Měli bychom testovat drogy?

24. 04. 2019 | 21:17
Přečteno 1441 krát
Veřejné služby pro testování složení drog jsou často vnímány jako kontroverzní. Měli bychom takové služby zavést a chránit tak zdraví uživatelů, nebo je nechat napospas černému trhu drog, do kterého se vědomě rozhodli vstoupit?

Testovací služby v některých zemích už fungují, velmi rozvinuté jsou například v Holandsku, Velké Británii nebo v Rakousku, ale v nějaké formě existují i v mnoha dalších zemích. Dokonce i u nás v Česku existovaly testovací programy, nicméně kvůli nepřízni legislativy a úřadů musely být ukončeny. Nezapadaly totiž do rámců zastaralé legislativy, která byla postavena na striktně prohibičním přístupu. V srdci tohoto přístupu ležel předpoklad, že užívání zakázaných drog je principiálně špatné, a proto veškeré úsilí by mělo být vynaloženo na odrazení lidí od jejich užívání. V tomto kontextu byla pak každá činnost byť jen zdánlivě podporující lidi v užívání drog vnímána negativně.

Z údajů nahromaděných po více jak půlstoletí této „války proti drogám“ je však jasné, že tato strategie dlouhodobě nevede ke snižování počtu uživatelů a už vůbec ne k vyřešení problémů spojených s užíváním drog. Naopak se dá předpokládat, že mnoho takových problémů, spjatých zejména s násilím a kriminalitou, by bez této války vůbec nevzniklo. Už krátce po zavedení prohibice se pod tíhou důkazů neúspěchu represivního přístupu začaly vytvářet nové iniciativy pro řešení problémů spojených s drogami. Pro tyto iniciativy bylo klíčové uvědomění, že užívání drog jako takové není nemorální a že lidé budou drogy užívat nehledě na to, zda jsou legální, či nikoliv. V dnešní době už se naštěstí na užívání drog začíná nahlížet jako na věc zdravotní a sociální, nikoli jako kriminální.

Pokud vycházíme z tohoto předpokladu, hlavní strategií pro řešení problémů s drogami se stává minimalizace rizik – tzv. harm reduction. Harm reduction je obecný soubor činností a iniciativ, které se snaží o snížení negativních důsledků užívání drog využitím vzdělávání, poradenství, sociální asistence nebo lékařské pomoci. V současnosti je tento přístup neodmyslitelnou součástí světových plánů pro zmírnění újmy způsobené drogami – například v programu Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost nebo v české Národní strategii prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním.

Současný rozsah harm reduction v Česku je však bohužel omezen přetrvávající politikou prohibice. Státní orgány musejí jednat výhradně v souladu s právními předpisy, což v praxi znemožňuje zavedení účinných nástrojů harm reduction, jako je například testování drog. Při něm se totiž pracuje s kontrolovanými látkami, jejichž samotné držení je ilegální. A i kdyby testovací stanice měla oficiální oprávnění pro nakládání s těmito látkami, s každým testem pozitivním na ilegální substanci by vznikl důkaz, že poskytovatel vzorku spáchal trestný čin držení zakázané látky. Jelikož policie tyto důkazy nemůže ignorovat a jelikož u nás stále přetrvává (ničím nepodložený) názor, že testování složení vede ke zvýšené konzumaci drog, snahy o zavedení testování se dostaly do slepé uličky.

Pro pevné zavedení tohoto nástroje v České republice je totiž potřebná určitá změna jak v přístupu společnosti ke drogám, tak eventuálně i v legislativním rámci. Prvním krokem v tomto směru by mohlo být zavedení oficiálních zkušebních testovacích programů schválených státními institucemi. Domnívám se, že takový krok by mohl přinést mnoho užitku nejen v oblasti harm reduction, a proto jsem sestavil přehled několika důvodů, proč se testování vyplatí a proč má smysl.

1. Systém včasného varování
Jedním z klíčových přínosů testování drog je možnost odhalit vysoce nebezpečné substance mezi uživateli ještě před tím, než je způsobena újma na zdraví. Systém včasného varování napojený na testovací stanice by umožnil před nebezpečnou drogou varovat všechny návštěvníky akce a/nebo širokou veřejnost.

2. Výrazný nárůst počtu nových a neznámých psychoaktivních látek
Zejména vysoká poptávka po ilegálních psychoaktivních drogách vytvořila fenomén tzv. „research chemicals“ nebo „designer drugs“. To jsou nové drogy s molekulární strukturou podobnou zakázaným látkám, navržené za účelem napodobení jejich účinků. Jelikož takové látky nejsou uvedeny v žádných legislativních seznamech zakázaných látek, mohou být volně distribuovány s minimální regulací např. skrze internetové obchody. Tento trend ve výsledku způsobil výskyt stovek nových drog napříč společností, u kterých nejsou dostupné prakticky žádné spolehlivé informace o jejich vedlejších účincích, kontraindikacích a dlouhodobých rizicích. Užití neznámé drogy bez otestování může tedy potenciálně přivodit prakticky nevyčíslitelnou škálu jak pozitivních, tak negativních reakcí.

3. Nebezpečné příměsi
I když ilegálně prodávaná droga skutečně obsahuje látku, za kterou je vydávána, nemusí to být její jediná složka. Nejčastější příměsi bývají neúčinné látky podobného vzhledu a konzistence nebo levnější látky s podobným účinkem. Od seškrábané omítky až po potenciálně smrtící fentanyl – nežádoucí příměsi mohou mít devastující účinky. A protože ve většině případů nejsou zjistitelné ani běžně dostupnými test-kity, je odborná analýza jediným spolehlivým způsobem, jak skryté příměsi odhalit.

4. Kontrola kvality je neodmyslitelnou součástí jakéhokoliv trhu – až na ten černý
Například farmaceutické firmy mají velmi pokročilé metody testování čistoty a nezávadnosti – nemluvě o samotném procesu uvedení účinné látky na trh, který trvá mnoho let a stojí miliardy korun. K tak rozsáhlé kontrole nad vývojem a výrobou léčivých přípravků jsou využívány ty nejpokročilejší testovací metody, aby byl zajištěn co nejpříznivější poměr rizika a prospěšnosti léčiv. Po uvedení látky na trh se pak nadále pečlivě monitorují nežádoucí účinky a veškeré informace pro uživatele jsou k dispozici v rámci příbalového letáku. Drogy na ulici však nepodléhají prakticky žádné kontrole, což má naprosto zásadní vliv na míru škodlivých účinků s nimi spojenými. Jakákoliv forma testování je cestou ke zmenšení tohoto propastného rozdílu, čímž bude mimo jiné umožněno i objektivnější zhodnocení negativních důsledků užívání čistých ilegálních drog jako takových.

5. Vytvoření veřejné databáze výsledků testů
Pokud se anonymní výsledky testů použijí k vytvoření veřejné online databáze (jako např. ecstasydata.org), může se dosah testování rozšířit mnohem dále než jen na ty, kteří vzorky předložili. Tato databáze pak může být mimo jiné i zdrojem cenných informací ohledně stavu drogové situace na konkrétním území. Tyto informace pak mohou sloužit jak vědcům ve výzkumu fenoménu užívání drog, tak státním institucím k navržení efektivních strategií v exekutivě či legislativě.

6. Šíření důležitých informací o účincích drog
Forma testování „on-site“ (na akcích a festivalech) umožňuje s testováním spojit i další preventivní prvky, zejména poradenství a vzdělávání. Kvůli současné stigmatizaci užívání drog je osobní poradenství velmi účinnou formou šíření objektivních a důležitých informací o účincích drog. Navíc je dosah těchto informací rozšířen skrze peer-to-peer efekt (sdílení informací s přáteli a známými).

7. Možnost pomoci těžce dosažitelným uživatelům
Testování může poskytnout motivaci pro první kontakt s podpůrnou službou a účast v poradenském procesu i těm, kteří by se do kontaktu s adiktologickou službou nedostali vůbec, nebo až velmi pozdě – třeba proto, že mají strach z kriminálního postihu nebo jen z toho, že budou někým souzeni. Mezi takovými jsou jak rekreační uživatelé, tak i ti nejrizikovější uživatelé s pokročilou závislostí.

8. Redukce nedůvěryhodných zdrojů
Je běžné, že dealeři nemají při prodeji drog mnoho morálních zábran. Do karet jim hraje fakt, že většina kupujících se při hodnocení složení drogy spoléhá jen na svůj subjektivní pocit – a to často až po požití. Dealer si dvakrát rozmyslí, než prodá nečistou nebo falešnou drogu třeba na akci, kde je možné si složení otestovat.

9. Vývoj a zdokonalení testovacích metodik
Analýza neznámých látek není jednoduchou záležitostí. Zejména identifikace nových psychoaktivních látek v nízkých koncentracích a ve složitých směsích může být velmi komplikovaným procesem, vyžadujícím hned několik analytických metod. Jakmile však danou látku známe a máme její standard, její identifikace se stane mnohem jednodušší. Provoz testovacích programů tak může přispět k rozšiřování knihoven standardů a tím ke zvýšení dostupnosti analýz jejich zrychlením a snížením ceny jak pro státní instituce, tak pro veřejnost.

10. Není co ztratit
Výsledky hodnocení již zavedených testovacích programů po světě nevykazují nárůst počtu uživatelů drog ani nárůst intenzity užívání u stávajících uživatelů. Naopak ukazují snížení výskytu nových a nebezpečných drog, nárůst informovanosti ohledně rizik a včasnější řešení negativních důsledků spojených s užíváním. Nicméně pro věrohodné posouzení přínosů testovacích programů v konkrétní situaci je nutné hodnotit až výsledky konkrétního programu. Jinými slovy, je třeba testování oficiálně vyzkoušet ve statisticky významném rozsahu, než budeme schopni spolehlivě rozhodnout, zda je prospěšné či nikoliv. Pokud se v pilotních testovacích programech objeví závažné důkazy o jejich škodlivosti pro společnost, nebo jejich negativa převáží nad pozitivy, je tu vždy možnost testování ukončit a vrátit se zpátky k současnému stavu.


Jáchym Fibír
Česká psychedelická společnost
21. 4. 2019

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz.

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gazdík Petr · Glanc Tomáš · Groman Martin H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukup Ondřej · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojta Vít · Vojtěch Adam · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy