Návštěva prezidenta v Zemana v Číně má podpořit rozvoj česko-čínských ekonomických vztahů. Pro silně proexportně orientovanou ekonomiku to je velmi důležité. Prezidentova návštěva by nicméně mohla též být impulsem k další domácí debatě nejen o ekonomických, ale i o politických proměnách světa v budoucích letech.

Před čtvrtstoletím, v době zásadní politické změny u nás, činil HDP Číny na hlavu 314 dolarů, dnes se již přehoupl podle expertní analýzy Královského institutu mezinárodních vztahů Chatham House v Londýně přes šest tisíc dolarů. Jakkoliv je to stále podstatně méně než v USA a v Evropě, ilustruje to vzestup mocnosti s více než miliardou obyvatel.

Již za třináct let má být Čína největší světovou ekonomikou a blíží se doba, kdy budeme žít ve světě se třemi světovými měnami, dolarem, eurem a juanem. Povede to k překreslení pravidel, podle kterých se dnes ve světě hraje od konce druhé světové války.

Pokud sledujeme vývojovou trajektorii Číny a její pozice v otázkách lidských práv, intervencí, suverenity a obchodu, již příliš nehraje hru podle západních not a sleduje vlastní zájmy. Není v tom sama a země jako Indie, Indonésie, Brazílie a Turecko postupují stejně. Stojíme tak před nevyhnutelnými změnami, které se dotknou i fungování OSN, Světové banky, MMF a uskupení G-20: Čína a nové mocnosti budou chtít upravit pravidla jejich fungování tak, aby vyhovovala jejich zájmům, ideologickým, kulturním a politickým preferencím.

Dá se očekávat, že to vyvolá i tenze ve vzájemných vztazích, které se ostatně projevují již dnes. Spojené státy řeší dilema, zda se k Číně chovat jako k hrozbě, kterou je nutné zadržovat, nebo jako k velmoci, s níž je nutné spolupracovat. Ekonomické zájmy zatím převažují, prioritou jsou i pro Evropu. Západ se ale nakonec zřejmě bude muset naučit vycházet s rozdílnými systémy a rozdílnými názory na vládnutí a mezinárodní uspořádání.

Překonat stereotypy vzniklé v pěti stoletích globální dominance Západu jistě nebude jednoduché. Aby ale Západ včetně nás obstál v koexistenci a také v soupeření s Čínou i novými mocnostmi, bude si muset udělat pořádek i ve vlastním domě. Ekonomické a politické problémy západních demokracií jsou dnes nemalé, krize podkopává sociálně-ekonomické základy našeho systému. Oslabují je i neúspěšné vojenské intervence vedoucí i k situaci, kdy je největší světová mocnost zaskočena na Blízkém východě početně slabým hnutím Islámský stát.

I v Česku se tak na světový vývoj a spolupráci s Čínou musíme dívat v širších souvislostech, a nejen očima ekonomů. A třeba si i položit otázku zda k tomu máme dostatek expertních kapacit.

(Právo, 27.10.)