V minulých letech bychom po vypuštění čtyř klisen koně Převalského přepravených z Prahy do Gobi B začali oslavovat. Letos nás však čekal ještě další transport „převaláků“, a to uvnitř Mongolska. Ve středu jsme armádním letadlem CASA přeletěli ze západomongolského Bulgan sumu do Ulánbátaru a odtamtud odjeli do sto kilometrů vzdáleného národního parku Chustaj. Tam již ve speciálně vybudované ohradě čekalo několik koní Převalského, kteří byli odchyceni v květnu a z nichž čtyři jsme naplánovali přepravit do Gobi B - do oblasti, kde je jejich skutečný domov.

Předchozí články k tématu:
Ohrada
Návrat divokých koní 2016
V polovině. Z Mongolska o letošním Návratu divokých koní


Kemp v Chustaji byl plný turistů. Podobně jako svého času Julia Roberts a mnoho jiných celebrit se sem z blízkého Ulánbátaru přijeli podívat na koně Převalského žijící ve volné přírodě. O jejich spokojenost je v Chustaji všestranně postaráno – a jak jsem ke svému (nemilému) překvapení zjistil, mají za sto dvacet eur možnost pojmenovat si nově narozená hříbata. A tak když mi kolegyně Bára Dobiášová ukazovala seznam koní v naší ohradě, zjistil jsem, že pro Gobi B by byli nejvhodnější Hustai, Arvin, Salavina nebo Bebe – a také Funny Polish.

Ve čtvrtek byla snídaně ve čtyři a rozjeli jsme se k ohradě. Veterinář Roman Vodička připravil anestetika a mongolští kolegové Sajchna a Usuchu nastřelili šipkami první dva koně. Hřebce Hustaie a klisnu Funny Polish. No… začali jsme ji označovat jenom jako Funny.

Zní to takhle jednoduše, ale úplně jednoduché to rozhodně nebylo. Koně odchycení nedávno ve volné přírodě se během nastřelování málem probourali z ohrady ven. A Hustai nám bezmála prokopl šubr (padací dvířka) transportního boxu, do kterého jsme jej umístili. Šlo o starší box, který jsme do Hustaie již na jaře převezli z Gobi, zatímco auto s novými bednami stálo opodál, aby nesplašilo koně v ohradě. Když Hustai neustával s hrozivým kopáním do šubru, raději jsme ho přemístili do jiného boxu. První komplikace byla za námi, další nás ale ještě čekaly. V 10.40 jsme se konečně rozjeli do Ulánbátaru. Na korbách aut jsme vezli boxy s hřebcem Hustaiem a klisnami Funny (Polish), Arvin a Bebe. Necelých sto kilometrů terénem jsme jeli přes dvě a půl hodiny a na asfaltce před Ulánbátarem nás již čekal policejní doprovod. Na cestě k letišti naštěstí nebyl příliš silný provoz a sirénu místní policisté zapínali jen kvůli několika autům a jedné zvlášť umíněné krávě (v původním slova smyslu).



Po nakládce koní a krátké tiskovce odstartovala CASA v 16.15 místního času a po necelých třech a půl hodinách přistála v Bulgan sumu. Opět jsme měli štěstí, boční vítr sice zesílil, ale nikoli natolik, abychom museli odletět na záložní letiště.

Následovala opět nakládka na „trucky“ a převoz do Gobi B. Ale zatímco hřebec směřoval – stejně jako koně z našich předchozích transportů – do Tachin talu ve východní části Gobi B, klisny jsme vezli do Tachin usu v části západní, kde je „převaláků“ dosud jen málo.



Klisny vyběhly z přepravních boxů v 0.45 místního času a hřebec v 1.45. Všichni koně byli naprosto v pořádku. Hotovo. Pro letošek hotovo.