Přirozenoprávní části ústavy vyžadují revizi

23. 04. 2013 | 15:30
Přečteno 3303 krát
Přirozené právo (fysei dikaion, ius naturale) vytváří legitimitu, tedy ospravedlňuje existenci práva pozitivního, to znamená jednotlivých konkrétních zákonů. Je mravním odůvodněním a účelem práva pozitivního. Proto jsou přirozenoprávní části práva ústavního, tedy zejména textů ústav, jejich vlastním základem. Konkrétně jde o části označované jako preambule a listiny práv a svobod.

Preambule ústavy stanoví přirozenoprávní důvody jejího vzniku, tedy smysl vzniku státu a jeho existence. Pro vznik československé, resp.české ústavní tradice textu preambule má zakládající význam text preambule Ústavní listiny Československé republiky z 29. února 1920. Byl inspirován preambulí Ústavy Spojených států amerických1 ze 17. září 1787, z níž preambule československé ústavy převzala téměř celý první odstavec, který zní: „My, národ Československý, chtějíce upevniti dokonalou jednotu národa, zajistiti pokojný rozvoj domoviny československé, prospěti obecnému blahu všech občanů tohoto státu a zabezpečiti požehnání svobody příštím pokolením, přijali jsme ve svém Národním shromáždění dne 29. února 1920 Ústavu pro Československou republiku, jejíž znění následuje.“2 Klíčové přirozenoprávní pojmy této první části preambule ústavy Československé republiky, právě tak jako ústavy Spojených států amerických, jež vymezují účel existence ústavy, a tím smysl existence jí zakládaného státu, jsou: spravedlnost, obecné blaho, neboli obecné dobro, a svoboda.

Za americkým prvním odstavcem československé ústavní preambule následuje druhý, doplňující odstavec domácího původu, jenž zní: „Přitom my, národ Československý, prohlašujeme, že chceme usilovati, aby tato ústava i všechny zákony naší země prováděny byly v duchu našich dějin stejně jako v duchu moderních zásad, obsažených v hesle sebeurčení; neboť chceme se přičleniti do společnosti národů jako člen vzdělaný, mírumilovný, demokratický a pokrokový.“

Pojmové sousloví „duch našich dějin“ nejspíše odkazuje na Masarykovo pojetí smyslu českých dějin jako prosazování nezastupitelnosti a nedotknutelnosti individuálních mravních svědomí, a na tomto základě individuálních práv a svobod jak občanů, tak politických národů a jejich demokratických států.

Pojmové sousloví „heslo sebeurčení“odkazuje na zajištění práva na sebeurčení utlačovaných národů, které jako cíl americké účasti v první světové válce, jejíž zásluhou mohla Československá republika vzniknout, v zásadě stanovil americký prezident Woodrow Wilson.3

Srovnáme-li uvedené přirozenoprávní ukotvení preambule Ústavní listiny Československé republiky z 29. února 1920 s preambulí Ústavy České republiky ze 16. prosince 1992, je zarážející neuspořádaná mnohomluvnost a myšlenková neucelenost nyní platné ústavní preambule Ústavy České republiky, jež zní: „My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky.“4

Na textu nynější ústavní preambule zarážejí vágní, tedy neurčité a nejasné formulace jako „dobré tradice dávné státnosti“ místo masarykovského „ducha našich dějin“ z prvorepublikové preambule, „duch nedotknutelnosti hodnot lidské důstojnosti a svobody“ a „vlast rovnoprávných svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku,“ místo svobody a spravedlnosti v prvorepublikové preambuli. Věcně nadbytečná je pak v nynější preambuli uváděná úcta k lidským právům, zásady občanské společnosti, rodina evropských a světových demokracií, střežení a rozvíjení různých druhů bohatství a právní stát. Proto by uvedené pasáže měly být z textu ústavní preambule odstraněny.

Obdobnými problémy se vyznačuje druhá přirozenoprávní část ústavy, tj. Listina základních práv a svobod. Dělí se na Hlavy: Obecná ustanovení, Lidská práva a základní svobody, členící se na Oddíl první: Základní lidská práva a svobody a Oddíl druhý: Politická práva, Práva národnostních a etnických menšin, Hospodářská, sociální a kulturní práva, Právo na soudní a jinou právní ochranu a Ustanovení společná, jejichž některé části, odkazující na předchozí státoprávní poměry československé federace, již pozbyly platnosti.

Systémovou neuspořádanost představuje samostatné postavení souboru Práv na soudní a jinou právní ochranu, jež by bylo na místě začlenit do Hlavy Lidská práva a základní svobody, nejlépe do nynějšího oddílu nepřesně označeného jako Politická práva, pokud by se přejmenoval na oddíl Občanská práva.

Nejzávažnější problém Listiny základních práv a svobod, a to nikoli jen v právním rámci České republiky, představuje začlenění hlavy označené jako Hospodářská, sociální a kulturní práva. Nejde totiž o přirozená práva primární, nýbrž práva druhotně odvozovaná od základních přirozených práv. Jejich postavení na roveň základních lidských a občanských práv a nekompromisní vymáhání může zásadně ohrozit nejzákladnější práva občana, tedy právo na život, na svobodu a na vlastnictví, a nezřídka se tak i děje. Proto se také ve společných ustanoveních listiny v čl. 1 uvádí, že těchto práv „je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí.“5 A proto se ukazuje jako odůvodněné vyjmout tato práva z Listiny základních práv a svobod, tedy z ústavy, a učinit z nich jednotlivé zákonné normy práva pozitivního, v daném případě Občanského zákoníku, resp. Zákoníku práce.
_________________________________
1 Rv. http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astava_USA#Preambule
2 http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astavn%C3%AD_listina_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_republiky_%281920%29
3 Srv. The Fourteen Points, v: Henry Steele Commager, Living Ideas in America, Harper & Row, New York 1964, s. 684 – 687 passim.
4 Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod, Aries, Ostrava 1993, s. 5-6
5 Tamtéž, s. 93

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

VFISCHER napsal(a):

TO JE PŘESNĚ ONO: PSEUODOPOLITIČTÍ PAVĚDCI SE HÁDAJÍ O ZNĚNÍ
ÚSTAVY A OBRZLODĚJŮM JE TO ÚPLNĚ FUK !

Vládě zločinecké oligarchie zcela vyhovuje společenský marasmus rozkladu státu na všech úrovních - ústavou počínaje obecní vyhláškou v Dolních Kotěhůlkách konče. Rozkradené miliardy spolehlivě zajišťují svým novým zločineckým majitelům beztrestnost a nepostižitelnost ve všech gangstersko-zlodějských aktivitách, které natrvalo zničily a rozvrátily stát Česká republika do podoby neokoloniálního banánistánu - montovnu plechů a skládku odpadu - Absurdistán - Kocourkov - Gangsteristán ! A páni profesůrci, jako dvorní šaškové, ať si slovíčkaří s ústavou - stejně je už dávno a dávno vymalováno !
23. 04. 2013 | 16:06

nn napsal(a):

Pokud tohle ma byt ta nejlepsi argumentace, kterou jste schopen vyplodit na podporu kroku smerujicich k zbaveni lidi prava na vzdelani, zdravotni peci, spravedlivy plat, stavku nebo zabezpeceni na stari, tak se snad zatim neni prilis ceho obavat.
23. 04. 2013 | 16:15

Ládik!!! napsal(a):

A co vojenská přísaha, to je dnes taky perla:

Já, občan Československé socialistické republiky, vědom si své čestné vlastenecké povinnosti, přísahám před bojovou zástavou věrnost pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa.

Slibuji, že budu vojákem statečným a ukázněným, že budu důsledně a iniciativně plnit ustanovení vojenských řádů, rozkazy velitelů a zachovávat vojenské tajemství.

Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně, svěřené mi pracujícím lidem a připravovat se na boj, abych mohl na rozkaz prezidenta a vlády Československé socialistické republiky co nejlépe bránit svou vlast a její socialistický řád proti každému nepříteli.

Pro obranu socialismu jsem vždy připraven stát pevně v řadách ozbrojených sil Československé socialistické republiky po boku Sovětské armády i armád ostatních socialistických zemí v boji proti jeho nepřátelům a nasadit i svůj život k dosažení vítězství.

Tak přísahám!
23. 04. 2013 | 17:58

xt napsal(a):

Pane pavědče a neúspěšný kandidáte do europarlamentu. Proč neaplikujete sám na sebe tezi o škodlivosti přemíry státu a nepřestanete se nechat živit ze státních prostředků svými spoluobčany? Proč nejdete příkladem a nepožádáte o zrušení vaší ekonomicky nepřínosné sekce na VŠ? Proč jste kandidoval mezi (podle vaší strany) mezi přebujelé europarazity? Proč natahujete ruku tu do státní kasy a tu do Bruselské kasy?
23. 04. 2013 | 18:09

Trvalá svoboda napsal(a):

Ládik!!!!!

Pro srovnání: Slavnostní vojenská přísaha

Slavnostní vojenská přísaha je závazek k plnění vojenských poviností při obraně státu. Zpravidla je vykonávána 1 měsíc po nástupu nových vojáků k výcviku.

Text slavnostní přísahy

"Já, voják ozbrojených sil, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností,
slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice.
Budu vojákem statečným a ukázněným a budu plnit ustanovení vojenských předpisů.
Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně a připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení.
Pro obranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život.
Tak přísahám!"

Brání naši vlastenečtí vojáci Českou republiku proti vnějšímu napadení v Afghánistánu, bránili ji v Iráku?

Neopisovali náhodou poplyšákoví soudruzi většinu Přísahy od předplyšákových soudruhů? Jak to, že v přísaze není nic o preventivním útoku, když je to hlavní náplň "české" armády?
23. 04. 2013 | 18:36

přirození právní džungle napsal(a):

Jelikož svoboda projevu a shromažďování jsou také hned sankcionovány poukazem na případné zákony, kterých by se zákonodárce chtěl dopustit, bylo by je z ústavy dobré vyjmout také a dát je do nějakého Bednářova odpadkového koše.

Při té příležitosti mě napadá: naco vůbec ústava?
Stejně je to jen záminka, aby nějací panáci v Brně pobírali nadnormetivní platy.
23. 04. 2013 | 19:20

Cakub napsal(a):

Ústava ČR není ústavou. Je to vyhlášení moci dělnické třídy, diktatury proletariátu! V ústavě ČR se praví: "Všechna moc pochází z lidu". A tím je vše řečeno!
Ústava, čili constituce, je naopak omezení moci vlády. Stanovuje co mohou dělat a kam až mohou vládci, t.j. parlament, ministři a další vysocí vládní úředníci jít v ovládání svých občanů.
Současná ústava ČR je oprášenou ústavou 9. května 1945 splichtěnou Gotwaldem a jeho poskoky v Moskvě během války.
23. 04. 2013 | 21:46

Ládik!!! napsal(a):

Trvalá svoboda -
právě tak, jak opsali soudruzi přísahu, tak opsali ústavu.
24. 04. 2013 | 06:50

Mgr. JM napsal(a):

Je otázkou, zda přirozené právo je dnes vůbec životaschopný koncept.
Přirozené právo nicméně není závislé na vůli zákonodárce či chtění jakýchkoliv jiných osob, přirozené právo vychází od určité nadzákonné autority (rozumu, Boha, lidské přirozenosti atd.). Přirozené právo lze pouze poznávat, nikoliv vytvářet. Z tohoto důvodu je už samotný nadpis článku nesmyslem.
24. 04. 2013 | 09:25

český maloměšťák napsal(a):

Pojem " přirozená práva" mění svůj obsah tak, jak se z opice postupně stává člověk a jak tento člověk měmí své zvyky, své myšlení, svůj popis skutečnosti..
Například dnes je přirozeným právem každého do všeho kafrat a to aniž by musel brát ohled na skutečnou autoritu.
Říká se tomu svoboda.
Naštěstí je vesměs nevýznamného vlivu a to téměř na cokoliv.
24. 04. 2013 | 09:41

šašek z Jihlavy napsal(a):

Vedle Ševčíka a Schwartze je tento nešťastník dalším čekatelem na ťafku od akademické obce. Myslím, že se dočkáme, současní studenti nejsou žádná ořezávátka. O takové pedagogy nikdo nestojí, nic užitečného nenaučí, jen škodí. Měl by si je vzít jejich guru Klaus do svého institutu a pověřit je péčí o zahradu, samozřejmě pod dozorem odborníka. Nehodí se ani do vrátnice.
24. 04. 2013 | 13:23

Al Jouda napsal(a):

Naši Listinu práv a svobod bychom měli vyměnit za Evropskou listinu práv a svobod, abychom byli rovnoprávnými občany EU !!
24. 04. 2013 | 21:04

Jaroslav Hájek napsal(a):

Je škoda, že diskutující, kteří věci nerozumí se zde takto realizují. Tím bohužel naprosto deklasují diskusi a ten kdo k věci má co říci se neodváží do takové stoky vstoupit. Jakkoliv nejsem odborníkem, rád bych si přečetl fundované, třeba i opačné názory. Předcházející diskutující bych poprosil, aby si založili svůj vlastní blog.
Já sám se zjednodušením souhlasím, pokud pominu snahu o co nejméně změn v ústavě. Vedlo by toto zjednodušení ústavy ke ztrátě nějakého práva občana?
27. 04. 2013 | 21:24

outletepeie napsal(a):

<a href=http://www.rehoboth.ab.ca/menu.asp>cheap canada goose jackets</a> mohajir http://www.rehoboth.ab.ca/menu.asp - cheap canada goose
26. 02. 2014 | 14:36

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy