Uhlova omluva jako příběh podvodu levicové fronty

24. 01. 2020 | 14:59
Přečteno 3803 krát
V diskuzním pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus (13. ledna 2020) prohlásil lživě politik a bývalý člen Rady ÚSTR Michal Uhl, že někteří zaměstnanci ÚSTR vytahují z archivu informace, aby „vytvářeli skandály a kompro na politiky z minulosti“. Jako příklad uvedl historika Petra Blažka a dopis, který jsme společně jako představitelé dvou odborových organizací adresovali senátorkám a senátorům v červenci roku 2019 v souvislosti s jejich návrhem jmenovat do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Františka Bublana. Petr Blažek následně písemně vyzval Michala Uhla, aby se veřejně omluvil, jinak podá žalobu pro pomluvu.


Vzpomínka na Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta

Bývalý člen Rady ÚSTR však na místo omluvy sepsal ideologicky pojatou výmluvu, kterou zveřejnil na svém facebookovém profilu. Popsal v ní „emotivní cloumání“, které ho pod „tlakem“ okolností dovedlo k „hodně nesourodým větám“.
Namísto osobní žádosti o prominutí lživého soudu, tedy omluvy za svá tvrzení, která neodpovídala skutečnosti, se vymluvil na objektivně vnitřní (emoce) a vnější okolnosti (moderátor), které údajně způsobily nesourodost jeho myšlení.
Proč není Michal Uhl schopen dostát přímé osobní omluvy, je dáno určitým způsobem myšlení, který se tradičně nazývá ideologie, a je dobře známý z marxistické filosofie.
Pokud je člověk produktem prostředí a okolností, tedy objektivních zákonitostí, potom, jak hezky napsal Karel Marx v knize Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta, byť si jednotlivé individuum může myslet, že má nějaké osobní vlastní pohnutky, ve skutečností vše je formováno prostředím, a nakonec vzato i tzv. objektivními vývojovými zákony dějin, které jsou určovány materiální základnou. Neboť, jak dodává Karel Marx, lidé nedělají dějiny, ale pouze za okolností „předem daných a zůstavených“.


Pocity a vady myšlení

Proto mohl Michal Uhl na místo jasné osobní omluvy úhybně napsat na adresu dotčených: „Má-li někdo pocit, že to celé byl kompaktní blok myšlenek, omlouvám se za to a mrzí mě to.“
Jazykový detail – „má-li někdo pocit“ – je vyjádřením ideologického pohrdání partikularismem lidské existence, protože objektivně vzato jinak nepocitově bylo vše v pořádku. Lidé, kteří mají pouze pocity, ve skutečnosti nechápou (Uhlovu) nesourodou objektivitu událostí vytvořenou tlakem okolností.
Nepravdivý soud však není pouze o pocitech, jak se vymlouvá politik a bývalý člen Rady ÚSTR, ale především o vadě myšlení a charakteru, která blokuje člověka nalézat správné vztahy. Mezi informacemi z archivu a dopisem senátorkám a senátorům v červenci roku 2019 totiž není žádný vztah.


Generační syndrom týraného levicového politika

Po této „objektivní“ výmluvě se u bývalého člena Rady ÚSTR projevil generační syndrom týraného levicového politika a nepřímo obvinil Petra Blažka z „primitivního a prvoplánového antikomunismu“. Předtím mu ovšem vytknul, jakým způsobem vypátral politicko-odbornou minulost Heleny Válkové.
V závěru své neomarxistické omluvy/výmluvy doporučil historikům a badatelům, jak mají zkoumat minulost, tedy že by se měli věnovat více hlubšímu zkoumání „mechanismů“ komunismu a nikoliv osobním „partikulárním příběhům“.


Systém je mrtev, až žije systém!

Struktury, mechanismy a systém jsou sice výplodem partikulárního příběhu člověka, ale Michal Uhl radí, abychom tuto partikularitu života nezkoumali, protože to nevede ani hlubšímu poznání minulosti, ani současnosti.
V 90. letech Václav Klaus obdobně prohlašoval na adresu komunismu, že na vině byl systém. Člověk je tak náhle z obliga, a může se bez problémů zapojit do budování nového systému, struktur a mechanismů. Za lepší příští v ledové tříšti... napsal básník Karel Kryl.
Podobného názoru je i Michal Uhl, když se svěřuje: „Netěší mě ale, když se rozhodování o současné politice řídí skoro výhradně desítky let starými událostmi.“
Minulost Andreje Babiše nebo zmiňovaná spolupráce Urválka a Válkové se tak zahlazuje ideologií vševládnoucích mechanismů, struktur a systému, protože jak říká Karel Marx: lidé nedělají dějiny.
Ve své knize Hitler v nás (1947) popisuje švýcarský filosof Max Picard poválečného nacistu jako člověka bez paměti, který na vše zapomíná, protože žije bez kontinuity a souvislostí. Obdobně je to i s komunistickou minulostí, kterou si mnozí lidé představují jenom jako zvláštní historické muzeum, které má mít otevřeno v neděli od 10 do 12 hodin.


Rozhodující jsou struktury a mechanismy, a nikoliv člověk!

Ideologický paradox je zřejmý: vyhlašuje se boj proti partikulárním příběhům člověka, který je ve službě objektivních struktur, mechanismů a vývojových zákonů dějin, ale kódování této služebnosti definuje a zakládá člověk sám od sebe ve své zideologizované politické nátuře.
Michal Uhl používá i pokřivený vztahový jazyk: „zvolil jsem příklad Petra Blažka, který je veřejně aktivní a často médiím poskytuje své interpretace.“
Jinými slovy, jmenovaný historik ve styku s veřejností a s médii nehovoří o historických událostech, dějinných faktech, archivních pramenech, ani nepoužívá historiografické soudy nebo morální úvahy, ale pouze poskytuje „své interpretace“.
Uhl jako věřící neomarxista vyznává „hřích subjektivismu“ a proto používá jazyk sovětských historiografických příruček, kde základní metodou poznání byly ideologie a politická stranickost, od níž se odvíjela i vědecká objektivita.


Podvod levicové fronty aneb budou nezákonnosti v ÚSTR vyšetřeny?

Po vzniku zákona o ÚSTR a ABS v roce 2007 nebyl týden, kdyby levicová fronta neútočila na existenci zákona a instituce. Do kritiky se zapojila i maminka Michala Uhla Anna Šabatová, která odmítala politicky „vnucenou interpretaci dějin“, otec Petr Uhl považoval zákon dokonce za „mor“ a Uhlovi přátelé jako Jiří Dienstbier mladší tvrdil, že „je pochybné, pokud státní instituce má zkoumat historii“.
Podvod celé levicové hlasité fronty spočíval v tom, že v okamžiku uchopení moci v ÚSTR v roce 2013 veškerá levicová kritika náhle utichla. Tak se odhalilo, že zde byla jen snaha marxisticky se chopit moci, nikoliv prosazovat zásady a principy na základě vlastní společenské kritiky. I marxisté slibovali zrušení státu a místo toho nastolili totalitární státní režimy.
Podvod Michala Uhla spočívá v tom, že se jako politik levicové Dienstbierovské fronty dostal do Rady ÚSTR, kde vedl propagandu na téma depolitizaci této instituce a ještě i dnes jako politik doporučuje historikům a badatelům, jak mají zkoumat minulost, byť v minulosti – stejně jako celá levicová fronta – odmítal představu, že by se programu zkoumání minulosti měli vůbec podílet politici.
Michal Uhl ve zmíněném diskuzním pořadu v souvislosti s vyšetřováním rekonstrukce sídla ÚSTR Národní centrálou proti organizovanému zločinu říká, že je možné, že vyšetřování bude odloženo. Jakoby tím chtěl veřejnosti naznačit, že politická levicová fronta nezahálí a snaží se svým vlivem dosáhnout, aby nezákonnosti v ÚSTR nebyly vyšetřeny.


Osiřelé dítě moci

V letech 2013 až 2015 jsem natáčel na videokameru veřejná jednání Rady ÚSTR. Bylo zjevné, že v rámci objektivních vnitřních a vnějších okolností, které na Michala Uhla tehdy působily (ČSSD, členové Rady, rodinné prostředí atd.) produkoval po celou dobu „hodně nesourodé věty“.
Jediné, co se s odstupem času změnilo, je skutečnost, že tehdejší jeho nesourodost byla ideologicky vydržována či legitimizována příslovečnými „strukturami“ a „mechanismy“ moci, takže svůj partikulární příběh nemusel reflektovat. Jenže poté, kdy osiřel od struktur a mechanismů moci a stal se sám sobě ztraceným partikulárním příběhem, kdy navíc čelí hrozbě žaloby pro pomluvu, najednou je donucen reflektovat svoje „hodně nesourodé věty“.
Svým osobním přiznáním ale sám dokazuje, že rozhodující nejsou struktury a mechanismy, ale člověk, který si v určité situaci uvědomuje, že ho neustále ohrožuje partikulárnost, jejíž součástí není jen omylnost nebo smrtelnost, ale jak ukázal i zmiňovaný diskuzní pořad i lidská hloupost.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy