"Internet máme nyní jen občas, přesekli kabel v moři, prý. Tak jednou je, jednou není, stejně jako elektrický proud a občas i voda. Jinak se máme dobře, každou chvíli je něčeho nedostatek. Ale to je všechno OK. Vrátili se už i doktoři ze Súdánu, takoví mladí, tam je to už o život. Prožili a chtějí jít zpět. " reaguje slovenský misionář Ivan na pozdrav po našem setkání v Nairobi.

Ivan spolu s Veronikou pracují na projektu VŠZaSP sv. Alžběty fungujícím od roku 2004. Denně chodí do slumů v Nairobi hledat vyhublé děti trpící hladem a s tím spojeným onemocněním. Následně jim v malnutričním centru provedou diagnostiku, vyberou doplňky stravy a celkově zhodnotí jejich zdravotní stav. Rodiče s dětmi pak každý týden chodí do centra na kontrolu. Kromě dětí pomáhá Ivan s Veronikou i maminkám, které nemohou kojit, dělají jim "školení" o kojení a výživě dětí. V minulosti byly všechny služby zdarma. Šamani a lidoví léčitelé, pro které je malá misijní klinika konkurencí, však přesvědčovali pacienty, že zdarma jim určitě neposkytují kvalitní péči. Mnozí pacienti proto odcházeli a nedodržovali předepsaný režim. Vybírají proto symbolické poplatky přibližně na úrovni 5 % ve srovnání s komerčními klinikami v okolí.


Volby
V Keni se v současnosti chystají volby, atmosféra je pořádně dusná. Řada lidí chce odejít mimo Nairobi, aby nepřišli k újmě při nepokojích. Včera se zhroutil dům, zůstalo kopec mrtvých. Různé nehody s desítkami mrtvých jsou pomalu každý víkend. Poslední týden zabili ochranku guvernéra Nairobi. Informace jsou neověřené a média komunikují zmatečně. Nedávno v Nairobi, v jedné márnici ožila mrtvola. Policisté sledují bělochy a udělují nesmyslné pokuty, skoro za nic.


Slumy
Při návštěvě Slumů jsme se cítili nepříjemně. Otec Ivan - kněz ze Slovenska, nás ujistil, že se nemáme čeho bát. Všude je chudoba. Skupiny adolescentů čichajících lepidlo žijí vlastním zvláštním životem a se svými zákonitostmi. Jít hluboko do jeho nitra jsme se sami neodvážili, i když v nich bylo vidět mnoho čistých obydlí a slušných lidí.


Návraty
Po návratu z Keni jsem po několika dnech dostal malárii, měl jsem proto čas přemýšlet, co ve mně zanechala už třetí cesta do Subsaharské Afriky. Mění se Keňa k lepšímu? Určitě ano. Z mého pohledu hlavně v sociálně-zdravotních misijních projektech. Mnohé aktivity v minulosti spravované výlučně námi - Muzungu, dnes provozují místní obyvatelé bez finanční podpory z Evropy. Dokonce jsem objevil už misijní vnoučata prof. Krčméryho, zakladatele Vysoké školy sv. Alžběty. Myslím tím samostatné, zcela nové a finančně nezávislé, projekty zakládány našimi bývalými spolupracovníky. Jsem zvědavý, jak se bude tento svět vyvíjet dál, proto pokud Bůh dá, v dohledné době se do Keni určitě vrátím.