Kampaň kolem církevních restitucí pokračuje, nedávno bylo v Právu několik článků s tímto tématem. Nevím, proti komu jsou články více zaměřeny, jsou-li výrazem nenávisti k církvi nebo více proti premiérovi.

Zaujalo mě, že vedle zdanění finančních náhrad a znárodnění Pražského hradu zopakoval Babiš znovu své „pochybnosti“, že pro výpočet náhrad „byly použity chybné podklady, mimo jiné vysoké ceny půdy a lesů“. U ministra financí bych předpokládal, že pro věci tohoto druhu má více kompetence.
Nedávno jsem k těmto „hrátkám“ poukázal na citovanou tiskovou zprávu Ústavního soudu po vydání nálezu Pl. ÚS 10/13. Domníval jsem se, že nějaký asistent nebo právník to panu Babišovi předloží, pokud to sám nečte. Znovu to ještě důrazněji chci připomenout, protože ono vlastně nejde ani tolik o restituce, jako o náš právní řád, který je těmito vysokými úředníky bezostyšně pošlapáván a veřejnost je tak uváděna v omyl. U někoho by mohla vzniknout pochybnost, jestli snad Babiš je podobně „kompetentní“ také v oboru financí.
Z citovaného nálezu ÚS jsem uváděl body 215 až 218. Rád bych ale odkázal ještě na body 242 až 256, v nichž je k Babišovým „pochybnostem“ ještě více podrobností. Napřed bych však ještě upozornil na čl. 89, odst. 2 Ústavy, kde se říká: „vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby“, a tudíž i pro ministra financí.
Tady si dovolím odcitovat bod 255 citovaného nálezu ÚS: “Co do ocenění původního majetku, který se nevydává, je nutno opět zdůraznit, že kritériem ústavnosti není přesnost či správnost odhadu hodnoty původního majetku, jakkoliv uvedenými úvahami je podložena celková částka obsažená v § 15 odst. 2. Výpočet ceny původního majetku je obsažen v důvodové zprávě a podrobněji ve vyjádření vlády, veřejně dostupné jsou obdobně podrobné údaje na internetových stránkách Ministerstva kultury. Výpočet je založen na výměrách uvedených výše a tam, kde je to možné, za použití cen obvyklých. V již citovaném sněmovním tisku 585 je přiložena zpráva společnosti Ernst & Young, s. r. o., s názvem „Kvalitativní komentář algoritmu užitého ze strany církví a náboženských společností pro odhad hodnoty zabaveného církevního majetku“ ze dne 8. 10. 2008. Z něho plyne závěr, že: „Statistický algoritmus, využívající průměrné ceny, je racionální vzhledem k nedokonalosti podkladových i tržních dat za podmínek omezeného času pro zpracování ocenění majetku.“ Vedlejší účastník 1) v zásadě zpochybňuje uvedenou metodu toliko v dílčích aspektech, kupříkladu, že měly být na původní majetek užity průměrné ceny vztahující se pouze k transakcím pro zemědělské využití pozemku (a nikoliv nezemědělské využití pozemku). Není však zřejmé, proč by tomu tak mělo být, když v zásadě formální (někdejší) klasifikace pozemku jako „zemědělského“ již neodpovídá současné realitě, neboť se dnes již jedná (po 60 letech) v řadě případů o pozemky v blízkosti zástavby a inženýrských sítí a jejich cena se blíží ceně stavebních parcel (podrobně viz vyjádření vlády) a právě „zemědělské“ pozemky v intravilánech jsou typicky již ve vlastnictví obcí, které nejsou mezi osobami povinnými.” Nelze také porovnávat peněžitou náhradu podle zákona o půdě s finanční náhradou podle zákona o vyrovnání s církvemi. A ještě bod 261 výše citovaného nálezu Ústavního soudu zní takto: “ V tomto ohledu je nepochybné, že konstrukce a účel peněžité náhrady „v cenách platných ke dni 24. června 1991“ podle zákona č. 229/1991 Sb. jsou zcela odlišné od finanční náhrady podle § 15 odst. 1, 2 zákona o vyrovnání s církvemi, která je spojena s konceptem postupné ekonomické odluky církví od státu, včetně již zmíněného ohledu na situaci nekatolických církví, jimž striktně restituční principy nemohou z historických důvodů svědčit.”
Omlouvám se, že tyto věci znovu připomínám, ale je nehorázné, když ti, kdo jsou vysoce postavení, neznají základní údaje o věcech, které s jistotou tvrdí, nebo vědomě lžou a pobuřují lidi…