Prvotní diskuse uvnitř NATO o Varšavském summitu Aliance v červenci 2016 naznačily, že některé členské země budou chtít zaměřit více pozornosti na Jih v duchu zkratky „Wales byl o Východu, Varšava bude o Jihu“. Vývoj v Sýrii a nekončící uprchlická vlna k tomu přispívají. Do centra pozornosti se dostává nasazování vojsk členských zemí Aliance k ochraně státních hranic. Po patnácti letech budování expedičních sil se jedná o výraznou změnu.

Týká se to i Česka, jak ukázalo nedávné společné cvičení policie a armády na česko-rakouské hranici. Jsme ale na úplném začátku, což přiznal i vysoký důstojník generálního štábu Armády ČR, který řekl, že „naše obranná strategie sice popisuje možné situace, ale řešíme je až ve chvíli, kdy nastane krize. Chybí příprava.“ Klasická příprava na minulou válku. Čas přitom hraje proti nám. Kdo by si před rokem dokázal představit, že do Maďarska dorazí za necelý rok tři sta tisíc uprchlíků a v Bavorsku se objeví úvaha, byť neformální, o stavbě plotu na německo-rakouské hranici, což by znamenalo, že záplava uprchlíků zamíří i do Česka.

Petr Robejšek navrhl, aby byla armáda co nejrychleji přeorganizována podle policejní logiky, tedy na armádu zabraňující nepokojům a bránící hranici. To není s ohledem na naše spojenecké závazky vůči NATO zcela proveditelné. Je ale možné začít přemýšlet trochu jinak o budoucí podobě financování obrany země.Nemělo by se např. zvážit posuzování výdajů na obranu a bezpečnost jako jeden celek, což reflektuje i měnící se strukturu rizik a hrozeb? S tím může být spojena užší kooperace mezi resorty vnitra, obrany, zahraničních věcí a zpravodajskými službami.

Třeba i proto, že uprchlická vlna je fakticky dalším typem hybridního konfliktu, kdy nám síly organizovaného zločinu zatím „dodaly“ do Evropy bez jakýchkoliv překážek na schengenské hranici statisíce lidí a my teď nedokážeme identifikovat, kdo je kdo. Proslulí „zelení mužíčci“ na Ukrajině jsou proti tomu jen slabý odvar. Beze zbytku platí, že klíč k řešení zatím nejvážnější bezpečnostní krize v Evropě se musí hledat na celoevropské úrovni. Debata o kvótách je podružná, neboť kvóty bez hlídané schengenské hranice nemají smysl.

Od předsedy Evropské komise Jeana Clauda Junckera bych tak místo dalšího zvaní uprchlíků do Evropy spíš očekával vizi rychlého vzniku Evropské pohraniční stráže a od šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové představu dalšího postupu Evropy v syrském konfliktu, do kterého razantně vstoupilo Rusko.Neboť jak napsal známý americký politolog Fareed Zakaria – dosavadní západní taktika maximalistické a nekompromisní rétoriky proti syrskému prezidentovi Asadovi s minimálními a neefektivními činy nikam nevede. A uprchlíci dál přibývají.

(Právo, 9.10.)