Nedávno se objevila v tisku následující pozoruhodná zpráva: „Bývalý šéf vatikánského státního sekretariátu Tarcisio Bertone pobouřil papeže Františka svým nabubřelým luxusem. Zřizuje si totiž ze dvou menších bytů apartmá o rozloze bezmála 700 metrů čtverečních.“

Kardinál Bertone byl státním sekretářem Vatikánu v době pontifikátu Benedikta XVI. Kardinál zřejmě vůbec nechápe pobouření nového papeže, naopak sám sebe označuje za oběť spiknutí „krtků a hadů“ ve Vatikánu. Rozhořčení papeže je zcela pochopitelné. Přeje si, aby církev byla vnímána jako nositelka odkazu Ježíše Krista, který učil své následovníky chudobě. A kladl jim na srdce: „Rozdej svůj majetek chudým a následuj mne.“ Lidé obeznámení s vatikánskou problematikou tvrdí, že nad rozměry rezidence kardinála Bertoneho by tak patrně zbledl závistí i někdejší německý „biskup luxusu“ Tebartz-van Elst. Tuto problematickou osobnost nechal papež František nedávno sesadit za stavbu vily za nejméně 31 miliónů eur z církevních peněz.

Nově vznikající rezidence kardinála Bertoneho se nachází nedaleko penzionu svaté Marty, kde papež František bydlí v jednoduchém dvoupokojovém bytě o velikosti 70 metrů čtverečních. František prý se dokonce na staveniště nového rezidenčního bytu vypravil a prosil kardinála, aby se tohoto záměru vzdal. O Velikonocích dokonce kázal proti „vypaseným, nádherymilovným a pyšným“ duchovním. Jenže, jaký to asi mělo úspěch si každý může domyslet sám.

Tato příhoda mi připomíná jinou, tentokrát domácí událost. Významná česká politická strana, která po celou dobu své existence propaguje sociální spravedlnost, sociální práva, rovnost všeho druhu, před volbami slíbila, že její přední politici nebudou kumulovat dvě významné funkce, ale zvolí si jen jednu z nich. Voliči to přijali s vděčností a všichni kandidáti s tímto předpokladem vstupovali na kandidátní listiny strany. Většina z těch, kteří již nějakou významnou funkci měli a byli zvoleni do druhé významné funkce přijala slib strany, za kterou kandidovali za svůj a dodržela slovo dané voličům.

Dva poslanci zvolení za ČSSD ale odmítli: hejtman Josef Novotný a hejtman Jiří Běhounek. A najdou se i další. Mnozí další sice nesedí na tak vysokých funkcích, ale přece jenom je jim zatěžko ponechat si jen jednu významnou funkci. Nejdříve ze všeho se od těchto požíračů funkcí dozvíme, že o peníze prý jim skutečně nejde. Hned na to, že přece voliči dobře věděli, koho volí (ani slovo ale o tom, že voliči zřejmě předpokládali, že i oni dodrží předvolební slib strany).

Dále se dozvídáme, že požadavek vedení ČSSD, aby si její úspěšní politici ponechali jen jednu významnou funkci, je protiústavní. Jak by řekl kardinál Bertone, je to zřejmě spiknutí „krtků a hadů“, tentokrát ale nikoli ve Vatikánu, nýbrž ve vedení ČSSD. A hned na to jsme bohatší o moudrost, že kdyby na nich někdo v soukromé firmě chtěl, aby si za výkon dvou funkcí ponechali jen jeden plat, bylo by to skutečně skandální. Nicméně, oni ve své nekonečné dobrotě, užijí onen druhý plat (samozřejmě po zdanění) také na charitu. A je to.

Je zcela jasné, že si tito pánové a jim podobní vůbec neuvědomují, jak těžce diskreditují ČSSD před jejím příznivci a voliči. Tím spíše, že kandidovali ve službách strany, která od počátku své existence stavěla proti jakýmkoliv privilegiím. Nejhorší na tom je, že vedení ČSSD není schopno žádným způsobem tyto své poslance donutit, aby svůj nepsaný slib splnili. Asi tak, jako není schopen papež František donutit kardinála Bertoneho, aby se k odkazu svého Mistra přihlásil i skutky svého života, kterého vyznává jen slovy, ostatně jako řada jiných prelátů, o kterých se o Velikonocích zmínil i papež František.