Podívejme se na kauzu nezveřejnění zprávy OLAF k Čapímu hnízdu. Ministerstvo financí s odkazem na podané žádosti podle Infozákona dnes zveřejnilo krátkou pasáž z 50-stránkového dokumentu. OLAF doporučuje, aby ministerstvo kvůli nesrovnalostem vyňalo dotaci z fondu EU. Z hlediska práva na informace je ale Ministerstvo financí povinno poskytnout celou zprávu, utajit lze snad jen některé části zprávy a to za výjimečných okolností.

Utajením zprávy o vyšetřování OLAF okolo Čapího hnízda by Ministerstvo financí a státní zastupitelství porušilo smlouvu státu s občany - Listinu základních práv a svobod. OLAF zprávu nepředal ministryni nebo ministerstvu, ale České republice. Primárně tedy tato informace podle Listiny náleží jejím občanům. To například loni ve velmi podobné situaci uznala maďarská vláda, když po měsíci přetahovaček a mlžení zprávu OLAF o zkorumpované dotaci k budapešťskému metru plně zveřejnila.

Pouze teoreticky lze fantazírovat, že by za velmi omezených okolností byly některé části zprávy dočasně utajovány. Tyto okolnosti lze charakterizovat velmi jednoduše – muselo by jít o takové pasáže zprávy, jejichž prozrazení by mohlo ovlivnit a ohrozit vyšetřování trestného činu. Prakticky řečeno, muselo by jít o skutečnosti, díky kterým by pachatelé, svědci nebo další osoby mohly znemožnit nebo ztížit vyšetřovatelům získat důkazy o skutkovém stavu předpokládaného trestného činu.

Ministerstvo financí před malou chvílí zveřejnilo část závěrečného doporučení zprávy OLAF ke kauze Čapí hnízdo. Tři krátké odstavce nevnesly do celého případu víc světla, odvolávají se pouze na „nesrovnalosti zjištěné v rámci projektu“. Podrobnější informace Ministerstvo financí nesdělilo, odkazuje se na stanovisko státního zastupitelství, které zprávu zařadilo do svého trestního spisu.

Dosavadní postup Ministerstva a státního zastupitelství tedy naznačuje, že chtějí za takto citlivou informaci považovat co největší část zprávy. To by však, pokud necháme stranou samozřejmou ochranu případných osobních údajů, zřetelně bylo v rozporu s logikou věci a zdravým rozumem.


Co může a nemůže ovlivnit trestní řízení?

Za prvé určitě ne to, jestli vyšetřovací úřad OLAF na základě svých zjištění a analýz dospěl k závěru, že že nesrovnalosti existují. O tom si naopak český vyšetřovatel a státní zástupce musejí udělat úsudek sami. Názor a závěr kohokoliv jiného na tom nesmí nic měnit, české vyšetřování nepodléhá evropskému. Takováto část zprávy tedy z principu nemůže vyšetřování ovlivnit a měla být okamžitě uvolněna.

Stejně tak vyšetřování nemůže ovlivnit nic, co již české orgány samy učinily předmětem trestního spisu a s čím se dotčené osoby, zejména potenciální obvinění a jejich právníci, již mohli seznámit.

Ovlivnit vyšetřování také nemohou takové části zprávy, které z hlediska objasňování a dokazování trestného činu nehrají roli, jako právní hodnocení skutků a výklad právních předpisů, ať již českých nebo evropských. Jestli si vyšetřovatelé OLAFu určité pasáže evropských předpisů vykládají ve vztahu ke konkrétní dotaci tak či onak, také z principu není schopné samotné vyšetřování ovlivnit. Stejně tak je nemohou ovlivnit doporučení, pokud je OLAF ve zprávě uvádí.

Také okolnost, že OLAF poslal zprávu ministerstvu, nutně podle Nařízení EU č. 883/2013 o boji proti podvodům znamená, že neobsahuje žádné informace, které mají být součástí trestního řízení. OLAF totiž pracuje ve dvou režimech – buď jde o informace o správněprávních či administrativních nesrovnalostech, nebo o nesrovnalostech trestněprávních. Pokud by zpráva obsahovala nesrovnalosti trestněprávní, pošle ji OLAF přímo českému státními zastupitelství.

Vedle vlivu na trestní řízení by ještě teoreticky mohlo připadat v úvahu obchodní tajemství zúčastněných firem. S ohledem na naprosto převažující veřejný zájem lze však předem tento důvod ochrany zcela vyloučit.

Hraje státní zastupitelství s OLAFem přetahovanou o svou důvěryhodnost?

Samotné technické zařazení zprávy OLAF do vyšetřovacího spisu ani za nehet neznamená, že se její obsah mávnutím kouzelného proutku stal tak citlivou informací, že ovlivní či zmaří úspěšnost vyšetřování. Srovnatelné rozsudky Nejvyššího správního soudu uvádějí zařazení do spisu jen jako pomocný aspekt. Je to podmínka, která by v některých případech pro utajení informace měla být splněna, ale zdaleka ne podmínka dostatečná.

Zbývají tedy v zásadě takové pasáže zprávy, které by – a zde musíme dost fantazírovat – možná mohly do vyšetřování přinášet nějaké nové, dosud neznámé skutečnosti. Například svědectví, doklady, dokumenty, záznamy. Jistě by nebylo vhodné, aby se s nimi případní pachatelé a jejich právníci seznámili dříve, než je využijí čeští vyšetřovatelé, aby dovedli dokázat, co a jak se vlastně stalo.

A zde právě státní zastupitelství hraje svou hru vabank. Pokud by totiž takovýchto začerněných pasáží mělo být ve zprávě hodně, znamenalo by to, že dosud vyšetřování probíhalo záhadně špatně a nedostatečně. OLAF nemá supervyšetřovací možnosti, není archandělem Gabrielem s planoucím mečem v ruce, který vidí do duší, motivů a trezorů všech zúčastněných. Jak to, že by najednou v jeho zprávě byly rozsáhlé pasáže něčeho, co českým vyšetřovatelům uniklo?

autor je poradce pro otevřenost veřejné správy, Otevřená společnost, garant Rekonstrukce státu