“Informace nejsou znalosti.” (Kdo to řekl? Co to znamená?)

25. 05. 2008 | 22:23
Přečteno 14210 krát
Informace nejsou znalosti. (Information is not knowledge.)

Jde o výjimečně důležité rozlišení pro dnešní dobu globálních informací a komunikací. Na tomto rozlišení závisí naše postoje ke vzdělání a kultuře, řízení podniku, chápání ekonomiky, individuálního rozvoje, hodnocení výkonu a úspěchu, rozhodování, atp.

Pochopit, že informace nejsou znalosti je jedním z nejdůležitějších poznání, které můžete sobě, ale hlavně svým dětem, poskytnout. Česko je dodnes společností výrazně informační, ne společností znalostní. Projevuje se to ve všech oblastech individuálního a společenského života.


Máme zde občas problém s populární češtinou. Anglické knowledge totiž překládáme (a chápeme) široce, jako znalosti, vědomosti, um a často – jako informace. Dokonce si někteří “vědci” přeložili “knowledge society” jako společnost vědomostní. Bohužel se to ujalo a tak se rozdíl mezi informacemi a znalostmi dále zamlžil.

Český výraz, který nejlépe tento podstatný rozdíl zachycuje je: “Vědět neznamená umět”.

Většinou cítíme ten rozdíl již intuitivně: informací může být příliš mnoho, můžeme jimi být přetíženi (t.zv. information overload). Lze říci “Mám příliš mnoho informací”. Znalostí však není nikdy dost, výraz knowledge overload neexistuje. Jen někteří z nás by tvrdili “Znám příliš mnoho. Umím příliš mnoho. Vím příliš mnoho”. Cítíme, jsme-li normální, prudký a zásadní rozdíl.

Jelikož čeština mezi informacemi a znalostmi rozlišuje jen intuitivně, je třeba si to výrazné rozlišení, ve smyslu kategorického soudu v názvu článku, definovat. Jinak by nám význam a dopad tohoto rozdílu unikal ve světě, kde znalostní společnost, znalostní ekonomika, znalostní podnik a znalostní pracovník dominují. Jinak stačí nahradit slovo znalostní slovem informační - a je “vymalováno”, až do té zpackané “Lisabonské strategie”.

Jelikož jde o jeden z oborů, kterým se zabývám, zkusíme krátce shrnout alespoň ten rozdíl, bez odborných detailů: existuje dnes již celé odvětví ekonomie a řízení, t.zv. Knowledge Management (KM), nebo Řízení znalostí, které výrazně ovlivňuje globální ekonomiky.

Definice: Znalost (schopnost, um) je účelová koordinace akce.
Informace je symbolický popis akce.

Znalost je tedy umění vařit (skutečná, koordinovaná akce), informace je kuchařská kniha (popis).
Vše, co mohu zapsat, popsat nebo digitalizovat (slovo, obraz, zvuk) je informace. Informace tedy představuje vstup (a někdy i výstup) do procesu koordinace činností. Informace (kuchařská kniha) je vstup, znalost je proces (činnost, čin, akce). Vařit umím ne proto, že jsem si přečetl kuchařku (informační vstup), ale proto, že umím řídit a koordinovat proces vaření. Informace jsou pouhými vstupy do znalostního procesu koordinace činností. Dosažení vytčeného účelu skrze akci (tedy ne jen na papíře) je jediným důkazem či manifestací praktické, použitelné znalosti. Vše ostatní je informace.

Ten rozdíl jsem pocítil jako student, když jsem z pražské VŠE odešel na University of Rochester. Byl jsem na VŠE nejlepší ve statistice (a valediktorián ročníku), tak jsem jel do USA s notnou dávkou českého sebevědomí. Rozhodl jsem se absolvovat kvalifikační zkoušku ve statistice, abych se vyhnul drahému kursu. Statistika je statistika všude na světě, říkal jsem si – než jsem zjistil, že jsem byl poctivě vzdělán jako “ukecaný chytrolín”: samá informace, žádné znalosti. Propadl jsem hned první zkoušku v USA.

Věděl jsem všechno o statistice. Znal jsem regresní koeficienty, uměl je definovat, interpretovat i matematicky odvozovat; věděl jsem přesně k čemu je používat a jak interpretovat výsledky. Jen jsem je neuměl použít. V USA se mě při zkoušce nikdo na informace neptal. Byl tam nějaký příklad o prodávání zelí, spousta dat z prodejů a tržeb, a já měl doporučit jaké zásoby zelí jsou nutné pro příštích 6 měsíců. Já ani nevěděl, že se tam má regresní koeficient použít, počítal jsem jako blbec nějaké “klouzavé průměry”. Pak už to šlo rychle, nebyl čas, zrudl jsem, začal se potit – uvědomil jsem si, že mám spoustu informací (asi až příliš), ale žádné znalosti. Styděl jsem se sám před sebou. (Nevím jaká je situace na VŠE a českých univerzitách dnes, ale tehdy se prostě biflovaly a šprtaly informace. Byli jsme jako chodící encyklopedie – a já ubohý v tom patřil mezi nejlepší!)

Měl jsem tedy hodně dohánět, vlastně všechno. “Američtí hoši” sice neměli moc informací, ale uměli klást otázky, formulovat problém, dát dohromady tým, navrhnout projekt a skončit s tržně žádoucím produktem nebo službou. To jsem já vůbec neuměl. Také jsem pochopil proč v USA zkoušky byly s “otevřenou knihou” – zpočátku jsem myslel, že se zbláznili. Pak jsem začal mít z “open book exams” posvátný strach: testovaly se znalosti, ne informace. (V ČR jsem s “otevřenou knihou” moc neuspěl, studenti věděli právě jen to, co je v knize – nebylo co zkoušet.)

Píši tuto osobní anekdotu proto, abych podtrhl rozdíl mezi informacemi a znalostmi. Informace jsou nutné, ale ne postačující. Účelem informací nejsou informace, ale znalosti. Stejně tak účelem vzdělávání nejsou informace, ale znalosti. V dnešní době jsou informace “komoditou” – jsou všude, v jakémkoliv množství a často zadarmo. Neposkytují žádnou konkurenční výhodu. Čeho není dost, jsou znalosti. Naopak, těch je stále méně, protože jsou jediným zdrojem konkurenční výhody, jediným opravdovým kapitálem v ekonomice (Peníze bez znalostí nejsou kapitál.)

Také jsem se naučil, že umět klást otázky je ve vzdělávání mnohem důležitější než umět na otázky odpovídat. Vědět Co nebo To (informace) je méně podstatné než vědět Jak (znalosti) a to ještě méně důležité než vědět Proč (moudrost). Od dat a informací, které jsou všude, se globální společnost přesunula ke znalostem a moudrosti, které jsou jen někde. I vzdělávací instituce se liší podstatně: některé předávají pouze informace (navíc zastaralé) a jiné učí znalosti pro budoucí akce. Opět, rozdíl je podstatný. (Jednou ze zásadních chyb Lisabonské strategie bylo, že chtěli dohonit americkou znalostní společnost, ale popletli si to se společností vědomostní: vědět přece neznamená umět. Společnosti přece nesoutěží v tom co kdo ví, ale jen a pouze v tom co kdo umí.

Proč si někteří lidé stále ještě chrání informace (navíc odněkud opsané)? Nevím. Vím jen, že americká MIT dala na internet popisy kursů, učební materiály, syllabi, případové studie, literaturu a texty přednášek, atd. Každý tak může získat všechny informace dostupné studentům na MIT. Přesto zájem a jednu z nejdražších škol na světě dramaticky vzrostl: MIT nedala na internet své znalosti. Informace bez znalostí je jako popis a obrázek pekingské kachny – bez šťávy, kůrčičky, vůně a božské chuti. Za to se dnes platí, ne za informace, ne za „kuchařky“.

Další zásadní rozdíl je v hodnocení. Já sám vím jestli znám nějaké faktum či informaci (Kdy byla bitva u Crécy?). Vím ale také jestli něco umím, jestli mám znalost? Tam už je to těžší, protože mé znalosti může ohodnotit pouze někdo jiný (rodina, expert, společnost, zákazník, trh). Sám o sobě nemohu říci, že něco umím – to hodnotí pouze druzí (a právě zde “sebechvála smrdí”). Mohu si třeba myslet, že umím vařit (mě osobně to chutná), ale nikdo mé pokrmy nekoupí, nepřidávají nikomu měřitelnou hodnotu. Vím ale najisto, že jsem přečetl a naučil se nazpaměť všechny recepty.

A pak jsou tu další komplikace. Informaci buďto mám, anebo ji nemám. Znalosti jsou však stupňovité, mám je chabé, dobré, excelentní nebo expertní. A navíc záleží na kontextu: mé znalosti jak připravovat perfektní vepřové koleno mě neuživí v Izraeli, stejně jako má schopnost analyzovat americkou poezii v současném Teheránu.

Znalosti jsou tedy definovány jako účelová koordinace akce. Vím a umím, protože dělám. Umím, protože dokáži koordinovat své činnosti tak, aby výsledek či produkt mého úsilí byly úspěšné (úspěšně přijaty a zhodnoceny na trhu). Tržní zhodnocení tak dává vznik užitečným znalostem. Umím-li lézt po palmách a srážet kokosové ořechy ve Finsku, pak z hlediska uplatnění v dané společnosti nemám znalosti žádné. Stejně tak umím-li psát sonety v Ugandě anebo reprodukovat vzorečky derivací v moderní společnosti. (Zde je opět trocha osobní “zatrpklosti”: než jsem odešel z Česka, měl jsem již asi 40 odborných publikací, mnohé v angličtině, mnohé matematické, ale nebyl jsem přijat do programu tzv. CSc – protože jsem neznal nazpaměť vzorečky nějakých derivací. Pan “profesor” se podrbal na hlavě a pak mě vyhodil. To, že jsem užití derivací znal a konceptům rozuměl nestačilo. Tak jsem šel.)

Zmínil jsem, že znalosti jsou nejdůležitější formou kapitálu. Uvedu k tomu jen zjednodušené duševní cvičení. Představte si dva kuchaře. Vybavíte je stejnou technologií (sporáky, hrnce, pánve) a stejnými surovinami (maso, zelenina, ryby, atp.). Poskytnete jim přístup k nejlepším informacím (kuchařky, databáze, statistiky) a dáte jim oběma stejné množství peněz (k dokoupení, doplnění, atp.). Jejich “kapitálové” vybavení by mělo být zcela stejné. Nasadíte jim bílé čepice a necháte je vařit. Není těžké si představit, že výsledky nebudou stejné (obzvláště jsem-li já jedním z kuchařů): u jednoho se staví fronty, lidé si chodí pro nášup, platí bohatě. Od druhého nechtějí nic, možná jen své peníze zpět.

V čem je ten rozdíl? V čem se oba kuchaři liší? Ve znalostech.

Jeden umí koordinovat všechny vstupy a proces vaření (umí) a druhý neumí (neumí). Ve všech ostatních kapitálech (peníze, technologie, ingredience, energie) se lze vyrovnat – jen ve znalostech ne. Znalosti jsou a navždy zůstanou primární formou kapitálu a trvalým zdrojem diferencovanosti a konkurenceschopnosti. Proto je vzdělání v moderním světě tak nadmíru důležité: ne informace (biflování derivací), ne vědomosti (čtení učebnic a příruček), ale znalosti (vymyslet, navrhnout, vyrobit a hlavně prodat a doručit nový výrobek či službu – anebo i myšlenku).

Moderní podnik obzvlášť potřebuje především znalosti, méně již data a informace, aby si mohl vytvořit výraznou a trvalou konkurenční výhodu, klíčovou schopnost či tržní pravomoc. Tradiční podnik postupuje často opačně: nakoupí řadu technologií, zavede četné funkce a shromáždí množství dat a informací. Pak nakoupí informační systémy a získané informace a informační toky si v podniku zafixuje. Pak si vypůjčí hodně peněz (“kapitál”). Nakonec zjistí, že mu chybí znalosti i moudrost k nalezení a dosažení správných cílů. Znalosti podniku nelze přizpůsobovat informacím: informace jsou pouhé vstupy do znalostních procesů.

V jednom z článků jsme si psali o důležitosti pravidel (“Pravidla pro žití”). Jelikož znalost je koordinace akce, je nutno postupovat podle pravidel řazení činností do posloupností, průběžné hodnocení akce a jejích výsledků. Tato pravidla koordinace umožňují měření a hodnocení kvality akce a výsledků, tedy kvality znalostí. Podle typů zdroje těchto pravidel si lze klasifikovat různé typy znalostí. Tyto základní typy jdou v angličtině pod názvy skill, knowledge a expertise. S dabingem do češtiny je to velmi riskantní, ale zkusit to můžeme. (V žádném případě nestačí slovník a prostý překlad: jde o význam.

Základní typy znalostí (ne informací) jsou dovednost (zručnost, um), znalost (uznaná schopnost, profesnost) a vysoká odbornost (expertíza):

1. Dovednost. Dovednost je účelová koordinace akce, kde pravidla jsou vnitřní, zkušenostní, sebedeklarované a sebehodnotící. Umím psát, číst a řídit podnik, protože má koordinace vyhovuje mým vlastním pravidlům hodnocení kvality. Dovednost může být i vysoké kvality, obzvláště je-li subjekt (nositel) náročný a sebekritický. Umět, být zručný, být dovedný v dosahování osobních výsledků však nestačí: společenské a institucionální zhodnocení je žádoucí. V některých kulturách nejsou uznáváni samouci, autodidakti, polovzdělanci a šamani.
2. Znalost. Znalost (v pravém slova smyslu) je založena na vyhovění vnějším pravidlům koordinace. Společnost, instituce, řemeslo a profese potvrzují a osvědčují společensky použitelnou znalost, ne pouhou individuální dovednost. Profesionál se umí podřídit pravidlům a kriteriím profese, laik, vesnický koumák a samouk ne. Dovednost přerůstá ve znalost pouze v kontextu společenského “oprávnění”. Podřízení se náročným pravidlům není slabostí, ale erbem profesionality.
3. Expertíza. Odbornost a expertíza jsou vyšší formou znalostí. Profesionál (ve smyslu profese, ne peněz), který zvládne pravidla koordinace akce tak, že získá schopnost a oprávnění tato pravidla ovlivňovat a měnit, dosáhl odborné znalosti. Pouze na této úrovni jsou znalosti schopné “učit” (ve smyslu měnit) existující systém pravidel a kriterií určujících kvalitu procesu a výsledku. Expert dlouhodobě určuje, mění a vymezuje pravidla své odbornosti.

I když laik, samouk a sebedeklarovaný “odborník” může být dovedný a cenný ve svém okolí, jeho činnost má pouze místní, provinční oprávnění. Pouze konfrontace s vnějšími pravidly řemesla, profese a odbornosti vede k tvorbě, uchování a rozšíření znalostí ve společnosti.

Na př. politika, management a business jsou žádoucí jako profese, na úrovni práva, medicíny, architektury, inženýrství, atp. Nejsou však rozpoznány a vyučovány jako profese, ale spíše jako osobní dovednosti, případně volné řemeslo. Kvalita je určována pouze výsledkem, ne pravidly znalostí a procesu. I školy managementu a podnikání by měly vychovávat profesionály. Podnikatelské fakulty by měly být porovnatelné s fakultami práva nebo medicíny. “Podnikatelská univerzita”, která by nepředávala jen informace, ale učila a certifikovala znalosti, zatím v Evropě neexistuje.

Již Edwin Land, vynálezce a zakladatel Polaroidu, nabádal, že každá podnikatelská škola by měla především podnikat, zakládat a řídit firmy. U nás propagoval opravdovou podnikatelskou univerzitu pouze Jan A. Baťa.

Problém s českým vzděláváním nejsou peníze, školné, učebnice, počítače, zkoušky, učitelé, publikace, atp. Tyto dimenze sice nestojí za moc, ale dají se změnit. Hlavní problém je základní (a snad i jediná) dimenze, která není v “Bílé knize” zmíněna: informace nejsou znalosti. Pokud budeme i nadále učit jen komoditní informace a graduovat “chodící encyklopedie” v éře internetu a komunikací, pokud se razantně a dravě nevrhneme na rostoucí potřebu umět, ne jen vědět, potud budeme zaostávat stále výrazněji. Pokud si budeme plést řízení znalostí s řízením informací, pokud co říkáme bude mít větší váhu než co děláme, pokud popis akce bude nahrazovat akci samotnou, pokud namísto znalostí budeme přenášet informace – pak se staneme společností dobrou tak pro různé TV hry, ale ne pro narůstající globální konkurenci v tom, co lidé dělají a umějí, ne v informacích, které si někde nákladně nabiflovali.

Váš,
Milan Zelený

Letnímu vánku o bouři, studniční žábě o moři a polovzdělanci o tom, co nikdy ve škole neslyšel, nevyprávěj.
Čínské přísloví

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Ročník 53 napsal(a):

Nemusíte umět vše. Podstatné je, že máte tu znalost, kde si jinou znalost naleznete.
V IT existuje například tzv. "Knowledge Base". Někdy jsou pracovníci IT konfrontováni s problémy, které nikdy neřešili, nebo jen výjimečně. Třeba problém v jazyce, se kterým pravidelně nepracují. Od toho mají tu bázi znalostí třeba na DVD, internetu, a zbytek už je na jejich dalších vědomostech a schopnostech.

Myslím si, že i znalost se dá považovat za informaci, když o ní víte a také víte, kde máte hledat. Pak by třeba znamenalo, že dobrý právník studující právnické knihy není dostatečně znalý, s čímž byste snad ani sám nesouhlasil.
25. 05. 2008 | 22:47

tata napsal(a):

moc pěkně napsane a hlavně srozumitelně i pro obyčejneho člověka jako sem ja,zkušenosti a vědomosti ktere umíte aplikovat do života děkuji moc zajímavý članek pro mně,přestože sem cely život bojoval s pravopisem dokazal sem se uživit na solidní urovni oproti jinym ktery vědí naprosto přesně jaké i,y napsat a to i 14 let v zahraničí jen s častečnou znalostí řeči těch zemí
25. 05. 2008 | 22:49

milanzeleny napsal(a):

Prosím, čtěte opatrněji. "Knowledge base" je pouhá informace: cokoliv je v databázi, digitizované nebo "kuchařka" je informace. Pake je v tom již jen zmatek. Právník studující knihy je znalý (má hodně informací), ale ne,že by "uměl". To přichází až s akcí, až s praxí. I ve společnosti, kde se mezi informacemi a znalostmi nerozlišuje bude lepší více čist a studovat a méně komentovat. Určitě své články nepíši proto, aby neobstály před takovými "argumenty". Obstály ve světovém klání a jen proto o nich píši - abych předal něco hodnotného.
Milan Zelený
25. 05. 2008 | 22:56

RUMCAJS napsal(a):

Nestačilo jenom napsat, pane profesore,že nestačí velikej hardisk, ale že je důležitej i software, který tyto informace zpracovává?

A je to!
25. 05. 2008 | 23:08

Ročník 53 napsal(a):

Pane Zelený, já jsem jen toho názoru, že nikdo nemůže umět do takové míry, aby nemusel sáhnou pro informaci, či znalost někam jinam. Když napíšu, že se člověk učí celý život, budete se mnou zajisté souhlasit. Byť by to byl sebevětší praktik ve svém oboru. Nechtěl bych, aby mě léčil lékař znající vše...

Jen vlastně říkám svými slovy, že rozdíl mezi znalostí a informací nemusí být kardinální.
25. 05. 2008 | 23:12

skála napsal(a):

Trochu nerozumím jak mám vařit se znalostmi, když nemám (aspoň v hlavě) kuchařku.
Myslím, že je zapotřebí jak znalostí tak jisté míry informací - a bohužel se pohybujeme ode zdi ke zdi, zatracujíce střídavě to či ono.
25. 05. 2008 | 23:18

Kuba napsal(a):

Vyborny clanek. Setkal jsem se s problemem informace/znalosti (akorat jsem jej dodnes neumel definovat) po prijezdu do UK. Ackoli jsem na seminarich exceloval (sypani nabiflovanych frazi), me eseje brousily spodni hranici pruchodnosti - 43%, 45%, atp. Na otazky - "co to je", "co tvrdi" ta ci ona teorie jsem odpovidal bez problemu. Kdyz vsak prislo obdobi eseju a vyucujici vytahli zakerny trumf - "aplikuj!", byl jsem ztracen.

P.S. Kdyz uz jste zminil to MIT, pridavam odkaz: http://ocw.mit.edu/OcwWeb/w...
25. 05. 2008 | 23:20

stále rebel napsal(a):

Vztah těch dvou pojmů je následující.
Vědomosti – jsou osvojené představy, pojmy, souvislosti, funkční a kauzální vztahy.
Znalosti – jsou prakticky aplikované vědomosti v určitém oboru činnosti.
Škola by měla dát studentovi nejen vědomosti, ale rovněž by jej měla naučit tyto vědomosti využívat, protože vědomosti bez znalostí jsou k ničemu.
25. 05. 2008 | 23:29

Taoiseach napsal(a):

Hezky napsané, děkuji, pane profesore, ale přece jen:

Informace nejsou "komodita" (ani v uvozovkách). To, s čím se obchoduje, není komodita "informace", nýbrž služba poskytování (zprostředkování nebo vyhledávání, chcete-li) informací. Dále: škola má především naučit jak se učit, tj. připravit studenta na celoživotní učení. Vědět JAK znalosti používat je nepochybně důležité, ale je otázka, zda to má učit škola - s ohledem na to, že má vedle businessmanů vzdělávat např. i badatele, učitele, umělce nebo všechny, které je možno zahrnout pod kvartární sektor.

Umět klást otázky, resp. moudrost (vědět proč) představují filosofický přístup, který nemá nic společného s používáním informací v praxi. Právě naopak - tázání předchází poznání, předchází nalezení informací. To jen na okraj.
25. 05. 2008 | 23:32

Mirka napsal(a):

Pane Zelený, jsem hloupá ženská a budu se hloupě ptát, T.G.Masaryk byl dle mého mínění člověk se znalostí, on ale přidává a staví ještě výš než znalosti mravnost.
Mravnost je podle něj schopnost řadit správně lidské hodnoty. Na blogu jiné právo jsem četla, že znalost v tomto oboru je rozšířena o nutnost orientovat se v kultuře, historii, filosofii. Tak mě přijde (jsem výtvarník) že výchova se spíše podobá umělecké než vědecké činnosti.
Židé i křesťané k tomu přidávají i nutnost přijmout MOUDROST - porozumění smyslu mého života z hlediska bytosti stvořené Bohem, jemuž budu odpovídat za svůj život.
Co si o tom myslíte?
25. 05. 2008 | 23:32

badatel napsal(a):

to autor,
bohužel i znalost je informace o té akci,tj, jak to dělat, jak to umět.
Váš článek neexaktním jazykem definuje pojem informace a znalosti.
Přitom pro informaci existuje exaktní definice ve smyslu Shannona, či von Neunmana atd.
Jako absolventa VŠE vás to zřejmě neučili, ale jako ekonomovi Vám musí být jasné, že sebelepší znalosti pro obchodování s akciemi Vám nejsou k ničemu, když někdo má proti Vám dopředu informaci, např. že ropa bude stát tolik a kolik v den D.
I znalost je pouze sekvence bitů tj. informace realizovaná CNS pro danou akci. To co popisujete je pouze slovíčkaření na úrovni maturanta.
25. 05. 2008 | 23:59

IvaGuy2 napsal(a):

Informace nejsou znalosti??? Obočí mám hodně vytažené jak se snažím vstřebat s vážnou tváří tenhle "důležitý" poznatek....Ohromeně přešlapuji, nezbývá mi než souhlasit s badatelem. Jde o slovičkaření, nic víc. Důležitost rozlišování mezi informací a znalostí mi uniká.......pochybuji totiž jestli mezi oběma vůbec nějaký rozdíl existuje. Píšete doslova: " I ve společnosti, kde se mezi informacemi a znalostmi nerozlišuje bude lepší více čist a studovat a méně komentovat. Určitě své články nepíši proto, aby neobstály před takovými "argumenty". " Tak a ted mi vysvětlete, proč vůbec sem píšete, když nestojíte o komentáře k blogu? Takový nakvašený a povýšený postoj, žasnu.
26. 05. 2008 | 00:28

Anba napsal(a):

Když už tolik vaříte, nedá mi to říci, že já jsem se naučila vařit podle kuchařek (knih), protože máti mi říkala "já si to udělám, ty se hlavně uč". Když jsem se v 18 vdala, neuměla jsem nic - ale uměla jsem se učit. Informace je můj přítel, umím vařit, péct, zavařovat, stříhat stromky, pěstovat a rozmnožovat keře, květiny a zeleninu, révu, šít oděvy, plést, háčkovat, vyšívat, opatrovat děti, sestavit rozpočet organizace a provést kontrolu hospodaření, udělat daňové přiznání, kupní smlouvu na převod nemovitosti, umím si najít zákony pro svou informovanost, dokonce umím to, co znám, sdělit jasně i jiným lidem. Pro mne je informace základem znalosti, jen je třeba nebát se ji použít a mít trpělivost.Nebát se , je snad to nejpodstatnější. Setkala jsem se s lidmi, kteří měli stejné informace jako já, stejné možnosti, možná i větší inteligenci, ale neměli odvahu převzít ani odpovědnost, dokonce ani střihnout do látky.
26. 05. 2008 | 00:55

klarasamkova napsal(a):

Ne, nejde o slovíčkaření. Jde o zásadní rozlišování. Trochu se mi sice poránu přiškvařil mozek, ale myslím, že jsem to pochopila. Uf. Díky. KVS
26. 05. 2008 | 05:16

F. Adamec napsal(a):

Slovo nebo cislo neni realita. Na skolach je mnoho teoretiku bez praxe zivota.

Kdo chtel CSc. musel na VUML.
Masaryk a Bata chteli stat pro 50 mil lidi, zneuzili k tomu valecny kapital Rakousko-Uherska-Ruska.

Clovek neni marxuv kapital, nebo kolonizovany otrok, ucelem pro valecne cile nekoho jineho. Muze se ucit od prirody.

Vykladovy slovnik je dulezitejsi nez prekladovy.

Cestina je znasilnena latinka.

Zdravi vas

F. Adamec
26. 05. 2008 | 07:30

milanzeleny napsal(a):

Vážení čtenáři,
vůbec nehoruji proti informacím: informace jsou vstupy a znalosti proces - a ten proces zdůrazňuji. A to jsem se opravdu snažil to zjednodušit. A nikdo se ani neptá, kdo řekl, že informace nejsou znalosti. Proto se v ČR budeme biflovat informace, kniha nekniha, bílá či černá.
Milan Zelený
26. 05. 2008 | 08:00

Ládik napsal(a):

Já znám rčení "vědět znamená hovno umět" a "kdo neumí, ten učí" - potažmo "kdo umí, ten robí" (promiňte nespisovnost). Teorie a praxe jsou 2 věci. Když se něco teoreticky naučím, neznamená to, že to umím udělat a prodat. Že něco umím, poznám podle toho, že si to někdo z valstní vůle chce ode mne koupit.
26. 05. 2008 | 08:04

ucitel napsal(a):

Ladiku: Ja to znam jinak: "Myslet, hovno vedet".
Mimochodem je celkem zabavne, jak si vsichni radi kopnou do ucitelu (ano, potrefena husa se ozyva) s tim "kdo neumi, ten uci". A zaroven jak vsichni, kteri delaji urcite delaji dobre.:-)
26. 05. 2008 | 08:40

Kalous napsal(a):

Kokoška (Rumcajs), Vy jste vůl.

Paralela - Mladé víno
26. 05. 2008 | 08:43

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Přesně formulovaný článek. Je příznačné, že i na něj se objevily reakce nepochopení jeho smyslu, zjevně následkem neodůvodněného sebevědomí diskutérů (badatel, IvaGuy2).
26. 05. 2008 | 08:43

Zbyněk Matyáš napsal(a):

to badatel:
"někdo má proti Vám dopředu informaci, např. že ropa bude stát tolik a kolik v den D."
Taková informace je možná? Předpokládám, že máte na mysli cenu ropy Brent.
26. 05. 2008 | 08:47

Miroslav H. napsal(a):

Vážený pane profesore. dovolte nazatíženému světovým názorem doplnit a poprosit o vysvětlení
Na místním písečku se traduje moudro K.G.
"Vzdělání je zbraň, která se nesmí dostat nepříteli..."
Co myslíte je náhodou, že se současní (povětšinou komunální)politici dnes tak urputně brání poskytovat všechny informace o své službě občanům. Jak v duchu svého článku vnímáte tento fakt/rozdíl? Potvrdíte, že zabránit vzdělání dnes (jako politici demokratičtí) nedokáží, ale informace i bez hvězdné vzdělanosti blebejců, které mají sílu nezpochybnitených důkazů/argumentů bránit nedokáží. A fakta odhalená v právním státě ve formě žaloby pak snadno ve veřejném zájmu zhodnotí ti "vzdělaní"- zase ve veřejném zájmu. Tedy mají-li zájem oni i čelní představitelé demokratické společnosti - patříme-li mezi takové. Děkuji.
26. 05. 2008 | 08:51

RUMCAJS napsal(a):

Kalous:
Nač to vykání,kolego ?
26. 05. 2008 | 08:58

MS napsal(a):

Pro sebe jsem si Vaši “znalost“ nahradila slovem myšlení nebo slovem myslet. (Moje chápání slova znalost se hodně blíží slovu vědomost.)
Pak je otázkou na kolik je škola schopna naučit nás myslet a na kolik se naučit myslet musíme naučit (pochopit tento proces) sami. Hodně nám v tom škola může pomoci, ale ten hlavní proces musíme v sobě nalézt a zvládnout sami (záleží hodně i na motivaci). Pokud ho autoři Bílé knihy nenalezli, tak tam asi ani nemůže být, nebo ho tam nejsme schopni najít?
26. 05. 2008 | 09:00

Mirek pražák napsal(a):

Pane Zelený - nehledejte prosím v čínských příslovích, máme svá (třeba Fouskovo: Blbec nikdy nepochopí, že je blbcem skutečně,
Pravdu o tom, že je blbec – blbci říkáš zbytečně…
26. 05. 2008 | 09:03

Iva2 napsal(a):

Zbyněk Matyáš

To jste na tom hodně špatně když už i pouhý dotaz považujete za neodůvodněné sebevědomí. Vy jste tady podal výkon možná tak divadelní, ale přemýšlet se neobtěžujete, tak jak by jste se mohl ptát....
26. 05. 2008 | 09:45

Řeč mysli napsal(a):

Tzn. komplexní terapie koktavosti je mezi oborové spojení medicínských (Foniatrie, Psychiatrie, Neurologie) a společenských (Logopedie, Psychologie...) oborů. Zájemce může o problematice získat gigantické množství informací. Chcete-li ale jednoduché znalosti (přísně logické úvahy), nenajdete nic (proč se jeden za stejných podmínek vyléčí a druhý ne). I když jsem laik, samouk a sebedeklarovaný “odborník” (http://www.drozda.org ), dovednost (separace odborných nepravdivých informací) mě umožnila odhalit definici koktavosti. Pane Zelený, děkuji za článek. Části z něho použiji.
26. 05. 2008 | 09:51

Ládik napsal(a):

Žádný učitel nenaučil nikoho myslet (to by musel umět naučit myslet i opici). Učitel nám jen předvádí, jak máme myslet. Mnoho žáků nakonec umí myslet lépe, než učitel.
A všichni, kteří dělají, nemusí dělat dobře. Dobře dělají jen ti, o jejichž produkt je poptávka.
26. 05. 2008 | 09:54

SuP napsal(a):

Pane profesore -
Díky za ten článek. Velice například pomůže na základě reakcí vytřídit oponenty, s kterými diskutovat a s kterými je to ztráta času.
Již dlouho je zde možno pozorovat, že "nejaresivnější", tedy nejaktivnější zde používají neomezené množství odkazů a citací. Avšak málo vlastních myšlenek.
Velmi mi to připomíná dobu těsně po revoluci, kdy spolupracovníci, kteří chodili v pracovní době na kurzy angličtiny, pořádané podnikem, ale pro konkrétní práci byli nepoužitelní, dostali najednou významný kredit. Uměli anglicky na rozdíl od ostatních. Bylo lhostejné, že kromě angličtiny už nic dalšího. Uměli to totiž říct perfektně anglicky.....
26. 05. 2008 | 10:04

Ivan napsal(a):

Nádherně a srozumitelně napsáno. Jen se bojím, že mnozí ani řádně nepřečtou. Oni neradi čtou o tom, že jsou víc namyšlení, než třeba. Je to přesné, mnozí si pojmy znalost a informovanost pletou. Doporučoval bych zamyšlení nad touto problematikou naším reformátorům školství. Ano, bez znalosti se mnohé informace míjí účinkem.
26. 05. 2008 | 10:50

Ročník 53 napsal(a):

Hezké Supe. Dopředu jste degradoval všechny, kteří by si dovolili nesouhlasit s panem Zeleným.
Nu což, také je to způsob debaty.
26. 05. 2008 | 11:39

badatel napsal(a):

to Zbyněk Matyáš,
vážený pojem informace je rozsáhlejší, než pojem zbalostní informace, která mně říká jak vstupní informace použít k dosažení akce. Tuto znalost byste mohl mít.
Co se týče ropy budu konkrétnější: v březnu byly k mání akcie, které nabízely 10% výnos pokud kurs ropy bude v rozmezí + neb - 15%. V opačném případě zisk nulový. Řada lidí si je koupila. Někdo však mohl mít informaci, že cena ropy tuto hranici přesáhne. Ten neprodělal, ostatní bohužel ano.
Nikdo nemá křišťálovou kouli, ale skrytý determinismus zde může existovat, a pak pokud má někdo tuto informaci nemusí mít ty znalosti.
to Ládík,
už vidím jak si někdo od Einsteina kupuje rovnici pro vztah energie a hmoty. On měl pouze ty teoretické vědomosti, ale v době kdy ji odvozoval např. nulové znalosti o výrobě jaderné bomby, pro kterou je informace v rovnici obsažená podstatná.
Opětovně tvrdím že jde v blogu o slovíčkaření, které však může být prospěšné lidem bez hlubších vědomostí. Svým dětem taky pojmy dobra, zla, nebeapečí atd. vysvětluji např. v pohádce Červená Karkulka a ne exaktními definicemi. Takže přirovnání k úrovni maturitního zamyšlení v blogu se mně jeví jako přiměřené.
26. 05. 2008 | 11:54

SuP napsal(a):

Ročník 53 -
A víte, že právě při čtení Vašeho příspěvku mě to napadlo?
To vyjádření, co jste napsal, bych čekal tak od ročníků 64 a míň. Tam jsem "mistrů světa" zažil nejvíc. Samozřejmě uznávám, že ovládat briskně počítač a umět používat bez návodu všechny jeho funkce JE dovednost. Bohužel jsem se ale velmi často setkával s tím, že u toho zůstalo. Totiž že použít počítač jako nástroj už mistr světa neuměl, protože to vyžadovalo umět něco z oboru i bez počítače. Počítač je dobrý jen na to, že Vám umožní udělat daleko víc práce a kvalitněji.
26. 05. 2008 | 12:37

Zbyněk Matyáš napsal(a):

to badatel:
"Někdo však mohl mít informaci, že cena ropy tuto hranici přesáhne."
Myslím, že zaměňujete pojem předpoklad či odhad za pojem informace. Nelze mít informaci z budoucnosti obecně a ceny ropy konkrétně.
26. 05. 2008 | 12:49

Iva2 napsal(a):

SuP

A vy jste se zrovna pasoval za někoho kdo z oboru "umí" ???? tak se ukažte, ale bez dehonestování těch co nesouhlasí, jinak jste břídil co soudí jiné podle sebe.
26. 05. 2008 | 12:49

SuP napsal(a):

Iva2-
viz: 26.05.2008 10:04:50
Co umím já, by Vás nezajímalo, je to příliš obyčejné. Nicméně se tím docela dobře uživím.
26. 05. 2008 | 12:55

Míval napsal(a):

Myslím, že při povrchním přečtení se může zdát, že jde o pouhé slovíčkaření. Ale při hlubším zamyšlení se otevře prostor, v němž leckdo z nás (včetně mne) více či méně tápeme. Ano, informace sama o sobě může být důležitá, ale bez dovedností a znalostí k jejímu využití je k ničemu. Příklad s naftou byl spíše ukázkou využití informace při spekulaci. Ale i tady byla nezbytná přítomnost znalosti a dovednosti ve formě softwaru, který jsem k provedení operace využil. Teď je spíš otázka, jestli bude stále víc a víc těch, kteří budou pouze využívat dovednosti, vzdělanost a moudrost jiných, anebo jestli převládne vývoj opačný. Zatím jsme, zdá se mi, nasměrováni tím prvním směrem.
26. 05. 2008 | 13:28

sluníčko napsal(a):

SuPe,
umím neobyčejně chutnou tvarohovou bábovku co Vy :-)?
Co je příliš obyčejné?
26. 05. 2008 | 13:36

Ročník 53 napsal(a):

Pane SuPe, ovládání PC není o nic složitější, než třeba řízení auta. te snad ani není dovednost, ale spíše řemeslná zručnost při používání složitější pomůcky. Používáním to prostě přejde do krve. Každý počítačový "guru" vám může dát najevo svoji převahu jen proto, že umí zhruba o 2 procenta více než vy.

Programování však vyžaduje mnoho znalostí, mnoho abstrakce a mnoho, mnoho času. Tam se o neznalosti nedá mluvit, protože nepochopení jedné maličké části dokáže znehodnotit celou práci. Můžete programovat objektově, protože to vývojové prostředí ani neumožňuje jinak, a přitom nevyužívat všech jejich možností. Informace o tom, co objekty umí, rovná se jejich znalost! Toť ode mne vše.

Nevím zda mi rozumíte co chci říci, nebo to považujete za machrování.
26. 05. 2008 | 13:44

badatel napsal(a):

to Zbyněk Matyáš,
bohužel nezaměňuji. Stejně jako když Sorosh (asi jsem to blbě napsal) útočil na anglickou libru, aby spekulativně vydělal, tak on měl tu konkrétní pro jiné skrytou informaci. Stejně skupina řídící vývoj US dolaru a ceny ropy může tyto skryté informace znát, kdežto ostatní smrtelníci ne. Pokud něco determinuji nejde o predikční odhad chaotického děje, ale o kalkulus, na základě současné informace.
Je to něco podobného, jako kdyby se hráči fotbalu předem dohodli, jak dopadne zápas, a pak ho k výsledku determinovali. Oni tu informaci mají, ostátní ne, a proto kdo vsadí na opačný výsledek prohrává, že ano.
26. 05. 2008 | 13:57

badatel napsal(a):

to Míval,
ano máte pravdu - sama informační data, bez informační znalosti, jak je použít, nejsou dostatečná - je nutné mít obojí informaci.
Ale pořád se jedná o informaci.
Obojí informaci jak o datech tak tu znalostní, pokud jde o klasickou informaci mohu vyjádřit např.jako negentropii.
Bohužel,v blogu je to pouze slovíčkaření, matematická formule pro vyjádření obou je stejná.
Pokud by úroveň znalostní informace o ekonomické matematice byla v ČR vyšší, takovéto diskuse by mohl vést pouze profesor na sřední škole, pro objasnění svým žákům, že informace může mít různou formu a vést taky diskusi, která a kdy je užitečnější. Těm by pak bylo zřejmé, že teoretické poznání vědomostí je stejně důležité jako praktická realizace.
Před chvílí přistála sonda na Marsu - typický příklad úspěšného propojení teoretické informace o matematickém namodelování přistání, včetně počítačové simulace, a znalost technické realizace. Mimochodem Ládíku, kdyby Einstein neodvodil tu spec. relativitu, ti praktici v NASA by stěží dávali povely s 15 min. časovým předstihem.Ten slavný muž však o nějaké sondě na Mars měl tehdy nulovou znalost, že ano.
26. 05. 2008 | 14:16

Iva2 napsal(a):

sluníčko

No a co všechno vedle té samotné bábovky musíte obsáhnout!! informace, znalosti, poučení, koordinaci toho všeho .... mohla bych vyjmenovávat dlouho :) Jen neumíte udělat z komára velblouda....asi nejste dost ješitná.:)
26. 05. 2008 | 14:26

Ročník 53 napsal(a):

Sluníčko, já také dělám velmi dobrou bábovku. K tomu mě dohnaly děti. Mám všechny informace jak na tu potvoru jít, a je vždy výborná. Jen musím okrájet zhruba 30% spálené kůrky a zamaskovat to cukrem.
Mám všechno; znalosti, informace, ale nemám to nejdůležitější: "Grif!"
26. 05. 2008 | 14:31

Iva2 napsal(a):

ročník53
Když už jsme u toho hraní si se slovíčky....Bábovka mínus 30% dole je bábovička :))))
26. 05. 2008 | 14:40

Iva2 napsal(a):

P.Zelený

Při vší úctě....stačilo použít namísto slova znalost výraz aplikace a neměl by jste tak dlouhý příspěvek. Rozdíl v porovnání slov informace a znalost je sporná, rozdíl mezi informací nebo znalostí a schopnosti jejich aplikace je evidentní. I schopnost vyjádřit se srozumitelně je schopnost aplikovat získanou slovní zásobu.
26. 05. 2008 | 14:57

sluníčko napsal(a):

ročník53
možná to není Vámi, ale troubou, jestli máte starou plynovou potvoru, tam se teplota regulovat nedá a při pečení bábovky je regulace teploty důležitá.
Ale trocha benzo-a-pyrenu ze spálených potravin tělu čas od času neškodí. Hlavně, že chutná :-).

Iva2
při pečení bábovek se příliš namáhat nemusím, jsem talent od přírody :-).
Jen potom musím neprodleně zahájit úklid kuchyně, jinak jsou brzy mouka s cukrem a další práškové ingredience rozneseny na pantoflích úplně všude, takže tolik k mé zručnosti :-).
26. 05. 2008 | 15:31

Iva2 napsal(a):

Když už tak pláčete nad nedostatečnou schopností aplikovat naučené, ví vůbec z Vás někdo jak dostat dítě na studium v zahraničí ?....myslím EU
26. 05. 2008 | 15:38

sluníčko napsal(a):

Iva2
Vašemu dítěti se nechce z domu :-)?
Jaké studium myslíte - středoškoleské nebo VŠ?
Pokud VŠ tak není nic jednoduššího než se kouknout na internetové stránky vyhlédnuté univerzity a zjistit jak to mají se zahraničními studenty (hlavně placení školeného a vyučovací jazyk), anebo se přihlásit na českou VŠ a v rámci studia odjed na zahraniční stáž - snad každá česká VŠ nabízí výměnné pobyty v zahraniční (standard je semestr nebo dva a když se tam člověk rozkouká, může zůstat i déle). I tuzemské VŠ mají na svých stránkách seznamy ,,spřátelených" univerzit.
26. 05. 2008 | 15:56

Iva2 napsal(a):

sluníčko

Ale neeeee....to byla řečnická otázka, mě prověřila praxe :) Nejstarší ukončila degree z mezinár. práva v UK, ted končí Master v Hamburgu, nejmladší je na střední v 5.ročníku, chce tam zůstat na medicínu a tak je to jistější že ji vemou, jen prostřední je líná dát se jemně vzít za ouško a vyšoupnout, ta studuje v CZ :) Právě naopak, já vím úplně vše jak se dostat studovat na celou dobu studia venku a jak dostat zaplacené školné z EU :)byl by to možná zajímavý blog
26. 05. 2008 | 16:01

sluníčko napsal(a):

Ok, máte tedy informace i znalosti prověřené praxí, to se ve světě cení :-).
Váš nápad na blog - čtenářův blog tady na aktuálně je k dispozici každému. Téma studium v zahraničí, jak přitom finančně nevykrvácet a zároveň nezhynout hlady by určitě přitáhlo spoustu diskutujích s vlastními zkušenostmi.
Tak popadněte můzu za pačesy, už se těším na zajímavý článek.
26. 05. 2008 | 16:24

Iva2 napsal(a):

sluníčko

Hm, bylo by fajn ještě počkat, ono totiž zrovna ta medicína není typická v nabírání studentů v UK, všichni co po ní touží musí absolvovat speciální testy, mají na to čas od června do konce září a pak dostanou výsledky a s těma se hlásí na tu kterou školu, tak ještě tohle absolvujeme at vím o čem to je :) Budu moct doporučit i přípravu na ty testy. Uvidíme jestli ta naše je dostatečná ...nebo ne.
26. 05. 2008 | 16:33

SuP napsal(a):

sluníčko -
Tak to zase já umím jedním tahem schody....
26. 05. 2008 | 16:37

SuP napsal(a):

Ročník 53 -
Já myslím, že v zásadě nejsme ve sporu. Abyste dokázal něco použitelného naprogramovat, musíte umět programovat. To je samozřejmé a počítač přitom používáte jen jako výkonný nástroj. A nenapíšete program podle manuálu.
Nicméně (a to je jádrem této debaty) programování je tvořivá činnost, kdy to, co UMÍTE, využíváte k produkci něčeho nového, přesně jak píšete v druhém odstavci. Ale doufám, že si nemyslíte, že u jiných tvůrčích činností to tak není, nebo je to méně náročné. Není. Naopkak je to úplně stejné.
26. 05. 2008 | 16:54

jogín napsal(a):

Většina lidí zřejmě dává přednost těm, co študovali v zahraničí. Mě se víc líbí učitelé, ke kterým ti postdoci jezdí sem.
26. 05. 2008 | 17:12

Iva2 napsal(a):

jogín

Jak by jste chtěl zařídit změny ve školství k lepšímu v co nejkratší době ? Předělávání učitelů ruštiny na učitele angličtiny moc úspěšné nebylo, jako všechno co je stylem rychlokvašek, naučit učitele učit tak aby mladí na konci školy ne jen "věděli" ale taky "uměli" nepůjde jinak než že se ti z prvních skutečně vystudovaných venku vrátí domů a ukáží jak se to má dělat. Mám na mysli vystudování, ne 6ti měsíčním pobytu kdy sotva stačí vstřebat nové prostředí. Co si o tom myslíte?
26. 05. 2008 | 17:31

vlk napsal(a):

PAne profesore, trefil jste známý a často diskutovaný problém - biflování nebo znalosti. Nic nového pod sluncem.

Nabiflované vědomosti skutečně ještě nemusí znamenat vůbec nic.

NA druhé straně jenom dobrá schopnost zacházet s informacemi ku prospěch svému nemusí také ještě nic znamenat.

Ideální je komplex - tedy když schopný použivatel informací si nosí v hlavě velký potenciál informací.
Prootž vyhledávání informací nebo získávání informací od jinud jako službu, zdržuje. A čas může být a je v řadě životních situací , k.o. kritériem.

Problém sinformací není ona sama. Biflování mělo určitý smysl v 19.století a na záčátku 20.kdy informací nebylo ani zlomkově tolik jako dnes. A kdy velká většina oněch informací měla "trvale" platnou hodnotu.

S tím ppřicházíme k hlavnímu problému informace - totiž k jejímu rychlému zastarávání. O důvod více,biflování omezit. Leč napříkald cizí jazyky se jinak naučit nedají.

A ještě drobnost - jsme totho názoru, že takjako někdo má talent malovat nebo zpívat nebo skákat do dálky, je schopnost analyticky pracovat s inforamcí rovněž talentem a danou vlastností. Dá se rozvíjet, ale tam kde je její totání absence se nedá získat.

Ale zpět k vašemu tématu. Za absolutní absurditu z úhlu pohledu vašeho blogupovažuji způsob vyučování práv v ČR. kde penzem k získání diplomu je pro studenta schopnost u zkoušek prokázat ,zejména a mimo jiné, pokuď možno paragrafované znění práveě platných zákonů. Alespoň těch hlavních. O praktické aplikaci práva ani potuchy...
Díky za blog.
26. 05. 2008 | 18:14

Déžo napsal(a):

Pane profesore, budu se opět opakovat. Skvělé, prostě skvělé. Škoda, že jste mne neučil. Těším se na další článek.
26. 05. 2008 | 18:48

jogín napsal(a):

Iva2: Přidat peníze univerzitám, podle výkonu- tady je Topolánkův systém pro hodnocení vědy na místě. Ostatně ho navrhla rada, čili většinou ČAV. A taky trochu propagace u univerzit, použití publikací k zaháčkování studentů.V dnešní hard science se žádní neumětelové neudrží. U humanitních směrů by se měl vyjádřit někdo z fochu. Letos byly rozpočty sníženy, s inflací dohromady je to tvrdá ťafka.
26. 05. 2008 | 20:15

Zbyněk Matyáš napsal(a):

to badatel:
Vím co jsou "intrinsic informations", nejsou a ani nemohou to však být informace z budoucnosti. Taktéž se nejedná o informace v pojetí článku. Žádná skupina nemůže řídit vývoj ceny dolaru a ropy, pouze ovlivnit.
26. 05. 2008 | 20:30

Zbyněk Matyáš napsal(a):

to badatel:
"matematická formule pro vyjádření obou je stejná."
I pro informace o klavíru a notovém zápisu i pro ovládání hry na něj?
26. 05. 2008 | 20:43

Iva2 napsal(a):

jogín

Peníze univerzitám ano, ale jak a kdo hodnotí výkon? Nemám žádné informace. Propagace univerzit a zaháčkování studentů nesouvisí se způsobem jejich výuky. To souvisí s povědomím co vše lze u nás studovat, téma je jiné.....Peníze vyřeší lepší vybavení, možná i nábor osvícenějších pedagogů právě ve smyslu spojení výuky s praxí. Ale odkud ty pedagogové budou? Už jsem řekla že nevěřím v přeškolení těch starých, ne nadarmo platí " starého psa novým kouskům nenaučíš "
26. 05. 2008 | 20:51

MICHAL V. napsal(a):

S autorovým článkem nelze jinak než souhlasit. Pravdou je, že Česko jako znalostní společnost rozhodně neexceluje, nicméně si troufám tvrdit, že informací bylo hodně a znalosti málo již od doby, kdy člověk člověkem je. Psal o tom i Einstein, i mnozí jiní. Hodně dělá výuka učitelů - zda lpějí, bazírují na definicích a informacích, anebo upřednostňují hloubavé myšlení, praktické pokusy, ukazování jak lze to či ono aplikovat, atd. Naučit a předávat dál lze i to, co již dáno neplatí, navíc samotnými poučkami v lidech neprobouzíme skutečnou touhu po poznání prostřednictvím akce samotné. Ta touha je moc důležitá, dělat věcí s radostí, jít na pódium a zazpívat, i když mi blízký člověk zemře, být zkrátka profesionál ve svém oboru... a netrestat pro školní neúspěch, jak je v Česku zvykem...

Hezký den
26. 05. 2008 | 21:26

MICHAL V. napsal(a):

S autorovým článkem nelze jinak než souhlasit. Pravdou je, že Česko jako znalostní společnost rozhodně neexceluje, nicméně si troufám tvrdit, že informací bylo hodně a znalosti málo již od doby, kdy člověk člověkem je. Psal o tom i Einstein, i mnozí jiní. Hodně dělá výuka učitelů - zda lpějí, bazírují na definicích a informacích, anebo upřednostňují hloubavé myšlení, praktické pokusy, ukazování jak lze to či ono aplikovat, atd. Naučit a předávat dál lze i to, co již dáno neplatí, navíc samotnými poučkami v lidech neprobouzíme skutečnou touhu po poznání prostřednictvím akce samotné. Ta touha je moc důležitá, dělat věcí s radostí, jít na pódium a zazpívat, i když mi blízký člověk zemře, být zkrátka profesionál ve svém oboru... a netrestat pro školní neúspěch, jak je v Česku zvykem...

Hezký den
26. 05. 2008 | 21:26

prirodovedec napsal(a):

Tesi mne autorovo tema, ma jasne poselstvi, ale nejvice prinosne jsou pro mne jeho osobni priklady, ilustrujici podstatu jeho sdeleni.

Je to (tradicne) podano tak, aby autorovo poselstvi bylo zcela jasne a nezpochybnitelne. I proto je mi "prekvapive nejblizsi" vlkovo sdeleni. :)

Na rozdil od SuPa se domnivam, ze je lepe, kdyz poskytovana informace je strukturovana a mela by obsahovat i odkazy. :) A rad s takovym sdelenimi "ztracim" cas. A nekdy se v takove informaci projevi i to, ze byla pouzita "se znalosti", nekdy ne. Poselstvi autora je jasne, konkretni pripady bych ale nezjednodusoval, temer ve vsech sdelenich diskuse jsem nasel neco, cemu davam za pravdu, a co doplnuje a pro mne obohacuje to puvodni jasne poselstvi.
26. 05. 2008 | 21:50

SuP napsal(a):

prirodovedec -
Sice máte pravdu, ale bezděky se pořád pohybujete jen po jedné straně barikády. Protože podle toho, co Vám kdo sdělí, nemůžete očekávat nebo předpokládat, co umí. Můžete jen konstatovat, jak umí zacházet s informacemi.
26. 05. 2008 | 22:02

prirodovedec napsal(a):

SuP: Dekuji za upresneni. Ano je to tak, tyka se to pouze zachazeni s informacemi. Ja to chapu i jako jiste zuzeni (projekci) mozna obecnejsiho nikoliv obecneho "umeni". :)

Zde bych se vyhnul obecnym uvaham, diskutujici prede mnou to napsali daleko lepe, nez bych zvladl ja. Jak jsem psal: Pro mne je nejcennejsi casti sdeleni autora priklad z oblasti "pouziti statistiky". Mozna proto, ze bych jej umel rozvinout do prikladu, protiprikladu, atd. Mne ale staci tak, jak je, vice z tohoto blogu "odnaset" nehodlam.
26. 05. 2008 | 22:15

Míval napsal(a):

@Badatel, pokud tu ještě jste - během odpoledne mne napadl docela pěkný příklad rozdílu mezi informací a znalostí. Jako kluk jsem občas snil o situaci, v níž se vrátím do, řekněme, středověku a oslňuji tam předky svým věděním. Jenomže pak mi došlo, že bych vlastně mohl pouze popsat věci, třeba vysílačku, ale udělat něco z toho, co mám běžně kolem sebe, bych nedokázal. Tudíž bych pouze předal informace, za které by mne asi upálili, ale znalosti bych nepředal žádné. Nejspíš jsem tak nesnil sám, protože mnohem později jsem toto téma četl zpracované v jakési sci-fi povídce.
26. 05. 2008 | 22:16

jogín napsal(a):

Iva2: Máme velmi dobré univerzity, technika, přírodověda, pražský matfyz, učí společně s Akademií, vědecky jsou na tom stejně jako na západě. Podívejte se třeba do dnešních Hosp. novin. Jenže univerzity mají míň peněz než Akademie a učení navrch. A tradice se na dobrých pracovištích drží desetiletí, třeba parazitologové od Jírovce nebo ÚMBG od Haška, Holý taky pokračuje na programu Škody.
26. 05. 2008 | 22:25

milanzeleny napsal(a):

Pro všechny naše diskutéry: rozdíl mezi akcí (znalostí) a popisem akce (informací) nemůže být slovíčkaření. Moc se mi líbí, že se mnozí ohánějí Einsteinem - asi ho přece jen respektují víc než toho slovíčkáře Zeleného. Mimochodem, to tvrzení v názvu, "Information is NOT knowledge" řekl právě Albert Einstein.

Milan Zelený
26. 05. 2008 | 22:44

jogín napsal(a):

Ještě Iva2: Návrh na hodnocení Rady pro letošek pro přírodovědné a techniké obory podle mě vyhovuje- body za impakt idex článku v mezinárodním časopisu. Na mezioborové hodnocení to sedí málo, ale aspoň je to za realitu a ne za pindy.
26. 05. 2008 | 22:44

Iva2 napsal(a):

jogín

Tak bych prosila vysvětlit jak bodové hodnocení za impakt index článku v mezinárodním časopisu má vlyv na schopnost vyučujících vypouštět z vysokého školství mladé lidi připravené skutečně pro život a ne jen "nabouchané" teorii jak o tom tady píše blog? :)Podle mě to má vlyv jen na hmotné ohodnocení školy.....
26. 05. 2008 | 22:57

Žaneta napsal(a):

Dobrý den pane profesore. S vaším článkem souhlasím, ale připadá mi, jako hozená návnada do rybníku. Možná ji nějaká ryby spolkne nebo možná spadne na dno bahna v zapomnění. Právě jsem dnes udělala zkoušku z účetnictví na výbornou, ale účtovat rozhodně neumím. (Stálo mě to téměř měsíc biflování). Jako polehčující okolnost mé zkoušející profesorky vidím, že se mi ptala na souvislosti v účetnictví, které v učebnici nebyly. Ovšem fakt, že nejsem schopná vést jednoduché natož podvojné účetnictví, neodhalila. Na základní a střední škole jsem prospívala pouze dobře. V zaměstnání jsem však byla úspěšnější než moji spolužáci se samými jednotkami. Řekla bych, že tomu tak bylo díky tomu, že jsem nikdy moc nepoužívala konvergentní myšlení (které je v českém školství od studentů převážně požadováno) a samovolně se mi mohlo rozvíjet divergentním myšlení, které je v praxi mnohem užitečnější. Bohužel moje kariéra byla omezená mým omezeným vzděláním. Proto jsem se vrhla na sebezničující projekt zvaný kombinované (dálkové) studium.
Mám malou dceru, která je ještě českým školstvím nepoznamenaná. Bojím se však, že ji jednou čeká nesmyslné biflování. Problém biflování se mi osobně dotýká. Jsem člověk, který mám tendence neustále něco řešit. Váš článek, ale bohužel k řešení zatím nevede. Můžu jen doufat, že vaši návnadu spolkne nějaká ryba.
Házet návnady do rybníku, je lepší než nedělat vůbec nic. Řekla bych ovšem, že někdy je ještě lepší než čeřit vodu rozházenými návnadami, přehnaná ambice stát se prezidentem.
Jestli budete číst můj komentář, tak ho neberte jako kritiku, protože si vašich názorů velice vážím. Jsou velmi inspirující a vedou k zamyšlení. Na internetu vaše články záměrně vyhledávám.
Mám vůbec právo komentovat, když se také netroufám být rybou? To by ovšem bylo na další téma, které naštěstí řešit nemusím.
S úctou Žaneta
26. 05. 2008 | 23:06

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Žaneta:
Drobnost: jednoduché účetnictví už neexistuje, nyní se to nazývá daňová evidence. Nabiflovat se na zkoušku z účetnictví za měsíc je obdivuhodný výkon jenom vzhledem k našemu příšernému Zákonu o dani z příjmu.
26. 05. 2008 | 23:27

Zbyněk Matyáš napsal(a):

to milanzeleny:
Je docela pikantní, že onen diskutér ohánějící se Einsteinem sém vyvrátil své pochybnosti o rozdílu mezi informacemi a znalostmi větou o typickém příkladu "úspěšného propojení teoretické informace o matematickém namodelování přistání, včetně počítačové simulace, a znalost technické realizace".
26. 05. 2008 | 23:35

VK-Can. napsal(a):

Vazeny pane profesore Zeleny.
Priznam se, ze jsem byl Vasi otazkou ponekud prekvapen.
Nechce se mi verit, ze by nekdo zamenoval informaci a znalost. Ani v cestine ani v anglictine.

Informace a znalost jsou dve pulky jednoho celku.
Kazda je jina, ale jedna bez druhe nemaji pouziti.
Znalost se nemuze ziskat bez informaci a informace je cloveku k nicemu, kdyz nevi co s ni - nema znalost k jejimu pouziti.

Dovolim si podoknout, ze se ve Vasem jinak podrobnem (podle meho se vsim respektem zbytecne podrobnem) rozboru naopak malo zabirate zakladnimi druhy informace a znalosti, ktere jsou vlastne klicove v jejich dalsim zarazeni, pouziti a eventuelnim prospechu.
Informace i znalosti se daji rozdelit na dva zakladni druhy:
1.Informace muze byt bud vseobecna nebo konkretni.
2.Znalost je bud teoreticka, prakticka a nebo oboji.

Pokud pouziji Vaseho prirovnani k vareni, tak bych rekl, ze znalost vareni neni k nicemu, kdyz nejsou informace o tom, kde jsou potrebne suroviny k vareni a informace kde jsou potrebne suroviny k vareni bez znalosti vareni je take k nicemu.

Pokud prejdu na jiny priklad, znalost matematiky nema pouziti, kdyz nejsou k disposici informace o datech, ktera se maji spocitat. Informace o datech ktera je treba spocitat je k nicemu, kdyz neni znalost matematiky.

Nekdy opravdu "v jednoduchosti je dokonalost".
V danem pripade zretelny rozdil mezi informaci a znalosti.
27. 05. 2008 | 02:50

VK-Can. napsal(a):

Oprava:
Znalost se nemuze POUZIT bez informaci... Prominte.
27. 05. 2008 | 02:55

jogín napsal(a):

Iva2: Publikace v dobrých mezinárodních vědeckých žurnálech je bezpečný důkaz kvality autora. Didaktická technika nebývá tak důležitá, ona je zdejší diskuze trochu o ničem. Jsou lidé, které zastaví jen náklaďák betonu, ti si znalost i informace pořídí skoro sami. Důležitá je motivace. Průměrným studentům je třeba ukázat jak se to dělá, zažil jsem sš. studentku která uspěla u reparátu a pak si chemii vybrala jako maturitní předmět. Hlavní význam má velká diplomka, ale dnes spíš doktorát, kde mají stdenti denně praxi a jsou částí většího týmu. A schopnost vyrobit pěkný text nevylučuje krach při práci rukama. Zrovna tak nestačí logické myšlení bez slušné paměti.
27. 05. 2008 | 12:41

Iva2 napsal(a):

jogín

A vy jste nikdy v životě nepotkal vynikajícího odborníka který perlil ve svém oboru a za katedrou byl k ničemu? Schopnost vyrobit pěkný text nevylučuje ani to, že sice pedagog je výborným odborníkem, ale neumí to podat studentům....Na pár takových vzpomínám dodnes.
27. 05. 2008 | 16:57

MICHAL V. napsal(a):

Přeji hezký den,

Pár připomínek:

Autorův článek se úzce dotýká znalostní ekonomiky, také hovoří o expertíze prostřednictvím znalostí, nemyslím, že je zbytečné o tom psát. Poenta článku je trefná a autor ji dle mého skromnéh osobního názoru vystihl bravúrně. Rád bych ještě dodal,že nedílnou součásti globální znalostní společnosti je svobodné myšlení. Jen kolik povýšených učitelů znepříjemňovalo, obzvlášť v předešlém režimu, život svým studentům třeba jen proto, že měli na krku zlatý řetízek nebo nosili dlouhé vlasy. Takový přístup je brzdou pokroku i spolupráce. O postihování dislektiků ani nemluvě. Kdo by dnes Einsteinovi vyčítal, že své některé zápisky psal na použitou obálku ? Měl však výsledky, něco, co se cení a vždy cenit bude.
Myslím, že zde mnozí moc dobře neporozuměli článku. Je jasné, že informace jsou doplňujícím prvkem znalosti, ale obráceně to myslím neplatí.
Kromě toho, že Einstein říkaval, že informace nejsou znalosti, celý svůj život zdůrazňoval, že většina učitelů ztrácí čas tím, že klade otázky, jejichž cílem je zjistit, co žák neumí, zatímco pravé umění tázat se spočívá v tom, že má odhalit, co žák umí nebo je schopen umět.
Chtěl bych k článku ještě dodat, že ze společenského hlediska je stěžejní styl výuky na školách i univerzitách, také spolupráce mezi studenty a učitely, profesory.
28. 05. 2008 | 01:02

MICHAL V. napsal(a):

Velmi moc k zamyšlení je jeden hezký příběh od R.P.Feynmana, je z knihy "To snad nemyslíte vážně, pane Feynmane" (Surely You're Joking, Mr. Feynman). Velmi poučná knížka. Zde je z česky přeložené knížky onen příběh:
„......Objevil jsem ješté něco," pokračoval jsem. „Když v té knize budu náhodně listovat a položím někde prst a přečtu vám pár vět na té straně, mohu vám ukázat, co mi na ní vadí - není to fyzika, ale od začátku do konce jenom memorováni' Proto mi nechybí odvaha k tomu, abych v ní listoval teď, před tímto publikem, položil dovnitř prst a předvedl vám to."
Načež jsem to udělal. Brrrrrrrap - strčil jsem do knížky prst a začal číst: „Triboluminiscence. Triboluminiscencí nazýváme světlo, které vydávají krystaly, když je drtíme."
Řekl jsem: „Tedy - je to fyzika? Nikoliv! Jenom jste řekli, co znamená jedno slovo pomocí druhých slov. Vůbec nic jste nevypovědčli o přírodě - které krystaly vydávají světlo, když je drtíte, proč ho vydávají. Víte o tom, že by nějaký student šel domů a zkusil to? Ani nemůže.
Ale kdybyste místo toho napsali: ,Když vezmete kus cukru a v kleštích ho potmě rozmačkáte, uvidíte namodralý záblesk. Stejné se chovají i některé jiné krystaly. Nikdo neví proč. Tento
jev nazýváme triboluminiscence.' Pak někdo půjde domů a zkusí to. Pak jde o poznávání přírody." Ukázal jsem jim to na tomhle příkladu, ale bylo úplně lhostejné, v kterém místě bych tu knihu rozevřel; vypadala takhle všude.
Nakonec jsem řekl, že nechápu, jak se někdo může něco naučit v tomhle systému „vzdělávání pro vzdělání", v němž lidé skládají zkoušky a učí ostatní, jak skládat zkoušky, ale nikdo ničemu nerozumí. „Ačkoliv," řekl jsem, „musím se mýlit. Měl jsem ve třídě dva studenty, kteří byli velice dobří, a znám jednoho fyzika, který získal své vzdělání výlučné v Brazílii. Zřejmé se někteří lidé dokážou tímhle systémem prokousat, ať už je jakkoliv mizerný." Když jsem dopřednášel, vstal vedoucí katedry vyučování fyziky a řekl: „Pan Feynman nám pověděl věci, které se nám velice špatně poslouchaly, ale je zřejmé, že má fyziku opravdu rád a jeho kritika je upřímná. Proto si myslím, že bychom o ní měli přemýšlet. Šel jsem sem s vědomím, že náš systém výuky trpí některými neduhy; teď jsem se dozvěděl, že to je rakovina-a posadil se. Tím umožnil řadě dalších lidí, aby se otevřeně vyslovili, a nastal velký rozruch. Kdekdo vstával a něco navrhoval. Studenti ustavili nějaké výbory, které měly předem rozmnožit přednášky, a další výbory, pověřené udělat tohle a tamto. Pak se stalo něco, co jsem vůbec neočekával. Jeden ze studentů vstal a řekl: ,Já jsem jeden z těch dvou studentů, o nichž se pan Feynman zmiňoval na konci přednášky. Nestudoval jsem v Brazílii; chodil jsem do školy v Německu a do Brazílie jsem přijel teprve letos." Druhý úspěšný student mého kurzu řekl něco podobného. A profesor, o němž jsem se zmínil, vstal a řekl: „Získal jsem vzdělání tady v Brazílii za války, kdy naštěstí všichni profesoři opustili univerzitu, takže jsem se všechno naučil sám z knížek. Proto nejsem vlastně produktem brazilského školského systému."
Tohle jsem nečekal. Věděl jsem, že ten systém je špatný, ale stoprocentně - to bylo strašné."
28. 05. 2008 | 01:03

VK-Can. napsal(a):

Vazeny pane Michale V.
Kdyz dovolite, rad bych se zastavil nad jednou vetou Vasi reakce - "Je jasné, že informace jsou doplňujícím prvkem znalosti, ale obráceně to myslím neplatí."

Dovolim se zeptat . K cemu Vam je informace kdyz ji neumite pouzit ? Aby jste mohl informaci pouzit, tak musite mit znalost jak ji pouzit.
Informace neni jen doplnujici prvek znalosti, ale zivotne dulezity prvek pro pouziti znalosti, stejne jako znalost je zivotne dulezity prvek pro pouziti informace! Nejsou pro sebe jen doplnkem, ale jak spravne pisete nezbytnym PRVKEM !
Matematicky vzorec je znalost, cisla, ktera doplnite do vzorce aby jste ho mohl pouzit jsou informace.

Znalost je konstantni, ktera se pouziva znova a znova!
Informace se meni, muze mit treba jen jedno pouziti a potom zapomenuta!
Znalost je nastroj, ktery se pouziva znova a znova.
Informace je ten material, ktery tim nastrojem zpracujeme.
Jedno bez druheho je nam k nicemu!

S cim nesouhlasim v clanku pana profesora je to, ze zamenuje znalost a informace.
Kucharska kniha nebo recept neni informace, to je znalost, kterou, pokud chce nekdo varit se musi naucit a znalost obsazenou v te kucharske knize bude stale pouzivat.
Pro kolik lidi bude varit, kde maji cerstve suroviny k vareni, kdy ma byt jidlo hotove - to jsou informace ktere vyuzije k tomu, aby mohl pouzit znalost ziskanou z kucharske knihy!
Ten recept v te knize je nemenny. To je znalost.
Vse ostatni muze byt jen pro jedno pouziti. Pristi den muze varit pro jiny pocet osob a pouzivat suroviny z jineho zdroje.

Podle meho pan profesor prehlizi fakt, ze kazda znalost ma tri zakladni dily - 1.nauceni, 2.pochopeni a 3.prakticke pouziti.
Vynechte kterykoliv z techto dilu a mate jen castecnou znalost!

A tou se prave pan profesor hodne zabyva. Castecnou znalosti! Skolni, nabiflovanou, teoretickou, ktera sama o sobe jeste zdaleka neni znalost! Chybeji ji jeste dva dalsi dily, pochopeni a schopnost praktickeho pouziti nauceneho, aby se stala skutecnou znalosti.

Ve skole se ma clovek predevsim naucit jak se ucit. Ziskat znalost pochopit ji a naucit se ji pouzivat, aby v zivote umel pouzit informace.

Tento rozbor zde postradam.
Myslim, ze pokud mel tento blog byt o informacich, znalostech a rozdilu mezi nimi, tak by zde nemel chybet.
28. 05. 2008 | 03:16

Iva2 napsal(a):

VK-can

No konečně někdo kdo si rovněž myslí že se dá zdárně pochybovat o pravdivosti výroku v názvu blogu ! Konstatování o neschopnosti aplikace naučeného po ukončení vzdělání už bohužel-pravdivá je.
28. 05. 2008 | 08:10

jogín napsal(a):

Iva2: Takového experty z ústavů jsem zažil dva, potom se ukázalo, že s jejich odborností je takový průšvih, že byli decentně vyšoupnuti. Přílišná specializace.
28. 05. 2008 | 09:30

jogín napsal(a):

Iva 2: Když ta dodatečně ohodnotím, publikační výsledky byly na jejich pověst hodně slabé, zato schopnost okecávání byla vynikající.
28. 05. 2008 | 09:41

VK-Can. napsal(a):

Pro Iva2.
Je v tom clanku par veci, ktere se mne zdaji ponekud nepresne, nebo dokonce nespravne.
Muze to byt otazka interpretace, ale myslel jsem, ze je dobre na to upozornit.

Neschopnost aplikace naucene latky je otazka za jedno skolnich osnov, za druhe a to hlavne na schopnosti nebo neschopnosti profesora ci ucitele.
Myslim, ze jsme vsichni zazili ucitele ci profesory, kteri s chuti "rajtovali" na zkouseni "nabiflovaneho", ale take dost dobrych kantoru/rek, kteri/e umeli nejen naucit, ale take to pouzit.
Na takove rad vzpominam, protoze mne dali dobre "naradi-znalosti" pro zivot.
28. 05. 2008 | 19:21

MICHAL V. napsal(a):

to VK-Can - K Vaší reakci :

Informace může být nová či stará - je to něco, co se dovídáme, co nám snižuje naši míru neurčitosti o nějakém problému. Máte-li informace, je otázkou jak a proč ji použít. K tomu potřebujete také zkušenosti své i zkušenosti jiných lidí. Také v tom vidím určitě propojení - stejně jako Vám, je i mi jasné, že k našemu životu potřebujeme informace a znalosti zároveň.

K té kuchařce - osobně s panem profesorem souhlasím. Ono - v té kuchařce samozřejmě jistá pasifní forma znalosti obsažená je, ale spíše jiných lidí. Člověk, který o vaření nikdy nic neslyšel bude při čtení kuchařky zmatený, některým názvům (třeba koření) nebude rozumět, budou to pro něho zcela nové informace, které nebude v tu danou chvíli moci použít - bude-li se jednat o nějaké exotické recepty, pak člověk po přečtení bude schopen odříkávat, jak se to jídlo připraví, ale nebude-li mít znalosti, praktické zkušenosti s exotickou kuchyni, tak výsledek asi za moc stát nebude. Takže se mi opravdu nezdá, že by to, co pak profesor napsal, bylo nepravdivé ....někdy jde opravdu jen o to, jak si to člověk vyloží.

Možná by pan profesor mohl ke svým článkům dát poznámku "Jsem zodpovědný za každé slovo, které napíši, ale za nic z toho, co z přečteného vyvodíte."

Přeji moc příjemný den ;-)
29. 05. 2008 | 01:56

VK-Can. napsal(a):

Pro MICHAL V.
V otazce kucharske knihy muzeme souhlasit v tom, ze nesouhlasime.
Kucharka je podle meho ucebnice vareni. Kazda ucebnice je psana znalost, ktera se musi naucit, pochopit a umet pouzit, jinak se ta babovka srazi a nebo ten rizek je jako podrazka.

Samozrejme jsou tam znalosti jinych lidi. V kazde ucebnici jsou.
Stejne jako odbornik na matematiku, ktery o vareni nic nevi muze byt pri cteni Kucharky ponekud zmaten, muze byt stejne zmaten i kuchar pri cteni ucebnice matematiky.
To bychom michali jablka a hrusky.

Nemyslim, ze by musel pan profesor davat nejake poznamky k tomu, co pise. Jen musi byt pripraven na jine nazory.
Mozna se myli on, mozna se mylim ja, to uz bych nechal na ctenarich.
Preji Vam take prijemny den.
29. 05. 2008 | 03:05

Žaneta napsal(a):

Pro MICHALA V. a VK-CAN. Vaše diskuze je velmi zajímavá. Dovolím si na Vás jednu otázku. Je vidět, že máte jasnou představu o tom, co informace, znalost, vědění, učení atd. znamená. Jste si také vědomi, že s českým školstvím je něco v nepořádku.
Jaké byste navrhovali opatření, aby česká společnost neprodukovala nabiflované jedince, které jsou v praxi nepoužitelní, nýbrž kreativní lidi, kteří dokáží hledat i nové cesty řešení?
Přeji krásný den.
29. 05. 2008 | 04:33

VK-Can. napsal(a):

Pro Zaneta.
Nevim o soucasnem stavu ceskeho skolstvi, protoze jsem ten "drive narozeny" cili produkt stareho skolstvi, ale mohu Vam napsat, ze po me emigraci v roce 1968 jsem prosel mnoha zamestnanimi a nikdy jsem nemel problem se to bud naucit a nebo sve znalosti prizbusobit novym podminkam.
Nekdy byl clovek i docela nad prumerem.
Vim, ze jsem nebyl sam, kdo ve svete nedelal ostudu ceskym skolam. Setkal jsem se s mnoha emigranty a mnoho z nich si vedlo velmi dobre.
Proto si myslim, ze s tim skolstvim nebylo nic spatneho.

Co bylo a je dobre i spatne jsou pedagogove, stejne jako v kazde jine profesi.
Tam by bylo myslim treba se zamerit.
Co bych navrhoval? Dobře jim zaplatit, dat jim moznost vyzadovat disciplinu ne na biflovani, ale na pozornost toho, co pedagog prednasi, ale take od pedagogu vyzadovat dobrou praci a ne si ty hodiny jen "odučit" a hura za svymi zajmy.

Pokud mohu mluvit z vlastni zkusenosti, tak podle meho pedagog je osoba, ktera vytvari bud dobre, prumerne, nebo dokonce mizerne vzdelani.
Osnovy jsou jen jejich nastrojem.
Pedagogove jsou hlavni strujci toho, co se zak nauci. To je ovsem jen muj nazor, mohu se mylit.
29. 05. 2008 | 20:03

MICHAL V. napsal(a):

VK-Can - v pořádku, každý můžeme mít k této věci svůj postoj. V globální společnosti konzumentů ale nakonec stejně půjde vždy o to, aby byli s našimi produkty a/nebo službami spokojení ostatní, včetně nás. Tedy informace samotné jsou jedna věc, ale bez těch zkušeností, talentu to jaksi nepůjde, což se mnou asi budete souhlasit. Myslím, že zde pan profesor chtěl především zdůraznit tu samotnou akci, po které následuje oboustranná spokojenost ať už ve vztahu lékař x pacient (klient) nebo učitel x žák. Mít dobrou kuchařku je jistý předpoklad, z kterého se dá vycházet, ale tím se ono jídlo samo neudělá. Takže tak.

Žaneta : žádný jednoduchý recet, který by něco v krátké době vyřešil není. Určitě nejde jen o to, někomu dobře zaplatit a vyžadovat disciplínu - to samo o sobě mnohé nezmění. Problém není jen v Česku, je všude ve světě. Receptů po celém světě zaznívá mnoho - ale co se změnilo? Prostě řečeno jsou lidé stále lidmi. Školský systém by měl být takový, aby z jednoduchých věcí nedělal složité, měl by být jednoduchý, průhledný a přehledný, aby se v něm mohl najít každý sám - aby nikoho myšlenkově nesvazoval. Na prvním místě by mělo být vždy rozvíjení obecné schopnosti nezávisle myslet a usuzovat, ne získavat speciální poznatky. Jestliže někdo ovládá základy svého oboru a naučil se myslet a pracovat samostatně, nepochybně najde způsob, jak co udělat, a kromě toho bude schopen přizpůsobovat se vývoji a změnám lépe než někdo, jehož studium spočívalo hlavně v získávání podrobně popsaných poznatků.
Obecným problémem pak stále zůstává konformita. Lidé se často chovají jako všichni ostatní, bez toho, aby věděl proč. Lidé nedosahují úspěch, protože jsou konformní a dělají věci, které dělají všichni ostatní. Lidé, kteří dosahují úspěch ho dosahují proto, že vědí, kam míří.
Nutno si uvědomit, že vzděláváním rostě diferenciace lidí. Jestliže má někdo pro něco talent, měli bychom se snažit jeho schopnosti pozvolně rozvíjet, což vede k odlišení ve společnosti, ale já to narozdíl od totalitních režimů pokládám za zcela přirozené.
Také se mi moc líbí postoj autora tohoto blogového článku, který píše o lokální politice v jednotlivých regiónech, jen to v praxi chce lidi, kteří výhodám sami porozumí, nebudou žít ve stresu a pomalu se zodpovědnosti přestanou obávat.

Hezký den, MV
30. 05. 2008 | 02:34

Žaneta napsal(a):

Děkuji mnohokrát za odpověď panu VK-Can a Michalovi V.
panu VK-Can.
Nemyslím si, že naše školství je to úplně nejhorší na světě, jak se mohlo zdát z mého komentáře. Věřím, že i nabiflovaní lidé mohou být kreativní. Systém výuky v ČR však znevýhodňuje ty, co mohou být kreativní a nemají dobrou paměť na biflování. Viz mí dva spolužáci, kteří byly čtyřkaři a nyní jsou úspěšnými podnikateli, kteří vytvářejí zisk, platí daně a zaměstnávají lidi.

panu Machalovi V
s vašimi názory se plně ztotožňuji. Škoda, že se s nimi neztotožňuje také někdo z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České Republiky.
30. 05. 2008 | 05:47

Žaneta napsal(a):

Děkuji mnohokrát za odpověď panu VK-Can a Michalovi V.
panu VK-Can.
Nemyslím si, že naše školství je to úplně nejhorší na světě, jak se mohlo zdát z mého komentáře. Věřím, že i nabiflovaní lidé mohou být kreativní. Systém výuky v ČR však znevýhodňuje ty, co mohou být kreativní a nemají dobrou paměť na biflování. Viz mí dva spolužáci, kteří byli čtyřkaři a nyní jsou úspěšnými podnikateli, kteří vytvářejí zisk, platí daně a zaměstnávají lidi.

panu Machalovi V
s vašimi názory se plně ztotožňuji. Škoda, že se s nimi neztotožňuje také někdo z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České Republiky.
30. 05. 2008 | 05:53

VK-Can. napsal(a):

Pro Zaneta.
Rad bych Vas ujistil, ze jsem rozhodne nemel dojem s Vaseho komentare, ze by ceske skolstvi bylo nejhorsi na svete.
Naopak vidim v tom zcela uprimnou snahu ceske skolstvi jen zlepsit.
Jsem velmi rad, ze jste se mohla ztotoznit z jednim z nasich nazoru.
30. 05. 2008 | 22:24

MICHAL V. napsal(a):

Hezký den přeji,

autorův článek pojednává o znalostní sféře, nabádá, aby se lidé stávali znalostně hodnotnějšími, nemohou-li se stát nejlepšími, aby se těmi nejlepšími alespoň obklopili.
Leonardo da Vinci jednou prý prohlásil: "Špatný to žák, který jednou nebude lepší než jeho mistr". Ale ono tak jednoduché to jistě není. I mnohé paní učitelky mají v první třídě občas budoucí profesory. Tak samo zločince a darebáky. Myslím, že pomocí učitelů a učebnic může být člověk na základních školách ovlivněn hodně moc.
Já bych mnohým studentům ani nezazlíval, že jsou takoví a onací, z velké míry jsou jen produktem svého prostředí, školského systému, rodiny,genů.

Něco lze změnit jen velmi málo, něco hodně.

Možná je to sem příliš dlouhé a nehodí se to sem, ale dovolím si zde vložit jeden, trošku delší, příběh R.P.Feynmana, ze stejné knížky jako předešle, který mne velmi zaujal a myslím si, že je velmi hodně k zamyšlení - ať už je člověk Čech, Američan nebo kdokoliv jiný. Tedy, příjemné počtení a hezký den......
31. 05. 2008 | 17:26

MICHAL V. napsal(a):

Hodnocení knížek podle obálek

Začátkem šedesátých let spousta mých kamarádů stále ještě radila vládě. Já v té době neměl žádné pocity odpovědnosti vůči společnosti a vzpíral jsem se, jak to jen šlo, nabídkám jezdit do Washingtonu, což tenkrát vyžadovalo jistou dávku odvahy.
V té době jsem přednášel kurz fyziky pro prvňáky a po jedné přednášce mně Tom Harvey, který mi asistoval předváděním pokusů, řekl: „Měl byste vidět, co provádějí s matematikou ve školních učebnicích! Dcera mi nosí domů spoustu šílených věcí!" Nijak jsem si s tím, co říkal, hlavu nelámal.
Ale druhý den mi telefonoval pan Norris, velmi známý pasadenský právník, který tenkrát byl na kalifornském ministerstvu školství. Požádal mě, zda bych nepracoval ve Státní komisi pro učební osnovy, která musí vybrat nové učebnice pro kalifornský stát. Stát totiž vydal zákon, že všechny učebnice, které užívají všechna děcka ve všech státních školách, musí být schváleny ministerstvem školství, takže mají komisi, ta knížky prohlíží a radí ministerstvu, které zvolit. Tenkrát spousta knížek používala novou metodu vyučování aritmetiky, kterou nazývali „nová matematika". Jelikož zpravidla jediní lidé, kteří si knížky prohlédli, byli učitelé a pracovníci ve školství, napadlo je, že by bylo dobré, kdyby při vyhodnocování
učebnic pomáhal někdo, kdo užívá matematiku pro vědecké účely, kdo zná její konečnou podobu a věci, kvůli nimž se ji vlastně pokoušíme učit. Asi jsem měl tou dobou špatné svědomí, že nespolupracuji s vládou, protože jsem souhlasil, že do té komise půjdu. OkamžitéJsem začal dostávat dopisy a telefonáty od nakladatelů. Říkali mi třeba: „S velikým potěšení se dozvídáme, že jste v komisi, protože jsme si upřímně přáli vědeckého pracovníka..." a „To je skvělé, že je v té komisi vědec, protože naše knihy jsou orientovány na vědu..." Ale také mi říkali: „Bude nám potěšením vám jakkoliv pomoci při hodnocení našich knih..." Tohle mi připadalo trochu uhozené. Jsem objektivní vědec, a jelikož to jediné, co děcka ve škole dostanou, jsou knížky (a učitelé ještě navíc metodickou příručku, kterou obdržím rovněž), připadalo mi, že každé extra vysvětlování od nakladatelů by znamenalo zkreslování. Takže jsem s žádným z nakladatelů nechtěl mluvit a vždyckyjsem odpovídal: „Nemusíte nic vysvětlovat, jsem si jistý, že knihy budou hovořit za sebe." Zastupoval jsem určitý obvod, který představoval oblast kolem Los Angeles, kromě města samého. To zastupovala velice milá dáma z městské školské správy, paní Whitehouseová. Pan Norris mi navrhl, abych se s ní sešel a zjistil, čím se komise zabývá a jak pracuje. Paní Whitehouseová začala tím, že mi pověděla o věcech, kterými se budou zabývat na příští schůzi (jednu schůzi už měli; byl jsem jmenován opožděně). „Bude se hovořit o čítačích číslech." Nevěděl jsem, co to je, ale ukázalo se, že jsou to čísla, která jsem vždycky znal jako „přirozená". Měli pro všechno odlišná pojmenování, a tak jsem měl hned od začátku spoustu potíží.Pověděla mi, jak členové komise obvykle nové učebnice hodnotí. Dostávají poměrně značný počet výtisků každé učebnice a ty pak dávají různým učitelům a pracovníkům ve školství ze svého obvodu. Pak sbírají hlášení o tom, co si ti lidé o knížkách myslí. Jelikož jsem moc učitelů a pracovníků ve školství neznal a jelikož jsem měl pocit, že kdybych si knížky přečetl sám, mohl bych si udělat úsudek, jak se jeví mně, rozhodl jsem se, že si všechny učebnice přečtu sám. (Měl jsem ve svém obvodu pár lidí, kteří očekávali, že se na ty knížky budou moci podívat, a chtěli mít příležitost vyjádřit svůj názor.
31. 05. 2008 | 17:27

MICHAL V. napsal(a):

Paní Hitehouseová mi nabídla, že jejich posudky zahrne mezi své, takže je to nebude mrzet a já se nebudu muset znepokojovat jejich stížnostmi. Byli spokojeni a já neměl moc starostí.) O několik dní později mi telefonoval chlapík z knižního skladu a řekl: „Pane Feynmane, tak vám posíláme ty knihy - je jich sto padesát kilogramů!" Byl jsem šokován. „Nebojte se, pane Feynmane; seženeme někoho, kdo vám je pomůže přečíst." Nemohl jsem přijít na to, jak se to dělá: buď je přečtete, nebo nepřečtete. Nechal jsem si dole ve své pracovně zřídit speciální polici na knihy (bylo jich přes pět metrů) a začal jsem číst všechny knížky, o nichž se mělo mluvit na příští schůzi. Měli jsme začít s učebnicemi pro nejmenší. Byla to pěkná fuška! Byl jsem v jednom kuse zavřený v suterénu a pracoval na tom. Moje žena říká, že tohle údobí bylo jako žít nad sopkou. Chvíli bývalo ticho, ale pak zčistajasna: „PRRRRRÁÁÁÁSSSSSK!!!!!" Důvod byl jediný - ty knihy prostě nestály za nic. Byly špatné. Byly odfláknuté. Snažily se být exaktní, ale používaly příkladů (jako automobilů na ulici pro „množiny"), které byly skoro správné, ale vždycky na nich byly nějaké mouchy. Definice nebyly
přesné. Všechno bylo trochu mnohoznačné - autoři nebyli dost chytří na. to, aby chápali, co „přesnost" znamená. Jen ji předstírali.
Vykládali něco, čemu nerozuměli a co bylo v dané chvíli dítěti úplné k ničemu. Chápal jsem, o co se pokoušeli. Mnozí lidé si po sputniku
mysleli, že za Rusy zaostáváme, a nějací matematici byli požádáni o radu, jak vyučovat matematiku s použitím nějakých zajímavějších
moderních matematických pojmů. Cílem bylo udělat matematiku přitažlivější pro děti, kterým připadala nudná.
Uvedu příklad: Chtěli hovořit o číslech v různých soustavách pětkové, šestkové a tak dále -, aby předvedli různé možnosti. Pro
děcko, které chápe desítkovou soustavu, by to mohlo být zajímavé - k osvěžení mysli. Ale co z toho v těch knihách vylezlo? Každé dítě
se musí naučit neděsítkové soustavy! Načež následuje obvyklá hrůza: „Převeďte tato čísla ze sedmičkové soustavy do pětkové!" Převod z jedné číselné soustavy do druhé je absolutné neužitečná věc. Jestliže to dovedete, třeba vás to pobaví, ale jestliže to neumíte, nechtě to plavat. Je to zbytečné. Tak či onak, dívám se do všech těch knížek a jediná z nich neříká nic o použití arimetiky ve vědě. Pokud tam vůbec jsou
nějaké příklady na použití aritmetiky (většinou to je ten abstraktní moderní blábol), jsou o takových věcech jako kupování známek.
Konečně najdu knížku, která říká: „Matematiky se mnohostranně používá ve vědě. Uvedeme vám příklad z astronomie, což je nauka o hvězdách." Otočím stránku a tam se praví: „Červené hvězdy mají teplotu čtyři tisíce stupňů, žluté hvězdy mají teplotu pět tisíc stupňů...", až sem je to v pořádku. Pokračují: „Zelené hvězdy mají teplotu sedm tisíc stupňů, modré hvězdy mají teplotu deset tisíc stupňů, fialové hvězdy mají teplotu... (nějaké velké číslo." Žádné zelené nebo fialové hvézdy neexistují, i když údaje pro ostatní jsou zhruba správné - zase potíže! A takhle vypadalo
všechno: psal to někdo, kdo pořádné nevěděl, o čem mluví, takže to bylo vždycky trochu špatně! A jak dobře učit podle knížek napsaných lidmi, kteří pořádně nerozumějí tomu, o čem mluví, to nedovedu pochopit. Nevím proč, ale ty knížky byly mizerné; MIZERNÉ PO VŠECH STRÁNKÁCH!
S poslední učebnicí jsem tedy byl spokojený, byla to první knížka s příkladem na použití aritmetiky ve vědě. Byl jsem maličko nespokojený, když jsem četl o teplotách hvězd, ale nebyl jsem zase moc nespokojený, protože to bylo víceméně správně - byl to jen příklad chyby. Jenže pak následovala cvičení: John jde s otcem ven podívat se na hvězdy. John vidí dvě modré hvězdy a jednu červenou. Otec vidí zelenou, fialovou a dvě žluté hvězdy. Jaká je celková teplota hvězd, které John a otec vidí?" - a já vybuchl děsem. Proto moje žena vykládala o sopce v suterénu. Tohle je jenom jeden z přikladu: takovéhle to bylo věčně. Věčně samý nesmysl. Neexistuje absolutné žádný důvod pro sčítání teplot dvou hvězd.
Nikdo to nikdy nedělá, leda možná, aby potom vypočítal průměrnou teplotu hvězd, ale ne aby zjistil celkovou teplotu všech hvězd!
Bylo to příšerné! Nešlo o nic víc než o hru, jak vás přimět sčítat, a neměli ponětí o tom, co povídají. Připadal jsem si, jako když čtu věty s pár tiskovými chybami, a v tom, najednou, je celá věta vytištěna pozpátku. Takhle ta matematika vypadala. Prostě beznadějně.
31. 05. 2008 | 17:28

MICHAL V. napsal(a):

Pak jsem přišel na svou první schůzi. Ostatní členové komise dali některým knížkám určité hodnocení a ptali se mé, jaké je moje
hodnocení. Moje hodnocení bylo často odlišné od jejich, a tak se vyptávali: „Proč hodnotíte tuhle knížku tak nízko?"
Řekl jsem, že na téhle knížce se mi nezdálo to a to a na stránce té a té - měl jsem poznámky. Zjistili, že jsem svým způsobem zlatý důl: mohl jsem jim podrobně říct, co je ve všech těch knížkách dobře a co špatné; každé hodnocení jsem měl zdůvodněné. Když jsem se já ptal jich, proč hodnotili některou knížku tak vysoko, řekli mi: „Povezte nám, co si o té knížce myslíte vy!" Nikdy jsem nebyl schopen zjistit, proč něco hodnotili tak, jak to
hodnotili. Místo toho se pořád ptali, co si o tom myslím'. Dostali jsme se k určité knize patřící k souboru tří doplňkových učebnic nějakého nakladatelství a ptali se mě, co si o ní myslím. Řekl jsem: „Tuhle knížku mi z knižního skladu neposlali. Ale ostatní dvě jsou pěkné."
Někdo se zkusil zeptat znova: „Co si myslíte o té knížce?" „Říkám vám, že mi ji neposlali. Takže na ni žádný názor nemám." „Promiňte, to mohu vysvětlit," řekl muž z knižního skladu, který tam byl. „Neposlal jsem vám ji, protože ještě není dokončená. Existuje zásada, že každý titul tady musí být k určitému datu,a nakladatel měl pár dní zpoždění. Takže nám poslali pouze desky a uvnitř je nepotišténá. Napsali nám k tomu lístek, že se
omlouvají a doufají, že budeme moci ten soubor tří knížek vzít v úvahu, i když ta třetí bude později." Ukázalo se, že ta prázdná knížka byla některými členy komise obodována! Nemohli tomu uvěřit, že je prádzná, když na ni měli hodnocení. Dokonce bylo hodnocení té chybějící knížky trochu vyšší než těch dvou ostatních. Fakt, že v ní nic nebylo, hodnocení nevadil. Myslím, že to vše je dáno systémem, který komise používala.
Rozdáte knížky lidem z nejrůznějších míst - a oni mají málo času; nezáleží jim na tom, říkají si: „Ale co, tuhle knížku bude číst spousta lidí, takže je to stejně jedno." A někteří z nich - ne všichni, ale někteří z nich - vysadí nějakou známku. Pak dostanete své posudky a nevíte, proč zrovna tahle knížka má méně posudků než ostatní. Řekněme, že jednu knížku posuzovalo deset lidí, ale tuhle jen šest. Tak vypočítáte průměr z těch, kdo ji
hodnotili, a ty ostatní prosté nezapočítáte, takže dostanete rozumné číslo. Při tomhle stálém průměrování se ztratí, že mezi deskami knížky vůbec nic není. Tuhle teorii jsem vytvořil, když jsem viděl, jak to probíhalo v naší komisi. Prázdnou knihu posuzovalo jenom šest z deseti členů, zatímco ostatní knihy osm nebo devět z deseti členů. A když zprůměrovali těch šest, dostali stejně dobrý průměr, jako když počítali průměr z osmi nebo devíti. Když zjistili, že známkovali prázdnou knihu, byli ve velkých rozpacích a mně to dodalo trochu víc sebevědomí. Ukázalo se, že ostatní členové komise měli za sebou spoustu práce: rozesílali knížky, sbírali posudky a navštěvovali sezení, na nichž nakladatelé vysvětlovali knížky ještě
předtím, než se četly; já byl v celé komisi jediný, kdo všechny četl a nedostal od nakladatelů žádné informace kromě těch, které byly v knihách samých a které nakonec přišly do škol. Otázka, jak zjistit, zda kniha je dobrá, nebo špatná - bud' tím, že ji pečlivě prohlédnete sami, nebo tím, že přijmete posudky spousty lidí, kteří ji četli ledabyle -, je podobná starému známému problému: nikdo nesměl vidět čínského císaře a šlo o to, jak
dlouhý je jeho císařský nos. Abyste to zjistili, projedete celou zemi a vyptáváte se lidí, kolik podle jejich názoru měří nos čínského císaře, a uděláte průměr. Bude to ohromné „přesné", protože v tom průměru vystupuje tolik lidí. Ale způsob, jak cokoliv zjistit, to není; když máte spoustu různých lidí, kteří něco posuzují, a přitom se na to pořádně nepodívají, pak zprůmérováním svoji znalost situace nevylepšíte. Nejdřív jsme se neměli zabývat tím, co by knihy stály. Řekli nám, kolik knih můžeme vybrat, takže jsme navrhli schéma, které používalo spoustu doplňkové literatury, protože všechny nové učebnice měly takové nebo onaké nedostatky. Největší slabiny mely knížky s „novou matematikou": chyběly v nich aplikace
a neměly dost slovních úloh. Nemluvilo se v nich o prodávání známek, místo toho se tam příliš mnoho mluvilo o komutativnosti a o abstraktních věcech a přechod k situacím v běžném životě byl nedostatečný.
31. 05. 2008 | 17:30

MICHAL V. napsal(a):

Chybělo v nich: Co děláte - sčítáte, odečítáte, násobíte nebo dělíte? Takže jsme navrhli některé knížky, ve kterých tohle bylo, aby se užívaly jako doplňkové - jedna nebo dvě pro každou třídu - kromě jedné učebnice na každého studenta. Po mnoha diskusích jsme všechno vypracovali tak, že to bylo vzájemné vyvážené. Když jsme návrh odnesli na ministerstvo školství, řekli nám, že nemají tolik peněz, jako si mysleli, takže budeme muset projít celý návrh a tu a tam ho proškrtat, teď už s ohledem na náklady.
To ovšem znamenalo zničit pečlivě vyvážený program, který dával učiteli naději, že najde příklad pro to, co potřebuje. Po tom, co změnili rozhodnutí, kolik knížek můžeme doporučit, a když jsme přišli o možnost program vyvážit, byl dosti ubohý. Vzápětí o něm jednal senátní výbor pro rozpočet a program byl okleštěn ještě více. Teď už byl opravdu ubohý! Žádali mé, abych vystoupil před senátory, až bude tahle záležitost projednávána,
ale odmítl jsem. V té době jsem už byl ze všech těch hádanic kolem učebnic unavený. Připravili jsme doporučení pro ministerstvo školství a soudil jsem, že to je jejich práce, aby ho přednesli senátu - což bylo formálně správné, ale politicky nemoudré. Neměl jsem to vzdát tak rychle; ale pracovat tak usilovně, diskutovat tak dlouze o všech těch knížkách, vytvořit pěkně vyvážený program, aby ho nakonec dali do sběru - to člověku vezme chuť! Celý postup byl zbytečným plýtváním sil, mohl se otočit a provádět v opačném pořadí: začít s náklady na knihy a kupovat, co si
můžete dovolit. Co mé definitivně dorazilo a přimělo k rezignaci, bylo, že napřesrok jsme měli hovořit o fyzikálních knížkách. Myslel jsem si,
že třeba fyzika bude vypadat jinak, tak jsem si pár knížek prohlédl. Byla to stejná historie: něco vypadalo na první pohled dobře, a pak mé z toho jímal dés. Byla tam například kniha, která začínala čtyřmi obrázky: na prvním byla natahovací hračka; pak tam byl automobil, pak tam byl kluk na kole a pak tam bylo něco jiného. A pod každým obrázkem stálo: „Proč se pohybuje?" Pomyslel jsem si: Vím proč - budou vykládat o mechanice, jak
funguje pružina uvnitř hračky; o chemii, jak funguje automobilový motor; a o biologii, jak pracují svaly. O takovýchhle věcech by hovořil můj otec. „Proč se to pohybuje? Všechno se pohybuje, protože svítí slunce. A pak bychom se bavili tím, že bychom to rozebírali: „Ne, hračka se pohybuje, protože je natažená pružina," řekl bych. ,Jak to, že je natažená?" ,Já jsem ji natáhl." „A jak to, že se pohybuješ ty?" „Protože jím." „A jídlo roste proto, že svítí slunce. Takže díky tomu, že svítí slunce, se všechny tyhle věci pohybují." Tím by se vysvětlilo, že pohyb je vlastně transformací sluneční energie. Otočil jsem stránku. Pro natahovací hračku odpověď zněla: „Do pohybu ji uvádí energie." A pro kluka na kole: „Do pohybu
ho uvádí energie." U všeho. „Do pohybu to uvádí energie." Ale to neznamená vůbec nic. Mohli bychom tomu říkat třeba „wakalixace". Ona je tím obecným principem. „Do pohybu to uvádí wakalixace." To žádné poznání nepřináší. Dítě to nic nenaučí; je to jen slovo. Místo toho měli vzít tu natahovací hračku, ukázat, že uvnitř jsou pružiny, učit o pružinách, učit o kolech a „energii" nechat plavat. Později, když děti vědí, jak hračka funguje, by mohli vykládat obecnější principy energie. Dokonce ani není pravda, že „do pohybu to uvádí energie", protože když se to zastaví, mohli byste stejně dobře říct „zastavila to energie". Ve skutečnosti jde o transformaci koncentrované formy energie v její rozředěnější formy, což je velice delikátní aspekt. Energie se v těchto případech ani nezvětšuje, ani nezmenšuje: pouze se mění z jedné formy do druhé. A když se věci zastaví, energie se změní v teplo, v obecný chaos. Ale takhle to vypadalo se všemi těmi knihami. Vykládaly o věcech, které byly neužitečné, zmatené a matoucí, mnohoznačné a částečné nesprávné. Jak se z těchhle knih může někdo naučit fyziku, to nevím, protože o fyzice nejsou.
31. 05. 2008 | 17:32

MICHAL V. napsal(a):

Takže když jsem viděl všechny tyhle děsivé učebnice se všemi nedostatky, které vykazovaly matematické knížky, viděl jsem se, jak opět začínám soptit. Vyčerpaný čtením matematických učebnic a odstrašený tím, že to bylo všechno k ničemu, nedovedl jsem si představit další podobný rok a musel jsem rezignovat. O něco později jsem se doslechl, že knížka „do pohybu to uvádí energie" má být komisí pro učební plány doporučena ministerstvu školství. Tak jsem podnikl poslední pokus. Na každém zasedání komise bylo veřejnosti dovoleno vznést připomínky; takže jsem vstal a řekl, proč si myslím, že ta knížka je špatná. Muž, který mé v komisi vystřídal, řekl: „Tahle knížka byla schválena pětašedesáti inženýry z těch a těch leteckých závodů!" Nepochyboval jsem, že v těchhle leteckých závodech mají pár velice dobrých inženýrů, ale pětašedesát inženýrů představuje široké rozmezí schopností - a nutně zahrnuje nějaké velice špatné inženýry! Byl to znova problém výpočtu průměrné délky císařova nosu nebo hodnocení knížky, která mezi deskami nic nemela. Bylo by bývalo mnohem lepší nechat na tom podniku, aby rozhodl, kteří jsou jejich lepší inženýři, a dal tu knížku prohlédnout jim. Nemohl jsem o sobě tvrdit, že jsem chytřejší než pětašedesát jiných lidí - ale než průměr z pětašedesáti chlapů, to určitě! Nepodařilo se mi ho přesvědčit a kniha byla komisí schválena. Když jsem ještě byl v komisi, musel jsem párkrát letět do San Franciska na nějaké schůze. Když jsem se vrátil z první cesty domů, do Los Angeles, zastavil jsem se v kanceláři komise, aby mi proplatili výdaje.
„Kolik to dělá, pane Feynmane?" „Letěl jsem do Saň Franciska, takže to je letenka plus výlohy za parkování na letišti za tu dobu, co jsem byl pryč."
„Máte letenku?" Náhodou jsem letenku měl. „Máte stvrzenku za parkování?" „Nemám, ale za parkování auta jsem zaplatil 2 dolary a 35 centů."
„Ale my musíme mít stvrzenku." „Řekl jsem vám, kolik to stálo. Když mi nevěříte, proč mě necháváte, abych vám vykládal, co je dobře a co špatně v těch učebnicích?" Byl kvůli tomu veliký rozruch. Naneštěstí jsem byl zvyklý přednášet pro podniky nebo univerzity nebo obyčejné lidi, ale ne pro
vládu. Byl jsem zvyklý na jednoduchý dialog: ,Jaké jste měl výlohy?" - „Tolik a tolik." - „Tady to je, pane Feynmane." Rozhodl jsem se, že napříště už jim nebudu dávat vůbec žádné stvrzenky. Po druhé cestě do Saň Franciska mě opět žádali o letenku a stvrzenky. „Nemám žádné."
„Takhle to dál nepůjde, pane Feynmane." „Když jsem přijímal místo v téhle komisi, řekli mi, že budete platit výlohy." „Ale očekávali jsme, že budeme mít nějaké stvrzenky, které ty výlohy prokazují." „Nemám nic, čím bych to prokázal. Ale víte, že bydlím v Los Angeles a jezdím do jiných měst; jak si, k čertu, myslíte, že se tam dostanu?" Neustoupili a já taky ne. Mám za to, že když se dostanete do takovéhle situace, kdy jste se rozhodli, že se neskloníte před Systémem, musíte nést následky, když to nevyjde. Takže jsem úplné spokojený, ale cestovné jsem nikdy nedostal.
Je to jedna z her, které hraju. Chtějí potvrzení? Žádné jim nedám. Pak nedostanete peníze. Dobře, tak nedostanu peníze. Nedůvěřují mi?
31. 05. 2008 | 17:33

MICHAL V. napsal(a):

Čert je vem; nemusí mi platit. Samozřejmě že to je absurdní! Vím, že takhle vláda úřaduje; dobře, kašlu na vládu.Myslím si, že lidi by se měli k lidem chovat jako lidi. A pokud se ke mně nehodlají takhle chovat, nechci s nimi mít nic společného! Je jim to nepříjemné? Tak je jim to nepříjemné. Mně to je také nepříjemné. Prostě toho necháme. Vím, chrání „daňového poplatníka", ale podívejte se, jak dobře byl daňový poplatník chráněn v následující záležitosti. Měli jsme dvě knihy, na nichž jsme se nemohli dohodnout ani po dlouhých diskusích; rozdíl mezi nimi byl nepatrný. Takže jsme to nechali otevřené, ať si to rozhodne ministerstvo školství. Jelikož ministerstvo nyní bralo v úvahu cenu a jelikož knížky byly do takové míry rovnocenné, rozhodlo se, že si nechá předložit nabídky a přijme tu nižší. Pak se vynořila otázka: „Dostanou školy ty knížky v obvyklou
dobu, nebo by je mohly dostat o něco dříve před zahájením školního roku?" Zástupce nakladatelství, které dostalo přednost, vstal a řekl:
Jsme šťastni, že jste přijali naši nabídku. Můžeme mít knížku venku včas pro příští školní rok." Zástupce nakladatele, který prohrál, tam byl také. Vstal a řekl: Jelikož nabídky, které jsme předložili, se vztahovaly k pozdějšímu datu, myslím, že bychom měli dostat příležitost udělat novou
nabídku pro dřívější datum odevzdání - protože my ten nový termín můžeme taky splnit!" Pan Norris, pasadenský právník z ministerstva, se zeptal chlapíka z tohohle nakladatelství: „A kolik by stálo dostat vaše knížky dřív?" Řekl nějaké číslo: bylo to méné. První zástupce vstal: .Jestliže on změnil svou nabídku, mám já také právo změnit svojí" - a jeho nabídka byla ještě nižší. Norris se zeptal: „Tak jak to je - dostaneme knížky dříve a ještě levněji?" „Ano," řekl jeden zástupce. „Můžeme použít speciální ofsetovou techniku, kterou bychom normálně nepoužili..." - zkrátka
nějaká výmluva, proč to vyšlo levněji. Druhý zástupce souhlasil: „Když to uděláte rychleji, stojí to méně." Bylo to opravdu šokující. Skončilo to o dva miliony dolarů levněji! Norrise ta náhlá změna opravdu rozzuřila. Šlo samozřejmě o to, že když začalo hrát roli datum dodání, dostali oba zástupci možnost licitovat proti sobě. Za normálních okolností, kdy se knihy vybíraly a jejich cena se nebrala v úvahu, žádný důvod ke snižování ceny neexistoval; nakladatelé si ji mohli stanovit tak vysoko, jak chtěli. Nebylo výhodné soutěžit snižováním ceny; soutěžili tím, že dělali dojem na členy komise pro výběr učebnic. Mimochodem, kdykoliv měla naše komise schůzi, nakladatelé obveselovali členy komise tím, že je brali na oběd a vykládali o svých knížkách. Já nešel nikdy."
31. 05. 2008 | 17:33

VK-Can. napsal(a):

Pro MICHAL V.
Pokud jsem tomu dobre rozumnel, tak toto v urcitem smeru zajimave cteni ma naznacit, jak jsou dulezite ucebnice ve vyuce. Podle meho nazoru naprosto nesporny fakt.

Jen bych si dovolil upozornit, ze pribeh je z americkeho prostredi a ze ceske ucebnice jsou vytvareny ponekud jinym zpusobem.
Skolsky system USA ma dva rozdilne faktory.
Tercialni nebo pomaturitni vzdelani je v USA na vysoke urovni, v mnoha aspektech jedno z nejlepsich na svete.
Naproti tomu zakladni vzdelani je velmi pozadu a pokud USA se chteji dostat ze soucasne kriticke situace, tak zmena a zdokonaleni tohoto systemu je klicovym problemem.

Ze cteni jsem vyrozumnel, ze se jedna o ucebnice pro zakladni vzdelani, tedy do maturity.
Osobne si myslim, ze tento priklad je velmi nevhodny, protoze jak jsme se zminil americke zakladni skolstvi ma dost dalekou cestu za evropskym!

Mluvim z vlastni zkusenosti.
Byl jsem v posici, kdy jsem rozhodoval o prijimani novych zamestnancu na "skill positions"
(nastrojari, udrzba a dalsi). protoze se jednalo o vetsi podnik s pomerne silnou unii, musel jsem ve vyberu postupovat velmi opatrne a systematicky. Narceni z diskriminace viselo stale ve vzduchu.
Musel jsem vypracovat zkusebni test, ktery byl jednim z hlavnich faktoru pro prijeti noveho zamestnance.
Proc ? Protoze americky system NEMA jednotne osnovy nejen pro vsechny staty, ale ani pro jednotlive skoly!!
Osnovy jsou urcovany v kazdem okrese volenou komisi slozenou z radovych obcanu!
Vysledek? Muzete se setkat s dvema absolventy americke dvanactiletky, z nichz jeden bude celkem obstojny v zakladnim vzdelani a druhy bude mit problem napsat hulkovym pismem svoji adresu a na spocitani 7% ze 100 bude potrebovat kalkulator!

Priklad z prostredi americkeho ZAKLADNIHO skolstvi se mi nezda zrovna ten nejvhodnejsi.
USA mohou nabidnout svetu mnoho. Zakladni skolsky system neni jedna z tech veci.
To neni znevazovani americkeho skolskeho systemu, to je jen konstatovani faktu.
Faktu, ktere jsou velmi aktualni v soucasnych presidentskych volbach.

Ucebnice je dulezity NASTROJ v rukou pedagoga, ale je to pedagog, ktery muze udelat predmet vyucovani zajimavym a nebo nebo nudnym a zbytecnym biflovanim.
To nedela ucebnice, to dela pedagog!
31. 05. 2008 | 19:23

MICHAL V. napsal(a):

VK-Can : Článek, onen příběh výše, měl, ano, také zdůraznit důležitost učebnic, ale v žádném případě ne pouze toto. Čtete-li pozorně, má to jistou psychologickou hloubku. V příběhu jsou ukázky nesmyslné byrokracie a pošetilého lidského chování. Ale lidé v USA nejsou slepí, poukazují na problémy a snaží se mnohé řešit.
Nesouhlasím s Vámi, že vyučování dělá zajímavým pouze pedagog a ne učebnice - já jsem přesvědčen, že vyučování dělá zajímavým a smysluplným jak učebnice, tak pedagog - pravda, ten je živá bytost a je schopen věci ovlivňovat.
Ale nezapomínejte, že i pedagog musí z něčeho vycházet - není to někdo, kdo padá z nebes, je to také člověk, který musel projít školským systémem, člověk, který z něčeho vychází, když vyučuje. A ten materiál, z kterého vychází by měl mít svou úroveň. S tímto většina lidí jistě souhlasí, ale jen málokdo to hluboce ve své podstatě chápe - jako právě třeba R.P.Feynman ve své době.
O americkém školství jako takovém hovořit nechci, protože Amerika je velmi pestrá země - země analfabetů i géniu zároveň. Samozřejmě souhlasím s Vámi, že USA mohou světu nabídnout mnoho - přes všechny problémy, kterými se USA potýkají, je to kontinent mnoha zemí, ve kterém se zrodili velmi úžasní a geniální lidé, kteří celému světu dali mnoho - a dávají stále, i když si to třeba někteří lidé v Česku neuvědomují. V ČR máme také mnoho dobrých lidí, ale v mnohém jste velmi omezení.... osobně si myslím, že je v pořádku vidět v USA věci špatné, ale stejně tak je nutné vidět ty věci dobré - a není jich málo, jen se jim učit, poučit se.... v USA jsou exelentní světové univerzity, o tom není pochyb, ale pokud jste si přečetl příběh výše pozorně, zjistíte, že mnoho vlivných lidí se nechovalo správně v dobách R.P.Feynmana a myslím si, že ani dnes, a na to tenkrát poukázal skvělý vědec R.P.Feynman. Tento člověk stejně jako třeba Einstein učebnic ani nepotřebují, oni je tvoří a dokáži udělat vyučování zajímavým a hodnotným. Jak píše i profesor Zelený ve svých článcích - jedna zajímavá a hodnotná hodina je více než sto neužitečných. K tomu je třeba dobrých učebnic a dobrých pedagogů zároveň, kteří dokáži člověku předat něco cenného dál pro život. A Ti nejlepší z nějlepších by na univerzitách měli mít možnost kreativně se vyžít - spolupracovat přímo s podniky, apod. - jak prof. Zelený psal již ve svých článcích.

Takže tak, hezký den, MV
01. 06. 2008 | 05:18

VK-Can. napsal(a):

Pro MICHAL V.
Tentokrate ve velke vetsine spolu souhlasime.
O tech ucebnicich jste zrejme prehledl hned prvni odstavec moji reakce, kde pisi : "...ma naznacit, jak jsou dulezite ucebnice ve vyuce. Podle meho nazoru naprosto nesporny fakt." A dale to, ze ucebnice je nastroj pro pedagoga.
Jinymi slovy ucebnice a pedagog jsou oba nezbytne prvky dobreho vzdelani.

S Vasi uvahou na tema USA souhlasim. Americke skolstvi je tezko pochopitelne pro Evropany, protoze nevedi, co byl vlastne hlavni duvod k tomu, ze je takove, jake je.

Pro Evropana je tezko pochopitelne, ze by se nekdo mohl v patek rozhodnout se prestehovat z New Yorku do Kalifornie a v sobotu to udelat. Coz byla az do nedavne doby nejen moznost, ale i realita !
A ze kdyz prijel v utery dopoledne do Los Angeles, tak jeste tentyz den mohl najit byt a dokonce i bydlet!
Totez bylo i v Kanade. Do urcite miry stale jeste je.
To zni velmi dobre z hlediska svobody pohybu jednotlivce, ale pro prumysl to predstavovalo velky problem!
Fluktuace zamestnancu, byla pro americky prumysl velmi tvrdy orisek.
Nebyla vyjimka, ze mne v patek sdelil zamestnanec, ze odchazi s okamzitou platnosti pomoci slavne fraze "I quit".
Behem hodiny mu v uctarne vystavili konecny sek a bylo to.
Bohuzel pro mne to znamenalo, ze mne nahle chybi clovek, ktery byl soucasti pracovniho retezu a ne kazdy se dal okamzite vymenit.
Jinymi slovy americky prumysl potreboval lidi ponekud jednodussiho mysleni.

Prevazna vetsina prumyslu byla zamerena na co nejjednodussi operace na montaznich linkach pro hodinove zamestnance (blue color worker) a kazda operace byla vymyslena tak, aby se u ni nemuselo bud vubec a nebo jen velmi malo myslet.
Pro zamestnance bylo motto "Prines do prace sve ruce, mozek nech doma".
A aby se pojistilo, ze se zamestnanec ukaze kazdy den v praci, tak se mu zajistila pujcka na nove auto a eventualne hypoteka na barak a mily zamestnanec nemel moc na vybranou, nez kazdy den mazat do prace.
Jinak prestal splacet a pak uz veci sly velmi rychle. Behem kratke doby bydlel pod mostem a jezdil akorat nosem po rukave.
Toto pracovalo v USA od konce valky az do nedavna.

Bohuzel pocitacova technologie zastihla americke skolstvi s tak zvaně stazenymi kalhotami !
A ted se to snazi co nejrychleji napravit.

Toto, co jsem napsal je velmi zjednodusena verse skutecnosti, ale pro pochopeni snad dostatecna.
Jsem presvedcen, ze pan profesor vi velmi dobre o cem pisi.
Hezky den i Vam.
01. 06. 2008 | 14:50

MICHAL V. napsal(a):

VK-Can: Ano, o Spojených státech amerických by šlo hovořit velmi dlouze, vždyť je to téměř celý kontinet mnoha miliónů lidí, který se ve své době vyvíjel a stále vyvíjí a nelze říci, že USA jsou takové či onaké, v obecném měřítku to ale říci lze a jistě záleží na tom, jaké má kdo zkušenosti a preference.
Člověk si v každé své době musí nalézt to své, co je nejlépe dobré pro něho a co je prospěšné i jiným - mnozí jsou nám dobrým příkladem, jiní odstrašujícím, ale tak to má asi být.
Jinak doporučuji velmi poučné dílo s názvem "Cesta k přírodovědné gramotnosti": Arnold B. Arons, Department of Physics, University of Washington, USA,1983.

A každopádně dík za Vaše vyprávění.

Hezký den, MV
01. 06. 2008 | 17:03

VK-Can. napsal(a):

MICHAL V.
Diky za tip na cteni, ale zatim to nemohu najit. Mozna je mala nepresnost v ceskem prekladu nazvu knihy.
Mate jeji anglicky nazev?
01. 06. 2008 | 22:51

MICHAL V. napsal(a):

VK-Can:

Přímo v češtině lze esej nalézt například zde:

http://sf.zcu.cz/rocnik07/c...

S pozdravem -MV
02. 06. 2008 | 01:36

VK-Can. napsal(a):

MICHAL.V
Uz pri hledani nazvu, ktery jste doporucil, jsem prisel na nekolik jinych knih od tohoto fysika a pedagoga.
Clovek, ktery byl jednim z mala tech vynikajicich vedcu a pedagogu, ktere predbehli svoji dobu.
Skutecne zajimave cteni. Diky za link.
02. 06. 2008 | 16:21

Žaneta napsal(a):

Děkuji za příběh pana Feynmana. Bylo mi ho líto. Takové velké úsilí vyvinul a takové množství času věnoval úkolu, kterým byl pověřen a bylo to k ničemu. Kdyby tak on mohl rozhodovat o učebnici, která bude použita ve výuce. To by bylo něco. Celá věc by se skutečně posunula do jiné roviny.
Myslím si, že toto je základní problém celé globální společnosti. O důležitých věcech rozhodují nekompetentní lidé, kteří mají ovšem odvahu rozhodovat. Politikem se může stát, každý kdo pěkně mluví.
Mám takový sen. Je to taková má utopie. Jednou se zruší všechny politické strany. Politiky se stanou odborníci. Ministři budou ti nejlepší z nejlepších. A prezident bude úplně ten nelepší. Člověk vzdělaný (chytrý), morální, který bude milovat svou vlast atd. Existují různá zaměstnání, kde je zapotřebí při přijímacím řízení splnit úspěšně různé znalostní i psychologické testy. Kdyby takové testy byly i pro lidi, kteří mají moc rozhodovat o věcech veřejných, tak si myslím, že minimálně polovina těchto lidí (jsem člověk naivní a idealista) by musela být vyměněna.
Dovoluji si citovat pana profesora Milana Zeleného „Jsou ale země, kde se profesoři stávají ministerskými předsedy, a zase země, kde se ministerští předsedové stávají profesory. Podle toho to také vypadá.“

Přeji krásný den.
03. 06. 2008 | 06:17

MICHAL V. napsal(a):

Žaneta:

R.P.Feynman byl velmi svérazná a výjimečná osobnost, nebál se říct, co si myslí, byl sám sebou, uměl toho velmi mnoho, ale nikdy se nepotřeboval zviditelňovat - i problémy, které se mnohým zdají jakoby jasné, dokázal podrobit vědecké analýze, dogmaty mu nic neříkaly. Od svého otce se naučil, že člověk oblečený do uniformy je úplně stejný člověk, i když si ji sundá. I když nakonec vážně onemocněl, tak prožil velice pestrý život...

Co se týče úrovně ve společnosti, dá se říci, že třeba Japonsko je dnes tam, kde je, díky tomu, že se vynakládaly peníze do dobrého vzdělání. Pozoruhodný je v Japonsku tzv.systém Kaizen, který při vší preciznosti pořád něco zlepšuje. Nicméně japonská mentalita je pro mnohé velmi těžká, docela by stačilo využívat zkušeností mnohých evropských zemí -ono se už ledasco v ČR zlepšilo, ale hodně chybí pokora a upuštění od přesvědčení, že nepotřebujeme rady jiných lidí.

Hezký den, MV
04. 06. 2008 | 22:50

MICHAL V. napsal(a):

Hezká myšlenka...

"Kouzlo spočívá v dosáhnutí mistrovství. Když houslový
virtuóz zahraje při koncertě klasické hudby dokonalé sólo,
nebo když tři tenoristi - Pavarotti, Domingo a Carreras -
zazpívají nádhernou árii, nikdo jejich výkon nepřipisuje štěstí.
Když řemeslník vytvoří krásný kus nábytku, elegantní a
vypracovaný do nejmenších detailů, při kterém je očividné, že jde o excelentní práci, nikdo to nevysvětluje nebo nezlehčuje
tím, že se na něj usmálo štěstí. Vždy když vidíte člověka, který
něco dělá vynikajícím způsobem, umíte rozeznat a ocenit práci
mistra. Uvědomujete si, že skvělému výkonu předcházely
týdny, měsíce a dokonce roky tvrdé práce a detailní přípravy."
-- Brian Tracy
10. 06. 2008 | 19:29

Žaneta napsal(a):

Skutečně hezká myšlenka. Děkuji.
Škoda jen, že ne vždycky je dosáhnuté mistrovství rozpoznáno. Někdy je to tím, že prostě lidé na dané dokonalé dílo nejsou připraveni (obrazy Vincenta van Gogha) a dokonalost je oceněna později. Někdy může být překážkou v ocenění prosně jen byrokracie (např. dokonalý výběr učebnice matematiky pana Feynmana). Nejhorší překážkou v ocenění dokonalého díla může být mistr sám. Prostě své dílo nezveřejní a v horším případě nevytvoří. Unaven komentáři lidí, kteří nechtějí chápat, ale jen kritizovat.
Mistři musí být prostě s lidmi trpěliví.
Už dlouho se neobjevil na blogu, žedný příspěvek od pana Zeleného. Snad neztratil trpělivost.
24. 06. 2008 | 07:36

MICHAL V. napsal(a):

Žaneta:

>>»Hezký den přeji.
Víte, ono je svým způsobem člověku velmi přirozené. Před dávnými desetitisíci let si lidé nekladli otázky, odkud a kam kráčejí nebo kde se vzala jejich svobodná vůle. Tyto záhady se vynořily lidem na mysli až poté, co se stali lidmi, a úzce souvisí se vznikem jazyka a dalších duchovních darů.
Intuitivně každý z nás cítí, že má cosi jako svobodnou vůli. Než člověk něco udělá, často se rozhoduje, která varianta je nejlepší, a užívá k tomu
kritérií jak rozumových, a to všech možných druhů, tak také citu a pudů.
Jakmile se pro jednu variantu rozhodne, má vnitřní pocit, že se mohl rozhodnout i pro variantu jinou a "nikdo" mu v tom nemohl zabránit, pokud
daný skutek byl v silách dané osoby.
Takto to lidé chápali asi vždycky. Záhada se znovuobjeví, ptáme-li se, "kdo" nebo "co" je tím, co ve skutečnosti rozhoduje o tom, jak se zachováme...
Již A. Einstein říkaval, že co je nezvyklé, bývá i špatně pochopitelné, ale současně to mívá velkou přitažlivou sílu. Einstein nikdy netoužil po majetku ani slávě, vždycky zdůrazňoval, že „problém lidí je pouze v jejich srdcích a v jejich vlastním konání“.
Také říkaval, že lidské vědomosti o světě jsou zprostředkovány lidskými smysly, ale ty jsou bohužel pouze zkreslujícími brýlemi a mohou klamat nebo nedovedou určité jevy vnímat.
Řekl bych, že prof. Zelený i Einstein mají spoječné minimálně to, že se na věci a jevy dívají s nadhledem a nejsou pohlceni problémy, se kterými se mnozí dlouze trápí. Ne každý má takové štěstí takovým být anebo se tomu v průběhu života naučit. Vidět v lidech to dobré, oceňovat a podporovat jejich kreativitu, to hold není pro každého - myslím si, že úplně ti nejlepší se místo emocionálního kritizování spíše jen pousmějí, vědí, že s některými se moc hnut nedá, a že je lepší věnovat se něčemu hezkému, kreativnímu. Blahobyt nás všech je především v rukou nás lidí, v tom, jak dokážeme vzájemně mezi sebou spolupracovat a důvěřovat si, jak moc se to naučíme - přesto je skoro každý vláčen okolnostmi a vládnout nechává politiky a zbyrokratizované úředníky, kteří se neustále o kdeco přou...
Ale přesto mezi námi mistři i rozumní lidé stále jsou, věnují se nestranicky své činnosti, ve které jsou moc dobří - je to sice dlouhá cesta, ale pevně věřím, že veselých a kreativním lidí bude pořád dost :o)

Hezký den, M.V.
30. 06. 2008 | 02:42

Žaneta napsal(a):

Děkuji za příspěvek, který mi dodal optimismus. Beru ho zároveň jako dobrou radu. S bezúčelnou kritikou se bohužel setkávají nejen mistři, ale i obyčejní lidé, jako jsem já.
Přeji hezký den.
30. 06. 2008 | 13:19

jm napsal(a):

Milý pane Zelený. Něco Vám dochází, resp. nebo něco Vám nedochází...Zamotat se takhle v hledání rozdílu a hranice mezi vědomostmi a věděním? Věřm, že se Vám jedná jenom o jazykové vzdálení...
24. 07. 2008 | 23:01

Lukas napsal(a):

Clanek se mi moc libil, je rozhodne prinosny. Jen bych jako student matematiky na matfyzu chtel podotknout jednu vec. Jak vypada konkretni derivace jde odvodit z definice derivace tedy jako limity h jdouci k nule (f(x+h)-f(x))/h. Tak me jen tak napada, ze jste u dane zkousky mel znalosti, jak je pouzit, ale (mozna) nikoliv moudrost - tedy, ze byste vedel, proc dana derivace vypada, tak jak vypada - spocitana z definice. Myslim, ze v tomto je nase skola vyborna. Zajimal by mne Vas komentar. A znova opakuji, clanek vysoce ocenuji.
23. 02. 2009 | 20:39

Rudy napsal(a):

Pane profesore máte plnou pravdu. V Čechách je už v každém okresním městě vysoká škola, ale to, že generuje neschopné nevzdělance se nikde nepíše.Např. přišla absolventka takové soukromé ekonomické vysoké školy do praxe a dostala za úkol vyřešit úkol a udělat tabulku v Excelu,ona neuměla ani zformátovat buňku.
01. 06. 2009 | 16:19

cheap Jimmy Choo Shoes napsal(a):

30. 01. 2010 | 03:42

cuisinart electric knife napsal(a):

thanx for this article!
05. 02. 2010 | 16:46

Poptropica napsal(a):

thanks you
13. 02. 2010 | 19:54

Free Ringback Tones napsal(a):

good article
04. 03. 2010 | 02:56

Download mp3 Nasyid napsal(a):

good posting ,i like it thanks you very much for youf information
06. 03. 2010 | 04:28

vitamin shoppe napsal(a):

good article thanks you very much for youf information
09. 03. 2010 | 03:42

cartier love napsal(a):

TU water fish known, is also the source of happiness.
27. 03. 2010 | 05:54

sesli sohbet napsal(a):

Thank you for your sharing.!
http://www.yuregininsesi.com
30. 03. 2010 | 16:04

sesli chat napsal(a):

Thank you for your sharing.!
30. 03. 2010 | 16:04

rolex watches napsal(a):

rolex watches</a> is very useful tools to protect our time.If you never pay attention to yourself ,please grasp this chance.a few days ago,I bought a <a href="http://www.tt88times.com">swiss watches</a>.IT's very good to use.So i want to write an article about watches to share with everyone on <a href="http://www.tt88times.com"> seiko watches</a> So as to more and more people to konw it.
02. 04. 2010 | 03:20

watchvisa napsal(a):

very happy to come here
09. 04. 2010 | 10:41

Ecommerce Software Dubai napsal(a):

This is a great and very valuable information about Informace nejsou znalosti.” (Kdo to řekl? Co to znamená. Thank you very much for sharing this information with us.

Thanks.
11. 04. 2010 | 10:48

Weston Bird napsal(a):

Excellent article that http://www.ds-jiecheng.com will provide the incentive and http://www.huxi-cable.com/p... basis for my works. http://www.ejaisolar.com I wonder if I can mention the article as http://www.chinajmdq.com a bibliographic reference in my work. Very interesting and http://www.chinalasiji.com useful information! It's pity that such occasions are still exist in the world, but we should act all http://www.huxi-cable.com/s... together for to prevent them. Thanks.Very interesting and http://www.hzzxdq.net useful information! http://www.zjbangge.com/rec... It's pity that such occasions are http://www.zjbangge.com/lea... still exist in the world,http://www.zhuoerya.cn but we should act all together for to prevent them. Thanks.You really know http://www.hn-hardware.com what your talking about here. Thanks for the great step by http://www.zjbangge.com/sec... step how to blog. Great stuff from you, http://www.sunsurf.com.cn man. Ive read your stuff before http://www.jdxpwj.cn/booste... and youre just too awesome. http://www.zjxhdz.com I love what youve got here, http://www.tygluegun.com love what youre saying and http://www.wanjia-ylm.cn the way you say it. You make it entertaining http://www.hangxiang.cn and you still manage to keep it smart. I cant http://www.meiyuanfurniture... wait to read more from you. This is http://www.jdxpwj.cn/tow-rope really a great blog.
16. 08. 2010 | 03:48

Trevor Edmerson napsal(a):

Again another http://www.jdkeda.com happy reader. Very helpful. But I do agree with http://www.huaan-med.com/wr... dude - not sure if ill spend too much time on http://www.huaan-med.com/wa... this?? Great solution ,That sounds very interesting .
http://www.hzhwknit.com
http://www.cnboostercables....
great topic. http://www.cnboostercables.... Thanks for your article, http://www.phccwy.com its been very helpful. http://www.huaan-med.com/ba... Thanks for sharing your information. http://www.huaan-med.com/in...
Nice post! http://www.sunstorm86.com Although we are familiar with http://www.cnyonghao.com our culure, but we maybe don't really understand http://www.huaan-med.com/in... it. It need to study deeply.It's a very meaningful http://www.huaan-med.com/fo... activity. Looking forward to joining you.meter from http://www.huaan-med.com/di...
Thanks a lot for http://www.racketchina.com enjoying this beauty article with http://www.lk-outdoorfurnit... me. I am apreciating http://www.eammarsolar.com very much! Looking forward to http://www.huaan-med.com/di... another great article. Good luck to the author! http://www.huaan-med.com/ea... all the best!
Those http://www.jihepackage.com who want to get the scholarship must http://www.jihepackage.com/... work hard and try their best. http://www.jihepackage.com/... It's exciting to hear this good http://www.huaan-med.com/di...
Thanks for this http://www.suntasksolar.com great post. I have become a http://www.trading-mx.com huge fan of this website and http://www.shopdisplaycn.com I really cant wait to read you next posts! Your post are http://www.jihepackage.com/... inspirational.
Looks like a very interesting http://www.jihepackage.com/... solution technology. Thanks for sharing .
http://www.worldmaya.cn
http://www.chinachristmasba...
http://www.xdbike.com
http://www.zjqiangsheng.com
16. 08. 2010 | 03:53

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Arnoštová Lenka Teska B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza · Bursík Martin C Cimburek Ludvík Č Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr · Gregor Kamil H Hamáček Jan · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokeš Tomáš · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Horváth Drahomír Radek · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hůle Daniel · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman J Janeček Karel · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Košák Pavel · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubita Jan · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav · Novák Martin O Oláh Michal · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Pecák Radek · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Peychl Ivan · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Poc Pavel · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Procházka Adam · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Shanaáh Šádí · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Staněk Pavel · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tejc Jeroným · Tejkalová N. Alice · Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tošovský Michal · Tožička Tomáš · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zděnek Michal · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy