Předpokládalo se, že vyhynul nebo byl vyhuben spolu s obřími lenochody a pásovci či s mastodonty. Pro vědu byl popsán na základě pozůstatků nalezených během vykopávek předkolumbovských kultur v argentinské části Gran Chaca. Stalo se tak roku 1930 a z té doby pochází i jeho vědecké jméno Catagonus wagneri, česky pekari Wagnerův.


O čtyři dekády později, na počátku 70. let, přišel americký zoolog Ralph Wetzel s překvapivým sdělením: V Gran Chacu objevil žijící zástupce tohoto domněle vyhynulého/vyhubeného sudokopytníka! V té době se pekari Wagnerův nepříliš početně vyskytoval pouze v suchých trnitých lesích Gran Chaca a postupem času se vinou odlesňování a mnoha dalších, s lidskou činností souvisejících, faktorů zařadil mezi ohrožené druhy. Jeho současné stavy v přírodě nejsou známy; v nejlepším případě půjde o tisíce jedinců. Proto také v Paraguayi funguje výzkumná a chovná stanice pro pekari Wagnerova – Proyecto Taguá – a v rámci evropských zoologických zahrad probíhá od roku 2015 záchovný program tohoto druhu. Zapojila se do něj i Zoo Praha, pro kterou kurátorka Barbora Dobiášová získala v roce 2016 čtyři pekari Wagnerovy.

Získání pekari Wagnerových bylo prestižní záležitostí, ale příliš jsme nečekali, že by vzbudili větší zájem veřejnosti. Jde sice o výjimečné a ohrožené, ale přece jenom „prase“. Ukázalo se, že to byly liché obavy. Svou roli sehrála vedle zajímavého příběhu a pozoruhodného vzhledu pekari Wagnerova rovněž skutečnost, že v České republice žije 2 689 Wagnerů a Wagnerových, 668 Wágnerů a Wágnerových, 3 738 Vágnerů a Vágnerových a 454 Vagnerů a Vagnerových. Myslím, že právě díky svým jmenovcům a zejména jejich (škodolibým?) přátelům a známým je pekari Wagnerův v počtu sponzorů a adoptivních rodičů hned za velice populární gorilou nížinnou.


A nyní, milí Wagnerové, Vágnerové a vůbec všichni čtenáři, je tu další příležitost. Naši pekari mají dva potomky. Narodili se přesně před dvěma týdny. Jsme přitom po Berlíně a Plankendaelu teprve třetí evropská zoo, kde se to podařilo! Navíc narození těchto mláďat přišlo shodou okolností jenom několik měsíců poté, co desítky pekari v paraguayské chovné stanici Proyecto Taguá nedávno podlehly doposud neznámé smrtící chorobě, která patrně sužuje i volně žijící populaci. Význam chovu v amerických a evropských zoologických zahradách tím nabyl na významu. Ať se jmenujete jakkoliv, budeme vám vděčni, když jej podpoříte! Podrobnosti najdete na www.zoopraha.cz/wagner.

Vyšlo v MF Dnes. Fotografie Petr Hamerník, Zoo Praha.