Paměť jako historický vynález aneb Všichni jsme archaičtí kněží

12. 07. 2017 | 17:33
Přečteno 1769 krát
Vždy, když si vzpomenete na školní učivo z dějepisu nebo na oslavu narozenin z předminulého léta, asi vás nenapadne, že jste vykonali něco posvátného. Ta představa se do mysli nějak dostala, přilepila a vy jste pro to nic neudělali. Asi nemáte pocit, že byste na sebe měli být hrdí za zvládnutí obrovitého civilizačního výdobytku, pro který lidstvo bojovalo staletí. A to už nemluvím o tom, že v řecké archaické době (asi tak 800 až 500 p. n. l.) by vás za to uctívali. Tak když vás příště napomene manželka za to, že jste zapomněli na vaše výročí, můžete namítat, že nejste žádný mystik.

Dnes obyčejná paměť byla ještě v ne tak dávné době (co to je, dva a půl tisíc let...) považována za mystickou zkušenost a schopnost, které byli schopni jen náboženští kněží, potulní básníci, pěvci (taky považováni za posvátné) a králové. Jak píše Detienne v knize Masters of Truth in Archaic Greece, důvody byly dva. Za prvé, byla to doba "cyklického času", která, na rozdíl od našeho lineárního chápání dějin, považovala pokrok za nepříjemné vzdalování se od Zlatého věku. A snažila se o návrat k počátkům, do minulosti, kdy bylo všechno tip top. Proto bylo na konci roku nutné v novoročních orgiích zničit všechen řád a rozdíly, uměle vytvořené v průběhu roku, a nastolit počáteční nevinnost.

Z gnoseologického hlediska byla společnost cyklického vnímání času společností nacházející a čerpající "pravdu", tedy představy o tom, jak mají věci správně být, z minulosti. Z doby, kdy ještě ve světě žili bohové a démoni a kdy člověk ještě nebyl natolik upadlý a nepřirozený. Tahle pravda se nacházela v mýtech, vzpomínkách, básních a příbězích, které nebyly jen pohádkami, ale zvěstovaly skutečné znalosti o době, ke které se chtěli lidé opět přiblížit. Jelikož společnost vedou ti, kteří znají pravdu (s výjimkou dnešní) a pravda leží v minulosti, lidé poslouchali ty, kteří ji dokázali udržet v paměti.

Přičemž paměť nebyla jen kognitivní vlastnost, ale vzhledem k její až posvátné funkci byla vnímána jako mystický vhled několika vyvolených do bájné posvátné minulosti. Nebyla jen skladištěm představ, ale třetím okem, zaměřeným do bájného zlatého věku. Člověk s pamětí byl mystickým svědkem jejích činů, náboženským kazatelem, politickým vůdcem. Tedy básníkem, kněžím či králem.

Druhý důvod spočívá v tom, čím jsem začal tento text. Tedy v dnes zapomenuté skutečnosti, že pamatování si nebyla samozřejmá, ale výjimečná vlastnost, kterou si dokázali nacvičit jen někteří jedinci. Jo, většina obyvatelstva žila v přítomnosti a dlouhodobou paměť neměla. Zdá se to neuvěřitelné, ale z toho hlediska byli vlastně na úrovni malých dětí. Přesně tak, vstupenka mezi vůdčí a posvátnou elitu spočívala ve schopnosti zapamatovat si básničku. Na druhé straně je nutno říct, že se jednalo o neuvěřitelně dlouhé básnické, mytické a právní texty, které si poeti, kněží a králové pamatovali do nejmenších detailů (i když lépe si asi pamatovali pro ně příznivé příběhy než ty nepříznivé). Tady jen trochu nesedí rozpor archaického uznávání stařešiny a poklesu pamětlivosti s rostoucím věkem (asi neměli takovou konkurenci).

Zbytek kontextu si můžete doplnit sami. Ano, když si jen jeden člověk z kmenu pamatoval to, co udělali předci, kdo je autorita, kdo má na co právo, nemohli se do "paměti" vplížit zištné úmysly? Samozřejmě mohli a básnící si uvědomovali svojí moc a skutečnost, že nikdo nemůže zkontrolovat, jak to vlastně bylo. A tak své služby prodávali mocenským skupinám, vymýšlením příběhů legitimizovali jejích moc, opěvovali jejich vlastnosti a házeli špínu na protivníky. Tato moc se ale vypařila, když se mnemotechnické pomůcky staly obecně známé a především když se vrátilo písmo (ano, Řekové jej už jednou měli, ale na několik staletí ho zapomněli a zůstalo jim množství textů, které nikdo nedokázal přečíst).

Tak jestli jste zapomněli brýle, zapněte své mystické vidění, soustřeďte všechny své sakrální schopnosti a když se vám vyjeví v lednici vedle másla, můžete se cítit jako archaický kněží...

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy