Od 1. listopadu 2013 platí nové povinnosti pro vydávání radničních a krajských periodik, jako jsou různé místní zpravodaje, městské a krajské noviny. Objektivita a vyváženost je povinná. Ale jak na to?

Dvě nové povinnosti vydavatele

Hlavním poselstvím novely je posun od podřízeného vychvalování radnice ke svobodnější výměně názorů. Měla by inspirovat k chytrému řešení podle místních podmínek. Jen tam, kde se do sebe lidi zakousnou, nenajdou kompromis, dojde na právní nástroje. Dominantní je, aby vedení obce přijalo, že mohou existovat jiné názory na řízení obce a že mají místo ve veřejné debatě na stránkách novin za veřejné peníze. Na druhé straně aktivní členové opozice musí uznat, že nevyhráli volby a mají nárok jen na prostor přiměřený jejich postavení a nevytvářet uměle konflikt u každého tématu.

Podmínkou toho, aby se na tiskovinu zákon vztahoval, je, že ji vydává územní samospráva sama, prostřednictvím své organizace anebo někdo jiný na základě smlouvy s ní.

Takový vydavatel má nově dvě povinnosti. První je obecná: zajistit v periodiku objektivitu a vyváženost při informování o aktivitách kraje, obce či města. Druhá je konkrétní - poskytnout přiměřený prostor pro vyjádření názorů členů zastupitelstva.

Objektivita a vyváženost



I když to v ní výslovně není uvedeno, hlavním mottem nové zákonné úpravy je: pokud se píše o jakékoliv aktivitě radnice, neexistuje žádný "apolitický obsah". I zdánlivě neutrální zpráva o rekonstrukci náměstí či školní jídelny je politikum, protože vždy lze klást otázku, zda jde o správně vynaložené prostředky. Právě o tom je třeba vést legitimní debatu jak na zastupitelstvu, tak ve sdělovacím prostředku obce. První povinnost se tedy vztahuje k "politickému obsahu". Jak ho určit, to jsme v Otevřené společnosti definovali v metodice výzkumu radničních periodik již v roce 2005 a následně v navazujícím projektu ve spolupráci s o.s. Oživení. Po stanovení toho, co v čísle periodika představuje politickou plochu (obvykle lze vzít do úvahy pět po sobě jdoucích čísel), je třeba vyjádřit, jaký prostor z politického obsahu se věnuje alternativním názorům. Měl by se zhruba blížit číselnému poměru sil v zastupitelstvu, tj. poměru mezi koalicí a opozicí. Měl by také zohlednit existenci názorů, které nevyjadřují členové zastupitelstva, pokud jde o silný projev části veřejnosti, například významné petiční akce anebo činnosti občanského sdružení, zaměřené na agendu samosprávy. Na druhé straně se u zjištěného poměru vždy uznává, že podíl prostoru pro sdělení názorů koalice (vlády) je o něco vyšší. Jde o tzv. "vládní bonus" obvykle v rozsahu deseti až patnácti procent.

Při stanovení vyváženosti se samozřejmě nemusí počítat přesná procenta a jednotlivá slova. Jde o hrubý rozsah. Podle mého názoru jde v zásadě o zákaz významného opomíjení či potlačení alternativních názorů. Modelově může jít o článek o plánu radnice prodat nevyužitou budovu. Pokud existují hlasy proti, například občanského sdružení, které tvrdí, že ji lze využít pro mateřské centrum, bude vydavatel povinen zajistit, aby se v článku nebo vedle něj i tento názor objevil. Klíčové je uvědomit si, že úkolem novin není rozhodnout, kdo má pravdu, ale dát čtenářům podklad pro vlastní úsudek.

Prostor pro členy zastupitelstva

Druhou povinností je poskytnout přiměřený prostor členům a členkám zastupitelstva pro uveřejnění sdělení, které vyjadřuje jejich názory, týkající se jejich obce či kraje. Jde o podmnožinu první povinnosti, konkretizovanou jen do oblasti vyjádření členů zastupitelstva. Samozřejmě vzniká otázka, jak se to přesně udělá. Oproti první povinnosti jde o situaci, kdy aktivita zpravidla vychází od členů zastupitelstva. Pokud ale nepředloží své sdělení, má to redakce těžší, protože musí celkovou vyváženost aktivně zajistit jinak. Bude záležet na chytré organizaci přípravy čísel periodika, jako je například vyhledávání alternativních názorů pomocí rozeslaných anketních otázek anebo včasného avíza, k jakému tématu by se měli představitelé opozice vyjádřit.

Významným rysem této povinnosti je, že také každý rozhovor se starostou či radním, jeho citace, jeho článek se musí brát jako sdělení člena zastupitelstva. Množství těchto - ze strany redakce aktivně připravených - příspěvků, bude určovat, vůči čemu se má poměřit ona přiměřenost. Čím více prostoru dostanou starosta, radní a koalice, tím větší prostor musí být k disposici také ostatním členům zastupitelstva. Hledání balanční rovnováhy se tak stane důležitou součástí práce redakce. Bude vždy na její kreativnosti, jakou formou přiměřenost prostoru zajistí. Například může předejít mnoha sporům tak, že v každém článku o významnější aktivitě radnice bude uvádět nejen názory vedení, ale též názory opozice. Takto standardně pracují celostátní média, v nichž se problémy s nevyvážeností a neobjektivitou vyskytují po roce 1989 relativně málo.

Výklad ustanovení o přiměřeném prostoru pro členy zastupitelstva musí vycházet ze smyslu celé úpravy, jímž je ochrana svobodné soutěže politických sil. Proto bude namístě první rovinu přiměřenosti sledovat v základním vztahu koalice a opozice. V jeho rámci pak dojde na podrobnější poměry mezi jednotlivými volebními subjekty a případně až jednotlivými členy zastupitelstva. Nelze tedy říci, že každý člen zastupitelstva má nárok uveřejnit v každém čísel periodika článek běžného rozsahu. Natož pokud je členem koalice, jejíž představitelé mají v každém čísle velký prostor již jen tím, že se prezentují jejich rozhodnutí. Redakce bude nejen moci, ale dokonce muset dynamicky reagovat na předložené příspěvky a přetvářet je zkrácením, vybranými citacemi či operativně získanými vyjádřeními tak, aby výsledný názorový mix zhruba odpovídal reálné diskusi v zastupitelstvu či v jeho orgánech. Bude muset najít určitou samostatnost, sebevědomí a nezávislost na vedení radnice. Bude to práce více podobná práci novináře, než dosud, kdy šlo často o služebnou úřednickou agendu s jediným cílem a ambicí - vychválit a zalíbit se nadřízeným.

Právní prostředky

Teprve pokud redakce svou roli nezvládne, může v některých případech přijít na řadu právní vynucení. Člen zastupitelstva, kterému redakce neposkytla přiměřený prostor, ji může požádat o otištění doplňující informace. Tento stupeň sporu umožňuje smírné řešení: pokud redakce na požadavek přistoupí, věc je vyřešena. Může také otisknout zkrácenou informaci, tak, aby byla přiměřená postavení žádajícího zastupitele či jejich skupiny. To významně sníží jeho šanci, pokud se obrátí na soud. K uplatnění práva na doplňující informaci se zastupitelé mohou spojit a získat tak nárok na větší prostor.

Zastupitel, kterému vydavatel nevyhoví, se pak může obrátit na soud. Ten rozhodne, zda měl na uveřejnění doplňující informace právo a vydavatel je pak povinen rozsudku vyhovět. Lze předpokládat, že nepříjemnosti soudního řízení budou redakce motivovat, aby se rozumně vyhovělo. K soudu se tak nejspíše dostanou jen případy, kdy na jedné či druhé straně zvítězí zatvrzelost.

Obce a kraje by také měly vydat vnitřní předpis nejen o postupu, jak dosáhnout vyváženosti, ale také o některých procesních aspektech, například zda o odmítnutí doplňující informace rozhodne redakce, redakční rada, rada obce či kraje nebo starosta (hejtman).

článek byl uveřejněn na stránce projektu Otevřené společnosti o.p.s. www.otevrete.cz