kteří vycítí příležitost k zneužití přechodového stavu sociálně nespravedlivým způsobem, který přinese výhody pouze jim samotným a soukromým korporacím. Nic takového studentské hnutí nepožaduje. K velkému překvapení Jiřího Dolejše naopak mnozí stoupenci Fridays For Future po vzoru hnutí Limity jsme my operují takovými koncepty, jako je klimatická či environmentální spravedlnost. Ty se týkají právě nerovnoměrné distribuce rizik spojených se změnou klimatu, a také ceny, kterou za jejich dopady různě geograficky a ekonomicky situovaní lidé musí platit. Za změnu klimatu jsou historicky nejvíce zodpovědné rozvinuté země v Severní Americe a Evropě, zároveň také dopady klimatického rozvratu pociťují méně než země Globálního jihu. Jsou také schopné se jim díky svému bohatství a pokročilým technologiím více bránit. Stejně tak jsou za změnu klimatu převážně zodpovědní nejbohatší lidé a národy světa, a ty nejchudší naopak nejméně. Jakou má asi podle vás uhlíkovou stopu člověk, který žije za jeden dolar denně? Nespravedlnost funguje i v rámci jednotlivých států. Nespravedlivá transformace více postihne lidi z tradičních těžařských regionů než lidi z velkých měst s více diverzifikovanou ekonomikou, jako je třeba Praha. Bude se více týkat dělnických profesí. Klimatická spravedlnost proto musí být vždy v popředí jakýchkoliv politik usilujících o energetickou a ekonomickou transformaci směrem k uhlíkové neutralitě. Jinými slovy – klimatická spravedlnost spočívá v tom, že za napáchané škody by měli nejvíce zaplatit ti, kteří se na nich nejvíce podíleli. Tedy především bohaté země a bohaté korporace, zejména fosilní průmysl.

Stávající situace je však taková, že fosilní průmysl místo aby platil, získává štědré dotace z veřejných rozpočtů. A už teď existují důvody k obavám, že tunelem skončí také pokusy našich politiků dosáhnout uhlíkové neutrality projektováním a výstavbou nesmyslně předražených jaderných reaktorů. Místo aby cílenou podporou obnovitelných zdrojů energie podpořili demokratizaci energetiky, např. právě usnadněním pořízení vlastních fotovoltaických elektráren do domácnosti, politici dělají vše proto, aby energetiku udrželi centralizovanou a napojenou na spřátelené konzultační a stavební firmy. Oni sami při tom fungují jako zprostředkovatelé příležitosti k odčerpávání obrovských sum peněz od daňových poplatníků do soukromých kapes. Jako správnému komunistovi by Jiřímu Dolejšovi měly vadit především tyto tendence nastalé situace zneužívat jinak dospělými a zajisté i dovzdělanými (byť mnohdy pochybným způsobem) politiky. Ve studentech by naopak mohl vidět své spojence v boji proti systému založeném na hromadění bohatství v rukou několika málo korporací, jejichž zájmy nám aktuálně brání v účinném a sociálně spravedlivém ukončení těžby a spalování fosilních paliv.

V neposlední řadě je nutné se ještě pousmát také nad tvrzením Jiřího Dolejše, že máme především s chladnou hlavou globálně investovat do výzkumu ve směru reálně vyhodnocených priorit. Na to je potřeba říct snad jedině to, že vyzkoumáno toho bylo už opravdu hodně. Politici nicméně jaksi odmítají poslouchat a výsledky těchto výzkumů brát vážně. Nebo možná Jiří Dolejš volá po podpoře výzkumu, který by dokázal, že člověk za změnu klimatu nemůže a tím pádem nemusí nic měnit.

Úplně na závěr bych pana poslance Dolejše ráda pozvala na tiskovou konferenci v Informačním centru OSN v Praze, kterou zde Klimatická koalice dne 8.8. pořádá při příležitosti uveřejnění nové zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu, speciálně pak jejího shrnutí pro politiky, které bude obsahovat exekutivní doporučení pro politické činitele v návaznosti na výsledky nejnovějšího vědeckého bádání v oblasti souvislostí změny klimatu s péčí o krajinu a půdu. Přítomni budou i čeští odborníci, kteří budou zprávu komentovat z hlediska jejích implikací pro Českou republiku. Přestože je konference převážně určena novinářům a novinářkám, pan Jiří Dolejš bude coby poslanec a přičinlivý blogger více než vítán. Svůj příští příspěvek na aktuálně.cz pak namísto studentů může věnovat právě relevantním vědeckým poznatkům, po kterých volá.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy