Pochybné dědictví totality: Filmový dabing

11. 03. 2008 | 21:41
Přečteno 38362 krát
Účelem diskuze není vítězství ani porážka, ne propaganda nebo agitace, a už vůbec ne stimulace další diskuze. Účelem diskuze je konfrontace dvou různých pravd za účelem nelezení pravdy nové.
M.Z.

Proč hlasy vůbec nesedí k postavám? Proč cokoli řeknou, vyzní úplně jinak než v originále a najednou se dialogy, u kterých člověk v angličtině skoro nedýchal, zdají být hloupé a plytké, asi jako v Růžové zahradě?
Anonym bloger


Éra němého filmu byla krásná a vzrušující v tom, že filmové umění bylo tehdy vskutku mezinárodní, multikulturní a sdílené všemi - stačilo jen vyměnit kartičky s titulky a celý svět rozuměl. Opravdové umění.
Pak přišel zvuk a s ním i národní jazyk a nacionalismus, obzvláště v Itálii, Německu a Japonsku. Filmová kultura se stala kulturou národní a často i provinční. To by ještě šlo, ale objevily se i kultury dabingové, které si začaly částečně přivlastňovat, anebo se vtírat do umění jiných kultur. Film přestal být přirozeně celosvětový, přestal být tím původním, opravdovým uměním. Úsilí za restauraci filmové kultury je vytrvale mařeno kýčem a vtíravou provinčností dabingu

Ptáme se již jen přízemně: Je lepší dabing nebo titulky? V některých kulturách na to nelze ani odpovědět.

První český dabing byl pořízen až v r. 1949 - teprve s nástupem komunismu a pod vlivem sovětské kinematografie. Barrandovský dabing zavedl nový výraz: „Česká dabingová škola“ – prostou sebenálepku, hraničící se sebechválou. Pověstné „Studio pro úpravu zahraničních filmů“ zdabovalo jako první sovětský film režiséra W. Korše-Sablina „Nebezpečná křižovatka“.

Tzv. „zlaté období“ českého dabingu odpovídá rokům komunistické izolace v 50. a 60. letech, kdy se “angažovali” i dobří herci. Tato „česká škola“ dnes ztrácí úctu i sebeúctu kvůli propadu kvality, vysokým nákladům, klesajícím nárokům televize a prospektům digitalizace. Český dabing konečně převedl umělecká díla světové kinematografie na nejnižšího možného společného jmenovatele.

Kromě “sovětismu” existují i další totalitní zdroje dabingu: fašismus a nacismus. Jde o výraz nacionalistické netolerance tehdejšího SSSR, Německa, Italie, Japonska a Španělska ke všemu úpadkovému, dekadentnímu a západnímu - tedy hlavně vůči tolik nenáviděné angličtině.

Původně v české kinematografii dabing neexistoval. Převládaly titulky, ale mnozí pamatují i Vlastu Buriana, který natáčel své filmy v (dnes moderních) několika verzích, např. v češtině a němčině. Greta Garbo natočila “Anna Christie” v anglické, německé a švédské verzi. Laurel a Hardy dokonce točili “Ghost at Midnight” (1930) v němčině, angličtině, francouzštině, španělštině a italštině. Nešlo o dabing: umělec zde ztvárňoval sám sebe v několika jazycích. Český dabing je odlišný: v podstatě přetlumočení a “úprava” uměleckého záměru v jiném jazyce a jinou osobou.

Náklady na dabing jsou vysoké: 8-10krát vyšší než na titulkování. Dovolili jsme si je za totality, tak proč ne dnes, v tržním hospodářství? Za pouhých čtvrt až jeden milion lze degradovat celé jedno umělecké dílo.

Kde na to ale brát peníze? Nevím. Slyšel jsem, že ČR dodnes vybírá zvláštní poplatky (také dědictví totality) z prosté držby rozhlasových a televizních přijímačů (ale ne snad z laptopů, mobilů, autoradií a radiobudíků). Z takových příjmů by se již dabovat a různě tlumočit dalo; výjímku prý mají jen oboustranně slepí a hluší…

S něčím podobným se v USA nesetkáme. Je to hloupé, neprůhledné a nepostižitelné, založené na dobrovolnosti a zastrašování. Když už to musí být, proč neuvalit daňovou přirážku přímo na nákup veškerých přijímačů, aby to bylo fér, všichni to viděli a věděli - a nedalo se v tom nijak šidit?

Dabing není univerzálně rozšířený. V USA neexistuje vůbec, stejně jako ve Skandinavii a větších částech filmového světa. Za 30 let pobytu v USA jsem neviděl ani jeden dabovaný film. Kolja, Rozmarné léto, Lásky jedné plavovlásky, Ostře sledované vlaky a ostatní skvosty filmového umění - všechny byly uvedeny s titulky, aby se zachovala autentičnost uměleckého projevu. Jak byste dabovali “Kolju”, s tou vtipnou souhrou češtiny, ruštiny a slovenštiny? Těžko.

Pohled na kinematografii jako na umění vyžaduje respekt pro zachování tvůrčího originálu a původního uměleckého záměru. Titulky jsou lepší pro náročnějšího, kulturnějšího diváka, lépe zachovávají uměleckou integritu díla a jsou výrazně levnější (v poměru 100 filmů s titulky na 1 dabovaný).

Dabing a jeho přežívající eurokult pochází z Italie třicátých let a silného nacionalistického vlivu Mussoliniho. Stejně i v Sovětském svazu se objevil první dabovaný film již v roce 1935: americký „Invisible Man“. V Československu byl za okupace zdabován i Disneyův „Snowhite and seven dwarfs“, kde byl “upraven” dokonce i obraz (na postelích trpaslíků byla dokreslena česká jména). Snad jen „Asterix“ a „Obelix“ a americká „Anastasia“ unikly cenzorům jazykových schopností národa.

Kulturní dopady dabingu na vnímání kinematografického umění jsou schizofrenické. Při dabingu je projev původního umělce omezen na mimiku a koulení očima (jako v dobách němého filmu), zbytek je v ústech dabéra. Většina českých diváků si nedokáže představit herce jako Luis de Funés s jiným hlasem než Fr. Filipovského, dokonce ani s vlastním Funésovým hlasem ne. Jedna paní povídala, že Filipovského dabing je lepší než Funésův originál! Zamyslete se nad tímto JPP: jak může být kopie lepší než originál, v jakémkoliv umění? To již má s kulturou pramálo společného: jde o prosté vymazání originálního umění z národního povědomí (tím netvrdím, že de Funés je umělec).

Uvažte neomezené možnosti: napodobení Presleyho zpěvu je lepší než Elvis sám (V Německu dabují Elvise Presleyho filmy zcela běžně). Když český Kája "přezpívá" Luciana Pavarottiho, tak tím vylepší to přehnané "Bel Canto Italiano"? Když Lada obtáhne Van Goghovy slunečnice tlustou čárou, vylepší tím Van Gogha? Přepíši-li já Einsteinův článek květnatějším jazykem ... co tím docílím? Jde spíše o respektování originálu, o pochopení, že originální díla nelze „vylepšovat“, kopírovat, pajcovat anebo si dokonce přivlastňovat.

Takhle „ambiciozní“ kultura by se asi daleko nedostala. Jsem tedy také proti překládání cizí literatury? Ovšemže ne: zde není hlasové či zvukové vyjádření součástí umělcova záměru. (Ale když jsem pozval jednu JPP na shlédnutí “Romea a Julie” ve Washingtonu, tak byla tato upřímně zaskočena - jak divně a nehezky zní její milovaný Shakespeare… v angličtině.)

A co respekt pro umělce samého? Ne všechny národy a kultury by tolerovaly, aby jim většina světových umělců povšechně zněla v uších jako, na příklad, “Otakar Brousek”. Kolik Čechů jen tuší, jaký má hlas Jack Nicholson, Tom Cruise či Sir Anthony Hopkins? A kolika Čechům to vadí? V Česku je Nicholson naprostý “Fialka”, jen blýská očima a divně se šklebí - jeho unikátní hlas a ztvárnění role patří někomu jinému. JPP mi namítla, že o Nicholsona stejně moc nestojí. A máte to. (Slyšel jsem, že v Česku jsou i pornografická DVD “v českém znění”: copak jen asi dabují? Nesrozumitelná milostná úpění a vytí?)

A co jména? Mají se dabovat? Mussolini nesnášel cokoliv cizího, pouze italština mohla zaznívat z pláten. Film byl příliš důležitým nástrojem propagandy fašistického režimu. Ani původní jména herců nebyla tolerována – a tak byl z Johna Barrymora "Gianni" a z Charlie Chaplina “Carlo”? Že by tohle žádný Čech netoleroval? Máte pravdu. John F. Kennedy zůstává opravdu Jack - ne Honza.

Ale co čeští historici? Dodnes nerespektují jména jimiž jsou lidé pokřtění. Narodí-li se nějaký král jako Henry, Charles či John, je automaticky překřtěn na Jindřicha, Karla a Jana – tak hluboce v sobě tu nemoc máme. Ani si nevšimneme, že ostatní svět všechny naše Jany, Antoníny a Václavy úzkostlivě respektuje. Dokonce i Navrátilová je v USA Navratilova, zatímco Serena Williams je automaticky Williamsová, i když to není její jméno. Ale to jen tak na okraj, jde jen o drobné symptomy...

Naivní člověk by se domníval, že dabovat “Gone with the Wind”, “Farinelli” nebo “Chicago” je zhola nemožné. Není. Vyžaduje to jen trochu chutzpy - a opravdu specifický a zcela svérazný přístup k filmovému umění. Jak ale zdabujete ten šestijazyčný “Babel”, jehož účelem je právě jeho vícejazyčnost? Vím jen, že na tom někdo, a vím kde, velmi pilně pracuje…

V USA jsou trendy ve filmovém umění opačné. Ne jen, že se nedabují zahraniční filmy, ale i hollywoodské filmy se stale častěji produkují v originálních jazycích, tedy ne v angličtině. Na př. Mel Gibson natočil “The Passion of the Christ” ve dvou jazycích: aramejštině a latině, samozřejmě s titulky. Proč asi? No, aby Kristus nemluvil anglicky, jako třeba Charleton Heston. Pak to ale někdo zdabuje a jak mluví Kristus? Třeba i česky. Stejně tak Clint Eastwood natočil “Letters from Iwo Jima” v angličtině a v japonštině, také s titulky. A ten šestijazyčný “Babel” (Babylon?) jsem již zmínil.

Moc jsem si pochvaloval ČT2: daly se tam vidět i originální verze filmů. Pak jsem ale v r. 2007, právě na ČT2, shlédl jeden z klenotů světové kinematografie - “Casablanca” - totálně zruinovaný a ponížený dabingem. Ani jména jako Humphrey Bogart a Ingrid Bergman nezastavila pohanské vandaly umění, aby navždy nevymazali jejich unikátní hlasy ze zkušenosti a prožitku české konzumní společnosti. Z důvodů zcela nepochopitelných však nechali americké písně, zpívané černochem, v původním znění, tedy ne „v českém znění“. Výsledkem takového přístupu k umění jsou pak neuvěřitelné slátaniny, podobné televizním produktům z Německa a Rakouska.

Ve Finsku jsem v TV shlédl zajímavý český film “Hodina tance a lásky” – v původním znění krásného českého jazyka, s nezprzněnými hereckými výkony, s originálními zvukovými prožitky českých herců (jako Borise Rösnera). Ptal jsem se finských přátel, zda někdy nějaké filmy dabovali? Dívali se na mně s nepochopením, jako bych se vynořil z hlubokých pralesů: „Nikdy“, zněla odpověď.

Občasné blogy mladé generace na téma „Což třeba zrušit český dabing?” se vyznačují soustředěním na otázky jazykové vybavenosti národa. Otázka znalosti jazyka (obzvláště angličtiny) je v globálním světě jistě důležitá, řekl bych, že pro osobní i národní úspěch kritická. Hlavní a nenapravitelnou škodou způsobenou dabingem je však ztráta citu pro umělecké dílo, respektu pro originál a úsilí jedince – degradace kvality uměleckého díla. Taková ztráta kulturní krve se přenáší z kinematografie i na ostatní umělecká a vědecká díla, kde originalita je a zůstává podstatou tvůrčí práce. Závažnější diskuze dabingu v české společnosti chybí. Provinční "kondelíci" a duševní lenoši musí nejdříve odejít, než mladé generace přestanou pochytávat jejich "hodnoty".

Originální herecké výkony, barva a intonace hlasu, vtip, náznaky ironie či jen třeba přízvuk se v dabingu ztrácejí. Doporučuji českým spotřebitelům dabovaného “umění”, aby si občas pustili německou televizi a podívali se na české filmy zdabované do němčiny. Uslyší své miláčky, jako Buriana, Wericha, Sováka či Menšíka, jak promlouvají hrubými, skřípajícími hlasy německých dabérů. Budou tím vyléčeni navždy a budou jen kroutit hlavou nad zprzněním dobrého českého filmu. Nedělej druhým…atd. Problém zůstává, že se neučíme z chyb druhých, ale jaksi dychtivě jejich chyby přejímáme.

Americký film “Lost in translation” se zabývá vším, co se v našich životech ztrácí v překladu. Vtipné narážky, urážky, dvojsmysly a jiné hrátky s jazykem se často do češtiny (nebo z češtiny) překládají jen velmi obtížně. Žádný překlad, ani ten nejlepší, se originálu nevyrovná. Žádný originál nelze “vylepšit”: originál lze pouze změnit, upravit a přetvořit v neoriginál. Proto se to nedělá.

Mladý český bloger napsal: “Když jsem poprvé viděl “Lost” s dabingem na TV Nova, poklesla mi čelist úžasem nad tím, jak špatně se dá dabing udělat. Postavy s britským, americkým, australským, francouzským, „černošským“ a dokonce arabským přízvukem nejsou nijak odlišeny. Arab, který má mluvit s těžkým přízvukem, mluví jako pražský teenager. Vtípky jedné z jižanských postav, založené na komolení anglických slov, jsou pryč. Za sebe musím říci, že kdybych se na seriál poprvé podíval na Nově, odešel bych po půl hodině od televize s tím, že jde o nebetyčnou pitomost.”

Proto se v ČR také neujal vynikající americký seriál “Seinfeld” – protože opravdový vtip a humor, tak jako opravdová kvalita, se nedají (a nemají) dabovat.

Průzkumy ukazují, že angličtina (24%) v ČR pokulhává za němčinou (31%). Přitom v Dánsku mluví anglicky 83% lidí, ve Švédsku 85% a v Nizozemí 89%; i v Německu dnes již 51%. Proč tomu tak je? Protože k angličtině nelze přistupovat jako k jinému cizímu jazyku, jako třeba k němčině, francouzštině či španělštině. V éře internetu a globálních komunikací angličtina není cizí jazyk, ale nutný technický nástroj, nezbytné vybavení informovaného pozemšťana, něco jako základní matematika. Žádný jiný jazyk podobnou funkci neplní. Proto je tomu tak a mnohé evropské národy to již pochopily. (Polsko nám zde trochu uniká: domácí filmy jsou uváděny s anglickými titulky – za účelem zvýšení jazykové úrovně národa.) Jakmile se malé děti naučí anglicky, jako v menších zemích Evropy, dabing vymizí. Vzdělaná generace Evropanů dabing prostě nepřipustí…

Víte, že v ČR dodnes platí zákon (spíše unikátní), že dětské programy musejí být vysílány v rodném jazyce? Švédské a finské děti neznají dabing: sledováním zahraničních seriálů se učí nejen anglicky, ale i dobře a rychle číst pomocí titulků. Angličtina pro ně přestává být cizím jazykem a stává se užitečným nástrojem. Pak to Masarykovo „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem“ dochází svého naplnění, i když nám Čechům to zní jakoby výkřik z doby úplně jiné....

Původní americký „dubbing“ (z angl. to dub) je vlastně „re-recording“ a má pramálo společného s českým „tlumočnickým“ dabingem. Na konci éry němého filmu se herci vraceli do studia a narychlo „dubbovali“ (synchronizovali) své vlastní hlasy do němých verzí. (Ani ten první dabing nebyl tlumočnický: Louise Brooks odmítla namluvit „The Canary Murder Case“ a její hlas musela suplovat jiná herečka.)

Dnes se v USA užívá dubbing výhradně k post-produkčnímu přepisu, přemluvení a re-mixu určitých pasáží vlastními herci - protože už nejsou peníze na nová scénická natáčení. Americký dubbing přejal i režisér Fellini, který když měl své umělce, jako Mastroianniho, příliš unavené, tak jim dovolil, aby na kameru plácali nesmysly. Druhý den pak ve studiu museli dubbovat přesným, uměleckým textem. Umělec dubbuje sám sebe, za účelem většího uměleckého zážitku; to je zcela legitimní – jako když spisovatel přepisuje své odstavce.

V Německu dabing rozkvetl až po r. 1945, kdy se narychlo přetlumočila řada filmů amerických, dříve zakázaných Hitlerem: od “Gone with the Wind” a “Citizen Kane” až po “Casablanca”. Hitlerův dabing však již převládl, Němci již nerozuměli anglicky. Berlín se stal metropolí dabingu. Dabing byl sklouben s politickou cenzurou, protinacistická “Casablanca” byla zkrácena o 20 minut, až do r. 1975. Bogartovo slavné “Here´s looking at you, kid” se stalo "Ich seh' Dir in die Augen, Kleines" (Dívám se Ti do očí, maličká) – a bylo to!

Češi jsou v překladech jistě mistři světa. Lze jen vzpomenout výborného amerického filmu "Full metal jacket", který byl přeložen jako "Olověná vesta"! V názvu to ještě projde, ale když hrdina před svojí sebevraždou vysvětluje, že má nabito "ostrými" (tj. full metal jacket), české titulky prostě píšou "olověná vesta". Ještě štěstí, že nikdo nepřemýšlí a každému jsou takové "volověné" nesmysly obnošenou vestou. Vrchol je ovšem ve filmu "Scarface", kde je původ šrámu na tváři zesměšněn otázkou, zda je to From eating pussy? Český titulek však píše: "Žral jsi kočky?" Takovými vynalézavými blbostmi je krmen nic netušící konzument kultury českých filmových "festivalů".

Francie, Italie, Německo a Španělsko (t.zv. FIGS skupina eurodabingu) prostě po válce pokračovala v cestě zahájené totalitními vládami supernacionalismu, které dovolovaly pouze dabované verze zahraničních filmů. V Italii bylo oficiální vládní politikou vložit “základní italštinu” do veškerého filmového umění. Od těch dob se v zemích FIGS (ale i v ČR) dabing považuje za daný, institucionalizovaný a v podstatě nediskutovatelný. Filmové umění (tj. nedabované) se uklidilo do elitářského ghetta t.zv. “filmových klubů” - kde zůstává dodnes.

Dabing ničí hned dvakrát: poprvé vymazáním originálního hlasu a někdy i zvuku, a podruhé vložením nového textu a hlasu. Takhle radikální přepracování uměleckého díla je v ostatních uměních neslýchané a např. v malířství považováno za zločin a v literatuře či vědě za plagiarismus. Evropskou tragedií je, že většina diváků v zóně FIGS se naučila dabing upřednostňovat. Státem iniciovaná “úprava zahraničních filmů”, tj. nabídka dabingu si tak vychovala celé generace odpovídající poptávky. Zahraniční filmy přestaly fungovat jako umění a staly se vhodně “upraveným” artiklem lokální masové spotřeby: vizualizace vítězí nad obsahem, obrázky nad textem, scéna nad scénářem a “lip-sync” nad dialogem. Nedokonalý “lip-sync” udělá z filmového drahokamu směšnou frašku, stejně jako špatná volba dabérova hlasu, zakořeněná dabérova image či konflikt studia a přírodního zvukového pozadí.

Titulky se od dabingu fundamentálně liší a je nesprávné je vnímat jako pokus o úplný překlad. Jsou podobnější titulkům z němých filmů: divák si význam celé řady cizích zvuků domýšlí, testuje logiku vlastní představivosti a tak se vlastně cizí jazyk učí – jako malé děcko. Jde spíše o “texting”, tj. vybrané, nosné citáty, které poskytují základní orientaci v prožitku cizojazyčného originálu. Titulky musí být minimální, aby nenarušovaly zvukově a významově náročná místa. (Často nejde o to, co se říká, ale jak je to řečeno.) Umění titulků spočívá ve volbě toho, co lze vynechat, ne jak doslovně překládat. Titulky nejsou pro diváky, kteří hledají v umění jen nenáročnou zábavu a oddych.

V konečném dopadu titulky ale degradují vizuální vjemy opakovaným tříštěním pozornosti a pendlováním mezi obrazem a textem. Titulky povyšují slova nad integritu vizuálního vjemu. Kinematografie však není ani vizuální ani verbální medium: jde o uměleckou syntézu (tak jako v divadle) obou základních prvků, textu i obrazu.

Kinematografie je velmi, velmi nedokonalé umění v globálním Babylonu jazyků. Jeho plná integrita je zachována pouze v “původním znění”.

Jak tedy dál? Jak zachovat celistvost filmového umění a přitom je efektivně sdílet mezi národy ve všech jeho formách a jazycích je otázkou stále palčivější pro mladší generace nových Evropanů.

Váš,

Milan Zelený

Letnímu vánku o bouři, studniční žábě o moři a polovzdělanci o tom, co nikdy ve škole neslyšel, nevyprávěj.
Čínské přísloví


Upraveno z knihy “Neučte se z vlastních chyb… (Pohlednice z druhého břehu)”
Ottovo nakladatelství, Praha, 2007, ISBN 978-80-7360-636-7


Další zdroje:

Danan, Martine. "Dubbing as an expression of nationalism" Journal de Traducteurs (1991): 607-613
Finney, Angus. The State of European Cinema. London: Cassell, 1996
Kilbourn, Richard. " 'They Don't Speak Proper English': A New Look at the Dubbing and Subtitling Debate". The Journal of Multilingual and Multicultural Development, Vol 10 No 5 (1989): 423-427
Sorlin, Pierre. Italian National Cinema. London: Routledge, 1998

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

m&m napsal(a):

HUrá, hurá, hurá. Díky za tento článek.

Zvlášť šílená je pro mě praxe: odstraníme nebo silně potlačíme všechny ruchy, přestože za ně třeba u původního snímku někdo získal ocenění nebo dodávají snímku jedinečnou atmosféru a přebijeme to jedním klapotem dřívek ve studiu. Ono už to bude připomínat chůzi...

Na zklamání z nadabovaného Trainspottingu nezapomenu. Že tam byla hudba? A kde?
11. 03. 2008 | 22:17

Saliven napsal(a):

Uznávám, že spousta filmů je dabingem (a překladem, viz. Full metal jacket přeloženo jako Olověná vesta!!!! a nebo caucasian type přeloženo jako kavkazský typ místo běloch) zmršená, některým ale dabing padne dobře, např. právě filmům s Filipovským a nebo Pulp Fiction. Až na Travoltu hlasy nic moc a jinak Tarantinův humor v originále by tady asi málokdo pochopil.

Ostatně v případě DVD má každý možnost "přečíst si Vergilia v originále" a DVD už má dneska skoro každej. Někdy to není špatné podívat se jak na českou, tak původní verzi s titulky, ale to je na každém.

S tím vysíláním programů v angličtině souhlas, dítě se učí mnohem rychleji a navíc dobře odposlouchá.
11. 03. 2008 | 22:21

ruda napsal(a):

Vřele souhlasím, až na několik nevýznamných připomínek.
Že je v Americe Navrátilová Navratilova, je zcela mimo. Oni přece nevědí, že je to Navrátil v sukních. Kdyby náhodou (špatný příklad, vím) měla syna, byl by taky Navratilova.

Pamatuju si docela častá nas**ní z nováckých dabigů. Zvlášť výživné bývá, když se překlad snaží překonat originál. Často to taky bývá případ názvu filmu pro český trh.
Názvy jsou vůbec kapitola sama pro sebe. Namátkou -Rudé horko.. proč to nepřekládá někdo, kdo umí trochu anglicky, to mi uniká.

Ale jedna slabost: ať je to sebešpatnější, de Funés v originále nějak není ono. Teda -já vím, že to je to ONO, ale když to falešné ono je mi v tomto případě milejší. Vlastně kromě filmů v angličtině si dabing občas zvolím. Jsem asi barbar. Ono mi totiž ve francouzštině může leccos uniknout, když zrovna koukám do talíře...
11. 03. 2008 | 22:55

stejskal napsal(a):

Dabing miluji - málo co mne dokáže tak pobavit jako současný TV dabing.

K mým největším zážitkům patří například okamžik, když ve filmu The Rock dává povolení k propuštění Seana Conneryho z vězení generál Attorney. Jeden by řekl, že v USA vládne vojenská junta, když takováto rozhodnutí dělají generálové ;-)

Libor Stejskal
11. 03. 2008 | 23:05

m&m napsal(a):

V Adamsově rodině si malá holčička objednává džus: "Ale prosím bez prezervativů!"
11. 03. 2008 | 23:09

stejskal napsal(a):

Co se týče přechylování, je to myslím o něco složitější.

Čeština je narozdíl od angličtiny jazyk používající deklinaci čili skloňování. Pokud nemá příjmení deklinační koncovku, nedá se s ním v češtině pracovat. Vznikají pak pozoruhodné deformace typu: Setkal jsem se s Clintonem a Clinton (Billem a Hillary - první jméno v instrumentálu, druhé v nominativu).

Nicméně i angličtina používá některé tvary, které zase připadají nám, Čechům (vzhledem ke struktuře našeho jazyka) dost směšné a nepřípadné. Na většině pozvánek např. stojí Mr.& Ms. Bill Clinton čili něco jako pán a paní František Vomáčka.

Myslím, že jazyk je poměrně svébytný nástroj a neměl by zcela podléhat vlivům zvenčí. Zvláště když jej deformují a jsou proti jeho smyslu a charakteru.

Libor Stejskal
11. 03. 2008 | 23:18

milanzeleny napsal(a):

Mě se zase líbí Moonligthing (druhé zaměstnání) jako Za svitu měsíce..., North to Alaska jako Na sever od Aljašky anebo North by Northwest jako Na sever přes severozápad - to byste si naletěli.
11. 03. 2008 | 23:44

Selen napsal(a):

Vy jste se teda rozvášnil v tak dlouhém článku. Ale já to vidím s dabingem stejně. Vymýtit. I ten tolik vychvalovaný Filipovský je jenom kopie. Srovnejte: Česká verze http://www.youtube.com/watc... vs origininál: http://www.youtube.com/watc... Už jenom jak ta čeština nesedí do otevíraní úst (lip-sync) mi dost vadí, a to se stále jedná o vrchol dabingu, kde dabér skutečně "hraje" a ne jen tupě odříkává. Ale lepší to není, spíš se česká verze snaží blížit. Jde tu jenom o zvyk, o nic jiného. Každý viděl x filmů s Louisem de Funes a slyšel přitom Františka Filipovského, takže jsme si zkrátka zvykli.

Dále tu mám příklad, jak se při dabování často říká úplně něco jiného než v originále zní: http://www.youtube.com/watc...& Pasáž s ovocnými stromy je opravdu "úchvatná". No a to máme pořád dabing z tzv. zlaté éry, takže se ani nebudu vyjadřovat k té dnešní zrůdnosti.

stejskal: dobrý postřeh. Jsem sice proti přechylování, kde to jen jde, ale takovýto pěkný příklad, kdy to zní opravdu blbě jsem ještě neviděl...
11. 03. 2008 | 23:51

milanzeleny napsal(a):

Jak byste deklinovali herečku Judy Canova anebo moji studentku Maria Burykhina? Canovaová anebo Burykhinaová?
11. 03. 2008 | 23:56

m&m napsal(a):

Autorovi:
toto Vás potěší - Lorena Ochoaová
:-)
http://www.golfportal.cz/ak...
12. 03. 2008 | 00:06

Selen napsal(a):

milanzeleny: Přesně tak by to udělali. Stačí sledovat sport Šarapovová (přitom ruština už to samé jednou udělala - Šarapov - Šarapova). Maria Mutola je uši trhající Mutolaová. A vůbec nejradši mám, když se objeví nějaká číňanka, např.: Li Chen a komentátoři řeknou Čenová, aniž by chápali, že Chen je jméno a Li příjmení :) A pak jsme u výslovnosti, protože Chen se nečte Čen, (ale aspoň je to blízko). Ale tady už jsem tolerantní, protože s výslovností je to holt těžké, američanům trvalo roky, než se naučili, že Jágr není džegr a když jsem slyšel výslovnost českých jmen ve švédské televizi...jsme na tom ještě vlastně docela dobře :)
12. 03. 2008 | 00:08

crowley napsal(a):

Co mě vždycky také dráždilo bylo to že, R. Moora v bondovkách daboval major Zeman.
12. 03. 2008 | 00:10

milanzeleny napsal(a):

Angličanům zase trvalo než pochopili, že Šmicer není Šmajkr ...
Co takhle zpět k dabingu?
12. 03. 2008 | 00:17

mir@ napsal(a):

Jo - anglictina jako nastroj a ne cizi jazyk - hlavne, ze to respektuje nase genialni ministerstvo skolstvi, kde v navrhu povinne maturity neni ani anglictina natoz matematika (taky nastroj) jako povinne pro kazdeho...
12. 03. 2008 | 00:22

Ročník 53 napsal(a):

Dabing je jednoznačně ničení původní kvality filmu. Dabing potřebují ti, kterým soustředění na čtení titulků brání sledování děje. Bohužel je těch lidí dost, kteří si vynutí nadabování kde čeho.
Anglické pohádky s titulky pro úplně ty nejmenší, co již zvládají čtení, to je terno. Přirozeně dostanou do mozku odposlechnutou angličtinu. Až se jí budou učit, mají proti nám obrovský náskok.

Přechylování nám nechte. Jsme slovanský stát, tak doma se chovejme jako domácí, ale slované a venku jako na návštěvě. Jednou mě rozčílila Češka provdaná za Švýcara se jménem Novak. Když tu za něj cosi vyřizovala a jí oslovovali paní Nováková. Ohrazovala se, že je paní Novak. To už mi přijde na palici.
12. 03. 2008 | 00:39

kolja napsal(a):

Slavná historie českého dabingu!
Konečně ji někdo poslal, kam patří.

Potěšilo mě, že se zde nekritizují jen neodolatelně pitomé novácké kreace, ale že došlo i na ten tzv. kvalitní dabing, který si s takovou láskou pěstujeme.

Není třeba se obávat, že čeští herci ochuzují originál - naopak přidávají další hodnotu, přehrávají. České dabérky jsou o řád rozpustilejší, vášnivější než ty cizí chudery.

Dabovaly se dokonce i Shakespearovy hry! A stejně nevysvětlitelně i Cleesův Hotýlek, Fawlty Towers...
Monty Pythony naštěstí doprovázely vymazlené titulky od Petra Palouše.

to crowley: souhlas, Zeman/Brabec skutečně fatálně zkonil celou bondovskou sérii s R. Moorem - musel jsem si to pak pustit anglicky, abych se ubezpečil, že úplného idiota, nabubřelého panáka a sexistu dělá z Bonda náš český dramatický umělec.
12. 03. 2008 | 01:52

Ročník 53 napsal(a):

Na Bonda já kašlu, ale kdo viděl Amadea od Formana s originálním zvukem a potom nadabovaného česky v TV, byl vděčen za první reklamu, při které si prošel ostatní programy, pokusil se uklidnit při tele-tele, aby šel nakonec brzy spát.
12. 03. 2008 | 02:04

milanzeleny napsal(a):

53: přechylování vám neberu, jen si je nechte, všude se rádi přizpůsobí (a přizpůsobují). Vy jim na oplátku nechte jejich jména tak, jak je mají v pasu, tak jak se s nimi narodili. Aby se Marylin Monroe nedabovala třeba jako Monroeová, což ale opravdu není její jméno.
12. 03. 2008 | 03:00

Ročník 53 napsal(a):

Milane Zelený, Počeštěná jména se musí podle pravidel přechylovat. Je znám případ svobodné české matky z USA, opravdu snad s typickým českým jménem Nováková, jejíž syn narozený v USA dostal do dokladů jméno třeba Miroslav, ale příjmení nekompromisně po matce Novákova.

Také se nemazají s naši gramatikou a pravidly slovanských jazyků. Také nás nerespektují. Proč bychom měli respektovat jejich specifika, když oni na ty naše také kašlou? Slovanské přechylování není nějaký náš výmysl, ale tisícileté vyvíjení jazyka.

Víte třeba co znamená toto:
Německo - Brazílie 2:0 (0:0)
Branky: 52. Prinz, 86. Laudehr
Nápověda úplně dole.

Kam byste šel dál? Upravovat gramatiku našeho jazyka ze slušnosti vůči cizincům? Je to slušné vůči nám Čechům? V cizině se musím chovat jako host, a pokud nedokáže někdo vyslovit správně moje jméno či mají jiná pravidla, musím to respektovat.
Pan Lasica se také nezbláznil z toho, když starosta Vídně při setkání velvyslanců ho představil jako manžela madam Vašáriová a řekl - Herr Vašáriová.

Otázkou je, zda je to vůbec neslušné vůči cizincům, případně jak. Normální cizinec pochopí, že je na návštěvě ve slovanské zemi. Ten nenormální ať raději zůstane doma. Někomu vadí přechylování, mě zase vadí záplava cizích sov valících se do češtiny, prostože náš jazyk má svá odpovídající slova. Stačí si přečíst nabídky práce - business manager, sales manager, manufacturing engineer a další. To vám zřejmě nevadí, nu - mě však ano.

Mistrovství světa ve fotbale žen 2007 a góly německých hráček ve finálovém utkání.
12. 03. 2008 | 03:37

pavelkacir napsal(a):

Moc pěkný článek, plně souhlasím a dodal bych, že jsme ovšem národem spravedlivým a tak nejen že komolíme jména cizinců, ale sami se neváháme cizincům představovat místo Pavel, Ondřej, Petr nebo Michaela jako Paul, Andrew, Peter a Michelle. Ale koho z nás oslovoval/a učitel/ka angličtiny českou verzí našeho jména (jestliže k němu existuje anglická varianta)? :)
12. 03. 2008 | 05:10

Nolbelt napsal(a):

U většiny (průměrných)filmů je dabing lepší, pan Zelený s jeho znalostí angličtiny dává Čechům hraběcí rady.
I já ovšem musím uznat, a anglicky plynule nerozumím, že některé (umělecky hodnotné) filmy dabing zkazí. Například Woodyha Allena. Dabér se snaží, je namistrovaný, ale třeba věčné já já já já já vkládané Woodymu do úst je přímo nesnesitelné.
12. 03. 2008 | 06:12

Jan Kozel napsal(a):

S nemalým překvapením jsem si přečetl článek profesora Zeleného týkající se českého dabingu. Z autora čiší nepochopitelná nenávist k překladům filmů a mám pocit, že i k češtině jako takové (kterou by zřejmě nejraději úplně nahradil angličtinou), viz jeho nechuť přechylovat cizí příjmení, přestože ke skloňování a přivlastňování cizích mužských a ženských příjmení existuje několik více než dobrých (=racionálních) důvodů, zatímco k nepřechylování ani jeden. Navíc, to že on dobře umí anglicky a rozumí tedy filmům v originále přece ještě není důvod, aby to samé nutil dělat i ostatní (ostatně, i když jsem se anglicky učil a stále učím rád, nikomu z mého okolí to nevnucuji, angličtina ani zdaleka není jediným světovým jazykem). Ve své hlavní tezi se autor navíc mýlí. Dabing může být stejně dobrý jako originál, ve vyjímečných případech i lepší (Funesovy, Války hvězd naruby, Trilogie Indiana Jones a jiné) a to třeba i tím, že tvořivě přeloží některé nehodící se nebo chcete-li trapné dialogy, viz "Hvězdné války: Epizoda 2 - Klony útočí," kdy byla věta "I am complete" přeložena jako "Teď už nic nechci," což, jak musí diváci tohoto filmu uznat, mnohem lepší. Existují sice případy, kdy film skutečně nelze nadabovat tak, aby bylo zachováno původní vyznění i atmosféra filmu (např. Trilogie Pán Prstenů, Amélie z Montmartru), to jsou však vyjímky. Přestože se v 90. letech kvalita překladů k filmům zhoršila (lví podíl na tom má televize Nova), i dnes vznikají vynikající dabingy, které se originálu vyrovnají. Stačí, aby se překladu i následné režie dabingu ujali kvalifikovaní lidé (kterých je u nás stále dost) a odpovídající výsledek je dosažen (z poslední doby třeba Ratatouille, filmy o Harrym Potterovi, seriály Jistě, pane ministře/premiére a další). Není podstatné, proč dabing vznikl, protože dnes už údajnou netoleranci a nenávist ke "všemu úpadkovému, dekadentnímu a západnímu" nevyjadřuje. Jeho zrušením bychom navíc znemožnily nevidomým či slabozrakým "sledovat," lépe řečeno poslouchat filmy. Co týče cizích osobních jmen, je fuk, zda napíšeme "Henry" či "Jindřich," je to jedno a to samé, akorát v jiném jazyce, autorova kritika překládání jmen je tedy poněkud podivná. Ostatně, až na výjimky se osobní jména nepřekládají, dokonce ani ten Harry Potter se v českém překladu nejmenuje Jindra Hrnčíř. Fakt, že v současné době vzniká tolik špatných překladů není důvodem k tomu zrušit dabing či překládání filmů úplně. Podezírám autora z toho, že tento článek napsal po shlédnutí nějakého nepodařeného dabingu na Nově, které, ač většinou tahají za uši (hlavně správností překladu spíše než výběrem herců), neospravedlňují podobná volání po zrušení dabingu, která jsou dnes naštěstí již ojedinělá a především poněkud hysterická, neboť v 21. století diskuse typu "Dabing či titulky" již ztratily smysl a jsou doslova jalové, protože díky médiím jako je DVD a nejnověji i Blu-ray si každý může většinou vybrat, zda bude sledovat film či seriál v původním či v českém znění, přičemž to druhé rozhodně není sprosté slovo, ať už se nás autor o tom snaží jakkoli přesvědčit.
12. 03. 2008 | 07:24

Jan Maspust napsal(a):

Váš mindrák z češtiny mě nepřekvapuje. Máte samotný mindrák už jen z toho, že jste Češi.
12. 03. 2008 | 07:27

tuzemák napsal(a):

Autor se chce vlastně pochlubit, že umí anglicky a dabing nepotřebuje. A na jiné filmy než anglicky mluvené se dívat nepotřebuje. Děti ať si trhnou nožičkama - je jejich problém, že si neumí přečíst titulky. Autor je poněkud hloupý :-(
12. 03. 2008 | 07:28

RK napsal(a):

Hezky se to mluví někomu, kdo žije v americe, slyší americkou angličtinu denně. Ale ikdyž se učíte anglicky, jednáte v ní, soustředit se n film, který má i zvukovou kulisu, to je již jiná. Navíc ne každému herci je rozumět. Slangové výrazy taky kapitola pro sebe. Ty sprostý již známe. Nakonec je to většina dialogů v amerických filmech. Tak v podstatě stačí pár slovíček.
Nicméně ne všichni chtějí slyšet filmy v originálech. Nezapomínáme ve své zahleděnosti také na postižené osoby ? Co takový slepec ? Třeba si rád poslechne hodnotný cizí film a česky nadabovaný. Lidé při svých postiženích nemusí mít náladu se povinně učit angličtinu jen aby si vychutnal krásu melodie jazyka
12. 03. 2008 | 07:32

Gerd napsal(a):

Tak dramaticky bych zase dabing nezatracoval. Prostě tím vzniká něco nového, jiné pojetí originálu a svým způsobem jiné umělecké dílo. Mnohokrát se můžeme setkat s interpretací různých starých písní, a v mnoha případech je kopie lepší originálu.
Pan Zelený mně bez urážky občas připomíná brusiče jazyka českého a jejich "sestromuž", "čistonosoplenka", "hlubozník" nebo "zelenochrupka" (pro neznalé švagr, kapesník, basa, salát).
Naštěstí z historie víme, že český jazyk a jeho pravidla odmítají různé pokusy puristů a vytrvale drží stálé základy a pravidla. Jinou kapitolou jsou různé technické anglikanismy, ale zde je na vině překotnost vývoje a neschopnost češtiny nalézt rychle adekvátní krátký český název.
Co se týká anglických výrazů v obchodní řeči, zde jde spíše o snahu o odlišení a proklamativní příklon k angličtině. Zde jde o spíše směšné vystupování, krásně si z něj dělají legraci Chinaski :"Chci Váš feed back as soon as possible".
Nu a nazávěr mohu jen říci, že nejvíce český jazyk przní naši politici. Na jejich monitoring, neboli sledování, jsem již alergický. Pokud chcete vidět pane Zelený, kam by zavedlo český jazyk v praxi důsledné používání angličtiny, poslechněte si naše politiky! Před 200 lety byl podobný problém s němčinou, naštěstí se s tím čeština vypořádala.
Až ztratíme vlastní jazyk, Češi, moravané a Slezané jako svébytné národy zaniknou. K tomu, aby tak nebylo pomáhá i ten mnohými nenáviděný český dabing. Někdy hůře, někdy lépe.
12. 03. 2008 | 07:34

Zdenek Musil napsal(a):

Při skladbě pořadů, dejme tomu na TV Nova, bychom v takovém případě češtinu již téměř neslyšeli. Protektorát si nyní ordinujem sami.
12. 03. 2008 | 07:37

David napsal(a):

Při snaze USA vytvořit si pro své tupé mozky srozumitelný svět (chápej: všude stejný), rozumím i tomu, že národní jazyky by měly vymizet, stejně tak jo kultura.
12. 03. 2008 | 07:52

mr. orange napsal(a):

Za prvé děkuji za tento skvělý článek.
Za druhé k dabingu. Podle mě jde o to že česi si prostě zvykli na to že film, původně cizojazyčný, je pro ně počeštěn ba dokonce lokalizován. Např. ve Shrekovi, američani těžko znají Halinu, ano ten vtip je pro českého diváka přijatelnější a jaksi stravitelnější. Češi si prostě neumí představit že si večer, když přijdou z práce, unaveni z té celodenní dřiny a sednou si před bednu, že by ještě museli dávat pozor a na tu televizi se pořád koukat, aby z toho filmu něco měli. Jak je uvedeno v článku je to také tím že plno lidí prostě anglicky neumí a nebo by si ten film "nevychutnali". Přitom by stačilo se podívat, řekněme na deset filmů v angličtině (zde píši schválně v angličtině, jelikož většina filmů současně běžící v TV, je v originálu v angličtině), tak by si na to zvykl a dostal by se do toho (předpokládám alespoň částečnou znalost angličtiny), a ani by mu to nepřišlo.
No sme prostě líný.
A co se týká počešťování těch jmen tak, možná přesto, že si to ani neuvědomil, to už uvedl pan Stejskal. Ono pokud před Smith užijete Mr. Mrs. Ms. tak jednoduše poznáte jekáho je zmíněný pohlaví a jestli je (pokud se jedná o ženu) vdaná. A co si pamatuju tak v češtině se to právě tím že se většinou nepoužívá ono pan, paní, slečna atd. aje prostě z tvaru jména jasné o koho se jedná.
12. 03. 2008 | 08:02

Kája napsal(a):

Autor se docela rozvášnil, byla zabíračka to celé přečíst.

Zejména animované filmy pro děti je vhodné dabovat, přehlédneme-li k tomu, že děti do jistého věku ani ty titulky nepřečtou... tím mám na mysli i rodinné velkofilmy atd. Navíc si studia kvalitu dabingu (překlad a barva hlasu a projev) dost hlídají. Synchronizaci lze elektronicky doupravit.

Už dlouho si říkám, že než špatný dabing je lepší žádný dabing. Ale titulky bych taky nějak neoslavoval. Záleží, kdo je přeloží, občas jsou vidět oproti originálu dost velké blbosti a nebo úplně nepřeložené věty (nemluvím o home-made ale o komerčních).

Takže dabing zcela jednoznačně nezavrhuji. Někde je nutností, někde nutný není. Je štěstí, že u DVD máme možnost u špatného dabingu přepnout na originál (a číst podezřele přeložené titulky).
Nedávno jsem si koupil DVD a to bylo nadabováno tak, že Pavlata daboval dva herce, Brabec tři herce a Soukup pět herců. Jen co jsem si stačil všimnout... No, dabing asi upadá. (ale asi lepší než polské dabování jedním hlasem přes originál).
12. 03. 2008 | 08:07

Jolana napsal(a):

Zeměkoule má mnoho národu, mnoho kinematografií. Smutné je, že se nám ordinuje především jen to, co prochází z jedné země za oceánem. Smutné je i to, že jsme si rychle zvykli říkat, že to je to nejlepší. No, naši rodiče podobný vztah měli k jiné velké zemi a též jsme byli zavaleni hlavně produkcí z této země. A též jsem si sami prznili rodnou řeč neúměrným používáním slov ze slovníku té země. Až bude dostupná kvalitní nabídka produkcí z celého světa, pak možná zahajme diskuzi na téma dabování. Pokud se tu však bude jednat pouze o americké filmy a angličtinu ...
12. 03. 2008 | 08:21

juvel napsal(a):

pro Ročník 53: Váš názor na přechylování českých jmen zveřejněný v O3:37:O9 je rozumný, nesobecký, tolerantní, vstřícný, přátelský, nebojovný a krásně jednoduchý. Jen by potřeboval více lidí těchto vlastností a problém by neexistoval a to nejen v otázce přechylování jmen.
12. 03. 2008 | 08:23

Jirka napsal(a):

Díky za článek.
K dalším problémům bych přidal i překlady názvů měst. Pokuste se najít na mapě např. Cáchy, Štýrský Hradec, Solnohrad a Řezno.
Nicméně sledování filnu s dabingem je pohodlné, ale taky se přimlouvám za titulky.
Na druhou stranu ovšem i titulky mohou poškodit film, to když produkce nenajde odvahu uveřejnit peprné výrazy, které do díla patří. Podobné jako pan Werich sepsul překlady v knihách : "Du bist keine Buserieren" = německá kledba . . .
12. 03. 2008 | 08:59

Sent napsal(a):

Jen k tomu komolení jmen, příjmení neoznačuje v češtině vás, od toho máte osobní jméno, ale vaši příslušnost k rodu a u vdaných žen k manželovi. Dřív to bylo takhle. Narodil-li se Novákum Jan byl Jan Nováků a tím se odlišil od Jana Sralů. Narodila-li se jim Jana, byla Jana Nováků. Pokud se tahle Jana vdala za Jana Sralů. stale se z ní Jana Sralova. Prostě příjmení má jen odlišit od sebe různé ty Jany, Petry, Josefy atd.
12. 03. 2008 | 09:16

Al Jouda napsal(a):

Dobrý blog. Zbavme se takových fosilií totality jako jsou rozhlasové a televizní poplatky a dabing.Stejně nám neustále přibývají další nehorázné poplatky jako např. u lékaře a za možnost zaparkovat před bydlištěm auto.
12. 03. 2008 | 09:16

hilda napsal(a):

Konečně někdo objektivně ohodnotil chloubu Čechů - dubbing. Já nezapomenu ve filmu "Overboard" kde Goldie Hawn říkala že čeká na Kurta Russela, jeho kamaráda, jeho děti a přitom je obsluhovala, tak mi konečně došlo, že se jedná o "waiting on somebody" což znamená obsluhovat a né čekat, ráda bych poznala lidi co ty překlady dělají, je to ostuda.
12. 03. 2008 | 09:30

Jan Kozel napsal(a):

Jirka:"K dalším problémům bych přidal i překlady názvů měst. Pokuste se najít na mapě např. Cáchy, Štýrský Hradec, Solnohrad a Řezno."

Zkuste Vy na německé mapě České republiky najít jediný název (od to nejmenší vesnice přes středně velká města až po Prahu), který by nebyl přeložený do němčiny.

Ještě k přechylování: Skloňování a přivlastňování vlastních jmen je jediný správný způsob, jak je začlenit do českého textu/mluvy. Argumenty typu "blbě to zní," případně "žádná Kidmanová neexistuje, jen Kidman" jsou diplomaticky řečeno irelevantní a upřímně řečeno hloupé.
12. 03. 2008 | 09:39

Václav napsal(a):

Už se těším na titulky na televizní obrazovce. Minutový monolog či prostě ..log bude zachycen třemi slovy.
12. 03. 2008 | 09:46

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane profesore,

i při přechylování platí v češtině určitá pravidla, která dávají zjevným nesmyslům smysl ;-)

Tak napříkad se nepřechylují pseudonymy, tudíž Norma Jeanová by se nikdy nepřechylovala jako Marilyn Monroeová ;-) Stejně tak je nesmysl Greta Garbová a apod.

Další věcí je, že se nepřichylují dobově ustálená a již zavedená jména. Nikdo po nikom nechce, aby měnil již zavedenou Edith Piaf ;-)

Co se týče Vámi uvedených jmen, je to opět složitější. Obě jména mají pravděpodobně (to druhé určitě) slovanský původ a jsou již přechýlena. Burykhina je ženská forma ruského příjmení Burikin. Jeho paní by se v ruštině přechýlila na Burikina, a její současné jméno je anglická transkripce. Není důvod, abyste ji přechyloval podruhé. Můžete totiž i tak její jméno v češtině skloňovat: paní Burykhina, s paní Burykhynou ;-)

Libor Stejskal
12. 03. 2008 | 10:11

Teta Kateřina napsal(a):

Pro Jirku k zeměpisným názvům: problém je totiž v tom, že máme HISTORICKY EXISTUJÍCÍ české názvy pro cizí města a i jména. Takže nejde o PŘEKLAD. Britové také ve svých mapách mají Prague a ne Praha a sudeťáci tvrdošíjně nazývají Liberec Reichenbergem.
12. 03. 2008 | 10:13

stejskal napsal(a):

Dobrý den, pane Jirko,

nejrůznější místní jmena mají ekvivalenty v národních jazycích z historických důvodů. Různé národy si upravovaly místní jména, aby se jim lépe vyslovovala, přizpůsobovala je své fonetice. Takto vytvořená jména patří k lexikálnímu fondu každého jazyka.

Angličané také neříkají Praze Praha, ale Prague, Vídni Wien, ale Vienna, Mnichovu München, ale Munich.

Tyto jazykové ekvivalenty vznikaly v případě, že se jednalo o místa (většinou osídlení), ke kterým měli v dané jazykové oblasti nějaký vztah (obchodní styky, diplomatické styky či jiné vazby - viz třeba Kresčak).

Některé ekvivalenty časem odumřely, protože zmiňovaná vazba zanikla či se podstatně oslabila. Dnes již nikdo neříká německému Tübingenu Tubinky a Götingenu Gotinky. Přesto to bylo vzhledem k tomu, že na tamních univerzitách studovala řada českých studentů, v 19. století naprosto běžné označení.

Znalost mateřského jazyka a jeho různých "zvláštností" považuje řada lidí za nedílnou součást svého vzdělání a národní kultury. Mají svůj jazyk rádi právě proto, že je takový a jsou hrdí na jeho znalost.

Nicméně i jazyk se vyvíjí. Je těžké resp. nemožné, stavět se tomu do cesty. A tak nechť každý v běžném projevu používá, co je mu libo. Svědčí to jen o jeho vztahu k mateřskému jazyku a jeho znalosti.

Libor Stejskal
12. 03. 2008 | 10:26

stejskal napsal(a):

Aha, tak teta Kateřina mne poněkud předešla.

"Sudeťáci tvrdošíjně nazývají Liberec Reichenbergem," čecháci zase Dresden Drážďanami ;-)

Libor Stejskal
12. 03. 2008 | 10:28

Krmic napsal(a):

Ziji v soucasne dobe v Italii (Milano), nejakou dobu jsem zil v Nizozemsku. Rozdil je videt na prvni pohled. Zatimco v Italii se dabuje vse a temer nikdo neumi jinak nez italsky - navic italska anglictina ma desivy prizvuk, kteremu se smeji vsichni. V Nizozemsku je situace uplne opacna - nic se nedabuje, ani anglicke, nemecke, spanelske filmy a temer vsichni Nizozemci mluvi velmi slusne anglicky. Podobna situace je i ve Skandinavii - anglicky se domluvite s ridicem autobusu nebo s pokladni v supermarketu. Navic prizvuk je velmi dobry. Takze muj nazor je NEDABOVAT!! Soupnout titulky a ucit se tak jazyk..
12. 03. 2008 | 10:30

stejskal napsal(a):

Mimochodem, škoda že již například nenazýváme Kaliningrad resp. Königsberg Královcem. To jméno totiž budoucí hlavní město Pruska dostalo na počest krále Přemysla Otakara II., který po bitvě u Samlandu dal popud k jeho založení. A takových míst je v Evropě celá řada ;-)

Libor Stejskal
12. 03. 2008 | 10:36

bambus napsal(a):

to Jan Kozel 12.03.2008 09:39:56:
Ještě k přechylování: Pro kohokoliv z jiné jazykové oblasti než české ev. slovenské je přechylování neurvalým zásahem do jména. Je to prachsprosté přejmenování bez souhlasu majitele jména (vlastně příjmení). Žádná Angličanka, Američanka, Malajka nebo třeba Němka nepochopí co jste jí provedli s příjmením natož aby na ně slyšela. Přechylování je "vymoženost" češtiny a několika dalších slovanských jazyků a proto bychom jména z jiných jazykových oblastí neměli komolit. Už třeba jen z úcty k jejich nositelům, přesněji nositelkám. Proto pro mne bude vždy Nikole Kidman.
PS. aby se i pro mne stala Kidmanovou musela by se stát občankou ČR a toto přechýlení schválit. Jiná možnost není. Každá jiná možnost je hrubá urážka.
Přeji všem pěkný den
12. 03. 2008 | 10:50

Jan Kozel napsal(a):

Pro Bambuse: To je přesně to, o čem jsem mluvil, tedy názor zcela mimo mísu.

Nevidím důvod, proč bych se měl ptát obyvatelky jakéhokoli státu, zda mohu sklonit její příjmení a začlenit jej tak do českého textu, kde díky tomu nebude působit jako pěst na oko.

A když už mluvíte o úctě k cizinkám, to je sice hezké, ale jiná věc je zase úcta k českému (i jakémukoli) jazyku. Osobně vůbec nepochybuji o tom, že pokud bych se někdy setkal s Nikol Kidmanovou (přestože to je silně nepravděpodobné) a vysvětlil jí, že přidávání koncovek k jejímu jmenu je nutné proto, aby text obsahující cizí příjemení dával v češtině smysl, tak by s tím souhlasila. Většina lidí totiž chápe rozumné argumenty.

Mimochodem, když tolik vadí koncovka -ová, proč už nevadí koncovky -ové a -ovou? A proč, když už chce tolik lidí znásilňovat vlastní jazyk nepřechylováním, jim vůbec nevadí přechylování mužských příjmení? :-)

Zřejmě by pak museli otevřeně přiznat, že českým národním sportem je vedle hokeje i zacházení s češtinou jako s kusem hadru.
12. 03. 2008 | 11:08

Ivan napsal(a):

Nemohu říci, že by naše některé dabované filmy nebyly senzační. Souhlasím pouze s tím, že poslední dabink je strašný, asi kvůli nákladu. Dále se domnívám, že některé filmy těžko dabovat. Mám-li ale posoudit film, je pravda,že originál s titulky vyhovuje víc.
12. 03. 2008 | 11:23

bambus napsal(a):

pro Jana Kozla:
A já zase nevidím ani ten nejmenší důvod abych upravoval jakýmkoliv způsobem cizí jméno abych ho mohl kamkoliv začlenit.
Jinými slovy: "Buď budeš respektovat moje jméno nebo ho vůbec neber ho huby!"
A to je myslím ten nejrozumnější argument.
PS. a kdo ti řekl, že mi nevadí přechylování mužských příjmení?
PPS. Nepleť si překlad s přechylováním. Důvody a důsledky jsou naprosto odlišné.
PPPS. To, že zachovám originální tvar cizího jména češtinu vůbec nijak nesnižuje. Naopak je to úctyhodná vlastnost.
Stále přeji všem pěkný den
12. 03. 2008 | 11:25

Jan Kozel napsal(a):

Pro Krmice: Nutit lidem filmy s titulky nic nevyřeší, protože si prostě a jednoduše ty filmy koupí na DVD či VHS, kde ten dabing mít budou. To, že v Česku máme téměř všechny americké/britské filmy a seriály v televizi dabované ještě neznamená, že si je nemůžeme obstarat v původním znění s titulky, přičemž pokud se někomu nechce kupovat DVD, může si film pouze zapůjčit, což je sice oproti sledování v TV dražší, ovšem má to zase tu výhodu, že si ho lze vychutnat bez dotěrných a nesnesitelně dlouhých reklamních bloků.

Ostatně, české děti i náctiletí vynikají v jedné nechvalně proslulé disciplíně a to je vypalování filmů či jejich stahování z Internetu, kde jsou v drtivé většině případů k dispozici pouze v originále a to buď s velmi amatérským či žádným překladem. Jinými slovy, přístup k anglicky mluveným filmům v původním znění mají a to v míře více než dostatečné. Fakt, že umí špatně anglicky tedy spočívá v něčem jiném.

Sledováním, respektive poslouchám angličtiny se procvičuje a vyvíjí právě jen ten poslech, nikoli mluvnice a schopnost správně vyslovovat, mluvit a číst.

Pro výuku angličtiny či jiného cizího jazyka je lepší vybudovat dobré školy s odborně schopnými učiteli a rodilými mluvčími. Sledováním často tupých filmů a seriálů se ještě nikdo cizí jazyk opravdu dobře nenaučil. Nic totiž nenahradí procvičování mluvice, čtení a především samotnou komunikaci s rodiným mluvčím.

Mimochodem, aby člověk dobře zvládl cizí řeč, musí nejdříve dobře zvládat ten vlastní, což je v dnešní době stejně velký problém jako neznalost cizích jazyků.
12. 03. 2008 | 11:27

Jan Kozel napsal(a):

Pro Bambuse: "Buď budeš respektovat moje jméno nebo ho vůbec neber ho huby! A to je myslím ten nejrozumnější argument."

Nevím, jestli je nerozumnější, ale rozhodně je jedičný.

"a kdo ti řekl, že mi nevadí přechylování mužských příjmení?"

Pokud ti to vadí stejně jako koncovka -ová u cizích ženských jmen, pak tě to šlechtí. Sice je to hloupost, ale aspoň si za ní stojíš (to myslím jako uznání, nikoli jako ironii).
12. 03. 2008 | 11:39

Lokutus napsal(a):

Tenhle blogpost (nikoli blog) jsem si přidal do oblíbených. Na dabing mám stejný názor. Problém je, že se neshodnu s kamarády, na co půjdeme do kina. Já chci vždy na něco v původním znění, oni raději na dabovaný.

Stejskal: The Rock je nevyčerpatelná studnice zrůdností v překladuk, při kterých jsem šel do kolen.

Cage: "Kde ses to naučil?"
Connery: "Mám vycvičenou britskou inteligenci."
12. 03. 2008 | 11:40

Saliven napsal(a):

Jirka:
A taky by jste mohl to samé udělat s Budweis, Moldau, Winterberg, Krumau, Prague, Prag...brrr, jak hrozné.
12. 03. 2008 | 11:42

Krmic napsal(a):

Pro Jana Kozla. Souhlasim s Vami, ze to neni tak jednoduche. Ale urcite je jednodussi zapnout televizi, nez si jit vypujcit film.

Pro beznou rec je ale poslech ruznych slangovych vyrazu a odlisnych vyslovnosti k nezaplaceni oproti "echt britske" vyslovnosti ucene v nasich (kvalitnich) skolach. To nemluvim o desive vyslovnosti ceskych ucitelu ze sveho gymplu.

Nakonec jeste jedna dulezita vec: Britska vyslovnost ( a anglictina) je omezena jen na Britske ostrovy. Zkuste ale poslouchat indickou anglictinu, kterou mluvi miliarda lidi - bez dostatecne oposlouchanosti ji ze zacatku temer neni rozumet...
12. 03. 2008 | 11:45

bambus napsal(a):

pro Jana Kozla: 12.03.2008 11:39:01
Škoda, že ti vypadly některé řádky. Potom by Tvému příspěvku bylo lépe rozumět.
12. 03. 2008 | 11:46

Krmic napsal(a):

Pozn. pro Jana Kozla. Poslechem se rozhodne cvici i mluveni - to by preci hlusi lide nemeli s mluvenim zadny problem... Je treba spravne "naposlouchat" a pak je mozne dobre mluvit.
12. 03. 2008 | 11:51

Jan Kozel napsal(a):

Pro Krmice: Je pravda, že stisknout tlačítko na ovládači je neskonale snažší než se "trmácet" do půjčovny a zpět, to uznávám, taky takhle někdy hřeším :-)

Naučit se slangové výrazy....no, podle toho jaké :-) Ale je pravda, že v učebnicích a na školách (českých i britských) se mluví formální a tedy snadno srozumitelnou angličtinou. Když pak člověk promluví na někoho jiného a ten odpoví, tak má někdy pocit, že to vůbec není angličtina. Ve skutečnosti je, ale ta hovorová :-)

S indickou angličtinou moc zkušeností nemám, ale řekl bych, že ještě těžší je rozumět Číňanovi/Číňance, když mluví anglicky. S tím mají problémy i angličtí/američtí rodilý mluvčí.

Nejspíš se shodneme na tom, že ideální je přetrpět českou střední (pokud člověk nějakým zázrakem nenarazí na dobrého učitele), jít na rok jazykovku a pak na půl roku nebo na rok vycestovat do anglo-saské země a tam mluvit, mluvit a mluvit :-) To je 100x lepší než celá otitulkovaná hollywoodská produkce.
12. 03. 2008 | 12:05

Luboš napsal(a):

Zdá se mi, že se stále více lidí stydí za svůj rodnoý jazyk - češtinu. A je mi z toho smutno.
12. 03. 2008 | 12:06

Jan Kozel napsal(a):

Pro Bambuse: Žádné řádky mi nevypadly, co jsem chtěl citovat, co jsem citoval a napsal k tomu svůj názor. Ke zbytku tvého příspěvku jsem se úmyslně nevyjadřoval (opět, zcela bez urážky).
12. 03. 2008 | 12:08

Krmic napsal(a):

Pro Jana Kozla: souhlas:)
12. 03. 2008 | 12:10

stejskal napsal(a):

Na dabing ve Skále mi nesahajte, pane Lokutusi, mám ho moc rád.

Někdy si ho pouštím místo Monty Pythonů. Podobných perel se tam mihne frekvencí tak jedna za pět minut ;-)

Tuhle jsem zase v nějakém filmu slyšel, že se ortodoxní židovská rodina sešla oslavit svátek Roshe Hashany. Nevíte, kdy má ten chlap jmeniny?

Já mám vlastně dabink rád ;-)

Ne, vážně. Úplně nejradši si pouštím anglické filmy s anglickými titulky (přeci jen mi některé legrácky jinak unikají). Podobně v ruštině.

Všechny ostatní zahraniční filmy sleduji s titulky českými. Jinak bych z nich moc neměl. Dabink je z mého pohledu skutečně dobrý snad jen pro dětské filmy. Jinak ubírá filmům atmosféru.

Ale ne každý to tak může cítit, respektuji, že někdo nechce dělit pozornost mezi obrázky a čtení. Ideální by bylo, kdyby si každý člověk mohl vybrat, jak chce film sledovat.

Na většinu filmů se proto dívám na DVD v televizi. Mohu si vybrat. Stejně nemám na kino čas. Ale zase to neznamená, že by to jiným lidem nevyhovovalo jinak. Třeba jít do kina na dabovaný film ;-)

Libor Stejskal
12. 03. 2008 | 12:10

Jan Kozel napsal(a):

Pro Krmice: To je relativní. Lidé, když zapínají televizi, tak se v drtivé většině případů chtějí bavit a ne vzdělávat. Takže i když sledují otitulkovaný film, tak poté telku vypnou a zase spolu mluví česky, čili je otázka, jak dlouho si ty nové anglické výrazy budou pamatovat. Většinou totiž mají možnost je v anglickém hovoru použít dávno poté, co je slyšeli, takže už si je nepamatují. To by chtělo koukat a pak hned mluvit, jinak to asi nemá valný smysl. Ale nevím, třeba se pletu.
12. 03. 2008 | 12:13

Jan Kozel napsal(a):

Luboš: Mně taky.
12. 03. 2008 | 12:18

Petr Zenkl napsal(a):

Článek bohužel obsahuje vedle velice rozumných názorů i některé naprosté nepravdy. Chápu, že je lákavé spojovat dabing a totalitu, nelze ale překrucovat skutečnost tak, aby tuto hypotézu podporovala. Kupříkladu tvrzení, že v USA dabing neexistuje, je jedno z těch nepravdivých, o čemž kupříkladu svědčí japonské animované seriály či Miyazakiho filmy, které rozhodně nejsou v USA vysílány či promítány v kinech japonsky s anglickými titulky (viz. např. tento komentář http://www.imdb.com/title/t...)
Gibsonův film "Passion" u nás šel i v televizi pouze s titulky.
Představa, že se dabing financuje z koncesí za rozhlas a televizi je naprosto scestná, o výrobě dabingu rozhoduje distributor filmu a rozhoduje se na základě ekonomické analýzy, co se mu více vyplatí, zda dabing či titulky - proto např. u disneyovek s poteciálně velkou návštěvností je dabing už pro uvedení do kin pravidlem, u riskatnější Anastasie z nyní snad už zaniklé divize animovaných filmů studia 20th Century Fox zvolil český distributor titulky (a tím návštěvnost filmu pohřbil úplně). Současná domácí praxe je taková, že se většina filmů pro kina titulkuje, pouze s výjimkou dětských, a dabing se vyrábí až pro uvedení na DVD a v TV. Bohužel, zrovna oblast domácího videa, kam DVD patří, se vyznačuje velkou konkurencí a tlakem na snižování nákladů, takže se šetří, kde se dá, včetně nákladů na překladatele (sumy 2 až 3 tisíce Kč za celý film) a času na nájem studia (film celý nadabovaný za jeden den není výjimkou). Takové rychlokvašky jsou pak po právu kritizovány a u některých zvlášť odstrašujích příkladů si pak televize, která film následně vysílá, film raději nadabuje znovu, než aby použila za levné peníze vyrobený videodabing.
Sám se překládání titulků živím a nejen proto jim dávám přednost, to ale neznamená, že bych upíral dabingu právo na život a už vůbec ne, že bych proti němu argumentoval nepravdami.
12. 03. 2008 | 12:30

Saliven napsal(a):

Pokud někdo dává film The Passion of the Christ za příklad filmu v původním znění, pak trochu manipuluje. To je totiž klasický film, kde mluví více národností, více jazyky. Takové filmy dabovat není moc dobré (viz. Saving Private Ryan, kdy ze zákopů vyskakují česky mluvící Němci!!!).
12. 03. 2008 | 12:42

stabero napsal(a):

To je hrozný článek. To jsou blbosti. Tak to by jsme měli číst titulky a poslouchat tu ubouhou příšernou a odpornou "američtinu". a Formanovy filmy? Na ty se nedá dívat...možná jen poslouchat a něco při tom dělat (WC).
12. 03. 2008 | 12:46

Vendula Kábová napsal(a):

TVspodina chce dabing. A v zájmu sledovanosti jí i veřejnoprávní TV vyhoví. Pro ty přemýšlivé zařadí film v původním znění pro jistotu až pozdě v noci... A že nás jazyková bariéra diskvalifikuje v přístupu ke vzdělání a dále na pracovním trhu? Paroubek ruku v ruce se Štěchem a soudružkou Fibingerovou to za nás vyřeší...
12. 03. 2008 | 12:47

ego napsal(a):

Zrušme češtinu, zaveďme angličtinu jako státní jazyk, češtinu pro staromilce a debily a buďme průkopníky, první národ v historii, který se dobrovolně vzdal vlastního jazyka. Naštěstí článek napsal cizinec. Nutno donutit důchodce doučit se angličtinu a zítra můžeme začítnaostro.
12. 03. 2008 | 13:06

Jan Kozel napsal(a):

"TVspodina chce dabing. A v zájmu sledovanosti jí i veřejnoprávní TV vyhoví. Pro ty přemýšlivé zařadí film v původním znění pro jistotu až pozdě v noci... A že nás jazyková bariéra diskvalifikuje v přístupu ke vzdělání a dále na pracovním trhu? Paroubek ruku v ruce se Štěchem a soudružkou Fibingerovou to za nás vyřeší..."

To je tak dementní názor, že doufám, že je to úmyslně přehnané a má to hlavně vyprovokovat další diskuzi.
12. 03. 2008 | 13:28

Jan Kozel napsal(a):

Petr Zenkl: Čím to, že dabingy/překlady některých studií (např. Barradov studia, tuší dříve AB Barradov studia) jsou obecně vzato kvalitnější než jiných? Kdo si vlastně vybírá překladatele, přesněji řečeno, kdo rozhoduje, že danný film bude překládat třeba Kateřina Hámová, vy a další zkušení překladatelé a ne středoškolák, který neumí ani pořádně česky? To vybírá distributor nebo režisér dabingu??
12. 03. 2008 | 13:39

Kačislava napsal(a):

Vážený pane profesore, i když se osobně - pokud si mohu vybrat - dívám raději na filmy v původním anglickém znění ) a kvůli tomu si i raději půjčím DVD), můj vztah k filmu bude zcela odlišný, pokud půjde o jiný jazyk. Upřímně musím říci, že třeba u tureckého filmu je mi jedno, jestli má titulky nebo je dabovaný, protože mu prostě nerozumím a musím věřit dabingu stejně jako titulkům. Máte pravdu, že Češi i třeba Němci opravdu používají dabing tak často proto, že úroveň znalostí cizích jazyků, tedy zejména angličtiny, v obou zemích není moc vysoká. Koncem devadesátých let jsem pracovala pro významné německé vydavatelství a znalost angličtinu u jejího managementu byla překvapivě špatná, přestože šlo o firmu na území bývalého "západního" Německa, kde má výuka angličtiny větší tradici než na východě. Podle mého názoru však není správná cesta směrem: nejprve zrušení dabingu a pak lepší vzdělanost v jazycích, ale spíše obráceně: když zlepším znalost cizích jazyků, lidé nebudou dabing tolik vyžadovat (alespoň tímto směrem to šlo třeba u mě) - v tento moment pro mě zní diskuse o zrušení dabingu poněkud elitářsky. Pokud jazyku nerozumíte, je vám dost jedno, jaký hlas má maďarský herec v originále. S námitkou, že při dabingu musí jít vždy o "kopii" původního umění, nesouhlasím - jedná-li se o umění závislém na jazyce a jeho správném pochopení, což film nepochybně je, musí být jazyk naprosto srozumitelný každému, komu je určen (v případě filmů pro masového diváka tedy i všem divákům) a to titulky vždy nezajistí, někdy je opravdu film potřeba přeložit "sakumprásk". Úspěch francouzských filmů v České republice během komunismu by se nikdy nedostavil nebýt dabingu, což bylo samozřejmě pro komunismus bezpečné, ale zároveň to tyto filmy "zpřístupnilo" širokým vrstvám obyvatel (dnes také většina Čechů žádné francouzské filmy či herce prakticky nezná). Jedním z příkladů srozumitelnosti v poslední době je pro mě například příběh Harryho Pottera, knihy napsané především pro děti. Kniha je přeložená do češtiny zcela, tedy i se všemi jmény - kromě Harryho Pottera. Pokud by všechna jména zůstala v původním originále, nebude to srozumitelné čtení nejen pro děti, ale ani pro jejich angličtiny znalé rodiče. Jména často vycházejí z historie a ze starých anglických slov, mnohým z nich nerozumí ani normální Američan (ptala jsem se) či Brit. Příkladem budiž například jméno Dumbledore, v češtině tedy Brumbál. Dumbledore je podle mých informací staroanglický název pro čmeláka, stejně jako brumbál je staročeský výraz pro čmeláka - obě slova mají tedy stejný význam, ale v angličtině ho většina cizinců nepochopí. V češtině však slovo brumbál je velmi podobné slovu brundibár, takže i dítěti evokuje čmeláka nebo něco podobného. Pokud ovšem přeložíte knihu, musíte přeložit i film - a Harry Potter je tak jedním z filmů, kde bych třeba já dala přednost dabingu. A - alespoň zatím - většina z herců v Harry Potterovi nejsou takové hvězdy, aby mi vadilo, že je neslyším v originále :-)
12. 03. 2008 | 14:04

Ročník 53 napsal(a):

Pane Kozle, názor paní Venduly Kábové je tak neobvykle pitomý, že musí být míněn vážně.
Zrovna se mi chtělo říci; zase mě bolej záda, zkur... Paroubek a Fibingerová. Paní Kábová mě předběhla.
12. 03. 2008 | 14:09

norma napsal(a):

Moje zkušenost je taková. Pokud jsem viděla stejný film dabovaný a nedabovaný, pak jsem měla dojem, že jsem viděla dva různé filmy.
12. 03. 2008 | 14:24

Dr. No napsal(a):

Pane zelený, o filmu nevíte nic. V USA se nedabuje, protože v TV uvidíte filmy s titulky leda tak na obskurních kabelových televizích pro fajnšmekry (pro srovnání - u nás běžne na ČT2, tedy veřejnoprávním kanálu). Vybírání poplatků za vlastnictví přístrooje není dědictvím komunismus, pro vaši informaci je běžné například V Německu, Británii nebo Francii. A ještě jedna poznámka - pláčete na špatném hrobě. Hitchcockův film North by Northwest se česky jmenuje Na sever severozápadní linkou, což je naprosto přesné...
12. 03. 2008 | 14:26

Flanker.27 napsal(a):

Sice upřednostňuju titulky, ale Milan Zelený je demagog. Klasická berlička - něco se mi nelíbí -> totalita, vymýšlení si např. že se v Americe nedabuje? Co anime? Že se nedabuje ve skandinávii? Co jejich rychlodabing např. i našich pohádek? Že zahraniční historici nepřizpůsobují jména českých panovníků? To prosím sebral kde? A jak podle něj asi vznikaj v jůesej jména Asiatů? Byl bych sprostý, tak to radši ukončím.
12. 03. 2008 | 14:26

Jan Kozel napsal(a):

Kačislava: Děkuji za Váš příspěvek, hned na první pokus jste vyjádřila to, o co se tu snažím celé dopoledne :-)

"Pokud jazyku nerozumíte, je vám dost jedno, jaký hlas má maďarský herec v originále."

Tuto, ale i všechny ostatní věty ve vašem příspěvku "tvrdě" podepisuji.
12. 03. 2008 | 14:27

Jan Kozel napsal(a):

Ročník53: Jsem stále ještě (relativně) mlád a naivní,tudíž vždycky doufám spíš v to lepší. Ale tak, to mě časem přejde :-)
12. 03. 2008 | 14:31

HLína napsal(a):

Nelze plést dohromady problém dabingu s přechylováním: přechylování je jev vlastní českému jazyku, zejména v psaném textu pomáhá rozlišit, jde-li o mužskou nebo ženskou osobu, napomáhá srozumitelnosti textu tím, že přechýlenou podobu ženského jména lze skloňovat a usnadňuje tak čtení, nakonec i Navrátilová je v USA Navratilova a nikoli Navrátilová, jak sám píšete. V Americe zkrátka není běžné užívání háčků a čárek. Těžko to budeme Američany učit - a taky proč. Oni je nepotřebují, neumí je číst. My zase potřebujeme mít ve jméně nějakou příponu, kterou by bylo lze skloňovat.
Problém dabingu je něco jiného. Částečně souhlasím, zejména proto, že večer zbitá bych asi nebyla schopná vstřebávat velké umění za pomoci titulků - i když kdo ví, dříve mi to docela šlo. Na druhou stranu, některé komerční kusy snad dabing zas až tak poškodit nemůže...
12. 03. 2008 | 16:20

Ročník 53 napsal(a):

Pane Salivene, pokud se nemýlím, tak film "The Passion of the Christ" je celý namluvený v aramejštině, kterou se mluvilo v té době. V této řeči byl také napsán starý zákon. Proto Mel Gibson pošadoval, aby pro autetičnost byl film odehrán celý v té aramejštině. Pouze Pilát a dalří Římané mluví tehdejší latinou.
12. 03. 2008 | 17:48

Saliven napsal(a):

Ročník:
Přesně tak, je to v aramejštině a římani mluví latinou. To by dabované nevyznělo dobře. Pro mě to byl požitek.
12. 03. 2008 | 17:58

bambus napsal(a):

pro Jan Kozel:
To tvoje hájení přechylování cizích příjmení vždy a všude mě příliš připomíná doby minulé. Kdo tě pasoval na neomylného lingvistu? Podle tvé urputnosti asi sám. Proto se dále ke tvé vševědoucnosti nebudu dále vyjadřovat.
PS. Jen doufej, že nepotkáš cizince a cizinky, kteří tvé svaté nadšení nebudou sdílet. Mohlo by se stát, že by je to urazilo nebo dokonce naštvalo a třeba by chtěli diskutovat ručně...
PPS. Mě na jejich místě by to naštvalo zcela určitě.
(odpovídat už nemusíš)
přeji pěkný zbytek dne
12. 03. 2008 | 19:00

Saliven napsal(a):

Jestlipak vadilo Sergeji Fjodovorovi, že z něj v USA udělali Fedorova.
12. 03. 2008 | 19:12

Jan Kozel napsal(a):

Pro Bambuse: Nic ve zlém, ale zjevně ti docházejí věcné argumenty.

Nikdy jsem neřekl, že jsem neomylný a ani si to nemyslím. Stejně tak se nepovažuji a ani jsem se nikdy nepovažoval za vševědoucího, ani zdaleka.

Pokud ti připadá zvláštní či dokonce nepochopitelné, že někdo i v 21. století hají svůj vlastní jazyk, pak je to tvůj problém.

"Mě na jejich místě by to naštvalo zcela určitě." Ano, to už jsem pochopil.

Odpovídej si jak chceš a klidně měj poslední slovo. Ber to třeba jako svoje morální vítězství.
12. 03. 2008 | 19:26

Orel holohlavý napsal(a):

Nevěřím tomu, že ten článek p. Zeleného dokázal někdo přečíst celý.... :-)
12. 03. 2008 | 19:34

Karel Mueller napsal(a):

Odsouzení dabingu je naprostá hloupost.
Určitě jste přečetli nějakou anglickou beletrii v originále. Já začal Alenkou (mimochodem nejhezčí angličtina, s jakou jsem se setkal). A tak víte, že kvalitní překladatel je doslova spoluautor knihy. Musí respektovat naše a anglické reálie, musí volit správná synonyma, pozměnit i větu atd. Zkrátka, musí dokonale vědět, jak danou větu vnímá anglický čtenář a přeložit ji tak, aby ji český čtenář vnímal podobně. Je to nesmírně obtížné a musím říct, že je propastný rozdíl v kvalitě starých a novějších překladů anglické i americké beletrie. Dnes je to někdy katastrofa.
Stejné je to i s dabingem. Může být lepší nebo horší. Někdy daleko přesáhne originál, to uznali především sami L. de Funés i "komisař Mullen", kteří byli z Filipovského i Moravce úplně vedle. Tak nevím, proč tady chcete sekat patky.
Někteří lidé by neměli z filmu požitek, pokud by měli sledovat titulky.
Myslím si, že každý si může vybrat, jestli chce film s titulky, nebo dabovaný. Samozřejmě, v N nebo A si vyberu v původním znění. Ale u exotického jazyka je jasné, že bych si vybral dabing.
12. 03. 2008 | 19:37

J. Strmiska napsal(a):

Strkat dabing do jednoho pytle jako "degradaci originálu" je nesmysl. Co se Filipovského dabingu Louis de Funése týče, slyšel jsem, nejeden člověk se shodnul na tom že pan Filipovský teprve dovedl filmy L. de Funése do dokonalosti, a prý i sám Funés kdysi řekl, že jeho verze je opravdu dobrá. A to se netýká jen tohoto, vzpomeňme Vinnetoua, Nekonečný příběh, Sám doma, Simpsonovi-ti bezpochyb originál PŘEKONÁVAJÍ, a není to jediné dílo Zdeňka Štěpána, co se tímto pyšní-generace 80. a 90. let si jistě vybaví výborně nadabované Disneyovky na ČT a začínající Nově,..., mohl bych pokračovat hodně dlouho. Samozřejmě je celá plejáda otřesných kousků, která si zaslouží tak maximálně vysypat do odpadkového koše. Ale to nic nemění na faktu že DOBRÝ DABING SE ORIGINÁLU MŮŽE VYROVNAT NEBO HO DOKONCE I PŘEKONAT, COŽ SE U NÁS UŽ NEJEDNOU STALO. A jak říká klasik, můžete namítat jak chcete, ale to je tak jediném co s tím můžete dělat.
12. 03. 2008 | 20:12

Ročník 53 napsal(a):

Pane Muellere, ono to asi především záleží na tom, jak člověk umí číst. Pokud je divák "čtenář", vůbec si titulky neuvědomuje a čte je podvědomě. Pak i film natočený pro nás v exotickém jazyce je lepší s titulky. Dokážete si představit například Kurosavovy filmy nadabované do češtiny? To by byla síla, co říkáte?

Může být, ale myslím si že naprosto výjimečně, že kvalitní dabing v provedení kvalitních herců, může být lepší než originál. Domnívám se ale, že titulky jsou obecně pro "čtenáře" lepší.
12. 03. 2008 | 20:17

Karel Mueller napsal(a):

Pane Ročník 53,
upřímně řečeno, nedovedu. Víte, ze zájmu jsem si svého času četl o čínštině a japonštině. Samozřejmě neznám ani základy, ale zajímalo mě, jak se vyjadřují a tedy jak myslí. A tady jsem zjistil, že gramaticky, stavbou vět a způsobem vyjadřování jsou nám natolik vzdáleni, že je zhola nemožné se do nich skutečně vcítit a vmyslet. I nejlepší dabing by byl cosi na způsob "Češi hrající si na Japonce". Ale obávám se, že s titulkami je to ještě horší, alespoň pro většinu diváků a to ze stejného důvodu.
Mimořádně kvalitní dabing by nám alespoň mohl přiblížit, jak myslí a co cítí.
12. 03. 2008 | 21:14

Karel Mueller napsal(a):

Pardon, titulky a ne titulkami :)
12. 03. 2008 | 21:16

vlk napsal(a):

Pane profesore, dopouštíte se omylu a hrubého zkreslení.
Hledáte kořeny v ideologii a ony tam nejsou. Tedy kořeny možná ano, ale nikoliv dnešní realita a nutnost dabovat.
Jestliže 80% filmové a televizní produkce pochází z USA nelze jinak, než dabovat. Dívat se na titulkované filmy nebo seriály by znamenalo fiinační debakl toho, kdo by v praxi provedl to, co radíte.

A filmy byse staly výlučnou záležitostí pro ty, co by měli dokanalý nebo skoro dokonalý cizí jazyk a zbytek jen pro pár intelektuálů, kteří by byli ochotni jít na dobrý výber za titulkem.

Jinak - chci se zeptat-jaký je pro vás rozdíl mezi firmem a knihou? Proč film nedabovat,jen titulkovat a proč knihy překládat? Také to zdržuje ,je to drahé atd.a td. Včetně ideologie.

enktokrát prostě střílíte z mého pohledu vedle.

Jiná věc je kvalita dabingu. Výkony pana Filipovského jako Luise de Funesnebo paní Galatíkové jako Anne Girardot jsou prostě skvostné. A našla by se řada dalších. Co je na tom špatně? tedy kromě toho, že dnes už nikdo není ochoten do téhle hvězdné dokonalosti investovat a raději zprzní, co se zprznit dá.
12. 03. 2008 | 21:33

stejskal napsal(a):

Pane Muellere,

nevím jak a zda vůbec byl "komisař Moulin" vedle z pana Moravce, ale pan Funés zřejmě nikdy o Františku Filipovském ani neslyšel (alespoň o tom nikdo z jejich rodiny neví). Tenhle mýtus vznikl z toho, že si kolegové z Národního divadla jednou ze svého kolegy přátelsky vystřelili a poslali mu "obdivný" dopis z Francie "podepsaný" dotyčným komikem.

Slyšel jsem některé jeho filmy ve francouzštině, jsou stejně zábavné jako s kongeniálním dabinkem pana Filipovského. Nezlobte se, ale představa, že jakýkoliv film může dabink ještě vylepšit, je z kategorie Urban Legends.

Ale znovu říkám: každému, co jeho jest. A digitální TV vysílání by to mělo konečně umožnit. Ať si každý vybere. Bude-li poptávka po dabinku, jistě se bude dělat. Ale stejně tak budou lidé (a já mezi nimi), kteří jej ke štěstí nepotřebují.

S výjimkou dětských filmů dávají přednost titulkům. Mají rádi, když Francouzi mluví francouzsky a Židé třeba aramejsky. Přispívá to k atmosféře filmu. Tohle mi dabink bere, protože zatím si většinou (třeba na Nově) nemohu přepnout na originál.

Libor Stejskal
12. 03. 2008 | 21:40

Karel Mueller napsal(a):

Pane Stejskal,
jak jsem koupil - a několikrát i četl - tak jsem prodal.
Ale zásadně nesouhlasím s tím, že dabing nemůže být lepší než originál. Záleží na kráse hlasu a také na tom, jak se hodí k dané postavě.
Funése jsem v originlu slyšel též. Katastrofa. Vysoký, fádní a mírně skřehotavý, nevýrazný hlas. Tam, kde jsem umíral smíchy (třeba scény z četnických komedií, kdy mění tón z "buzerace" podřízených v devotnost k šéfovi) působí naprosto nudně až trapně. Ale samozřejmě - jsem zvyklý na Filipovského.
Pokud jde o Moravce ... hlasově se mu i z mezinárodního hlediska hned tak někdo nevyrovná.
Obráceně je vysloveně trapné dabovat třeba Jamese earl Jonese, který má jeden z nejpůsobivějších hlasů světa. O tom se mohl přesvědčit každý, kdo viděl Conana v originále i dabovaného.
Shrnuto: Záleží na tom, jak daný hlas "patří" k osobnosti, kterou herec hraje. Hlas je velmi důležitou stránkou charisma osobnosti. I když analogie kulhá, tak se to dá říct takto:
Když náš pěvec-recitátor J. Černý odrecituje svoje skladby, tak ve spoustě lidí vzbudí emoce.
Je v tomto oboru skutečně mistrem. A když k tomu dodáte charismatickou vizáž (kterou bohužel příliš nemá), tak dostanete personu schopnou působit na davy a dav oslňovat.
To jsem uvedl jen jako příklad, snad si rozumíme.
12. 03. 2008 | 22:27

Saliven napsal(a):

Karle Mueller:
Souhlasím, James Earl Jones je fantazie. Nádhernej hlubokej hlas.
12. 03. 2008 | 22:30

Petr Zenkl napsal(a):

pro pana Kozla: současná praxe je taková, že na trhu fungují dvě agentury, které vyrábějí titulky k filmům uváděným do kin, a desítky dabingových studií, která většinou vyrábějí dabing pro video a televize, několik z nich je těch "prvoligových", co dělají dabing i pro filmy uváděné do kin.
Jak jsem uváděl, do kin se dabuje jen pár filmů, je to technicky náročnější, výrazně dražší a dělá se to tudíž jen v případě dětských filmů, a to ještě ne všech (viz nešťastný příklad té Anastázie). Pokud vím, např. Disney autorizovali asi jen dvě česká studia, která jsou dost dobrá na to, aby mohla vyrábět dabing k jejich filmům.
Studia spolupracují s nějakým okruhem překladatelů (a režisérů a dalších pracovníků...), ze kterých si vybírají. Já jsem dabing pro kina dělal spíš výjimečně, takže o tom zas tolik nevím, ale obecně platí, že na dabing pro kina je větší rozpočet, takže je možnost zaplatit si lepší herce, delší čas na výrobu a i na slušný honorář na překladatele zbude. Naopak na tom low-endu, kde se vyrábí levný dabing pro filmy, které jdou rovnou na video, se šetří s každou korunou, a pokud se má někomu vyplatit překládat film za 2 000 Kč/kus, musí to sfouknout za den se vším všudy, a pak to podle toho vypadá...
Co se týče titulků - zmíněné dvě agentury mají každá svůj okruh zákazníků - filmových distributorů. Pokud kupříkladu film mého oblíbeného Davida Lynche koupí distributor SPI, který titulkuje u Linguafilmu, můžu se třeba stavět na hlavu, ale stejně ho nedostanu, protože překládám pro konkurenční Filmprint. Agentura ví, který žánr kterému překladateli sedne, a podle toho jim nabízí práci. Takže pokud to bude horor, válečný film, něco, kde se mluví sprostě nebo film s náboženskou tématikou, dostanu to většinou já, zatímco romantická komedie či muzikál spíše skončí v jiných rukou, třeba u Kateřiny Hámové. Někdy si může konkrétního překladatele vyžádat přímo distributor, ale je to spíš výjimka - konkrétně u Umučení Ježíše Krista podléhal výběr překladatele schválení Gibsonovou produkční společností.
13. 03. 2008 | 00:29

West napsal(a):

Rozumím docela dobře anglicky(mám na to dokonce i nějaký canc papíru), ale při mnoha filmech dávám přednost dabingu! Poslední skaut je díky jadrné češtině 3x až 4x lepším filmem než v originále i s cenzurovaným nova dabingem! Belmondo má v originále vynikající hlas ale teprve Tříska nebo Moravec(ne Krampol-ten z něj dělá chcípáka) děla pořádnou šaškárnu nebo ranaře!

Nechápu, proč by pohádky měli běžet v AJ-děti by se měli předně naučit svůj rodný tj.český jazyk!

Kolikrát jste, pane Zelený, viděl v USA v tv české filmy?
13. 03. 2008 | 05:19

Jan Kozel napsal(a):

West: "Poslední skaut je díky jadrné češtině 3x až 4x lepším filmem než v originále i s cenzurovaným nova dabingem!"

Co se týče Posledního skauta, tak existují tuším dokonce čtyři (ne-li více) verze dabingu. Jedna na VHSky, která je prý nejsprostší a prý také nejlepší(bohužel jsem neviděl), druhá, asi šest let stará vyrobená pro ČT (velmi dobrá) a dvě novácké, přičemž první stojí za velký a druhá za o něco menší kulový.
Verzi číslo dvě (ČT) jsem měl nahranou a pokud ji porovnám s originálem, tak je pravda, že v mnoha scénách české dialogy film vylepšují, ovšem ty novácké verze jej doslova pohřbývají, protože tenhle film stojí a padá s těmi dialogy a vzhledem k tomu, že nováčtí překladatelé ty hlášky v originále zjevně nepochopili, tak je přeložili naprosto obyčejně a díky tomu se na obě novácké verze nedá dívat.
"Nechápu, proč by pohádky měli běžet v AJ-děti by se měli předně naučit svůj rodný tj.český jazyk!"

Naprostý souhlas.
13. 03. 2008 | 07:38

Jan Kozel napsal(a):

Petr Zenkl: Jak by mohla Gibsonova produkční společnost či jiná zahraniční firma být schopna posoudit "kvalifikaci" českého překladatele, když, jak přepokládám, v těchto společnostech nikdo neumí česky ani slovo?

Nevěděl byste, podle čeho se vybírají překladatelé pro televizní dabing? Je to občas velký kontrast v kvalitě dabingu, když jednou překládá film Olga Walló nebo Pavel Medek a je to znát a jindy zase nějaký úplný amatér.

Jedna, možná moc osobní otázka, ale dá se překladem filmů u nás uživit? Máme tu celkem dost překladatelů (já sám si teď vzpomenu asi na sedm jmen), ale každý čtvrtek má premiéru jen několik málo filmů.

Poslední věc.....proč na DVD často nedávají kinotitulky a vyrábí se nové, které bohužel dost často vyrobí nějaký středoškolák, viz např. film Twister?
13. 03. 2008 | 07:53

bambus napsal(a):

Pro Jana Kozla: Jak vidím budu muset změnit své rozhodnutí.

"Pokud ti připadá zvláštní či dokonce nepochopitelné, že někdo i v 21. století hají svůj vlastní jazyk, pak je to tvůj problém." - Samozřejmě, že je normální hájit svůj vlasní jazyk, ale nemohu během této bohulibé činnosti pokřivit jazyk jiný. Čeština už velmi dávno na takové případy pamatovala a "vymyslela" např. pan, paní, slečna nebo třeba fotbalistka, které v příkladu 12.03.2008 03:37:09 Ročník 53 chybí, stejně jako úmyslně vynechané označení že se jedná o fotbalové MS žen.

"Mě na jejich místě by to naštvalo zcela určitě." Ano, to už jsem pochopil." - myslím, že jsi právě nepochopil vůbec nic. Je řada jazyků se stejně malou či menší "uživatelskou základnou" které respektují psanou i mluvenou formu jména. Jen v češtině se vyskytují "zastánci jazyka", kteří ve jménu začlenění cizího jména do českého textu ho zkomolí aby "nepůsobilo jako pěst na oko". Ale tím se ztratí ta podstatná informace a to, že se jedná o cizince! Pokud uslyším (nebo se dočtu), že v hotelu např. Holliday Inn se ubytovala Nikola Kidmanová ponechám tuto informaci bez povšimnutí. Pokud se ovšem dozvím, že se ubytovala herečka Nicol Kidman, zajímá mne důvod proč zabloudila do naší republiky.

"Odpovídej si jak chceš a klidně měj poslední slovo. Ber to třeba jako svoje morální vítězství." - tady nejde o morální vítězství. Každý si myslí, že je na jeho straně. Pokud bude cizí jméno upraveno "aby nepůsobilo jako pěst na oko" ztratí se v textu a ta prvotní vizuální informace že se nejedná o "domorodce" se čtenář nedozví.
13. 03. 2008 | 08:45

Jirka P. napsal(a):

Pan profesor deklaruje,že je ekonom.K dramatickým uměním má tedy poměrně daleko,i když netvrdím,že v mnohém,o čem píše v nesmírně dlouhém článku,má pravdu.Otázka dabingu je jistě diskutabilní, z pisatelova textu však vyplývá,že prakticky vše,co se v dramatu ve světě děje,je v angličtině což je,samozřejmě,zavádějící.Rozebírat tuto situaci je jistě tématem samostatného článku,ale chci upozornit na pár nepřesností,kterých se pan profesor dopouští.Především: divadlo i film patří sice do jedné skupiny audiovizuálních umění,rozdíl mezi nimi je však veliký: v divadle je vizuální stránka naprosto nepodstatná,nosný je pouze dialog (dva tisíce let se drama obešlo prakticky bez kulis,že?),sporná je potom otázka překladu,který může být značně o něčem jiném (zkuste si přeložit originální Shakespearův blankvers).Na druhé straně film je založen na obraze,dialog by měl být podružný.Konečně,začalo to němým filmem.Konverzačky v podstatě filmem nejsou. U těch příkladů herců,kteří "koulí očima" je třeba tedy velmi rozlišovat,v čem hrají...To jenom stručně.
13. 03. 2008 | 11:10

Petr Zenkl napsal(a):

Milý pane Kozle!
Doufám, že se na nás ostatní nebudou zlobit, že debatu zatahujeme poněkud jiným směrem, než kterým se ubíral původní článek, ale pokusím se odpovědět.
V Gibsonově produkci asi nikdo česky neuměl, spíše je zajímalo, jaké filmy jsem překládal předtím, jestli jsem pro ně dost dobrý :-). Na druhou stranu jsem ale zase nemusel prokazovat znalost aramejštiny ani latiny, překládal jsem z anglických titulků. A dostal jsem přidělenou jimi vybranou redaktorku, která překvapivě nebyla katolička, ale, tuším, baptistka. Tento film ale není úplně typickým příkladem, většinou jsem tak jako tak musel postupovat metodou copy->paste z ekumenického překladu Bible.
S výběrem tvůrců pro televizní dabing by to asi bylo na hodně dlouhou debatu, každá televize to má jinak, některé více vyrábějí "v domě" (ČT), některé více zadávají externě (Nova), ale u všech asi hraje prvořadou roli rozpočet - pokud se dabuje něco, u čeho se očekává velká sledovanost, vydělí se na to víc peněz než na věc, která se bude vysílat někdy po půlnoci pro pár diváků.
Navíc ne vše, co jde v televizi, bylo speciálně pro televizi dabováno, pokud existuje dobrý dabing z videa či z kina (např. disneyovky) a dá se s videodistributorem dohodnout na odkoupení za rozumnou cenu, každá TV na to přistoupí.
Podobné to je i na tom opačném konci, pokud vysílám po půlnoci nějakou blbost, jen abych zaplnil čas stanovený mi licencí, klidně na to koupím špatný videodabing za pár korun, než abych si za víc peněz vyráběl vlastní.
V neposlední době mohou ve výběru hrát roli i důvody produkční - někdy se toho v televizi nahromadí tolik, že překládá každý, kdo je k dispozici. Tahle jsem já kdysi z ničeho nic přišel asi ke čtyřem dílům Simpsonů, které normálně dělá Petr Putna.
A k té osobní otázce, zda se tím dá uživit - tu jsem si často kladl i já. Zatím to dělám jako "vedlejšák", ale už několikrát jsem si říkal, zda by to šlo dělat jako hlavní činnost a jediný rodinný příjem. Myslím, že teď už asi ano, ale jednoduché by to nebylo. Ale mluvím z pozice člověka, který živí rodinu, být single, šlo by to určitě.
Jiné titulky na DVD je, myslím, spíš problém minulosti. Velká americká studia se dříve bála svěřovat výrobu DVD na "Divoký Východ", a proto si vše, včetně titulků, vyráběli v USA či v Londýně. Tam pak sháněli někoho, kdo umí česky, což byli buď emigranti nebo Češi, kteří tam studovali. Oni si samozřejmě dokázali jakž tak otestovat jejich znalost angličtiny, bohužel jim však nedošlo, že pro dobrý překlad je spíše potřeba, aby ti lidé uměli dobře česky. Dnes už se na DVD přebírají titulky z kina automaticky, jen za to ne všichni distributoři jsou zvyklí platit a někteří i opomenou uvést jméno překladatele v závěrečném titulku. Ale to už by bylo opravdu na jiné povídání.
13. 03. 2008 | 11:21

Mike napsal(a):

Myslim, ze ceresnickou na povestnej torte je predabovavanie slovenskych rozpravok do ceskeho jazyka :) Cize nieco, co u nas (aspon o tom teda neviem) nikoho nenapadlo.
13. 03. 2008 | 11:27

Jan Kozel napsal(a):

Pane Zenkle, děkuji Vám za vyčerpávající odpověď a tímto se omlouvám všem, že do této diskuze motám něco, co se nepatří. Nicméně, filmový maniak mého typu má jen málo příležitostí se na tyto věci zeptat člověka přímo od fochu :-)

Proto si neodpustím ještě jednu otázku: Proč se vyrábí stále nové dabingy pro filmy, které už byly jednou, či dokonce vícekrát (a dobře) nadabovány? To si každá televize ten svůj původní a kvalitní dabing cení tak vysoko, že se konkurenci nevyplatí jej koupit a radši si vyrobí vlastní? Nebo hraje spíš roli technická kvalita, třeba aby byl v DD 2.0 a lepším místo jen Monu? Typickým příkladem je film Veselé Velikonoce, kde má původní dabing s J. Krampolem vtipný překlad, kdežto ten nový s M. Vašinkou je zcela průměrný. Dalšími příklady jsou filmy Podraz, Profesionál, Rudé horko a další.
13. 03. 2008 | 12:49

Petr Zenkl napsal(a):

Pane Kozle,
s těmi vícerými dabingy fakt nevím. Ale jistě to bude případ od případu různé. První věc, která mě napadla stejně jako vás, je jistě technická kvalita - pokud se dříve nahrával monofonní zvuk a vyrábělo se klasickým smyčkovým analogovým dabingem, je asi nový dabing jediným možným řešením, protože zvuk v surové podobě, ze kterého by to šlo tak nějak přemíchat do 2.0 nebo dokonce 5.1 asi není k mání. Druhá věc bude rivalita mezi televizemi - pokud něco kdysi nadabovala ČT (či ještě dříve ČST) a nyní to chce vysílat třeba Nova, nemusejí se na odkupu dabingu dohodnout.
Dokážu si představit i jiné důvody. Kupříkladu u starého dabingu měli všichni tvůrci uzavřenu smlouvu jen na dabing, který bude vysílán v televizi. Nyní přijde distributor, který chce nějakou tu starou klasiku (třeba Belmonda) vydat na DVD a obrátí se na televizi s poptávkou na odkoupení onoho starého, "klasického" dabingu. Ta mu ho ale odprodat nemůže, protože vlastní práva pouze pro TV vysílání a v době, kdy smlouvy uzavírala, ani nikdo o DVD a možná ani o VHS nic netušil. Museli by tedy obejít všechny tvůrce, případně jejich dědice, dohodnout se na rozšíření práv, což by zadarmo nebylo, atd. ... takže se na to vykašlou a udělají dabing nový. A protože ty staré filmy zas takové komerční trháky nejsou (vždyť je to furt v televizi!), nadabuje se to rychle a levně, chvíli se to prodává za normální cenu, po pár měsících se to ještě rychle zhodnotí jako příbal k nějakému deníku a hotovo! Dost možná pak tenhle nový DVD dabing odkoupí od videodistributora televize, protože ten její je sice dobrý, ale jen mono, a dneska už chce každý pěkný prostorový zvuk, a tak se kruh uzavírá.
Ale témata šetření na úkor kvality nebo forma na úkor obsahu nejsou žádným filmovým specifikem, to známe ze všech možných oborů, a nejenom u nás. Rozhodně bych si netroufal tvrdit, že se jedná o pozůstatek totality.
13. 03. 2008 | 13:48

Pavel K. napsal(a):

Pro pana Kozla: co když to není o penězích (cením si dabing tak vysoko, že jej prodám hodně draze), ale o tom, že ten svůj profi dabing prostě konkurenci prodat NECHCI?
13. 03. 2008 | 13:50

Petr Langer napsal(a):

Autor koukách chce být "in" ona je móda plivat na vše co je české že?
Jen bych chtěl doplnit, že pokud chcete dívat na film v originále tak tam titulky nemají co dělat jednak překrývají čtvrtinu obrazovky, režisér tam s nima nepočítá a dále je tu fyzické omezení oka které čtením nemůže naplno sledovat děj filmu(je to dokázáno odborníky, takže subjektivní nepodložené dojmy jednotlivců neberu), dále novější filmy se dělají v mezinárodních pásech, takže kdo by chtěl skutečný originál nesměl by tam mít titulky a hlasy ty tam dodabovávají sami herci hezky ve studiu, takže se i v originále může stávat, že hlas nesedí s mimikou obličeje. Navíc dabing preferují převážně vzdělanejší lidé, což je zjevné i v internetových diskusích obhájci originálního znění většinou svými mnohdy sprostými argumenty působí jako jednodušší lidé.
13. 03. 2008 | 14:13

Jan Kozel napsal(a):

Pavel K.: "Pro pana Kozla: co když to není o penězích (cením si dabing tak vysoko, že jej prodám hodně draze), ale o tom, že ten svůj profi dabing prostě konkurenci prodat NECHCI?"

V tom bych s Vámi souhlasil, z obchodního hlediska to zní logicky.

Divák pak ovšem zapláče, ale to už je na úplně jinou debatu.
13. 03. 2008 | 14:42

Jan Kozel napsal(a):

Petr Zenkl: "distributor se... obrátí na televizi s poptávkou na odkoupení onoho starého, "klasického" dabingu. Ta mu ho ale odprodat nemůže, protože vlastní práva pouze pro TV vysílání a v době, kdy smlouvy uzavírala, ani nikdo o DVD a možná ani o VHS nic netušil. Museli by tedy obejít všechny tvůrce, případně jejich dědice, dohodnout se na rozšíření práv, což by zadarmo nebylo, atd."

Pokud je i tohle důvodem pro vytvoření nového a často horšího dabingu (resp. překladu), pak se tomu distributorovi není moc co divit. Netušil jsem, že by to mohlo být až takto složité.

Sehnat si ty původní dabingy začíná být ale stále složitější, protože televize čím dál častěji odkupují ty nově vyrobené dabingy pro DVD a ty staré přestávají vysílat. V některých případech už asi nezbyde nic jiného, než si ten film sehnat na VHSce, propojit videorekordér s dvd rekordérem a přehrát si to.
13. 03. 2008 | 14:49

Jan Kozel napsal(a):

Petr Langer: "Navíc dabing preferují převážně vzdělanejší lidé, což je zjevné i v internetových diskusích obhájci originálního znění většinou svými mnohdy sprostými argumenty působí jako jednodušší lidé."

Takhle zevšeobecnit se to nedá. Někdo má prostě raději film s titulky, jiný/á zase zase s dabingem. Pokud film překládá někdo kvalifikovaný a zkušený, pak je to myslím úplně jedno. Nedá se říct, že titulky jsou lepší než dabing a naopak, v případě správného překladu je správné/přijatelné obojí. Rozumný a tolerantní představil/ka první skupiny na představitele té druhé nenadává a naopak.

Bohužel, v obou táborech se vyskytují poněkud jednoduše uvažující jedinci, extrémisté, "fundamentalisté," lidově řečeno "blbci," kteří se jednak ohledně těch druhých dokáží vyjadřovat jen v barvitých metaforách typu "kreténe podělanej" a jednak až fanaticky hájí svůj způsob překladu filmů.
13. 03. 2008 | 15:19

Horrido napsal(a):

Pekny clanek. Pro ilustraci doporucuji juknout v pondeli na Mrtvi jako ja (coz je mimochodem velmi, velmi dobry serial) a pak si na netu najit projev hlavni hrdinky v originale. Vyber daberky je katastrofa a v podstate tezky zlocin. Stejna odpornost se podarila CT i s Deadwoodem.
13. 03. 2008 | 20:10

Farley napsal(a):

Milý pane Zelený.

Jak je vidět, jste totálně mimo.

Filmové umění je hlavně umění jak udělat dílo, které si divák užije, rád se na něj podívá a když mu to něco dá do života, o to líp.

Všechny tyto účely ale potřebují, aby jim divák rozumněl.

Pokud přečte titulky, či umí anglicky, super, aspoň uslyší originální hlasy a dílo na něj zapůsobí do puntíku stejně jako na diváky ze země původu.

Avšak pro mnohé bývá příjemnější se na to podívat s dabingem.
Film s dobře odvedeným dabingem si užijí stejně, jako kdybi uměli perfektně cizí řeč.

To, že lidé jako Vy, co hledají v každém letním blockbusteru (ještě jednou připomínám: který si má užít) hromadu hlubších smyslů, kontextů a všeho možného to mají na světě zatraceně zlé Z Vašeho článku a neustálého hnidopišského vypichováni logicky vznikajících drobných odlišností je vidět, že tento názor ženete až do přílišných extrémů a jste schopen kvůli tomu filmový zážitek popřít i lidem, kteří z věkových či zdravotních důvodů titulky či originál nejsou schopni sledovat.

Radím vám jednu věc. Odstěhujte se do Anglie a dejte se ke kritikum. Tam se alegorie, hlubší smysly, kompozice a hromada dalších věcí zkoumá a bohapusté Čechy od vás budou na míle daleko.

My si tady ty dabované filmy užijeme za vás a všichni budeme spokojení. :-)

PS: Popřemýšlejte někdy, že byste měl třeba lehkou mozkovou disfunkci, nebyl se schopný naučit žádný jazyk (jinak byste byl vzdělaný a inteligentní člověk, to se nevylučuje) a do toho ještě špatný zrak. Byl byste stále proti dabingu, kdybyste viděl třeba na autobusové zastávce bavit se dva lidi o novém skvělém filmu?

:-)

S pozdravem, Farley.
13. 03. 2008 | 21:00

Efreeti napsal(a):

Ve clanku je jasna mystifikace...neni pravda, ze detske porady jsou ve finsku v anglictine...jsou dabovane stejne jako u nas!
13. 03. 2008 | 22:23

ffm napsal(a):

Ono nejde jenom o dabing, ale i to ten prasáckej televizní ořez, který z původního obrazu (pokud to v tomto AR není točeno) ponechá jen zlomek (jak se u nás říká - zbydou jen hlavy). Spousta lidí si myslí, že když má obraz přes celou bednu (4:3), vidí víc obrazu, než když je obraz promítát v originálním AR. Obě tyto věci mě bezpečně odrazují od sledování filmů vysíláných v TV (čestnou výjimkou budíž Filmový klub),k díky bohu za DVD a Blu-ray
13. 03. 2008 | 23:08

agent Pjotr napsal(a):

Celý článek je jen otisk populistické arogance, navíc s pravopisnými chybami.
13. 03. 2008 | 23:30

Adam Sporka napsal(a):

Pro Farleye:

Neda se v takovych bezesporu velmi nestastnych pripadech kombinace disfunkci pouzit Braillova radka, na ktere pobezi ceske titulky?
14. 03. 2008 | 15:42

bs8 napsal(a):

Šmarjá...a viděli jste někdy dabing v Polsku? To tady je to ještě pohoda. Navíc televize už není zdaleka jediným filmovým zdrojem, takže kdo nechce, tak se na dabované filmy nedívá...
16. 03. 2008 | 11:27

Déžé napsal(a):

Jakkoli bych filmy v originále (zejména v AJ) uvítal - právě kvůli AJ, musím s vámi (pane prof. Zelený, ačkoliv si vás velmi vážím) tentokráte nesouhlasit. Nedával bych dabingu (ejhle angličtina) politické přílepky. Jsem skutečně přesvědčen o tom, že naši dabéři (Moravec, Brabec, Zavadská aj.) jsou min. o třídu lepší, něž mnozí herci v originále. Že nedabují emeričané, to je jiná. Luis de Funés by nebyl tím, kým ho udělal p. Filipovský nikdy!!! Taktéž jinou stránkou věci jsou někdy překlady, ale to není o dabingu - ten náš je nejlepší na světě a měli bychom na něj býti hrdí!
BTW: proč se zde kvůli potvrzení (viz níže) musí psát slova v AJ??? Nemáme česká???
16. 03. 2008 | 19:10

LEVAK napsal(a):

Pane Zelený promiňte,měl jsem o Vás lepší mínění.Po revoluci Vámi psané články zejména v tisku byly zajimavé.Teď však hodnota úrovně výše uvedeného příspěvku klesla nejméně o dvě třídy!
16. 03. 2008 | 20:55

Věžák napsal(a):

To je neuvěřitelná slátanina nekulturních a nelogických pitomostí, pane Zelený. Kam jste to jako vážený ekonom doklopýtal?

Je to odnárodněná intelektuálština člověka okouzleného ideou geokultury dominované jedním světovým jazykem, jedním "světem" bez jakéhokoli ohledu na finálního konzumenta, jeho jazykové schopnosti (u dospělých) i možnosti (u dětí)i jeho oprávněné kulturní potřeby.

Já osobně nechodím do kina či nesleduji TV film proto, abych si "početl". Na to mám knihu. Nebo si originál pustím na DVD. Chci prožitek bez rušivých momentů. Chci kvalitní dabing, chci mít možnost shlédnout i čínské, italské a další filmy bez titulků. Já se totiž ty i další jazyky už nenaučím.

40 let makám na angličtině. Mimo jiné mě to živí.Zvládám od americké, přes britskou, indickou až po australskou angličtinu. S africkou jsem ale v koncích. Po tolika letech praxe a 4 letech života v USA mám stále problémy s pouličním slangem, kterým je zejména US produkce nacpaná. A co říkáte Cockney English? Kolik myslíte, že je lidí v ČR, kteří by byli schopni v anglickém originále (bez dabingu nebo bez titulků) vůbec sledovat děj? Někde jsem četl, že asi 30% lidí nemá dispozice se jakýkoli cizí jazyk vůbec naučit. Co s nimi?

Šílím, kdykoli mi na Nově překládají slovo "officer" (v nevojenském kontextu) jako důstojník. Ale to přece není otázka dabingu, ale kvality překladu. Náš český dabing byl po léta hrdou součástí české kultury, českého jazyka, a jeho úroveň klesá úměrně s tím, jak u nás umírá česká kultura, péče o český jazyk a kulturnost projevu (viz např. vyjádření herečky Hlaváčové) a nahrazuje ji lidová zábava (showbusiness) a 95% US filmové produkce orientované na kulturní analfabety z chudinských čtvrtí US velkoměst a venkova. Ti plní kasy kin.

Je "One way trip" do americké masmediální kulturní plytkosti Vaším receptem na naši "světovost"?

Myšlenka, že dabing brání či omezuje člověka při zvládání jakéhokoli jazyka, opomíjí současné technické možnosti a existující nabídku trhu. Patřím zřejmě k TV spodině (nedá se nic dělat paní Kalábová), která nemá nic proti filtraci laviny amerických Shitů. Fucků a Sonofabitchů kvalitním českým dabingem.
18. 03. 2008 | 15:10

z Nemanic napsal(a):

Dabing tady je a bude. Nedovedu si představit, že originál nebo titulky uspokojí všechny diváky. Chce to kvalitní překlad děje a vhodný výběr dabéra. Pro ty náročnější, což je patrně většina diskutujících, najít formu přiblížení filmů s orig. titulky na obrazovku jinak než doposud. Ne všechny filmy jsou natolik intelektuální, kde dabing sníží jeho hodnotu. Těch 90% blbin, co pro mě někdo koupí, si klidně poslechnu s dobrým dabingem. Starší filmy s původním dabingem jsou ale nahrazovány novým překladem a obsazením dabérů a to je někdy katastrofa. Při stejném filmu se dovím o pár sprostých slov více, z džungle si posílají pozdrav do Prahy a .. zase za všechno mohou komunisti a Paroubek. Co tak zkusit známé rčení amerických filmů - jdu za prezidentem,informujte nebo spojte mě s prezidentem, to musí rozhodnout prezident a jiné. Kdo to rozhodne u nás?
18. 03. 2008 | 17:21

emission napsal(a):

No taky se mi tu pan profesor nezdá. Což taky přestat překládat knížky? Ten druhořadý póvl, co si nepřečte anglický (francouzský, čínský) originál si stejně žádnou kulturu nezaslouží.

Uznávám, Amerika to umí s penězi a s mocí (což jsou dvě skupenství téhož), ale nemůžu si pomoct, jak se začne dávat Evropě za vzor v kultuře, mám pocit, že je někde chyba.
19. 03. 2008 | 14:14

milanzeleny napsal(a):

Mým čtenářům,

vidím, že se dabingu jen tak nezbavíme, je to zakořeněné hluboce v duších mnohých. Ale právě proto jsem to napsal: abychom se neutopili ve své vlastní pohodlnosti a polopravdě, a nepřijali pajc a kopii namísto originálu. Ale, víte, ono je to vlastně jedno...
A ještě něco, pro mé čtenáře, kterých si velmi vážím:
Letnímu vánku o bouři, studniční žábě o moři a polovzdělanci o tom, co nikdy ve škole neslyšel, nevyprávěj.(Čínské přísloví)
19. 03. 2008 | 23:23

ChewieDC napsal(a):

Tvrdit, že v USA neexistuje dabing, je značně nesmyslné. Existuje, v USA se dabuje a spousta dabingů je také pěkně zprasená (zejména manga filmy).
29. 03. 2008 | 17:14

megatacud napsal(a):

Článek je spíš úsměvný. Zejména o tom, že v USA se nedabuje... tam se pro jistotu zahraniční filmy téměř nevysílají (kromě pár festivalů nebo fajnšmejkr kanálech) a když je nějaký dobrý natočí se raději plytký remejk:-)
30. 03. 2008 | 22:32

Otakar napsal(a):

Děkuji za inteligentní články hladící duši, které vyvolávají zasvěcené komentáře k nim. Nicméně Vaše články jsou spíše hozenou rukavicí resp. uměle vybranými rozpory jako např. dabing v. originalita nebo specializace v. devět řemesel. Důležité je přeci něco úplně jiného: hodnota, smysl a krása díla a jeho schopnost působit na diváka, tak aby dílo skutečně prožil a něco se v něm ozvalo. To, aby se tak opravdu stalo, ale není nic jednoduchého a rozhodně je zde více souvislostí než dabing v titulky.

Stále více se totiž směřuje k masovému konzumu, k co nejjednodušímu uspokojení, a u mnohých filmů opravdu netuším, co by na nich mohl dabing pokazit.
Osobně nenávidím některé překlady básní do češtiny, protože se naprosto ztratil původní smysl. Co s tím? Navíc chtít po skladníkovi ve šroubárně, aby uměl výborně cizí jazyk(y) je absurdní a komu o to jde, si dílo sežene jinak, třeba na DVD (viz reakce Káji a Jana Kozla). Chtít po televizích např. duální vysílání nebo, aby zvýšily kvalitu dabingů (např. aby bylo více herců najednou ve společných dialozích a ne jeden izolovaný a ješte s omezeným časem), případně aby se více používalo titulků, by mi připadalo naivní. To už bych rovnou raději požadoval kvalitní zprávy.

Některé dabingy mi připadali velmi dobré, a to přesto, že díla pak nejsou a ani nemohou být shodná s originály. To by se pak nemuselo překládat vůbec.
04. 04. 2008 | 02:41

F. Mikulec napsal(a):

Děkuji za komentáře pánům Janu Kozlovi, Věžákovi, J. Stmiskovi a paní Kačislavě. A k autorovi článku: Ani se mi nechce věřit, že něco takového může napsat vzdělaný člověk a dokonce profesor.
04. 04. 2008 | 14:48

Michal V. napsal(a):

Já se domnívám, že lze s autorem, panem Zeleným, v některých věcech polemizovat, ale nedomnívám, se, že byl samotným autorem psán jako
útok proti dabingu za každou cenu - spíše mi ledacos vyznívá jako zamyšlení se nad tím, jesli skutečně nestojí za to, shlédnout ten či onen film v originále.
Například od Polska je český dabing hodně pestrý - v každém případě do jisté míry odráží českou společnost, která z vlastního pohodlí upředností verbální projevy ve svém rodném jazyce, a která ve velké části nehovoří plynně anglicky.
Určitě bych autorův názor nijak nenapadal, má na něj stejné právo jako člověk, které ve své životě viděl třeba pouze české filmy.

Poukazování na to, že onen článek snad ani nemohl napsat vzdělaný člověk se mi jeví jako absurdní - pročpak by někdo nemohl vidět určité věci jinak ?

Autor také správně poukázal na nesmyslné paušální placení za TV přístroj - nelogické, nespravedlivé, ale v Česku i jinde v Evropě zavedené....
Co už je jednou někde vžité a zavedené, toho se lidé těžko vzdávají, proč ale na druhou stranu nezkusit něco jiného ?

V každém případě - kopie např. Rembrantova obrazu může být velmi zdařilá anebo zcela mimo originál - podobné je to nepochybně i s dabingem, kdy se
dabér samotný může velmi originálnímu stvárnění přiblížit, což bude působit ve výsledku pozitivně pro řadu lidi, kteří vnímají nějaký film třeba jen pouze jako kulisu a
nezachycují každý jeho detail - odnášejí si však poentu děje, pokud ji film má.

Závěrem - myslím si, že by možnost vidět dabovaný film existovat měla, ale pokud je to v možnostech člověka, měl by spíše upřednostnit originál. Alespoň to zkusit ;o)
Některým to navíc může pomoci zlepšit k anglickému jazyku vztah - přecijenom jsou v Česku lidé, kteří anglicky nikdy nehovořili a ani žádný film
v původním znění neviděli - ale to už je široce společenská záležitost, ledacos o české společnosti vypovídající...

Hezký den - Michal V.
04. 04. 2008 | 17:30

bagr napsal(a):

" Ani si nevšimneme, že ostatní svět všechny naše Jany, Antoníny a Václavy úzkostlivě respektuje."

Good King Wenceslas looked out on the Feast of Stephen,
When the snow lay round about, deep and crisp and even.
Brightly shone the moon that night, though the frost was cruel,
When a poor man came in sight, gathering winter fuel.
06. 04. 2008 | 10:15

Winston Smith napsal(a):

Souhlasím s uživatelem Věžák. V první řadě je na vině špatný překlad. Je snad lepší, když na vás nesmysl vyskočí ve formě písmenek? Já osobně si dabing vybírám- podle titulu, nálady, ale i denní doby. A znám pár filmů, kde dabing strčí originál hravě do kapsy.
Třeba film SHREK- kdo viděl obě verze tak mi dá za pravdu, že Murphy nesahá Víznerovi po kotníky. A celkově je originál takový plochý.
Nebo film FARGO- opět barvitý dabing vs. ušlápnutý originál.
Nebo Funés vs. Filipovský? Překvapilo mě, o kolik zní dabing lépe, když jsem na DVD slyšel originál...
25. 04. 2008 | 17:30

Winston Smith napsal(a):

A neodpustím si souhlas s dalšími uživateli výše-

Ano, japonské animé se do EN dabuje jako na běžícím páse...
A ano, pokud se má asijský nebo evropský film podstrčit americkému konzumentovi, natočí se v EN rovnou jeho remake (ať jde k čertu autorův záměr se vším všudy ;o)
Zbytek světové produkce se k "vzdělanému a osvícenému" (hehe) US divákovi ani nedostane.

Váš článek je složený jen a pouze z polopravd...
25. 04. 2008 | 17:57

ondrak napsal(a):

Jenom poznámka k vašem takzvaně odbornému blogu.. Disney sám navrhnul udělat verze (nápisy na postelích, otevírání knihy..) takže to nebylo nějaké česká přechytralost a přijde mi absurdní spojovat fašismus s dabingem.
Ano mnoho seriálů filmů je špatně dabovaných, ale nemůžete šmahem odsoudit všechny.. už vám zde připomněli Funeese, Simpsonovi a Přátele ?
27. 04. 2008 | 15:31

grympy napsal(a):

Baví me se tu o ničení originálu dabingem, o ničení umění. To jsme přijali že všechny dabované filmy jsou umění? Že všechny filmy jsou umění? Byl jsem zastáncem titulky, po přečtení tohohle článku, místy dobrého, místy bludu cítím místy nezastupitelnou pozici dabingu a nutnost mít dabing, minimálně teď. Super názor je tady že děti by hned jak se naučí číst se měli dívat na anglické pohádky? Děti co umí trochu číst jsou tak 8-9 let staré, tyhle děti se taky ale potřebují učit ještě česky, zdaleka není jejich jazykový vývoj v tomhle věku hotov.
27. 04. 2008 | 17:40

Pepek napsal(a):

Dobrý článek!s autorem plně souhlasím, každej říká, že tím čeština vymizí...ale kdeže prosím vás, kam by mizela!já taky prostě nemůžu poslouchat českej dabing, jelikož to ubírá na kvalitě zvkuku ve filmu, kolikrát tam ani není slyšet to co v originále, nemyslím jen mluvené slovo.kdo se zajímá o film určitě to ví!a taky mě někdy pobaví překlad cizích jmen. viz film Transformers, tohle mě naposledy pobavilo!ale je toho více! čeština je pro mě vyjímkou jen v amerických animácích, tady jí schvaluju, protože není nad český humor...no prostě at si udělá každej sám obrázek o našem slavném dabování!
27. 04. 2008 | 19:29

Leon napsal(a):

1/ Tato diskuze má smysl v případě, že se bavíme o opravdových uměleckých dílech - v případě filmu a TV tedy o jednom procentu - nebo promile? -produkce (jsem optimista). 2/ A co literatura? To skončíme s překlady? Zde podle pana profesora ničíme vlastně to jediné, co má! Jazyk a obsah. Vždy se v odborných kruzích tradovaly dobré a špatné překlady. O čem se tedy bavíme? Princip je pořád stejný! Je Bach lepší od Gardinera nebo od Karajana... nebo od Bacha?
27. 04. 2008 | 20:58

Tom napsal(a):

Vždy bude v populaci existovat velká skupina lidí,která angličtině rozumět nebude.Ne každému se chce číst titulky.Já osobně mám dabing rád.
30. 04. 2008 | 23:20

Satan napsal(a):

Dabing je dobrý. Nedivím se, že v USA není. Copak oni se budou zabývat jiným jazykem než vlastním? S tou angličtinou je to stejně nepěkná věc. Mělo se celosvětově učit esperanto. jednoduchá a skvělá řeč, stejné podmínky pro všechny, nikde houfy překladatelů. Ale to je naivní, jistě. Copak svět se řídí rozumem?
05. 05. 2008 | 19:28

Honza napsal(a):

To: Milan Zelený

V mnohém s Vámi souhlasím, v lecčems ne, nebo neuvádíte přesné informace. S tou Skandinávií by bylo vhodné napsat, od jakého věku určení nejsou dětské pořady dabované. Bude to, dle mého odhadu, asi tak od 7 - 8 let. Nejsem si ale moc jistý, co děti potom mají třeba z Kačera Donalda - právě kvůli tomu tříštění pozornosti. Ale to je otázka pro a proti.

Každopádně o polských filmech nepíšete pravdu. Pokud se jedná o vysílání polských televizí, tak žádná nevysílá polské filmy s anglickými titulky. (Ani s žádnými jinými. Skryté titulky pro neslyšící nepočítám.)

Je možné, že jste měl na mysli TVP Polonia, tedy program polské veřejnoprávní televize vysílaný pro Polonii, tedy početnou polskou emigraci, přes satelit (případně jinými cestami). Ano, tam jsou polské seriály, a i filmy, s anglickými titulky. Je pravda, že tento program lze naladit i v Polsku a využít tedy jeho možností (jak Poláci, tak i cizinci). Hlavní účel je ale jiný - oni to titulkují proto, že 2. a 3. generace emigrantů už polštinu ovládá často jen pasivně, nebo dokonce velmi symbolicky. Přitom si ale chtějí uchovat vazby na Polsko. Tedy nic proti tomu, ale jde o případ toho Kolji nebo Ostře sledovaných vlaků apod. v USA.

S anglickými titulky nejdou polské filmy ani v kinech. S výjimkou některých představení ve velkých městech, hlavně ve Varšavě, která jsou určená primárně pro cizince. Podobně to je ale i v Praze.

Jinak ale díky.
11. 05. 2008 | 21:17

Honza napsal(a):

To Milan Zelený:

P.S. K Polsku. Za úvahu by stálo zmínit rychlodabing, který se u nich používá. Tedy jeden herec (mám dojem, že všech 7 velkých/celoplošných TV stanic snad používá jednoho) čte všechny postavy. A to je tedy něco. ;-)
11. 05. 2008 | 21:21

čtenář tohoto blogu napsal(a):

Pane globální profesore Zelený,

z názorů formulovaných takovým stylem jako je Váš příspěvek, mě jímá strach. Strach, který pramení, s největší pravděpodobností, z úzkostlivého jádra Vašeho osobního světonázorového postoje a je, myslím si, že to můžete vědět, stejně jako všechny nevědomé emoce, společensky transmitentní.
Váš názorový projev dráždí nechtěně můj sympaticus a já nechápu, proč by si kdokoliv měl přát, dělat mezi věcmi rozruch.

S pozdravem

Rich Szikorz
21. 05. 2008 | 11:15

PeeBee napsal(a):

co je špatného na dobrém dabingu? originální hlasy většinu diváků zase až tak zajímat nemusí. kvalitní dabing je rozhodně lepší než špatný dabing a zcela jistě i než špatné/průměrné titulky.
kromě toho, hodně lidí titulky nepřečte, případně přečíst nestíhá - i pro ně je dabing spásou a ani nemusí být zvlášť dobrý (např. moje stará babička).
jak někdo poznamenal výše, dvd verze většinou nabízí volbu. osobně si vybírám titulkovaný originál, ať jde o jakýkoliv jazyk, ale mě zajímá zvuk toho jazyka, což ostatní třeba zajímat nemusí.
inu, nejlepší cestou, jak zavrhnout dabing a posílit titulky, je: všem těm hňupům bez vlastního názoru podsouvat dokola kolem, že dabing je nacionalistický přežitek a subtitles jsou zkrátka úchvatný purismus. budiž, ovšem i titulky je dobré kvalitně připravit. článek bohužel nic moc.

p.s.: co kdyby se někdo (filmový historik?) zabýval i změnami úrovně českého dabingu v čase??
21. 05. 2008 | 14:15

DG napsal(a):

Ten článek je úplně vedle, pane ekonome. Raději to nikde neříkejte, nebo se vám všichni budou smát. Hlavně to s tím F. Filipovským. To Vám ujelo.
26. 05. 2008 | 14:34

Tal-Rasha napsal(a):

Já už jen z vlastní zkušenosti s dabingem radši upřednostňuju originál, protože jsou filmy, u kterých dabing snižuje kvalitu víc než by bylo zdrávo.
17. 07. 2008 | 13:18

Kaktus napsal(a):

Dabing je fakt hrozný. Znám sice 2 světlé vyjímky Červený trpaslík a Simpsnovi, kde mě to fakt baví víc česky než originál, ale to bude hlavně díky tomu, že jsou to komedie.
01. 09. 2008 | 21:08

Rea napsal(a):

Češi jsou národ nevěrný. Před několika lety zde vládlo Rusko. Učilo se rusky, Rusko bylo vzorem.

Nyní je situace stejná: idolem je Amerika, učí se anglicky.

Odmítám se přizpůsobovat tomuto stylu. Já jsem ČEŠKA a tím pádem je můj rodný jazyk ČEŠTINA. Já se za ni nestydím jako autor článku. A že filmy překládají osoby se znalostí českého jazyka stejnou jako je IQ některých členů diskuze zde? To už je o penězích a počítám také problém někoho jiného.
05. 10. 2008 | 20:53

MirkaP napsal(a):

Do kina jdu ráda na film dabovaný. Tam totiž jdu primárně za obrazem, doma takového obrazu nedosáhne ani Leoš Mareš s jeho novou televizí. Takže se v kině ráda koukám a odskakování k titulkům mě v tom koukání omezuje. Navíc někdy bývá pointa celého dialogu napsaná dřív než vyřčená, to je pak na enóno.
Doma na DVD si ráda pustím titulky, protože na menší ploše to moje oko snadno zvládne. A pokud se mi film hodně líbí, pouštím ho několikrát dokola a pak dojde i na variantu "v AJ s AJ titulky", to už je o tréninku angličtiny podle Komenského (škola hrou).
08. 10. 2008 | 15:58

Josef Nožička napsal(a):

S článkem nesouhlasím a chtěl bych upozornit na dvě důležité věci.
Odrazovým můstkem příspěvku je teze, že dabing je dědictvím "totalitních" režimů. Autor uvedl, že prvním film byl dabován v r. 1949. Ovšem, poté jen tak "mezi řečí" se hovoří o "okupační" Sněhurce.
Rozhodně odmítán spojitost, minimálně našeho dabingu s nějakou "totalitou". Pokusy o dabing se v naší zemi konaly prakticky od vzniku zvukového filmu. V řadě filmů pro pamětníky můžete slyšet, např. při zpěvu, že se herci a herečky "nezpívají sami". (Vzorovým příkladem může být Nataša Gollová)
Nebo takový Gustav Machatý použil ve filmu Extase také dabingu.
Co se zahraničních filmů týká (odkazuji pro bližší seznámení na stránky http://www.dabing.info), první film se u nás daboval v roce 1933 - byl to americký film Na stopě.
Nyní k filmu Sněhurka a sedm trpaslíků - ten se v RČS promítal v r. 1938. To nepovažuji za dobu okupace a rozhodně odmítám, že obliba tohoto filmu Adolfem Hitlerem (byť samozřejmě takto článek formulován nebyl) byla důvodem, proč byl film dabován. Naopak, místo hanění by si tento čin zasloužil uznání, protože dětem tuto krásnou pohádku zpřístupnil, ba dokonce i Disneyovo studio bylo ochotno poupravit několik filmových okének.
Je dnes moderní ohánět se různými režimy, neboť ty se nemohou bránit, jsou nejvíce po ruce a jeví se ostatně jako společenská nutnost, protože "za to přece někdo může". Svědčí to ale o jistých rezervách ve vzdělání těch, kteří používají tento argument univerzálně.
Na závěr se chci vyjádřit k výpadu proti historikům a užíváním českých (či zčeštěných) jmen panovníků a dynastií. Není to výmysl historiků či nějaké lpění na archaičnosti, používání českých jmen u cizinců bylo v minulosti (i hluboké minulosti) naprosto běžné a nejen u nás. Uherská šlechta, když volila českého krále Václava III., také mu dala jméno László. (Lze to napadnout, že šlo o domácího panovníka, ale i u těch "cizích" se daný princip užíval.) V pramenech třeba z 16. století najdeme i zčeštěné jméno Aristotelovo, uvědomme si, že ne každý byl schopen to které cizí jméno vyslovit! Je to postup naprosto logický a především praktický. Je užíván dnes proto, že takto se tomuto panovníkovi v jeho době u nás říkalo, tak proslul, tak se o něm psalo, a pokud o něm chceme hledat informace musíme použít toto jméno.
Ostatně, jak se v Německu říká Přemyslovcům? Die Primisliden. Tímto pojmenováním jsou v Německu známí a myslím, že by hleděli velice nevraživě, kdybychom po nich chtěli přesný název.
26. 11. 2008 | 09:52

Isabella Tillet napsal(a):

Autorův článek možná působí trošku zaujatě, ale vesměs s ním souhlasím (jako bilingvální jedinec). Co se týče přechylování příjmení, to je opravdu hrozný nešvar, jinak než s "ová" se tady žít až do nějaké doby nedalo a zkuste si s pasem, který má příjmení s touto koncovkou, vybírat z účtu v Anglii. Pro ně jste jiný člověk. Zajímavé je, že Vám všem obhájcům češtiny nevadí stupidity typu - Jákl Vítová apod., což opravdu zaslouží kritiky...Nicméně k dabingu - mnoho z Vás tu hovoří o dobře dabovaném filmu - můžete mi prosím uvést příklad? Neříkám, že jsem shlédla všechnz filmz na světě, ale to, co jsem shlédla, to bzla tragédie!!!! Překaldatelé styďte se. Primárně to pramení z toho, že v této zemi se k překladatelství dostane jen "vyvolený", jsou to většinou lidé, kteří vůbec neznají nářečí, slang, protože v životě nežili v zahraničí, svoje překlady nekonzultují s rodilými mluvčími atd atd. A nadto neznají základní překladatelská pravidla, která se úzce prolínají s pravidly gramatickými, tudíž nejsou schopni správně přeložit jevy, jako je posun časů při souslednosti časové, frázová slovesa atd. Ale to platí i u titulků...Nejvíce mne fascinuje, když někdo vůbec pustí do televize film, kde se objeví časový titulek - 20th July a pod tím je 20. června. To je opravdu neskutečná ostuda... Jako příklady velmi bídně dabovaných (titulkovaných) filmů bych uvedla -Forrest Gump, Trainspotting, Full Monty (Donaha).
V předchozích příspěvcích někdo správně poznamenal, že to samé by se mohlo týkat knih. Máte pravdu... Viděla jsem spoustu ubohých paskvilů, jene z aautorů je např Ed McBain. Porovnat originál a překlad, to se člověk zhrozí...
A na závěr jedna dabingová ňamka - koukám se na dabovaný film (bohužel už si nevzpomenu název), spíš ho jen tak poslouchám, jako kulisu a najednou mne zarazí, když z televize slyším - Dej mu velkou hlavu...., tak se zadívám, vidím lísající se sekretářku ke jednomu z kolegů, který se jí snaží přimět, aby ho dalšímu kolegovi pořádně...........vy, co rozumíte trochu anlgickému slangu, jistě víte co...Nicméně paní překladatelka asi žije v nějaké izolaci....
Takže dabing - spíše ne, titulky ano, přece jen nemůžem očekávat, že všichni budou mluvit anglicky tak dobře, aby rozuměli filmům s nářečím apod, ale titulky kvalitní, od ldií znalých jak jazyka, tak prostředí...a ne děti politiků, co strávili rok v USA a myslí si, že budou překládat....
26. 01. 2009 | 23:19

Jaroslav Racek napsal(a):

Máte pravdu, já také nesnáším filmy dabované do češtiny, vždycky mi vadily. V jednom se však mýlíte. Píšete doslava: "Vtipné narážky, urážky, dvojsmysly a jiné hrátky s jazykem se často do češtiny (nebo z češtiny) překládají jen velmi obtížně." To je sice pravda, ale platí to ve stejné míře pro titulky - i to je překlad do češtiny (nebo do jiného jazyka), tedy problém je úplně stajný. Jinak souhlasím se vším, co ve svém článku píšte.
30. 01. 2009 | 17:26

Vladislav Černý napsal(a):

Děkuji za příspěvek pana Josefa Nožičky - věcný a poučný. Jednu historku k přechylování: Asi v roce 1994 jsme se jako rozhodčí z různých evropských zemí sjeli do norského Kristiansandu na sportovní turnaj. Byli jsme v hotelu ubytováni po dvou. Nahlížím do seznamu a vidím, že mám být na pokoji s rozhodčí, ženou z Lotyšska či Litvy - už nevím, ale s ruským příjmením. Povídám recepční: nevím, jestli to takto můžeme nechat, protože spolunocležník je žena. Recepční: jak to můžete vědět??? Jal jsem se vysvětlovat, že se jedná o ruské, tedy slovanské jméno a že my Slované (ne všichni - nechytejte mě za slovo) to máme tak vymyšleno, že když je na konci "ova" ... atd. Slečna na recepci na mně udiveně hleděla a asi jsem ji nepřesvědčil. Usoudila že problém se bude řešit, až pokud vůbec nastane. Popravdě řečeno, měl jsem silný pocit, že mně nevěří už jen z toho důvodu, že jsem z jakéhosi Česka, což je nějaká zaostalá země bůhví kde ležící. Jinak to dopadlo tak, že dotyčná kolegyně nepřijela a dvoják jsem měl pro sebe.
Nejsem lingvista, ale domnívám se, že čeština není jediným jazykem, který ve jménech rozlišuje pohlaví. V islandštině dostaneme automaticky přílepek "dótir" nebo "son" a je to.
18. 02. 2009 | 12:01

Jirka napsal(a):

No konečně se o tom prznění filmů na kterém se převážně živí herci kteří si jinde neškrtnou začíná mluvit. Znám Skandinávii a je to tam radost vidět (slyšet) jak děti umějí anglicky a to také hlavně proto že nedabují filmy.
26. 02. 2009 | 16:58

fakta napsal(a):

Dotaz na M. Zeleného:

Kolik procent filmů v amerických kinech nebo videopůjčovnách je neamerických?

Odpověď: 0,05%

Proč? Protože Hollywood a distribuční sítě nemají ekonomický a někteří ani kulturněpolitický zájem dávat oltář kapitalismu, místo na trhu, konkurenci, zejméne je li ze socanské Evropy.
Otázka: Je pravdou nebo není, že dokonce i v New Yorku, kde je Fordhamská univrsita, ani v san Francisku nebo Los Angeles, tedy na druhém pobřeží a o 3.000 mílích kontinentu mezi nimi, je jen žalostně pár, vlastně vámi, ikdyž v Evropě uváděných klubů, kde se jen extrémně úzká bohémská a intelektuální elita má možnost párkrát za rok na nějaký neamerický film podívat? Je to tak?
Otázka třetí a poslední: Kolik zanraničních filmů jakákoliv americká TV síť za rok uvede? Zádný? Tři? Jeden rok dokonce pět?
Proř to tak je?

Ano, v USA nemají problém s dubingem, protože tam zahraniční filmy do kon a před oči diváku skutečmě, z 99,95% nepustí.
02. 03. 2009 | 23:58

Václav Chadim napsal(a):

Autor zřejmě byl ušetřen nejkatastrofálnějšího příkladu dabingu a proto jej neuvádí. Viděl jsem to na švýcarské televizi - Pink Panther v němčině. Račte si představit hlas kohokoliv jiného v hlavní roli!
09. 04. 2009 | 09:13

Peter napsal(a):

Zaujímavé. Ale neexistuje odpoveď na otazky Milana Zeleneho, a vôbec, jeho
úvaha je zvláštna tym, ze hoci je naplnena hlbokymi pravdami, tie sa v
konečnom dôsledku vzájomne vylučujú a výsledkom je úplne zbytočný guláš. Koľko je na
svete filmov a koľko je na svete divákov, toľko je potrieb a možností
pretlmočenia obsahu. Aj miesto, kde je film sledovaný, znamená iné nároky na
stvárnenie. Neexistuje univerzálne riešenie a každé jedno zase prináša
obmedzenia pre každé ďalšie. Von z toho sa nedá. Až by som povedal, že
jediné riešenie je nenatáčať filmy vôbec... Ale žesnem, koľko ľudí nemá väčšie problémy, ako je tento. Ako deti sme to nazývali problematikou nesmrteľnosti chrústa...
10. 04. 2009 | 09:27

Mari napsal(a):

Dabování filmu spolehlivě sníží úroveň každého nadabovaného filmu ale spolehlivě nechá vydělat ,dabovacímu průmyslu, a jeho aktérům. Zajímavým výsledkem je, že naše porozumění světově nejpoužívanějšího jazyka - angličtiny je nižší než např. v rozvojové Africe apod.
05. 06. 2009 | 02:12

kk napsal(a):

"oboustranne slepy: to je jako ze zepredu a zezadu ...??
Jinak prechylovani v pripade neceskych obcanek je skandalni. Kdyz se ceska znicehonic zacne u nas nebo v cizine podepisovat bez -ova, ma z toho pekny pruser (zazila jsem na vlastni kuzi), to je jako byste se proste podepisovali falesnym jmenem. Reknou vam, ze vase jmeno je to, co mate v rodnem listu apod. dokladech. Tak proc se stejne pravidlo neuplatnuje v pripade cizinek? Argument se sklonovanim je absurdni - staci pred kazde prijmeni pridat treba "pani" a to sklonovat ("mluvila jsem s pani Clinton").
08. 06. 2009 | 05:23

kk napsal(a):

JInak ta teze, ze dabing je dedictvim nejake totality, mi taky prijde trochu z jineho sveta... Pripada mi, ze to je takovy ten manevr, ze "my za nic nemuzem, to oni". Treba se Cechum dabing libi, pane autore..? Ale ne, vy to urcite vite lip, jsou to prece sami "polovzdelanci" (viz vas citat pod clankem).
08. 06. 2009 | 05:34

Petr Čech napsal(a):

Kdo je ing. Milan Zelený?

Vážený pane inženýre,
děkuji za Vaši odpověď. Spíše než jako britský gentleman jste odpověděl jako soudruh z prognosťáku. Svými odpověďmi jste položil základ k rozsáhlým pochybnostem.
(na závěr příspěvku uvádím původní text MZ)

1/ Posměšky a arogance
Píšete: „Ti Češi, stále jen ventilují svojí malost a provinčnost; proto se mi do psanílehčího žánru tolik nechtělo“.
Často mluvíte o české malosti a provinčnosti v souvislosti se sovu velikostí a globálností.

2/ Akademický titul
Píšete: „Mám americký titul Profesor, ne český, stejně tak PhD a MS. Ing. z VŠE mi nebyl v USA uznán“.
Můžete mi vysvětlit od kdy se pracovní zařazení uvádí jako akademický titul před jménem?
Jak je možné, že se o tomto titulu nezmiňujete ve svém oficiálním životopise (podkapitola Vzdělání, tituly) http://www.milanzeleny.com/... ?
Pokud Vám nebyl uznán titul ing., nemáte tedy žádný titul před jménem. V tom případě etiketa připouští oslovování jen jménem.

3/ Titul prof. na Vaší vizitce
Píšete: „Osobní vizitku nepoužívám, ale občas mi ji někdo udělá, podle svého.“
Osobní vizitku jste mi dal na baťově konferenci. Tvrzení „někdo mi je udělal, podle svého“ je flagrantní výmluva nehodná dospělého muže.

4/ Fordham University z Bronxu.
Píšete: „Fordham U. je v Lincoln Center, ve středu Manhattanu“.
Vaše domovská jezuitská univerzita http://www.fordham.edu Fordham University, Rose Hill Campus Bronx, NY. Detašované pracoviště univerzity je na Manhattanu v univerzitním, uměleckém a kancelářském komplexu Lincoln. To nemění nic na skutečnosti, kde je sídlo Vaší univerzity a kde má převážnou část svého komplexu.

5/ Postavení na Fordham University v Bronxu
Po zadání Vašeho jména, na stránkách Vaší domovské univerzity, je vypsáno deset odkazů. To nesvědčí o rozsáhlé činnosti a významném postavení.
http://google.web.fordham.e...

6/ Nesrovnalosti v životopise
Píše se: http://www.darius.cz/ag_nik... „… na studium v USA, již v srpnu 1967 (lodí Queen Elisabeth). V roce 1964-65 sloužil jako podporučík čs. armády, oddělení samočinných počítačů, kybernetiky a řízení na MNO v Praze“. Na http://www.milanzeleny.com/... uvádíte: 1964-1967, Československá akademie věd, Ekonomický ústav v Praze, Ekonometrická laboratoř; Vědecký pracovník.
Vaše působení na AV tedy nemohlo být čtyřleté. Je nutné odečíst základní vojenskou službu a zohlednit Váš odjezd 08/1967.

7/ Ekonomické vzdělání
Píšete: „Ekonom nejsem z VŠE, ale z U. of Rochester.“
Ve Vašem životopise http://www.milanzeleny.com/... uvádíte, že jste vystudoval „Kvantitativní metody, politická ekonomie, finance (Vysoká škola ekonomická v Praze, 1964). Jste tedy ekonom z VŠE. Dokonce jste vystudoval politickou ekonomii.

Pokračovnání níže.
10. 08. 2009 | 12:02

Petr Čech napsal(a):

8/ Publikační činnost
Píšete: „Přes 450 publikací a 30 knih, nebudu vám z nich vybírat.“
Nemohu posoudit validitu publikací za 40 let Vaší pedagogické práce v USA. Mohu posoudit validitu publikací, kterými se prezentujete v ČR.
Publikace: Cesty k úspěchu (Trvalé hodnoty Soustavy Baťa). Jedná se o velmi útlý autorský text, který porušuje autorská práva, přinejmenším dobré mravy. Kniha je kompendiem citátů Tomáše Baťi s Vašimi komentáři. Není pouze Vaší publikací ve smyslu autorského zákona. Autorský zákon rozlišuje hlavního autora(y) a ostatní autorský kolektiv. Takovéto publikace se označují například: Milan Zelený (ed.), nebo se zdůrazní, že jde o citáty a ne souvislý akademický text. Můžete nám představit nakladatelství Čintámani?
Publikace: Neučte se z vlastních chyb …(Pohlednice z druhého břehu). V recenzi časopisu Ekonom není Vaše kniha doporučena ke koupi. Doporučuji čtenáři tuto knihu zakoupit, aby se mohl přesvědčit o Vaší osobě.

9/ Všeznalství
Píšete: „Nevím co je špatného na všeznalství - je to věe jen poptávka a nabídka“.
Výstupem všeznalství je faktická hlubší neznalost širokého spektra předstíraných oborů. Je to hra na intelektuála. Všeználek se neopírá o hlubší erudici, ale o široké množství pseudohodnot (jsem velký, citovaný, uznávaná, globální, dlouholetý, mám šest akademických titulů).

10/ Snaha o sebeprosazení
Píšete: „Do ODS či jiné strany jsem nikdy nechtěl, vždy jaem vystupoval proti nim“.
Usiloval jste o angažmá v několika politických stranách. Vyvíjel jste silnou touhu sebeprosazení ve veřejném životě. Vaše touha byla tak silná, že jste usiloval o založení vlastní politické strany.

11/ Mezinárodní citace
Píšete: „Mé publikované práce … jejich kvalitu hodnotí akademická obce, tj. mezinárodní citace (v ČR jsem na 1. místě).“
Je ostudou akademika toto zmiňovat. Svědčí to o nízké etické a akademické úrovni. V příslušném sumáři jsou uváděni „čeští“ akademičtí pracovníci, kmenově působící jak v zahraničních, tak na domácích univerzitách. Toto kvantifikativní měřítko je nutné důrazně odmítnout. Postavit naroveň amerického akademika s českým je podpásové. Moc dobře víte jak je pro našince několikanásobně obtížnější se do impaktovaných médií dostat. Autor tohoto sumáře flagrantně pochybil ve zvolených badatelských metodách. Validní bude Vaše umístění v USA. Na jakém jste místě?

12/ Můžete napsat několik slov o Vašem spise u STB.

13/ Neodpověděl jste mi na otázku. Jakou akademickou funkci zastáváte v USA (mimo pracovní zařazení řadového pedagoga)?

Váš Petr Čech Běhounek.

V diskusi k článku: Prázdniny “globálního” profesora - a je z toho fejeton… 07.08.2009 18:44:00 milanzeleny napsal(a):
Čech Běhounek
Ti Češi, stále jen ventilují svojí malost a provinčnost; proto se mi do psanílehčího žánru tolik nechtělo. Mám americký titul Profesor, ne český, stejně tak PhD a MS. Ing. z VŠE mi nebyl v USA uznán. Osobní vizitku nepoužívám, ale občas mi ji někdo udělá, podle svého. Fordham U. je v Lincoln Center, ve středu Manhattanu, předtím jsem byl 10 let na Columbia U. Ekonom nejsem z VŠE, ale z U. of Rochester. Přes 450 publikací a 30 knih, nebudu vám z nich vybírat. Do ODS či jiné strany jsem nikdy nechtěl, vždy jaem vystupoval proti nim. Na UTB mám zahraniční doktorandy v CAEV. Mé publikované práce nic nápadně nepřipomínají, určitě ne práce jiných lidí: stačí si namátkou jednu přečíst. jejich kvalitu hodnotí akademická obce, tj. mezinárodní citace (v ČR jsem na 1. místě). Nevím co je špatného na všeznalství - je to věe jen poptávka a nabídka. Komunbisté mi zřejmě nikdy nezapoměli a nezapomenou, že jsem odešel. Ale já jsem odešel rád a s chutí. Nadávek a nálepek jsem v Česku schytal až až, takže mi nevadí, jen mi je líto té neinformovanosti a neznalosti, tak jako každému profesoru. Jediné povzbudivé je že těch Čechů Běhounků je stále méně, i když anonymní blogy jim nabídly "druhý dech".
10. 08. 2009 | 12:03

Petr Čech napsal(a):

Největší pokrytectvím Milana Zeleného je to, že předstírá, že je ekonom.

Nemám rád když se za vědce prezentují odborníci na management a personalistiku.

Nedovoluji se obrátit proti těmto významným humanitním oborům, ale aureola, kterou okolo se šíří, oslňuje tak silně, že není vidět slabost některých líbivých frází.

Sledoval jsem vystoupení pana inženýra a pana profesora Švejnara v pořadu Otázky Václava Moravce. Došel jsem k závěru, že je načase přesunout obor management (odborné zaměření viz http://milanzeleny.com/?bio... Research interests, Orientation) na fakulty humanitních studií a nespojovat jej s ekonomií. Důvody, které mne k tomu vedou, jsou líbivé fráze, které uvádím níže, ve vypsaných citacích pana inženýra.

„Neberte vážně ekonomické poučky“.
Co místo nich nabízíte? Jakou teorii se Vám podařilo vyvrátit?
Odpověď pana profesora Švejnara: „Tady musíme být opatrní, protože je pravda, že burzy rostou předtím než začne růst celková ekonomika. Ale též víme, že burzy často stoupají a znovu klesají během ekonomické recese“.

„Struktura ekonomiky… bude vypadat úplně jinak“.
Ano to bude! Jak plyne čas, tak vše vypadá jinak. Jen Váš vzhled na fotografiích, kterými se prezentujete, vypadá již čtyřicet let stejně. Jaká je Vaše vize ekonomiky za X let?

„Nové ekonomické modely se objeví, způsob chování, způsob regulací, nové produkty se objeví, nové podniky se objeví“.
To je specifikace Vaší ekonomické vize?

„Krize je přirozenou součástí kapitalistického systému, pořád se na ní díváme jako na nenormální úkaz… nechápeme, že provádí důležitou funkci, očišťuje neefektivnost… Měli bychom udělat největší práci krize bez krize“.
Výborná myšlenka! Můžeme ji slyšet v každé manželské poradně. Manželská krize se přirozenou součástí života, pořád se na ni díváme jako na nenormální úkaz…Měli bychom udělat největší práci krize bez krize. Více společně mluvit, trávit společně více času.

„Často se říká, že tato krize není naší vinou, byla dovezena… předchozí konjunktura byla dovezena, tehdy jsme neříkaly, že je to dovezený…“.
Neznám žádného ekonoma, který by takto popisoval konjunkturu. Nikdo nezpochybňoval, že jsem proexportní ekonomika.

„Mnoho podniků nám z vlastnického hlediska nepatří“.
Populismus nehodný „globálního létajícího profesora“. Většina prvorepublikových podniků byla vytvořena díky židovskému, německému, francouzskému a anglickému kapitálu. Nejde o to kdo, ale jak.

„Dnes nejde o obnovení automobilového průmyslu, ale také o přechod a transformaci, nové typy automobilů, nové typy produktů, nové typy služeb, jsem v pozici, kdy nemáme rozhodovací přednost… Kdybychom měli své vlastní automobilové vlastníky, kteří by řekli ano, mi se na ten svět napojíme, mi půjdeme do této nové éry naplno, tak bych neměl obavy, ale jelikož mi toto nemůžeme, tato rozhodnutí dělat, tak jsem odsouzeni na ten vnějšek, jak oni se rozhodnou, a má zkušenost mi říká, že tyto nové produkty si budou spíš držet u těla a mi budeme dostávat ty výjezdový série“.
Nelze než souhlasit! Bylo by skvělé, kdybychom vybudovali automobilový koncern. To co zbylo ze Škodovky bylo možné zprivatizovat, do českých rukou (přihlášen byl majitel Poldi Kladno Stehlík), nebo prodat zahraniční společnosti. Dnešních 10% HDP Škody Auto není kritiky hodné. Jak vlastnická struktura ovlivňuje ekonomickou prosperitu firmy? Kolik automobilek je v převážném vlastnictví národa jejich vzniku? Jaký badatelský význam mají tyto líbivé fráze? Pan inženýr zde představil (v druhém díle dále rozebírá) koncepci národního státu v ekonomice. Tuto koncepci zastával např. pan dr. Eduard Beneš, všichni víme jak to dopadlo. Kompletní antré (odkaz na závěr) poukazuje na značná pochybení v oboru automobilového průmyslu.

Pokračování níže.
10. 08. 2009 | 12:03

Petr Čech napsal(a):

„Tady si musíme uvědomit, že ten důvod bylo, abychom zabránili vysokým nákladům, jak tady zmiňoval profesor Švejnar. Ale to je spíš politická argumentace. Ono se vlastně těm vysokým nákladům tímto způsobem zabránit nedá. GM, který je vlastně ve vlastnictví státu, protože to nezvyšuje důvěru ve schopnost konkurenční toho podniku, čili jsme se dostali do situace, že jsme tedy propálily 50 miliard a stejně ten podnik jde do bankrotu“.
Odpověď pana profesora Švejnara: „Příklad ze Spojených států, má v sobě jeden důležitý element, když vláda tuto věc řeší, tak akcionáři ztrácí všechnu hodnotu svých akcií. To jsme zatím v Evropě neudělali. Vláda převezme automobilku, bude ji restrukturalizovat a potom tuto restrukturalizovanou automobilku prodá opět soukromým vlastníkům. Není to stimul!“

Výstup pana inženýra je imaginární hypotéza. Spíše než vědeckým závěrem je imaginární deskripcí.

Několik týdnů před vypuknutím finanční krize pan inženýr opěvoval sílu americké ekonomiky. Dnes vytváří opačný dojem. Být generálem po bitvě umí každý průměrný akademický pracovník, o čemž jsem přesvědčen ve spojitosti s panem inženýrem. Spekuluji o tom, že tomu bylo podobně v době privatizační.

Pan inženýr se prezentuje jako Baťovec. Podle toho jak osobně vystupuje, jak píše, jak se vyjadřuje o druhých, nemůže být Baťovec. T. Baťa, pověstný svou racionalitou, by jistě neschvaloval křižování světa „létajícího globálního profesora“ na čtyřhodinovou přednášku.

V žebříčku Českých ekonomů není zohledněn časový faktor, národní status domovské university a akademický obor pana inženýra, kterým je personalistika a řízení. Postavit naroveň amerického akademika, který si pěstuje sociální síť a usiluje o IF od 1967 a českého, který může usilovat od 1990, je nepřiměřené. Moc dobře víme jak je z české univerzity několikanásobně obtížnější se do IF médií dostat. Opravdu nám chce pan inženýr namluvit, že jeho 25letá práce redaktora v IF časopise a členství v devíti edičních radách IF časopisů, neumožňuje určitou „konkurenční výhodu“ k dalším IF médiím? Tato skutečnost devalvuje jeho umístění, vzhledem ke střetu zájmů. Zařazení pana inženýra mezi české ekonomy je selháním vědeckého úsudku a metodologie. Ještě nešťastnější je jeho exhibice tímto výsledkem. V případě pana inženýra by měl vyšší validitu žebříček amerických personalistů.

Pan inženýr již prokázal, že není schopný diskutovat tam, kde není uctíván. Jistě nedokáže reagovat ani na tento text.

V souvislosti s jeho spisem u STB, mne děsí informace na jeho stránkách v podkapitole Orientation, kde se zmiňujete o svém poradenstvím pro vládu SSSR.

Svatý Václave ochraňuj nás od poradců SSSR!

Váš Petr Čech Běhounek

Odpovědi pana ing. Zeleného najdete v diskusi: Prázdniny “globálního” profesora - a je z toho fejeton… http://blog.aktualne.centru...

Pořad lze shlédnout na: http://www.ct24.cz/vysilani...

Inspirováno: http://joch.blog.idnes.cz/c...
10. 08. 2009 | 12:04

Jan Princ napsal(a):

Takhle jsem se dlouho nepobavil. Guláš polopravd s nesmysly a smíchání jablek s hruškami na úrovni redaktora bulváru. Co nedovadu pochopit, že tento text mohl napsat "globální profesor" - pište prosím, čemu rozumíte, kde máte erudici a znalosti. Pokud ovšem vaše oblíbené slovo globální neznamená, že se cítíte rozumět úplně všemu, podobně jako jiný profesor v našem státě. Tento text je tak na úrovni maturanta, který si někde něco přečetl a spojil to dohromady. Už jen obyčejnému čtenáři se zjeví základní logické nedostatky. Hitler podle vás nařídil ze záhrobí dabing v Německu po roce 1945, stejně asi i ve Francii (kterou vůbec raději nezmiňujete) nebo to podle vás vlastně byli komunisté, kteří tam po válce krátce vládli? A v USA, kde se dabuje o sto šest také? Asi to uniklo McCarthymu... Doporučuji americké dabingy českých filmů. Podle vás je český dabing údajně jen napodobením ruského, ale jaký je a byl ten ruský? Povětšinou tzv. rychlodabing (voiceover), kdy jeden člověk se zpožděním přes dialogy znuděným hlasem čte překlad. Vám se to možná líbí, že to zachovává původní hlasy, mně ne. Takový ruský dabing se u nás neprosadil (narozdíl od Polska). Když je dabing dělán pořádně, je to samostatný druh umění, což vám uniká, ale jste ekonom a nikoliv filmový vědec. Mám rád kvalitní dabing, který je dobře přeložený a herci hrají, obdobně jako mám rád rozhlasové hry. Vám vadí, že se tím nepřijatelně mění tvář uměleckého díla. Dobře. Stejně tak mi ale vadí, že se podoba uměleckého díla v televizi nepřijatelně mění a deformuje vkládáním reklam. Proč o tom nepíšete? Asi proto, že jste ekonom...
12. 11. 2009 | 17:28

Jelena napsal(a):

Dabing je svinstvo. Naprosto s celým článkem souhlasím od prvního do posledního písmenka. Kdyby někdo vypálil všechna česká dabinglová studia, udělal by nám všem nedocenitelnou službu. Vážně nechápu, proč v tomhle musíme být za jeden z nejpitomějších národů na světě - chlubíme se jednou z nejlepších gramotností a přitom, jakmile dode na lámání chleba, téměř nikdo číst nechce nebo raději neumí. Všechno pěkně předžvejkat, protože my si přece nemůžeme pořádně užít něco, u čeho bychom museli, jaká katastrofa, číst.
01. 02. 2010 | 09:02

Poptropica napsal(a):

thank you very much
13. 02. 2010 | 20:24

vitamin shoppe napsal(a):

good article thanks you very much for youf information
09. 03. 2010 | 03:53

Hanka napsal(a):

Dabing mi nevadí, když je dobře nadabován a dobře přeložen.... Ale vícejazyčné filmy by se dabovat neměly!
23. 05. 2010 | 14:47

Hanka napsal(a):

Síč Karel, to je škoda, je to velice zajímavé :-)
02. 07. 2010 | 12:23

Remy Vlachos napsal(a):

Odsuzovat dabing, to je jako zatraceovat veškerou překladatelskou literaturu. Ti, kdo cizí jazyky znají, mají na výběr. To, kdo vládnou jen mateřštinou, ale mají právo si to užít jako to jen jde v rámci svých možností. A titulky film ochuzují. Tímto jsem jednoznačně pro zachování dabingu. Jsem ovšem kompromisní člověk, tak proč by to v televizi nemělo být dvoukanálově, jako na dvd? A věřte, že 90 procent diváků zvolí dabng.
15. 10. 2010 | 13:28

qqq napsal(a):

Pane, dobrá snůška nenávisti:-(
Mimochodem, to že je dabing Filipovského lepší než orginál neřekla nějaká JPP, ale jistý Louis de Funes de Galarza, když shlédl při návštěvě ČSSR na festivalu svůj film.
Že to nebyly kecy, tak následně jeho management si vyžádal všechny Filipovského dabingy, tak je skoro jistota, že viděl mnoho takových filmů.
Filipovský byl rozhlasák a divadelník a tedy uměl práci s hlasem, což Funes tak skvěle neovládal, protože byl především komik.
10. 01. 2011 | 00:02

Vitold napsal(a):

Jen tak mimochodem k prožitku z originálu. Ve filmu "The Passion of the Christ" mluví římští vojáci příšernou latinou s tak americkým přízvukem, že by bylo mnohem lepší je raději nadabovat.
11. 01. 2011 | 15:30

LSD napsal(a):

Pro vitold: V Utrpení Krista to není americký přízvuk. To je latina čtená italsky. Celý film se točil v Itálii a naprostá většina herců jsou Italové. Zní to divně, ale to "česká" výslovnost latiny cizincům taky. Ale upřímně: vy víte, jak mluvili římští vojáci v Palestině v 1. století n.l.?
01. 02. 2011 | 13:48

L.S.D. napsal(a):

Mimořádně výživný článek, oceňuji.

Není dabing, jako dabing.
Pokud mohu soudit - např. "Jistě pane ministře" z moderní doby - mohu vidět s českými titulky, i poslouchat v českém, výtečném dabingu. Obojí snesu.
Téměř kompletní made in a la Nova dabingovou produkci - opravdu nemusím. Nejenže bývá bez přívlastků nepovedená, navíc zápasí o místo na slunci s předchozím dabingovým zpracováním - to už radši titulky. Za což se asi marně přimlouvám.

LSD, 2011
27. 04. 2011 | 04:28

drzá držka napsal(a):

Proč se všichni tady vzrušují nad nějakým článkem nějakého Mr. Zeleného - Greena. Vždyť je to jenom ekonom a ti nic kloudného kromě krize nevymysleli.
09. 08. 2011 | 12:25

Honza napsal(a):

Pane vy jste hlupák, v ytady vlastně urážíte čechy co mají rádi dabing a nečtou titulky, že jen lidi co čtou titulky a nemají rádi dabing jsou kulturní.A mílíte se.Už v roce 1938 vznikl v Československu dabing a neaž v roce 1949.Chtělo by to aby jste víc četl a ne jen co jedna paní v Americe povídala a nebo bulvár.
V českém znění: Ella Rixová (Sněhurka), Oldřich Kovář (princ), Eva Vrchlická (královna), Robert Ford (myslivec), Karel Hradilák (zrcadlo), Ludvík Řezníček (Prófa), Antonín Zíb (Rejpal), Rudolf Hrušínský nejst. (Kejchal), František Nohel (Stydlín), Eduard Kašpar (Dřímal), Antonín Holzinger (Štístko).

Zvuk: Vilém Taraba
Střih: Jan Kohout
Hudební spolupráce: Miroslav Ponc
Překlad, české dialogy a texty písní: Erik Adolf Saudek
Režie českého znění: Miloslav Jareš
Vyrobily: Filmové továrny AB Barrandov Praha, výsledný mix The Walt Disney Studios Hollywood 1938
Takže tady nezatracujte dabing a neponižujte český jazyk.Není dobré když nám do kulturního dědictví a tím dabing je, kecá vlastně člověk který opustil svou vlast "EMIGRANT"
03. 03. 2012 | 11:10

Jerry napsal(a):

Nerikam, ze prechylovani cizich jmen je spravne, ale i nazor, ktery napaal Bambus je spatny. Prechylovani se pouziva i jinde, a i v jiste forme i v anglictine: Mrs John Smith je jeho manzelka, neni to zena, ktera se jmenuje John. Prvni jmeno manzelky se vubec nepsalo, proste prechylilo cele jmeno. Dnes uz to neni tak caste, ale v prvni polovine 20. stoleti bylo. Neco podobne ma i madarstina, ale taky se uz pouziva mene. Ve spanelstine se pouziva nekdy a v minulosti vic, de Gomez, "de" jenom u zeny, znamena to PRESNE "Gomezova".
04. 12. 2012 | 12:28

HonzaL. napsal(a):

No teda pane Zelený, to co píšete je jen snůška blbostí. Tak hezky po pořadě:
1.Potřeba dabingu nevznikla nějakou sovětizací či nástupem komunismu, ale nástupem zvukového filmu zač. 30.let a s tím souvisejícím příchodu cizích filmů do našil kin. Úplně první dab. film - Na stopě - vznikl r.1933. Po té vznikla řada dabovaných filmů, ale jelikož tehdy nebyla jedna silná filmová společnost(jako po válce Čs. státní film) ale byla spousta malých firem a státní podpora kinematografie tehdy neexistovala, nebyl nikdo ochoten pořídit nákladnou technologii záznamu zvuku a skutečně se dabing naučit dělat jako řemeslo.
2. Cena, za kterou musejí studia dnes dabing 1 filmu vyrobit pro soukromé televize, se často pohybuje do 50 000,- Z této částky se musejí vyplatit všichni-překladatel, úpravce, režisér, zvukař, střihač, produkční a všichni dabéři. Čtvrt milionu až milion je cifra nesmyslná. Za takhle směšné částky se nedá vyrobit kvalitní znění-proto je dnes u nás tak nekvalitní dabing.
3. Ano, vybírají se poplatky z tv i radia. Stejně tak je tomu i ve staré dobré Anglii. Nevidím v tom nic nenormálního.
4. Ano, dabing v USA neexistuje - ale proč? Kolik cizích filmů přijde do USA? Američani jsou zpovykaní svou filmovou produkcí a mimo jejich vlastní produkci přijde do jejich kin jen zlomek jiných filmů. A mimochodem je docela špatné že Kolja nebyl předabován do angličtiny, protože rodilý američan si asi těžko někdy vychutná autentičnost uměleckého projevu souhry češtiny, slovenštiny a ruštiny když není schopen rozeznat tyto jazyky jeden od druhého... A ano, titulky jsou levnější ale rozhodně ne v poměru 100:1.
5. Hádejte, kdo nám nabídl v r.1938 nadabovat americkou Sněhurku: Přímo její americká produkce! Byli to oni, kdo nás dabing tehdy učili. A také nabídli možnost úpravy popisků oněch zmiňovaných postýlek trpaslíků. To, že právě v té době už nestačili na Barrandově zřídit dabingové studio, byla vina okupace.
6. De Funés je umělec stejně jako p. Filipovský který ho daboval. Můžete si o tom řečnit jak chcete, ale popularitu a nesmrtelnost Filipovského dabingu většině našeho národa nevymluvíte ani kdybyste se stavěl na hlavu.
7. U dabingu nejde o vylepšení nějakého filmu. Dabing, ve své podstatě, má sloužit jako přinejmenším dobré a co možná nejvěrnější přetlumočení jinojazyčného díla.
8. Přirovnávat naše nejlepší dabéry k pornofilmu snad nepotřebuje komentář.
9. U překladu jmen jak v dabingu tak v knihách je vždy poněkud problém přiklonit se na jednu stranu. Dle mého by to mělo vždy vyplynout z určitého kontextu. Shakespearův Jindřich mě třeba za uši vůbec netahá.
10. Nesouhlasím s Vámi, že dobrý dabing způsobuje ztrátu citu pro vnímání uměleckého díla. Ztrátu citu pro vnímání způsobují titulky - ať si říkáte cokoliv - divák NENÍ čtenář!
11. Němci mají kvalitní dabingy. Když jsem viděl jejich verzi Nemocnice na kraji města, byl jsem příjemně potěšen.
12. Myslíte si že hrátky se slovy narážky, urážky, dvojsmysly apod. člověk neznalý jazyk originálu pochopí z maximálně zestručněných titulků? Těžko.
13. Všechny země, které jste vyjmenoval, hovoří germánským jazykem-tj. lidé se tam učí mnohem lépe angličtinu protože je původem jedné jazykové větve. Evropské země které do této jazykové oblasti nespadají, dabují: Španělsko, Francie, Itálie, my i další.
14. V USA se dabuje též - jak by třeba jinak ožily kreslené filmy? Jejich dubbing je úplně na vlas stejný jako náš dabing.
15. Říkat že za dabing v Německu může Hitler a v Itálii Mussolini je nezlobte se totální blbost.
16. Srovnávat dabing s malířstvím je nepochopení účelu dabingu. Dabing nemá primárně za úkol vytvořit nové filmové dílo ale být pokorným sluhou-tlumočníkem díla originálního.
17. Vaše slova o titulcích jsou ve skutečnosti přesně naopak. Titulky jsou maximálně zestručněný překlad-slovní hříčky, ironie apod. se tam často nedostanou, protože na ně zkrátka není prostor. A myslet si že si je domyslí divák nedobře znalý jazyk originálu je nesmysl.
18. Jediné s čím souhlasím je že titulky skutečně narušují vnímání díla. Dobře udělaný dabing má jednu výhodu-pokud je opravdu dobře udělaný, s láskou, divák si ani nemusí uvědomit, že slyší češtinu - a na takové dabingy jsem hrdý a díky nim můžeme děkovat za existenci tzv. české dabingové školy. Díky tvůrcům její epochy byly položeny základy dobré dabingové práce.
08. 04. 2013 | 05:31

Karatista napsal(a):

Pane Zelený, doporučuji si, než vůbec začnete psát, najít si významy slov která používáte. Filmový dabing znamená dabing filmů jdoucích do kin(tj. kino-dabing). To je však už 20 let, mj. i díky zrušení Barrandova, téměř mrtvá disciplína, výjimky jsou pouze u kreslených a hraných dětských filmů(Disneyovky, Harry Potter aj.) a i tak mají diváci kin u tohoto druhu filmů obvykle na výběr jestli shlédnou originál či české znění. To o čem tu píšete je televizní dabing, tj. dabing filmů a seriálů jdoucí dnes zejména na komerčních stanicích. Tj. dabing úplně jinou technologií, ale to je asi pro vás moc složité na pochopení, že ... A jedna otázka pro vás: Myslíte si, že by televize nechávaly vyrábět dabing, kdyby nebyla po dabingu poptávka?
05. 12. 2013 | 05:10

pinemfteyro napsal(a):

The UK Pavilion for the Shanghai Expo is one of the most brilliant and challenging pavilions on the 5.3-square-kilometer Expo site. It is also the one with the most ordinary basic shape, a cube, but one that glitters. [url=http://www.lyxochlust.com]tiffany outlet[/url] A journey to the Antarctica was so attractive that I just couldn't resist it, said Sun, adding that he had strong support from the family. [url=http://www.heartsinmind.net]Tiffany Jewellery outlet[/url] Experts have listed 20 herbs that are easy to grow in the local climate. They include wild chrysanthemums, mints, wolfberries and other herbs that can be eaten or used for tea. [url=http://www.permagrass.co.uk]cheap moncler jackets[/url] Eventually, Wuchuan police had to release her according to the law, but the police also sent officers to keep an eye on her while conducting an investigation into her crimes. About 750 members of the Shanghai Committee of the Chinese People's Political Consultative Conference participated in the opening session. It marked the start of a week where suggestions can be made to the government via committee members.

Security is the top prio-rity, said Xu Wenjie, director of trade and commerce department under the Shanghai Commission of Commerce. [url=http://www.dondusang-pontivy.fr]doudoune moncler femme[/url] Problems like these will be eliminated by the government in order to achieve the rubbish reduction aim, officials said. [url=http://www.sceneonscreen.co.uk]ugg boots sale[/url] AN official and a police officer in south China's Guangdong Province have been punished after a picture showing an alleged prostitute in handcuffs sparked public outcry. [url=http://www.saveursolidaire.net]cheap nike nfl jerseys[/url] Zhuchuan first made false deals to sell some 4,000 sets of bill-printing software at around 50,000 yuan per set to Weizhen, it was alleged. [url=http://www.eleonoraweb.it]Peuterey Sito Ufficiale[/url] CHINA'S Vice Premier Zhang Dejiang is supervising the search and rescue operations at the flooded coal mine in Shanxi Province. He arrived at the site early yesterday.

Less communication and increasing social competition should be blamed for people's spiritual suffering that led to suicide or, even worse, killing others, said Gan Mantang, a professor of sociology with Fuzhou University. [url=http://www.thejtinn.com]coach outlet online sale[/url] He allegedly told police they killed the judge just for a bit of fun. The three other suspects are still on the run. Guizhou police will escort the pair back to the province. [url=http://www.stemtechlabs.com]Tiffany And Co Bracelets[/url] The government would endeavor to resolve long-term structural problems while targeting urgent issues, Wen said. [url=http://www.unitedhorsemansfront.net]cheap nike nfl jerseys[/url] Nearly 3,000 National People's Congress deputies from across the country, and more than 2,000 members of the National Committee of the Chinese People's Political Consultative Conference, the top political advisory body, are present in the Great Hall of the People at the opening meeting of the Fourth Session of the 11th NPC. SHANGHAI today named its top 56 scholars and teachers from home and abroad, awarding them scholarships to work for the city over the next three years.
16. 12. 2014 | 03:50

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim Č Černoušek Štěpán · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gálik Stanislav · Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chmelař Aleš · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Němec Václav O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Witassek Libor · Wollner Marek Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy