Trámy na střeše katedrály Notre-Dame ještě hořely, když se objevil meme, srovnávající tento požár s osudem velké sladkovodní želvy, kožnatky Swinhoeovy. Uvědomil jsem si, že je velmi výstižný. Kožnatky Swinhoeovy – konkrétně ty, které žily v hanojském jezeře Hoan Kiem – měly pro Vietnamce velkou historickou a duchovní hodnotu. Srovnání hořící katedrály a uctívané želvy, která se ocitla na samém pokraji vyhubení, však mělo ještě jeden důvod: Dva dny před vypuknutím požáru se celkový počet kožnatek Swinhoeových snížil na pouhopouhé tři exempláře.


Když jsem o kožnatce Swinhoeově psal před pěti lety, byli známi čtyři jedinci. Dva žili ve volnosti ve Vietnamu – jeden v jezeře Hoan Kiem uprostřed Hanoje a druhý v jezeře Dong Mo – a dva v zoo v čínském Su-čou. Z řady zpráv, které byly od té doby o kožnatkách Swinhoeových zveřejněny, jsou tři velmi významné.

První: V lednu 2016 uhynula Cu Rua, poslední uctívaná kožnatka z hanojského jezera Hoan Kiem. Její smrt byla tehdy vykládána jako předzvěst neúspěchu připravovaného sjezdu tamní komunistické strany. Dnes je nabalzamovaná Cu Rua vystavena v chrámu na ostrově uprostřed znečištěného jezera a Vietnam může jen vzpomínat na inkarnaci Velkého želvího boha, který jim v 15. století pomohl porazit Číňany.

Druhá: V dubnu 2018 se počet známých kožnatek Swinhoeových opět zvýšil na čtyři. Přítomnost dalšího jedince byla na základě analýzy environmentální DNA prokázána v jezeře Xuan Khanh na předměstí Hanoje. Potvrzení výskytu mimořádně skrytě žijící želvy na okraji metropole, a to na základě pouhých stop její DNA ve vodě, dává určitou naději, že další kožnatky by přece jen mohly přežívat někde v Číně nebo Vietnamu.

Třetí: Přesně před dvěma týdny po pokusu o umělou inseminaci uhynula samice kožnatky Swinhoeovy v zoo v Su-čou. Celkový počet známých zástupců tohoto druhu tak opět klesl na tři. V Su-čou zůstal už jen jeden starý samec a vzhledem k tomu, že není známo pohlaví dvou jedinců ve vietnamských jezerech, ani nevíme, jestli je ještě vůbec na světě nějaká samice…

Srovnání hořící katedrály s želvou nacházející se na pokraji zániku lze samozřejmě odbýt tím, že jde o zcela nesouměřitelné tragédie. To je jistě pravda, ale záleží na úhlu pohledu. Jen stěží by se dalo polemizovat o tom, že kožnatka Swinhoeova je na tom mnohem hůř než Notre-Dame. Navíc si musíme uvědomit, že v podobné situaci jako ona jsou stovky a tisíce dalších živočišných i rostlinných druhů. Jako by hořel nespočet chrámů, paláců a galerií.