Političtí komentátoři a političtí analytici se neustále zamýšlejí nad příčinami krize, která vedla k tak obrovskému volebnímu propadu ČSSD, který ani předvolební průzkumy nepředvídaly. Různé části ČSSD předhánějí jedna druhou v předkládání analýz těch zaručeně pravých příčin volební porážky strany.

Toto komediální dění je opravdu zajímavé z odstupu pozorovat, zvláště když se ho začínají opět účastnit takové všeho schopné charaktery, jako je jihomoravský Michal Hašek, který na popud současného presidenta Miloše Zemana byl ochoten proti předsedovi své vlastní politické strany zorganizovat komplot (tj. převrat). Bylo jich ale více. Dalším z nich je současný statutární místopředseda strany Milan Chovanec, který patří mezi ony známé studijní poctivce Západočeské univerzity v Plzni. I jemu se totiž podařilo získat bakalářský diplom za pouhých 9 měsíců. Inu, komu čest, tomu čest.

Tehdy se jim jejich záměr ovšem nezdařil, navíc Milan Chovanec přilezl ke křížku a získal navíc postavení ministra. Kdežto Michal Hašek postupně ztratil všechno. Něco takového se ale neodpouští. Že se nezměnil ani jeden, ani druhý je vidět zvláště v době krize. Veřejnost nabyla přesvědčení, že sociální demokraté zbavují vlivu ty nejpoctivější členy své strany. Lidé jako Jiří Dienstbier jsou systematicky pod různými záminkami vytlačováni na okraj. Kým? Všeho schopnými podvodníky a gaunery, kteří využívají stranu k získání hospodářského vlivu a k vydělávání peněz.

A nyní se dostáváme teprve k podstatě věci, která začíná být zjevná na základě výzvy jihomoravské organizace ČSSD. Proč? Protože většinu té organizace ovládají funkcionáři, jako je Michal Hašek a jejich mysl opět ovládá jejich věčný idol Miloš Zeman, i když v tuto chvíli již značně sešlý a zchátralý idol. Co je to však platné, tím více zřejmě přitahuje sociálnědemokratickou veřejnost, tím spíše, že většina sociálně demokratických funkcionářů dělá všechno proto, aby tomu tak bylo.

ČSSD nyní již sice nepodporuje výslovně žádného prezidentského kandidáta, ale ještě donedávna většina podporovala prezidenta Miloše Zemana, který zcela diskredituje proevropskou politiku české vlády. Miloš Zeman nejen že svým chováním doma tragicky rozděluje českou společnost, ale naprosto se neřídí principy české zahraniční politiky. Již vícekrát jsem upozornil na to, že takovéto počínání bude stahovat ČSSD do propasti. A už se tak děje. Bylo zcela jasné, že Miloš Zeman přímo nenávidí ČSSD a dává přednost miliardáři Babišovi a veškerému jeho politickému počínání. Všem voličům bylo jasné (na rozdíl od funkcionářů ČSSD), na čí straně je přízeň Miloše Zemana a co jim tento jejich idol svou přízní naznačuje. Nic jiného, než volte, jako budu volit já. A tito jeho příznivci ho bez jakékoli pochyby poslechli. To je jeden z hlavních důvodů, proč byl volební výsledek ČSSD ve srovnání s minulými valbami tak špatný.

Je zcela zřejmé, že současné závěry krajských konferencí jsou pravděpodobně zcela chybné. Ony totiž tvrdí, že se strana musí vrátit ke kořenům a myslí tím, že zde musí dostat hlavní slovo rusofilsko-zemanovské živly typu Michala Haška nebo Milana Chovance, ale Pane Bože ochraňuj nás před takovými Jiřími Dienstbiery! To by byla pro nás katastrofa!

Takovýto „návrat“ nemá však nic společného s lidskou důstojností, vzájemnou solidaritou a svépomocí, soucitem s druhými a podobnými hodnotami, na kterých kdysi právě a za velikých obětí ČSSD vyrostla a pro které by byla i v současné době tak potřebná. Protože je určitě pravda, že každá instituce se udržuje jen myšlenkami, na kterých byla založena, řítí se v tuto chvíli současná ČSSD spolu s Milošem Zemanem nezadržitelně do propasti. A může doufat skutečně jen v zázrak. Osobně bych si velice přál, aby se takový zázrak stal. To by ale vyžadovalo její neuvěřitelnou proměnu. Ovšem zázraky se také někdy dějí.

To zcela jasně dokládá skutečnost, o které jsem psal již dříve. Tajemstvím její vlastní krize je její připoutanost k Miloši Zemanovi. Ten je dnes již přímo symbolem společenské nenávisti, pomstychtivosti a šíření lží. Je možné dát společnosti jasnější signál, kam ČSSD směřuje a kde se v současné době nachází?

Signály, o kterých jsme právě mluvili a které veřejnost přímo hltá a očekává, jsou zřejmě tím nejpodstatnějším, co rozhoduje o úspěchu politických stran ve volbách. Přesněji řečeno, tou nejpodstatnější částí komunikace. Je zela zřejmé, že volební program je jen jednou složkou takové komunikace, která rozhoduje o důvěryhodnosti a přitažlivosti uchazeče o zvolení. Obávám se ale, že současní vlivní členové ČSSD překročili hraniční mez a nejsou již schopni podobné připomínky slyšet. Snad někteří mladší, snad. Nebude tedy asi zbytí, než aby v České republice vznikla organizace na zelené louce, která bude do budoucna prosazovat vše, co souvisí se sociálnědemokratickou tradicí, jak se již před časem vyjádřil Jiří Pehe, i když zcela jistě nebude mít na růžích ustláno.