ČNB by v krizi peníze z vrtulníku házet neměla
Milton Friedman byl primárně akademikem. Rozhazování peněz z vrtulníku jistě mínil spíš jako jednoduchou a zábavnou ilustraci jeho základní teze, že inflace je vždy a všude měnový jev. Pokud se tedy centrální bance nedaří dosáhnout potřebné míry inflace žádným standardním, jemným nástrojem, podle Friedmanova přesvědčení by to jistě šlo tiskem nových peněz a jejich distribucí mezi obyvatelstvo – například z otevřených dveří vrtulníku.
Jakmile však sestoupíme z akademické, a tedy velmi obecné a symbolické roviny, do praxe provádění měnové politiky, vyvstane celá řada otevřených otázek. Nejde ani tak o technickou stránku věci, tedy zda distribuci provést převodem na účet nebo složenkou (jistě ale ne doslovným shazováním ze vzduchu). Těžší jsou politické aspekty: Darovat všem stejně? I nemluvňatům? Dát stejně bohatým i chudým, přestože pro bohaté půjde o relativně menší přilepšení do rozpočtu?
Další problém je účinnost. Smyslem akce je přimět domácnosti, aby více utrácely, a tím vyvolat větší tlak na růst cen v obchodech. Je ale otázka, jak velkou část z darované sumy by domácnosti skutečně v brzké budoucnosti utratily. Pokud půjde o období recese, kdy u domácností převažují obavy ze ztráty zaměstnaní a podobných nepříznivých šoků, nelze vyloučit, že nové peníze skončí na účtech v bankách a dopad na inflaci bude nulový.
Z těchto a dalších důvodů mnozí pozorovatelé vývoje měnové politiky před kroky typu helicopter money (vrtulníkové peníze) varují. Centrální banka by se mohla snadno dostat hluboko do víru politických debat a mohlo by pro ni být obtížné se z tohoto víru zase dostat ven. Pokud by tak přišla o svou politickou nezávislost, pro budoucí makroekonomickou stabilitu v dané zemi by to mohlo mít fatální následky.
(vyšlo v LN)