Pozor na novou povinnost: Předžalobní výzva u pohledávek
V době vánočního shonu, voleb a amnestie dost možná zůstala bez patřičné pozornosti široké veřejnosti novela občanského soudního řádu provedená zákonem č. 396/2012 Sb. S účinností od 1. ledna 2013 přinesla do českého právního řádu pro žalobce novou povinnost: v případě sporů o pohledávky zaslat protistraně předžalobní výzvu.
Pro laika jde možná o drobnost, pro žalobce však o věc zcela zásadní. Pokud by totiž tuto povinnost opomněl, mohlo by ho potkat nepříjemné překvapení. A sice, že i přes úspěch ve sporu mu soud nepřizná požadovanou náhradu nákladů řízení (typicky soudní poplatek, náklady právního zastoupení). Právě takové následky sebou totiž porušení povinnosti předžalobní výzvy dle novelizovaného znění občanského soudního řádu nese.
Uvedená novela samozřejmě vychází vstříc především dlužníkům. Dává jim další šanci k dobrovolnému splnění dluhu.
Povinnost zaslat nejprve předžalobní výzvu vyplývá z nového ustanovení § 142a občanského soudního řádu. Dle uvedeného ustanovení splní žalobce tuto povinnost pouze tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zašle na adresu pro doručování, případně na posledně známou adresu výzvu k plnění. V zásadě pouze tehdy může soud přiznat žalobci, který měl ve sporu úspěch, vůči naopak neúspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení.
Zcela výjimečně, a to pouze tehdy jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud přiznat úspěšnému žalobci zcela anebo zčásti náhradu nákladů řízení i tehdy, jestliže žalobce předžalobní výzvu žalovanému nezaslal. Co jsou to důvody hodné zvláštního zřetele, pak občanský soudní řád neuvádí ani příkladmo. Přičemž výklad uvedeného pojmu ponechává na soudní praxi.
Ke splnění povinnosti předžalobní výzvy postačí, jestliže žalobce výzvu zašle a nikoliv tedy doručí žalovanému na adresu pro doručování. V případě právnické osoby se pak zásadně jedná o zaslání výzvy na adresu sídla právnické osoby a v případě podnikající fyzické osoby na adresu místa podnikání, přičemž za adresu pro doručování je zapotřebí považovat i datovou schránku. Co se týče obsahu výzvy samotné, je předně nezbytné přesně specifikovat vymáhanou pohledávku – dlužníkovi jasně sdělit, co se po něm žádá. Nelze nicméně pominout ani to, že na výzvu je zásadně zapotřebí nahlížet jako na obchodní listinu. Proto by měla obsahovat i náležitosti, jakými jsou například sídlo, IČ, údaj o zápise do obchodního rejstříku atd.
Vzhledem k tomu, že náklady řízení mnohdy představují pro žalobce na jeho cestě za vymožením důvodně uplatňovaného nároku značný výdaj, nelze než doporučit, aby žalobci věnovali napříště patřičnou pozornost nejen samotné žalob nýbrž právě i předžalobní výzvě.
Pro laika jde možná o drobnost, pro žalobce však o věc zcela zásadní. Pokud by totiž tuto povinnost opomněl, mohlo by ho potkat nepříjemné překvapení. A sice, že i přes úspěch ve sporu mu soud nepřizná požadovanou náhradu nákladů řízení (typicky soudní poplatek, náklady právního zastoupení). Právě takové následky sebou totiž porušení povinnosti předžalobní výzvy dle novelizovaného znění občanského soudního řádu nese.
Uvedená novela samozřejmě vychází vstříc především dlužníkům. Dává jim další šanci k dobrovolnému splnění dluhu.
Povinnost zaslat nejprve předžalobní výzvu vyplývá z nového ustanovení § 142a občanského soudního řádu. Dle uvedeného ustanovení splní žalobce tuto povinnost pouze tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zašle na adresu pro doručování, případně na posledně známou adresu výzvu k plnění. V zásadě pouze tehdy může soud přiznat žalobci, který měl ve sporu úspěch, vůči naopak neúspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení.
Zcela výjimečně, a to pouze tehdy jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, může soud přiznat úspěšnému žalobci zcela anebo zčásti náhradu nákladů řízení i tehdy, jestliže žalobce předžalobní výzvu žalovanému nezaslal. Co jsou to důvody hodné zvláštního zřetele, pak občanský soudní řád neuvádí ani příkladmo. Přičemž výklad uvedeného pojmu ponechává na soudní praxi.
Ke splnění povinnosti předžalobní výzvy postačí, jestliže žalobce výzvu zašle a nikoliv tedy doručí žalovanému na adresu pro doručování. V případě právnické osoby se pak zásadně jedná o zaslání výzvy na adresu sídla právnické osoby a v případě podnikající fyzické osoby na adresu místa podnikání, přičemž za adresu pro doručování je zapotřebí považovat i datovou schránku. Co se týče obsahu výzvy samotné, je předně nezbytné přesně specifikovat vymáhanou pohledávku – dlužníkovi jasně sdělit, co se po něm žádá. Nelze nicméně pominout ani to, že na výzvu je zásadně zapotřebí nahlížet jako na obchodní listinu. Proto by měla obsahovat i náležitosti, jakými jsou například sídlo, IČ, údaj o zápise do obchodního rejstříku atd.
Vzhledem k tomu, že náklady řízení mnohdy představují pro žalobce na jeho cestě za vymožením důvodně uplatňovaného nároku značný výdaj, nelze než doporučit, aby žalobci věnovali napříště patřičnou pozornost nejen samotné žalob nýbrž právě i předžalobní výzvě.