Politické strany se snaží nás o překot přesvědčit, že právě jejich vláda bude pro ekonomiku požehnáním, zatímco my víme, že u mnoha z nich je pravdou spíše opak. Některé s ekonomikou příliš nehnou, některé ji spíše poškodí a některé jsou dokonce schopny rozpoutat ekonomickou katastrofu. Strany, které spadají do poslední skupiny, můžeme naštěstí většinou předem rozpoznat podle společných znaků – jejich členové jsou totiž vesměs odtrženi od reality, což je dáno jejich fanatickým zaujetím pro boj za tu či onu ideologii. Pokud se ženeme do boje, myšlenky na jakékoli rozptýlení snižují naši bojeschopnost. Fanatik je člověk, který bojuje stále. Cokoli, co podle něj od boje za „správnou věc“ odvádí, považuje proto za škodlivé. Ze snahy vyhýbat se „škodlivým“ myšlenkám plyne příchylnost fundamentalistů všeho druhu k asketismu a puritánství.


Příkaz celibátu pro katolické duchovní a zákaz předmanželského sexu v řadě náboženských systémů netřeba připomínat. Někteří v tom vidí zlý úmysl zakladatelů církví, podle mého názoru je spíše vedla nevědomá intuice. Avšak nejde jen o náboženství. V nacistickém Německu byla homosexualita trestná a naopak vynášena byla představa jakési árijské čistoty. V komunistickém Československu byli homosexuálové diskriminováni, erotickou literaturu jste na stánku nesehnali a pornografický průmysl neexistoval. Režim si udržoval aureolu čistoty a zároveň vydával jedno zcestné rozhodnutí za druhým.

Skupinové myšlení je univerzální pro všechny lidské kultury od lovců a sběračů až po moderní společnost. Skupinová iracionalita si proto uchovává stejné základní rysy – sklon k totalitnímu ovládání lidí a k puritánství je jedním z nich. V našich podmínkách se jedná o snahu zakázat sexuální výchovu na školách, zrušit registrované partnerství osob se stejným pohlavím, nepovolit jim adopci dětí a zakázat jejich veřejné pochody. Nezáleží na tom, zda se příslušní politikové zaštiťují tradičními hodnotami, rodinou, svobodou či sociálním smírem. Přehnané puritánství je projevem sklonu k fundamentalismu. Ten je ovšem na překážku při posuzování reality a rozhodování. Bez ohledu na to, jakými hodnotami se politici jemu propadlí zaštiťují, pro ekonomiku jsou nakonec pohromou. Často nepřijímají část vědeckého poznání, která je v rozporu s jejich dogmaty, a pokud se dostanou k moci, dogmatům podřizují též řízení hospodářství země. Ekonomice neprospěli ani náboženští fundamentalisté, ani nacisté, ani komunisté. V České republice není silná skupina, obdobná americké Tea Party, ovlivňující výrazně veřejné mínění a následně politické dění. Přesto není na škodu být vůči projevům puritánství ostražitý, a pokud se objeví, nenechat se zmást pokusy o jejich ospravedlnění. Podlehnout jim by bylo drahé.

Více k tomuto tématu: kapitoly Původ cudnosti a Slouží erotika víře? knihy Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku

Publikováno na ipoint.cz