Většina ekonomů a komentátorů se dnes shodne, že finanční a hospodářskou krizi v roce 2008 přivolaly divoké inovace na poli derivátových produktů. Dříve platilo, že kdo se chtěl pojistit nebo zajistit, musel také příslušnou pojišťovanou věc vlastnit, musel ji reálně mít. Nově bylo možné se pojistit i vzhledem k věci v majetku jiných osob. Případně mohl ziskuchtivý spekulant dokonce sázet na to, jaký bude v budoucnu osud nějaké cizí věci. Dejme tomu balíček hypotečních úvěrů – splatí dlužník, nebo nesplatí? Právě možnost vydělat i na úvěrovém selhání přispěla k tomu, že banky v USA poskytovaly mnohé hypotéky i s vědomím (a překvapivě nijak nezatíženým svědomím, jak ukazuje dokument Inside Job), že ji zájemce vzhledem k své finanční situaci a zázemí nebude schopen splatit. Deriváty pomohly rozdmýchat hypoteční horečku, umožnily zvýšit objem poskytnutých hypotečních úvěru v letech před krizí až na čtyřnásobek (!).