Dalo by se též zvolat: „Volte Andreje Babiše! Jen on je schopen spolehlivě rozložit české zdravotnictví.“ Především současný premiér jako velice bohatý člověk není odkázán na veřejné zdravotnictví a je tedy zcela oddělen od problémů, s kterými se musejí potýkat běžní občané, kteří přijdou do kontaktu s lékaři a zdravotními sestrami. Nemůže tedy vůbec chápat jejich problémy a potřeby. Problémy lidí, kteří jsou ošetřováni v nemocnicích, ve kterých pracuje mnohonásobně menší množství sester, než by mělo, protože jeho vláda nebyla ochotna je zaplatit. V nemocnicích, kde pracuje mnohonásobně menší množství lékařů, protože nedaleko za našimi hranicemi dostanou nástupní plat, který je pětkrát větší než u nás. A také proto, že u nás nemá kvalifikované lékaře pomalu kdo vychovávat, protože současné vlády přece nebudou na tak zbytečné věci, jako je vysokoškolské vzdělání mrhat finančními prostředky.

U nás se oceňují jiné dovednosti. Například podvodníci z profesionálního sportu a jejich příživníci. Nebo firma Krahulík z koncernu Agrofert, právě ta, která produkuje nejjedovatější buřty (nebo snad vuřty?) na českém trhu, zřejmě v zájmu zvýšení zdravotní způsobilosti národa. Je skutečně s podivem, že se pracovníci ve zdravotnictví, kterých se tato újma týká s tak prolhaným premiérem ještě vůbec baví. Andrej Babiš již mnohokrát prokázal, že si svého slova, tedy ani své důvěryhodnosti vůbec necení. Důvěryhodnost je přece to nejcennější, co politik má. Jestliže ji ztratí, nemá již nic, co by mohl veřejnosti nabízet.

Premiér se hájí před veřejností tím, že jde do zdravotnictví jako takového nejvíce finančních prostředků, jaké kdy do zdravotnictví šly. Už ale raději zamlčí, že se tyto finanční prostředky nedostanou do rukou zaměstnanců nemocnic, nýbrž jsou využívány převážně nebo výhradně v zájmu těch subjektů, které zdravotnická zařízení provozují a ke kterým má Andrej Babiš jako podnikatel blízko. Proto se zaměstnanci nemohou u svých zaměstnavatelů domoci přislíbené částky. Vláda by musela totiž všem zaměstnavatelům nařídit, aby zaměstnancům slíbenou částku přidala. Právě to ale učinit nechce, a proto odkazuje odborové svazy na jednání s jednotlivými zaměstnavateli.

Je zcela jasné, že sympatie Andreje Babiše a jeho ministra zdravotnictví nejsou na straně zaměstnanců, nýbrž zaměstnavatelů. Andrej Babiš zde opakovaně prokazuje svou politickou negramotnost, a to právě před volbami do obecních zastupitelstev a do Senátu Parlamentu ČR. Jsem ale zvědav, jak se v této věci zachová ČSSD. Zatím to není žádná sláva.