Odborník na počítačovou bezpečnost Didier Stevens uveřejnil v roce 2007 inzerát s mimořádně lákavou nabídkou. Text inzerátu zněl: „Je váš počítač bez virů? Zavirujte se zdarma zde!“ Odkaz vedl na webovou stránku drive-by-download.info. Stevens zvolil schválně doménu .info, protože ta je nebezpečnými weby nechvalně proslulá.

Následujících šest měsíců Stevens jen čekal, co se bude dít. Za tu dobu se jeho inzerát dočkal čtvrt miliónů zobrazení a z toho 409 uživatelů skutečně kliklo na odkaz, který sliboval okamžité a bezplatné zavirování. Nic se jim nestalo, Stevensův web samozřejmě žádný virus neobsahoval. Čtyři stovky uživatelů, kteří uposlechly výzvu k „zavirování“ nicméně vybízejí k zamyšlení.

Jako první nejspíše přijde na mysl otázka, jak mohou být lidé tak hloupí. Pro nic za nic riskují infikování svého počítače. Proboha, proč? Vtip je v tom, že tito „klikači“ nemusí být vůbec hloupější než ostatní. Nezachovali se až tak iracionálně. Na rozdíl od ostatních uspokojili zvědavost a dozvěděli, se, co se po kliknutí stane. Nejhorší, co riskovali, bylo zavirování počítače a ztráta dat. Jenže riziko bylo malé. Viry se přece jen šíří jinak.

Zdánlivá lehkomyslnost, podobná té, kterou projevili internetoví zvědavci, může být užitečná. Vyznačovali se jí mořeplavci a cestovatelé, kteří se vydávali do neznámých končin. Dnes taková vlastnost není jen užitečná, ale přímo nutná. Současná doba přináší tolik technických i společenských novinek, že není možné je všechny dostatečně otestovat a pak se rozhodnout o jejich používání. Spokojujeme se tedy s odhadem možných rizik, nebo je zcela ignorujeme. Proto například necháváme své děti bezstarostně používat mobilní telefon, i když výzkumy týkající se nebezpečnosti mikrovln vycházejí nejednoznačně a Mezinárodní organizace pro výzkum rakoviny (IARC) v roce 2011 elektromagnetické vlny, které slouží k přenosu signálu, zařadila mezi potenciální karcinogeny. Výhody bezdrátové komunikace jsou nesporné. Jsou tak zjevné, že ochotně přehlížíme rizika, i když ta jsou mnohem větší i pravděpodobnější, než jaká podstoupili zájemci o „virus zadarmo“.

Zkrátka a dobře ti, kteří na podezřelý internetový odkaz klikli, se nezachovali ani tak hloupě, jako spíš zcela přirozeně. Podobné pošetilé jednání leckdy pomohlo posunout pokrok kupředu. A leckdy se ho ochotně dopouštíme sami a doplácíme na to. Každopádně nebude na škodu, když se předtím, než se někomu začneme posmívat kvůli jeho chování na netu, zamyslíme nad vlastním jednáním v reálném životě.

Publikováno v časopisu Psychologie Dnes, č. 5/2017.