Případ té ženy vešel do dějin psychiatrie. Ve své studii ho popsali výzkumníci Berry, Sagar a Tripathi. Když bylo ženě čtyřicet tři, usoudila, že se cítí psychicky natolik mizerně, že je nutné obrátit se na lékaře. Diagnóza potvrdila správnost jejího rozhodnutí. Trpěla sklonem k plačtivosti, úzkostmi, letargickými stavy, zácpou a měla potíže s vnímáním (zdávalo se jí, že někdo volá její jméno).

Lékaři předepisovali nešťastné pacientce různá antipsychotika a antidepresiva. Její stav se nelepšil, spíše naopak. Absolvovala dvě seance, kdy dostávala elektrošoky, ale ani to nepomohlo a ona se nadále utápěla v sebevražedných náladách. Takto spíše živořila, než žila dalších čtrnáct let. Teprve pak některý osvícený lékař dostal jednoduchý nápad: změřit pacientce hladinu vitamínu B12. Stačilo předepsat zvýšené dávky tohoto vitamínu a během dvou měsíců obtíže zmizely.

Nedostatek vitamínu B12 není v naší populaci příliš častý. Vzhledem k tomu, že vitamín lze nalézt pouze v živočišných produktech, jako jsou vejce, mléčné výrobky a vnitřnosti, jím trpí především vegani (pokud ho nedoplňují tabletami) a v menší míře vegetariáni. Další ohroženou skupinou jsou starší lidé, kteří i v případě pestré stravy mohou mít se vstřebáním vitamínu potíže.

Není vyloučeno, že nedostatek vitamínu B12 by mohl být částečným vysvětlením letos publikované studie, jejíž autorem je tým vedený Urskou Dobersekovu z Univerzity Jižní Indiany. Podle výsledků této studie trpí vegetariáni psychickými potížemi, jako jsou deprese a úzkosti, častěji než pojídači masa.

Vegetariánství má své zdravotní přínosy a díky tomu je přitažlivé pro lidi, kteří se snaží o své zdraví dbát. Americký autor Robin Sharma vložil do úst jednoho z hrdinů bestselleru Mnich, který prodal své ferrari tvrzení: „Mluvím o vegetariánství. Nalož si na talíř čerstvou zeleninu, ovoce a obilniny a budeš žít možná i věčně.“ Ano, vegetariánstvím je možné prodloužit si život. Stačí ovšem trochu nešikovný přístup ke složení jídelníčku a takto získaný dlouhý život bude pokažen neustávající špatnou náladou.

Lidská mysl je pružná. I když má náš špatný psychický stav ryze vnitřní tělesnou příčinu, my si k němu najdeme nějaký domnělý důvod. Třeba stesk po někom, kdo nám dávno před lety zemřel, či smutek z toho, že nás kdysi opustil údajně dokonalý partner. Obávám se, že mezi námi žije řada lidí, kteří jsou smutní a trápí se a netuší, že by jim od splínu pomohla každodenní sklenička jogurtu k snídani a kus sýra k večeři.

Vitamín B12 není jediným, který dokáže ovlivnit naši náladu. Obdobně funguje například i vitamín D (to je další nebezpečí pro vegany, zejména v zimě, kdy není možné hladinu vitamínu doplnit pobytem na sluníčku), B1, kyselina listová, hořčík (dobrá zpráva pro milovníky čokolády) a omega-3 mastné kyseliny. Naopak vadí konzumace cukru (špatná zpráva pro milovníky čokolády) a alkoholu (i Václav Havel se přiznal, že si pitím přivodil depresivní stavy).

Pokud člověka přepadne stísněnost a smutek, neměl by se hned utápět v sebelítosti nad tím, kdy mu kdo ublížil, ale také se zamyslet, zda by neměl jíst více mořských ryb, jogurtů či listové zeleniny. A hořké čokolády. Možná.



Publikováno v časopisu Psychologie Dnes, č. 7/2020.