Energetická úspora díky pravidelným změnám času je dnes zhruba o půlku vyšší než na podzim 2019 - a tudíž nadále směšně malá.

Na podzim roku 2016 jsem nabídl zjednodušený odhad národohospodářského přínosu energetických úspor plynoucích z používání letního času konkrétně pro českou ekonomiku.

Výsledkem bylo, že „posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle“. Zisk vyšel konkrétně kolem 30 milionů korun.

Od té doby došlo k určitým změnám v hodnotách některých parametrů. Nabízí se tak možnost výpočet aktualizovat s použitím těchto nových hodnot. Zdroje výpočtu a základní kroky jsou tytéž. Změny hodnot za uplynulé období lze heslovitě popsat takto (detaily postupu výpočtu lze nalézt v původním textu z října 2016):

• Použitím letního času klesne spotřeba elektrické energie přibližně o 6 setin procenta. Zde ke změně nedošlo.
• Roční spotřeba elektrické energie za poslední dva dostupné roky (tj. 2017 versus 2015) vzrostla přibližně o 3 %.
• HDP se zvýšilo o cca 12 %.
• Cena elektřiny vzrostla zhruba zhruba o 50 %.

Každoročním posouváním času tedy v poměru k výkonu ekonomiky získáváme ročně asi jedenapůlkrát víc (konkrétně o 3 % -12 % + 50 % = 41 % víc) než na podzim 2016. Tedy asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali déle nikoli o jednu minutu, nýbrž o minutu a půl.

Energetická úspora plynoucí z posouvání času je tak nadále zcela zanedbatelná.