Při přebírání agendy týkající se rovných příležitostí pro ženy a muže se nově nastupující ministr pro lidská práva a menšiny Michal Kocáb sešel se zástupci a zástupkyněmi Rady vlády ČR pro rovné příležitosti žen a mužů. Po formální části vyzval členky a členy Rady, kteří reprezentují neziskové organizace, zda by ho ještě mohli informovat o tom, jaké oblasti a témata shledávají v současné době za aktuální – s vidinou toho, že se jim bude nadále při své práci věnovat.

Jak neotřelé! V dnešní době, kdy se názorům občanské společnosti a těch, kdo zastupují neziskové organizace, nedostává příliš velké pozornosti od těch, kdo následně přijímají politická rozhodnutí. Přitom právě názory a stanoviska vycházející z neziskového sektoru přinášejí do politiky nové perspektivy a mají schopnost formulovat nové postupy a zpochybňovat staré, zavedené řády. Navíc reprezentují ve velké většině právě onen veřejný zájem, jež by měl také převážit jakékoli jiné zájmy, vyskytnou-li se, na straně politické reprezentace.

Neziskový sektor hraje u nás v porevolučním období neodmyslitelnou úlohu – úlohu zrcadla společnosti, kritika stavu a často dobrovolně suplujícího úkoly veřejné správy. Podařilo se mu najít si pevné místo v demokratickém systému, založeném na rozdělení mocí. Nezřídka poskytl návody na řešení zdánlivě neřešitelných situací, navrhl postupy vedoucí ke zlepšení situace či otevřel nová, obohacující společenská témata. Vzpomeňme například terénní sociální práci jako nástroj k redukci ghettoizace a fenoménu chudoby, dnes aktuálně diskutovanou sanaci rodiny namísto umísťování dětí do ústavů či zajištění vlastních služeb sociální péče.

Neziskové organizace zabývající se rovnými příležitostmi pro ženy a muže sehrály důležitou roli vícekrát – podařilo se jim prosadit účinnou legislativu na ochranu obětí domácího násilí, otevřít veřejnou debatu na toto téma a tím dostat problém mimo „soukromé zdi“. Úspěšně také prezentují téma žen v politice a upozorňují jaké důsledky může mít nedostatečné zastoupení žen ve volených funkcích. Nastavení Akčního plánu k realizaci Národní strategie boje proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování v České republice se neobejde bez spolupráce represivních složek s neziskovými organizacemi pracujícími s oběťmi obchodování s lidmi. Téma diverzity na pracovišti a přínosu pro zaměstnavatele, následně převzaté a dále rozvíjené personálními agenturami, má svůj zárodek právě v požadavku neziskových organizací zajistit právo na rovné příležitosti na pracovním trhu….

Ministrův návrh byl následně realizován, ti z nás, kdo se zasedání Rady zúčastnili, mělo příležitost prezentovat své perspektivy na současnou situaci žen a mužů v České republice z hlediska dodržování záruk základních lidských práv, deficity, doporučení a výzvy jak stávající stav změnit směrem k důslednému uplatnění principu rovných příležitostí.

Nedokážu posoudit, do jaké míry se podařilo formulovat jednoznačně konkrétní cíle a prezentovat praktické rady a doporučení, nebo, lépe řečeno, formulovat jich tolik, kolik je ministr v době, která ho v úřadu čeká, schopen unést či přesněji prosadit. Témat, která volají po řešení, je mnoho: od prosazení vyššího zastoupení žen v politických funkcích prostřednictvím legislativních opatření, přes důslednou realizaci genderové analýzy při správě státu a zajištění přístupu ke zdrojům a ekonomické aktivitě až po zajištění dodržování zásad rovného zacházení na pracovním trhu.

K tomu, aby ministr Kocáb mohl účinně reagovat na stávající situaci v otázkách rovných příležitostí pro ženy a muže bude potřebovat kromě kvalitní argumentace také odvahu – téma působí jako rozbuška (nejen) při politických debatách.

Mohlo jít jen o chytře promyšlený krok nově jmenovaného (v té době dokonce ještě dva dny před jmenováním) člena vlády. Nicméně zástupci neziskového sektoru nejsou tak silný, resp. početný elektorát pro případné další úvahy tímto směrem. Nemohu se zkrátka zbavit dojmu, že ministra pro lidská práva a menšiny názor zástupců a zástupkyň neziskového sektoru opravdu zajímá.