Ad Astra je sci-fi poodhalující jedinečnost zemského systému

29. 09. 2019 | 19:24
Přečteno 1729 krát
Z mnoha důvodů nejsem velká příznivkyně sci-fi filmů. Někdy jsou až příliš znepokojivě věrným obrazem toho, čemu lidstvo v budoucnosti může čelit, jindy mi vadí domýšlivý antropocentrismus, který ve svém neskonalém technooptimismu nepřipouští jiný než člověkem dokonale ovládnutý svět. Úplně nejhorší jsou filmy, ve kterých mimozemšťané či asteroidy ohrožují celé lidstvo či planetu. Ty mají zvláštní schopnost v lidech upevňovat pocit, že za ně problémy vyřeší nějaký superhrdina, nebo akceschopná a vždy ve veřejném zájmu jednající vláda. Sci-fy však někdy může i transformovat náš vztah k Zemi.

Jako ukázka z této mé neoblíbené kategorie se po shlédnutí traileru nejprve jevil i nový film Ad Astra od režiséra Jamese Graye, ve kterém Brad Pitt coby takřka nadpřirozenými schopnostmi obdařený astronaut zachraňuje Zemi před výboji pocházejícími z před mnoha lety ztracené kosmické výpravy jeho filmového otce. Výprava mířila až kamsi za hranici heliosféry, nakonec však po celou dobu zůstala "zaparkovaná" poblíž Neptunu, odkud probíhalo dálkové pátrání po mimozemských civilizacích. Pittův herecký otec – kapitán projektu Lima - Clifford McBride - je zde vyobrazen jako muž posedlý svou misí najít inteligentní život ve vesmíru, který je ochoten kvůli splnění svého úkolu, či spíše snu, zabít celou svou posádku. Ta se během dlouhé mise mnoho miliard kilometrů od Země vzbouřila a požadovala návrat domů, a velitel posádky se jí proto rozhodl odpojit od život podporujícího systému. V rámci povstání na kosmické stanici došlo k spuštění SOS signálu, který se na Zemi projevil jako ničivé energetické výboje. Brad Pitt, resp. jeho role Roy McBride, nejprve pomáhá s detekováním polohy projektu Lima, a nakonec se dostává až ke svému otci v rámci mise, která má projekt zničit pomocí nukleární nálože.

Film nicméně není jen vyprávěním o hrdinské záchraně Země před z kosmu přicházejícími výboji. V určitém náznaku přináší i poselství mnohem subtilnější, vycházející z dosud málo využitého potenciálu sci-fy přimět lidi k opuštění jejich antropocentrického pohled na svět a k proměně dosud dominantního pojetí života na Zemi.

Setkání otce a syna, dvou výjimečných astronautů, na vzdáleném místě sluneční soustavy, jsou jednou z hlavních linek celého děje, které se dotýkají mnoha emočních a vztahových otázek, stejně jako psychologická transformace ústředního hrdiny v průběhu mise, který coby takřka bezcitný tvrďák postupně během svého letu k Neptunu dochází k zjištění, co to přesně znamená být osamělý, a na jakých hodnotách v životě skutečně záleží.

Clifford McBride, který svého syna kvůli vesmírnému projektu Lima opustil, když mu bylo 16 let, se po mnoha letech soustavné práce nedopátrá jediné mimozemské civilizace a neustále zaznamenává jen spousty sice nádherných, ale mrtvých planet. Při setkání se svým nyní již dospělým synem, který pro něj nikdy nebyl tak důležitý jako jeho vesmírné objevné cesty, zjišťuje, že svůj život obětoval hledání vzdušných zámků namísto nacházení smyslu v tom, co mu nabízel jeho pozemský život. Odmítne se s Royem vrátit na Zemi a místo toho umírá vznášející se ve svém skafandru ve volném prostoru, aby následně vybuchnul spolu se svou kosmickou lodí, do které Roy mezitím uložil nálož. Roy se vrací zpátky na Zemi, kde si náhle začíná užívat toho, co dřív přehlížel.

Konstatování, že Země skutečně je a nadále zůstává jediným místem, na kterém se nachází život, nota bene civilizace, a že to jediné, co máme, jsme my sami, je jedním z nejsilnějších poselství celého filmu. Obzvláště v době, kdy jako lidstvo čelíme environmentální a klimatické krizi, kterou jsme si způsobili systematickým ničením základních fyzikálních vlastností zemských systémů, které nám tuto jedinou modrou planetu v celém vesmíru umožňují obývat, může smíření se s touto skutečností nabídnout poněkud odlišnou perspektivu na naší Zemi. Nač hledat jiné vesmírné civilizace, nebo se pokoušet o obsazení cizích planet bez života, když se neumíme postarat ani o to jedno jediné překrásné vesmírné těleso, které lidstvu dalo zrod a podmínky k přežití? Dokáži si toto uvědomit i ti, jejichž pohled na svět je převážně antropocentrický a technooptimistický?

Technooptimismus ostatně bere za své již při pohledu na vesmírné stanice na Měsíci i na Marsu, které ve filmu Ad Astra figurují, a z nichž ani jedna svým obyvatelům nepřináší takovou kvalitu života, jako planeta Země. Lidé zde musí žít a pohybovat se v uzavřených prostorách s pomocí mnoha technologií a zcela mimo kontakt s živou přírodou. Těžko si představit, že by se v podobných úkrytech dobře žilo nejbohatší vrstvě obyvatel, o niž se často proslýchá, že si na odlehlých místech planety (podle některých fantasmagorických konspirací dokonce i na Měsíci) buduje důmyslné bunkry, do kterých se plánuje skrýt před klimatickým a na něj navazujícím společenským rozvratem.

V souvislosti s technologiemi mě film opět přiměl k ještě jednomu zamyšlení. Co stojí za nebetyčným nepoměrem mezi důvěrou, kterou dnešní technokratická společnost, včetně politických a ekonomických elit, chová k nejrůznějším technickým vymoženostem, které nepochybně jsou produkty vědeckého pokroku, a nedůvěrou, kterou má k vědám o Zemi? Proč by někdo, kdo nevěří vědcům, chtěl prožít svůj život v uměle kontrolovaném prostředí, které zcela závisí na vědeckých poznatcích a pokroku? Netřeba přitom pro příklad chodit až na daleký Měsíc. Tisíce lidí denně vstupují na palubu létajících strojů, které ve vzduchu vysoko nad zemí letí jen díky důkladným propočtům konstruktérů a vědců. Člověk se dobrovolně nechá uzavřít do prostoru, v němž jeho život plně závisí na člověkem vytvořených modelech a vědecky zjištěných fyzikálních vlastnostech atmosféry. Proč je pro nás jednodušší uvěřit kontrolkám v kokpitu pilota, které nás upozorňují na každý závažný technický problém bránící v bezpečném provozu, zatímco všemi barvami zářící a blikající a jako na poplach řvoucí kontrolky na našem zemském systému ostentativně ignorujeme?

Možná je to proto, že ze Země se nedá vystoupit, ani vyskočit s padákem. Tím spíš je potřeba spojit síly, a rozbitý systém urychleně opravit. Jinak… zbytek si zajisté domyslíte sami.

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy