Před lety mi někdejší kamarád z vysoké školy po parlamentních volbách oznamoval: „Budeš naštvaná, volil jsem ODS. Ale zas ti udělám radost – zakroužkoval jsem ženu.“ No ano, samozřejmě Němcovou. Radost jsem neměla. Žena v ODS je jako Margaret Thatcher pro britské konzervativce. Strážkyně patriarchátu. Strůjkyně a nebo aspoň tichá pomocnice privatizace státu a demontáže sociálního systému. Neoliberálka. Stoupenkyně jedné z nejnebezpečnějších ideologií, které, pokud jí včas nezastavíme, padne za oběť celý náš svět.

Mezi Thatcher a Němcovou je ale jeden zásadní rozdíl.

Zatímco Thatcher byla spolu s Ronaldem Reaganem jednou z klíčových politických osob v nastolení neoliberálního obratu, a jako taková nese morální spoluzodpovědnost za zvěrstva a excesy napáchané frontou neoliberálních ekonomů a byznysmenů po celém světě, Miroslava Němcová, třebaže je členkou strany ústředních strůjců zavádění této ideologie v prostředí post-socialistického Česka, resp. Československa, se části elektorátu z nějakého důvodu jeví jako světice.

Nositelka hodnot jako morálka, čest a možná i láska a pravda. Ověnčená aureolou bojovnice za demokracii a svobodu. Vyobrazená na billboardech s pohledem Madonny na pozadí jakési demonstrace, nejspíš protibabišovské.

Naivní strážci iluzorních představ
Bylo by hezké paní Němcové věřit, že jí na demokracii upřímně záleží. Ale buď nám všem lže, a nebo je podobně naivní a neinformovaná, jako býval můj výše zmíněný kamarád.

Ten tehdy nejen nepochopil, že ani jako feministka Němcovou v politice neocením jen kvůli jejímu pohlaví, ale také ODSku spoustu let volil jen jako symbol vyjádření určitého postoje a v rozporu s jeho skutečnými potřebami a sociálním původem. Jeho volba tak víc než cokoliv jiného byla popřením vlastní identity a touhy po identitě jiné. Identitě úspěšného středotřídního muže, který nemá zapotřebí volit „stranu pro slabé“. Svůj omyl pochopil až když se po pár letech stal štvancem jakési korporace.

Babiš ze státu udělal svou firmu, ODS stát firmám rozporcovala
Stejně tak je nejspíš pro Miroslavu Němcovou příslušnost k ODS jen pouhým symbolickým vyjádřením jejího antikomunismu a demokratičnosti, hodnot, s nimiž si bůhvíproč ještě pořád tolik lidí asociuje pravicové strany etablované v 90. letech, které zde za uplatnění šokové doktríny uchvátily stát a dopustily jeho rozkradení. Proč lidé taková schémata používají, nevím. Snad z pohodlnosti. Svět je jednoduší vidět černobílý.

Při pohledu na voličské preference Miroslavy Němcové v senátních volbách ale člověka napadne, že v jejím volebním obvodu je schematicky uvažujících lidí jak pytel blech. Přitom zrovna Praha 1 a 7. Tam by člověk čekal vzdělaných a komplexně uvažujících lidí dost…

To těm všem „demokratům“ vážně nevadí, že se Němcová přidala ke straně, která v 90. letech z politiky vymýtila „havlismus“ a systamticky potlačovala rozvoj občanské společnosti, která by jí jinak mohla zaclánět při rozkrádání státu a vytváření soukromých penězovodů na veřejný rozpočet?

K partaji, která pod taktovkou Václava Klause celou tu dobu ohýbala českou legislativou a exekucí politické moci tak, aby zde nikdy nemohly vzniknout robustní demokratické instituce, jež by za pomocí dostatečných pravomocí dokázaly politické elity nutit k zodpovědnosti?

Ke skupině veksláků a podvodníků, kteří zneužili nezkušenosti a naivity totalitou zdecimované veřejnosti k vybudování těžko dobytného a netransparentního systému umožňujícího parazitování na veřejných statcích a kšeftování s mocí?

Uvědomuje si paní Němcová, kolik důležitých reforem ODSka mohla pro demokracii udělat, ale kvůli svému napojení na partikulární zájmy k nim nikdy nepřistoupila, nebo je donekonečna odkládala, případně provedla nějak polovičatě a se spoustu legislativních děr?

Protikorupční zákon, ochrana whistleblowerů, zákon o střetu zájmů, regulace lobbyingu, nebo kvalitní zákon o státní službě - to všechno jsou reformy, kterým se „bůhví proč“ celá ta leta občanští demokraté vyhýbali jako čert kříži.

Dnes je ODS uváděna některými politology jako typický příklad strany, která „uchvátila stát“. „State capture“ se tomu říká anglicky. V Česku se s termínem začalo opatrně operovat až po vraždě Jána Kuciaka a navíc většinou jen v souvislosti se Slovenskem. Teď se z únosu státu občas obviňuje Babiš.

Jenže jediný rozdíl mezi ODS a Babišem je ten, že ODS stát naporcovala různým firmám, kdežto Babiš ze státu svou firmu udělal. Je snad jedno lepší než druhé?

Neoliberalismus ničí demokracii
Nakonec se ještě jednou vrátím k neoliberalismu. Nevím, jak moc se paní Němcová orientuje v mezinárodním dění, ale pokud jí trápí úpadek demokracie, snad také ví, že demokracie neupadá jen u nás, ale i jinde ve světě. Nemůže za to jen oligarchizace, ale také neoliberalizace. A to si tady u nás spousta zatvrzelých antikomunistů, zvláště těch z generace tzv. boomers, bohužel stále neuvědomuje.

Za úpadek demokracie nemůže jen naše komunistická minulost a neschopnost pro nedostatek zkušeností demokracii vybudovat. K tomuto celosvětovému trendu notnou měrou přispívá právě politicko-ekonomický směr propagovaný Občanskou demokratickou stranou, podle které je ve shodě s její neoliberální ideologií v pořádku, když se nejmocnějšími subjekty světa stávají soukromé nadnárodní korporace a státní moc je naopak systematicky oslabována ve prospěch privátního sektoru.

Pochopitelně, že zcela bez státu to nejde taky. Neoliberálové stát ovšem potřebují pouze na to, aby mohli vytvářet iluzi demokracie, a přitom s pomocí státní moci udržovali status quo, v němž hlavní slovo mají korporace, resp. politici úzce napojení na soukromý byznys.

V Česku se asi ještě pořád mnohým líbí, když je stát slabý, protože stát je fuj, stát býval komunista. ODSka to proto s demontáží státu měla v 90. letech jednoduchý. Dělala to pod rouškou všemi kýžené „dekomunizace“ a decentralizace moci.

Místo funkčního demokratického státu jsme získali subjekty jako PPF, Agrofert, EPH, nebo Lukoil. V klidu by nás nemělo nechávat to, že některé tyto skupiny vlastní důležitá česká média. I to je součást taktiky „uchvácení státu.“

Takže jak si vlastně voliči paní Němcové coby ikony demokracie představují, že bude v plně privatizovaném a deregulovaném prostředí fungovat ta demokracie? Z vůle lidu, které se postaví korporacím? To se spíš všichni navzájem pobijí.

Jak moc to tedy paní Němcová s tou demokracií opravdu myslí, je záhadou.

A to jsem ještě nezmínila klima, jak je mým zvykem. To už paní Němcovou vůbec nezajímá. Vždyť přeci už starej Klaus říkával, že planeta má být modrá, a ne zelená.

Já ale říkám – „V neoliberalismu ani na zničené planetě demokracie nebude žádná!!!“