Povinná maturita z matematiky !? Díl první

15. 01. 2010 | 18:34
Přečteno 31204 krát
Otázka povinné maturity z matematiky je oblíbená. Má totiž jednoduché odpovědi: ANO nebo NE. Problém je, že se nemůžeme dohodnout, která je ta správná.

V odpovědi se totiž koncentruje rozdílné přesvědčení lidí o tom, jaký je význam matematiky ve vzdělávání, jaký by měl být a čeho je ve vzdělávání možné dosáhnout uložením povinností a kontrolou. [edit 28/12/2019 - mnohem více se v tom projevují emoce, které má každý ze své vlastní maturity] A to už jsou otázky, kterým stojí za to se věnovat. Věc je ovšem složitější, než si mnozí myslí. Abych souvislosti objasnil, rozdělil jsem své úvahy o matematickém vzdělávání do pěti blogů.

1.       Kde ve výuce matematiky jsme a proč tam jsme - tento blog
(k 27/12/2019 četlo 30262 čtenářů)

(11545 čtenářů)

(10923 čtenářů)

4.       Jak toho dosáhnout
(13878 čtnenářů)

(19849 čtenářů)

(15272 čtenářů)


Pozn.:Všechny Blogy se věnují základnímu a střednímu vzdělávání. V souladu s oficiální terminologií mluvím i u středních škol o žácích.


Kde ve výuce matematiky jsme a proč tam jsme


Většinu informací čerpám z mezinárodních srovnávacích výzkumů. Zejména TIMSS, do kterého se Česká republika zapojila v letech 1995, 1999 a 2007. Odkazy na českou národní zpráva a téměř pětisetstránkovou mezinárodní studii najdete na konci. Je tam spousta dalších zajímavých dat a informací o matematice.


4. třídy:


Timss1
Timss1

Z druhého místa v roce 1995 jsme sestoupili za polovinu, z rozvinutých evropských zemí je za námi už jen Norsko.  A jak ukazuje předchozí tabulka, naše zhoršení je největší ze všech zemí, které se do výzkumu zapojily v obou letech. Pouze necelá pětina českých žáků 4. ročníku ZŠ prokázala vysokou míru osvojení matematického učiva, což řadí Českou republiku na třetí místo od konce mezi evropskými zeměmi (za námi je jen Ukrajina a Norsko).


timss2
timss2

Vývoj obliby matematiky a přírodních věd u čtvrťáku má zajímavý vývoj. Podíl žáků s odpovědí Velmi nerad(d) se zvýšil třikrát!, u matematiky o 11 pb. Ale na druhé straně podíl odpovědí Velmi rád(a) se také zvýšil, u matematiky také o 11 pb. Dá se tedy říci, že postoje dětí se vyhraňují, přibylo (a to podstatně) žáků, kteří mají matematiku velmi rádi i těch, kteří ji mají velmi neradi. Celkově ovšem došlo k negativnímu vývoji, podíl záporných odpovědí (Nerad(a) + Velmi nerad(a)) se mezi lety 1995 a 2007 zvýšil ze 17 % na 28 %.


8. třídy


timss3
timss3


V roce 1995 byli naši žáci v matematice šestí ze 40 zemí, těsně druzí v Evropě. Hlavní vadou na kráse bylo, že naši žáci měli ze všech sledovaných zemí matematiku nejméně rádi. Náš relativní sestup od roku 1995 ale není tak dramatický jako u 4. tříd. Stále jsme v první třetině zemí, v Evropě je před námi jen Maďarsko, Litva a Rusko (Finsko se neúčastnilo). Značný je však propad v absolutním výsledku na bodové škále (viz předchozí tabulka). V 8. ročníku je v České republice výborných žáků  jen přibližně jedna čtvrtina. Přitom nejúspěšnější země mají takových žáků více než 60 %.


timss4
timss4


Vztah k matematice se zhoršuje ve všech sledovaných zemích s výjimkou Ruska (kromě uvedených i např. Malajsie, Singapuru a další asijské země). U nás není propad tak velký hlavně proto, že jsme již v roce 1995 na tom byli ze všech sledovaných zemí nejhůř. V roce 2007 je na tom Slovinsko a Maďarsko ještě hůř než my.

Maturanti

Zde mezinárodní srovnání chybí a chybí i reprezentativní data za ČR. Jediné, co je zatím k dispozici jsou výsledky Sondy maturant po 11 letech srovnávající roky 1998 a 2009.


Výsledky žáků v matematice se za jedenáct let celkově zhoršily. Asi polovinu tohoto zhoršení lze ovšem přičíst jejich nižší erudici při práci s čísly, způsobenou nástupem kalkulaček a počítačů, což žáky maturující v roce 1998 ještě nezasáhlo. Ke zhoršení s velkou pravděpodobností přispívá zvětšený podíl populace nastupující do maturitních oborů, který nemá pro zvládání matematiky potřebné předpoklady a patrně i klesající zájem žáků o matematiku a klesající počet hodin výuky. Pro to by hovořil i fakt, že zhoršení v matematice se týká jen některých typů úloh, u jiných naopak došlo k mírnému zlepšení. Jaký je skutečný vliv jednotlivých zmíněných faktorů nelze ze shromážděných dat zatím zjistit.

Vztah žáků k matematice bohužel Sonda maturant nesledovala.


Celkově


Celkově na tom nejsme zatím zdaleka nejhůř, výsledky řady rozvinutých zemí jsou horší (o rozvojových asijských zemích nemluvě). Ale hrozivý je vývoj. Ve všech sledovaných parametrech se zhoršujeme a nejhorší situace je u nejmladších dětí. V mezinárodním srovnání výborní čtvrťáci z roku 1995 maturovali v roce 2004. Čtvrťáci roku 2007 budou maturovat v roce 2016. Jaké budou mít výsledky?


Proč tam jsme tam, kde jsme

Je to prosté: Špatně matematiku učíme, žáci ji nemají rádi a ztrácejí motivaci se matematiku učit.

Metodologická pozn.:Než poustoupím dál, je třeba předejít námitkám typu: já učím dobře - úplně jinak než píšete, moje děti mají výborného učitele apod. Zde nepíši o konkrétních případech, ale o průměrech a obecných trendech. Vycházím z velkých vzorků pozorování. Je nepochybné, že existují výjimky a odchylky, že na školách učí také skvělí učitelé, kteří přes všechny obecné trendy a objektivní překážky, přivedou své žáky k lásce k matematice a na základní (střední) škole je naučí víc než jinde na střední (vysoké). Shodou okolností, to bývají ti, kteří čtou takovéto blogy. Aby průměry byly tam, kde jsou, pak k výjimkám v kladném směru, musejí být i výjimky ve směru opačném.

Především je třeba říct, že podstata není v kvalitě práce učitelů, neboť ti pravidla neurčují. Příčina je v celkově špatně nastavených cílech a pojetí výuky matematiky, které vznikly historicky v minulém století a mění se jen velmi pomalu.

Výuku matematiky od první třídy až po maturitu měla dlouhá léta pod kontrolou vedení (slovo přidáno 15.1.) Jednoty českých matematiků a fyziků. To byli a stále jsou především lidé z Matematicko-fyzikální fakulty či učitelé matematiky na technikách a přírodovědných fakultách, vědečtí pracovníci. Ať už vědomě či nevědomě, ale zcela přirozeně je zajímalo především to, aby na své školy získali co nejlépe připravené studenty. A tak dlouhá léta bylo cílem výuky matematiky (od první třídy!), připravit kvalitně hlavně budoucí studenty MFF či technik. A tomu odpovídalo i pojetí matematiky od první třídy až po maturitu.

Pojetí výrazně akademické, abstraktní a náročné, zaměřené více na zvládání formálních postupů než na skutečné porozumění a rozvoj myšlení. Jan Vaculík to v jednom z minulých blogů vystihl přesně: „A já mám někdy pocit, že na školách se tohle furt ještě málo chápe: vychováváme 10 % populace už od 11 let jako malé vědce, a ze zbylých děláme outsidery taky už od 11 let.“

Jedná se o pojetí se zcela nepatrným a formálním propojením s běžným životem dětí. Tedy bez dostatečného zájmu o to dětem vysvětlit, proč se matematiku učí. Slovní úlohy s kopáči, kteří ve dvou vykopou příkop za týden, se už stala námětem humoristických povídek a rozhodně není ze života dětí. Že to je možné dělat hodně jinak, na to se stačí podívat ně nějaké zahraniční učebnice matematiky, tehdy i dnes je rozdíl zcela očividný. Když se v roce 1990 stal ministrem školství matematik Petr Vopěnka, zjistil například, že prodavačky se učí řešit goniometrické rovnice (a rychle to zrušil).

A především toto bylo a stále je pojetí, které nezahrnuje zájem o žáky, pro něž je obsah příliš náročný a kteří nestačili nasazenému tempu.

Vrcholným číslem tohoto přístupu byl pokus o zavedení množinové matematiky, které nerozuměli ani mnozí učitelé, od první třídy. Učitelé matematiky na všech stupních škol tak desítky let pracovali v rámci pojetí odučit, procvičit a vyzkoušet. Péče o žáky, kteří nestačili, se neočekávala (což samozřejmě neznamená, že to mnozí učitelé nedělali). A to je také příčina, proč mnoho lidí, kteří by nepochybně matematiku dobře zvládali, k ní dodnes chovají odpor. “Matematika byla noční můra mojí kariéry na základní i střední škole,“ píše Jana Machalická v pěkném článku Lidovkách. Odpor k matematice nevznikl z toho, že to neumím, ale z pocitu bezvýchodnosti, z toho, že mi nikdo nepomůže, že to nikdy umět nebudu! A pomáhat zaostávajícím, to v programu výuky matematiky dlouhá léta nebylo. Ti přece na matfyz ani na techniky nepůjdou. A tak celá výuka matematiky byla jakousi pyramidou. Na jejím vrcholu zbyli jen ti, kteří skutečně celé učivo zvládli a matematika jim přinesla to, co jim přinést může: studenti matfyzu, účastníci mezinárodních matematických olympiád a budoucí matematici - vědci. O žáky, kteří s rostoucími nároky postupně odpadávali, se nikdo nestaral....

Je třeba dodat, že tato strategie byla vlastně dosti úspěšná. Naši žáci byli a jsou v mezinárodních olympiádách velmi úspěšní, zejména s ohledem na náš počet obyvatel, a i čeští matematici patří nepochybně ve světě k těm lepším. Bohužel dnes sklízíme i hořké plody tohoto přístupu.

Situace se sice od roku 1989 postupně zlepšuje, snad lze doufat (jakákoliv data ale chybějí), že trochu rychleji po zavedení Rámcových vzdělávacích programů. Nicméně posun je stále velmi pomalý. Stále platí, že žák základní školy hlavně musí zvládat Bělouna, matematika ho bavit nemusí a když nerozumí, dostane čtyřku. Pomoct si musí sám. A tak to je nejmíň 40 let.


Je pojetí výuky matematiky popsáno přesně? Odpovídá to Vašim zkušenostem?

O víkendu se budu věnovat tomu, proč se výsledky zhoršují.

Hlavní zdroje:







15.1. 17:37 doplňuji tento zajímavý graf:
Timss5
Timss5

a kladu do diskuse otázku, zda v zemích před námi mají méně nadaných dětí či zda je u nás ve školách uvolněnější prostředí než v Anglii, Dánsku, Itálii či tradičně liberálním Nizozemsku.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

bigjirka napsal(a):

Marku, teď jste mne konečně dostal. Že si děláte prdel?
Neděláte.
17. 01. 2010 | 14:17

bigjirka napsal(a):

Pardon, vnímám Ohmův zákon a úrovni použitelnosti. Čili třeba jaký předřadný odpor zapojit spotřebiči. Proč tě 230 může zabít a monočlánek ne. Pokud to necháme na úrovni pohádek ovčí babičky,..
Karel tu na to upozorňoval - dnes se věnuje daleko víc pozornosti těm slabým, než těm dobrým. Výsledky se dostaví. Btw., člověk s IQ 85 by už tuším měl být v praktické škole, nebo je na hranici.
17. 01. 2010 | 14:24

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík: Moje odpověď ohledně lékaře Vás asi neuspokojí. Šel jsem se podívat na středisko a tam mi řekli otevřeně, že místo nemají, že se mohu zkusit zeptat jednoho starého lékaře, jestli ještě bere pacienty, nebo jezdit asi do 10 km vzdáleného městečka. Takže jsem zvolil tu první možnost. Optimalizace byla poměrně triviální.

Když se chcete na to podívat ze širšího pohledu, tak skutečně použití matematiky nemusí někdy znamenat žádný zázrak. Osobně se mi líbila odpověď jistého fyzika, který řekl, že matematika je jen jazyk a že neočekává, že by v jeho konkrétním případě vedla k nějakému nenadálému objevu. Ovšem já bych dodal, že jazyk je to velmi dobrý a pokud se povede nejen problém formulovat, tak se mohou objevit překvapicé důsledky.
17. 01. 2010 | 14:33

bigjirka napsal(a):

.. na úrovni..

Obávám se, že u osob s IQ pod 90 by měla být hlavní pozornost věnována výuce trivia. Kámen úrazu je ovšem v tom, že 58% příjem na VŠ znamená, že ve VŠ výběru budou i uchazeči s IQ cca 90. To nutně znamená, že na neelitních VŠ se budou vyučovat pohádky ovčí babičky. Docela jsem zvědav, jak se s tím praxe popasuje - různá úroveň (dramaticky) maturity, bakaláře, magistra.. budou pokoutní školy dávat taky PhD?
17. 01. 2010 | 14:33

bigjirka napsal(a):

Rovněž v našem townu je jeden doktor. Zdá se být docela dobrý. Jinak pohotovostí patříme na Karlák no a tam je to docela dobrý. Zubaře si taky moc nevybereš, vezme-li Tě, je to dobrý. Zejtra ráno musím zavolat, něco hlodá čtyřku vlevo nahoře.
17. 01. 2010 | 14:37

MaB napsal(a):

Myslím, že se to tady trochu demagogicky vyhrotilo. Na jedné straně podle pana Muellera, má na středoškolskou matiku, a tedy v podstatě na odmaturování nárok tak 25% populace, na druhou stranu by měl být podle pana Šteffla celek SŠ matematiky za správného vedení přístupný prakticky každému. Obojí je podle mne přehnané, intelektuální limity některých překonat nelze. Za sebe mohu říci jen zkušenost: pokud jsem na gymnáziu z výkladu matematiky něčemu nerozuměl a náhodou byl k dispozici jistý známý, který mi tu látku za krátkou dobu vysvětlil, vždycky se dostavil stejný pocit: ach, jak je to jasné a snadné! Proč se tento pocit nedostavoval ve školních lavicích? Vám, cudné hvězdy vysoko na nebi svěřuji tuto otázku...
17. 01. 2010 | 14:42

bigjirka napsal(a):

Ano, dobrých učitelů je nedostatek. Bude jich tím větší nedostatek, čím víc lidí bude čím delší dobu studovat. Nebo se líp hodí "studovat".
17. 01. 2010 | 14:48

Marek Kobera napsal(a):

To Tim: Tak, jak čtu Váš příspěvek, tak bych Vám jen doporučil, jak dospějete k té lineární a exponenciální rovnici nějaké jejich řešení a nadto vysvětlování přeskočit a říct, že standardní matematika jim dává následující výsledek. Pokud ji neovládají, ať se ji doučí sami, nebo jim dát k dispozici třeba počítačový soubor s řešením. Určitě náplní Vaší hodiny není učit je matematiku, ať už ZŠ, SŠ nebo VŠ.
17. 01. 2010 | 15:12

Marek Kobera napsal(a):

To Tim: A ještě, mimochodem, ptát se žáků či studentů jistého věku, zda něco "měli" či "neměli", nemá téměř cenu...
17. 01. 2010 | 15:14

Marek Kobera napsal(a):

To Pocestny:
"Je-li předmětem činnostivzdělávání, pak je přirozenou součástí diversifikace tak, aby si co nejvíce průměrně inteligentních lidí našlo práci, která je bude něčím naplňovat."

Ano, už jsem o tom psal pod jiným blogem. Ať na SŠ básnické se učí poezii a na SŠ rybářské rybářství. Pokud ale by chtěli vystudovat třeba gymnázium, tak jistou matematickou gramotnost by získat měli. To ostatně i ti ostatní, přinejmenším na úrovni matematické gramotnosti ZŠ.
17. 01. 2010 | 15:26

Tužka napsal(a):

Tužka napíše,pro vážené pány diskutující zde.Trochu pravdy,trochu legrace ve vtipu o příštím českém kosmonautovi.Tak ten vtip. Český kosmonaut je v raketě a opice řídí start a mačká spousty knoflíků,pohybuje páčkami,obdivuje její perfektní práci a trochu se obává chvíle,kdy se rozsvítí řídící panel a on dostame pokyn k řízení sestupu..,A ten okamžik nastal,na panelu je napsámo,NAKRM OPICI,DEJ JI NAPÍT,JINAK SE Z TÉ DRÁHY DOLŮ NEDOSTANETE.Do školy jsem chodila ráda,matematika byla můj favorit,maturovala jsem i z fyziky,jako jediné feminimum ze dvou ročníků.Polepším se,už nebudu rušit,budu si jen tiše číst.Tužka
17. 01. 2010 | 15:40

bigjirka napsal(a):

Není možné vytvořit vzdělávací standard tak, že každý řekne co nepotřebuje a to se odtrhne. Takový průnik množin by byl tristní. Myslím, že by se do něj nedostalo ani jedení vidličkou a nožem. Je zcela nepochybné, že maturita musí být nejméně dvouúrovňová a taky členěná nějak horizontálně - tedy výběr předmětů. Opravdu asi není důvod, aby absolvent konzervatoře měl maturitu z matiky - má umět hrát + trivium. Bude-li mít maturitu z matiky, ale nebude umět hrát, škola se asi minula účinkem. atd.
17. 01. 2010 | 15:50

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík: Píšete:
"Odhaduju, že třetina absolventů VŠ strojní by měla potíž, kdyby měla uplatnit ohmův zákon v praxi."

Tak katastrofálně bych to neviděl, ale kdyby to pravda byla, divil byste se mému tvrzení, že tito studenti neměli vůbec být přijati?
17. 01. 2010 | 16:19

Karel Mueller napsal(a):

Marek Kobera:

Opravdu? No, je mi jasné, že taková disertace je určitě více ceněná než z nukleární či kvantové fyziky.

Dosvědčuje rozhled o současných společenských problémech i vysoké EQ a tedy mimořádnou vhodnost pro TOP manažerské či státní funkce.
17. 01. 2010 | 16:22

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík: Píšete:
"Mě štve těch 80% průměrných, u nichž je nebezpečí, že půlka z nich se nám zvrhne do outsiderů, kteří nás pak umlátěj dlažebníma kostkama za to, že je nedokážem uživit."

Ano, to se může třeba i stát. Někde jsem četl, že odpovědí na to je a bude zábavní průmysl. Kdo se baví, nezlobí, a třeba ani nepřemýšlí.
17. 01. 2010 | 16:27

Pocestny napsal(a):

Šteffl,
no, četba odpovědí mne ujistila, že diskuse s makaky je nesmysl.
Tuhle generaci protahovačů vlastních uší vlastní řití, arogantních rudých intelenegrů bolševika rád nechám k vaší soukromé potěše.

To malé arogantní polovzdělané hovádko boží si nechte jako třešničku. Takový intelektuální cyanodortík s lachtaní polevou.
Lachtanovi kuchli hemeroidy, tak je zase vesel, u toho bejt nemusím.
17. 01. 2010 | 16:29

Marek Kobera napsal(a):

To bigjirka: Píšete:
"...složité výpočtové záležitosti"

Složité výpočtové záležitosti jsou stejně téměř výlučně školskou záležitostí. Skutečné problémy budou tak složité, že nepůjdou jen tak lehce spočítat, jako tyto "úlohy ze sbírek", které mají hlavně pedagogickou roli. Žák by měl i na těch humanitních větvích hlavně vědět, kam co spadá a co asi tak s tím. Nějaká složitější úloha by neškodila - aspoň by si uvědomil, že to není až tak snadné a měl by lepší odhad obtížnosti řešitelnosti jednotlivých záležitostí.
17. 01. 2010 | 16:33

bigjirka napsal(a):

..chjo. Tihle zkutříci nenávidí každého, kdo je o cm vyšší než oni. O zběsilém nadávání každému, kdo má jiný názor, než by se dotyčnému líbil (jaký by to byl?). No, nevím, který otvor si vybereš, hlavně už tam zůstaň. Vylez akorát uvítat autobus s vepříky a šup zas do díry.
17. 01. 2010 | 16:39

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík: Píšete:
"Jirko,
tutéž Gaussovu křivku můžeš vidět jinak (a já myslím, že výstižněj): drtivá většina lidí je průměrných. A záleží právě na vzdělání, jestli se budou chovat spíš jako lehce nadprůměrní, nebo podprůměrní.
Ono totiž nějakých 10 bodů se hravě kompenzuje mitivací, dobrou vůlí, správným vedením, rutinou."

Roli kompenzace a úsilí atd. bych nepodceňoval, zároveň si bych jen poznamenal, že IQ se obvykle interpretuje jako _maximální potenciál_ jedince, takže není moc co získávat, spíš ztrácet tím nedosahováním onoho maxima. I když uznávám, že je to lehce sporné...
17. 01. 2010 | 16:41

Marek Kobera napsal(a):

To bigjirka: Píšete:
"Marku, teď jste mne konečně dostal. Že si děláte prdel?
Neděláte. "

No, toto trvalo, než jsem Vás dostal.:-)
Jistě, že si nedělám.s
17. 01. 2010 | 16:43

bigjirka napsal(a):

nojo.. ve škole jsme dokonce odmocňovali v ruce.. běda, tak tohle už neumím. Párkrát jsem něco složitějšího počítal. Většinou skutečně bylo třeba zkombinovat školní vědu se zdravým rozumem. Taky jsem narazil na hezký příklad nedodržení definičního oboru funkce (tzv. Vvedenského vzorec platí jen těsně před radiovým horizontem).
17. 01. 2010 | 16:44

Marek Kobera napsal(a):

To bigjirka:
Oprava toto -> to to.

Nějak už jsem ji na Internetu nemohl najít, ale mám ji staženou v PC, tak to nevadí. ;-)
17. 01. 2010 | 16:44

bigjirka napsal(a):

Však jsem napsal: neděláte. Mezitím jsem se podíval, fuckt je to tak.
17. 01. 2010 | 16:45

bigjirka napsal(a):

Já nenašel tu práci, ale nějaké pohádky ovčí babičky kolem. Ale nevím, jaké to bude porno, je to nějaká džendrteta. Tak aby to nebylo něco jako muslimská chlastačka.
17. 01. 2010 | 16:48

Marek Kobera napsal(a):

To bigjirka: Píšete:
"Proč tě 230 může zabít a monočlánek ne. "

To myslím není moc dobrý příklad na Ohmův zákon. Může mě zabít 20 pospojovaných 12 V monočlánků (ne autobaterií)?
17. 01. 2010 | 16:48

Marek Kobera napsal(a):

To MaB: Píšete:
"
...
náhodou byl k dispozici jistý známý, který mi tu látku za krátkou dobu vysvětlil, vždycky se dostavil stejný pocit: ach, jak je to jasné a snadné! Proč se tento pocit nedostavoval ve školních lavicích?
"

Dobře, uvážil jste také, že takový SŠ učitel měl na Vás za jednu vyučovací hodinu tak minutu až minutu až půl? Kolik času s Vámi strávil ten Váš známý?
17. 01. 2010 | 16:58

Karel Mueller napsal(a):

Milý pocestný,

tak ted jste mě dostal, Vás je opravdu škoda, měl jste se narodit dřív, v Rudém Právu by by z Vás měli obrovskou radost. Tak, jak dokážete květnatě na někoho nadávat, to nedovedli ani oni, když nadávali na chartisty.

Ae tak něco konečně rozumného navrhněte a především k našim názorům něco rozumného napište. Asi toho nejste schopen a tak Vám dám body:

- Mýlíme se, úroveň matematiky na ZŠ/SŠ byla horší než dnes
- Učili nás to špatně a dnes se dostavují daleko lepší výsledky
- Laťka byla nastavena zbytečně vysoko a většina maturantů to pak nepotřebovala
- Při správném výkladu lze dosáhnout úrovně oné zmiňované 1. skupiny u celé populace

To jen tak namátkou, můžete začít.
17. 01. 2010 | 17:08

bigjirka napsal(a):

Ne, Marku, nemůže. Monočlánek je jednotné číslo pro jednočlánkovou baterii. Obvykle se tak říkalo "buřtům". Tedy je to jeden monočlánek a má 1,5V. Je to tedy docela dobrý příklad, odpor mezi body na lidském těle se obvykle pohybuje v kOhmech.

Tok MaB je velmi relevantní. Standardní školství je a musí být poměrně dost uniformní proces. Bohaté děti mají druhou šanci: vlastního praeceptora. Chudším musí stačit inteligence, píle, pozornost, výjimečně nějaký fundovaný známý.
17. 01. 2010 | 17:12

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller:
No, kvantová fyzika je už dost neaktuální záležitostí dědečku dnešních studentů, ne? Dnes už se řeší modernější věci. :-))
17. 01. 2010 | 17:13

Karel Mueller napsal(a):

Pane MaB,

musel bych znát výklad Vašeho vyučujícího a to, jak Vám to pak Váš přítel vysvětloval. Také proč Vám nestačila učebnice.

Uvedu příklad: Jarníkovy učebnice matematické analýzy jsou natolik dovadeny k dokonalosti, že žádnou universitu nepotřebujete. Teoreticky by jste se mohl zapsat na matfyz a chodit jen na zkoušky, sotva Vám škola může dát víc. Pokud to někdo nepochopí ani z nich, tak mu už nemůže nic pomoct.

Pindy o hvězdách na nebi si můžete odpustit.
17. 01. 2010 | 17:13

bigjirka napsal(a):

Karle, snad už zalezl do nějakého otvoru. obávám se, že jeho problém se jmenuje PTSD a že tyto diskuse nejsou schopny mu efektivně vynahradit odbornou péči.
17. 01. 2010 | 17:14

Karel Mueller napsal(a):

Marek Kobera:

To je fakt, zapoměl jsem, že jsem dávno ža lajnou smrti :-). Hlas ze záhrobí, from beyond.
17. 01. 2010 | 17:16

Marek Kobera napsal(a):

To bigjirka:
"Já nenašel tu práci, ale nějaké pohádky ovčí babičky kolem. Ale nevím, jaké to bude porno, je to nějaká džendrteta. Tak aby to nebylo něco jako muslimská chlastačka. "

Chcete to poslat? Kam?
17. 01. 2010 | 17:24

Karel Mueller napsal(a):

Jirko,
na tom nanejvýš pozoruhodném člověku jsou fascinující dvě věci:

-Jak květnatě nám dovede po politické linii vynadat
- Ty vodopády slov neobsahují v podstatě nic, co by k danému tématu mělo jakýkoliv vztah

A to mě svým způsobem fascinuje.
17. 01. 2010 | 17:26

Marek Kobera napsal(a):

To bigjirka:
Ano, omlouvám se, obvykle psaný text chápu.

Mono od monos, mové, monon, jasně - já už jsem uvažoval spíš stereo.:-) A mířil jsem tím trochu jinam...
17. 01. 2010 | 17:33

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller:

No, víte, nedávno jsem četl, že v poslední letech na Slovensku bylo tolik reforem zdravotního pojištění, že v průměru každých půl roku platila další novela. A teď to srovnejte s kvantovou fyzikou, která je tu skoro 90 let. Někteří lidi prostě nepochopí, co se na tom dá tolik let zkoumat.;-)
17. 01. 2010 | 17:36

Marek Kobera napsal(a):

To all: Ještě jak je to s tou maturitou s matematiky...

Tak, když se na to podíváte rozumně a srovnáte to třeba s fotbalem, s Ligou mistrů, tak zjistíte, že když je naprosto podmáčené hřiště a mlha, nebo je v něm díra velikosti autobusu apod., tak se zápas určitě neodehraje.

Proto navrhuji vypracovat skutečný průzkum terénu, jak na tom jsme, a pokud zjistíme, že skutečně moc špatně, tak to radši "odpískat" a maturitu z matematiky vypustit. Než z ní dělat úplnou frašku, je to lepší řešení. Co je to fraška, je k diskusi. Určitě nepůjdeme až k nule - pokud by se zkoušelo jen učivo prvního stupně (třeba z roku 1989), tak to dle mě nemá cenu.
17. 01. 2010 | 17:45

Marek Kobera napsal(a):

To all:
Ještě poznámku k obr. 36 v blogu o záporném vztahu k matematice. Poslední tři země: Česká republika, Maďarsko a Slovinsko mají (nebo aspoň měly) nejvyšší podíl feminizace na ZŠ.

No nic proti ženám, jenom mě napadlo, jestli to spolu nějak nesouvisí...
17. 01. 2010 | 17:49

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller:
"Uvedu příklad: Jarníkovy učebnice matematické analýzy jsou natolik dovadeny k dokonalosti, že žádnou universitu nepotřebujete. Teoreticky by jste se mohl zapsat na matfyz a chodit jen na zkoušky, sotva Vám škola může dát víc. Pokud to někdo nepochopí ani z nich, tak mu už nemůže nic pomoct."

Fajn, až na to, že jenom přečtením těch čtyř dílů strávíte skoro řádově víc času než na těch přednáškách. To z toho činí pro studenty trochu nezajímavou záležitost.b
17. 01. 2010 | 17:53

bigjirka napsal(a):

Marku, nebylo to mimo - víckrát jsem se setkal s názorem "tenhle zdroj je nebezpečný, dává hodně ampér"...
Není mi moc jasné, proč by strojař měl nějak silně nakládat s elektřinou, není-li to jeho koníček. Já taky neumím spočítat statiku příhradové konstrukce, i když jsem se to v jednom deviantním předmětu na VŠ učil
17. 01. 2010 | 17:58

bigjirka napsal(a):

Jo, Marku - a mejl je pod pacičkou, to si nemůžu nechat ujít
17. 01. 2010 | 18:09

bigjirka napsal(a):

Marku, že na Vás přijde džendrteta! fujfujfuj!
17. 01. 2010 | 18:25

Karel Mueller napsal(a):

Marek Kobera:

No, pokud jde o Úvody, tj D1 a J1, tak tam bych polemizoval. Pokud jde o D2 a J2, tak asi máte pravdu. Kromě toho se dnes analýza vykládá moderněji a nadto zde není integrální počet na nadplochách a nepoužívá lineární formy, nejsou zde geometrické aplikace a snad by se dalo ještě leccos nalézt, ale o to mi nejde. Uvedl jsem to jako příklad dokonale podrobného a zároveň přesného výkladu.

Jako druhý extrém lze poukázat na Peschlovu Lineární algebru a analytickou geometrii, kde je tolik látky - převyšující kurs na matematických fakultách, že na 120 stránkách A5 konkuruje několika tlustospisům. Pokud chcete zjistit, jak na tom student je, tak mu dejte zvádnout Peschla, za jakou dobu ho samostatně zvládne.
17. 01. 2010 | 18:26

Marek Kobera napsal(a):

To bigjirka:
Tak přiznávám se, že tomu moc nerozumím. My jsme se ještě učili o bezpečných napětích a bezpečných proudech, ale ty proudy jsou už nějak passé.

Jak psal Jan Vaculík u jiného blogu, je třeba se učit víc. OK, je jasné, že bezpečnost a nebezpečnost závisí na jedinci pod proudem a je mi také jasné, že to bude záviset i na frekvenci (střídavého) proudu.

Myslím, že i strojař by měl znát Ohmův zákon. Myslím, že by ho měl znát každý absolvent ZŠ. A myslím, že by člověk, znalý fyziky, si ho měl okamžitě přiřadit k jemu podobným zákonům jako je Darcyho, Fickův, "Newtonův", Fourierův... A absolvent VŠ by mohl vědět trochu i o tom, že se tyto zákony nejen podobají, ale také v čem se liší. Asi jsem náročný...
17. 01. 2010 | 18:27

bigjirka napsal(a):

Marku, především právě protékající proud je přes Ohmův zákon propojen s napětím a odporem. Na ZŠ se to probírá, ale každý absolvent to rozhodně neumí použít. Poučení - od elektřiny dál, kope. S těmi dalšími zákony jste mne trošku zase dostal. U Newtona nevím přesně, který myslíte. Darcyho a Fickův zákon jsem neznal - a vydržel bez nich do 57. Fourierův zákon jsem znal, to je důležité i na baráku :-). Já bych nabídl ještě magnetický obvod. Ale ještě jednou opakuji, nemyslím, že jako elektrotechnik bych měl umět spočítat filtraci nebo příhradovou konstrukci.
17. 01. 2010 | 18:52

bigjirka napsal(a):

Ale nějak se nám ty myšlenky rozbíhají do šířky. Vracím se k návrhu, že maturita by měla mít nejméně dvě úrovně a být i profilovaná.
B-level by neopravňovala k postupu na VŠ
17. 01. 2010 | 19:07

Karel Mueller napsal(a):

Jirko,
Darcyho zákon jsem neznal taky, možná jdysi dávno na gymplu, pak jsem se s ním nesetkal.

Ale o to nejde, koukal jsem na to na wikipedii a je na pochopení tak triiální, že by jsi podle něho začal počítat, pokud by jsi se dosta do situace, že by jsi měl spočítat filtraci. A o to jde především: Jsi nejen schopný něco nastudovat nebo oprášit v paměti, ale především a hlavně by jsi to uměl použít.

Máš pravdu, že jsme to trochu roztáhli, ale já jsem opravdu žil v domnění, že Ohmův zákon a výpočty paralelního a seriového zapojení podle něho zná každý 12-letý kluk. Protože každý pořádný otec mu ten elektromerkur koupí.
Ale asi jsem se mýlil, jak pan Vaculík naznačuje.
17. 01. 2010 | 19:19

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller:
Dobře, souhlasím. Jenom mi přijde, že některé věci v Jarníkovi musí studenty trochu iritovat. Např. různé ty volby epsilon třetin atd. Jinak podrobný a přesný rozhodně je.

Ten Peschl může být dobrý. Ono dnes jsou i nové učebnice analýzy, které obsahují to, co Jarník nemohl, protože to v té době (tedy 1951 - 1956) neznal, i když jich je menšina.
17. 01. 2010 | 20:01

naivka napsal(a):

dobrý večer.

asi budu za kacíře, ale mně podobné úvahy, zda maturita z matematiky ano či ne, připadají zbytečné. maturitu považuji za rituál, který spíše než prověřuje znalosti studenta, nechává promluvit jeho osobnostní potenciál, schopnost prezentovat sám sebe.. skutečné prověření znalostí v podstatě jakéhokoliv předmětu bych raději spatřovala v jiném způsobu, dále naznačím.. předesílám, nevidím důvodu, proč by se žáci a studenti ve školách neučili předměty, které jsou jim naším školstvím nabízeny. nic lepšího zatím nikdo nevymyslel. jen bychom si měli celá společnost uvědomit, co je pro život každého z nás, každého jednotlivce, opravdu žádoucí a nutné znát (a určit si rozpětí těchto znalostí, které očekáváme získat prostřednictvím našich škol), abychom své životy nejenom „přežili“, ale i prožili :-), a to až do „Konce“ ... několikrát jsem pod vašimi články, pane šteffle, vzpomínala potřebu schopnosti lidí, a mladých lidí i dětí především, učit se vycházet spolu navzájem, respektovat a mít úctu k životu každého z nás, ke všemu živému, ale i k sobě samým.. to považuji za stěžejní úkol celé naší společnosti, jinak se budeme stále brodit v bahně lidské bídy a morálních špinavostech.. a matematika ? bezpochyby k základnímu znalostnímu vybavení člověka patří, proč bychom ji jinak měli a pěstovali po dlouhá tisíciletí ? :-) .. jsem rozhodně pro to, aby byla i nadále na školách vyučována, co nejkvalitněji a co nejšířeji, ale v míře, kterou děti dokážou ještě zvládnout... naši společnost snad posouvají ve vývoji dál technické obory, a ať chceme nebo nechceme, jsme na vědě závislí.. takže nevidím důvodu si ty naše „elitáře“ nevychovávat a nepěstovat, třeba i pomocí matematiky, ať je třeba i pan karel mueller na těchto diskuzích spokojený :-) ...

a teď konkrétněji k těm maturitám, či spíše, jakým způsobem prověřit znalosti našich studentů na středních školách.. již jsem zmínila, že maturity považuji spíše za rituál, jakési slavnostní završení studia na středních školách .. nejsem si vůbec jista, zda samotné přezkušování před maturitními komisemi dokáže bezpečně prověřit znalosti studentů !! a nevěřím ani, že studenti jsou schopni zapamatovat si učební látku daného předmětu v rozsahu celých čtyř let studia.

napadla mě jiná forma, jak snad lépe posoudit znalosti středoškoláků a prověřit si jejich schopnosti.. opět jsem však u mnou preferovaných počítačových výukových programů. tak například právě tu středoškolskou matematiku bych rozdělila na osm samostatných celků, na každé pololetí by student měl za úkol zvládnout jeden „celek“, tedy učební látku v rozsahu jednoho školního pololetí, v podstatě tak jak je to doposud „naživo“.. ale student by byl mnohem více veden počítačem, a místo písemných kontrolních prací na papír by měl za úkol tyto práce vyřešit rovněž přes počítač.. práce by mu byly opraveny, zhodnoceny, a její výsledky obodovány.. vždy by tyto práce byly uloženy v jeho osobním archívu, a studentovi by se sčítaly body za každý půl rok jeho studia na škole na jeho osobním indexu.. student by přesně věděl, kde jsou jeho slabiny a program by mu měl nabídnout v případě neznalosti studenta náhradní výuku, případně opravné testy, kde by student prokázal zlepšení svých znalostí. pokud by nabízených možností nevyužil, jeho celkové bodové hodnocení za celé čtyři roky by bylo mnohem nižší než u studentů snaživějších či vynikajících. byl by snad však více motivován k dosažení co nejlepšího výsledku.. maturitní komise, byla-li by ještě zapotřebí, by jen zhodnotila přehledné a zcela jednoznačné výsledky studia za celé čtyři roky (vysvědčení nepovažuji za přesné a zcela vystihující schopnosti studentů) a student by měl mít možnost zvolit si sám matematický problém, kterým by demonstroval před maturitní komisí svoji schopnost předvést i ústně, co se za čtyři roky na škole naučil.. odpadl by zbytečný stres a domnívám se, že i výuka a koneckonců i snažení studentů by nabylo nových kvalit..

diskuze se dále aktivně nezúčastním, přeji všem ještě jednou hezký večer.
17. 01. 2010 | 20:19

Karel Mueller napsal(a):

Marek Kobera:

Dnes se ty základní důkazy dělají přes okolí takže ona epsilon-delta tím odpadá. Ale pro začátečníky je to opravdu dobrá škola logiky a matematické přesnosti.

Ten Peschl opravdu dobrý je. Ale v 1. ročníku by z toho asi mohly studovat jen opravdové extra třídy. Např. teorie determinantů je jen na 20 stránkách a přitom zavádí k-tý stupeň matice a k-tý adjunkt a věty dělá obecně. Nahoře jsem se přepsal, má být asi 220 stránek. No, občas to mají v technických knihovnách, pokud by Vás to zajímalo.
17. 01. 2010 | 20:23

Marek Kobera napsal(a):

To bigjirka:
Ano, to je hodně logické, že jsou proud a napětí spojené. Jenom ale nechápu, k čemu dřív byly ty bezpečné proudy v ČSN.

U Newtona jsou to vlastně zákony dva - jeden je Hookův a druhý nevím, jak pojmenovat, ale přišel na to Newton:
http://en.wikipedia.org/wik...

Vydržet se dá leccos, třeba i bolest zubů.:-))

Magnetické obvody znám, ale ne ze školy, z vlastní iniciativy. Ano, to je Hopkinsonův zákon, proč ne.

A nejde zase tolik o to, jak to spočítat, i když je to zajímavé. Třeba ty magnetické obvody jsou dost idealizované. Znám metodu LLM a nadto to už může být dost složité, třeba řešitelné jen v rámci magnetostatiky nebo magnetodynamiky.
17. 01. 2010 | 20:23

Marek Kobera napsal(a):

To bigjirka, Karel Mueller:
Jak jsem říkal, asi jsem náročný. No nic - myslel jsem, že je to klasika, protože Newton, to je konec 17. století, ostatní 19. století, speciálně Darcy 1856.
17. 01. 2010 | 20:36

Karel Mueller napsal(a):

naivka:

Víte, matematika Vás do společenské elity určitě nepřivede :-), takoví blázni nejsme, abychom si to mysleli.

Na FJFI jsme ve studentských letech samozřejmě měli frňáky vzhůru a jeden druhého přesvědčovali, jak jsme dobří, jakou děláme elitní školu ... blablabla ... a to jsme nebyli v tomto směrů nic proti "pánům doktorům" z medicíny.

A to bylo dobře. Samozřejmě, za pár let jsme se tomu smáli. Ale bez těch prndů a bez toho přesvědčení si lze studium snadno splést s pětiletým mejdanem či pětiletou sex-party, v případě holek pětiletým finančním zajišťováním budoucnosti jiným způsobem než prací v obasti, kterou formálně studují.

Bylo zde prostě cosi jako stavovská hrdost, bez ní spějete k nihilismu.

A pokud jde o matrity: Samozřejmě, přihlédlo se k tomu, jaký student v průběha studia byl a jen vyjímečně se lišila známka o víc než o jeden stupeň proti vysvědčení. Ale studenty to nutilo se připravovat a nakonec to byl takový slavnostní akt - zkouška dospělosti, jak se tomu říkalo. Ta dospělost se měla projevit v to, že se dokázal soustavným a systematickým studiem připravit.
17. 01. 2010 | 20:42

Marek Kobera napsal(a):

To bigjirka:
To, co navrhujete, je klidně možné.
17. 01. 2010 | 20:47

Marek Kobera napsal(a):

To naivka:
I to, co navrhujete Vy, je klidně možné.
17. 01. 2010 | 20:48

Marek Kobera napsal(a):

To naivka:
Maturita jako přechodový rituál, ano, z pohledu kulturní antropologie. Fajn, jenom by rituály neměly být formální (v tom smyslu, jak toto slovo používají normální smrtelníci, ne (po)učenci).
17. 01. 2010 | 20:49

Marek Kobera napsal(a):

To Karel Mueller:
Tak, snad se na to někdy podívám. Zatím jsem se díval jen na Google Books a zjistil, že těch stránek je 200 (tedy v německém vydání) a že ty vydání jsou snad čtyři, takže je to jistě úspěšná knížka.
17. 01. 2010 | 20:51

Pedagog. napsal(a):

Akademická debata problém čes. školství nevyřeší,i když některé názory jsou vysloveny coby odborníky těmi, kdo prostě do školy chodili.To je ovšem na fundovaný rozbor či kritiku poněkud málo.Lze poznat pouze to, že většina lidí v diskusi má vyšší typ vzdělání,což v ostatních reakcích zřejmé není.Jedno lze zobecnit.Škola by měla připravit děti zvládnout jakési povolání a také život.Většina se musí živit prací,renty jaksi nejsou běžně k mání.Čili pracovat,protože učení je proces tvrdé práce,lze ze záliby,případně z potřeby přežít.V prostředí 1:30 názorům,kdy kritičnost vyučovaných vůči učiteli(lce) násobeno rodiči a veřejností, je uměním i řemeslem,přimíchat je třeba ještě výše zmíněnou nekázeň ,jež nesmí být zvládána pevnou rukou,dále časovou dotací45 min. na téma a počet přítomných,jindy také ne+ neovyklé situace=kontrolní agenda,dotazy,zdrav.indispozice dětí etc.spousta možností,pak posuďte hrdinství učitele při stále se měnících osnovách,názorech ministrů a jiných veličin,např.sponzorů,pak máte na úroveň školství dobře zaděláno.Ale souhlasím s tím, že by žáci měli být připraveni i na vyšší stupeň vzdělání a to prostě nejde bez tvrdé práce, kázně,pořádku a hlavně snahy všech zúčastněných.Děti máte většinou doma,zkuste jich mít 30 a dobře je připravte rodičovsky .Pak můžete hodnotit úroveň školy i výsledky výuky ve škole.Učitel ovlivní jen malou část sám, většinu mají v moci ostatní členové sociál.společenství.Tož tak.
17. 01. 2010 | 21:01

Marek Kobera napsal(a):

To bigjirka:
Píšete:
"Marku, že na Vás přijde džendrteta! fujfujfuj! "

Snad není sexistické (zatím) poukázat na některé rozdíly mezi muži a ženami. Zvlášť, když mám pár zkušeností s kolegyněmi, které považovaly matematiku za "blbost na n-tou".
K mocninám jejich znalosti matematiky ještě sahaly!

A když, tak to pan Stejskal smaže, až jsem přijde.;-)
17. 01. 2010 | 21:03

Marek Kobera napsal(a):

Oprava jsem -> sem. :-))
17. 01. 2010 | 21:09

Marek Kobera napsal(a):

To Pedagog.:
Píšete:
"Ale souhlasím s tím, že by žáci měli být připraveni i na vyšší stupeň vzdělání a to prostě nejde bez tvrdé práce, kázně,pořádku a hlavně snahy všech zúčastněných."

Takže to nejde skoro nikdy, děkuji za vyjádření.

Jinak, hrdinskost učitele - asi jak kterého. Rezignovanému se mi moc hrdinskosti přiznávat nechce.
17. 01. 2010 | 21:18

bigjirka napsal(a):

Do genderismu ještě pan Stejskal nedělá :-), co není může přijít, ý/á. Jak si Rusové poradí s mašinist/mašinistka?
Místo slova formální dávám v takových případech přednost oficiální, myslím, že nemá tak zápornou konotaci.
Marku, ten Hopkinsonův zákon je dobrý, hlavně tam musí být vzduchová mezera a pak to funguje docela dobře. Jakmile jdou materiály do nasycení, už to není ono.

Přátelé s IQ cca 130+, obávám se že podprůměrné lidičky nedokážete chápat vůbec. Při rozdílu 30+ je tam bariéra jako Taxis. To platí i pro Marka, který zjevně patří do skupiny íkváčů, jak nás tu někdo onálepkoval
17. 01. 2010 | 21:42

Jan Vaculík napsal(a):

Marek Kobera
Ad výběr lékaře: vidíte, a už máte problém, který musíte řešit. Snmířit se s tím, že svému lékaři nevěříte a raději si budete diagnózu a medikaci ověřovat na internetu, anebo hledat jiného doktora za cenu dojíždění?
I tady se projeví, co jsme pobrali kdysi ve škole, i když se nejedná o vzdělávání směrem k naší budoucí profesi.
17. 01. 2010 | 22:16

Pedagog napsal(a):

A není právě v tom zakopán pes?Zapřáhněte do společného úsilí antagonisty a kam se dostanete?Pokud se týče postojů kantorských,rezignaci připouštím,lze však vyhrát boje s hloupostí?Zájmem spoluúčastníků vzdělávání by měl být tah na branku.Tak ten cíl ujednoťte,kdo máte vliv a pak vyhrajme společně.Ve výchově a vzdělání platí společně k jednomu cíli a bez rozbrojů.A umí to naše společnost?Jak na to? To je ta kardinální otázka,pane Kobero.V současnosti se jedná o boj o přežití,nikdo nechce zahodit roky přípravy na povolání,stálo námahu i peníze.Proč to má být ten, který to dokázal-učitel?Už tím by měl budit respekt hodný následování.A vzdělání,byť základní, má být komplexní coby budoucí odrazový můstek pro ty,kteří tu vymoženost pochopí opožděně.Proto i ta maturita z matematiky má svůj přínos i pro nepřírodovědné talenty.A každý učitel, který dnes vydrží za katedrou ZŠ a UŠ, si oslovení hrdina zaslouží.Nevěříte-li,vstupte někdy blíže na kolbiště a pozorujte z povzdálí.
17. 01. 2010 | 22:24

Marek Kobera napsal(a):

To bijirka:
Íííííí...co? To má být nějaká urážka? Abych Vás nežaloval! :-))

Já taková chytrá slova jako "konotace" snad nikdy nepoužívám.

Mezera, nemezera - ti ikváči se stejně baví tím, že si vezmou cívku, vinutou podél lemniskáty s nerovnoměrným vinutím závisejícím přímo úměrně na sinu pětinásobku úhlu v polárních souřadnicích a s jádrem, jehož susceptibilita je úměrná třetí převrácené mocnině od počátku, a mezeru si umísťují na obecné místo, obecně velkou. A pak jsou ještě další, kteří to celé dávají do různých teplotních lázní.

To jsem nikdy nedělal, přísahám! :-))
17. 01. 2010 | 22:27

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík:
Ano, už mám problém, ale dost málo řešitelný. A to proto, že mám málo informací. Jak zjistit informace o potenciálním druhém/dalším lékaři. Ano, je třeba stránka znamylekar.cz. Dá se jí věřit? Možná...

Ověřovat si diagnózu a medikaci? V "civilizovaném" světě je to naprosto běžná věc, že u závažnějších případů se žádá minimálně druhý nebo třetí názor nezávislého lékaře. Někdy si k diagnózám něco hledám, ale obyčejně to pro mě nemá moc smyslu.

Jinak, abych se vrátil k diskusi: ve škole nás učili různé věci, a to ve zidealizovaných podobách. Jak optimálně a rychle najít lékaře, pokud ho nesmíte měnit dřív než za půl roku, se tam už prostě neučí. Jak už jsem jednou napsal, oceňuji Vaše "je třeba znát víc". I zdánlivě jednoduché věci z praxe vedou třeba na složité matematické úlohy. Např. optimální využití tří tiskařských strojů s různými kapacitami a omezeními při stochastické poptávce, nebo prosté zasekávání papíru v kopírce.
17. 01. 2010 | 22:41

Marek Kobera napsal(a):

To Pedagog:
Hezký příspěvek. Řekl bych, že máte styl a takového komeniologického ducha. Pokládáte i trefné otázky a možná bychom se shodli v tom, že současnost vidím(e) jako krizi hodnot.

Co se týče těch otázek...Ne, naše společnost to neumí. Kdysi možná - od smrti Komenského uplyne, jestli se nepletu letos 340 let, v nichž se stalo mnoho neblahého, takže některé jeho nápady dnes působí bohužel až směšně.

A zakopaný pes tam vskutku je - v nedostatečně tvrdé práci učitelů, ale dle mého soudu hlavně žáků, v nekázni učitelů, ale mnohem ještě více žáků, v nepořádku, nebo spíš neřádu, chaosu, nedostatečném používání rozumu a srdce, i v setrvačnosti špatných návyků. Ale to není jeden problém, ale jejich celá hora! Prostě systematické selhávání, etickým jazykem až systémové zlo.

Vaše otázka po boji s hloupostí je velmi případná. Nejsem guru, ani jiný duchovní učitel, abych na ni lehce odpověděl. Je to přesně ta cesta, vedoucí k rezignaci: boj proti zoufale velké přesile -> opakované prohry a nevděk -> rezignace -> nezájem. Někdy dokonce i syndrom vyhoření.

Co s tím? Ostrůvky pozitivní deviace, dobře utajené? Možná. Snaha o legislativní změny? V současné politické situaci to vypadá zoufale. Bohužel.
17. 01. 2010 | 23:10

Marek Kobera napsal(a):

To ondrejsteffl:
Ještě mám jednu poznámku. Uvádíte, že na tom nejsme v matematice tak špatně. Ano, mohli bychom na tom být ještě hůř a o dost. Ovšem jedna věc mě kdysi, když jsem výsledky těchto výzkumů četl, velmi zarazila a tou je, že se dělaly i jisté srovnávací testy, snad právě, že se osmému ročníku daly úlohy ze čtvrtého a v některých úlohách dopadnul hůř než ten ročník čtvrtý! To silně narušuje ten Vás statistický koncept "čím víc let ve škole, tím vyšší vzdělání", když vzdělání nebudeme definovat pomocí bonmotu o zapomnění všeho, co jsme kdy se naučili.
Myslím také, že to svědčí ve prospěch teze, kterou zastávám, jež mluví o naprosté nevhodnosti "učení pro krátkodobou paměť".

To vše mě přesvědčuje o tom, že skutečný stav (matematických) znalostí a dovedností žáků dnes neznáme dostatečně dobře.
17. 01. 2010 | 23:18

Jan Vaculík napsal(a):

Marek Kobera
Ad výběr lékaře: To jsou právě věci, kde není žádné jednoduché nebo jednoznačné řešení jako v exaktních vědách. Může to být právě příklad z literatury, který vám umožní pohlédnout za bariéru, že lékař, který na první pohled jeví jako nepříjemnej bručoun, se nakonec ukáže serióznější než ostatní.
Člověk nakonec dává na misku vah tisíc pocitů - pro i proti. Umět si je uvědomit, správně nazvat a přiřadit jim váhu - i to by měl být přínos, že škola učí "neexaktním" předmětům.
18. 01. 2010 | 01:49

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík:
Tak možná to tak je. Tomu moc nerozumím. Sice existují jisté teorie emocionálního i mravního vývoje, ale skutečně netuším, jestli a jak k nim přispívá výuka "neexaktních" předmětů ve škole.

Práce s pocity, se může změnit také v práci s efemérními afekty. Zvláště tam je zapotřebí korektiv rozumu a vůle. O tom svědčí i Vaše věta
"
Může to být právě příklad z literatury, který vám umožní pohlédnout za bariéru, že lékař, který na první pohled jeví jako nepříjemnej bručoun, se nakonec ukáže serióznější než ostatní.
"

Měl jsem taky zajímavou diskusi s jednou ženou, která zastávala ten názor, že je nejlepší se řídít jenom pocity. Když jsem uvedl příklad lékaře, který by měl poskytnout první pomoc velmi nevábně vypadajícímu zraněnému, tak uznala, že i na tom rozumu (a povinnosti) něco bude.
18. 01. 2010 | 09:35

Jan Vaculík napsal(a):

Njn, nazveme to efemérní afekt, nebo zprostředkovaná zkušenost?

Právě "efemérní afekt" může prošťouchnout váš rozum k tomu, aby rozvinul jinou úvahu - třeba s pozměněnými předpoklady. Často se rozhodujete mezi samými špatnými možnostmi (viz to trochu připomíná vaši situaci s lékařem). (Když zjistíte, že je to arogantní stařec, tak je to pro vás mnohem lepší vysvětlení faktu, že on jediný má málo pacientů; horším vysvětlením by bylo, že mu všichni pacienti umřeli.)

Uvažování technika i manažera v praxi se liší od běžného schematu "exaktní vědy". Dejme tomu, že při řešení nějaké úlohy musíte počítat s tím, že 10% výchozích údajů je nepravdivých, nebo že budou během řešení změněny.

Zdá se vám to ujeté? Spousta lidí (tedy obchodních partnerů) se vyjadřuje nepřesně, a když se jich budete příliš ptát, abyste věc vyjasnili, tak v nich vzbudíte dojem, že buď vy, anebo oni jsou pitomci. Ani jedno z toho není z obchodního hlediska dobré. A tak se v praxi dost často řeší úlohy s neúplným zadáním. Moc to nevadí, protože výsledek se obvykle koriguje tak jak tak. Úspěch je strefit se tak, aby korekce nebyly náročné, aby nerozmetaly celé dílo. Tady může hodně pomoci intuice, či ony "efemérní afekty".

S těmito aspekty se setkáte například jako projektant.
18. 01. 2010 | 17:26

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík:
Upřímně řečeno, právě trénink v exaktních vědách, zkušenosti s překvapeními Vás vedou k tomu, abyste tyto různé teorie, proč nemá tento lékař úplně maximální stav (tedy ne málo) pacientů, odmítnul, resp. se zdržel úsudku.

Co se týká neúplných a nepřesných údajů (ne tedy nepravdivých), tak se možná budete divit, ale i takové úlohy "exaktní" věda řeší. To, co navrhujete řešit intuicí nebo afekty, stále můžete tak řešit, když si necháte poradit výpočtem. Naopak bych řekl, že bez výpočtu se intuice může šeredně seknout. Odkud to vím? Tak máme ve fyzice věci, kterým se říká paradoxy, právě pro svou protiinuitivní povahu, a podobné věci se studují i v psychologii snad pod názvem psychologická fyzika (už si přesně nepamatuji), kde se řeší např. odhad lidí, která nádoba s vodou dřív přeteče.

Možná Vám jde ale víc o odhad toho, co se skrývá za tvrzením lidí. V tom Vám jistě exaktní vědy nepomohou. Spíš policejní.:-)
18. 01. 2010 | 22:19

Jan Vaculík napsal(a):

Jistě, exaktní a neexaktní přístupy se doplňují.
Když třicetkrát provedete výpočet ohledně nějaké méně významné položky, tak nakonec skončíte u toho, že ji odhadujete.
Ale bez těch předchozích výpočtů by to nešlo.
19. 01. 2010 | 01:42

Marek Kobera napsal(a):

To Jan Vaculík: Moc Vám sice nerozumím, proč budete něco 30x počítat a pak odhadovat, ale zkusím Vám odpovědět obecněji na tom dalším, novém blogu pana Šteffla.
19. 01. 2010 | 17:00

tom napsal(a):

Názor z pohledu VŠ studenty matematiky:
celá matematika na gymnáziu je probírána a zkoušena tak že nejefektivnější způsob je (bohužel) se to vše bez odvození bez pochopení naučit nazpaměť. Všechny písemky i maturita jsou jen o rychlostí s jakou si člověk vybaví na vzorec a postup jakým se daný příklad řešil, protože je odvozování vzorců a vymýšlení vlastních postupů časově náročné nezbývá často nic jiného než přistoupit na jejich hru.
Porovnání z VŠ: učitelé tomu skutečně rozumí, jde o dokonalé pochopení, čas je vedlejší.
20. 01. 2010 | 10:05

Saša napsal(a):

S článkem nelze jinak než souhlasit. Akorát bych reagovala na příspěvek jednoho z prvních diskutérů, tedy že by zavedl na školách povinně předmět Kritické myšlení. Já jsem tento předmět loni na gymnáziu absolvovala, ale musím řici zlatá matematika. Určitě to nebylo náročností předmětu, to ne, ale spíše obsahem. Takovou snůšku keců přezdívaná teorií nenajdete ani na celém širém internetu. Vrcholem pak byl rozbor knížky o žabičkách. Naprostá ztráta času.
21. 01. 2010 | 10:19

Marek Kobera napsal(a):

To tom:
Máte skutečně smutnou pravdu. Možná ale i někteří učitelé na SŠ tomu rozumějí či ne?
21. 01. 2010 | 14:54

Marek Kobera napsal(a):

To Saša:
Huh, podobnou tendenci jsem taky pozoroval. Jde to napříč celou společností...
21. 01. 2010 | 14:55

Tomas Vintr napsal(a):

Autor se zabyva matematikou, tedy jejim vyucovanim, a neustale resi prumer jako zakladni kvalitativni znak. Prosim Vas, vykaslete se na prumer a zvyste rozptyl!!!
Uvidite, ze se razem vleze vice deti do "genialnich".
Hlupaku nepribyde, tam to zustane bloknute o "nevi nic", a tudiz lze predpokladat, ze se tim zvysi i ten prumer.
Uvidime, co bude v nasledujicim dilku. Zatim musim konstatovat, ze zaver neodpovida namerenym datum.
22. 01. 2010 | 12:45

Marek Kobera napsal(a):

To Tomas Vintr:
Ano, skutečně správný učitel (ve stylu p. ing. Gabriela) ani rozptyl zvyšovat nepotřebuje. Zvýší průměr a rozptyl půjde třeba až k nule. Udělá to bezpochyby naprosto jedinečnou, individuální výukou. V současnosti na kvalitní, počítačem podporovanou, hromadnou výuku potřebuje učitel tak 3 hodiny přípravy na jednu hodinu vyučování. Jak to bude v budoucnu nevím, jenom vím, že se všichni budeme mít dobře, budeme šťastní, a učitelé si budou uvědomovat, že žáci jsou objekty péče, jak píše Pocestny, kterou je vykonávat 24 hodin 7 dní v týdnu.
22. 01. 2010 | 13:06

Anna Volna napsal(a):

Ještě že už jsem odmaturovala.české školství se řítí do pekel i díky společnosti scio....
22. 01. 2010 | 18:37

Marek Kobera napsal(a):

To Anna Volna:
Proč myslíte, že kvůli Scio?
22. 01. 2010 | 18:47

Trhni Si napsal(a):

Nemachrujte !,
nevím nač pro boha je ta matika ? V živote je mi to pak na hovno ! Namísto MAT by se pak mohla dat cidzí jazyk. Prič s matikou !
10. 02. 2010 | 17:41

Marek Kobera napsal(a):

To Trhni Si:

A kterýpak cidzí jazyk?
11. 02. 2010 | 10:59

nike air max napsal(a):

good article,i love this so much,thank you for your working
26. 03. 2010 | 07:37

VaughnWanda18 napsal(a):

Different people all over the world take the <a href="http://lowest-rate-loans.co...">business loans</a> in various banks, because that is easy.
24. 05. 2010 | 17:28

p90x Workout DVD napsal(a):

11. 09. 2010 | 08:35

p90x Workout DVD napsal(a):

17. 09. 2010 | 08:38

Jura Jurax napsal(a):

V článku je psáno “Matematika byla noční můra mojí kariéry na základní i střední škole,“ píše Jana Machalická ... nuže, pro mne byla matika procházkou, noční můrou byla angličtina (s té se naštěstí maturovat nemuselo) a čeština - ty kopce všelijakých veršotepců, co jsem musel znát a odrecitovat dílo a nějakou básničku z něj ...
24. 05. 2011 | 20:29

Prearkalo napsal(a):

<a href=http://paydayloansnow24h.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> - <a href=http://paydayloansnow24h.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>payday loans</a> , http://paydayloansnow24h.com/#sblog.aktualne.centrum.cz payday loans
05. 09. 2012 | 03:01

Arrinsbrics napsal(a):

<a href=http://buypropeciaonlineone.com/#bblog.aktualne.centrum.cz>generic propecia</a> - <a href=http://buypropeciaonlineone.com/#ablog.aktualne.centrum.cz>propecia online</a> , http://buypropeciaonlineone.com/#sblog.aktualne.centrum.cz buy generic propecia
06. 09. 2012 | 08:08

auPWLibTaI napsal(a):

<a href=http://www.acworth.org/google/buysomaonline/#2175>buy soma online</a> buy watson brand soma online - soma muscle relaxer identification
10. 02. 2013 | 04:40

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novotný Martin O Obluk Karel · Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedláček Tomáš · Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy