Konec šikanózních insolvenčních návrhů?
Od 1. listopadu 2012 vstoupila v účinnost novela insolvenčního zákona, která si klade za cíl eliminovat zjevně bezdůvodné, „šikanózní“ insolvenční návrhy. Nelze ji než uvítat.
Nová úprava reaguje na v praxi se stále více rozmáhající nešvar insolvenčních návrhů, jejichž podání je primárně spojeno s nepoctivým úmyslem navrhovatele – typicky zdiskreditovat konkurenta v očích veřejnosti či jeho obchodních partnerů, znemožnit mu čerpání úvěru, zabránit v účasti na veřejné zakázce, případně začasto i uspokojit své sporné pohledávky mimo standardní soudní řízení.
Důvodnost novely vyplývá již z odhadů Ministerstva spravedlnosti ČR, dle kterých tvořily šikanózní insolvenční návrhy v letech 2008 až 2011 plných 5% z celkového nápadu insolvencích věci. Jednou z oblastí hospodářství, ve které se praktikují nejfrekventovaněji, je pak bezesporu stavebnictví.
Principielně vychází novela ze snahy posílit odpovědnost věřitelů za podané bezdůvodné insolvenční návrhy. A zároveň tím i posílit ochranu dlužníků před takovým nepoctivým jednáním, včetně reálné možnosti uspokojit jejich nároky na náhradu škody nebo jiné újmy, která jim bezdůvodným návrhem vznikne.
Pro šikanózní insolvenční návrhy je společné, že zneužívají publicity insolvenčního řízení (o skutečnosti, že byl podán insolvenční návrh, resp. zahájeno insolvenční řízení je veřejnost informována prostřednictví insolvenčního rejstříku zpravidla do dvou hodin od jeho doručení příslušnému soudu), jakož i účinků, které jsou s podáním insolvenčního návrhu, resp. zahájením insolvenčního řízení spojeny. Novela umožňuje uvedená zneužití eliminovat a nepoctivé navrhovatele postihovat.
Ačkoliv definuje zjevně bezdůvodné insolvenční návrhy pouze pomocí příkladů, je tento výčet natolik široký, že zahrnuje většinu v praxi se vyskytujících zjevně bezdůvodných, šikanózních insolvenčních návrhů. Dle novely je takovým například opětovný návrh, který navrhovatel podal, aniž by doložil, že splnil povinnosti, které mu uložil soud v případě návrhu předchozího. Typicky se může jednat o opětovné podání insolvenčního návrhu po jeho předchozím odmítnutí z důvodu vad, nedostatku příloh. Dalším případem je návrh podaný navrhovatelem, který nemá vůči dotčenému dlužníkovi splatnou pohledávku. V neposlední řadě se za zjevně bezdůvodný insolvenční návrh považuje návrh, jímž navrhovatel sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka.
V případě zjevně bezdůvodných insolvenčních návrhů novela umožňuje nově insolvenčním soudům odmítnout je ve lhůtě sedmi dnů ode dne podání, přičemž soud může současně navrhovateli uložit sankci až do výše 50.000,-Kč. Další prostředkem ochrany je i předběžné opatření, kterým může insolvenční soud na návrh dlužníka (dotčené osoby) uložit nepoctivému navrhovateli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy vzniklé nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a v tomto řízení přijatými opatřeními.
Ačkoli ani sebelépe napsaný zákon nemůže nikoho ochránit na 100 %, novela bezpochyby představuje výrazný posun k ochraně před jedním ze způsobů zneužívání práva. Kéž by tento trend pokračoval.
Nová úprava reaguje na v praxi se stále více rozmáhající nešvar insolvenčních návrhů, jejichž podání je primárně spojeno s nepoctivým úmyslem navrhovatele – typicky zdiskreditovat konkurenta v očích veřejnosti či jeho obchodních partnerů, znemožnit mu čerpání úvěru, zabránit v účasti na veřejné zakázce, případně začasto i uspokojit své sporné pohledávky mimo standardní soudní řízení.
Důvodnost novely vyplývá již z odhadů Ministerstva spravedlnosti ČR, dle kterých tvořily šikanózní insolvenční návrhy v letech 2008 až 2011 plných 5% z celkového nápadu insolvencích věci. Jednou z oblastí hospodářství, ve které se praktikují nejfrekventovaněji, je pak bezesporu stavebnictví.
Principielně vychází novela ze snahy posílit odpovědnost věřitelů za podané bezdůvodné insolvenční návrhy. A zároveň tím i posílit ochranu dlužníků před takovým nepoctivým jednáním, včetně reálné možnosti uspokojit jejich nároky na náhradu škody nebo jiné újmy, která jim bezdůvodným návrhem vznikne.
Pro šikanózní insolvenční návrhy je společné, že zneužívají publicity insolvenčního řízení (o skutečnosti, že byl podán insolvenční návrh, resp. zahájeno insolvenční řízení je veřejnost informována prostřednictví insolvenčního rejstříku zpravidla do dvou hodin od jeho doručení příslušnému soudu), jakož i účinků, které jsou s podáním insolvenčního návrhu, resp. zahájením insolvenčního řízení spojeny. Novela umožňuje uvedená zneužití eliminovat a nepoctivé navrhovatele postihovat.
Ačkoliv definuje zjevně bezdůvodné insolvenční návrhy pouze pomocí příkladů, je tento výčet natolik široký, že zahrnuje většinu v praxi se vyskytujících zjevně bezdůvodných, šikanózních insolvenčních návrhů. Dle novely je takovým například opětovný návrh, který navrhovatel podal, aniž by doložil, že splnil povinnosti, které mu uložil soud v případě návrhu předchozího. Typicky se může jednat o opětovné podání insolvenčního návrhu po jeho předchozím odmítnutí z důvodu vad, nedostatku příloh. Dalším případem je návrh podaný navrhovatelem, který nemá vůči dotčenému dlužníkovi splatnou pohledávku. V neposlední řadě se za zjevně bezdůvodný insolvenční návrh považuje návrh, jímž navrhovatel sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka.
V případě zjevně bezdůvodných insolvenčních návrhů novela umožňuje nově insolvenčním soudům odmítnout je ve lhůtě sedmi dnů ode dne podání, přičemž soud může současně navrhovateli uložit sankci až do výše 50.000,-Kč. Další prostředkem ochrany je i předběžné opatření, kterým může insolvenční soud na návrh dlužníka (dotčené osoby) uložit nepoctivému navrhovateli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy vzniklé nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a v tomto řízení přijatými opatřeními.
Ačkoli ani sebelépe napsaný zákon nemůže nikoho ochránit na 100 %, novela bezpochyby představuje výrazný posun k ochraně před jedním ze způsobů zneužívání práva. Kéž by tento trend pokračoval.