Dnešní bohatství Česka má úzkou souvislost s reformami panovnice, jejíž třísté narozeniny si letos připomínáme. Tuto souvislost popisují například principy popsané peruánským ekonomem Hernandem de Soto v jeho knize Mystérium kapitálu.

Česká republika je v zásadě bohatou zemí. V roce 2015 byla co se týče ekonomické produkce na hlavu v seznamu všech zemí včetně ropných velmocí na slušném 36. místě s hodnotou přesahující dvojnásobek světového průměru.
Má s tím něco společného císařovna Marie Terezie, jejíž třísté výročí narození letos slavíme? Má - a velice mnoho. Spojnice od této panovnice k dnešnímu českému blahobytu je zřejmá například díky knize peruánského ekonoma Hernanda de Sota Mystérium kapitálu.
Základní myšlenka jeho práce je variací na přesvědčení spousty ekonomů a ekonomických historiků, že základem ekonomické prosperity jsou takzvané zdravé instituce. Institucemi se v tomto případě myslí nejen dobře fungující úřady státní správy ve fyzickém smyslu, ale hlavně principy, na kterých tyto úřady fungují a které prosazují. Jde například o jasné, přehledné, stabilní, logické a vymáhané zákony, jasně definovaná vlastnická práva, dodržování smluv a podobně.
De Soto klade důraz konkrétně třeba na problém evidence vlastnictví. V řadě zemí tzv. třetího světa chudí nejsou tak úplně chudí; vlastní například nemovitosti. Nejsou sice honosné, ale nemovitosti s určitou tržní hodnotou to jsou. Problém je v tom, že jejich vlastníci nejsou schopni pro rozvinutí svých případných podnikatelských nápadů získat kapitál v podobě úvěru, protože nejsou schopni nabídnout svou nemovitost jako zástavu. V mnoha zemích totiž instituce nám známá jako katastr nemovitostí nefunguje buď vůbec, nebo jen velmi špatně - v nedávných letech se tento problém objevil dokonce i v nám geograficky a kulturně poměrně blízkém Řecku. A pro banku nebo jakéhokoli jiného věřitele je poskytnutí úvěru zajištěného nemovitostí s pochybným vlastnictvím samozřejmě dost riskantní věc.
Kdo dával ve škole trochu pozor, už tuší, co s tímhle vším má společného Marie Terezie. Právě za její vlády se výrazně posunulo úsilí o systematickou evidenci pozemků, tedy základ toho, čemu se dnes říká katastr nemovitostí. Pojmy jako druhá a třetí berní rula mohou mnohým z nás šustit nezáživnou historií a úředničinou, nicméně Hernando de Soto by nám vysvětlil, že se jedná o nenápadný, ale přitom zcela klíčový základ pro pozdější schopnost majitelů nemovitostí v našich zemích brát si hypoteční úvěry a tím převést jinak „mrtvý“ kapitál na živý základ podnikání.
Dalším zásadním předpokladem pro ekonomickou prosperitu je podle de Sota i mnoha dalších ekonomů kvalitní lidský kapitál, tedy vzdělaná populace. A i tady se jistě mnozí z nás rozpomenou, jak při výuce dějepisu coby žáci proklínali habsburskou císařovnu za její nápad zavést povinnou školní docházku. Právě toto opatření ale bylo dalším pilířem pozdější prosperity českých zemí.
Minimálně v uvedených dvou směrech bychom tedy měli být dodnes Marii Terezii vděční. A třísté výročí jejího narození oslavit nejen přednáškami a výstavami, ale také - a možná hlavně -tím, že budeme pokračovat v jejím úsilí. V dnešních podmínkách to znamená například tlačit na digitalizaci české veřejné správy a na mnohem důstojnější odměňování učitelů na českých školách.

(původně vyšlo v Lidových novinách)