Jiří Paroubek pořádal minulý týden konferenci, na které svým věrným prezentoval jakýsi návod na záchranu sociální demokracie. V typicky „levicovém“ prostředí luxusního hotelu Ambassador v centru Prahy zazněla ze strany bývalého předsedy ČSSD celá řada rad. Jednou z nich byla i výzva budoucímu vedení strany, aby se pevně semklo se současným prezidentem republiky Milošem Zemanem.

Je pravda, že Paroubek i Zeman mají mnoho společného. Oba kdysi vedli ČSSD, oba ji dovedli k úspěchům. Nikdo je taky ze sociální demokracie nevyháněl, nikdo jim neupíral jejich zásluhy. Přesto u nich zvítězila dětinská zhrzenost. Odešli do jiných politických stran a sociální demokracii začali systematicky škodit.
Sám Jiří Paroubek o tom ví své. V roce 2010 ho nepřiznaný (ale zcela zjevný) předvolební pakt Topolánka, Kalouska a Zemanovců připravil o možnost sestavit vládu. Vládu, která by byla pro tuto zemi určitě prospěšnější, než nakonec byly vlády Topolánkovy a Nečasovy (nebo, chcete-li, Kalouskovy).

Nyní je na to Jiří Paroubek ochoten zapomenout a prezentuje to jako svou státnickou velkorysost. Škoda, že ji v sobě nenašel, když z uraženosti opouštěl ČSSD, na kterou pak z pozice předsedy strany LEV 21 neustále útočil. Naštěstí v tom nebyl tak úspěšný jako Miloš Zeman, který strávil čtyři roky napadáním Sobotkovy vládu levého středu a premiéra osobně, aby se pak pokrytecky dojímal nad špatným výsledkem ČSSD ve volbách.

Přesto se Jiří Paroubek odvolává na údajnou levicovost současného prezidenta. Člověka, který při volbách v cizích zemích otevřeně podporuje pravicové (někdy až krajně pravicové) kandidáty. A který klidně prohlašuje, že zrušení poplatku za pobyt v nemocnici byla chyba, protože stokoruna denně za jídlo a postel „nikoho nezabije“. Přitom drtivá většina našich seniorů rozhodně nepobírá takovou penzi, aby si mohla říct, „kdo z vás to má“. A vůbec už nezmiňuji prezidentovo pochybné „levicové“ okolí.

S hlavou státu, ať jí bude zvolen kdokoliv, by sociální demokracie měla mít korektní vztahy. Pokud by se v případě opětovného zvolení Miloše Zemana měla stát, jak Jiří Paroubek navrhuje, jakousi „stranou Hradu“, přestane být levicovou stranou.

Poklonkování Miloši Zemanovi ČSSD nepomůže. Stejně jako jí nepomohou ani jiné Paroubkovy „převratné“ návrhy – uzákonění manželství homosexuálů nebo možnosti eutanázie.

Jiří Paroubek i prezident Zeman jsou lidé, kteří léta intenzivně pracovali na tom, aby ČSSD zničili. A bylo jim přitom úplně jedno, že tak ničí i své vlastní dílo. Jejich dnešní údajná snaha pomáhat sociální demokracii je proto nevěrohodná. ČSSD bude určitě schopna lépe řešit své vnitřní problémy bez zásahů těchto dvou pánů.

Současná předvolební podpora Jiřího Paroubka Miloši Zemanovi nepochybně souvisí s jeho usilovnou snahou vrátit se do ČSSD a zaujmout tam významnou pozici. Úspěch příznivců současného prezidenta na nadcházejícím sjezdu ČSSD by mu k tomu mohl otevřít dveře.