O vzdělávání v Čechách: krize nebo transformace?

13. 05. 2012 | 21:00
Přečteno 15002 krát
Již 22 let probíhají debaty o strategickém nasměrování českého vysokého školství, o základním a středním ani nemluvě. Neschopní a nekvalifikovaní ministři, akreditační barikády konzervátorů status quo, nesprávně nastavená kriteria výkonu a kvality, rdoušení inovací a vůbec všeho nového ve struktuře i obsahu vzdělávání, nepochopení klíčových trendů 21. století, propad české konkurenceschopnosti, rostoucí nezaměstnanost absolventů, pokles zájmu o státní vysoké školství, atp. – to vše jsou důsledky hyperaktivního tápání v identifikaci příčin a konzervačních řešení neradostného stavu.

V Česku je situace o to komplikovanější, že dlouhodobé ignorování světových trendů vedlo k téměř neřešitelné situaci: žádná reforma nebo „řešení“ krize již nestačí, ale musí být dán průchod organické transformaci celého systému vzdělávání.

(Americká výzkumná firma McKinsey uzavřela již v roce 2009, že pokles výsledků studentů českých základních a středních škol od roku 1995, může zemi do roku 2050 stát 11 % HDP. Taková ztráta krve!
Výsledky českého základního a středního školství klesají, což ohrožuje ekonomickou konkurenceschopnost České republiky. Výhled do budoucna je negativní a odkládání řešení znamená rekordní růst nákladů. I přesto spočívá základní problém ve vzdělávání profesionálním a vysokoškolském, protože až tam dochází k přímé konfrontaci s tržním uplatněním v zaměstnání. Žádné vylepšení základních a středních škol nepomůže, když i chabé výsledky pak nekvalitní terciární vzdělávání „zkazí“.)


O to podivnější je, že se současná debata soustřeďuje na školné versus zápisné, stabilizaci rozpočtů ministerstva, zvýšení platů učitelů a uspokojování sebepoškozujích požadavků třídy studentů, kteří do svého vzdělání neinvestovali a nemíní investovat ani korunu. Přitom jsou náklady na jednoho studenta, v průměru, přes 42 tisíc korun ročně (30 až 170 tisíc ročně), což představuje dvojnásobek průměrného platu v ČR. Někdo to jistě platit musí, bez ohledu na výsledky. Kdo?

Stabilizační administátoři, obzvláště ve vleku politických zájmů stran, určitě situaci nevyřeší, ale spíše zhorší. Peníze samy nikdy kvalitu vzdělávání netransformovaly, ale spíše jen „zlepšily” – tj. pouze upevnily fungování existujícího modelu, Tím se vlastně situace zhoršuje. Mezinárodní porovnávání finančních výdajů je neefektivní bez rozboru obsahu, struktury a kvality vzdělávacích modelů.

České ulpívání na rakousko-uherském modelu (charakterizovaném standardizací, stejností, konzervatismem, důrazem na „biflování“ informací, atp.) přetrvalo jak První republiku, tak celé období komunismu, ale i posledních 22 let post-komunismu. Dočkali jsme se také současného vyčerpání a úpadku i kdysi tak konkurenceschopného modelu anglo-saského. To již je nezáviděníhodná situace.

Stačí si připomenout nejen 30% nezaměstnanost absolventů ve Španělsku, ale i „ztracenou generaci“ v USA, a fakt, že univerzitní absolventi v Číně mají poprvé v historii nižší platy než řemeslníci a dělníci. To vše nás ještě čeká. V novém světě již nestačí něco vědět, ale hlavně je třeba něco umět. Náš svět je stále méně o informacích a stále zásadněji o znalostech. Informace se staly komoditou a skutečné znalosti jsou „placeny zlatem“. Je mýtem, že vzdělání vede k vyšším platům; záleží na tom, jakévzdělání?

Navíc, stimulace a finanční podpora vzdělávání pro konkurenceschopnost, ze strany EU, byla v ČR v podstatě zlikvidována politickou neschopností ochránit čerpání finančních prostředků před korupcí, plýtváním a [rakousko-uherským] byrokratismem. Přidání další vrstvy vysokoškolských administrátorů to nemůže vyřešit.

Je třeba se zamyslet nad vlastním účelem vzdělávání, rolí tzv. „akreditačních komisí“, rozdílem soukromého a státního vzdělávání, vztahy ke sféře zaměstnavatelů, otázkou „školného“, atp. Požadavky transformace už jsou takové: v ČR nejde o „reformu“, tj. drobné změny při zachování všeho zásadního, ale o přehodnocení celého systému a jeho smyslu. Jsme v druhé dekádě 21. století a je nejvyšší čas.
****

Co je účelem vzdělávání?
Zcela jistě to není a nemůže být odpovídání na otázky, které shrnují „látku“ přednesenou špatně placenými interprety „akreditované“ práce jiných lidí. Zcela jistě to neznamená přeplňovat mladé mozky předžvýkanými fakty a informacemi, obzvláště ne v éře internetu. Určitě je důležitější umět otázky klást než na otázky odpovídat. Určitě jsou znalosti a um (tj. akce) důležitější než informace a vědomosti (tj. popis akce).

Hlavním cílem je produkovat lidi, kteří umějí dělat nové věci, ne pouze opakovat to, co vytvořily předchozí generace. Potřebujeme lidi tvůrčí, vynalézavé a objevné. Je třeba formovat mysl, která je kritická, umí sama ověřovat a nepřijímá automaticky vše, co je jí nabízeno. Potřebujeme jedince, kteří jsou schopni kritiky a umí rozlišovat mezi názorem, interpretací a dokázaným faktem. Absolventi se musí co nejdříve naučit – aktivně, sami o sobě a s pomocí studijních zadání – vyhledávat své vlastní informace a řešení, rozlišovat mezi pouhým nápadem a myšlenkou, která je dokazatelná a realizovatelná, tj. inovací. Proč jsou všechny tyto vlastnosti žádoucí a potřebné? Protože přidávají hodnotu k věcem, které již jsou. Účelem vzdělávání je přidávat hodnotu.
****


Omezování myšlenkové diferenciace, standardizace a učení se stejné věci, často jeden od druhého, vede ke vzdělanostní monokultuře – explicitní to cíl Rakouska-Uherska, ale velmi pochybná potřeba vzdělávání v 21. století. Jako každá monokultura, tak ani vzdělanostní monokultura není dlouhodobě udržitelná, ani obranyschopná v případech, kdy dominantní paradigmata nefungují – jako je tomu právě dnes. Monokultuře napomáhají ani tzv. akreditační komise, „mainstream“ publikace a tzv. „best practices“, které pod rouškou zvýšení kvality omezují diferenciaci, zpochybňují inovace a trestají originalitu.

S monokulturou souvisí také intelektuální incest, který je následkem separace fakult, izolace hostujících zahraničních profesorů, nedostatečná pohyblivost a zaměstnanecká výlučnost vzhledem k jediné instituci.
****


Zajisté nikdo nechce, aby vzdělávání nepřidávalo hodnotu jedinci, rodině i společnosti, ale spíše ji ubíralo. Jak by taková společnost vypadala? Jak by asi fungovala bez přidávání hodnoty?

Společnost McKinsey vyčíslila, že dosavadní pokles výsledků českého vzdělávání jen v základním a středním školství by zemi stál až 11 procent HDP ročně, tj. 400 miliard Kč ročně do r. 2050. Česko se vbrzku stane zdrojem méně hodnotné pracovní síly za relativně vysokou cenu; sen o znalostní společnosti je stále v nedohlednu.

Přidaná hodnota vzdělávání je důležitá především ve státním vzdělávacím sektoru, jehož produkt není oceňován tržně, ale financován (často nedobrovolně) z prostředků vybraných od daňových poplatníků. Tyto finanční oběti „pro společnost“ by měly vykazovat rostoucí přidanou hodnotu. Při klesající přidané hodnotě je vzdělávání financované státem (tj. z daní) hospodářskou brzdou. Měření a uveřejňování přidané hodnoty je proto nejdůležitější právě ve státním sektoru.

Kvalita nabízeného vzdělávacího procesu je v popředí zájmu studentů, rodičů, zaměstnavatelů, regionální samosprávy, členů fakulty i administrativy, ale i daňových poplatníkú, obzvláště v zemích, kde je vzdělání “zadarmo“ (tj. placeno z daní). „Nic na světě není zadarmo“ je třeba učit hlavně naše děti.
****


Vzdělání „zadarmo“ totiž nemá zákazníka. Když dostanete pytel jablek zadarmo, tak nejste zákazník, ale prostě kolektivem obdarovaný příjemce. Jsou-li v pytli i shnilá jablka, tak nemáte ani morální právo si stěžovat: prostě je přijmete a stěžovat si, ani vracet je nebudete. Hodnota takového pytle jablek zůstává neznámá. Jestliže stejný pytel jablek koupíte, pak jste zákazník, hodnota je známá a shnilá jablka budete reklamovat, vracet a žádat náhradu. Po čase budou ty pytle „zadarmo“ výrazně nižší kvality než pytle pro zákazníky.

Tak je tomu i s českým vzděláváním. Proto jsou ve svobodně fungujících společnostech soukromé univerzity úspěšnější než státní – protože hodnota jejich vzdělání je známá a vyčíslitelná. Kvalita bez hodnoty není kvalitou, ale spíše ztrátou času, peněz a energie. Proto je třeba měřit kvalitu univerzity (a vzdělání obecně) pomocí přidané hodnoty.
****

Jako příklad lze uvést moji mateřskou University of Rochester (Simon School of Business), která užívá míru ROI (Return on investment) a je na 15. místě globálně. Spočítáme, kolik průměrný student zaplatí za titul MBA (školné, poplatky, osobní náklady) plus celkový ušlý plat během trvání studia. Medián pre-MBA platu se pak odečte od mediánu post-MBA platu a tímto rozdílem se vydělí suma celkových nákladů na MBA. Výsledek je počet roků, které průměrný student potřebuje k realizaci návratu investic. (Pro Rochester je průměrná návratnost 4,33 roků.) Kolik roků je to pro českého studenta „zadarmo“?

V případě socialistického „studia zadarmo“ lze započítat průměrné státní a instituční náklady na studenta dané instituce. Porovnání přidané hodnoty ROI pak vystihuje alespoň efektivnost srovnávaných institucí.

Existuje řada institucí, které se vzpírají měření přidané hodnoty a svoji existenci obhajují, i když takovou hodnotu neznají, nepřidávají a často i ubírají. Žádná společnost nemůže prosperovat, když její vzdělávací instituce nepřidávají měřitelnou hodnotu příštím generacím. Studenti přicházejí s určitou úrovní znalostí, informací, dovedností a expertízy. Jak jsou tyto úrovně změněny vzdělávacím procesem při jejich odchodu – jednotlivě, skupinově i v průměru?
****


Měření faktorů přidané hodnoty však může být obtížné:
1. Hodnota má více dimenzí; nejde jen o jednu schopnost, ale o celý soubor navzájem se posilujících a doplňujících schopností.
2. Instituce jsou odlišné; každá univerzita se zaměřuje na přidávání různých a konkurenčně diferencovaných souborů schopností.
3. Efekty vzdělávacího procesu se projevují v čase: rychleji, pomaleji, nebo nikdy.
4. Složitost a náklady: měření přidané hodnoty může být složité a drahé. Proto je třeba hledat míru, která je efektivní, jednoduchá a nenákladná.
****


Objektivním, spolehlivým a snadno měřitelným kriteriem je míra umístění absolventů (MUA) na trhu práce (podniky, instituce, univerzity). Obecně MUA odráží jak kvalitu studentů, které daná instituce přitahuje na vstupu, tak i přidanou hodnotu, která absolventy charakterizuje na výstupu, tj. při umístění na trhu práce.

MUA není ovlivněna expertním, akreditačním nebo statistickým zkreslením či chybou, není zatížena multifaktorovým subjektivním „vážením“ kriterií a lze ji propočítat „na hlavu“ a tak minimalizovat vliv velikosti a reputace instituce.

Poměrně snadno lze MUA rozšířit nejen o časovou dimenzi (při promoci, po půlroce, po roce, atp.), ale také o hodnotu umístění, jako je plat u podniku nebo index reputace u akademické instituce.

Použití MUA je založeno na faktických datech a produkuje ranking (žebříček) institucí, který odpovídá všeobecnému chápání kvality lépe než jiná kriteria, často založená na snadno manipulovatelných subjektivních, posudkových a emočních interpretacích nepřesně měřitelných údajů.

Chce-li někdo „manipulovat“ MUA, aby zlepšíl parametry umístění svých absolventů, pak může zkusit aktivní pomoc s umístěním, získat kvalitnější studenty, zvýšit úroveň a praktickou použitelnost jejich vzdělání, anebo komunikovat s perspektivními zaměstnavateli o skutečných potřebách konkurenceschopnosti jedince, podniku, regionu a národa. Všechny takové „manipulace“ jsou pozitivní a v každém případě pro studenta i jeho zaměstnavatele žádoucí.

Pro státní instituce socialistického typu („zadarmo“, placené z daní) je chování rektorů určeno státním nastavením kriterií pro přidělování peněz z rozpočtu, např. podle počtu: 1. přijatých studentů (maximalizace počtu přijatých při sníženi jejich kvality); 2. graduovaných studentů (maximalizace počtu absolventů při snížení náročnosti studia); 3. umístěných absolventů (maximální umístění při snížení kvality a hodnoty pozice); 4. umístěných při průměrném platu či v dané platové kategorii (maximalizace umístění podle výše platu); 5. počtu pracovních míst vytvořených absolventy (maximalizace podnikatelských schopností absolventů), atp.

Každé kriterium má za následek odpovídající chování a potřebné schopnosti vedení dané instituce. Žádná změna kriterií není bez následků; každá změna kriterií má přímý dopad na kvalitu instituce. Je proto více než překvapivé, že by kterýkoliv stát užíval první nebo i druhé kriterium (viz výše) a tak dluhodobě ohrožoval kvalitu a hodnotu vzdělání, otevřel brány manipulaci a korupci, ignoroval potřeby konkurenceschopnosti podniků i společnosti a odřízl zodpovědnost a garance za své vlastni studenty okamžikem udělení titulu. Škody na vzdělání takto napáchané jsou pak dlouhodobě nenapravitelné.

Je-li zachování státního vzdělávání „zadarmo“ politicky žádoucí, pak stačí umožnit soukromým univerzitám tvorbu své vlastní, měřitelné kvality a nepodřizovat je státním akreditačním komisím, které uměle udržují jejich kvalitu na nižší úrovni, než je úroveň státní. Stačí prostě vytvořit alternativní volbu, která pomůže uchazečům o vzdělání řešit rozpory mezi kvalitou, uplatnitelností a náklady, podle jejich vlastního, zákaznického uvážení.
****


Podíváme-li se pak na nejlepší světové university podle poměru počtu studentů k velikosti fakulty (Student-to-Faculty Ratio), tj. jediné globálně použitelné míry kvality výuky, dostaneme: 1. Cambridge, 2. Harvard, 3. Yale, 4. UCLA, 5. MIT, 6. Oxford, 7. Imperial College, 8. Chicago, 9. Caltech, 10. Princeton, atd., podle očekávání. Není pak divu, že Karlova univerzita je až na 267. místě, těsně před australskou Wollongong a za německým Darmstadt.

Cílem vzdělávání je také potřebná diferenciace institucí podle obsahu a formy výuky, aby se zamezilo intelektuální monokultuře a znalostnímu „gleichschaltung“. Potřeby zaměstnavatelů jsou velmi různorodé a rychle se měnící podle výkyvů globální konkurenceschopnosti. Programy „zakreditované do zákrytu“ stejnosti určitě nesplní náročné potřeby měnící se konkurenceschopnosti. Kriterium MUA, ve všech svých variacích, měří přidanou hodnotu spolehlivě. Kvalita, která není umístěna a zapojena do procesu uspokojování zákazníka není kvalitou, stejně jako přidaná hodnota bez odpovídajícího hodnotného uplatnění není hodnotou, ale spíše ztrátou pro společnost.
I pro řešení tzv. důchodového problému, je jistě důležitější dobře placená pracovní místa generovat, a tak stimulovat i porodnost, než nechat administrátory vyrovnávat rozpočty.
****


Problém transformace vzdělávacího systému nespočívá v nedostatku efektivních kriterií, inovačních řešení a správných nastavení systémových parametrů. Rozhodující je jak s fundamentální kvalitativní transformací začít, jak nastavit klíčové spouštěče transformace, jako 1. Nová politická síla, 2. Ekonomická krize, 3. Společenská krize a 4. Zveřejnění pravdivé, kritické zprávy. Proč je McKinsey studie, „Klesající výsledky českého základního a středního školství: fakta a řešení“ i dnes igorována, přesahuje mé chápání. Mnohé její nálezy jsou platné i pro vysoké školy.

Při absenci zmíněných spouštěčů, kritické skupiny rodičů a učitelů, profesorů a studentů a dokonce ani daňových poplatníků nevidí urgentní potřebu změny status quo. Namísto zásadní transformace tak probíhají dílčí, stabilizační technické a formální „reformy“, které jen dále fixují zastaralé systémy. Snad jen podnikatelská sféra cítí potřebu transformace urgentně a manifestuje své preference podporou soukromých škol, omezováním nabídky zaměstnání a zakládáním vlastních podnikových a podnikatelských univerzit.

Lze jen doufat, že nadcházející léta přinesou alespoň jeden klíčový spouštěč transformace a tak se i ostatní kritické skupiny vzdělávacího systému dostanou do synchronizace s podnikovou sférou, hlavním realizátorem přidané hodnoty ve společnosti.

Nyní je ten pravý čas pro transformaci českého vzdělávání. V kostce, minimálně následující přeměny či transformace, ne zprofanované „harmonizace“ výsledků, jsou nezbytné:

Především účel: škola má vybavit absolventa k získání pracovního místa přinášejícího maximální přidanou hodnotu, jemu i společnosti. Pak obsah, odpovídající budoucím, ne minulým, potřebám podnikové i podnikatelské sféry – tedy v přímé spolupráci s nimi. Také formu: aby se už přestalo „biflovat“, akce převládla nad jejím popisem (znalosti nad informacemi). Je třeba také něco umět, nejen něco vědět. Potřeby nižších úrovní se musí odvodit zpětně, od potřeb úrovní vyšších. Zvýšit hodnotovou kvalitu škol, učitelů i studentů; hlavně ale inovační a odborný náboj akreditačních komisí; financovat podle počtu a kvality získaných pracovních míst absolventů, ne podle kvantity přijatých studentů. Zbavit se rakousko-uherského vzdělávacího modelu; vytvořit konkurenční prostředí zvýšením kvality soukromých škol; vyloučit politiku a politiky, obzvláště nekvalifikované partajnické oblíbence ze vzdělávání – tam jsou třeba jen nezávislí odborníci, ne ideologové, administrátoři a byrokrati. Nakonec: začít odměňovat přidanou hodnotu a míru vzdělávací diferenciace, ne jen tradičně monokulturní stejnost a intelektuální incest.

Mnozí v ČR stále nevidí potřebu transformace vzdělávacího systému a zůstávají spokojeni se současným status quo; jsou dokonce ochotni za jeho udržení i nadále platit. Je to věc volby a cílem zde není takové dobrovolné postoje měnit.

Letnímu vánku o bouři, studniční žábě o moři a polovzdělanci o tom, co nikdy ve škole neslyšel, nevyprávěj.
Čínské přísloví


Váš,

Milan Zelený

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Miky napsal(a):

Stačí se podívat a poslechnout si např. pana (polo)profesora Klause... a hned víte kde je naše školství !
Nechci to ani zmiňovat,je to neslušné slovo ...Díky němu a jemu podobným se tam řítí celá naše vlast ..
13. 05. 2012 | 21:17

český maloměšťák napsal(a):

http://abcnews.go.com/Business/time-solve-student-loan-crisis/story?id=16330700#.T6-v3fnh5EY

"...Now that Americans owe over $1 trillion in student debt, more than they owe on their credit cards, many people are beginning to see that our country's current way of paying for college cannot be sustained...."

Bilion/americký trillion/ USD je celkem dost velký balík peněz - i na americké poměry. Zejména v dobách kdy strmě stoupá dlouhodobá nezaměstnanost.
Z tohoto úhlu pohledu je samotné cash flow uvnitř i vně systému českého školství/tedy celý systém organizace vzdělávací soustavy , tak jak je navázán na zdroje financování/ na tom velmi dobře - včetně rezerv.
Otázkou je kvalita - a jestli a jak je či má být navázána na finance a komerční sféru.
Zde je blog velmi dobrým příspěvkem k diskuzi...protože zmiňuje nejen výhody komodifikovaného vzdělávání...ale i úskalí /kupování si titulů, protěžování lidí spojených s establishmentem...(v poměrech Kradistánu Paranoidního by bylo záhodno zmínit téměř již instituciolizované vychovávání mafijních kádrů...).../.

Hezký zbytek večera přeji. Zejména všem těm, pro které je několik miliard CZK ročně " zadarmo".
Rád bych se totiž s takovými lidmi seznámil a požádal je, zda by mi tak deset procent z té částky " zadarmo" nemohli dát.

Ještě jednou hezký nedělní večer vinšuji.
13. 05. 2012 | 22:06

Baba Jaga napsal(a):

Nu, koukám, že nejlepší, nejrychlejší a nejlevnější bude naše střední a vysoké školy zcela zrušit. Výjimečně talentovaní a bohatí mohou studovat jinde - i když na Vámi jmenované prestižní školy jich příliš mnoho nedosáhne.
A kolikáté jsou v pořadí VŠ školy, kde vyučujete Vy, pane Zelený?
Ale že naše školství jde ode zdi ke zdi - to zase pravdu máte. Ale soukromých škol je tu docela přesmoc, bohužel za státní penízky. Ano, ať zkvalitňují - ale za své, však si za tu kvalitu mnozí rádi připlatí.
13. 05. 2012 | 22:12

Fanda napsal(a):

Milý pane, vzdělání nikoho z nás nebylo a není zadarmo, stojí nás dost peněz. Chcete snad říci, že ty peníze nejsou z našich kapes? Jsou, to je bezesporné. To jenom naše vláda by z nich chtěla pouštět žilou pro něco (někoho) jiného a na vzdělání vytáhnout z kapes další.
13. 05. 2012 | 22:24

David napsal(a):

Chtělo by to celou problematiku spíše zjednodušovat a ne ji dělat ještě komplikovanější a nepřehlednější.

Podle mého laického názoru by celému školskému systému prospěl návrat k jednotným osnovám. Zdá se mi totiž naprosto nelogické, aby se nejdříve ROZVOLNILY osnovy a pak chtít dělat předražené SJEDNOCUJÍCÍ maturitní zkoušky.

Také vůbec nechápu, že mohlo dojít k takovému nárůstu soukromých škol, jejichž úroveň je mizerná. Ideály, které byly vkládány do soukromých škol, až na čestné výjimky, se nenaplnily. Soukromé školy ve své podstatě jen prodávají tituly těm, kteří si to zaplatí. Pokud se nepodaří přímo razantním způsobem minimalizovat počet soukromých škol, tak se ani jejich úroveň nemůže zlepšit. Soukromé školy by proto neměly dostávat od státu vůbec ŽÁDNÉ finanční příspěvky. Přežily by pak jen ty skutečně nejlepší.

Taky se mně vůbec nelíbí, že z našich daní platíme studium zahraničních studentů. Např. prý až 10% studentů vysokých škol jsou ze Slovenska. Platit studium v zahraničí by měly jen nějaké nadace, které by si samy vybíraly komu finanční podporu poskytnou.
13. 05. 2012 | 22:35

Marek Kobera napsal(a):

Vážený pane profesore,
nějak tomu nerozumím.

Píšete:
"Kvalita, která není umístěna a zapojena do procesu uspokojování zákazníka není kvalitou, stejně jako přidaná hodnota bez odpovídajícího hodnotného uplatnění není hodnotou, ale spíše ztrátou pro společnost."

A přidanou hodnotu určujete pomocí výše platu nebo (spíš minoritně) výše reputace, která je ale zase subjektivní, čemuž byste se rád vyhnul.

Tedy můj dotaz je: Jestliže se někdo stane po vystudování školy (a vlastním přičiněním při studiu nad rámec školních povinností) relativně špičkovým egyptologem (jakože ČR má v tomto oboru velmi dobrou tradici) a bude pobírat nástupní plat v nějakém ústavu polovičku platu průměrného a ani za 20 let se nikam moc nad průměr nedostane, proč to bude "ztrátou pro společnost"? Proč by bylo "ziskem pro společnost", kdyby pobíral třeba čtyřnásobek? Kvůli placení daní z příjmu a dalších daní? To nějak nechápu...promiňte mně neprofesorovi.

Dále, pokud se tedy budeme orientovat podle platu, tak tu budeme mít samé právnické, lékařské nebo kvaziekonomické fakulty. Tomu i odpovídá ta skutečnost, že soukromé VŠ přes svou přehršel nevyprodukovaly u nás zatím žádná přírodovědná, a vlastně ani technická, studia, která nám prý nejvíc zajistí světlou budoucnost. Co Vy na to?
13. 05. 2012 | 22:42

Baba Jaga napsal(a):

Globální = souhrnný, celkový, celosvětový nebo i povšechný,zběžný. Co asi znamená Vaše vlastní charakteristika, že jste globální profesor, tím se budu zabývat teprve po tom, až si doplním své znalosti o poznání, k čemu je vlastně v praxi dobrá ona mikroekonomie, jak nám o ní tuhle psal pan Sedláček.
Vy to jistě víte, pane profesore Zelený, já si to ověřím za dlouhých zimních večerů. Pro školství by se náhodou nehodila?
13. 05. 2012 | 22:46

jogín napsal(a):

Těší mne vynález nového kriteria pro kvalitu univerzit. Není to úspěch v mezinárodních publikacích, ale množství peněz studentem univerzitě zaplacených. Vzdělání zadarmo je bezcenné: "Vzdělání „zadarmo“ totiž nemá zákazníka. Když dostanete pytel jablek zadarmo, tak nejste zákazník, ale prostě kolektivem obdarovaný příjemce. Jsou-li v pytli i shnilá jablka, tak nemáte ani morální právo si stěžovat: prostě je přijmete a stěžovat si, ani vracet je nebudete." Konkurence v redakcích žurnálů je zatraceně tvrdá a kupodivu jejich zisky určuje kvalita publikací. Dokonce bych řekl, že trh s vědeckými informacemi se nejvíc blíží trhu ideálnímu. Za uplynulých 150 let totiž nezdegeneroval, což se rozhodně nedá tvrdit o současném ekonomickém systému.
13. 05. 2012 | 22:49

Karel Mueller napsal(a):

Pane Kobera,

zdravím po delší době. Myslím si, že během maratonu u pana Šteffla jsme všechno řekli a tak na pořadu dne není transformace, je jím alespoň přiblížení se stavu, ve kterém jsme před dvaceti lety byli.

Jinak jsem u pana Municha dodal pár slov k maturitě z matematiky.
13. 05. 2012 | 23:03

Občan napsal(a):

Je to hodně dlouhý, ale s autorem stejně nelze souhlasit.
Sice konečně řekl na plnou hubu to, co je jasné každému mistrovi z učňáku a venkovskému učitýlkovi posledních 100 let a lidstvu jako takovému nějaké 3 000 000 let, ale zbytek nestojí ani za zlámanou grešli.

Uživit se totiž dá jen prací a reálnou produkcí něčeho prodatelného nebo směnitelného. Teprve pak lze z výnosů živit vědce a další.
Takže jsme skončili tam, kde jsme skončit museli - Dyba zničil učňovské školství vč. středisek praktického vyuřování jakožto socialistický přežitek a budoucí řemeslnictvo se nemá KDE vyučit (vč. rekvalifikací dospělých). Místo lidí schopných dělat rukama máme statisíce mladých namachrovaných VŠ "manyžroutů", kteří po nárazu na realitu pravidelně končí v náručí psychiatrů a po medikaci jako doplňovači v hypermarketech. Nebo jako nezaměstnaní a nezaměstnatelní.

20 let tu posloucháme bláboly o "vzdělanostní společnosti", o tom, jak musíme západ dohnat v počtu VŠ a výsměch těm, co stejně dlouho upozorňují na to, že speciálně v USA většina "VŠ" končí jako pomocní dělníci, protože jejich "specializaci" nikdo nepotřebuje.
Takže jsme opět "objevili Ameriku" s křížkem po funuse a až tehdy, když nastal předpokládaný a předpovídaný průser.

Takže teď to "vyřešíme" zpoplatněním škol, umělým vytvořením uzavřených "elit" - jako v USA; a co jako dál?

Vzdělání totiž NENÍ jen universita, jak se autor zcestně domnívá. SKUTEČNÉ vzdělávání spočívá ve výchově lidí schopných vyrábět a ŽIVIT PRACÍ vědce, laboranty, učitele a další nutné neproduktivní profese.
Autor žije ve své skleněné věži a REALITU odmítá jako všichni jemu podobní. A mluví a mluví a mluví...
13. 05. 2012 | 23:12

Marek Kobera napsal(a):

To Občan:

Nu, dovolil bych si jen poznamenat, že v současném systému se dokáže poměrně dost lidí živit i tím, že nic neprodukují, např. někomu více či méně úspěšně šéfují, agitují pro politické strany nebo obchodují se vším možným, např. včetně zbraní.

Práce a reálná produkce jsou sice fajn, ale nebyl bych tak slepý, abych všechno, co se produkuje, jen tak bez přemýšlení schvaloval. Totiž vyjít od nějakých domnělých potřeb společnosti, které jsou stejně rozjitřovány reklamou a marketingem, určitě nebude tou pravou dlouhodobou strategií pro to, jak by se měly děti a dospělí vzdělávat.

Ale s tím, co píše autor, a vlastně i Vy, že je třeba něco umět, tak s tím samozřejmě souhlasím.
13. 05. 2012 | 23:44

Marek Kobera napsal(a):

Oprava: ...jak by se měli děti a dospělí...
14. 05. 2012 | 00:04

Al Jouda napsal(a):

Jestli by nebylo lepší, aby všechny děti musely projít učňovskou školou a získat výuční list v některém oboru, pak ti chytřejší by studovali dál a šli k maturitě a ti nejchytřejší by pak šly na VŠ. Tak by se splnila podmínka, že každý musí něco umět!
14. 05. 2012 | 00:16

Marek Kobera napsal(a):

To Al Jouda:

Vzhledem ke křivce zapomínání a k rozvoji techniky by se asi ty návštěvy učňovské školy musely trochu opakovat - zacyklit.
14. 05. 2012 | 00:38

Josef K. napsal(a):

Od ekonomů, posuzujících společnost jde stejný mráz jako z Kremlu. Předně považovat studenta za klienta je absurdní. Dále, systém otevřenosti se studentskými půjčkami tvoří zcela neefektivní rámec, USA a UK jsou jasnou ukázkou obří zadluženosti studentů a z toho vyplývajících životních katastrof. Pokud jde o žebříčky univerzit: pak je známo, že anglosaské univerzity vyvíjejí obří úsilí být první, a to především marketingově. Z vlastní zkušenosti vím, že kontinetální evropské univerzity jsou, pokud na nich působí silné osobnosti (které vlastně univerzitu tvoří) minimálně na stejné úrovni jako těch prvních deset. Imagologie kvete. Soukromé univerzity nejsou úspěšnější než státní, ani omylem. Lze to dokázat.
Americké vše za peníze má odraz v sociálním systému, nejen poměrně vysoké procento nechráněných obyvatel, ale i služba v armádě (řeší sociální problémy). Dejme tomu, že by Evropa přistoupila na totéž. Pak nezbývá než válčit , stále válčit, aby se udržela sociální stabilita a statisíce vojáků a jejich rodin byly z něčeho živy.
Zároveň by došlo k přetahované o profesory mezi USA, UK a evropským kontinetem. Absurdní.
Univerzitní studia nejsou pouze byznys. Část z nich má za cíl udržet základy naší civilizace, a tyto obory nejsou nikdy výdělečné. Archivářky, knihovnice, učitelé, historici, sociologové atp. Ne nadarmo se Američané snaží právě sociální vědce přetahovat z Evropy, kde je zajištěna vysoká úroveň jejich vzdělání.
Problém je celková privatizace života a rezignace státu, t.j. určitého typu organizované komunity. Při funkčním státu je univerzitní vzdělání vynikajícím prostředkem sociální, hospodářské i kulturní politiky. Takový stát tu není, bohužel, ale byl.
Z hlediska sociálního umožňuje korigovat nadbytek pracovních sil odkladem vstupu studentů do reálného života. Z hlediska hospodářského pak každá generace vstupuje do reálného života vzdělanější, s energií a invencí. Z hlediska kulturního jde o celkovou stabilitu státu.
Požadavky na praktickou znalost se týkají některých oborů, převážně technických a byznysu (toho především). Nikoliv mnoha dalších oborů, jejichž uzavřením se začne celá společnost oklešťovat.
Problém českého školství souvisí s obecnějšími věcmi. Např. je zde neuvěřitelný průšvih s otevřeností českých škol zahraničí. Pokud by na školách působila cca 30-50% docentů a profesorů z EU, USA atp., pak by došlo k velmi rychlé a radikální změně. Další problém je privatizace školství- soukromé vš. Je zcela zřejmé, že tyto školy jsou často podprůměrné, byť je jde dobře kombinovat s dokončením studií v zahraničí. Absence cizinců v pedagogických sborech s sebou nese absenci více zahraničních studentů, především z vyspělých zemí.
Další problém je normalizační neúcta ke vzdělání. Obecně. V zemi, kde je slovo "intelektuál" nadávkou, nelze hovořit o pevném systému hodnot. S tím souvisí i vláda ekonomů, se kterou se ve vyspělých zemích nesetkáme. Jestliže ekonomové, a ekonomie není klasifikována jako věda, mluví na základě svých znalostí o společnosti, pak jsme v průšvihu. A pokud je jejich hlas vlivnější než těch, kdo o ní jsou oprávněni mluvit, pak ještě ve větším. Poslední komickou ukázkou je vyjádření Hartla (?) šéfa agentury STEM, který se velmi přezíravě vyjádřil o politolozích, neboť jemu čísla nehrají. Až mu budou za pár týdnů hrát, bude už pozdě. Od toho jsou tu sociální vědci, aby byli schopni navrhovat a prognézovat společenských vývoj, nikoliv statistici a ekonomové. Ovšem jejich hlas slyšet není.
Je to rozporuplný blog ekonoma o školství. Svým způsobem zrcadlo blogů pracovníků ve školství na těchto stránkách., Hlavní postavy, které mohou říci něco relevantního se zde neobjevily. Škoda. Potěmkinovská ves ekonomů všech směrů zůstane jen kulisou.
14. 05. 2012 | 02:21

Karl napsal(a):

Vzdělání není hodnota. Těžko se to vysvětluje (obzvláště ekonomovi), ale jsou věci, které se nedají vyčíslit penězi. Chyba politiků je, že nechtějí vzdělání reformovat, ale pokud možno zpoplatnit, kde to jen půjde. Vůbec bych se nedivil, kdyby za pár let bylo podmínkou k vystudování VŠ členství studenta neboli (speciálně pro ekonomy) „zákazníka“ v ODS.
14. 05. 2012 | 04:46

Karel napsal(a):

Zelený mluví, mluví, mluví, mluví ...... a mluví.
Další, co rozumí snad úplně všemu.

PS.
Mám strach z medializovaných ekonomů, právníků a politiků, kteří mají v zásobníku jednoduché mantry a revoluce. Myslím si, že v českém "tržním" prostředí s nimi máme velmi špatné zkušenosti.
14. 05. 2012 | 06:31

Karel napsal(a):

To Zelený :

Kamarád učí na státní střední škole. Každý rok se snaží dostat na jejich školu děti ze soukromých škol, přejít třeba z 2. ročníku do 2. ročníku.

V NAPROSTÉ většině případu jde o to, že na soukromých školách mají sice při "výuce" laptopy v hodinách a dostávají různé grafy, tabulky ..... ale ve skutečosti se jím nikdo nevěnuje a nepožaduje. Takže trochu bystřejší a pracovitější děti, začínají tušit, že se NAUČÍ VELMI MÁLO.

Mnohá soukromá škola si chrání svoje "ZÁKAZNÍKY", a pořádné učení je snad to poslední, čím by je chtěla obtěžovat, aby náhodou "zákazník" nevzal kramle.

Pane Zelený, tak to často končí s Vaším "trhem" a "zákazníky" ve školství, .....
14. 05. 2012 | 06:51

Občan napsal(a):

To Marek Kobera:

Asi jsem to příliš zobecnil, ale pochopil jste :o)
Tím vzděláním pro obživu jsem to myslel komplexně:
Nejprve musíme mít hodně lidí, kteří jsou schopni něco kloudného vyrábět. tedy kvalifikované dělníky a zemědělce. Proto ten důraz na vyučené a SŠ.
Pak potřebujeme citelně méně lidí, kteří to jsou schopni prodávat - ve velkém i v malém. Takže kvalifikované obchodníky a stejně kvalifikované prodavače. Opět tedy vyučení, SŠ a pár VŠ.
Samozřejmě je třeba i omezené množství těch, co to řídí - takže opět SŠ a VŠ, tentokrát managerského typu. Ale tito lidé by měli mít nejprve nějaké poznatky z běžné praxe a PAK získat managerské vzdělání. Namachrovaní universální manažeříci s holou bradou, kteří kromě brožurkových keců nic neumějí, jsou nanic.

A VEDLE nich je nutná nezanedbatelná množina výzkumníků, vědců, laborantů, učitelů, plus administrativy, pracovníků všemožných veřejných služeb. Plus stejnou skupinu "oblužného personálu". Všichni tito lidé sice přímo neprodukují, ale společnost a výše uvedené profese bez nich nemohou existovat.
MUSÍME je ovšem uživit a na to nutně potřebujeme ony výše zmíněné produktivní profese. To jsem měl na mysli tím důrazem na vzdělávání lidí schopných produkovat a produkci prodávat. Ti a nikdo jiný tvoří to gró (asi to píšu blbě), z něhož je možno živit všechny ostatní.
Proto je špatný celý současný vzdělávací systém. Pan Al Jouda to vystihl docela dobře - skutečně by asi nebylo do věci, aby se KAŽDÝ nejprve něčím užitečným vyučil a na tom pak stavěl v rámci dalšího vzdělávání. Vždy se totiž může ke své původní profesi vrátit, byť třeba cestou rekvalifikace v dospělém věku.
Ono totiž to vyučení se má i významný socializační efekt - kdo v životě nesáhl na práci rukama, neumí si většinou vážit práce druhých. A je už pak úplně jedno jaké práce - řemeslné, administrativní, vědecké nebo obslužných činností. Dnešní vzdělávací systém učí absolventy pohrdat spoustou činností a lidí, kteří je vykonávají. A to je naprosto špatně.
Bez práce dělníků, zemědělců, prodavačů, uklizečů se absolutně neobejdeme a přitom jsou takové práce považovány za podřadné a bezcenné z hlediska odměňování. Sám vzdělávací systém je asociální!
Zpoplatněné školství jen prohlubuje asociálnost vzdělávacího systému a kastování společnosti. Ale možná to je cíl...
14. 05. 2012 | 07:33

Ládik!!! napsal(a):

Pane profesore,
napsal jste velmi potřebný rozbor - ale jak je vidno, házíte perly .... Ti schopní se uchytili sami, ti neschopní přetrvávají na svých teplých místech a pomalu se přesouvají na náměstí.
14. 05. 2012 | 07:36

Občan napsal(a):

Ten opovrhovaný R&U vzdělávací systém zrovna tu asociálnost do značné míry potírá. Je totiž sociálně prostupný, protože existencí veřejných neplacených škol umožňuje vzdělávání i skupinám s nižšími a nízkými příjmy, a to CELOŽIVOTNĚ. Nezatěžuje chudší a chudé nadané lidi celoživotními dluhy za studium.
Je snad poněkud těžkopádný, ale dává VŠEM mnohem více šancí než zpoplatněný systém anglosaský. A je ironií, že anglosaský systém nakupuje mozky právě od toho vysmívaného kontinentáního.
14. 05. 2012 | 07:40

Občan napsal(a):

Pan profesor Zelený by nám mohl vysvětlit, když sepsal takovou fajn rozborku, PROČ tedy cesťáci amerických universit a dalších institucí imrvére courají po světě a SHÁNĚJÍ lidi, kteří něco skutečně umí.
PROČ si je amíci nevychovají, nevzdělají ze spoluamíků? Lidí přece mají jako slupek...
14. 05. 2012 | 07:49

Luba napsal(a):

Pane profesore,
po obsahové i formální stránce výborné!

Jen si myslím, že přeceňujete možnosti akreditační komise a úlohu soukromých peněz v kvalitativním růstu vzdělávacích institucí. Pokud takový ústav vede např. prof. Kindl, pravděpodobně z něj vylezou spíš gauneři, než vzdělanci.
I když jisté specifické dovednosti musí mít i podvodník, chce-li být ve "svém oboru" úspěšný.

Ale k podvodům a manipulacím se uchylují i úctyhodné, nikoli jen právnické, fakulty, ve snaze vydolovat ze svých posluchačů co nejvíce peněz. A studenti si takové chování nechávají líbit, protože jsou vůči svým pedagogům v nevýhodném postavení - a tak jsou s nimi raději konformní.

Dá se říci, že zavedení školného by jen legalizovalo to, co bylo dříve vydáváno za placený nadstandardní servis studentům.

Mnoho vysokoškolských učitelů své frekventanty neučí potřebným dovednostem ani nyní, kdy je to "zdarma". Jak asi vroste kvalita jejich působení, když budou totéž odvádět
"za peníze"?

P.S.: Doufám, že si Vás přečtou i ostatní blogeři Aktuálně.cz, z nichž naprostá většina evidentně není, přes četnou otitulovanost, ani polovzdělanci. Ať vědí, jak má vypadat čitelný a argumentačně vybavený blogový článek.
14. 05. 2012 | 07:53

Petr napsal(a):

Táhne mi na 7 křížek. Pracuji celý život v technickém oboru. Tak trošku můžu hodnotit. Situace je vážná a stále se zhoršuje. Absolventi škol a učilišť až na vzácné vyjímky nemají technický cit. Absolventi VŠ jsou na tom jak středoškoláci před 20 lety a maturanti jak vyučenci.
Samo o sobě je vzdělání na školách sociálně správních. Hrůza!
Z jaké práce bude tento národ žít za pár let?
14. 05. 2012 | 08:05

Daňový poplatník napsal(a):

Ládíku!!!
Máte naprostou pravdu, také jste pochopil to, co nám pan Zelený moudře naznačil. Ten, komu rodiče umožní studovat na Harvardu, tomu po ukončení určitě zajistí takové místo a plat, že s tím jdou udělat statistiky, házející kvalitní školy, přístupné i studentům z chudších poměrů na hnůj.
Všechno je otázkou toho, na jakém břehu stojíte, a jak jste schopen analyzovat dostupné informace.
A o (průměrném) americkém, zejména středním školství mi nic nevyprávějte, mám informace z první ruky.....
14. 05. 2012 | 08:06

ALT napsal(a):

To Ládík!!!,
kvalitní rozbor???
(malá technická: máte MBA?)
14. 05. 2012 | 08:17

Ládik!!! napsal(a):

Poplatníku,
nemusí každý studovat na prestižní škole. Bohatě by stačilo, kdyby alespoň 3-4 VŠ v ČR se umístily v první stovce. A nestojím na břehu, ale pádluju na vlastní loďce, proti proudu.
14. 05. 2012 | 08:20

Ládik!!! napsal(a):

alt -
nejsem MBA, jsem SPZ (starý, poučený, zavedený).
14. 05. 2012 | 08:21

ALT napsal(a):

To Ládík!!!,
SPZ-dobrý:-), dík za info
(mT: když nemáte MBA,
tak jak děláte tu přidanou hodnotu?:-)
jinak ten článek je spíš PR než rozbor ne?
14. 05. 2012 | 08:29

gaia napsal(a):

mně připadá úchylné vybírat si školu podle nějakého idexu, který složitě vypočítává , kdy se vrátí náklady.

Pro člověka je daleko důležitější si vybrat obor, který ho bude bavit, bude mít radost z práce a na který má talent. Bude se muset dělat do 70 a to je velmi dlouhá doba na to, aby se člověk nudil nebo byl nešťastný v práci, která ho nebaví a k smrti nudí.

Bohužel nyní jsou u vesla lidé, kteří nevidí nic jen peníze.

Chtělo by to něco z Jáchyme hoď ho do stroje.
Neber úplatky neber úplatky nebo se z peněz jednou zblázníš.
14. 05. 2012 | 08:30

Čochtan napsal(a):

To Al Jouda:
".. aby všechny děti musely projít učňovskou školou.. "
To není špatný nápad. I jadernému fyzikovi se hodí znalosti truhlářství, když si pořídí dům. Ani architektovi není výuční list zedníka na škodu. Kdyby se to časově zvládlo za dva roky, nebyla by to ani taková ztráta času.
Pro stát by se to taky vyplatilo, protože pro nezaměstnaného pekaře najde práci snadněji než pro filosofa.
14. 05. 2012 | 08:32

SuP napsal(a):

Občane -
Ne že bych nesouhlasil se vším, co jste napsal. Ale "....Asi jsem to příliš zobecnil, ale .... "....Tím vzděláním pro obživu jsem to myslel komplexně...."
"....Nejprve musíme mít hodně lidí, kteří jsou schopni něco kloudného vyrábět. tedy kvalifikované dělníky a zemědělce....."

A kdo myslíte, že vyrábí tu dnešní nadprodukci?

Podle mého názoru, je největší problém dnešního školství v tom, že vyrábí stále větší nadprodukci nafrněných teoretiků, kteří se všichni chtějí uchytit ve státní správě a činnostech s ní spojených. A TO není a hlavně čím dál víc NEBUDE z čeho platit, protože jak správně uvádíte, produkce čekoholiv má smysl jen do objemu, který lze udat na trhu.
14. 05. 2012 | 08:35

SuP napsal(a):

Čochtan -
A kde je sociální spravedlnost? Jak k tomu přijde pekař, že musí ráno do práce jen proto, že pro něj stát práci má, když filosof do práce nemusí, protože stát pro něj práci nemá?
He?
;-)
14. 05. 2012 | 08:39

Ládik!!! napsal(a):

Mám obavu, že brzy bude zaveden nový obor - moderní archeologie. Zkoumání vrstev v kontejnerech.
Celé dnešní české školství je zákonitý výsledek komunistické deformace morálních hodnot po 2 generace. A to ještě dobře dopadlo, mohlo být hůř.
14. 05. 2012 | 08:53

rejpal napsal(a):

Pokud má být hodnocení škol založeno na rychlosti návratu vložených investic, pak tou správnou cestou jsou tak často zatracovaná "plzeňská práva". Několikatýdenní studium nestojí moc peněz ani nezkracuje produktivní věk studenta, sponzorský dar škole určitě není tak velký jako náklady na běžné studium. Absolventi navíc vytváří vysokou přidanou hodnotu svým působením i na nejvyšších místech státní správy. Občas je sice nějaký absolvent médii načapán při totální absenci elementárních právních vědomostí, ale to není důležité. Titul je titul, konexe jsou konexe. Pokud chceme do školství zavést trh, pak nechoďme kolem horké kaše a zaveďme ho naplno. Zejména v medicíně se s tímto přístupem otevírá spousta možností. Není to skvělá vize - lékařem za pět týdnů? Dotyčný se pak stejně medicíně věnovat nemusí, může dělat poradce při zdravotnické reformě, a tam už je to úplně jedno. Slepé střevo si nakonec každý z nás s menším rizikem než být v péči chirurgů rychlokvasných s pomocí sousedů vyoperuje sám. Zlepšíme se v autodiagnostice, alternativní medicína zažije boom - a co je nejlepší, se snížením průměrného věku ubyde důchodců. Bude se moci snížit věk odchodu do důchodu, nezaměstnatelní předdůchodci nebudou zabírat místa čerstvým absolventům s vyšším nominálním vzděláním a státu zbyde víc peněz na financování represivních složek potlačujících projevy nespokojenosti.
14. 05. 2012 | 08:53

Čochtan napsal(a):

SuP e
kdyby ten filosof byl vyučený pekař, ......... tak to bylo myšleno.
Sociální spravedlnost je hloupý výmysl lenochů a neschopných.
Když stát nemá pro filosofa práci, (proč by měl stát zaměstnávat filosofa ?) tak může filosof plnit regály v Tescu. To ještě zvládne. Nebo může dávat soukromé hodiny z filosofie, pokud najde zájemce.
14. 05. 2012 | 08:57

rejpal napsal(a):

Ládik!!!
Bude. Dědicové jmenovaných jsou velmi učenliví a odkaz rozvíjejí zdatně. Co čekat za morálku v zemi, kde elity se rekrutovaly z veksláků, šmelinářů všeho druhu a jiných exponentů šedé zóny minulého režimu?
14. 05. 2012 | 08:58

Brundibár napsal(a):

Přeji hezký den, pane Zelený,

děkuji za článek, nemám, co bych dodal - mé osobní zkušenosti ho jen potvrzují.

Na druhou stranu, i na českých univerzitách se najde několik pedagogů, kteří by svým přístupem ke studentům a oboru v zahraničí okamžitě obstáli i v TOP100 univerzit (ať už podle Reuters, nebo podle QS). Nezbývá než doufat, že dostanou více prostoru pro svoji práci
14. 05. 2012 | 09:08

Občan napsal(a):

SuPe, velice často tu nadprodukci montují lidé s úplně jinou kvalifikací (a mnozí z nich ODBORNOU a s ODBORNOU praxí) jenom proto, že ve svém oboru neseženou práci. Nebo je tak hanebně placená a zároveň vzdálená, že by vydělávali jen na dopravu nebo by je neuživila vůbec. Ale to je vedlejší...

Asi jsem naivní, ale stále ještě se domnívám, že by ve fabrikách měli pracovat kvalifikovaní dělníci a mistři. Stejně tak se domnívám, že by prodávat měli kvalifikovaní prodavači, učit kvalifikovaní učitelé a klidně i uklízet kvalifikovaní uklizeči. Protože kvalifikovaný pracovník dělá svou práci lépe a efektivněji. I ten kvalifikovaný uklizeč totiž ví, jakou chemikálii správně a účinně použít např. na koberec nebo čaloun a může pracovat samostatně.
Čím víc kvalifikovaných pracovníků schopných pracovat samostatně, tím nižší požadavky na "managery" a vyšší zisk pro zaměstnavatele. PROTO stále mluvím o tom, že vzdělávání spočívá především v naučení se něčeho produktivního, něčeho, co přináší užitek (zisk) - zaměstnavateli i zaměstnanci. Manágovat "umí" kdejakej blbec a podle toho to taky vypadá - sáhnout na práci ho většinou v životě neuvidíte.

A než mě zase začnete chytat za slova - už jsem v životě dělal leccos a často prackama. Těma prackama se asi budu živit zas, protože budu muset ze zdravotních důvodů dost zásadně změnit způsob obživy.
14. 05. 2012 | 09:24

PK napsal(a):

Prestiž vysokých škol hodně upadla,protože stát začal preferovat kvantitu před kvalitou.Došlo k inflaci vysokoškoláků a tím k celkovému snížení úrovně VŠ.A to nemluvím o excesech jako třeba práva v Plzni-nechtěl jsem věřit že je něco takového vůbec možné-(v éře p. Klause je možné všechno).Znám dnes spoustu vysokoškoláků kteří dělají pokladní v supermarketu anebo práci těžce shánějí.Nebylo by lepší kdyby stát víc podpořil učňovské školství aby byl vzdělávací systém víc vyvážen.
14. 05. 2012 | 09:25

Xaver napsal(a):

Cílem je dosažení vysoké produktivity a HDP. Kdo vyrábí chleba nebo staví domy, ten nakonec narazí na strop svých možností.
Trochu to nadlepší snižováním kvality, ale dál už to opravdu nejde. Ale ten kdo ovládá tvorbu bankovních produktů a k tomu trochu politiky, ten nemá žádné omezení. Z toho plyne, že potřebujeme víc bankovních a politologických škol.
14. 05. 2012 | 09:32

Brundibár napsal(a):

Daňový poplatník:
Ten Harvard (nebo jiná prestižní univerzita) se dá vystudovat i bez bohatých rodičů. Tyto univerzity mají poměrně propracovaný systém stipendií (vlastních, podnikových nebo "mecenášských"), který umožní vystudovat zvolený obor bez koruny v kapse. Příklad: jistý významný koncern nabízí platit školné + 20 000 až 30 000 USD ročně na životní náklady (podle studia - Bc. MS, Ph.D.), absolvent se zavazuje pro firmu odpracovat stejnou dobu, po jakou dostával stipendium. Firma mu přitom zaručuje min. roční plat 30 000 USD.

gaia:
Vybraný obor můžete studovat na prestižní škole, kvalitní škole nebo takové, která vás sice nic nenaučí, ale "dá titul", který je vhodný leda tak na zarámování. Výběr univerzity považuji za klíčový.

rejpal:
Platit v ČR pro úředníky veřejné správy podobně přísná kritéria, jako platí pro úředníky švýcarské, korejské nebo úředníky EU (a že po takových volám už hezkých pár let), tak univerzity typu "plzeňská práva" zajdou na úbytě. Soukromník by takovou rychlokvašku rychle vyrazil (pokud by nechtěl zkrachovat) a pro veřejnou službu by neprošla hned prvním testem.
14. 05. 2012 | 09:32

Občan napsal(a):

PK:

Buďte v klidu - PrF ZČU je za
a) likvidace konkurence (právníků máme, že přepadávají přes okraj Zeměplochy) a pokus o privatizaci VELMI lukrativních nemovitostí v centru Plzně
b) postup dost běžný na VŠECH VŠ veřejných i soukromých

Na UK ještě před šesti lety stál kompletní Mgr. necelých 400 000.- Kč a přijetí bez zkoušek s indivindi výukovým programem 100 000.- Kč. Zda tato praxe přetrvává nebo se "jen" změnil "ceník", nevím.
14. 05. 2012 | 09:36

Václav H napsal(a):

Občane, problém je v tom, že po cinkání klíči si VŠ na kšeft otevřel každý kdo si chtěl v pohodě nahrabat. a školy chrlí politology, mediální a PR odborníky, manažery ničeho, znalce evropských studií a jiné nepotřebné obory. Po vystudování se pro ty studenty založí nové úřady , nebo půjsou na pracák.
*
V pátek bylo v TV - výprava vědců z Prahy jede do arktidy na výzkum, po návratu budou mít vědecký certifikát a mohou otevřít v Praze katedru arktických studií. Takže budeme mít stovky BC a MGR kteří poradí tučňákům co dělat když je venku zima. Doufám že se udrží bezplatná studia
14. 05. 2012 | 09:38

rejpal napsal(a):

Brundibár
Samozřejmě, vždyť já si z toho taky dělám trochu zoufalou srandu -:)). Jenže je tu jeden - pro mě nepochopitelný problém, který je trochu v rozporu s tím, co píšete. Znám několik lidí, kteří se v praxi ukázali jako hodně neschopní, kteří putují po hierarchickém žebříčku stále výše - a v privátním sektoru.
14. 05. 2012 | 09:38

Občan napsal(a):

To Brundibár:

Hm...
Tohle fungovalo v ČSSR za bolšána dlouhá desetiletí a dnes tvrdíme, že to bylo špatně. Zaměstnanec "se upsal" a mohl jít studovat s tím, že dostával mzdu a bohaté studijní volno. Úpis trval ovbykle 10 let.
Koukám, že bolševické praktiky se uchytily v USA...
14. 05. 2012 | 09:40

Občan napsal(a):

To Václav H.:

Kdyby stát nechal "podnikatele" ve vzdělávání bez dotací, ono by je to rychle přešlo. Ale protože soukromé školy jsou dotovány NA ÚKOR veřejných stejnými částkami jako veřejné, "podnikatelé" mají žně a důsledky jejich "podnikání" jste popsal.

Copak je normální, aby zemička jako je ČR, měla víc než 40 VŠ, z toho většinu soukromých? U soukromých SŠ je situace ještě horší a "produkují" stejně zbytečné lidi jako soukromé VŠ. Přičemž to ze svých daní dotují ti, kdo by na soukromou školu nikdy nešli nebo by si nikdy nemohli dovolit platit školné.
14. 05. 2012 | 09:45

Karl napsal(a):

Každej rodič vám řekne, že učňák je výborná věc. Ale kolik rodičů, tam svoje děti opravdu pošle, rodiče tlačí děti na VŠ, protože kolem sebe vidí plno lidí, který tu vysokou mají, nic sice neumí, ale berou aspoň o trochu vyšší plat
14. 05. 2012 | 09:49

PK napsal(a):

To Jozef K

Někde jsem kdysi napsal že svět ovládá "diktatůra peněz",teď to trochu poopravím-svět ovládá diktatůra ekonomů zvlášť v poslední době.Je to podobné jako když nás kdysi ovládli šílení ideologové-Jakeš,Bilak,Brežněv a spol.Celé to jde do kytek tak jako kdysi.KLDR tu musela zůstat jako skanzen pro výstrahu.Doufám jen že až se to neřádstvo transformuje na zase normální svět tak skanzenem pro výstrahu nebude ČR.Má velké předpoklady.
14. 05. 2012 | 09:57

jogín napsal(a):

Občane, perfektní. Úroveň vzdělání názorně předvádějí vzláště americké firmy s oobrovským množstvím doškolovacích kurzů pro blbce, které učí postupy a předpokládají úplnou absenci myšlení (It is rule!) i vědomostí.
14. 05. 2012 | 09:58

Brundibár napsal(a):

rejpal:
OK, hned mi to nedošlo;)
Ano, znám také pár takových. Vždy, když odejdou na vyšší pozici do jiné firmy, tak se osazenstvo té předchozí radostí "sežralo jak prasata", od "generála" po poslední uklízečku. Naštěstí, tomuto "manažerskému turismu" zvolna zvoní hrana i v ČR...

Občan:
No, tohle fungovalo blahé paměti za Rakouska-Uherska i na Schwarzenbergském panství, protože si rod spočítal, že je velmi nehospodárné nechat talentované poddané dělat nekvalifikovanou zemědělskou práci. I proto bych tento systém nenazýval "bolševickými praktikami".
Oproti praxi v ČSSR má ta dnešní dvě zásadní změny: 1. doba úpisu je kratší (řádově poloviční), 2. garantovaný minimální plat je dvojnásobný, než je v té zemi průměrný plat.
Jinak to, co popisujete, to je studium při zaměstnání a funguje úplně stejně i dnes. Píšete, že "dnes tvrdíme, že to bylo špatně". Kde jste na to přišel? Zcela se to rozchází s mými zkušenostmi z několika firem z různých oborů.
Mnou popisované je stipendium otevřené všem (resp. talentovaným studentům s daným prospěchem) a nejedná se o USA. (Ne, že by to bylo důležité, obdobné systémy fungují všude, kde se vybírá školné, ale jen pro upřesnění).
14. 05. 2012 | 10:13

Brundibár napsal(a):

PK:

"KLDR tu musela zůstat jako skanzen pro výstrahu."

Zkuste prosím tuto myšlenku trochu rozvinout. Tak, jak to píšete, to totiž vypadá, že dynastii Kimů si vydržují světoví ekonomové a asi nemám dost velkou představivost, abych přišel na to, jak to proboha asi dělají. Fakt ne.
14. 05. 2012 | 10:19

rejpal napsal(a):

Brundibár
Doufám, že s tou hranou máte dobrý odhad. Já k tomu ještě nedospěl. Ale to, jakou radost mají manažeři, když jejich kolega tohoto typu odejde (výše), mohu potvrdit. Jenže klientelismus kvete i v akciovkách a paranoia (čí je ten nový kamarád?) zrovna tak.
14. 05. 2012 | 10:21

Míval napsal(a):

Já si myslím, že vědět je důležitý předstupeň pro umět. Protože roboti také "umějí", ale (zatím) nevědí.
Stále obehranější písnička o možnosti vyhledání všeho na internetu pouze nahrazuje tu z mé generace - vše lze vyhledat v knihách. Jenže jak pozná člověk bez patřičných znalostí, že ta či ona informace, umístěná na síti, je správná? Jak (si) člověk bez znalostí může klást otázky, které budou posunovat svět či alespoň jeho kariéru? Položit (si) správnou otázku totiž vyžaduje dostatek znalostí o daném tématu. Jinak se dostáváme na úroveň dítěte.
Že by právě v českém prostředí byly soukromé vysoké školy zárukou jakési kvality, to je takřka k popukání. Hodně z jejich studentů jsou "hvězdy", které i při stále klesajících nárocích na úroveň by na státních vysokých školách neměly šanci. Na těch soukromých studují, dokud rodiče platí. Vylezou s nějakým tím titulem, tatíček či maminka jim zajistí vhodné místo, nejlépe poradceči poradkyně ve státní firmě, a je vystaráno. Odtud opravdu záchrana českého vzdělávacího systému nehrozí.
Mimochodem, už před několika lety profesor Keller říkal, že současné středo a hlavně vysokoškolské vzdělávání se stává stále více pouhým prostředkem, jak skryté elity vytahují ze středních a nižších vrstev část peněz, které ještě mají. Ne prostředkem ke společenskému vzestupu a vysokým platům, jak doposud naši skvělí politici povídají.
Pro ekonoma je jistě představa lidí, kteří umějí, aniž by byli příliš zatíženi vědomostmi, lákavá. Ale to je takřka nemožné. Pokud z lidí nechceme mít roboty.
14. 05. 2012 | 10:27

Občan napsal(a):

Je tohle vůbec možný?
http://www.novinky.cz/domaci/267435-cesko-stale-zaostava-vysokou-skolu-ma-jen-ctvrtina-tricatniku.html

Citlivější povahy upozorňuji, že ten článek je strašná slátanina, ale má úzkou souvislost s probíraným tématem.
14. 05. 2012 | 10:29

Brundibár napsal(a):

rejpal:

Snažím se neztrácet naději. Udržuje mě to při životě ;)

A pak jsem se přemístil do oboru, kde jsou rozhodující fyzikální a matematické zákony a případná chyba má docela fatální následky, takže ti největší "vejlupkové" se mu vyhýbají jak čert kříži.
14. 05. 2012 | 10:30

PK napsal(a):

To Brundibár

Chtěl jsem jen naznačit že jdeme z extrému do extrému.Tenhle nový společenský model jako mix kap. trhů a polosocialistické EU s děsivým propadem morálky nevěstí nic dobrého.
14. 05. 2012 | 10:45

Petr z Tábora napsal(a):

Opět pěkný článek pana profesora Zeleného. Dovolím si pár poznámek:
> Někdy na mne naše školství působí dojmem, že je orientováno na výchovu dělníků do montoven, pokladních do supermarketů, průměrných vysokoškoláků bez invence atd.
> Současná explose absolventů vysokých a středních škol vede s ohledem na Gaussovu křivku rozdělení rozumové inteligence logicky ke snížení průměrné úrovně, zatímco doba si žádá špičkové odborníky. Co nás bude živit, až montovny po ukončení své životnosti odejdou dále na východ? Proč se prostředky na vzdělání nerozdělí mezi méně škol s vyšší úrovní ? K čemu jsou nezaměstnaní absolventi?
> Tak zvaný cikánský problém se dá řešit jedině podchycením dětí od útlého věku už ve školce včetně dodání návyků, které doma nepochytí. Pakliže zaostalé dítě přijde do normálního kolektivu jak tlačí rádoby odborníci, tak sníží úroveň tříd a samo dostane komplex méněcennosti. Je třeba těmto dětem poskytnout všestrannou péči a až pak je zařadit třeba od vyššího stupně základní školy.
14. 05. 2012 | 10:45

rejpal napsal(a):

Brundibár
Já si z nich zas dělám srandu. Což je výborná prevence frustracím.
14. 05. 2012 | 10:48

Nazdarek napsal(a):

stručně řečeno, milí zlatí
máme co jsme chtěli.punktum
"žádní andělé to za nás nezachrání"
(a faktum je, že nejenom v kotlince se pokrok nezastaví :-)))

když si v KLIDU
takhle necháváme srát ve většině věcí na šešule,
tak............
a zbytek je medyjální masssáž
14. 05. 2012 | 10:54

Dagmar napsal(a):

Václav H

Souhlasím s vaší volbou nicku (vždy psal nejvěcněji) i s tónem a argumenty vašeho příspěvku v 09:38.

Sdílím vaši naději, že se podaří, alespoň některé veřejné vysoké školy. udržet bez školného.

Mějte se :-)
14. 05. 2012 | 11:04

Dagmar napsal(a):

Zato Nazdarek je fuj, styďte se :-(
14. 05. 2012 | 11:06

Nazdárek napsal(a):

milá Dagmar

samo se nenakope :-)))

a
politici &všichni krasoduchvé,socialni igeneeři,pachatelé dobra
z nás mají akorát švandu
přeji příjemné mudrování
14. 05. 2012 | 11:29

Dášo Dášo napsal(a):

Dagmar slyší Václav Há a už slintá.
14. 05. 2012 | 11:33

Petr napsal(a):

Mohou komunisté vyhrát volby v r.2014 ?Není to vyloučeno.Pokud tato vláda vydrží až do r.2014,do řádných voleb,bude již obyvatelstvo ČR tak zdecimováno reformami,že mohou začít houfně volit komunisty,ať už ze zoufalství, vzteku,nebo z pomsty.Pravice hodně sází na mladé lidi,kteří nezažili socialismus a tak Česká televize chrlí jeden protikomunistický seriál za druhým.Jsou pořádány i různé akce jako anketa u studentů,zda by podepsali chartu 77.Já bych také dokázal natočit seriál Vyprávěj této doby,jak babička přišla o celoživotní úspory v kampeličce,jak mladí manželeé svěřili své miliony H systému,že jim postaví dům a manželeé nemají ani dům ani své miliony.Jak plačící děti brání exekutorovi když jim bere jejich oblíbenou televizi.To by byl doják na psychiku mladých lidí !!Jenže TV takový seriál neuvede ,protože je pevně v rukopu pravice !Očekávám že k parlamentním volbám přijdou i občané,kteří ještě od r.1989 nebyli u voleb !Volební účast by mohla být asi 80%.Mládež moc pravici nepomůže jak jim pomohla v r.2010,když volila VV a Top 09.
14. 05. 2012 | 11:34

Dagmar napsal(a):

Můj příznivče - Nazdárek, Vašíka, to slušnější alter ego necháme "humanitárně" stranou,

Z vás, milé nazdar, mají švandu i jiní :-)

Děkuji za přání, bude se mi hodit a vy se "mejte".

P.S. Škoda, na hraní dnes nemám moc času. Ale nespoléhejte na to. Už mám na vás "udělátko".
14. 05. 2012 | 11:40

kolega fyzik napsal(a):

v kanade bere postdoc (cerstvy vedec s phd) 38.000 a instalater 49.000. Mozna by se rozmazlena zapadni civilizace mela rozmyslet, zda je mozne nechat 50-60% populace flakat na univerzitach do 30 let, zda je mozne odchazet do duchodu v 60 a a tech 30 let mezi tim delat 1/2 dnu v roce (svatky, vikendy, dovolena)...

Zda bude v rozvojovem svete nekdo, kdo na ten rozdil bude chtit delat.
14. 05. 2012 | 11:51

Gustáv Kočí napsal(a):

Naštěstí zme společnost zdělaná a úspěšně naše zdělání předáváme dál našim potomkům od přetků, jak zme je získali, pěstovali, chovali a modernizovali. Néni mezi lidmama váženějšího čověka, než je zdělanej jedinec, příklad hodnýho následování, vosoba renezančního záběru, rozhledu a rozletu. Proto vo budoucnost našeho národa néni potřeba mít vobavu nebo se strachovat, vždyk vod začátku našeho obrození bděli zejména spisovatelé, a i jinak lidi učený a sečtělí nad správnym směřováním naší budoucnosti, poučený minulostí a zvocelený přítomností. Tak směle dál bez bázně, beze strachu za pravdou, pro pravdu!
14. 05. 2012 | 12:19

Halejujá napsal(a):

v úterý 15. května
jsou splatné řecké obligace za e 430 mil
14. 05. 2012 | 12:26

Karel Mueller napsal(a):

kolega fyzik:

Ale pane kolego,

to je otázka technologií. Několik států vytváří většinu světového produktu a i v těchto státech se na jeho tvorbě podílí jen zlomek lidí. Je zde tedy otázka co s lidmi, kteří mají spotřebovávat a zároveň jsou neproduktivní. Tak ať se raději flákají ve sféře terciálního vzdělávání. Ovšem tragedií je likvidace dříve kvalitních učňáků a nedostatek řemeslníků, to je však jiná kapitola.
14. 05. 2012 | 12:30

Václav H napsal(a):

Dagmaro, dnes jste mne jako Václava H pochválila / ó děkuji / a přísahám že s nickem Dášo Dášo nemám nic společného. Ale ukazuje to na jednu věc. Nemáte většinou sama vlastní argumenty, ale napadáte ty kdo nějaké argumenty mají a vy s nimi nesouhlasíte. Obzvlášť markantní to je tam kde se autor blogu skryje za nějaké "humanitární nebo umělecké " poslání, nebo stačí aby autorka naprosto mimo realitu napsala že máme být optimističtí a šťastní. Tam se žensky rozteskníte, ach to umění, ach ten optimismus a humanita, ta péče o nemocné a seniory, dál duševně nedojdete. Pokud KDOKOLIV napíše nějaký KONKRÉTNÍ ARGUMENT, polemizující nebo nesouhlasící s autorem, dokazující už jen to že se autor jen přikrášluje nebo vyjímá jen některá i nepodstatná fakta na úkor pravdy, dokonce se někdy mýlí nebo i lže, vyletíte jako čertík a začnete napadat, bádat kdo to píše a proč, a přisuzovat zapšklost a nenávist i tam kde zdaleka není. Také v diskusi o optimismu, a u sladkých řečí (rádoby?) humanistú a umělců je třeba se ptát zda je to na místě, a zda tím nezakrývá něco jiného, často i nekalého.
Tím se dostáváte do pozice, kdy utnete jakoukoliv diskusi a převedete to na napadání konkrétních osob. A potom se divíte, že celé dny trávíte hádkami s napadenými a vysvětlováním že někdo píše opakovaně, třeba i pod různými nicky. Zaplevelujete diskusi a ničite ji. Děláte žaludeční vředy sobě a okolí.
*
A prosím přečtěte si to v klidu tak 4 x, a zapřemýšlejte než vyletíte a setřete mne i ostatní
14. 05. 2012 | 12:40

Občan napsal(a):

A teď si, Václave H., přečtete sáhodlouhou přednášku o Vašich nectnostech a nedostatečnostech, provázenou natřásáním Dagmařiných pírek a rádobyvtipnými plky.
Člověče nerozumná, co jste to udělal? :o))
14. 05. 2012 | 12:57

Ambra napsal(a):

Já mám jediný dotaz na autora. Jestlipak ho napadlo, že on sám je příkladem neinovativního konzervativce, který je naprosto neužitečný k překonání současné celesvětové hospodářské krize. Přesně to, co kritizuje na našem školství, je typické pro jeho postoj. Není schopen přemýšlet, na tož pak diskutovat o tom, zda zastaralý tržní liberalismus je ještě vůbec k něčemu dobrý.
A odtud plyne jeho permanentně zaslepená představa, že placením se vše vyřeší. Nikoliv. podívejte se, jak tržně zaslepení jsou všichni studenti z prestižních soukromých škol u nás, ale nejsou chopni v průměru udělat ani těžší variantu maturity z matematiky. A tak se nasadí páky a mediální útoky, aby se přepsalo - pardon zharmonizovalo hodnocení. To je jako co? To jako se udělá z počtu maturantů a přidělených bodů Gaussova křivka a hodnocení se posune tak, aby její vrchol byl někde kolem 3? Anebo ještě harmoničtěji, aby vrchol byl tam, kde v minulosti, to jest pouze loni? Prostě peníze vlivných lidí, jejichž líní a nafoukaní synáčci studují na soukromých gymnáziích, zapůsobí na lepší známky. - Nikoliv na to, jak se naivně ve své ideologii domnívá autor, že by se přes prázdniny alespoň někdo matematiku snažil doučit. A v Americe je to stejné, pouze to v tamní velikosti a rozmanitosti není tak okatě vidět, jako u nás. Nicméně to nevadí, aby nám kdejaký tržně zaslepený emigrant tady nevykládal, jak nejlépe to přes peníze ve školství zařídit, aby se zvýšilo průměrné IQ hlavně u populace narozené u nás až za kapitalismu.
14. 05. 2012 | 13:10

Dagmar napsal(a):

Václav H

Vítám konečně přímou konfrontaci. Pokud se zdržíte psaní svých názorů pod různými nicky (stalo se to pro vás obscedantní závislostí) a budete psát věcně, nemám problém.

Záleží na tom, co pokládáte za argument. Dokázala jsem vám na blogu Kateřiny Tučkové, že omíláte pár frází - nagativní hodnocení současnosti, hromadíte je, aniž byste hledal hlubší souvislosti a nazáváte to argumentací. Odkázala jsem vás na své argumenty, které na vaše přímo reagovaly a výsledek? Nic.

Já naprosto nemám problém s vámi souhlasit, pokud z vás vypadne něco, co má, samozřejmě podle mého mínění, hlavu a patu. Stejně mi nedělá problém s vámi nesouhlasit, když bloudíte svým začarovaným kruhem kolovrátkového kvílení. Opět odkazuji na blog Kateřiny Tučkové, protože už mne ani nenapadne, chytat vás na švestách, pokud nezačněte produkovat hrušky :-)

Už jsem se dostatně vysmála vašim výzvám po nenapadání, které, pokud identifikujeme všechny vaše nickové podoby s jedovatými výpady proti komukoliv pozitivně naladěnému, zní naprosto neuvěřitelně falešně a lá já nechutně napadat můžu, ale sama jsem tabu.

Vy prostě niterně potřebujete, aby s vámi lidé souzněli, uvažovali jako vy, kverulovali jako vy - to pak pokládáte za správně vedenou diskusi. Když tomu tak není - utečete do ublíženeckého postoje - pomoc, oni mi utnuli diskusi.

A co se týká zaplevelování diskuse, plačte prosím nad hromadným hrobem svých nicků :-)

A ty vaše řiďoučké texty netřeba číst víckrát. Opakovaně vám děkuji za péči o mé zdraví. Leč není proč o ně mít obavy.

No a na závěr nám konsrtuktivní návrh. Pokud bychom měly (vím, že jste žena) pokračovat tímto způsobem - pojďme na kolbiště již "zapadlých" blogů. Navrhuji Jiřího Kabáta, čistě z nostalgie. Paní velvyslankyni GB nechme raději stranou. Už jste ji jednou otitulovala hloupou husou. Svádělo by vás to.
14. 05. 2012 | 13:13

Karel Mueller napsal(a):

Ambra:

Ten test jsem vyhodnotil u pana Municha.
14. 05. 2012 | 13:15

Dagmar napsal(a):

Občan

No, nepřekvapil jste. Kdo není s námi, je proti nám! Je to tak správně? :_D
14. 05. 2012 | 13:16

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,...do všech svých úvah o výchově a o vzdělání je třeba zakomponovat ten fakt, že výchovou zvládnete přirozené nastavení povahových vlastností asi ve velikosti 8-10%. To znamená, že každé desáté rozhodnutí je ovlivněno výchovou. Zbytek je dědičnost a vlastní vývoj.

Vzděláním lze ovlivnit osobnost v rozsahu do 20%. To je dost.
Průměrný jedinec udělá z deseti rozhodnutí tak pět dobře, pět chybně. Dobrým vzděláním dojdete k poměru sedm správných tři chybné. Špatným vzděláním sedm chybných tři správná rozhodnutí.

Dále je tu aspekt vlastní vůle jedince,...který vše, co jsem napsala ovlivňuje mírou velikou.

Na tomto aspektu by vše mělo být pstaveno, ....morálněvolní jednání. Změkčilé, pohodlné, rozválené, přejedené generace podingových volních vlastností, zůstanou furtaimrvére stejné, ať budete ve školách všeho druhu "učit filigránovou technikou". Prostě musí chtít se něco naučit, něco umět, uplatnit se,...to všechno stojí úsilí, odříkání, námahu, píli, výdrž,....dokáže jít dnešní mladá generace touto cestou, když je od mala zvyklá převážně jen brát, být opečovávaná, hýčkaná, nedotknutelná ve svých právech osobnosti. Když ji rodina dovolí, aby "dělala do pamprsek i ve třech letech"? Už to píšu pokolikáté,..."zkrátit opratě a zvednout žlab, a dodržovat chovatelské vývojové zásady a termíny". Tužka.
14. 05. 2012 | 13:25

neo napsal(a):

Ambra:

byl by nějaký rozbor na podporu tvrzení, že se jedná o soukromé školy? Díky.

Docela by nebylo od věci uvést, jak velká část studentů ze státních a soukromých škol neudělala tu matiku a porovnání úspěšnosti v ostatních předmětem by také nebylo k zahození.
14. 05. 2012 | 13:36

gaia napsal(a):

Tužka

jak jste přišla na těch 10%? To vás vaše dítě poslechne jen 1x za 10 příkazů?

a těch 20% jste vzala kde?

a v práci vám tolerují 3x z 120 se splést?

Třeba 3x z 10 operací nebo spadnou 3 mosty z 10?
14. 05. 2012 | 13:37

Václav H napsal(a):

Dagmaro- nevydržela jste vydechnout a napočítat do 4, škoda.
Velvyslankyni jsem NIKDY NENAZVAL tak jak říkáte, přisuzujete mně díky svoji posedlosti i nicky které nepíši. Velvyslankyně si vážím, a mám rád její moudré blogy. Jenom podotýkám že píše blogy jako soukromá osoba Mac Laod. Titul nebo oslovení velvyslankyně/ Ambassador, patří osobě která diplomaticky zastupuje Velkou Británii, a vy se na Británii obracíte se svojí záležitostí, a to zde na blogu není, takže tu nemá místo ani ten titul.
Pokud byste opravdu četla mé vstupy, VŽDY se snažím říci - autor má pravdu v ...., ale nemá pravdu v .... a VŽDY dokládám alespoň svůj názor, argumenty PROČ si myslím že nemá pravdu.
Přiznám se že někdy / DOCELA ČASTO /jsem rád kousavý a v roli provokativní, chcete li ďáblova advokáte, což je role nevděčná ale VELMI UŽITEČNÁ. Totiž dostanete se k jádru problému a neskončíte na PRIMITIVMNÍ pozici že autor/ka je umělec, lékař, pečuje o někoho v neziskové organizaci,je optimista atd. takže musíme povinně chválit a žasnout. To je to co vyčítám vám .

.
Divila byste se, ale i za zdánlivým umělcem, humanistou a optimistou se může skrývat vyčuránek který si dělá reklamu, chce někde udržet a obhájit dobré korýtko a občas může i docela odporně parazitovat na společnosti, pod tím bohulibým pláštíkem.
-
Přímou konfrontaci nepotřebuji s vámi, ale když už tak s někým kdo mně dokáže že mnou potrefený "HUMANISTA, Optimista ČI UMĚLEC" bez nároku na peníze moje / z daní a jiných / vykonal mnoho dobrého. Pod tíží argumentů rád prohraji a omluvím se , s pocitem štěstí že tam kde jsem viděl zlo je naopak dobro.
14. 05. 2012 | 13:38

Mirek napsal(a):

Autor asi přehlédl, že celá tahle zlenivělá předlužená civilizace jde do kytek. Proč by zrovna české školství mělo být výjimkou? Je to směšné jako kdyby to dělal Hitler v obklíčeném Berlíně. Tak blbý ale nebyl ani on. COKOLIV se dnes ve školství udělá, bude mít vliv zhruba za 10-20let. To už tu dávno nebude EU, eurozóna, hra na demokracii ani autoři dnešních koncepcí. Ale koncepce školství to jistě přežijou a přinesou své plody! Hlavně už proboha přestaňte lidem (hlavně mladým, staří vám to nežerou) slibovat, že se budou zas mít lépe. Nebudou, jenom je to víc nasere.
14. 05. 2012 | 13:46

Leo napsal(a):

Je tady spousta názorů, tak jak to čtu, mám dojem dost lidí článek vůbec nečetlo celý... Ale to je normální.
Pokud bych měl něco zdůraznit, pak je to autorova kritika systemu financování VŠ - ten funguje především na bázi kvantity!! To je přátelé průšvih zásadního charakteru!! To je něco jako nechvalně známé LETADLO, nejde to ufinancovat.
Jednoduché řešení neexistuje.Jasné pro mne je však to, že platit z mých daní VŠ vzdělání člověku který na to nemá, jsou vyhozený prachy. Která škola dnes však odmítne studenta že na to nemá???
Začal bych jakýmkoli způsobem měřit kvalitu škol a porovnávat. A následně dle toho financovat.
Co se týče školného nejsem proti, jak řekl autor - to co je zadarmo, toho si nikdy nikdo neváží tolik, jako když ho to něco stojí.
Upřímě, někdy se divím mladým, jaké nesmyslné školy a obory chodí studovat - jsou jim v životě k ničemu. Přitom mladý člověk, který něco umí a chce dělat, je fakt velkou vyjímkou.
V postatě s autorem blogu souhlasím.
14. 05. 2012 | 13:47

Nazdarek napsal(a):

Kdo není Dagmarou (Velkým maloměšťákem) označen za blba,
jako by nežil
14. 05. 2012 | 13:53

Václav H napsal(a):

Leo- v mnohém souhlasím.
Za socialismu stát řídil celou společnost. Vytypoval jaké potřebuje odborníky a ty si zadarmo / pro studenty / vychoval. Oni to vrátili státu následně svojí prací.
Dnes si bohužel každý studuje co chce, a navíc většinou obory které jsou opravdu k ničemu. Po vystudování mladí odchézí do přebujelé státní administrativy, kde jim ten titul pomůže k funkci, mohou dělat pojišťováky A HODNĚ JICH KONČÍ NA PRACÁKU JAKO NEPOUŽITELNÍ. Mohou i odejít do zahraničí a na tuto zemi se vykašlat. Potom je otázka proč to máme platit z našich daní opravdu na místě. Řešením by asi byl částečný návrat ke staré praxi - stát bude řídit školy s obory které potřebuje a student se zaváže k tomu že bude splácet následně, nebo zaplatí hotově. Soukromé školy placené zcela a tam ať si každý studuje co chce, za své
14. 05. 2012 | 14:04

J. P.8 napsal(a):

Boj je to však marný
a nastolení novodobé formy socialismu
( úředníkem a byrokratem řízený lidský život)
je asi již neodvratné.
14. 05. 2012 | 14:05

Luba napsal(a):

Tužko,
svou úvahou o dědičnosti a výchově jen potvrzujete, že jste vzděláním nedotčena. Možná jste se pokoušela, ale díky genetické determinovanosti vrozenou alternativní inteligencí se to povedlo z "8-10%".
14. 05. 2012 | 14:19

Dagmar napsal(a):

Václav H

Na základě vašeho výroku "Velvyslankyně si vážím, a mám rád její moudré blogy. Jenom podotýkám že píše blogy jako soukromá osoba Mac Laod", máme naději, že následující výrok jste nevytvořil jako útok na paní velvyslankyni.

A ještě zpráva pro paní velvyslankyni Spojeného království:

Ty huso proč strkáš nos do věcí po kterých ti nic není!

Jen podporuješ toto ZKORUMPOVANÉ HNUTÍ které se zrovnoprávněním žen nemá vůbec nic společného!

17. 03. 2012 | 09:27
A nyní dovolte, abych použila slova klasika - Je to marné, je to marné, je to marné :-) Tak vás zůstavuji vašim chmurám.

Omlouvám se autorovi blogu, za nepatřičnou vsuvku, která, jak se ukázalo, neměla valného smyslu.
14. 05. 2012 | 14:20

Václav H napsal(a):

Dagmaro- mohu pouze přísahat že uvedený výrok k paní Mac Laod jsem nikdy nepsal a hrubě s ním nesouhlasím.
Zrovna tak nejsem autorem vstupu Nazdarek, / nechte si to zkontrolovat od cenzora Stejskala. už máte praxi /. S Nickem Nazdárek ale naopak souhlasím. Opravdu se dostáváte do pozice, kde být vámi napaden je pocta a neklamné znamení že snad nepíši až tak blbě.
A teď když dovolíte bych se rád věnoval blogu - školství.
A prosím už si mne nevšímejte, nikam to nevede
14. 05. 2012 | 14:50

Tužka napsal(a):

Tužka napíše pro Gaia,... to je z obecné statistiky, která dělá statistická čísla o všem. Klidně o tom můžete pochybovat, protože každý jedinec se vymyká statistickému průměru. A málokterý příklad je modusem statistiky. Ty Vaše příklady jsou toho dokladem. Tak asi, přečtěte si pravidla pro statistiku pro člověka a jeho sféru, nejlépe ji napsal Gauss.

Tužka napíše pro Luba, ... jen si poslužte, můžete tak lépe vyniknout, není to poprvé, co si taháte triko na můj účet, aby Vám náhodou neprasklo. Vy byste si bez opisování odkudkoli v mnohých oborech v soutěži se mnou, ani neškrt. Garantuji, takových libových vejtahů, jako Vy, jsem už potkala, ...dost. Tužka.
14. 05. 2012 | 15:05

Jana Pechová napsal(a):

Myslím, že u nás je ten průšvih už od základních škol. Dítě, které se nenaučí kriticky myslet, to v dospělosti nedožene.
Vidět je to na řadě diskutujících, kteří jsou přesvědčeni, že jsou kritickým myšlením vybaveni, když vždycky všechno zkritizují en bloc a cestu k nápravě vidí jen v nějakém modelu, který odpovídá jejich politické optice.

Že tím netrpí jen zdejší diskutující, je patrné i z oněch 22 prodiskutovaných let.
14. 05. 2012 | 15:11

scallop napsal(a):

Jana Pechová

Obavam se, ze vetsina diskutujicich byla zakladani a stredni skole jeste pred listopadem ci kratce po nem. Takze to vypovida o kvalite tehdejsich skol - dnes tak adorovanych.
14. 05. 2012 | 15:35

Jana Pechová napsal(a):

scallop
Byla bych poslední, která by zmíněné adorovala :-)
14. 05. 2012 | 15:42

Emil napsal(a):

chudáci učitelé, kteří musejí na základní škole krotit stáda kritických dětí. Ty jsou schopni kriticky kritizovat cokoli, jen aby bylo po jejich a nemusely hnout rukou ani mozkem. A ještě zesměšnit učitelku, aby byla bonusově nějaká legrace.
14. 05. 2012 | 15:42

buldatra napsal(a):

Navrhuji kompromis.
Študák, který dokáže, že na to má, tedy jaksi, že na tu školu patří, páč má výsledky lepší a to tak že nadprůměrné, ať ničeho neplatí, naopak ať je odměněn.
Študák, který dokáže jen podprůměr a prolézá s odřenýma ušima, opakuje, zkrátka, že třeba i na školu patří, ale rozhodně na nějakou jinou, nechť lepí sobě zápisné, či jinak nazvané školné, při opakování ročníku dvojnásobné. Bude motivován k biflení, práci usilovné, čehož je mu třeba jako praseti drbání a později to bude kvitovat s povděkem.

Při stavu naší společnosti bude vlk nažrán alespoň do polosyta a koza to už nějak rozchodí.

Vůbec by nebylo od věci zamyslet se již nyní nad vydatným spoplatněním budoucích bankéřů, právníků a ekonomů, poradců, analytiků a dalších podivníků a to z důvodu jejich přemnožení na úkor jiných oborů, zejména technických, pomalu spějících k svého druhu vyhynutí.

Ptejme se, čeho je nám třeba více.
Těch, co tvoří, nebo těch, co netvoří, ale s výsledky vytvořeného někým jiným, pouze všelijak zázračí? (kdo asi tvoří bubliny, které tak rády praskají?)
14. 05. 2012 | 15:43

buldatra napsal(a):

K nadpisu: O vzdělávání v Čechách: krize nebo transformace?

bych si dovolil poznamenat, že těžko říct.
Nejspíš jen kocourkov říznutý slzavým údolím a to vše pod taktovkou neskutečných diletantů, kteří sice vidí až na odvrácenou stranu planety, ale nevidí (možná přes pupek), co jin leží u nohou.
14. 05. 2012 | 15:49

Emil napsal(a):

buldatra

mít pak průměrné dítě by byla tragédie a ambice rodičů by pak mohly vést k tomu, co už je v Číně, tam jsou studenti ze zkoušek tak na nervy, že mnozí je absolvují na kapačkách, proudí jim do žil farmaka zvyšující jejich aktivitu a výdrž.
Ono to v životě není trak, že ti nejchytřejší, co jim šlo učení levou zadní také pak přidávají tu autorovu přidanou hodnotu.

Dřív bylo na učiteli, zda průměrného podpoří, neb viděl, že je poctivý a snaživý, či zda frajera trochu udusí, aby také musel se snažit a být poctivý.

to dnes státní úředník u celstátních testů nepozná.

Pokud ale mají být testy nastaveny tak, že jich neudělá 20% žáků, pak je též něco špatně, neb ten žák pak ztratil 4 roky života.

Můžeme si dovolit takto s žáky jednat a utrácet jejich mládí, dobu, kdy jsou k učení nejvnímavější?

A brát učitelům ten jediný bič, který na ně mají a to je bič známek a hodnocení?
14. 05. 2012 | 15:57

scallop napsal(a):

Jana Pechová

Ja jsem si myslel, ze Vas se to netyka, ale je tady plno takovych, kteri tehdejsi skolstvi vynaseji do nebes. Vzpominkovy optimismus je potvora.
14. 05. 2012 | 16:05

buldatra napsal(a):

pane Emile,

napsal jste:
Dřív bylo na učiteli, zda průměrného podpoří, neb viděl, že je poctivý a snaživý, či zda frajera trochu udusí, aby také musel se snažit a být poctivý.

Ale ano. Proč by tak tomu nemohlo být i dnes?
To, co jsem napsal se týkalo vysokoškoláků, ale i tam by tento princip, kdy učitel podpoří studenta, mohl fungovat.
Ale myslím, že je dobré do výchovy a každé studium je výchova, zahrnout a patřičně zvýraznit i prvek něco za něco. To proto, aby študiósus nenabyl dojmu, že flákando grando je in. Naopak, musí být zřejmé, že dosaženého je třeba si vážit. Že nic nespadne z nebe, ale jeden musí makat. A když makat neumí, musí se to holt naučit.
14. 05. 2012 | 16:10

xxxl napsal(a):

Jakou přidanou hodnotu pro společnost mají obory typu antropologie komiksu, gender-studies, politologie, rekreologie a tak podobně? A právě na tyto obory se velké množství studentů hlasí s vidinou doživotní trafiky ve státní správě... A při obraně svých zájmů budou vehementně argumentovat akademickými svobodami.
14. 05. 2012 | 16:39

Josef K. napsal(a):

xxxl. Nuž, třeba doktorát z politologie trvá na záapdnívh univerzitách, špičkových, čtyři roky a nesmíte pracovat, žít jen na stipendium. Je náročnější než doktorát z medicíny. Je pravda, že si tam na politology nehrají ekonomové.
Pokud jste dobrý, práci máte rychle. Politika, hospodářství, těžební průmysl atd.je potřebují.
14. 05. 2012 | 16:51

Jana Pechová napsal(a):

scallop
Na socialistické školství, respektive na soustavu pomsty za jakoukoli samostatnou myšlenku ze strany žáka, si vzpomínám velmi dobře.
Ovšem dobře si vzpomínám také na ojedinělé úkazy v pedagogických sborech. Na učitele, kteří dokázali vzbudit v žactvu zájem systému navzdory.
Současný stav českého školství je bezesporu nedobrý, těch inspirujících pedagogů v něm procentuálně nejspíš nepřibylo. Nic a nikdo tomu nenapomohl.
Potřeba transformace kompletního systému školství se u nás totiž smrskla na diskusi o školném, resp. o financování a o platech. Jak typické pro Česko!
14. 05. 2012 | 16:57

Sutech napsal(a):

Nebo je tu ještě jedna možnost, možná o dost levnější, než celé školství reformovat, sehnat ještě větší bič. Seženeme-li takovýto bič,je dost možné, že by se nám podařilo zvýšit kvalitu školství. Teď je ale otázka, jaký by to měl být bič.

to: Občan 13. 05. 2012 | 23:12
Ale to není jen problém školství, je to i problém ekonomiky, kde se větština HDP tvoří v oblastech, které nevytvářejí žádné reálné hodnoty, jenom jaksi dokolečka honí peníze přes systém. Neumím si dost dobře představuit, jak dlouho bude ještě pracovat ekonomika, kde je menšina HDP produkovaná v primárním a sekundárním sektoru, to musí špatně skončit. Samozřejmě, že je hloupé provést to, co se provádělo v 50. letech, posílat chyrurgy a právníky stavět mosty atd. ale mělo by dojít k analýze, jestli je opravdu zapotřeb, aby školy ročně opustilo takové množství lidí pracujících v takových profesích, které ve svém důsledku nevedou k vytvoření ničeho reálného. Konstruktér sice taky navyrobí finální stroj, ale celý jej může vyprojektovat.

14. 05. 2012 | 07:40
Anavíc je podle mne schopný R-U systém zajistit i stabilnější kvalitu absolventů. Osobně si myslím, že bysme se mohli ještě v dost věcech podívat do historie, jak se to dělalo za C.K. monarchie, například disciplinovanost úředníků byla mnohem vyšší.

to: Josef K. 14. 05. 2012 | 02:21
Pěkně jste popsal důvod proč jsou USA tak agresivní zemí, která hledá neustále nějaké záminky pro napadení někoho. Že stát rezignoval na své některé, možná na většinu, funkcí je snad i slepým již jasné.

to: Čochtan
Nebo alespoň na ZŠ zavést předmět dílny, to by alespoň poskytlo lidem jakousi základní dovednost v praktických činnostech, někteří by možná poprvé v životě viděli kladivo.
>Nebo by ten filozof taky mohl jít dělat někam na poštu, nebo někam, kde by jenom orážel lejstra, to by taky mohl zvládnout
14. 05. 2012 | 17:49

pepr napsal(a):

Omlouvám se, pokud jsem to přehlédl, ale pan profesor ve svém nadšení pro poměry na amerických vysokých skolách decentně opomněl zmínit to, že současné zadlužení studentů už činí triliony dolarů a řada seriozních komentátorů to vážně srovnává s nemovitostní bublinou, která stála za počátkem "velké recese" v roce 2008...Čili zdaleka ne všichni to splatí tak rychle, jak nám tady pan profesor optimisticky líčí a možná se bude divit, jak málo jich třeba bude...Mimochodem já jsem taky velký nadšenec amerických vysokých škol, ale tohle aspoň nezmínit je úplně nefér...
14. 05. 2012 | 18:04

Jindra napsal(a):

Ještě něco zapomněl zmínit slavný pan profesor. Že opět poletí Američené na ISS v zastaralé raletě z dob Sovětského svazu (a konstruované bez zákony na tržního prostředí).
Já si prostě myslím, že tenhle americký rozumbrada by měl především poradit Americe, jak reformovat školství a následně i vědeckou základnu, aby opět předhonili v letech do vesmíru Rusko. - A to už nemluvím o tom, že se nám pořád snaží radit nějaký ekonomický plácal ze země, která svou trvalou ekonomickou naivitou zažehla v rooce 2008 největší světovou ekonomickou krizi od 30.let. Mluvme o tom, zde se jí onu krizi nepodařilo jen přelít do Evropy. Hlavně prostřednictvím takových kecalů jako jsou naši emigranti z zahraničí typo Zeleného. - A plno lidí od nás jeho kecům opět asi naletí, tak jako před časem mu naletěl i člověk podobného intelektuálního ražení Miroslav Sládek.
14. 05. 2012 | 18:43

libreto napsal(a):

Na internetu vidíte dobře americký přístup:co nejširší rozsah možností,modelů,však ona si praxe vybere co se hodí.Jedna věc v mnoha variantách.Kaleidoskopy.Ve východním bloku se spíše ctila nit,rozvíjet nutnost,jít k podstatě a neodbočovat,nevětvit,--držet se autorizovaného pojetí-vědecké školy založené autoritou.Ale východní tradice upadá,americká zde není a nebyla.Spíše dnes podvědomě se ve všem vychovává budoucí administrátor a manažer.Nastane doba umění řízení a administrace bez umění v tom co je řízeno.Nebude to americké a sovětské-bude to postkomunistické.Gulášovitost,amébnost,rozplizlost,ztracenost roste a roste.Tak jak mizí peníze ve všem.Pravé popření zdejšího dřívějšího "svoboda je v poznané nutnosti".V exaktních oborech chci připomenout,že Američané byli většinou teoretiky a Rusové s Evropou experimentátoři.Bacon a jeho empirická metoda se v Evropě vždy ctily.V USA pouze ve výzkumných firmách.
14. 05. 2012 | 19:10

Karel Lobotóm napsal(a):

V Česku zvládne vyšší odbornou školu (VOŠ) i mentálně postižený
http://izeny.eurozpravy.cz/vase-pribehy/32554-zapomente-na-predsudky-vyssi-odbornou-skolu-zvladne-i-mentalne-postizeny/
14. 05. 2012 | 19:30

Anellus napsal(a):

Shrnu-li článek prof.Zeleného, jehož jediným úkolem je obhajoba školného a nastupujících přímých plateb ve školském sektoru, musím říci, že autoritativně podsunuje pochybná tvrzení, jako je "větší úspěšnost soukromých škol", což je vyložená nepravda, nebo vskutku novátorská i když nic neříkající idea, že "účelem vzdělávání je přidávat hodnotu". Z neplatných premis lze dojít k pravdivým závěrům jen náhodou, ta se ovšem v tomto případě nedostavila. Musím souhlasit s tvrzením jednoho zde diskutujícího, že pokud mají být prováděny školské reformy, pak jen s tím cílem abychom dosáhli alespoň té úrovně vzdělanosti, jakou jsme měli za socializmu. A školství všech stupňů bylo v té době až na vyjímky bez přímých plateb. Prostě, v tom socialistickém, bezplatném vzdělávacím pytli jablka kupodivu nehnila. Což veškerá tvrzení pana globálního profesora dosti znevěrohodňuje. Mne však jen utvrdil v poznání, že všichni tito emigrantští ekonomičtí mudrcové patří tam, kam byli původně ekonomové určeni, to jest nanejvýš do účtáren. Tam nadělají relativně nejméně škody. Je naším popřevratovým neštěstím, že takovíto lidé dnes u nás mohou svobodně a bez odpovědnosti mluvit do všeho a dostává se jim publicity a u řady občanů stále i pozornosti. A tristní výsledek této podivné ekonomomanie u nás se již dostavil. Tito ekonomové, kteří se dodnes nevyjádřili k totálnímu popřevratovému rozvalu českého hospodářství a ani nebyli schopni odhadnout příchod ekonomických krizí, se zřejmě ze zásady věnují jen důležitějším tématům a to, jak ještě důkladněji luxovat peněženky nebohým Čechům. Tentokrát to bylo pod záminkou "reformy" školství.
14. 05. 2012 | 21:56

Sutech napsal(a):

to: libreto
Pěkně napsaný komentář, na minimu prostoru jste napsal/a maximum.

Souhlasím s vámi, někdy mi připadá, že se v současnosti pracuje jen na výrobě nedodělků. Firmy začnou jednu koncepsci, aby ji ještě před plným rozvinutím opustily.

Ale ono sledování jedné nitě taktéž nebyl zcela vhodný přístup, například v jaderné technologii. Malý reaktor (30MWt), předchůdce RBMK, narostl do velikosti cca 4500MWt, následky všichni známe. Ale i přes tento přístup se mi zdá jak píšete "východní" přístup lepší, dává možnost produkovat mnohem propracovanější věci.
14. 05. 2012 | 22:30

STUDENT napsal(a):

Po přečtení diskuze místních všeználků je mi na nic. Srašně by mě zajmalo podle jakých kritérii posuzují, že soukromé šloly jsou horší než státní? Já bych řekl že pouze podle nepodložených předsudku. Představa že na soukromé škole zaplatíš a oni ti dají diplom je nepravdivá. I na soukromé škole se musíš poměrně dost naučit aby ti ten diplom dali. Pro rýpali dodávám že Plzeňská práva jsou státní škola, takže to co podle jejich předsudků funguje u soukromých škol ve skutečnosti je běžné u mnoha státních škol. Obecně si myslím že některé soukromé školy mají podstatně lepší úroveň než ty státní. Ve vybavavení školy jsou na tom rozhodně líp a to i lépe než Karlova universita a to soudím podle vlastní zkušenosti.
14. 05. 2012 | 23:07

STUDENT napsal(a):

Anellus:

Za socialismu bylo naše školství prohnilé a na velmi nízké úrovni (takový VUML to byla skutečně kvalita :) to jen fanatičtí uctívači bezplatného školství "třetího světa" nedokáží racionálně zhodnotit situaci za bolševika protože to by museli popřít svoje zásady z dob kdy tu před rokem 1989 budovali "spravedlivou" společnost, která ve vysledku byla nespravedlivá, protože mnozí trpěli za to že nebudovali s dělnickými burany komunistickou společnost .

Ve většině vyspělých států už pochopili že bez přímích pladeb ve školstí školství půjde dolů. Jen banda iracionálně přemýšlející utopistů si ještě myslí že bezplatné školství lže ufinancovat. Když vše bude zadarmo tak se tu vše bude rozpadat. Zato kdy tu bude většina služeb placené tak sice někteří ti méně schopní zoufalci na to mít nebudou ale těm ostatním většině obyvatel - hlavně střední třídy které se dostane kvalitního vzdělání která nakonec bude ku prospěchu státu a většiny společnosti (kromě těch pár zoufalců,kteří stějně žijí na úkor většinové společnosti a místo co by si hledali práci si stěžují jak za svoje utrpení může někdo jiný)
14. 05. 2012 | 23:28

Karel Mueller napsal(a):

Jste opravdu student nemající sebemenší představu ani o školství za bolševika, ani o současném západním školství.
14. 05. 2012 | 23:39

STUDENT napsal(a):

Zelený to napsal dobře akorát místní hlupáci si nedokáží přiznat pravdu.
Nejlepší univerzity byly, jsou a budou placené. Tyto univerzity mají věhlas díky kvalitě za kterou se platí. Jeďte kamkoliv na světě a řekněte Oxford,Yale nebo Cambridge a pro většinu to bude známka kvality. Řekněte někde ve světě Karlova universita,ČVUT,VŠE nebo VŠCHT a budou na vás koukat. Ani nebudou vědět že takové university vůbec existují natož pak že jsou v ČR.
14. 05. 2012 | 23:42

STUDENT napsal(a):

Karel Mueller:

Poučuj experte :). Uvidíme co z vás vypadne zajmavého. Pravděpodobně nějaké bláboly o tom že školství za bolševíka bylo nejlepší protože bylo bezplatné a dostal se k němu i plebs.

O západním školství toho vím víc než vy protože jsem byl na Erasmu na universitě v USA a mám spolužáka který byl v Velké Británii takže vím jak školství na západě vypadá.
Vás to ale zdřejmě neoslní vy jste duchem ještě někde v přízemním socialismu.
Zelený to napsal jasně nejkvalitnější školy jsou Oxford,Canbridge,Yale a ty jsou placené :).
14. 05. 2012 | 23:51

fler napsal(a):

Není moudré dělat za každou cenu změny, když jsou to změny k horšímu. Mám tři děti a pochopitelně i já jsem prošla základní školou - zde to vše začíná. Naše nejhorší změny k horšímu proběhly na základkách. Základní vzdělání je povinné. Svěřáme své děti povinně škole a co se stane? Vyjde nedovzdělaný člověk, který už pak na střední ani na vysoké škole to chybějící základní vzdělání nikdy nedožene. Je to moje zkušenost. Rozdíl mezi tím, co si ze základního vzdělání stále ještě pamatuji já/ je mi 56let/ a tím, co si pamatují mé děti /36, 34 a 25 let/je strašidelný. A to jsem byla docela průměrný žák, naopak mé děti a především to nejmladší, patřiily k těm lepším žákům. Je třeba se zaměřit na základní školy a to důsledně, včetně toho, že si děti zvyknou, že škola není holubník a kázeň je nutná k tomu, aby místo hodiny, kde si žáci prakticky dělají, co chtějí, byla hodina, která proběhne beze ztráty času s řešením výchovných problémů. Pokud se toto nezmění, nikdy se naše školství nedostane tam, kde už bylo. Naše školství BYLO kvalitní i s tím kritizovaným biflováním a učením se nazpaměť. Bystřilo to mozek a lepšilo paměť, nikoho to nezničilo a u maturity jsme se sice klepali, ale znalosti každého tehdejšího trojkaře byly na větší úrovni, než dnešního jedničkáře a za tím si stojím. Není dobré rušit něco, co funguje a nahrazovat ho čímkoliv jen proto, aby se něco dělo. Dnešní učitelé na základkách hledí jen na to, aby jim neklesl počet žáků ve třídě a aby se hodina řídila dle toho, co zvládne nejslabší žák ve třídě. ŠKODA
15. 05. 2012 | 00:13

fler napsal(a):

Pro Studenta
Vaše kvalitní a placené vzdělání je zřejmé z vašeho kvalitního pravopisu. Tolik chyb jsem jako student neudělala ani v několikastránkovém elaborátu, takže tu už raději nic nepište, děláte medvědí službu vašim názorům :-)
15. 05. 2012 | 00:17

Karel Mueller napsal(a):

Studente,

Váš odhad toho, co ze mě vypadne, je vskutku úchvatný :-).

Pokud jde o učebnice, tak nejlepší jsou asi německé, zejména ve fyzice. Pokud studujete teoretickou fyziku, tak si stáhněte celého (14 svazků) Greinera, jedno z nejlepších na světě. Tak dobré, že bylo přeloženo do angličtiny a je doporučováno i na amerických universitách. V matematice za bolševika byli a nejspíš stále jsou nejlepší Rusové, koneckonců se to jimi na západních universitách jen hemží.

Kvalitu školy určují 4 položky: Koncepce studia, úroveň učitelů, technické vybavení, studijní prostředí (dostupnost literatury, úroveň studentů atd.). Tyto rozdíly se v rámci stovek universit natolik stírají, že zbývají jen špičkoví vedci a špičkové technologie pro výchovu doktorandů. To je ovšem otázka financí a Čína plánuje 10 universit na úrovni MIT, asi se jí to povede, na špičkových amerických universitách studují v tvrdých exaktních oborech s výraznou převahou Asiaté.

Pokud chcete srovnávat minulost a dnes, tak lze bezpečně prohlásit, že průměr byl za bolševika na daleko vyšší ůrovni a to na všech stupních, špičky by samozřejmě měly být dnes lepší. Náš průměr je ale stále vyšší než např. v USA, jak potvrdí prakticky každý středoškolák, který tam jel skládat maturitu.

O poklesu úrovně jsme debatovali mnohokrát v minulosti hlavně u pana Šteffla, nakonec se můžete podívat na požadavky v minulosti a dnes, o diskutované maturitě jsem se vyjádřil u pana Municha.

Ideově kovanými kydy jste směšný.
15. 05. 2012 | 00:47

Karel Mueller napsal(a):

fler:

Naprostý souhlas, viz maraton o vzdělávání u pana Šteffla.
15. 05. 2012 | 00:50

Brundibár napsal(a):

Student:
Upřímně, není přímá souvislost mezi kvalitou školy a tím, jestli studenti platí na té škole školné. Je poměrně obvyklé, že studenti na těch nejkvalitnějších školách školné neplatí - jsou to školy velmi výběrové a dostanou se tam prakticky jen nadaní studenti, za které to školné někdo platí. Pokud se u nás školné zavede, aniž by se zásadně změnil systém českého vysokého školství, bude to jenom ke škodě věci (protože kvalitní studenti utečou jinam a těžko se pak kdy vrátí). Ostatně, příklad státních maturit je docela aktuální (a že je po světě dost zemí, odkud jsme mohli převzít funkční model).

Karel Mueller:
Nejsem si jist, jestli se Číně tu desítku univezit na úrovni MIT opravdu podaří vybudovat a hlavně udržet. Jde jednak o to, že sami Číňané chtějí diplomy zahraniční - nejlépe MIT, CMU nebo Caltech, v horším případě ze Singapuru, Japonska, Koreje nebo Hong Kongu. A "druhak", těch lidí, kteří mají za sebou náležité publikace a zároveň by jeli přednášet do Číny, zas tolik není. Jo, jednu dvě přednášky za rok, to ano, ale na celý semestr a navíc opakovaně, to se každému nechce.
15. 05. 2012 | 02:00

Josef K. napsal(a):

STUDENT. Musím potvrdit brundibárovu poznámku ohledně nejlepších univerzit. Jedno moje dítě studuje na evropské univerzitě, která patří ve vsých oborech mezi top 3, u nás prakticky neznámé, doktorandská studia a veškeré náklady nese jedna ze starých zemí EU. Před tím mělo stipendium komplexní na německé univerzitě. Také doktorandská studia. Druhé dítě, mladší, studuje v jedné staré kontinentální zemi EU, univerzita cca ze 17.století, a dostalo slevu na školné i životní náklady, ubytování a strava, ve výši 70%, podmíněno prospěchem a výsledky studia.
Pokud jde o úroveň západních a asijských škol, to je zcela kulturně odlišné.
Nejsem si jistý, zda pobyt na Erasmu je dostatečná informace o univerzitách na Západě.
Navíc všechny univerzity, i ty OxBridge, Harward, MTI atp. vyhledávají studenty, kteří již dostali stipendium a slevy na školné, protože to jsou tahouni kvality studentského života a studií.
Pokud jde o CZ, problém je nemajetnost středních tříd.
15. 05. 2012 | 03:16

Oldřich M napsal(a):

Studente, nejsem komunista ale jedno vám řeknu. Kdyby měli lidi alespoň ty vědomosti co učil VUML ( o ostatních socialistických školách ani nemluvím ) odpadlo by 80 % našich problémů, mimo jiné zejména zadlužení od státu až po jednotlivce, nemuseli jsme mít exekutory, atd.
A opravdu nevím kolik let ještě hodláte vystačit s kecy (často lživými ) co dělali blbě komunisti před 50 lety. A hlavně už bychom potřebovali aby to tu někdo vedl lépe než ti komunisti, zatím to tak není a následky vidíme všude
15. 05. 2012 | 06:23

kroutím hlavou napsal(a):

nechápu, co měl VUML polečného se školstvím.
15. 05. 2012 | 06:36

S. Vochmelík napsal(a):

Komunisti před padesáti lety určitě nežrali chrousty. Kdo to tvrdí, tak ten se mýlí, nebo dokonce lže. A nežrali ani žížaly a pijavky.
15. 05. 2012 | 07:15

Nekruť hlavou napsal(a):

Nic. VUML bylo stranické školení. Ale nabízelo lidem poznatky, které dnes chybí i předním Evropským ekonomům a politikům. Bohužel
15. 05. 2012 | 07:19

kroutím hlavou napsal(a):

student napsal

Za socialismu bylo naše školství prohnilé a na velmi nízké úrovni (takový VUML to byla skutečně kvalita :
takže kroutím hlavou, co má student v palici, jak může od úrovně školství odvíjet úroveň nějakého školení.

Navíc i ten VUML byl zadarmo a často se odehrával v pěkných lokalitách různých hotelů a podnikových chat.

takže obsah studentovy palice dobře odpovídá stavu dnešního školství a nezmění na tom nic, že byl na nějakém Erasmu.
Doufám, že ne spolužák té italky, co ji tam zamordovali studenti při orgiích a seděla za to nějaká Američanka, ale právníci ji z toho vysekali. Byl o tom dokonce natočen i italský film.

Jak studenti na Erasmu měli pronajatou vilu a celé dny jen popíjeli, poslouchali hudbu a pářili se.
15. 05. 2012 | 07:28

scallop napsal(a):

Jana Pechová

Ja jsem tohle nestihl zazit (v dobe revoluce jsem byl na zakladni skole), ale dobre si pamatuje treba negativni vztah k matematice. Nostalgici vyuku mateatiky dnes kritizuji, ale tehdy to krome gymnazii a strojnich prumyslovek (na kterych moc velka cast populace nebyla) taky nebyla zadna slava. A i tehdy kdejaky umelec zduraznval, ze matematiku nemel rad (a ze ji nepotreboval). Vztah spolecnosti k matematice byl stejne spatny jako dnes.

Kapitola sama o sobe je schopnost pochopeni psaneho textu. Ze zdejsich diskuzi - ktere vedou lide vzdelani vetsinou pred revoluci - je videt, ze to tehdejsi skolstvi absolutne nebylo schopno naucit. (Ani to nebylo cilem.) Podobne tristni byla uroven prav.

Karel Mueller

Cinske studenty si trochu idealizujete. Oni jsou extremne pracoviti (na evropany se divaji jako na flakace), ale jsou u vseho zvykli na presne postupy a po vyucujicim je take vyzaduji. Chybi jim tvorivost. Diky tomu ma Cina obrovsky potencial pro velice kvalitni skoly, ale skutecne osobnosti maji krome znalosti i schopnost invence. Napr. talent Feynmana by se cinskem MIT nerozvinul
15. 05. 2012 | 07:42

tarn napsal(a):

Ad. Potřebujeme jedince, kteří jsou schopni kritiky a umí rozlišovat mezi názorem, interpretací a dokázaným faktem.
Ano to opravdu potřebujeme, ale v zájmu tržní ekonomiky toto opravdu není. Trh je založen na ovlivňování, reklamě, podsouvání potřeby. Dovedete si představit v parlamentu 200 jedinců, kteří jsou schopni kritiky a umí rozlišovat mezi názorem, interpretací a dokázaným faktem ?
15. 05. 2012 | 07:55

ox napsal(a):

to Scallop,Mueller:
Vedoucí roli Rusů v matematice bych nepřeceňoval.Dnes jsou to spíše oni kdo přebírají americké koncepce v matematice a dále je rozvíjejí.V USA se asi věří,že v nejobecnější možné lineární alegebře je nový nástroj ala diferenciální počet 17.století Newtona a Leibnitze a dnes jejich fyzika je z 99% tvořena inovacemi této algebry.Může jít jen o nový jazyk.O nová fakta nejde skoro vždy.Co jsou vlastně fyzikální objevy-jiné matematické vhledy a formulace téhož?
Mezitím svět řeší problém termonukleární energie hlavně,který je lineární algebře na hony vzdálen,kde běží o meandry v chování ionisovaného plynu s rostoucí teplotou-rozklíčovat množství nových čistě fyzikálních,nikoliv matematických a už vůbec ne čistě abstraktních problémů.Tím,bych řekl jsou sice dnešní USA na hledáčku Nobelova výboru,v popředí zájmu prestižních teoretiků,na "špici" teorie,ale mimo vliv na vývoj celé civilizace.Americkou fyziku by bylo formálně správnější popravdě nazvat moderní abstraktní lineární algebrou a nezařazovat pod Nobelovy ceny za fyziku.Je to klamné.Newton,kdyby objevil diferenciální počet bez svých tří fyzikálních zákonů by byl pouze známým matematikem,ne fyzikem.Nenapsal bych totéž o Pauliho objevu neutrina a Fermiho teorii beta-rozpadu,před 80 lety.Oba byli Evropany.Gell-Mann v šedesátých létech -Američan- předělal Fermiho teorii na algebraický
U(1) aparát který vede později k string IIA teorii,supersymetrii Abduse Salama,apod.
15. 05. 2012 | 08:49

učo napsal(a):

Podniková univerzita tedy nebude "monokulturní"? A podnikatelské vysoké učení nebude "zglajchšaltované"? Jako třeba MBA?
15. 05. 2012 | 08:54

ox napsal(a):

oprava výše na : "v nejobecnější možné lineární algebře"
15. 05. 2012 | 08:55

Jana Pechová napsal(a):

scallop
Ono to pochopení textu s matematikou dost souvisí, mimochodem.
Ale přiznám, že se mi nelíbí věta ...'tehdejší školství nebylo schopno naučit'
V tom totiž vidím jádro pudla, jak se říká. Kantor by měl být schopen předávat, učení se je záležitostí žáka.
Bohužel, náš systém školství je (setrvačně) do značné míry postaven na přesvědčení, že škola musí být schopna naučit (= vtlouci do hlavy odporu navzdory). A já si myslím, že škola by měla být schopna zaujmout.
15. 05. 2012 | 09:01

Brundibár napsal(a):

ox:
Matematika (a konečně i fyzika) byla mezi vědci v socialistických zemích z jednoho prozaického důvodu - nepodléhala politickým tlakům. Ti, kteří se věnovali společenským vědám (tedy i ekonomii), ale nakonec i takové agronomii, byli v neustálém stresu, jak který sjezd či článek v Rudém Právu změní jejich obor k nepoznání.

Scallop:
Pokud mohu soudit, tak pro vztah k matematice je asi nejdůležitější osobnost učitele na druhém stupni ZŠ a vzápětí na střední škole. Na ZŠ jsem měl na matematiku Paní učitelku, na gymplu to sice bylo horší, ale zachraňovala to jedinečná fyzikářka.
15. 05. 2012 | 09:08

učo napsal(a):

Studente, do USA se na Erasma nejezdí.
15. 05. 2012 | 09:11

Brundibár napsal(a):

učo:

MBA "zglajchšaltované"?
On je "poněkud" rozdíl mezi tím, jak bylo MBA původně navrženo a jak jej kvalitní univerzity stále ještě pojímají (totiž, jako doplňkové studium managementu pro špičkové odborníky svého oboru) a tím, jak často funguje MBA u nás.

Poznámka: Ne, nemám MBA...
15. 05. 2012 | 09:22

ale ale napsal(a):

Vlku, a spol
???
Podle informací Práva
probíhají razie ve Středočeském a Ústeckém kraji...ČSSD :-)))
včetně Davídka R.
...poškození zájmů EU,
podplácení, p
řijetí úplatku a sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky
15. 05. 2012 | 09:36

scallop napsal(a):

Jana Pechová

Souhlas, pochopeni psaneho textu je neco, co se vtlouci do hlavy neda. Je to spis neco, co se zaci uci neprimo ve vsech predmetech a diskuzich s ucitelem.
15. 05. 2012 | 09:55

scallop napsal(a):

Brundibar, Ox

Dnesni fyziku tak moc posoudit neumim. Ale doba "ruske skoly" v matematice uz je pryc, resp. ti nejschopnejsi jsou davno v Evrope a USA. Nejlepsi ruske univerzity jsou porad vyborne, ale takovych je v Evrope hodne. Nakonec z ni zbydou jen historky o ruskych seminarich z matematiky se striktne danou hierarchii kdo muze prijit, kdo kde muze sedet, kdo kdy (a jak dlouho) muze mluvit atd :-)
15. 05. 2012 | 10:08

scallop napsal(a):

Ox

Me matemtika bavila i bez takovych osobnosti. Ale zazil jsem dejepisarku, ktera tento predmet (take muj oblibeny) dokazala uplne zabit.
15. 05. 2012 | 10:10

ironik napsal(a):

Zase mám dilema, Zda se za názorem diskutujících nalézá opravdová snaha svým názorem přispět k řešení problému a nebo to je opět jen nezřízená touha dělat to co se ve škole naučili ŽVANIT o ničem.
15. 05. 2012 | 10:15

Karel Mueller napsal(a):

Jana Pechová:

Mezi vrstevníky znám asi deset učitelů ze ZŠ a všichni se shodují na tom, že dnešní průměrný absolvent ZŠ odpovídá šesťákovi až sedmákovi v naší době. Důvodů je víc a jádro problému vystihla paní fler. Samozřejmě k tomu lze přidat i to, že několik nejlepších v každé třídě jde už od 6. třídy na gymnasium.

Tady si musíme zopakovat, co je cílem ZŠ, tam se dělají základy a tedy o jejich důležitosti nemusíme diskutovat. Kromě poskytnutí sumy základních všeobecných znalostí musí naučit žáka myslet (s tím souvisí i ono Vámi zmiňované porozumění textu). Tj. jednotlivé složky inteligence dostat na co nejvyšší úroveň (paměť, představivost, logiku, abstrakci, kombinační schopnosti) a na druhém stupni již základy analytického a systémového myšlení. Na prvním stupni je naprosto nezastupitelné studium gramatiky (žák musí chápat význam slov, jejich vztahy ve větě, trénuje paměť vyjmenovanými slovy atd.) společně se studiem matematiky, konkrétně slovních úloh. A právě slovní úlohy z matematiky jsou tím základním pilířem (hlavně logika a elementární analytické myšlení) rozvoje inteligence žáka na 2. stupni, pokud tuto stránku behem ZŠ přeskočí, tak jeho inteligence nebude stát za moc a může třeba později získat jakýkoliv diplom. A samozřejmě, hlavně fyzika vede k základům systémového myšlení (funkce motorů, strojů apod.). A na to se v mých letech opravdu dbalo, zcela otevřeně říkám, že tehdejší deváťák, který prošel přijímací zkouškou na gymnasium, by dnes lehce odmaturoval z češtiny i matematiky.

A to je ta bída současného základního školství jako celku (nechci generalizovat), nakonec jste to u oné "obtížnější" verze maturity z matematiky mohla jasně vidět: Studenty (nejlepší necelá dvě procenta !!) zcela vykolejilo to, že dané příklady (matematicky triviální) měly charakter slovních úloh (vcelku snadných).
15. 05. 2012 | 10:39

český maloměšťák napsal(a):

fler
Souhlas. Tainter ve své knize Kolapsy složitých společností na základě statistických údajů ukazuje, že vyšší vzdělávání je již dlouho na křivce klesajících mezních výnosů. Dále konstatuje, že je to zejména obecné školství, do kterého by se mělo více investovat - protože zde je situace co se týče mezních výnosů z investic opačná.
Mimochodem i odborníci na romskou problematiku u nás tvrdí totéž.

Jednodušeji - vyšší vzdělání se stále více a více a za stále více a více peněz kupuje, místo toho, aby se vytvořil základní předpoklad k opravdu funkčnímu vyššímu vzdělání - a to je zdravě si konkurující kvalitně vzdělaní jedinci nižšího stupně vzdělání. Tak vzdělaní, že díky dnešním technickým možnostem budou moci takovéto " exkluzivní" vzdělávání ...obejít, nebo jej využívat pouze tak jak má být využíváno - coby služba /servis/.
Dalším předpokladem je totiž zvýšení symetrie ve sdílení informací...ale to je už o ideologii /např. tkzv. duševní vlastnictví a jeho paradoxy např. : (stát platí výzkum, z něj těží soukromá firma, ta zpětně státu - např. přes systém zdravotn. poj. prodává výsledky tohoto výzkumu...platí to ale i naopak - daňový poplatník/soukromý subjekt/ platí výzkumná poracoviště, ta mu/či jiným soukromým osobám/ pak výsledky práce prodávají..etc etc....vše je založeno na pokřiveném modu handlu...místo na kooperaci...)...mimochodem stále populárnější a populárnější jsou piráti...nikdo neví proč...já se domnívám, že právě z těchto důvodů...že oni podvědomě cítí ty paradoxy...
15. 05. 2012 | 10:47

STUDENT napsal(a):

Oldřich M:

Jistě pomocí marxismu leninismu vyřešíme všechny baše problémy :). To zkoušeli v 50. letech. VUML byla ideologická škola kde její absolveni byli uplně k ničemu a uměli jen odříkávat marxistické poučky. Je vidět že většina odpůrců školného se rekrutují ž řad rudých nebo oranžových marxistů.

Brundibár
Není spojitost mezi kvalitním vzděláním a zpoplatněním škol.
Oxford - placené, Cambridge - placené, Yale - placené a to v první dvacítce nejlepších škol, kde jsou všechny školy p první 20. placené. Zatímco všechny neplacené se pohybují od 70. místa. Tak neříkejte že není spojitost mezi kvalitou a tím že je je škola placená.
15. 05. 2012 | 10:56

Milan napsal(a):

Velký vliv na kvalitu vzdělání má i feminizace školství, úroveň poklesla.Nárůst vysokých škol je trend který maskuje realitu.Tak vysoké počty bakalářů , magistrů a lékařů není naše ekonomika schopna zaměstnávat.Řešení je obtížné a bolestné a nikomu se do něj nechce,proto se to odvaluje čím dál obtížněji až se tento balanc zastaví.
15. 05. 2012 | 11:25

Brundibár napsal(a):

STUDENT:

Je hezké, že se zde oháníte žebříčky, nicméně je důležité vědět, co a jak hodnotí (a tedy, jakou informaci poskytují). Proto doporučuji rozlišovat prestiž a kvalitu školy. Navíc, když chcete studovat konkrétní obor, je vhodné se zabývat oborovými žebříčky. Tím nechci říct, že ty žebříčky jsou nanic, jen je nelze brát jako absolutní pravdu. Po světě je třeba dost malých špičkových univerzit, které QS ani Thomson Reuters vůbec nesledují, na druhou stranu je dost obskurních ústavů, jejichž diplomy jsou vhodné tak leda na zarámování.

Měl byste také rozlišovat korelaci a spojitost (ne vše, co spolu koreluje, také na sobě tak či onak závisí).

A hlavně - zkuste si můj příspěvek přečíst opravdu pozorně. Mezi "...se platí školné..." a "...studenti platí na školné..." je poměrně značný rozdíl (ostatně, v mém příspěvku popsaný).

Konečně, tvrdíte, že "všechny neplacené se pohybují od 70. místa". Jak QS, tak Thomson Reuters uvádějí do 70. místa hned několik evropských kontinentálních univerzit, kde se školné neplatí (všeobecné žebříčky, které mj. jiné zahrnují i obory jako je Anglická literatura, které angloamerické university zjevně zvýhodňují).

Ano, školné může kvalitě universit velmi pomoci, záleží na tom, jak celá reforma českých universit proběhne. Když se to udělá blbě (a státní maturity budiž mementem), tak zavedení školného u nás skončí takhle: http://www.college-degree-fast.com/prices-guarantee.html
15. 05. 2012 | 12:02

Lubica napsal(a):

Občane,

do písmene s vámi souhlasím.
15. 05. 2012 | 12:55

mm napsal(a):

Nick STUDENT ani nezná český pravopis a rozdává zde pravicová moudra :-)
Příznačné, typické....
15. 05. 2012 | 12:57

rejpal napsal(a):

mm
Školné (pořádně mastné) by to spravilo
15. 05. 2012 | 13:10

učitel napsal(a):

To co jsem byl schopen naučit a vyžadovat (dovednosti a znalosti je použít) od většiny středoškoláků před 30 lety, v současné době si vůbec netroufnu vyžadovat ani od těch „lepších“.

Podle mne bylo zaděláno na dnešní úpadek školství již v "raném socialismu":
- na "pajdák" šli i ti, kteří se na jiných fakultách "neuchytili"
- budované povědomí " aha, inteligent, nic neumí, jen se přiživuje na pracující vrstvě"
- člověk s VŠ vzděláním neměl reálnou šanci finančně dohnat po škole svého vrstevníka středoškoláka, nebo s vyučením
- finanční hodnocení vyučujících.
V současném období má na tom vinu:
- financování škol podle počtu studujících. (Když některý žák nemá dobrý prospěch a hrozí vyloučení – varování od ředitele školy „... ale znamená to, že škola přijde o X desítek tisíc Kč na tento školní rok...“)
- všeobecné prosazování názoru že pokud žák neprospívá, je to vždy vina učitele – že ho to nenaučil, nemotivoval, rodiče tedy nebudou se školou spokojeni
- dosti rozšířený názor žáků „... to abych se jako učil? Vždyť bez nás byste byli nezaměstnaní! ...“
- současný pohled na učitele, vyplývající ze současné situace ve školství
- finanční hodnocení učitele – s tím souvisí i možnost ředitele zaměstnat DOBRÉHO učitele a špatného vyhodit
15. 05. 2012 | 13:35

Jana napsal(a):

Nikdo se tu ale nezmiňuje, že hlavním heslem dneška je flexibilita. Tzn. flexibilní rekvalifikace horníka na zdravotního bratra. Flexibilita dnes vládne všemu.Kdo není dostatečne flexibilní je zralý na odpis či odstřel. Nemyslíte?
15. 05. 2012 | 13:50

český maloměšťák napsal(a):

Jana
Konzervativní a petrifikované globální elity potřebují, aby ostatní byli v co největší míře flexibilními.
Nejlépe atomizovaně flexibilními - a to tak, že se časem tento stav zakonzervuje
a petrifikuje v jakýsi řízený Brownův pohyb - pozorovaný poprvé u pylu a poté u prachu.

Prachu.
Bez kroužku.
Prachy s kroužkem se chovají jinak - spořádaně jdou jedním směrem...
15. 05. 2012 | 14:51

LukyFox napsal(a):

Házet všechny školy do jednoho pytle je jistě výrazem širokého rozhledu a podrobné znalosti problematiky... Stejně tak i myšlenka, že školství spasí školné (zápisné). To je jen výrazem hlubokého nepochopení celého problému. Školné nepomůže, naopak. Pomohlo by jen nastavení kritérií pro studium tak, aby podporovalo tvůrčí potenciál a inovační aktivity studentů (což se ale na některých školách již děje). Ani to ale nejde bez nějakého toho biflování...
15. 05. 2012 | 16:00

LukyFox napsal(a):

STUDENT:
nejsem ani rudý, ani oranžový (moje barva se asi nejspíš bláíží růžové, ale když je mi blbě, zbělám, nebo zezelenám, na sluníčku bývám červený až hnědý...jsem prostě barevnej) a už vůbec nebudu marxista (možná by mě to urazilo, kdybych věděl, co to je...ale budiž mi uklidněním, že nejspíš ani STUDENT neví, co to vlastně tem marxista je). A přesto si myslím, že školné a) nic nevyřeší (alespň tedy z hlediska kvality studia a výstupů z něj) a za b) přinese do systému ještě více problémů (a to zdaleka ne proto, že jsme v Česku). Žebříčky jsou srandistická záležitost. Hodně u nich záleží, kdo a jak je sestavuje a co vlastně hodnotí...ale to už tu někdo napsal.
15. 05. 2012 | 16:30

JardaV napsal(a):

Skutečně vzdělávatelný člověk má jeden dar - schopnost vytvářet.Cokoliv z čehokoliv.
A tuto vlastnost má opravdu málo lidí.Nejspíš bude souviset i s genetickým potenciálem jedince.A se stavem mozků.Už ve školkách se děti setkávají s trvale působícími frekvencemi,které určitě musí ovlivnit činnost mozku.Přechod z klasické žárovky na principiálně odlišné zářivky není bez následků.A pokračuje to celý život.
Neustálý pobyt v EM polích různých parametrů nemůže být nijak zdraví a intelektu prospěšný.Dokonce ani skenování novorozenců v prenatátlním stavu ultrazvukem není
potvrzeno jako technologie bez následků.Je to pokus na lidech.
Dále - musíme si připustit,že prostor pro tvoření se neustále zmenšuje.Lidstvo už toho vytvořilo tolik,že jedinec ani neví,co je dosažitelné a využitelné.Takže jedinec od malička stojí před volbou - tupě spotřebovat,nebo něco vymyslet ke své radosti a uspokojení.To první je nepochybně jednodušší a navíc společensky vnucované.A zafixuje se to jako program už do dětí.Něco vymyslet a vytvořit - nového - znamená vnímat informace a snažit se svoji informační zásobu zkvalitňovat.A následně aplikovat tvořivým způsobem.A to je nesporně dřina.
Možná bychom měli začít novou definicí lidské společnosti.Boj o přežití - jídlo - už je zvládnut.Určitá sociální úroveň je dostupná.Ale rozvoj jedince - o ten se společnost nezajímá.Je to každého věc.A to je omyl.Ve společnosti,která dovede bez zásahu lidské ruky vyrobit velmi velký sortiment svých potřeb,lidé stále běhají do práce na 8 - 12 hodin denně a pracují s intenzitou automatů.Tento proces se musí změnit.Teprve potom se ukáže smysl skutečného vzdělání.V rostoucí kvalitě života.
15. 05. 2012 | 16:47

vlada511 napsal(a):

No ale má to chybu - u nás snad kvalitní soukromá škola ani neexistuje. KU je 256, kolikáté jsou naše placené soukromé školy ? Každý ukazatel deformuje systém - i sofistikovaným ukazatelům se naše školy přizpůsobí... Např. konstruktéři moc vysoké platy mít nebudou, a tak návratnost technických oborů bude nízká (pokud nepůjdou pracovat do zahraničí, ale pak ať tam jdou už studovat).
Kvalitní placené školy - Cambridge, Yale, Oxford - to je super, ale upřímně - není to založeno na tradici ? Nejsou příčiny kvality těchto škol ještě někde jinde ? A jak se k těmto kvalitním školám dostat ? Zavedením zápisného ? Kolik bude taková škola stát ? 1 milion ročně ? Kolik "vydělá" Cambridge na platbách studentů a jaké procento rozpočtu je financováno z jiných zdrojů ? Ořujde mi spojení Placená škola = kvalitní škola, nebo zavedení sofistikovaných ukazatelů = lepší kvalita, velmi ale velmi zjednodušující.
15. 05. 2012 | 20:00

Brundibár napsal(a):

Vlada511:

Kvalitní universita není o tradici a dá se vystavět už za 25 let. Fakt je ten, že mě známé příklady (SNU, KAIST, POSTECH) jsou se školným, silnou podporou firem a hlavně širokou škálou stipendií. Firmy tak nutí ty university, aby učily to, co potřebují a na špičkové úrovni a studenty (pečlivě vybrané) motivují stipendii k maximálnímu výkonu. Takže čistá aplikace Zlatého pravidla umění a vědy: "Kdo má zlato, určuje pravidla".

Funguje to - tyto tři university (založené v letech 1946 až 1986) jsou dnes v TOP100 jak podle Thomson Reuters, takj podle QS.
15. 05. 2012 | 22:04

leopard napsal(a):

V New Yorku je řada kvalitních státních škol, kam přendavají boháči svoje děti ze soukromých škol, zejména proto, že chtějí pro ně lepší vzdělání (například NEST+M). Řada soukromých škol je velmi drahých a konkurují v cenách i Harvardu avšak vzdělávání na nich neodpovídá vloženým prostředkům. Navíc, tragikomicky, ani vysoké školné již takovým školám nestačí a chtějí od rodičů, zejména těch velmi bohatých (školy pečlivě monitorují rodiče svých svěřenců, co se týče jejich majektu a potenciálu k jejich "pumpnutí") další peníze mimo školné jako "dar".
15. 05. 2012 | 23:28

Karel Mueller napsal(a):

Brundibár:

Víte, myšlenka elitních škol vyšla v dávné době z potřeby mít kvalitní státní správu, zakladatel panovník (obvykle) chtěl mít jistotu, že bude mít spolehlivé a zdatné poddané na odpovědných funkcích. Absovování těchto škol je mnohde vstupenkouanci mezi elitu, např. ve Francii Sorbona nebo École polytechnique francaise.

Samozřejmě, korupce je mocná všude a vždy a tak ani tam nemůžete automaticky předpokládat kvalitu. Nadto děti z bohatých rodin studují nějaký směšný obor, pokud na víc nemají, přesto mají diplom zvučné ubiversity.

Ale ani v případě exaktních věd bych to tolik nepřeceňoval. Student zmínil Cambridge. Určitě je to špičková škola, ale když si stáhnete jejich učebnice např. pro teoretickou fyziku, tak vidíte vcelku standartní obsah, který se nijak neliší od ostatních běžných VŠ.

Záleží na studentovi, máme dobu internetu. Protože mám za koníčka OTR, stáhl jsem si dostupné učebnice od elementárních (Vynikajícím úvodem je Gravity Hartlyho) po Weinberga (celkem 24 učebnic). Když k tomu připočtete možný výběr vhodné matematické literatury, tak to opravdu může velmi dobře zvládnout sám i bez školy, stačí konzultace či semináře. I když na vrchol se bez špiček v oboru samozřejmě nedostane, pokud není vyjímečně geniální. Tato inernetová revoluce význam škol dost snižuje.
15. 05. 2012 | 23:55

Brundibár napsal(a):

Karel Mueller:

Děkuji za reakci, ostatně mám na věc stejný názor. Internet je mocný zdroj kvalitních informací (když člověk trochu hledá) a i věhlasné university se stále více otevírají (Harvard nyní např. tlačí své profesory a studenty, aby výsledky své práce publikovali v otevřených časopisech, neboť ani Harvard nemá na drahé předplatné vědeckých časopisů). Přesto se firmám vyplatí si "držet" školu jako garanta požadované skladby učiva a také kvality.
16. 05. 2012 | 00:56

sipi napsal(a):

karel mueller:
Ono to v té Cambridgi asi nebude o učebnicích ale o učitelích - cca 80 učitelů je laureáty nobelovy ceny. U nás nevím kolik jich máme.
Mluvil jsem s několika profesory špičkových US škol, a byl to zážitek. Což se u nás také nedá říci.
16. 05. 2012 | 09:47

Karel Mueller napsal(a):

sipi:

O tom nepochybuji, i když to spíš patří do položky studijní prostředí, ty Nobelovky na to nemají příliš vliv. Na každého nositele by jste mohl mít deset jiných, u nás ji dávno mohl (a měl) mít např. prof. Holý. Kromě toho často platí, že špičkový vědec nebývá špičkový učitel, Jarník byl spíš vyjímkou. Mívá problém se studentům přiblížit, zejména v matematice.

Samozřejmě na učitelích záleží a to hodně. Pokud máte patřičně vysoké IQ, tak zvládnete cokoliv i bez školy. Ale nutně tam bude jistá povrchnost, zkrátka budete v nejlepším případě velmi dobrý, nikoliv špičkový. To je jedna stránka, druhou je výchova doktorandů a právě tam nastupují špičkoví vědci. A renomované university si mohou dovolit je získat, mají na to finance a také jim mohou vytvořit optimální prostředí.
16. 05. 2012 | 12:10

papilio napsal(a):

Měl jsem příležitost posedět s p.profesorem kdysi při víně ve sklepě.Obávám se,že on po návratu do vlasti nebude patřit k reformátorům,protože jeho názory čpí chloubou"..já jsem Američan a kdo je víc!"Skvěle vycouval ze své vize baťovského typu podnikání,protože v USA by byl za blázna a v ČR svým poskytováním domků dělníkům a jejich vzdělávání za bolševika.Bůh mu budiž milostiv.
16. 05. 2012 | 22:29

Chroust35let napsal(a):

MBA = Mladý-Blbý-Arogantní
18. 05. 2012 | 13:10

František Adamec napsal(a):

Komunisti produkuji komunisty, Rathy...
Normalni clovek sa rodi.
Bata, Vavrecka a Vaclav Havel kolaborovali s komunbisty a nacisty.

Zdravi Franta ze zmrzleho vinohradu
20. 05. 2012 | 19:16

Karl napsal(a):

„O to podivnější je, že se současná debata soustřeďuje na školné versus zápisné, stabilizaci rozpočtů ministerstva, zvýšení platů učitelů a uspokojování sebepoškozujích požadavků třídy studentů, kteří do svého vzdělání neinvestovali a nemíní investovat ani korunu. Přitom jsou náklady na jednoho studenta, v průměru, přes 42 tisíc korun ročně (30 až 170 tisíc ročně), což představuje dvojnásobek průměrného platu v ČR. Někdo to jistě platit musí, bez ohledu na výsledky. Kdo?“

A kdo platil vaše studium na VŠE?
21. 05. 2012 | 07:34

Jarle H napsal(a):

Milý pane Zelený,
píšete pěkně, ale nějak se nemohu zbavit dojmu, že aspoň NĚCO bychom vědět MĚLI. Ono je pak s čím pracovat. Mám kolegu, také strojaře, a ten, (vystudoval až "poté") prostě neumí spoustu věcí, které jsma my, tenkrát, prostě umět museli. Jasně, že se to dá najít na netu, jenže když ani nevíte, že byste něco měl hledat....To je jako cizí jazyk bez slovní zásoby.
22. 05. 2012 | 13:24

Pepa Josef napsal(a):

To je zajímavé, jak já, letitý učitel, musím souhlasit s mnohým diskutujícím, zatímco nad osvíceným bloggerem jen kroutím hlavou. Asi jsme všichni blbí... Já když si vezmu vzdělání svého táty, kterému by bylo 84, tak si připadám jako blbec. To byl systém, to byly základy! A bez internetu.

Ten článek je úděsně dlouhý a opakující se. Každý psáč by měl vědět, že jednou z nejdůležitějších pomůcek je koš na papíry.
22. 05. 2012 | 13:49

jogín napsal(a):

Chyba v páně profesorově úsudku spočívá v předpokladu, že výše platu odpovídá užitečnosti dotyčného. Jako bychom neznali nekonečné varianty příživníků- prodavači deště a "podnikatelé", kteří koupí za pět a prodají za dvacet, třeba na farmářských trzích, nebo lichváře s 30% úroky, exekutory, manažery krachujících bank atd atd.
22. 05. 2012 | 15:49

kacíř napsal(a):

"Hlavním cílem je produkovat lidi, kteří umějí dělat nové věci, ne pouze opakovat to, co vytvořily předchozí generace. Potřebujeme lidi tvůrčí, vynalézavé a objevné. Je třeba formovat mysl, která je kritická, umí sama ověřovat a nepřijímá automaticky vše, co je jí nabízeno." Pane Zelený, mýlíte se! Zde v Čechách má každá firma, či instituce z takových lidí, jaké jste označil, hrůzu. Žádný současný kolektiv je nepřijme, neboť vše zde funguje na známostech, servilitě a loajalitě za každou cenu. Nežijete zde a jste proto "trochu" mimo. Takový hlas shůry, že?
23. 05. 2012 | 18:35

Hermes Handbags napsal(a):

http://www.hermeshandbagoutlet.com
Keep functioning ,terrific job!
24. 05. 2012 | 10:57

Sutech napsal(a):

to: jogín
Nebo DELETE
25. 05. 2012 | 20:12

Míša napsal(a):

"Účelem vzdělávání je přidávat hodnotu."

Opravdu?
Člověk se ptá po smyslu, ekonomista hledá účel.

a tohle:
"Zajisté nikdo nechce, aby vzdělávání nepřidávalo hodnotu jedinci, rodině i společnosti, ale spíše ji ubíralo. Jak by taková společnost vypadala? Jak by asi fungovala bez přidávání hodnoty?"

- to je teda něco, to se jen tak nevidí.
Člověku se, pane globální profesore, především žádná přidaná hodnota dodávat nemůže a nesmí, "hodnota" se přidává věcem.
A společnost, která by tedy nepřidávala člověku, rodině i společnosti hodnotu (protože člověk, rodina i společnost jsou hodnota sama o sobě) no to by byla právě společnost lidská. A fungovala by dobře. Dnes téměř nefunguje, a lidskou přestává být. A ideologové ekonomismu dělají všechno možné, aby byla úplně nelidskou, a to totálně.

Kdo by tenhle newspeak neslyšel- "jeho přidanou hodnotou je.." dodej dle libosti, třeba zkušenosti bývají oblíbenou přidanou hodnotou, takhle se dnes charakterizují lidské bytosti. A mnozí tak o sobě mluví i sami..a tak nakonec i třeba smysl pro humor "je hodnotou, která je přidaná k člověku "

Jo ekonomismus degraduje člověka.. a když ten se nechá..

Tedy ještě jednou,
člověk je hodnota sama o sobě, to za prvé, (člověk v množném čísle je společnost)
a za druhé,
"člověk není věc", člověk je činitel děje a hybatel, člověk je tím, kdo hodnotu tvoří i něčemu přidává.
Tedy profesor, ideolog ekonomismu (?), se považuje za člověka. A idelogií, kterou tady lije do hlav, tou dělá z ostatních lidí věci.
Jak se to mohlo stát? Docela jednoduše, člověk je v ekonomismu abstraktní pojem. Stačí ho předefinovat.

A pokud tedy "hlavním cílem (vzdělávání) je produkovat lidi.." , pak
nepůjde a nemůže jít nikdy o lidi tvůrčí, vynalézavé a já nevím jaké, to jsou jen samé krasořeči zakrývající podstatu.
Člověk coby "produkt (svého) vzdělání" je entita svým vzděláním právě omezená..
27. 05. 2012 | 01:58

DF napsal(a):

Investice do vlastních dětí ale i do dětí obecně, je investice do budoucna v tom souhlas.
Bohužel investice do Dobeše byla ztrátou 50 miliard pro tento stát a jako zátěž se to daňovému poplatníkovi připíše až v roce 2014 však uvidíte(lépe řečeno Vy o tom víte ale proč si neudělat z lidí srandu) pane Zelený.
A jak si na tom stojí Vaše VŠ školy, kde vyučujete Vy, pane Zelený?
To že se plácáme ode zdi ke zdi - to zase pravdu máte.
Ale soukromých škol je tu vyloženě nadbytek, bohužel oni ty soukromé školy fungují za státní peníze.
Ano, ať zkvalitňují soukromé školy - ale ne na úkor eráru, však si za tu kvalitu mnozí rádi připlatí.
V tom je ten háčiček soukromá škola se státní podporou == jako státní + prachy soukromé no a vono to je potom na platech znát že ano.
28. 05. 2012 | 18:56

Jan V. napsal(a):

Děkuji za úžasný článek, který mě v mnohém inspiroval k mému článku o českém školství. Smekám na Vaším umem vyjádřit nejednoduché věci v pár větách, které jsou srozumitelné i "polovzdělanci" :-)
01. 06. 2012 | 19:11

Davenham Group plc napsal(a):

Dobrý den,

S 100s úvěrů můžeme vybrat ten správný právě pro vás, co si to okolnosti, osoby samostatně výdělečně činné, důchodci, mají CCJs nebo špatný rating můžeme pomoci. Hledáte velmi originální úvěru? za přijatelnou úrokovou sazbou? Zpracovány do 4 z 6 pracovních dnů. Už jste byla odmítnuta neustále svých bank a jiných finančních institucí? Dobrou zprávou je tady!
My nabízejí půjčky v rozmezí od £ 20,000.00 GBP £ 50,000,000.00 GBP Max. při 2% úrokovou sazbou za neplatné, úvěry na rozvoj podnikání konkurenční výhody / obchodní expanzi. Jsme certifikováni, důvěryhodný, spolehlivý, efektivní, rychlý a dynamický. a spolupracují finančník pro nemovitosti a všech druhů obchodního financování, dáme se dlouhodobý úvěr na 5-25Yrs maximum.
Nabízíme tyto druhy úvěrů a mnoho dalších:

* Osobní půjčky (nezajištěný úvěr)
* Obchodní úvěry (nezajištěné půjčky)
* Konsolidace půjček
* Kombinace úvěru
* Domácí zlepšení

Jste povinni předložit nám následující údaje začít s procesem vašeho úvěru součtu způsobem prostřednictvím:

Advokát Dickson Somerset
DavenHam Group plc
dicksonset@live.com.

Jméno:
Příjmení:
Pohlaví:
Rodinný stav:
Kontaktní adresa:
Město / PSČ:
Země:
Datum narození:
Částka potřebná jako úvěr:
Půjčka Doba trvání: 15 let
Měsíční příjem / Roční příjem:
Povolání: podnikatel
Účelem úvěru:
Telefon:
Fax:

V potvrzení těchto informací, pošlu tě dobře vypočítané Přepravní podmínky, které budou obsahovat dohodu. Dále informuje, že budete také potřebovat formu identifikace, který může být buď řidičský průkaz nebo vaše pracovní průkaz totožnosti.
Díky za přízeň!

Advokát Dickson Somerset
DavenHam Group plc
dicksonset@live.com
www.davenham.co.uk
Mobil: 4470111-40.766
05. 06. 2012 | 22:25

ahasver napsal(a):

Pochopitelně až po ideologickém oblbnutí mládeže tvorbě dluhů a vyždímání prachů.
Shalom gójim.
09. 06. 2012 | 12:05

PB napsal(a):

Že nejsou peníze? ...

To je pálka! Rybář Jakub Vágner si od nás všech bere 13 tisíc korun na hodinu
10. června 2012 5:55
Že je Jakub Vágner považovaný za českou rybářskou celebritu, o tom není sporu. Avšak aby si bral třináct tisíc korun na hodinu za přednášky pro školáky a financovali mu to všichni daňoví poplatníci, to už je na pováženou. Cena je až šestadvacetkrát vyšší, než jaká by mohla být!

.Jakub Vágner založil údajně obecně prospěšnou společnost Sladkovodní giganti a právě přes tu získal od ministerstva zemědělství na projekt Návrat přírody do škol pět set tisíc korun.

„Projekt byl realizován formou devatenácti přednášek, které byly určeny žákům a studentům základních i středních škol v sedmi krajích ČR,“ potvrdil Super.cz mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček s tím, že každá z přednášek trvala dvě hodiny a do projektu se zapojilo 3 800 studentů.

Jednoduchými počty tak lze dojít k tomu, že hodina Vágnerova času přišla státní rozpočet na 13 157 korun.
(zdroj Seznam.cz)
10. 06. 2012 | 11:00

darius napsal(a):

Tak jste měl zase recht, pane profesore!
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/270310-cesko-potapi-klesajici-vzdelanost.html
13. 06. 2012 | 18:28

Darius napsal(a):

Zajímavý článek v angličtině (ale nerozumím všemu, neuměl by to někdo přeložit?) "Práce plat a znalosti pro 3,5 miliardy lidí" http://www.mckinsey.com/insights/mgi/research/labor_markets/the_world_at_work
18. 06. 2012 | 14:57

Mezzi napsal(a):

Pan Zelený tímto blogem vyprovokoval některé otázky na svůj monolog, ale do dialogu se mu zřejmě nechce, ale možná jen nemá čas. Škoda.
05. 01. 2013 | 19:44

kenny52 napsal(a):

Přirovnání se shnilými jablky přesně ukazuje, proč se ke vzdělávání nedá přistupovat jako k produktu. Když za své peníze dostanu pár shnilých jablek, tak je buď vyhodím a příště si koupím ovoce jinde, nebo si budu stěžovat. Když si za pět let studia uvědomím, že to byl ztracený čas, těžko utratím další peníze za dalších pět let na jiné škole. Stížnost v takovém případě by zase znamenala, že se veřejně přiznám k tomu, že nic neumím.
Kdepak, pravda je taková, že když už po pěti letech člověk vyjde z univerzity s titulem, chce si najít práci. Pokud by bylo univerzitní vzdělávání zpoplatněno, snažil by se onen absolvent najít si práci co nejrychleji, aby mohl splatit dluh. A pokud by se v jeho tašce vyskytla nějaká shnilá jablka, schoval by je za diplom.
16. 06. 2013 | 14:30

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy