Komunikace politických stran se liší podle toho, jakou skupinu voličů se snaží oslovit. Lze očekávat, že umírněné politické strany budou dávat přednost věcné a nepříliš emotivní rétorice. Subjekty oslovující vylekané či rozhněvané voliče se pak snaží tyto emoce v nich posílit a jejich komunikace je vypjatější. Tento rozdíl je možné postihnout kvantitativní analýzou textů politických stran, jež vypovídá nejen o způsobu, jímž strany komunikují, ale i o jejich postojích a chování.


Tomu se i věnovala letošní analýza komunikace politických stran z pohledu skupinové iracionality. Její metoda je založená na předpokladu, že radikál, případně extremista, je zcela zaujat „vyšší“ hodnotou, jejím prosazováním, bojem za ni a odporem k jejím „nepřátelům“. Radikální či extremistická politická strana rozděluje svět na my versus oni. Toho, kdo nesouhlasí s některým z jejích postojů, považuje za nepřítele, odpůrce dobra.

Rozdělení politických stran na umírněné, radikální a extremistické je důležitější než tradiční pravolevé rozdělení. Chování a postoje umírněných pravicových a levicových stran si jsou podobné, což platí i pro strany radikální. Emotivně nabité výrazy, které lze častěji očekávat u radikálních či extremistických politiků, lze rozdělit do šesti kategorií.

Agresivita (nenávist k jiným názorovým skupinám): výrazy jako zmanipulovaný, odporný, přisluhovač či zlovolný
Prodej iluzí (vzhlížení k „vyšším“ ideálům): svoboda, příroda, národ či spása
Dogmatismus: výrazy jako naprosto, rozhodně, všichni či absolutní
Zaštiťování se kolektivem: zájmena my a oni v prvním pádu
Ideologické myšlení: označení konkurenčních ideologií a jejich představitelů (slova končící na -ismus, -ista, -istka, -istický)
Dramatizace (přibarvování textu): boj, krev či smrt
Zaujetí symboly: symbol, vlajka, přísaha

Do letošní analýzy komunikace politických stran z hlediska skupinové iracionality připravené ve spolupráci s Institutem pro politiku a společnost byly zahrnuty texty zveřejněné na jejich webech a blozích hlavních představitelů od 1. ledna do 7. září. Použité texty musely být polemické, tedy kritizující, varující či reagující na kritiku (nebyly zahrnuty například texty pochvalné či reportáže z předvolebních kampaní).

Nezapočítávají se slova, která jsou součástí názvu (například ministerstvo spravedlnosti, sociální demokracie, náměstí Svobody), názvy ideologií, jež daná strana vyznává, a případy, kdy jde o terminus technicus (například autorská práva). Seznam vyhledávaných výrazů je k dispozici na webu iracionalita.net. Výsledný koeficient iracionality je součtem jednotlivých kategorií.

Počet nalezených výrazů na deset tisíc slov


Charakteristické výrazy politických stran

Piráti
nátlak, nenávist, účelový, rozvoj, zdraví, životní prostředí

STAN
nezávislost, svoboda, zdraví, boj

ČSSD
lež, kvalita, příroda, solidarita

ODS
neschopnost, nesmysl, ohrožovat, výsměch, zneužití, pravda, rozumný, svoboda, zdraví, komunisti

KDU-ČSL
neschopnost, nespravedlivý, prosperita, životní prostředí, rozvoj, zdraví, násilí, komunistický

TOP 09
výsměch, právo, zdraví

ANO
šílený, nesmysl, jednotný, pravda, my

KSČM
nekompetentní, ohrožovat, morální, svoboda, zdraví, boj, my, fašismus, nacismus, kapitalismus

Trikolóra
nátlak, nesmyslný, zlo, klid, svoboda, násilí, strach

SPD
nenávist, otřesný, vměšovat se, korektnost, spravedlnost, svoboda, homosexualismus, islamisté

Koeficient iracionality politických stran


Komentář k jednotlivým politickým stranám

Piráti
Tato strana vykazuje jednoznačný trend. Krátce po svém vzniku na sebe upozorňovala značně radikální rétorikou. Postupem času ji ovšem zmírňovala a v uplynulých letech patřila mezi nejvíce umírněné ze zkoumaných subjektů.

STAN
Příznivé skóre u tohoto hnutí je důsledkem toho, že hnutí není výrazně ideologické, nejeví sklon ke „zbožštění“ nějakého ideálu ani k vyhledávání výrazného nepřítele.

ČSSD
Sociální demokracie mívá v průzkumu stabilní výsledky. Dosahuje poměrně mírných hodnot, obvykle je umírněnější než její tradiční rival ODS. Pravidlem je i to, že navzdory příznivé celkové hodnotě komunikuje nadprůměrně agresivně.

ODS
Oproti obvyklým výsledkům se letos komunikace občanských demokratů zmírnila. Ve srovnání s loňským rokem poklesl koeficient iracionality ODS nejvíce ze všech stran. V jejích textech se například vyskytuje méně výpadů proti členství v Evropské unii a vymizelo označení „eurohujer“.

KDU-ČSL
Strana se každoročně pohybuje v „hlavním pelotonu“ subjektů. Její malá agresivita v komunikaci kontrastuje s častým používáním dramatických výrazů, jako je „boj“, „krev“ a „smrt“.

TOP 09
Doposud se tato strana umisťovala mezi nejumírněněji komunikujícími, v některých letech dosáhla dokonce prvního místa. Výsledky hnutí jsou stabilní. Protože jiné hlavní strany emotivitu svých textů letos omezily, umístila se TOP 09 až ve druhé polovině pořadí stran.

ANO 2011
Vypovídací schopnost analýzy je v případě tohoto hnutí omezena rozdílnou komunikací předsedy hnutí a ostatních členů. Zatímco Andrej Babiš dává přednost častému používání emotivních výrazů, ostatní publikující představitelé strany se jim spíše vyhýbají a jejich styl komunikace je opačný. Výsledek je proto dán poměrem rozsahů textů předsedy hnutí a textů ostatních.

KSČM
Hodnoty dosažené komunistickou stranou se až do roku 2016 příliš nelišily od jiných velkých stran. V roce 2016 se stal místopředsedou strany konzervativní politik Josef Skála a s jeho příchodem se komunikace výrazně zradikalizovala. Po jeho odchodu z postu v roce 2018 se rétorika postupně zmírňuje. To nemění nic na tom, že na nové výzvy doby reaguje sílícím zahleděním se do minulosti, odkazuje na boj s fašismem a nacismem a připomíná události druhé světové války.

Trikolóra
Jediný nový subjekt v průzkumu. Trikolóra založila svou komunikaci na vyhraňování se vůči Evropské unii, státním opatřením a multikulturalismu. Není pravděpodobné, že by následovala Piráty a od emotivnosti postupně upustila.

SPD
Již předchůdce strany Úsvit dosahoval vysokých hodnot agresivity a celkového koeficientu iracionality. Letos stejně jako v předchozích letech je hlavním tématem varování před přílivem imigrantů.


Nalezený koeficient iracionality není jen teoretickým, od života odtrženým číslem. Vypovídá totiž o chování politických stran. Důkaz je například srovnání výsledků analýzy s výpočty webu jakmluvi.cz. Ten čerpá z výsledků projektu demagog.cz provádějícího factcheck politických diskusí, tedy posuzujícího pravdivost jednotlivých tvrzení politiků pro Trikolóru, kterou web jakmluvi.cz zatím nezahrnuje – byl proveden výpočet přímo podle údajů z webu demagog.cz.

Nejvíce věcně komunikující politické strany vykazující největší podíl pravdivých odpovědí. Politické strany s nejvyšším skóre skupinové iracionality se odlišují i postoji – mají větší averzi k mezinárodním společenstvím (v tomto případě EU, jindy NATO či globalizaci), sklon k nekritickému uctívání autority (méně často se u nich také mění předseda, v případě Trikolóry bude třeba počkat na budoucí vývoj) a k puritánství (například odmítání sexuální výuky na školách a registrovaného partnerství).

Vztah mezi skupinovou iracionalitou a pravdomluvností představitelů politických stran


Porovnáme-li letošní analýzu s tou z roku 2017 připravenou ve spolupráci se společností Bisnode, většina ze stran zahrnutých do obou rétoriku zmírnila (Piráti, ODS, KDU-ČSL, KSČM a ČSSD). Zbývající strany (TOP 09, ANO, SPD) se v průběhu tří let téměř nezměnily. V porovnání s analýzou z roku 2013 pak vychází pokles emotivních výrazů u všech sledovaných politických stran. Letos jej mohlo z části způsobit, že se všechny politické strany ve svých textech vyjadřovaly ke koronavirové pandemii.

Toto téma vyžaduje odbornost, a proto není (alespoň zatím) stejně emotivní, jako byla imigrantská krize nebo vztah k EU. Pokles emotivity stran nicméně vyplývá i z dlouhodobého trendu, který není ovlivněn současnými událostmi. Z politiky jsme zvyklí dostávat především negativní informace. Zde je tedy k dispozici jedna dobrá zpráva, která by ovšem bez analýzy skupinové iracionality zůstala zcela nepovšimnuta.


Publikováno na webu Česká pozice.