Archiv článků: říjen 2014

28. 10.

Čína nejen očima ekonomů

Miloš Balabán Přečteno 2095 krát Přidat komentář

Návštěva prezidenta v Zemana v Číně má podpořit rozvoj česko-čínských ekonomických vztahů. Pro silně proexportně orientovanou ekonomiku to je velmi důležité. Prezidentova návštěva by nicméně mohla též být impulsem k další domácí debatě nejen o ekonomických, ale i o politických proměnách světa v budoucích letech.

Před čtvrtstoletím, v době zásadní politické změny u nás, činil HDP Číny na hlavu 314 dolarů, dnes se již přehoupl podle expertní analýzy Královského institutu mezinárodních vztahů Chatham House v Londýně přes šest tisíc dolarů. Jakkoliv je to stále podstatně méně než v USA a v Evropě, ilustruje to vzestup mocnosti s více než miliardou obyvatel.

Již za třináct let má být Čína největší světovou ekonomikou a blíží se doba, kdy budeme žít ve světě se třemi světovými měnami, dolarem, eurem a juanem. Povede to k překreslení pravidel, podle kterých se dnes ve světě hraje od konce druhé světové války.

Pokud sledujeme vývojovou trajektorii Číny a její pozice v otázkách lidských práv, intervencí, suverenity a obchodu, již příliš nehraje hru podle západních not a sleduje vlastní zájmy. Není v tom sama a země jako Indie, Indonésie, Brazílie a Turecko postupují stejně. Stojíme tak před nevyhnutelnými změnami, které se dotknou i fungování OSN, Světové banky, MMF a uskupení G-20: Čína a nové mocnosti budou chtít upravit pravidla jejich fungování tak, aby vyhovovala jejich zájmům, ideologickým, kulturním a politickým preferencím.

Dá se očekávat, že to vyvolá i tenze ve vzájemných vztazích, které se ostatně projevují již dnes. Spojené státy řeší dilema, zda se k Číně chovat jako k hrozbě, kterou je nutné zadržovat, nebo jako k velmoci, s níž je nutné spolupracovat. Ekonomické zájmy zatím převažují, prioritou jsou i pro Evropu. Západ se ale nakonec zřejmě bude muset naučit vycházet s rozdílnými systémy a rozdílnými názory na vládnutí a mezinárodní uspořádání.

Překonat stereotypy vzniklé v pěti stoletích globální dominance Západu jistě nebude jednoduché. Aby ale Západ včetně nás obstál v koexistenci a také v soupeření s Čínou i novými mocnostmi, bude si muset udělat pořádek i ve vlastním domě. Ekonomické a politické problémy západních demokracií jsou dnes nemalé, krize podkopává sociálně-ekonomické základy našeho systému. Oslabují je i neúspěšné vojenské intervence vedoucí i k situaci, kdy je největší světová mocnost zaskočena na Blízkém východě početně slabým hnutím Islámský stát.

I v Česku se tak na světový vývoj a spolupráci s Čínou musíme dívat v širších souvislostech, a nejen očima ekonomů. A třeba si i položit otázku zda k tomu máme dostatek expertních kapacit.

(Právo, 27.10.)

24. 10.

Jsou tím hlavním sankce, nebo reformy na Ukrajině?

Miloš Balabán Přečteno 2458 krát Přidat komentář

Letošní Dny USA a EU v Praze potvrdily, že Západ je ve vztahu k Rusku a konfliktu na Ukrajině názorově rozdělen.Bývalý americký šéf tajné služby CIA a exministr obrany Leon Panetta chce, aby se Ukrajině poskytly těžké zbraně k posílení její schopnosti čelit ruské agresi.Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý naopak ve svém evropském pohledu kritizoval protiruské sankce a neschopnost ukrajinského vedení spravovat stát, označil za chybu nabízet Ukrajině členství v NATO a nakonec přišel s překvapivým závěrem, že jediné řešení ukrajinské krize spočívá v politickém kompromisu, který dá částečně za pravdu ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.

Podobu kompromisu nerozvedl, ale ve svém pohledu se v lecčems shoduje s předsedou londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia profesorem Françoisem Heisbourgem, který napsal, že v centru snahy řešit rusko-ukrajinský konflikt jsou sankce. Ty ovšem vytvářejí dva problémy.Rusko vnímá, že jsou zaměřené proti jeho lídrům, což skutečně jsou. Problémem je, že nejsou efektivní. Heisbourg dochází k závěru, že provokace a neefektivnost vytvářejí nejhorší možnou kombinaci. Se sankcemi by proto nepokračoval a naopak by se soustředil na to, aby ukrajinská ekonomika nezkolabovala.

A tady udeřil hřebíček na hlavičku. Kdekdo mluví o protiruských sankcích a o jejich úspěšnosti, ale je žádoucím výsledkem mít na východ od Evropy kromě ekonomicky zhroucené Ukrajiny ještě totálně ekonomicky nestabilní Rusko? Řekl bych, že Ukrajina nám stačí. Jakkoliv se nejen EU upíná k nedělním parlamentním volbám jako k ukrajinskému politickému restartu, realita není povzbudivá. Může se například prolomit polarita ukrajinské politiky, kde na jedné straně stojí nacionalističtí radikálové a na straně druhé oligarchické klany, jejichž protichůdné zájmy vylučují realizaci potřebných hlubokých ekonomických a společenských reforem?

Vysvědčení o jejich „schopnostech“ jim vystavil Edward C. Chow, analytik z amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia.Uvedl, že EU se Spojenými státy musí přijmout opatření, aby se nerozkradla platba Západu za ukrajinský plynový dluh Rusku ve výši 5–7 miliard dolarů potřebná k přežití Ukrajinců v zimě a pojištění tranzitu plynu do Evropy.

Místo neefektivních protiruských sankcí by tak měl být spíše prioritou tlak Západu na Ukrajinu a její politiky, aby zahájili skutečné reformy. Bez nich zde bude – bez ohledu na Asociační dohodu s Evropskou unií – stát s nedokončenou tržní transformací a s vysokou mírou korupce a vládou oligarchů. To oslabuje nejen jeho, ale i evropskou energetickou bezpečnost, rozvrací ekonomiku a totálně oslabuje důvěru lidí k politice.

Je dnes jistě velkým paradoxem, že ukrajinské reformy nemohou proběhnout, aniž by se normalizovaly politické a ekonomické vztahy s Ruskem.Oddálení platnosti dohody o volném obchodu Evropské unie s Ukrajinou až od 1. ledna 2016 ostatně naznačuje, že kompromis s Vladimirem Putinem se možná již hledá.

(Právo, 23.10.)

05. 10.

Válka nadlouho a nejen na Blízkém východě

Miloš Balabán Přečteno 1982 krát Přidat komentář

Plány Západu učinit z Iráku a z Afghánistánu demokracie jsou minulostí. Dnes si musí klást podstatně skromnější cíl: alespoň je zachovat při životě, aby se nestaly totálně zhroucenými státy, černou bezpečnostní dírou, ohrožující bezpečnost Západu.

Bude to mimořádně složité, protože v obou případech se blížíme k pověstným červeným čárám, po jejichž překročení může taková situace nastat. V Iráku a v Sýrii sice sledujeme zatím úspěšné letecké útoky Američanů a jejich spojenců proti Islámskému státu, jenže existují pochybnosti, zda to může zajistit jeho porážku.

Bývalý britský velvyslanec v Iráku a Afghánistánu William Patey prohlásil, že „pokud jsme problém v Iráku nevyřešili, když jsme byli vojensky přítomni, nyní to nevyřešíme pouhými leteckými útoky, které mohou být naopak kontraproduktivní“. Nad irácko-syrskou frontou se přitom vznáší řada otazníků. Mají např. Američané jasno, jaká je skutečná pozice jejich hlavních spojenců v regionu, Turecka a Saúdské Arábie? Vždyť Turecko, členský stát NATO, dříve umožnilo vzestup džihádistům otevřením hranice do Sýrie. A Saúdská Arábie doma džihádisty potlačuje, naopak v zahraničí je podporuje proti vlivu šíitů.

Povzbudivé rozhodně nejsou zprávy z Bagdádu, podle nichž je irácká armáda totálně rozložená a irácké hlavní město chrání jednotky speciální sil Íránských revolučních gard. Islámský stát také získal útoky na zaskočenou iráckou armádu nejmodernější výzbroj, kterou jí darovali Američané: tanky, bezpilotní letouny, těžké dělostřelectvo, protiletecké zbraně a bojová vozidla pěchoty.

Navíc se velmi liší odhady o počtech bojovníků Islámského státu, pohybují se v rozmezí mezi patnácti až padesáti tisíci. I přes tento rozptyl je zřejmé, že bez pomoci místních obyvatel by se vyhlášený chalífát nemohl na rozsáhlém území udržet. A pokud dojde při vzdušných útocích ke „kolaterálním škodám“ s civilními oběťmi, může to mít kontraproduktivní účinek. Třeba i tím, že se do řad Islámského státu budou hlásit další dobrovolníci.

Válka se nemusí vést jen na Blízkém východě, ale i v Evropě. Počet občanů EU bojujících v řadách džihádistů je zhruba tři tisíce a 20–30 procent se jich již vrátilo domů. Pátá kolona Islámského státu tak může zahájit boj na druhé „vnější“ evropské frontě, třeba teroristickými útoky, což je problém i pro nás.

Hrozba je to dlouhodobá i ve světle komentáře amerického filozofa Francise Fukuyamy a bývalého amerického velvyslance v Afghánistánu Karla Eikenberryho. Ve Financial Times napsali, že budeme schopni pouze zadržovat dlouhou a strašnou občanskou válku, a nikoli ji ukončit, což zní cynicky. Zároveň konstatují, že by bylo zpupné domnívat se, že USA mohou pochopit příčiny probíhajícího mezietnického a mezikonfesního konfliktu. Není po letech „liberálního intervencionismu“ Západu takové konstatování šokující? Jistě ano, zvláště při pohledu na statisíce mrtvých a uprchlých v Sýrii a v Iráku.

(Právo, 3.10)

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy