Tři kameníci a škola

31. 12. 2012 | 18:29
Přečteno 9110 krát
Chcete, aby vaše děti, až budou dospělé, dělaly práci, která je nebaví? Ne? A co pro to děláte?

Stará bajka praví: Tři kameníci otesávali kameny. Navštívil je cestovatel a tázal se jich, co to dělají. První kameník odvětil: „Otesávám kámen.“ Druhý kameník se zamyslel a řekl: „Vydělávám sobě a své rodině na chleba.“ A třetí kameník dal tuto odpověď: „Já stavím katedrálu!“

Nově doplním dva další kameníky. Čtvrtého, který odpoví: „Dělám, co mi šéf řekne, nechci mít potíže.“ A pátý praví: „Trénuji na olympiádu, posiluji.“

K bajce se nabízejí tři otázky:
1. Který pracuje s radostí a snaží se o co nejlepší práci a který s nechutí?
2. A kdo z nich pracuje nejvíce?
3. A kdyby vaše dítě mělo být kameníkem, jaký postoj k práci byste mu přáli?

A protože zde píši skoro výhradně o vzdělávání, nikoho nepřekvapí, že k němu i bajku vztáhnu. Kameníky si nahraďme žáky, tesání kamene učením (procvičováním násobilky, doplňováním i/y, psaním eseje, pitvou žáby, zapojováním diody, projektem na pomoc starým lidem v obci apod.), šéfa pak učitelem.

A zase ty tři otázky:
1. Který žák se učí s radostí a který s nechutí? Často píši, že učení musí být pro žáky smysluplné. Snad je teď jasné, co tím myslím.
2. Kdo z nich se naučí nejvíce?
3. Vaše dítě jednou půjde do práce, jaký postoj k práci byste mu přáli?

Chceme-li dát učení ve škole smysl, žáky motivovat vnitřně a pozitivně, většinou se „připravujeme na olympiádu“. Moc neumíme „stavět katedrálu“ - nabídnout dětem činnost, která by měla dopady do reálného světa, třeba i jen málo. Svět se nám zdá složitý a děti malé a nezkušené. Občas se to povede, a pak děti opravdu „stavějí katedrálu“, rády a s nadšením (viz třeba známý projekt Zmizelí sousedé http://www.zmizeli-sousede.cz/oprojektu7.html). Škola by měla víc vyrazit do reálného světa. Učitelé nejčastěji ve škole žáky motivují známkou (druhý kameník), ale nejraději mají ty čtvrté.

Mnoho rodičů ovšem nemá nic proti tomu, že škola jejich děti připravuje právě na role druhého či čtvrtého kameníka. Ano, škola to udělá a jejich děti tak mnohdy skončí. Škoda, mnohé z nich mohly stavět katedrály a jiné by to dotáhly na „olympiádu“. A tak máme kolem sebe plno lidí, které jejich práce nebaví. Já bych chtěl, aby mé děti stavěly katedrály, a od školy bych chtěl, aby mé děti na to připravovala.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

aga napsal(a):

Pane Štefle,

to byl ale hodně tendenční příklad.

V našem případě (a to ještě v tom lepším) by měl znít: tři domácí nevolníci utahují šroubky na pásu v zahraničním majitelem vlastněné montovně. Tak, a teď mi předveďte ty odpovědi.
31. 12. 2012 | 18:35

Luba napsal(a):

Projekt "Zmizelí sousedé" je určitě dobrý.

Jen bych ho doplnil o projekt "Neznámí sousedé", protože znamením doby je, že se sousedé vlastně ani neznají.

A zařadit do osnov "Opracování kamene" by také nebylo marné. Nešikovný maso musí pryč!
31. 12. 2012 | 18:41

Ládik!!! napsal(a):

Otesávám kámen, abych ztupil majzl.
31. 12. 2012 | 18:48

Martin napsal(a):

To jsou tady zase nesmysly. Doba nemá zájem o vyhrávače školních olympiád, protože valná většina významných podniků je v rukou cizího kapitálu který potřebuje plnit plán a dividendy a ne se zabývat nějakou invencí a inovací. Navíc je dneska téměř pravidlem že zaměstnanec dovolující si nesouhlasit s nadřízeným i kdyby vymyslel patent na zásadní zlepšení, tak se prostě vyhodí z principu a kdyby se náhodou nevyhodil, tak zaručeně nedostane ani pochvalu před nastoupenou jednotkou, natož nějakou prémii. Schválně si projděte své známé, zda víte o někom kdo dostal alespoň 1 000 Kč za nějaký nápad v práci, i kdyby pracoval jako vývojář, tak dostává fixní mzdu. Za této situace je správně bod čtyři.
31. 12. 2012 | 19:12

ex-nemo napsal(a):

Jo.hochu , na to si musíš děti připravit sám ! Na školu nespoléhej. Děti začne bavit práce (T. A. Edison: "Důležité není abyste dělali to co vás baví ale aby vás bavilo co děláte !") jestli baví i jejich vychovatele. Dodrží-li on to zmíněné Edisonovo heslo, převezmou to i svěřené děti. To u učitelů, z různých důvodů, dnes vesměs asi není.
Pan Brom zde se svou zálibou, se zaujetím pro učení a láskou k dětem je zjevnou výjimkou. A ostatně - viz ten Edison .....
31. 12. 2012 | 19:59

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený pane Štefle,

vraťte se laskavě od bajek na chladnou zem.

1. cca 70% vysokoškoláků dělá práci mimo obor, který vystudovalo
2. cca 60% pracovníků muselo za svůj život změnit zaměstnání nebo se naučit něco zcela nového.
3. Více než polovina vysokoškoláků nevolí školu podle toho, co by chtělo dělat, ale podle toho, kam se s nejmenšími potížemi dostane.

Střední škola by měla dát co nejuniversálnější vzdělání a měla by naučit umění jak se učit. A to včetně tréninku paměti biflováním.

Kecy o kreativitě a cílevědomosti mohou zabrat jen na malou část populace. A ta je vystavena tragickým psychologickým šokům, když se na obor, který chtěli dělat, nedostanou nebo když po úspěšném absolvování nedostanou žádané místo. V životě hraje obrovskou úlohu náhoda a ta přeje jen připraveným. Ale připraveným na všechno, ne jen na něco!

Ačkoliv bych se nerad vracel do dob, kdy značná část národa nemohla studovat to, co chtěla, tak dobře na vše připravení se dokázali i s touto situací úspěšně vyrovnat. V současné době je situace opačná - skoro každý může studovat to co chce, ale trh o něj vůbec nemusí mít zájem.

S pozdravem
31. 12. 2012 | 20:00

Antonín Hrbek napsal(a):

BTW

Platí skutečně to co napsal ex-nemo! Udělat ze své (jakékoliv) práce koníčka.

"Vším čím jsem byl, jsem byl rád"!

Ba nač bych osudu snad svému lál,
že zahrál si mnou zde jako míčem,
že hned mne hladil, hned mne šlehal bičem,
že se mno ledacos už udělal
od skromné otázky až hrdé ku odvetě,
že padl jsem a vstal zas nastokrát –
já ledačím už byl v tom božím světě
a čím jsem byl, tím jsem byl rád.

Mne osud do kolébky tvrdé dal,
pak na kazajku záplatu mi přišil,
pláč trpký novým jenom pláčem tišil
a jenom zkrátka mne vždy spořádal.
Však kolem pýcha, pýcha, - ach ta krutě hněte!
já začal jsem do panských synků prát –
ba ledačím jsem byl v tom božím světě
a čím jsem byl, tím jsem byl rád.

A k bídě zas mně osud tíhu dal,
že vykročil jsem v život volným krokem,
a síla rostla každým dnem a rokem,
až z chlapce zcela svůj se muž pak stal,
muž skromný v otázce, však hrdý při odvětě,
jejž nikdo nesmí v nízkou službu brát –
já ledačím jsem byl v tom božím světě
a čím jsem byl, tím jsem byl rád.

Když tedy byl jsem, co tak sluje muž,
hned pěkné dívky – přírody jak zvykem –
mne učinily svojím zahradníkem
a luzně prály: "Služ nám, muži, služ!
Nadšeně pěstuj, co tak mile na nás kvete,
kvést věčně chce a přece musí zrát –
já ledačím jsem byl v tom božím světě
a čím jsem byl, tím jsem byl rád."

Však osud pravil: "Do jistých jen dob!
Až přijde ti to velké milování,
smrt vyrvi dívku tvému celování,
ty žij a v prsou svých nos její hrob!
A třeba touha, mráz i hloupý výsměch hněte,
ty sám a sám se máš jen žitím brát –
já ledačím jsem byl v tom božím světě,
též kryptou musím býti rád."

Mně řekl osud: "Českým pěvcem buď,
pěj jen, co sluší nešťastnému lidu,
stesk zoufalý a žhavou jeho bídu,
tvá píseň lásky trpkostí svou rmuť,
buď krutě zimna v nejparnějším lidstva létě,
tvůj lid má hojit, tobě srdce drát –
já ledačím jsem byl v tom božím světě
a čím jsem byl, tím jsem byl rád."

A dále řekl: "Prostý voják buď!
Co přední stráž stůj v stálé, pracné tísni,
nepřátel slina oko tvoje třísni,
a kámen zloby v tvoji bouchej hruď!
Ciť s sebou vše, co národ tvůj kde bolem hněte,
tisíckrát raněn zmírej nastokrát –
já ledačím jsem byl v tom božím světě
a čím jsem byl, tím jsem byl rád."

Snad osud lecjaký má ještě sen:
však stál jsem vždy, kde svaté stálo právo,
a v mysli mé i v prsou všechno zdrávo –
nechť nový cíl dá tedy nový den!
Zas začniž znovu osud, jak by od dítěte,
jinými do mne, mnou do jiných prát –
nechť čímkoli jsem ještě v božím světě,
čím budu kdy, tím také budu rád.

Doufám, že pan učitel pozná toho, kdo to napsal. Vsadím se, že 99% jeho žáků není schopno tuto báseň zpaměti zarecitovat.
31. 12. 2012 | 20:07

pepicek napsal(a):

Ja ty 3 kameniky znam!
Barta, Popelka a Okamura!
31. 12. 2012 | 20:40

ex-nemo napsal(a):

Pane Antoníne Hrbku
Já mám takovou zkušenost, že někoho baví každá tvůrčí práce a dělá ji se zaujetím (to štěstí potkalo mě) a jiného nebaví žádná, ať dělá cokoli; na všem vidí nějakou vadu.
Nerudu mám rád taky právě proto !
A co myslíte, do jaké kategorie patří naše dnešní "elita "?
31. 12. 2012 | 21:34

Baba napsal(a):

Jsou-li vaši kameníci týmovými hráči i kolonizátory, zůstaňte, nabízejte služby.
31. 12. 2012 | 21:50

Obyčejná učitelka napsal(a):

Jako učitelka Vám slibuji, že budu vždy usilovat o to, aby děti chtěly "stavět katedrály". Pokojný rok 2013!
01. 01. 2013 | 00:33

Targus napsal(a):

To Ondřej Šteffl:

Pozapomněl jste na šestého kameníka, resp. jeho odpověď:
"Dělám všechno proto, abych měl za dvacet roků zaprášené plíce, klouby v prdeli a v rukou vasoneurózu. Stát se pak o mě vzorně postará."
01. 01. 2013 | 00:38

Baba napsal(a):

A chcete být raději developery nebo lokátory?
01. 01. 2013 | 00:40

Sergej napsal(a):

Pane Štefle, už jenom chybí že u práce pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.
Faráři takových keců umějí ještě víc, proto také letos dostanou od státu hodně nasypáno do korýtek
01. 01. 2013 | 08:16

Drzá zrzka napsal(a):

Chcete, aby vaše děti, až budou dospělé, dělaly práci, která je nebaví? Ne? A co pro to děláte?

Naučila jsem děti, aby měly rády tu práci, kterou zrovna dělají.
I ten, který staví katedrálu, se musí najíst, odpočinout, dopravit se na staveniště. K tomu, aby mohl je potřeba práce spousty jiných. K čemu nám bude spousta katedrál, když nikdo nebude chtít stavět obyčejné domy, aby druzí lidé v nich mohli dělat domovy?
01. 01. 2013 | 08:18

Sergej napsal(a):

Na stavbě katedrály se dá nakrást mnohem více než při všech ostatních jmenovaných činnostech.
Chytře to chlapec vymyslel.
A tipl bych že se dá dost nahrabat i při tvorbě další nové vzdělávací koncepce, způsobu maturity atd.
Štefl je fakt dobrej
01. 01. 2013 | 09:01

krajan napsal(a):

Pouhá reklama á la "SCIO to s vašimi dětmi myslí dobře!" (Ovšem pouze za prachy!)
01. 01. 2013 | 09:44

aga napsal(a):

A vůbec, katedrálu nestaví kameník, ale církev, a proto jí taky patří, i s přilehlými pozemky a nevolníky.
01. 01. 2013 | 09:53

Lila napsal(a):

Drzá zrzka

Ludwig Mies van der Rohe si "svou katedrálu" postavil domem rodiny Tugendhat, prof. Oto Wichterle vynálezem kontaktních čoček, český lékař Bohdan Pomahač úplnou transplantací obličeje, rodina Myšákových svými slavnými dorty, Jiří Voskovec a Jan Werich Osvobozeným divadlem, Karel Hubáček televizní věží na Ještědu, pan učitel Brom svým přístupem k žákům, prodavačka z obchůdku u nás za rohem svou laskavostí a ochotou...

Každý má šanci postavit si "svou katedrálu", jen nás někdo musí včas umět nasměrovat.
Moje zlatá babička si postavila katedrálu tím, že při třech dětech se dokázala 15 let obětavě starat o nadanou a krásnou dceru, která sice na sklonku první světové války přežila španělskou chřipku, ale z následků se už nikdy nevzpamatovala a prakticky babičce odcházela před očima.
01. 01. 2013 | 09:53

aga napsal(a):

Lila

Jak z prvorepublikové čítanky. Stínem té Vaší idylky je to, že většina věcí nepatří těm, kdo je staví a budují, ale těm, kdo si natisknou peníze, kterými to financují. A je pochopitelně v jejich nejvlastnějším zájmu, aby brabenečci budovali s nadšením a bez reptání.
01. 01. 2013 | 10:05

Baba napsal(a):

Důležitější pro dobré panování než nároky uplatňovat, je nároky vytvářet.
01. 01. 2013 | 10:07

Lila napsal(a):

aga

Církev byla pouze investorem, práci odvedl kameník. Na stavbu těch nejskvostnějších katedrál ve Francii hned tak někoho nepustili. Výuční list kameník získal nejdříve za sedm let učení, pak se vyžadovala praxe na několika stavbách v zahraničí, doložená písemným doporučením. Teprve pak takového kameníka zařadili do poslední linie všech kameníků na stavbě a záleželo na jeho píli, šikovnosti a kreativitě, jestli se propracoval mezi skutečné a dobře placené mistry.

(Myslím, že jeho zaměstnavatele příliš nezajímalo, jestli se v raném dětství uměl nadrnčet básničku o dvaceti slokách...)
01. 01. 2013 | 10:08

aga napsal(a):

Lila

No a? Stále platí, že ta katedrála kameníkovi nepatří, a nepatří ani státu, na jehož půdě je postavena - patří jakési podivné nadnárodní mafii, která často jedná proti zájmu státu i národa kameníkova. Proč by pak měl být ten kameník a onu katedrálu hrdý? Co onou stavbou učinil pro sebe a pro svou rodinu?

Zatímco je jasné, proč se hlásné trouby mafií snaží o to, aby kameníci budovali s nadšením.
01. 01. 2013 | 10:12

Lila napsal(a):

aga

Na vaše hloupé argumenty se těžko odpovídá.
Myslíte, že třeba Bohdan Pomahač by na své vlastní klinice operoval lépe?
01. 01. 2013 | 10:15

Lila napsal(a):

aga

Bože! Ti kameníci jsou už dávno mrtví, ale na věky tu po nich zůstalo dílo, které bude trvalou součástí světového kulturního dědictví!
Kameník onu stavbu nepotřeboval vlastnit, ale práce na ní ho (eventuálně i jeho rodinu) velmi slušně živila.
01. 01. 2013 | 10:19

aga napsal(a):

Lila

Hloupé je snažit se to napasovat všechno na jeden mustr a na jedno kopyto.

Nejde jen o to, co lidé dělají, jde hlavně o to, komu a na co to, co dělají, slouží. Na jednoho Pomahače budete mít vždy miliony utahovačů šroubků na nesmyslech v otrokářských montovnách, či hůře třeba na zbraních hromadného ničení - a na tom stojí systém i se svou výchovou a vzděláním. Ale vy mi budete cpát před nos toho Pomahače.
01. 01. 2013 | 10:20

Drzá zrzka napsal(a):

Lila
Babička si postavila katedrálu ve Vašich očích nebo i v těch svých?

Starala se o dceru proto, že chtěla nebo proto, že musela?
Pokud musela, zřejmě se naučila mít práci okolo nemocné dcery ráda, jinak by jí nemohla dělat. I když tady hraje poměrně velkou roli vztah matka - dcera.
Kdo babičku nasměroval, sebe sama nebo souhra náhod? Nikdy nevíme, před jakou práci nás ony souhry náhod dovedou...
01. 01. 2013 | 10:22

Al Jouda napsal(a):

To Antonín Hrbek :
Za Váš příspěvek palec nahoru ! Je vidět, že to máte v hlavě srovnané. Nechce se mi však věřit, že jste tu báseň od Viktora Dyka lovil z paměti.Jediná možnost je, že jste češtinář :))))
01. 01. 2013 | 10:22

Al Jouda napsal(a):

To Antonín Hrbek :
Omlouvám se, báseň je od Jana Nerudy (měl jsem z češtiny za 3, protože jsem právě Nerudu nečetl).
01. 01. 2013 | 10:24

aga napsal(a):

Lila

Zajímavé, jak se o to světové kulturní dědictví nyní církev nemilosrdně dere. Dovedu si klidně představit svět se zcela jinou prioritou hodnot a se zcela jinými ikonami kulturnosti, než je čučení na barák pro modloslužbu, na kterém se sedřelo spousta nevolníků, a který ve skutečností slouží bkůví komu a čemu.

Pro lidi jako Vy je důležitější to, že se mohou jet podívat na pyramidu, než ty krvavé oběti, které jí byly přineseny, a snažíte se vymrskat budoucí otroky k tomu, aby tyto oběti přinášely s nadšením.
01. 01. 2013 | 10:26

Medikolog napsal(a):

Katedrála, nebo pomník
Stalina či Havla.. Obojí dá kameníkovi něco málo vydělat a slaví to něco cizího co nás olupuje o mnohem víc...

P.F. 2013 všem
Medikolog
01. 01. 2013 | 10:43

Obyčejná učitelka napsal(a):

Všechno souvisí se vším: báseň o dvaceti slokách v dětství učená "by heart, par coeur" (neboli srdcem, u nás zpaměti) vyžaduje úsilí, vytrvalost, trpělivost, odevzdanost. A tyto vlastnosti jsou potřebné i při budování čehokoli. Milovat práci, kterou dělám (musím dělat) vyžaduje totéž. A jestli je katedrála církve a které, je pak úplně jedno. I kdyby do ní přišel jediný poutník, má smysl ji postavit. Starost o těžce nemocné bývá sice nutností, ale každý se může rozhodnout, zda se toho úkolu chopí sám, nebo jej přenechá jiným. A pokud zvolí druhou cestu, protože sám už třeba nemůže, staví tu jeho katedrálu další (mimochodem, za velmi mizerný peníz).
Dokud si budeme chtít stavět "katedrály" pro sebe, žádné nepostavíme.
01. 01. 2013 | 10:56

ideál napsal(a):

Vrazme všechno do katedrál
01. 01. 2013 | 10:59

aga napsal(a):

Obyčejná učitelka

V situaci, kdy jsou zdroje omezené (a taková je vždy), je lepší postavit špitál pro sto nemocných než katedrálu pro jediného poutníka. Navíc, katedrály nebyly nikdy stavěné pro poutníky, ale vždy pro preláty. Poutnkovi stačí studánka v lese.

Přesto se i nadále financují obdoby katedrál (drahé projekty s užitkem pro velmi málo "zasvěcených") než špitály.
01. 01. 2013 | 11:00

důsledek napsal(a):

a tiše zesněme
01. 01. 2013 | 11:02

Vero napsal(a):

Pane Šteffle, Vy jste po několika letech vyučování, které Vám vůbec nešlo a nebavilo Vás, z kantořiny utekl a dal se na školský byznys. Kde prosím Vás berete morální sílu celý život vrtat do učitelů, jak to dělají blbě, a radit, jak se to má dělat správně? Tohle vrtání a remcání je asi ta stavba pyramid "a la Šteffl".
01. 01. 2013 | 11:03

poučení napsal(a):

nenasírejte šéfa
01. 01. 2013 | 11:04

Vero napsal(a):

stavba pyramid

pardon, trochu se mi ta gotika přesmekla na starověký Egypt, ale princip je v něčem podobný. Mimochodem, bavila otroky jejich práce na božských dílech?
01. 01. 2013 | 11:06

aga napsal(a):

Vero

Otrok hlavně potřebuje mít stále na očích ten kontrast - pyramidu nebo katedrálu ve srovnání se svou chatrčí pod ní. To udržuje ten jediný správný řád.
01. 01. 2013 | 11:10

Drzá zrzka napsal(a):

vero

Pan Šteffl si staví svojí pyramidu. Jen by mne zajímalo, co si představuje pod pojmem vzdělání pro budoucnost...

Vzdělávat se, je potřeba na celý život a ta budoucnost mi do toho nějak nepasuje. Lidé v západní civilizaci nějak ztrácejí cíl, kamže vlastně kráčí...

Jestli ono to nebude jen tím, že jsem hloupá. :-)
01. 01. 2013 | 11:22

Obyčejná učitelka napsal(a):

Aga, víte, co je metafora?
01. 01. 2013 | 11:23

Vero napsal(a):

Drzá zrzka

Co si p. autor představuje jako "vzdělání pro budoucnost" - no to bude něco podobného jako "výchova pro budoucnost", ne? To jako že lidi budou potřebovat umět jíst, pít, spát, pracovat, odpočívat, komunikovat nějak navzájem... ale nikdo neví, jak to budou dělat. Tak o tom musí p. Šteffl aspoň fantazírovat.
A protože on nic nedělá jen tak, anobrž je iniciativní podnikatel, tak tam musí nějak zaintegrovat ty své počítače. A už je teorie na světě. Ještě že teoriím ze zásady moc nevěřím.
01. 01. 2013 | 11:36

Drzá zrzka napsal(a):

Vero

Taky nemám moc ráda teorie...

Teorie a praxe se teoreticky neliší, prakticky ano. :-)
01. 01. 2013 | 11:55

Targus napsal(a):

To Lila:

Kameník na stavbě katedrály potřeboval kreativitu?

Už jste někdy viděla nějakou stavbu? Třeba šopu na dřevo nebo obyčejnou garáž?
Kameník NEMOHL a NESMĚL být kreativní. Ten musel udělat všecičko podle nákresu nebo vzoru. Byl tenkrát na úrovni nasazovače levého zadního kola na pásu ve Škodovce. Šup, hop, cvak a utahovačkou pět krát drrrrt. Lok vody do huby a znovu, šup, hop, cvak a utahovačkou pět krát drrrrt. Lok vody do huby a znovu...... A prosím tu vodu nepít, jen držet v hubě, musel bys na hajzlík a zpomalil bys tok dolárků a euříček do mojí kešeně.

Jediný rozdíl byl v tom, že kameník neměl k dispozici prefabrikáty z obslužných provozů, převedeno do příkladu utahovače, ta kola si musel udělat sám na fleku. Ale musela být jedno jak druhé, lhostejno s ornamentem nebo bez něj.
Jinak by se ta katedrála zatraceně rychle poroučela k zemi.

Tím se dostáváme k páně Štefflovu sdělení:
Buď rád, že můžeš kroutit šrouby utahovákem a ne růčo, jako tvůj děda.
Buď rád, že máš vůbec co kroutit, že za to dostaneš nažrat a buď hrdý a pyšný na to, že můžeš kroutit šrouby pro MŮJ koncern.
Buď nadšen z toho, že ti tady dovolím kroutit, protože se svým vzděláním fachidiota nic jiného nikdy nezvládneš.
01. 01. 2013 | 12:13

český maloměšťák napsal(a):

Škola by měla buď naučit umění života anebo umění vyhledávat příležitosti.
V určitých ořípadech pak obému /podle mě je toto nemožné, ale vem to nešť/.
Umění být řádným a kvalitním zaměstnancem je čím dál tím více k ničemu. Pracovní místa na " celý život" zanikají tak, jak rychle rostou houby po dešti.
Doporučuji pasáže knihy R. B. Reicha " V pasti úspěchu" kde popisuje jednak fenomen " kejklířů " a " cvokařek" a také soudobé socioekonomické lidí - jako spontánní proces odrážející aktuální vývoj vztahů ve " výrobních" (je otazné, zda je např. výrobou přírůstek aktiv na burzovním účtě jednoho doprovázena poklesem aktiv na burzovním účtě druhého) procesech.

Pro výuku umění života je pak nejlepší školou život sám. Zatím totiž ještě nikdo nic lepšího nevymyslel.
Ale to už je i o tom, že většina lidí žije a dokonce chtějí žít cizí životy.
A tak celou dobu chodí za školu. Je to radostné a navíc to někdy docela dost sype. Oběti se nepočítají, daně se platí málo nebo se upíšou do nadací, které provedou transfer tak, že plátce se stane i recipientem těchto daní. Neboli žít v komunitě chráněné silou ekonomického postavení se vyplácí na dvakrát či až dokonce na třikrát. Žádej jen to, co sám odevzdáš. Solidarita je žádoucí jen v případě velkých potíží /například když banka to dopracuje až k defaultu/.
Občas z toho vypadnou různé zrůdičky...ale to už je taky tak trochu obecně kladně přijímaný fenomen. Ostatně je to dobrá terapie - když se tedy najde dost bllbců ochotných vyhodit své peníze z okna.
Neboli pokřtěný křesťan, že....

http://www.youtube.com/watch?v=zWQ0PSKN-1k

Bez násobilky se blbě staví katedrály.
Ale nač taky katedrál, že. Mnoha lidem by stačilo, kdyby měli přístup k nezávadné vodě a základní lékařské péči - mnozí by vzali s povděkem pouze to, že nemusí mít každý den strach, že jim - či jejich příbuzným.... někdo vystřelí mozek z hlavy nebo urve nohu.

Šalom.

P.S. Nemocní zdravé naučí většinou jen tomu, jak úspěšně a rychle onemocnět.
01. 01. 2013 | 12:35

český maloměšťák napsal(a):

re : ....a také soudobé socioekonomické třídění lidí....
01. 01. 2013 | 12:38

aga napsal(a):

Obyčejná učitelka

To víte, že vím. Dokonce vím, co je hloupá či zavádějící metafora. Katedrála pro jednoho poutníka za ty peníze, když pod ní umírají lidé ve špíně, rozhodně hlouá metafora je.
01. 01. 2013 | 12:47

český maloměšťák napsal(a):

Ostatně místo připitomělých kvizů by měl pan Šteffl popsat, jak se jeden může seznámit s druhým tak, aby ten druhý tomu jednomu.... aby jeho kšeft podpořil 100 miliony CZK.
Takový malý návod - ale zevrubný, podrobný a popisný tak, aby se dal algoryrmizovat a tak byl užitečný co největšímu počtu českých občanů.
To by byla hezká katedrála. Věčně živá - jak Lenin.
01. 01. 2013 | 12:55

český maloměšťák napsal(a):

re " algorytmizovat" /nebo algoritmizovat ?? - moje češtinářská katedrála je totiž spíše jen takovými Božímy muky.../
01. 01. 2013 | 12:57

SuP napsal(a):

Vážení přátelé -
Vaše reakce na příspěvky "Lila" (potažmo i na původní článek a na autora) jen potvrzují, co se o vás dlouhodobě povídá.
Prťáctví, závist, podlost, vztek. Jděte se vycpat.
01. 01. 2013 | 13:25

mb napsal(a):

Já bych chtěl, aby mé děti stavěly katedrály,

... a voni zatim jenom paří WW ...

... njn, stane se ...
01. 01. 2013 | 13:33

Antonín Hrbek napsal(a):

Nevím jak někdo nechápe, že když chci např. na vrcholné úrovni přednést houslový koncert, musím roky a roky se učit hrát na housle až do úplného mechanismu, že se musím měsíce a měsíce učit hrát zvolený koncert nazpaměť, že musím další měsíce věnovat tomu, abych tento koncert pochopil a tvůrčím způsobem interpretoval.

Díky našim sciontifistům se naše propadá směrem k výchově kreativních strýců Františků, kteří objevují celou řadu pouček a pravidel nejrůznějšího druhu, ovšem která již dávno objevili jiní.

Naši sciontifisté chtějí, aby každý po ovládnutí malé násobilky prohlásil svým učitelům: "Dál už mi nic neříkejte. Nechci nic slyšet o tom, že pan Pythagoras, Eudoxus, Euklides, Archimédes a tak dále vymyslili to a to. Nepotřebuji týt z toho, co objevili jiní. Dejte mi papír, tužku a kružidlo a nechte mne na pokoji. Však já na to přijdu sám."

Také občas kreativně a s úžasem na ledacos přijdou i když za cenu obrovských ztrát nejen pro sebe, ale i pro společnost. Pachtí se za přeludy, padají a zase zvedají, jenže na konci jejich cesty zpravidla není kámen mudrců, ale katastrofa. A to je ten lepší případ. Většinou na nic nové po nezměrném úsilí nepřijdou a propadají do deprese.

Jistě potřebujeme například chirurgy, kteří "tvůrčím způsobem" vyoperují slepé střevo, ale i stovky chirurgů, pro které je operace slepého střeva rutinní záležitosti. A ti, kteří pracují tvůrčím způsobem by měli rutinní způsob operace naprosto perfektně znát.

Věřím například Picassovi, protože vím, že brilantně zvládl malířskou techniku. A nevěřím kreativním "umělcům", kteří za umělecké dílo považují se vydělat do rohu místnosti v Moderní galerii.

Bohužel si český národ odvykl poctivě pracovat a zabývá se raději výnosným vyčuránkováním ve všech oblastech. A jak vidno i ve školství.
01. 01. 2013 | 13:36

mb napsal(a):

katedrála anebo tunel ... ???
01. 01. 2013 | 13:40

mb napsal(a):

vero 11 03 ... :-))) ... :-///
01. 01. 2013 | 13:46

Karel Mueller napsal(a):

Pane Hrbek,

co jste napsal ve svém posledním příspěvku je velmi výstižné. Bez odpovídajících znalostí není nad čím hloubat a bez zvládnutí technické stránky nelze ani nejlepší nápad dovést do konce a realizovat.

Mám jako duševní sport a koníček teoretickou fyziku, zejména OTR. Znalost základů i fantazie dost dobrá na to, aby mě občas velmi leccos napadlo :-), ale technickou stránku ve svém věku už nemohu zvládnout.
01. 01. 2013 | 14:01

Anna napsal(a):

Ondřej Šteffl
"Já bych chtěl, aby mé děti stavěly katedrály, a od školy bych chtěl, aby mé děti na to připravovala."

Já bych chtěla, aby mé děti dělaly práci s chutí a dobře, aby mohly být na svou práci hrdé, i když to nebude stavba katedrál, ale třeba dojení krav, a aby za svou práci dostaly takovou mzdu, aby uživily sebe a své děti.

Od školy bych chtěla, aby mým dětem dala základy znalostí a dovedností z různých oblastí, aby měly děti na čem stavět. Aby naučila mé děti trénovat a používat mozek k analýzám a kritickému myšlení.

Pro zdůraznění zopakuji, co zde uvedl ex-nemo:
T. A. Edison: "Důležité není abyste dělali to co vás baví ale aby vás bavilo co děláte !"
01. 01. 2013 | 14:20

skeptický napsal(a):

Máme tu i nebaviče,kterého to baví.Smál se po každé větě.Sám.

Praděd byl horník,než to prodal.
01. 01. 2013 | 14:29

bluebird napsal(a):

Hm, Ondřej opět trefil, rozpoutal debatu docela novoroční a tou debatou odkryl v čem u nás problém spočívá: nejvíc nás baví nadávat na kohokoli, kdo řekne nebanální názor, a navíc, kdo už cítí rozdíl mezi klesající vahou prostého vědět (protože jsou informace k mání dnes pro všechny) a mít chuť vědět, tak asi tuší o čem Šteffl píše. A chápu, že ti, kdo jsou ještě v království "vědět" o samozřejmě těžce nesou jako urážku. Brzy si budou děti moct číst nebo prohlíže učebnice, které mnohonásobně přesáhnou znalosti jejich učitelů a tito učitelé se s tím buď musí vyrovnat - přestanou učit a budou především děti motivovat k hledání smyslu a cíle informací, nebo se školství vyřadí samo. Už dnes je patrné, kudy vedou největší rozdíly ve výkonnosti škol i to, že české školství na tom zrovna nejlépe není. Tak si přejme do tohoto roku aby si Ondřej častěji našel čas sem takový provokující text "pověsil" a mnohým diskutérům se ulevilo jak mu vynadali. A on se samozřejmě z jejich nadávání jasně dočte, zda ten problém trefil a formuloval správně, a čím víc nadávají, tím lépe trefil a tím víc si může číst protiargumentů. Diskuse mezi zastánci tradiční české školy a Štefflem rozhodně neuškodí, naopak. Ať nás rok 2013 baví a motivuje!
01. 01. 2013 | 15:07

Drzá zrzka napsal(a):

Kdo ty učebnice sestaví?

Už teď přeci existuje spousta protichůdných textů...

Ve školství nepracuji, ale klidně se vsadim, že jedny z nejhorších výsledků patří školám v severních Čechách...
01. 01. 2013 | 15:23

SuP napsal(a):

Bez ohledu na to, že pan Štefl má pravdu, a to v tom, že každá práce se má dělat pořádně, aby to na ní bylo vidět, jsou i další pohledy.
- Picasso zvládl brilantně malířskou techniku a skončil
"Já ju hladal pod bruchom, ona ju má za uchom".

Fakt je, že kytary jak kredence se už vyrábějí, nicméně to první mi teda rozhodně neschází, byť Picasso svou tvorbou defacto ty katedrály stavěl (a postavil!) taky.

- "Ožralej dům" - neboli jedna z katedrál Franka Geryho se taky líbí jen někomu, ale je na něm vidět, že autora to baví.

pro mb -
Pyramida je stavba unikátní, je to chrám i tunel v jednom.
;-)
01. 01. 2013 | 15:47

mb napsal(a):

no vidíte ... supíno ... nesmím vám zapomenout popřát do nového roku ... nechať se vám daří ve všech směrech ...

... zdravím ...

http://www.youtube.com/watch?v=8DtDvuVc20s
01. 01. 2013 | 16:01

Skogen napsal(a):

Na jedno pracovní místo připadá 12 lidí, kteří budou vděční za jakoukoliv práci, která je jakž takž uživí.

V chlévě totiž katedrály stavět nelze a prostředky, které se kvůli chlévu vytratí, na stavbu katedrál pochopitelně schází. I autor mohl by se trochu chytit za nos, vyvinutý ho má, zdá se, dost.

Byl bych i ochoten přistoupit na stavění katedrál, tedy že žádná práce není podřadná, to bychom si však skutečně museli vážit práce samotné a nikoliv vejvaru bez ohledu na práci.

Ale ne, raději nekřivit elity, aby se nemusely zabývat plebsem stavějícím JEJICH katedrály. A nekřivit plebs, který by mohl dostat chuť stavět cosi rozumnějšího.
01. 01. 2013 | 16:05

Lila napsal(a):

Drzá zrzka

Na střední škole jsem kdysi absolvovala úplně nový obor, jehož profil se teprve utvářel; učebnice jsme měli jen na humanitní předměty, matiku, deskriptivní geometrii, fyziku a chemii, na odborné jsme žádné učebnice neměli. Jen doporučení, v které odborné publikaci to které učivo najdeme. Záleželo na každém z nás, jak si poradí. Tuto zkušenost jsem mnohokrát v životě ocenila.

Navíc osvícení kantoři tehdy pochopili, že třicet stejně zaměřených odborníků nemá šanci v praxi uspět, proto mezi námi diferencovali, třeba individuálním zadáním odborných ročníkových prací, nebo jen domácími úkoly. Každého směrovali trochu jinam, podle jeho schopností a zaměření. Někdo byl připravený produkt v projekci navrhnout, jiný uměl vymyslet celý technologický postup výroby a jiný firmu řídit. I to jsme po letech ocenili...

Tím chci říct, že sebelepší učebnice nikdy nenahradí kvalitního a odpovědného kantora. Jen na učiteli záleží, jak bude s učebnicí (interaktivní tabulí a dalšími pomůckami) pracovat.
01. 01. 2013 | 16:07

svatý Václave napsal(a):

jaký rozdíl je mezi otrokem a pracujícím za minimální mzdu? Jistý posun tu jistě je. Ovšem oba pracují pouze za jídlo a postel. Platí si ještě svého drába. Jeden dráb má bič, ten moderní sedí u monitoru a vypisuje hlášení pro toho, kdo má pod palcem výpovědní formulář. Nic víc od svého zaměstnavatele ani jeden, či druhý nedostanou.
01. 01. 2013 | 16:08

svatý Václave napsal(a):

Stavění piramid, takto katedrál, dovedl jednu civilizaci k zániku. Všeho jenom tolik, kolik je toho zapotřebí pro život a rozvoj lidstva.
01. 01. 2013 | 16:13

Baba napsal(a):

Elektronická komunikace upřednostňuje rytmickou, onomatopoickou a citově zabarvenou stránku jazyka na úkor komunikace nonverbální. Rozvíjí vyjadřovací dovednosti, slovní zásobu nijak významně nerozšiřuje.
01. 01. 2013 | 16:19

Skogen napsal(a):

Lila,

Štefflovy ideje lze na výběrové skupiny aplikovat bez nesnází, problém je, že on to obvykle zobecňuje na celé školství. Vy se dopouštíte téhož.
01. 01. 2013 | 16:24

Vero napsal(a):

Okénko do edukační reality.

Učitel: Dejve, když se nenaučíš ani malou násobilku, tak ti ty mosty, co chceš stavět, spadnou.

Dave: bez obav, si to pak vygůglím.

Učitel: A co ta čínská firma, co to bude stavět nejlevněji, jak se s nimi domluvíš, když v angličtině propadáš?

Dave: nemějte péči, gůgl má překladač, voe.
01. 01. 2013 | 16:45

Baba napsal(a):

Holanďané prý skoupili Lipno kvůli tajícím ledovcům.
01. 01. 2013 | 16:50

Drzá zrzka napsal(a):

Lila

Střední škola je mezičlánek mezi školou základní a vysokou. Pokud nemáte základ, nemáte na čem stavět. A k dalšímu rozvíjení Vám nepomůže sebe lepší učitel, dokud se základ nedoučíte.

Dnešní děti se místo namáhání vlastního mozku učí obsluhovat přístroje, aby se dostaly k informacím. Jakmile nepůjde proud, nebudou vědět nic.

Zásady první pomoci musím mít v hlavě, a ne je v případě potřeby hledat na internetu.
01. 01. 2013 | 17:21

aga napsal(a):

Drzá zrzka

"..Dnešní děti se místo namáhání vlastního mozku učí obsluhovat přístroje, aby se dostaly k informacím. Jakmile nepůjde proud, nebudou vědět nic.."

No a přesně o to jde. Ste neviděla matrix?
01. 01. 2013 | 17:27

Drzá zrzka napsal(a):

aga

Já už toho viděla, ale stále je toho víc, co jsem neviděla. :-)
01. 01. 2013 | 17:46

Lila napsal(a):

Drzá zrzka

Vaše děti bez proudu nic nevědí? Moji vnuci mladšího školního věku nemají s násobilkou, vyňatými slovy atp. problém ani potmě; zpívají a také recitují básně (dokonce i jiné, než jim uložila škola) a vedle omezeného pobytu u počítače si s kamarády dělají vlastní časopis. (Pravopis můžete procvičovat úmorným diktátem nebo článkem, kde autor popíše nějaký vlastní zážitek.) Která z těchto forem bude děti asi víc bavit, co myslíte?
Kapitolu husitství se může dítě našprtat z učebnice stejně jako básničku, anebo bude samo pátrat po informacích v knihách, návštěvou Husitského muzea, prohlídkou unikátního opevnění Tábora, nabyté informace si zapíše a doplní vlastnoručním obrázkem. A pak si v hodině dějepisu své poznatky vymění s ostatními "hledači".
Co myslíte, které informace si v hlavě podrží déle, ty našprtané, nebo ty, k nimž se dopracovalo vlastním úsilím? A co děti asi bavilo víc?
01. 01. 2013 | 17:51

aga napsal(a):

Lila

Zřejmě patří vaši vnuci mezi velmi elitní výběr, a mají možnosti, na které většina dětí nikdy nedosáhne - většina rodičů či prarodičů nemá možnosti ani schopnosti jim takové vzdělání zprostředkovat.

Ale to je přesně to, oč tady jde - vzdělání se dostane pouze "vyvoleným", nevolníci je přeci nepotřebují.
01. 01. 2013 | 18:08

Drzá zrzka napsal(a):

Lila

Gratuluji ke vnukům. :-)

K dopracování s k informacím...
průkazka do knihovny...výlet... co s dětmi ze sociálně slabých rodin, pro které je tohle nedostupné?
01. 01. 2013 | 18:14

SuP napsal(a):

Drzá zrzka -
"....průkazka do knihovny...výlet... co s dětmi ze sociálně slabých rodin, pro které je tohle nedostupné? ...."

Cože??
A můžete mi vysvětlit, proč chtít po dětech ze sociálně slabých rodin, aby se učily stavět katedrály? Aby si v dospělosti uměly pro sociální příspěvky jezdit autem?
01. 01. 2013 | 18:29

Lila napsal(a):

aga

"Svou katedrálu" si může postavit i dobrý zedník, šikovná švadlena, nebo poctivý kuchař, tedy lidé, kteří dobře zvládnou řemeslo. Pro vás to jsou nevolníci?

Já si takových lidí velmi vážím. Nemyslím si, že dobrý zedník je méně hodnotný, než člověk s akademickým titulem. Společnost potřebuje oba, každý jsme dostal do vínku jinou výbavu a škola by to měla akceptovat. Prvorepublikový vzdělávací systém s klasickými a reálnými gymnázii, vynikajícími odbornými školami atp. to akceptoval, teprve jednotná škola Zdeňka Nejedlého srovnala všechny do jedné řady...

(Sakra, neměli bychom si podle vás sypat popel na hlavu jen proto, že se svým dětem a vnukům věnujeme?)
01. 01. 2013 | 18:31

Targus napsal(a):

To Lila:

Vy jste fakt génius. Tak já mám kvůli Žižkovi založit v Ostravě husitské muzeum, anebo mám své dítě na tři dny omluvit ve škole a jet do jižních Čech, případně jít hrabat do archivů, protože Jirásek se dnes nehodí.
A s kým si myslíte, že si moje děcko bude vyměňovat poznatky? S tou bandou primitivů chodících s ním do třídy, jejichž duševní obzor končí u slov "fejsko" a "cígo"? Máte vůbec představu, jací primitivové dnes navštěvují ZŠ?
Skvěle. Nechcete si vrazit pod jazyk roháč a zelézt pod duchnu?
01. 01. 2013 | 18:32

SuP napsal(a):

Ani děti ze sociálně silných skupi si knihovnu nebo výlet samy pořídit nemohou. Jen jejich rodiče musí správně rozhodnout, zda na výlet, do knihovny, nebo si koupit na večer k televici 8 piv a dvoje Startky.
01. 01. 2013 | 18:34

Targus napsal(a):

To SuP:

Héj, opelichanče, kdysi byla řeč o tom, že tahle země zavede demokracii a stejnou startovní čáru pro všechny.
Vy otevřeně prosazujete rozkastování společnosti?
Přiznejte se rovnou, ušetří to spoustu času.
01. 01. 2013 | 18:35

Targus napsal(a):

To Lila:

Prvorepublikový vzdělávací systém s klasickými a reálnými gymnázii, vynikajícími odbornými školami atp. to akceptoval, teprve jednotná škola Zdeňka Nejedlého srovnala všechny do jedné řady...

Nikoli milostivá. To jedině správné zglajchšaltování přinesla teprve naše mladá a křehká demokracie. Proto má dnes každý mamlas maturitu, proto má každý druhý dvounožec stěží zvládající stvořit mluvnicky správně větu holou titul z VŠ, proto se ruší zvláštní školy, proto s nadějnými dětmi chodí do třídy cigoši chodící se vyprázdňovat do rohu třídy namísto na WC.
01. 01. 2013 | 18:41

Drzá zrzka napsal(a):

SuP

Měla jsem za to, že základní školní docházka je povinná.

Jak chcete sociálně slabého odlepit od sociálních dávek? Podle mne to jde jedině vzděláním a jeho vůli.
01. 01. 2013 | 18:42

SuP napsal(a):

Targusi, dědku hádavá -
Stejná startovní čára neznamená, že kdo má tretry, musí běžet bos, ani že demokracie je, že všichni budou chudý.
Na startovní čáru přijde každý připraven podle svých možností, ale důležité je, aby byly jen jedny stopky, ne že se "těm menším" bude počítat pomalejc.
01. 01. 2013 | 18:46

SuP napsal(a):

"....Jak chcete sociálně slabého odlepit od sociálních dávek?...."
Nechci ho odlepovat. Já mu je přeju. Jen nechci, aby ho někdo hecoval, že má chtít víc a myslet si že pracuje.
01. 01. 2013 | 18:50

Targus napsal(a):

To SuP:

Do pr××××, pokud chcete držet jednu lajnu, NEMŮŽETE zdegradovat školství na tu úroveň, že není schopno předat základní poznatky i sociálně slabším žákům.
Což vyžaduje kvalitní osnovy, kvalitní učebnice, kvalitní pedagogy. Kecy o netu, gůglu, projektové vyučování může být max. ozvláštněním, zpestřením klasické výuky. Nic více, nic méně. NEMŮŽETE chtít po dítěti na ZŠ, aby se samo naučilo kapitolu o husitství, to nutně dopadne fiaskem.

Zkusil jste někdy něco hledat na netu? Úplně běžně nacházíte protichůdné informace, které je dál velmi těžké, ne-li nemožné ověřit. Tady je rozhodující úloha pedagoga, jako jakéhosi vůdce a arbitra, který musí případné rozpory umět vysvětlit nebo nahromaděné materiály utřídit správně systemizovat, aby bylo možno přijmout nějaký názor či informaci.
Toto je úloha pro pedagoga vyučujícího ve standardní třídě s 2 zvídavými dětmi a 28 rozežranými hajzlíky velice obtížně splnitelná, ne-li naprosto nemožná.
Tomuto mému tvrzení ostatně přesně odpovídá postavení českého školství ve světě. Padá z čela na chvost doslova volným pádem.
01. 01. 2013 | 19:00

Skalder napsal(a):

Stavitelů katedrál produkuje naše školství dost. Jen po těch katedrálách (doslova i přeneseně) není taková poptávka. A když už je, tak jen pro ty nejlepší.
Teď by to ještě chtělo poctivé a přiměřeně yručné řemeslníky (ty s výučním listem i ty s titulem), kteří dělají svoji práci proto, že je potřeba.
A samozřejmě taky ty, kteří jsou ochotni a schopni montovat auta, letadla, sekačky a řadu dalších, podle agy naprosto nesmyslných věcí.
Možná ale, že aze nedělá problém jezdit třeba tramvají. Jen jí vadí, že jí ta tramvaj nepatří.
01. 01. 2013 | 19:03

aga napsal(a):

Lila

Jste obdivuhodně hluchá k argumentům, které nechcete slyšet.

No man is an island, a výsledky práce většiny lidí slouží někomu jinému než jim, a obecně neslouží ani společnosti jako takové. Naopak, velmi často lidé pracují na něčem, co jde přímo proti jejim nejvlastnějším zájmům, a co slouží pouze úzkému okruhu elit. Zatím jste se nevypořádala ani s metaforou katedrály, natož s metaforou utahování šroubků na pásu. Společnost pochopitelně potřebuje pracovníky, kteří pracují a nereptají (alespoň do té doby, než si místo nich pořídí roboty). Proto vyvinula metody, kterými se snaží je k tomu motivovat a manipulovat - Vaše řeči je velmi připomínají.

Ono by bylo potřeba nejprve definovat, co si představujete pod hentenonou "společností". V kapitalismu přichází toto slovo na přetřes neomylně tehdy, kdy chtějí elity z plebsu vytřískat nějaký další zisk.

Není třeba sypat si popel na hlavu za to, že se věnujete vnukům, ale pokud chcete kafrat do školství pro VŠECHNY členy společnosti, je třeba si nejprve srovnat v hlavě možnosti a schopnosti i jiných dětí než Vašich.
01. 01. 2013 | 19:03

aga napsal(a):

Skalder

Hlavně mi vadí, že fabrika na výrobu tramvají nepatří mému státu (samozřejmě poctivě spravovanému poctivými politiky) a národu. Pokud by patřila, pak by samozřejmě poctivý dělník v ní budoval katedrálu.
01. 01. 2013 | 19:09

Ládik!!! napsal(a):

Kdo tu katedrálu objednal? Kdo ji platí? Kameník asi ne, jedině že by si stavěl svoji ze svého kamene.
01. 01. 2013 | 19:10

aga napsal(a):

Ládík

Už jsem se ptal výše, kdo si na tu katedrálu vytiskl peníze, a komu a čemu ta katedrála ve skutečnosti slouží - proč by ji vlastně měl ten kameník trpět ve svém městě, pokud nepatří do toho obskurního spolku, který mu ji tam staví.
01. 01. 2013 | 19:14

šašek z Jihlavy napsal(a):

Targus
Není rovnosti v přírodě a ani mezi lidmi. Proč většina lidí obdivuje vynikající umělce, sportovce, špičkové odborníky, z nichž mnozí se vypracovali navzdory nepříznivému osudu, bídným poměrům atd.
Ve své dřívější praxi učitele hudby jsem se setkával s dětmi různého stupně talentu, schopností, rodinného zázemí, ctižádosti, vůle, inteligence atd. atd.
Velkou roli hrála i psychická dispozice, zdravotní stav a mnanuální zručnost. Ti nejschopnější, nejvytrvalejší, nejpracovitější a další nej dosahovali pozoruhodných výsledků, zvl. když došlo k setkání spřízněných duší, shodné krevní skupiny ve vztahu učitele a žáka. Pak znenadání i zkušený kantor narazí na opravdový talent a padne na zadek (obvykle se to přihodí jednou za celou pedagogickou praxi). Chybí mnohé z vlastností, které jsem popsal, ale to poučení pro kantora je důležité. Proč Bůh někoho obdaří nadáním až genialitou nám nepřísluší hodnotit, buďme rádi, že to tak je. My ostatní bychom neměli překážet nebo bránit v rozletu takových jedinců, spíš se radovat z takového zázraku. I v říši rostlin nebo zvířat se setkáváme s unikáty a nepohoršuje nás, že se takové výsady nedostalo ostatním. Nakonec i vy, se svým literárním talentem, patříte k těm, kteří se vypracovali, aniž by absolvoval nějaké kurzy psaní pod dohledem dobře placených mistrů.
Sociální cítění je důležitá věc, ale nechtějme se vracet k neúspěšným pokusům o sociální inženýrství režimů sovětského typu. Vždycky budou existovat lidé, jejichž údělěm bude ta vysmívaná a proklínaná montovna. Ale nelze vyloučit, že jejich potomek se nestane géniem, že někde ve slumu nebo rozdrbané a špinavé chlupě v rodině prostitutky a opilce vyroste génius a v luxusní vile v rodině universitního profesora a věhlasné umělkyně se zrodí duševně zaostalý jedinec.
xxxxxxxxxxx
Lila
Pazdravljaju vas s novym godom a přeji pevné zdraví and a bit of luck. Šašek z Jihlavy vám rozumí.
01. 01. 2013 | 19:18

SuP napsal(a):

Targus -
(01. 01. 2013 | 19:00) Něco tak rozumného jsem od Vás už několik let nečetl. Takže jsem ani nepředpokládal, že jste toho schopen. Přehodnocuji.
S Vaší poznámkou naprosto souhlasím.
Nicméně si nemyslím, že na vině je kapitalismus či pravicová vláda, ale ignorance každého ve své (tedy v jeho) pracovní pozici, za kterou ho nikdo neumí potrestat. Není to jen ve školství, ale máte pravdu, tam to začíná.
01. 01. 2013 | 19:20

aga napsal(a):

šašek

Ale já si nevšiml, že by pan Štefl plédoval pro speciální školy pro děti se speciálním talentem (to by totiž nebyl dostatečně velký trh pro jeho produkt) - on chce vnutit svou představu VŠEM dětem - a to přesto, že - jak sám dovozujete - má každé dítě jiný talent a jiné schopnosti. To vážně nevidíte ten rozpor?
01. 01. 2013 | 19:22

Drzá zrzka napsal(a):

Vždycky budou existovat lidé, jejichž údělem bude ta vysmívaná a proklínaná montovna...

Univerzitní profesor či věhlasná umělkyně nebudou mít problémy s umístěním svých dětí do soukromé školy, která bude vyhovovat jejich nárokům na výuku.
01. 01. 2013 | 19:33

mb napsal(a):

targus napsal: Tomuto mému tvrzení ostatně přesně odpovídá postavení českého školství ve světě. Padá z čela na chvost doslova volným pádem.

... nemáte poslední data ... :-))

... vracíme se při podprůměrné investici do školství ... k průměrným výsledkům v ramci oecd ...

což je zdá se ideál zdejších politiků ...
01. 01. 2013 | 19:39

český maloměšťák napsal(a):

Souhlasím s Lilou. Dobří horníci či zedníci jsou stejně potřební jako dobří šéfové Porgu či ČEZu.
Jsou dokonce tak moc potřební, že jim bylo před časem naděleno makat až do 67 /zatím/roků - a to prosím nebyly ještě Vánoce...taková je protikorupční vláda hodná !
Pak /po 67 letech/ prý snad dostanou za tu katedrálu cca 30 % průměrné mzdy.
Někde to prý nebude stačit ani na nájem...no nevadí, mohou se přeci odstěhovat do té své katedrály, že....někdo tam, jiný zase pod most.

Ostatně katedrálu byste měli mít především ve svém srdci - tvrdí klerus...no já nevím teda kolik z vás tam má pro ni místo...ale počítám, že pokud jsou vaše srdce stejně nenasystné jak vaše kapsy...tak je to stejně jedno.
Když tak se to narve jinam - třeba do prdele.
Střevo je prý dlouhé dost.

Ja - je třeba kázat lidu o údělu a držet jej v lajně. Bo místa na Zemi je málo a zdrojů tež není mnoho. Každý prvňák by si tak měl umět spočítat kde je jeho místo. To je ta nejlepší meducina na pozdější nespokojenosti.
Kdo pak neumí spočítat ani toto - měl by chodit na hodiny náboženství. Tam mu to vtlučou do hlavy jinak - humánněji.

Otázkou sice je, co by se stalo s malým chuďasem Masarykem - kdyby měl za učitele hudby Šaška z JIhlavy a nešly mu arpeggia....možná by skončil jako pasáček vepřů u strejdy Nathana.
Ale to jsou jen takové ty smyšlenky...co a jak a kdyby a vůbec.

Stejně ale - že to šlo v těch Čejkobvicích i bez toho jednoho sta milionů korun a bez mouder Šašků z Jihlavy - to je nějaké divné, ne ?
Tam měli tiskárnu cenin nebo co ?
01. 01. 2013 | 19:45

Skalder napsal(a):

To aga :
Něco podobného jsem kdysi viděl ve francouzském filmu Velký bazar. Hrdinové pracovali v továrně na sekačky, ale místo toho dávali dohromady motorku. Bohužel, ve Francii byl už tehdy kapitalismus a tak je šéf vyhodil.
Jenže já jezdím do práce tramvají a ne na motorce či katedrálou. Takže to raději ať ta továrna zůstane v rukou zahraničních vydřiduchů.
01. 01. 2013 | 20:05

šašek z Jihlavy napsal(a):

ČM
Docela jste mě pobavil představou, jak malého TGM zasvěcuji do tajů hry na kytaru. Ale ujišťuji vás, že by mi i v případě problémů s arpegii neuniklo, že mám co dělat s neobyčejně bystrým a inteligentním človíčkem, a tak bych se jeho tatínka - panského kočího snažil přesvědčit, aby ho dal na studie (jak se naštěstí pro náš národ i stalo). Hudba je jen součást všeobecné vzdělanosti a nikdy jsem její význam nepřeceňoval. Jen vím , že schopnost vnímat hudbu i v její náročné formě je dar z nebes a v době dospívání může sehrát velmi pozitivní roli, je-li její adept pod rozumným vedením a kontrolou. Je-li odkázán na vliv pokleslé hudby, je to právě naopak.
Nějak nechápu, jakou máte vlastně motivaci při psaní vašich příspěvků. Musím se přiznat, že z nich nemám dobrý pocit. Ale ani mě to nijak zvlášť netrápí, lidé jsou různí.
01. 01. 2013 | 20:08

gaia napsal(a):

otázka, zda pojmout výuku tak, že je dítě

a, nádoba, kterou je třeba naplnit nebo

b, pocodeň, kterou je třeba zapálit

řeší pedagogové již po několik století. Vesměs se schodli, že je třeba jakýsi mix obého, ale zatím zůstává neřečeno, v jakém poměru mixovat oba přístupy. v tomto je blog velmi neaktuální.

Aktuální však zůstává ta zmínka o projektech Člověka v tísni.

Vstup politických a nátlakových skupin by měl být do škol striktně zakázán a využívat prostředků vybraných na charitu na oblbování dětských hlav by mělo být přímo trestné.

Toť můj názor, který však nemůže žádný učitel nahlas vyslovit, ani ho prosazovat. hrozil by mu vyhazov a pošpinění kádrového profilu, že by ho pak nikde nevzali.

Tak hluboko jsme klesli a k tak mhrozným koncům dospěli.
01. 01. 2013 | 20:10

Drzá zrzka napsal(a):

Jo a jen tak mimochodem... už v první větě je chyba

Stará bajka nemůže popisovat příběh kameníků. V bajkách vystupují zvířata, která konají a myslí jako lidé.
Starý příběh, stará báje či pověst by o kamenících vyprávět mohla. :-)
01. 01. 2013 | 20:14

Targus napsal(a):

To Šašek z Jihlavy:

Aha, tak ve Finsku a v Izraeli jsou sociální inženýři sovětského typu. No pěkně děkuji za poučení.

Nejde o to objevit a vychovat talent. Jde o to vymáčknout z každého jedince maximum. Ono se to bude v boji o zdroje a o civilizační převahu zatraceně hodit.

Spěte dál šašku.
01. 01. 2013 | 20:16

Skalder napsal(a):

To aga (dodatek)
Vaše argumenty mi připomínají jedno předlistopadové srovnání : americký dělník vstane v osm, posnídá šunku, sedne do Forda a jede se dát vykořisťovat. Sovětský dělník vstane ve čtyři, posnídá čaj a chleba, sedne na kolo a jede vládnout.
Chápu, že dneska by leckdo bral i to "vládnutí". Ale moc "stavitelů katedrál" jsem v tehdejších státem vlastněných továrnách nepotkal. Většina dělníků patřila k "druhé kategorii kameníků", a kdyby je nikdo nekontroloval, nedělali by nic.
V tehdejších továrnách možná panoval volnější režim, nevšiml jsem si ale, že by ti lidé měli k práci osobnější vztah, než dnešní "otroci v montovnách". Ono se to tehdy muselo smontovat taky a za to smontování brali lidé plat. Tak v čem má být ten rozdíl ?
01. 01. 2013 | 20:21

gaia napsal(a):

Drzá zrzka

proč chtít po majiteli Scia rozpoznat rozdíl mezi bajkou a story,

On je tu na jiné věci. To např. malé dítě musí u nesmyslného textu rozeznat, zda jde o proslov, provolání či oznámení. Co na tom, že 10 rodičů těch dětí se na tom nemůže dohodnout. Body se strhnou a za 170 korun se rodina dozví , bez vysvětlení řešení, že jejich děcko má 60, 65, 70 atd. bodů.
Na tom stojí jeho budoucnost a budoucí profesní zařazení.

Ani doktor Mengele si tolik nedovolil. Ten měl tu Mengeleho rampu jen pro vybrané děti(uvězněné). Scio té Mengeleho rampě podrobuje všechny naše děti. Úniku nemají. A rodiče také otevírání peněženky za tyto nesmyslné testy nemají šanci uniknout.

Sám to nerozezná, ale do testu klidně u nějakého textu dá
a, je to bajka b, je to pohádka c, jeto příběh d, je to pověst.

a ty dítě, když nerozeznáš, jsi nýmand.

Takhle daleko jsme dospěli.
01. 01. 2013 | 20:25

šašek z Jihlavy napsal(a):

Targus
Ještě, než se odeberu ke spánku(po včerejším bdění to nutně potřebuji), dovoluji si připodotknout, že jsem nikdy nezastával názor, že je třeba lidi vymačkat jak citron, jsou důležitější věci pod sluncem. Ale to vy víte, jen jste se podobně jako aga nechal převálcovat blbou náladou. Já mám v rodině pověst škarohlída a hlášky typu "tohle nemůže dobře dopadnout" vyvolávají u mých blízkých salvy smíchu. Ale proti vám dvěma si připadám jak optimista.
I tak vám přeji do Nového roku pevné zdraví a hodně inspirace a těším se na nové povídky.
01. 01. 2013 | 20:27

gaia napsal(a):

Skalder

rozdíl je v tom, že byla práce. Práce bez přívlastků.
Ve schodě s Werichovou písní ten dělá to, ten zas ono a všichnoi dohromady uděláme moc.
Děcka, co jim učení tak nešlo, tak se klidně vyrovnaně šla učit na zedníka a ta co jim to šlo, šla klidně na stavitele a ten zedník si klidně vzal stavitelku za ženu a šlo to.

Dnes však je manuální práce líčená jako něco pro socky a magory, když to děcku ve škjole nejde, tak jsou rodiče schopni obviňovat kde koho, jak jou vyděšení, že by se dítě mělo živit někde ve fabrice a všichni by nejraději, aby jejich děcka dělala někde jen ředitele nebo manažery.

Rozdíl je v tom vykopávání obrovského příkopu mezi prací duševní a tělesnou.
V tom kopání rozdílů, které jsou coby antagonismy pro kapitalismus příznačné a vedou k jeho rozkolísání a pádu.

Příkop vykopán stane se i hrobem.
01. 01. 2013 | 20:33

SuP napsal(a):

gaio -
Ta práce co byla, je dneska taky. Akorát je jasně vidět, že ji stačí udělat 30% lidí a ještě z toho živit těch 70%. A těch 70% ještě pořád vyskakuje. A to vadí.
01. 01. 2013 | 22:19

Targus napsal(a):

To gaia:

Řekněte mi, proč bych měl Štefflovi dávat své penízky?
Náš potomek měl být testován. Zakázal jsem manželce ten test zaplatit. Ozval se dokonce i pan ředitel. Výměna názorů byla bouřlivá, panu řediteli se nelíbilo, že jsem nadužíval vulgarizmů a ostravských úvozovek (slovo kurva). Já jsem mu zas řekl, že se mi vůbec nelíbí výkony pedagogů na škole, v níž řediteluje, a jestli mne nasere, budou všichni mrkat, kam všude zajdu a otevřu si hubu. Nakonec paní učitelka předložila potomkovi jakési papíry k vyplňování bez placení. Zda je někde ukradla či je zaplatila ze svého, netuším. Je mi to šumák. Páně Štefflovy bodovací papíry mě neberou. Kdyby to udělali všichni, byl by od něj pokoj.
01. 01. 2013 | 22:22

Targus napsal(a):

To šašek z Jihlavy:

Jako citróny vymačkávají své lidi všechny rozumné státy. Druhá věc je, co pak udělají se slupkou.

To, co vy popisujete jako blbou náladu, je objektivně viděný stav na zadním dvorku Evropy, zvaném Čechistán. Opravdu se jděte vyspat.

To gaia:

Není problém hákovat rukama. Problém je, že to nikdo, kdo opravdu pracuje, nemůže vydržet do sedmdesátky. Proto to zděšení rodičů.
Druhá věc jsou platy. Pokud zůstanem u toho zedníka, myslím, že ten dobrý má mnohem více peněz, než nějaký tuctový ouřada. Nesmí ovšem makat ve firmě, ktrá ho sedře z kůže.
01. 01. 2013 | 22:30

Targus napsal(a):

To SuP:

Obávám se, že jste dost dlouho nebyl v žádné fabrice. Úbytek živé síly kvůli změně technologií je dosti dramatický. Čímž nechci tvrdit, že alespoň částečně nemáte pravdu. Problém obrovské přezaměstnanosti se na schůzích KSČ prý přemílal už od počátku 80. let, akorát se do toho soudruzi báli říznout.
01. 01. 2013 | 22:34

Obyčejná učitelka napsal(a):

Beru cca 120 Kč/hod. a opravdu nevydržím do 70 let (to by byli žáci chudáci). Opravář má 1000 Kč/hod. a klidně do 70 let může vydržet, pokud se dokáže shýbnout.
01. 01. 2013 | 22:54

LF napsal(a):

Dámy a pánové,
dlouho jsem tu nebyl a dlouho sem taky nepáchnu, alespoň ne do diskuse. Tolik příspěvků sprostých (Targus), mimomísních (Luba, pepicek, Drzá zrzka, spousta dalších), tolik žbleptů od naříkavých primitivů (aga, Martin, maloměšťák, skogen, spousta dalších), jsem už dlouho nezažil.

Kéž by se vrátily ty doby, kdy ještě internet nepoužíval kdejaký vulgární hlupák. Neplatí to i o škole? :)

Jestli jsem někoho urazil, pak jsem tak učinil úmyslně.

Mějte se, a Lile, Antonínu Hrbkovi, Karlu Muellerovi, Ondřeji Štefflovi a panu Stejskalovi vše nejlepší do nového roku.
02. 01. 2013 | 00:58

Anna napsal(a):

Ondřej Šteffl
"Já bych chtěl, aby mé děti stavěly katedrály, a od školy bych chtěl, aby mé děti na to připravovala."

Prosím, napište svoji představu o tom, v jakých předmětech a zhruba jaký obsah znalostí by měly mít děti na konci ZŠ. Děkuji.
02. 01. 2013 | 07:47

gaia napsal(a):

Anno

ambiciózní blbečci by nejraději celou planetu zalili do betonu a nastavaěli si na ní své pomníky.
Úkolem ZŠ by podle mého mělo být to, vychovat spoustu chytrých a schopných dětí, které by takovým v tomto dokázali zabránit.
Takových, které se dokáží vypořádat s megalomanstvím a dají stavbám lidský rozměr.
Když budou v projektech hledat 70 let staré mrtvoly nebo dělat a natáčet rozhovory se zarytými antikomunisty a vydávat to za projekty, tak nevím nevím

stavět pomníky cizím lidem pro cizí zájmy, to jim asi půjde, katedrály dnes na nic nepotřebujem, je 21. století.

Takže to vidím tak na chrámy konzumu, což jsou supermarkety. Už takhle jsem v jejich ploše na obyvatele 3. v Evropě.
I Německo, kde je násobně vyšší kupní síla, jich má méně.
02. 01. 2013 | 08:23

Anna napsal(a):

gaia

Pan Šteffl ve svém stejnojmenném pojednání v TEDu tvrdí, že školy skončí, upozorňuje na množství peněz, které do vzdělávání tečou, a nabádá podnikatele, aby se připojili.
http://www.youtube.com/watch?v=jt8mAdg-PIM

---

Cituji z blogu pana Šteffla Ministerstvo vzdělávání:

Ať chceme nebo ne, vzdělávání se bude přesouvat ze škol do okolního VZDĚLÁVAJÍCÍHO SVĚTA. Hrozí, že s tím se bude zvyšovat sociální diskriminace v přístupu ke vzdělávání, a to může být dlouhodobě velký problém. Řešit by to mělo Ministerstvo vzdělávání.

Svět vzdělává, ale zatím dost špatně

Především, já školu nezatracuji. Jen jí stavím trochu mimo pozornost, protože jsem přesvědčen, že její změna do stavu, který by odpovídal současným potřebám, je už nemožná. O tom jsem napsal několik blogů (např. Škola na konci svých roků, Rozpad monopolu tradičních titulů, Vzdělávání pro 21. století a zejména pak Nepřítel školy, Úpadek školy a Škola – soumrak povinnosti.
-------------------------------
Přitom v ŽÁDNÉ zemi školy neskončily. A podle mě je velmi nepravděpodobné, že by jinde školy skončily. U nás je však všechno možné.

U nás místo, abychom převzali úspěšný finský školský systém, ten se zásadně liší od našeho i formou výuky, absencí povinných testování..., jdeme cestou stále vyššího počtu testování žáků...

Cituji:
Úspěšnost Finů v mezinárodním výzkumu PISA

České účastníky diskuse nejvíce zajímala specifika finského vzdělávání a vyučovacích metod, které mohly mít vliv na prvenství finských žáků v mezinárodních testech čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti PISA 2000.

Ve Finsku – na rozdíl od České republiky - socioekonomické zázemí rodin žáků (tedy bohatství rodiny) nemělo výrazný vliv na jejich výsledky v testech. Lze to ilustrovat např. pomocí indexu ISEI, zkonstruovaného a používaného v OECD: lepší majetkové a společenské postavení finských rodičů se ve statistice jen maličko odráží v lepších výsledcích tamních žáků - dokonce nejméně ze všech zkoumaných zemí - prostě na bohatství rodiny vzdělanost děcka nezávisí.

Oproti tomu Česká republika patří mezi pět zemí, kde školní výsledky žáků vzrůstají se zlepšením socioekonomického postavení rodičů nejvíce.

Analýzy výsledků výzkumu PISA skutečně potvrzují, že nejlepší výsledky v testech mají většinou ty země, kde jsou vzdělávací příležitosti sociálně spravedlivé (např. právě ve Finsku nebo na Islandu).

Finové vytvořili školu pro své děti. A jsou úspěšní.

My máme a vytváříme školu pro naše děti. Reforem našeho školství bylo od 89. několik. A výsledek?:
Výsledky ukázaly, že čtenářské dovednosti českých žáků jsou podprůměrné, v matematice a přírodních vědách jsou děti průměrné. "České republika klesá nejrychleji ze všech zemí OECD," konstatoval ministr školství Josef Dobeš (VV), který zveřejněné výsledky označil za hořkou pilulku.
---

Ve Finsku - Školy také nejsou seřazovány do žádných žebříčků, nejsou povinně proháněny primitivním ani složitým testováním (státní testy existují, ale jsou dobrovolné). Po učiteli se žádá, aby byl "kurikulárně flexibilní", totiž aby dokázal přizpůsobovat výuku dětem tak, že s nimi ani nezaostává, ani je neničí.
Školy ve Finsku požívají podstatně větší autonomie než školy české a o jejím rozsahu rozhodují místní úřady. Základní školy - je jich ve Finsku 4300 - mají velkou svobodu tvořit si svůj vlastní program vzdělávání v kontextu místních podmínek, který není nikým kontrolován, neboť inspekce byla ve Finsku v roce 1991 zrušena a s jejím znovuzaložením se nepočítá.

http://www.kritickemysleni.cz/aktuality_show.php?co=259


-------

Zatímco v zemích OECD pobírají učitelé na základních školách o 77 procent vyšší platy než průměrní vysokoškoláci dané země v produktivním věku, v České republice berou pedagogové po 15 letech jen polovinu toho, co ostatní čeští vysokoškoláci.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/136143-na-vzdelani-jde-v-cr-jen-4-5-procenta-hdp/
02. 01. 2013 | 09:26

Zdena napsal(a):

Bajka je literární útvar, v němž nejčastěji vystupují zvířata. Lidé ne (protože mají svobodnou vůli).
Takže i toto by ( mimo jiné) měla děti učit základní škola.
Je na každém, zda si vybere být kameníkem - otesávačem, kameníkem - živitelem rodiny či stavitelem katedrály. Společnost je pořebuje všechny.
02. 01. 2013 | 09:36

SuP napsal(a):

Targus -
Od roku 1992 nechodím jinam než do fabrik. Takže mimo jiné mám z první ruky sledování vývoje technologie a kultury práce ve Škodovce v Boleslavi, v Zetoru Brno, TRW Dačice a mnoha dalších (mimo jiné spoustu "garážistů" na nejrůznější technické a technologické úrovni)a můžu srovnávat. Když se před 5lety objevily na montáži v Boleslavi stovky Vietnamců, nestačil jsem zírat, kolik "našich" nezaměstnaných za sebe nechá pracovat Vietnamce. Takže když vidím, čeho jsou (musí být) garážisti schopni v protikladu např. se zpovykanými odboráři z Boleslavi, pro ty nářky, kterými tak rád operujete, nemám moc pochopení.
02. 01. 2013 | 12:30

práce šlechtí chacha cha napsal(a):

SuPe

už jsi někdy něco slyšel o zaměstnávání agenturních zaměstnanců?
Že by spoustu našich nezaměstnaných rádo pracovalo za ty Větnamce, ale agentury jim to neumožní a továrna tu práci dá jen agentuře?
A že ti Větnamci to dělají tak rok nebo 2 a déle nemají šanci to vydržet, takže jdou o dům a stát dál? A že za ten agenturní plat mají tak akorát jídlo a na ubytovně se na jedné posteli točí i 3, neb na lepší nájem by to nestačilo?
Běžte v té Škodovce třeba do svařovny a chvíli se koukejte, jak se svřuje na pásu. A obdivujte, místo odborářů, co vůbec člověk je schopen vydržet, jaké normy a jak málo peněz, neb takový musí hlavmně živit tu agenturu,když je zoufalý z hladu a dluží mafii za pracovní povolení. A z jaké nuzné částky musí umět přežít v cizí zemi.
02. 01. 2013 | 13:22

SuP napsal(a):

práce šlechtí chacha cha -
Kecy v kleci. Myslíš, že jsem tam nebyl?
Co myslíš filozofe, byla dřív agentura, nebo lidi, co nechtěj pracovat za nabízenou mzdu?
02. 01. 2013 | 14:04

práce šlechtí chacha cha napsal(a):

SuP

možná byl, ale někde v kanclu koukal na kozy sekretářce.

nejdřív bylo vykořis´tování pak agentury a pak lidi co NEMOHOU pracovat za agenturami nabízenou mzdu.
Protože mzda by měla být určena na obnovu pracovní síly a pokud je mzda menší, lidé si nemohou dovolit dotovat svojí pracovní silou vykořisťovatele.Také lidem není po celý život 25-35 roků, což je věk, který agentury vyžadují, takže pro ty lidi nevejdoucí se do toho limitu ani nic jiného, než tam nedělat, nezbývá.
a tak jsou nuceni třeba jít ke Štefflovi stavět vzdušné katedrály.
Filozofe, je to mnohem složitější, než si myslíš a viděl jsi při okukování těch sekretářských koz v té fabrice.
02. 01. 2013 | 14:11

Targus napsal(a):

To SuP:

Berte to tak, že ČR není M.B., potažmo Středočeský kraj. U nás rákosníci nejsou. Tedy na takové práce. Figurují v obchodech, rychlém občerstvení. Montovny jsou zatím schopny pokrýt své požadavky občany ČR. Žádní Poláci, Slováci, Mongolci, ani Veietnamci. Dokonce se tu vedou pořadníky na dělnická místa.

To obyčejná učitelka:

opravář nežvaní pět hodin denně u tabule. Musí dost platit drahé speciální nářadí, různá školení, opravárenské diagnostické programy, počítačovou techniku.Nemáte ani šajn, co všchno musí opravář pořídit, aby byl konkurenceschopný.
02. 01. 2013 | 14:13

SuP napsal(a):

Nech si kecy na koledu bolševiku!
Zrovna jsme si se ženou říkali, že kdo BYL komunista, o tom se to aspoň ví. Jenže vás - bolševiků bez příslušnosti zatím narostly roje a není žádný důvod myslet si, že jste lepší.
02. 01. 2013 | 14:17

SuP napsal(a):

Targusi -
Ano, to je zase velice rozumná poznámka. Tudíž mě vede k přesvědčení, že si z toho mého dokážete vybrat, že v nějaké míře to platí i u vás.
02. 01. 2013 | 14:20

práce šlechtí chacha cha napsal(a):

SuP

si plete pojem bolševik a proletář.
Bolševici jsou sorta politiků, ale proletáříi jsou všichni lidi, kteří jsou vykořisťováni mezinárodním kapitálem.A jejich počet skutečně roste velmi rychle.
A sktečně jsme lepčší než bolševici, těm šlo o politické cíle, kdežto nám jde jen o obyčejný důstojný život a přežití v té džungli boje o zisk.
02. 01. 2013 | 14:31

SuP napsal(a):

Je zřejmé, že sebevědomí často neschází těm, kdo nevědí, co to znamená.
02. 01. 2013 | 23:58

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Bobek Miroslav · Boučková Tereza C Cimburek Ludvík Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr G Gazdík Petr H Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hasenkopf Pavel · Havel Petr · Havlík Petr · Heger Leoš · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hovorka Jiří · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chromý Heřman · Chýla Jiří J Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Keményová Zuzana · Klan Petr · Klíma Vít · Klimeš David · Kněžourková Tereza · Kolínská Petra · Komárek Michal · Kopecký Pavel · Kostkan Tomáš · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Krištof Roman · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Vladimír · Kuchař Jaroslav · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Lalák Adam · Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipold Jan · Lomová Olga · Ludvík Miloslav M Mahdalová Eva · Marksová-Tominová Michaela · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Mihovičová Jana · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Navrátil Vojtěch · Němec Václav O Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Palik Michal · Paroubek Jiří · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Pikora Vladimír · Pixová Michaela · Pohled zblízka · Pokorný Zdeněk · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rath David · Redakce Aktuálně.cz  · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sláma Bohumil · Slimáková Margit · Sobotka Bohuslav · Sokačová Linda · Sportbar · Stanoev Martin · Stehlíková Džamila · Stejskal Libor · Stránský Martin Jan · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syková Eva Š Šefrnová Tereza · Šilerová Jana · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Štádler Petr · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel · Šumbera Filip · Švejnar Jan T Tolasz Radim · Tomášek Pavel · Tomčiak Boris · Tomský Alexander · Tožička Tomáš · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vileta Petr · Vlach Robert · Vlk Miloslav · Vodrážka Mirek W Wagenknecht Lukáš · Wheeler Adrian · Wichterle Kamil · Wollner Marek Z Zahradil Jan · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy