Je rehabilitace správy věcí veřejných v nedohlednu ?

13. 08. 2013 | 23:53
Přečteno 2796 krát
Mezi zákony, které chce parlament urgentně projednat ještě před svým chystaným rozpuštěním, byl zařazen zákon o státních úřednících. Čekalo se, a minulá vláda slibovala, že tento zákon nastartuje seriózní proces tolik potřebné a tak dlouho podceňované rehabilitace či rekonstrukce českého státu a jeho postupného vymaňování z područí politických partají.


Teď to však vypadá tak, že místo depolitizace správy státu bude současný model na dlouho zabetonován a status quo zákonem stvrzen, až na některé změny v zaměstnaneckém poměru, výběru, vzdělávání a kariérním postupu úředníků.

Nejdůležitější poselství nového návrhu zákona je hned na začátku. Aby se nikdo nemýlil a o halasně deklarované "depolitizaci" si nezačal dělat iluze, zákon o úřednících začíná už v druhém paragrafu taxativním výčtem funkcionářů či činitelů, kteří úředníky nejsou ! Tedy "neúředníků", kteří sice na ministerstvu sedět a rozkazovat budou, pro které však zákon platit nesmí až na některé čistě administrativní otázky.

Takový výčet byl už v textu původního služebního zákona z roku 2002, je ve vládním návrhu nového zákona (sněmovní tisk 1081/0) a zůstal i v poslaneckém protinávrhu ČSSD, který oprašuje a aktualizuje 10 let odkládaný původní text služebního zákona (sněmovní tisk 1117/0). To ukazuje, že s ním partaje napravo ani nalevo nejen žádný problém nemají, nýbrž ho považují za standardní a pro politickou třídu výhodný model prosazování jejích zájmů v samém lůně státní správy.

Výčet zahrnuje náměstky a poradce ministra, šéfy a další pracovníky kabinetů, sekretariátů či kanceláří ministra nebo jiného vedoucího ústředního úřadu, osobní asistenty či tajemníky a tiskové mluvčí. Protože se nezapomíná ani na "zaměstnance, kteří vykonávají pouze pomocné, servisní nebo manuální práce", lze k těmto neúředníkům v rámci zákona přidat i bodygardy, pomocníky a podržtašky, a dámy či pány na další potřebné i nepotřebné služby pro ministra a jeho nejvěrnější.

Tyto osoby nemusí projít žádným oficiálním výběrem, prokázat žádnou relevantní kvalifikaci a praktické zkušenosti nebo dokonce mravní bezúhonnost. Diplom mohou mít z Horní Dolní nebo odnikud. Mohou mít za sebou firemní či osobní bankroty a balík nesplacených dluhů. Nestávají se totiž nepolitickými státními úředníky ve smyslu tohoto nového zákona, nýbrž "pouze" členy a pomocníky vrcholového politického vedení ministerstva! Dokonce nemusí nic umět a nic dělat. Jejich pravomoci a odpovědnost nejsou nijak vymezeny, ty jim určí ministr podle okolností a podle přání instituce ministrovi nadřazené a jeho kroky monitorující, což je ta vládní partaj, které se podařilo dotyčné ministerstvo v koaličním handlu nárokovat a také získat.

Takových "politických" pozic není na ministerstvech ani jiných státních organizacích málo, nikdo je však ještě všechny nespočítal a vzájemně neporovnal. Nikdo také ještě neudělal a asi už nikdy neudělá nezávislý manažerský audit skutečného fungování a dopadů tohoto modelu ovládání státní správy, včetně vyhodnocení zkušeností a současné praxe ministerských náměstků a poradců. Proto se všechno posuzuje a vychvaluje či zatracuje podle pocitů a politických zájmů, zásadně ne na základě analýzy "hard facts".

Zvláštní pozornosti si zasluhuje pojetí dvou "neúřednických" profesí, které se v současném řízení státu uplatňují velice výrazně.

Náměstek ministra je v jednom dokumentu ministerstva vnitra chrakterizován jako "politický zástupce ministra". To je poněkud troufalé přibarvení reality. Díky bohu, ještě se najdou náměstkové, kteří jsou oddanými služebníky státu a odborníky-manažery či administrátory na svých místech. Bez nich by si nejeden slabší ministr nevěděl vůbec rady. Jsou to lidé, kteří svůj resort znají z prožité zkušenosti, mají ho rádi, pracují v něm dostatečně dlouho a svou kompetenci v praxi prokázali. Patří jim čest a vděk, není jich však mnoho. Více je dnes náměstků převážně politických ne v tom smyslu, že by zastupovali ministra jako politického činitele, ale proto, že jejich hlavním úkolem je prosazovat na ministerstvu partajní a s nimi propletené osobní a skupinové zájmy. Někteří se tak vysoko vyšvihli jen a pouze proto, že partaje si v koaličním vládnutí nárokují co možná nejvíce míst náměstků, a dostanou jich někdy i více, než dovedou vůbec obsadit. Je to dobře zavedená a jen zřídka kontestovaná součást obvyklého povolebního porcování státní kořisti. Pamatuje se ještě někdo na demisi ministryně kultury Heleny Třeštíkové po pouhých 16 dnech ve funkci v roce 2007, protože nebyla ochotná strpět politický tlak na obsazování náměstků? Změnilo se něco od té doby?

V kategorii ministerských "poradců" je situace podobná. Ano, ministr musí mít volnost ve výběru a najímání odborných poradců např. pro koncepční a strategické úvahy nebo pro nezávislé oponování návrhů přicházejících z aparátu ministerstva. Určité procento ministerských poradců tak skutečně působí a jejich přínos je cenný. Zdá se však, že i tato funkce značně zdegenerovala a stále více se využívá pro splácení dluhů a závazků politickým přátelům, zaměstnávání vyjednavačů a zprostředkovatelů dalíkovského typu, vyřizování záležitostí, u nichž by ministr neměl býti viděn, přímé poslíčkování a obcházení normální hierarchie uvnitř státní správy, a podobné bohulibé služby.

Depolitizaci a racionalizaci řízení brání návrh nového zákona i dalšími způsoby. Byl zvolen značně decentralizovaný, až roztříštěný a nezkoordinovatelný, model organizace i personálního řízení sboru státních úředníků, pokud je vhodné termín "sbor" vůbec použít. Protože není žádný závazný předpis organizace řízení ministerstev, ministr má mít i nadále velkou volnost dělat organizační i personální přesuny a převádět prostředky na jejich realizaci. Když ušetří na "nepolitických" odbornících na systemizovaných místech, může si dovolit zaměstnat a lépe zaplatit více kádrů na místech "politického" vedení. Může volit různé kanály řízení a v pracovních aktivitách podřizovat i vysoké státní úředníky neúředníkům-zelenáčům na místech politických. Nemají existovat žádné nezávislé výběrové komise, protože předsedu i ostatní členy výběrové komise pro nepolitické úředníky si jmenuje každý politický ministr. I etický kodex si sepíše a vyhlásí každý ministr a šéf centráního úřadu svůj vlastní, povinně jen pro nepolitické úředníky, kteří ho zřejmě více potřebují.

Pod kritikami a tlakem odborné veřejnosti byl do zákona v hodině dvanácté vepsán §6 zřizující "nepolitickou" funkci státního tajemníka, odpovídajícího za "úřední chod ministerstva" a vykonávajícího funkce personálního řízení vůči ministerským úředníkům, ovšem s výjimkou politických míst vypočítaných v §2. Není snadné si představit, jak bude státní tajemník svou papírově vysokou funkci v politicky destabilizovaném systému skutečně vykonávat a co bude vlastně rozhodovat on a ne ministr nebo jeho politický aparát. Nechtěl bych na takovém místě sedět.

Toto je jen několik poznámek k zákonodárnému procesu, který má údajně významně přispět k depolitizaci a zkvalitnění správy věcí veřejných. Mnohem více, a lépe, je k tomuto tématu řečeno ve velmi kvalitních analýzách české Transparency International a dalších odborných nevládních a nepolitických organizací, které spojily své síly v hnutí za "Rekonstrukci státu" (viz www.rekonstrukcestatu.cz). Doufejme, že pro vládu vzešlou z předčasných voleb to bude priorita všech priorit na celý její mandát.

Doufejme také, že v současné dohasínající sněmovně a pak senátu nepřevládne snaha schválit překotně a za každou cokoli třeba i špatně nastartovaného a předurčeného k brzkému dalšímu předělávání, jen aby se vyhovělo léta opakovaným kritikám ze strany Evropské unie. Jisté riziko tu je, protože i Rusnokova vláda ve svém prohlášení zmiňuje, že "si uvědomuje nutnost přijetí zákona o úřednících jako podmínky Evropské unie pro čerpání evropských fondů. Proto bude prosazovat pokračování procesu schvalování návrhu právní úpravy postavení státních úředníků, kterou předložila předchozí vláda." Rozhodující tedy bude, zda se parlament v posledním tažení ještě zmůže na rozhodování podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Partaje by mohly například najít odvahu a omezit (prostřednictvím parlamentu, samozřejmě) tzv. "politická" místa na nejužší okruh pracovníků ministrova sekretariátu a jednoho politického náměstka. I oni by se měli stávat úředníky a netvořit nějakou zvláštní politickou kastu, na což stačí používat krátkodobé kontrakty na rozdíl od dlouhodobého zaměstnání kariérních úředníků. Mít na ministerstvu poradce jako funkci politickou je absurdní. Standardem by se mělo stát, že ministr bude jako poradce najímat v případě potřeby pouze osoby, které k tomu mají prokazatelné předpoklady - osvědčené odborníky, žádné šejdíře a chráněnce partají.

Nějaký zákon bude zřejmě přijat a třeba začne i platit. A co pak? Víme přece, že v psaní a novelizování zákonů se čeští politici vyznají a každou díru by nejraději záplatovali zákonem. S jeho zažitím a uvedením do života to pak standardně bývá horší. O tom totiž nerozhoduje parlament ani vláda, ba ani justice, nýbrž kvalita lidí a jejich politická i právní kultura. Na to zřejmě myslel i Václav Klaus, když před několika dny řekl trefně na adresu ODS, že "bez změny lidí a jejich chování se s tím nic dělat nedá". Myslel na ODS, ale stejně to mohl říci o státní a veřejné správě i o politicích, kteří s ní zacházejí, jako by byla jejich.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Gerd napsal(a):

Výrok "bez změny lidí a jejich chování se s tím nic dělat nedá" lze chápat i tak, že je nutné vyměnit voliče. Např dobře známý princip (už z Athén) o síle hlasu podle výše majetku. při stanovení minimální výše majetku na 10 mil. Kč už bude mít ODS to správné složení voličů.
14. 08. 2013 | 01:13

Vlad Naiva napsal(a):

He! Kýžená "depolitizace správy státu" tady probíhala nejméně 7 let... Směrem k výrazné komercionalizaci. Výsledek známe: státní správa v troskách plus astronomické zadlužení státu v kombinaci nulových investic do čehokoli, co by nám dluhy umožnilo splatit. Občané netouží po tom, aby stát spravovali úředníci jako za císařství. Nadále chtějí politiky, jen ne už politikáře a zloděje. Přát si odpolitizování politiky je nebetyčná blbost.
Zabetonovat dnešní nekompetentní úředníky na svých pozicích je v zájmu 'trojkolky', nikoli veřejnosti (vzpomeňme na královsky placené úředníky ministerstva vnitra, kterak v prezidentských volbách tvrdili bez uzardění, že 1+1=3, protože to výklad zákona umožňuje). Nejprve musíme mít jasná pravidla odpovědnosti politiků (a volit lidi, nikoli strany, čímž strany přinutíme stavět na kandidátky nikoli sluhy 'sponzorů', nýbrž osobnosti s důvěrou občanů), kteří si pak pod tlakem veřejnosti budou nuceni vybrat kompetentní úředníky pro výkon jejich vůle (jak ji na ně delegovali voliči), pak lze teprve na základě opět jasných pravidel odpovědnosti vytvořit úředníkům podmínky nikoli pro jejich zabezpečení, ale pro možnost vykonávat smysluplnou práci.
Mimochodem: 'Myšlenka' depolitizace začíná být frekventována, protože někdejší agent StB Babiš v interview vyjevil, že je nutno depolitizovat parlament. Už teď tam vládly komerční vztahy a pochybuji, že si občané přejí, aby byly komercionalizovány dokonaleji. Bodejť, že by si rychlomiliardáři přáli průnik jejich impérií se státem co nejdokonalejší, korporativní stát fašistického typu je přece zárukou jejich nejpohodlnějších zisků. Aneb: Jak dosáhnout další devastace našich zemí.
14. 08. 2013 | 02:30

Klíma napsal(a):

Nejprve 2/3 úředníků propusťte jako zbytečné parazity, a potom teprve, pokud tam náhodou zůstanou ti slušní a pracovití ( vy tomu věříte? ), lze řešit jak je ochránit před zlovůlí politiků.
Vše ostatní jen zakonzervuje nesmírný bordel. Proto to také EU vyžaduje
14. 08. 2013 | 06:32

doufejme napsal(a):

Tady pomůže jediné - stát a politiky zrušit!
14. 08. 2013 | 07:15

David napsal(a):

To snad není ani možné, to je přímo hrůza a paskvil ten zákon!!!

Proto také doufám, že:

---

"...Doufejme také, že v současné dohasínající sněmovně a pak senátu nepřevládne snaha schválit překotně a za každou cokoli třeba i špatně nastartovaného a předurčeného k brzkému dalšímu předělávání, jen aby se vyhovělo léta opakovaným kritikám ze strany Evropské unie..."

---

Přitom by možná mohlo stačit EVIDOVAT všechny "prohřešky" všech úředníků a ty s nejvíce prohřešky pak propustit, aby nemohli dál škodit.

Nejhorší je, když se skuteční viníci NETRESTAJÍ a dovoluje se jim ŠIKANOVAT ty, kteří mají odvahu na ten bordel upozorňovat!!!

---------------------------------------------------------------------------------

Podrazy Schwarzenberga, vyhazoval lidi z ministerstva

"...Jan Klouzal na videu přiznává, že boj proti korupci na ministerstvu zahraničí ho stál cca 600 tisíc korun z vlastní kapsy, tisíce hodin přesčasů, vztah, mnoho zdravotních problémů i ohrožení života, neboť mu bylo třikrát vyhrožováno. „Karel Schwarzenberg je přímo odpovědný za to, že byl můj život ohrožen, protože jsem se obrátil se žádostí o pomoc přímo na něj,“ uvádí Jakub Klouzal, který ze státního rozpočtu zachránil na ministerstvu zahraničí za éry Karla Schwarzenberga 1,2 miliardy korun. Přesto z něj ministerstvo udělalo lháře a spoluviníka. „Posléze mne ministerstvo zahraničí vyhodilo, a to s vědomím Karla Schwarzenberga. Já skončil v dluzích a s ministerstvem se soudím. Materiály ke kauzám si ode mne nikdy nevyzvedli, a to přesto, že pan ministr Schwarzenberg slíbil, že tak učiní, a sám mě instruoval, abych je uložil u advokáta,“ upozorňuje bývalý IT ředitel, že výsledkem jakéhosi šetření těchto kauz na ministerstvu je pouze další plýtvání peněz ze státního rozpočtu na nějaké nedokončené analýzy.

„Slušnost pana Schwarzenberga je dle mých zkušeností jen slupka navenek, ale v chování se neprojevuje.

Pan Schwarzenberg se často nezastane slušných lidí,

kteří mu důvěřují a přivede je tak do problematických životních situací.

Můj případ zdaleka není jediný, znám spoustu lidí, kteří se dostali do velice špatných situací.

Pan Schwarzenberg dosazuje na klíčová místa ministerstva lidi, o kterých ví, že spolupracují na ekonomických machinacích,“ poukazuje Jakub Klouzal na to, co by měli lidé vědět, než půjdou volit. ..."

http://ispigl.blogspot.cz/2013/01/podrazy-schwarzenberga-vyhazoval-lidi-z.html
14. 08. 2013 | 07:48

antisoudruh napsal(a):

Davide,
já znám zase spoustu lidí, kteří píší vyložené nesmysly s cílem někomu ublížit.
14. 08. 2013 | 07:51

Al Jouda napsal(a):

Zákon musí platit pro všechny státní zaměstnance s tím, že pro některé kategorie budou mírnější požadavky.Souběh výkonu poslaneckého mandátu a ministerské funkce musí být tímto zákonem zakázán !
14. 08. 2013 | 11:16

Seriózní chlapík napsal(a):

Autor napsal:

Tyto osoby nemusí projít žádným oficiálním výběrem, prokázat žádnou relevantní kvalifikaci a praktické zkušenosti nebo dokonce mravní bezúhonnost. Diplom mohou mít z Horní Dolní nebo odnikud.

Pane Kubře. Budˇte rád, že ja to jen takto. Horší bude, až ministry napadne vyzkoušet taktiku bílých koňů, třeba z řad bezdomovců, které budou dosazovat do náměstkovských postů, samozřejmě s delegováním veškeré odpovědnosti na ně. Tandem Drábek - Šiška naznačuje průchodnost podobného pokusu.
14. 08. 2013 | 11:20

dd napsal(a):

Odpověď na Vaši otázku zní: je!
Dříve bude Klausistán státem v černé Africe nebo ve střední Asii než státem se spořádaným a ve věci vzdělaným úřednictvem francouzského nebo alespoň německého nebo švýcarského typu! Čeští "politici" "to nedopustí".
14. 08. 2013 | 23:28

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy