Posledních třináct let bojuji proti nejrůznějším absurditám, mimo jiné jsem organizoval anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek, i díky které řada nesmyslných a nelogických poplatků přestala existovat. Aktuálně jsem rozjel anketu o nejabsurdnější pojistné výluky se stejným cílem. I v politice se ovšem děje spoustu absurdit a o jedné z nich bych se rád rozepsal. Jedná se o novelu Pražských stavebních předpisů a roli některých aktivistických politiků.

Toto úterý Rada hlavního města konečně schválila novelu Pražských stavebních předpisů, kde asi nejpodstatnější úpravou je zrušení požadavku na proslunění bytů vycházející ze znění celostátních předpisů. Už samotné znění té normy je naprosto bizarní, posuďte sami, doslova říká, že 1. března musí sluneční světlo pokrývat 1/3 podlahové plochy obytných místností alespoň devadesát minut. A co to znamená v praxi? Je to prosté, jde o další překážku pro výstavbu, vzniká méně bytů než by mohlo, protože řada potenciálních bytů tento absurdní požadavek nesplňuje, a proto musí být kolaudovány jako ateliéry nebo kanceláře. Pokud si to dáme do kontextu se současnou bytovou situací v Praze, která se rok od roku zhoršuje, přišlo mi odstranění normy na proslunění jako logický krok, který má potenciál tu situaci zlepšit alespoň z tohoto úhlu pohledu. Doslova. Ale to jsem na malou chvíli zapomněl, že v Radě na magistrátu také sedí poněkud nekonzistentní Trojkoalice, kde se zejména Zelení, ale občas i Starostové a Lidovci, chovají tak, že to vyvolává dojem, že nechtějí, aby se Praha rozvíjela. Náměstkyně Petra Kolínská vystoupila proti odstranění požadavku a ten tak napoprvé Radou neprošel. Teď byl primátorkou předložen podruhé a také díky tomu, že se někteří radní vrátili z dovolených, naštěstí návrh novely tentokrát prošel.

Celá ta věc je ještě o to šílenější, že pro zrušení normy se vyjádřili odborníci z Institutu plánování a rozvoje (IPR Praha), pro bylo i ministerstvo pro místní rozvoj a v podstatě nikdo z povolaných proti tomu nic nenamítal. Jediný argument, se kterým někteří politici přišli, byl navíc vycucaný z prstu a veřejnost tak spíše obelhával. Pokud tedy někdy uslyšíte, že odejmutím požadavku na proslunění bude umožněno, aby se vedle už stojících budov postavily další, které je zastíní, tak je to naprostá hloupost. O tom totiž proslunění opravdu není.

Nevím, jestli tato nepřesná tvrzení byla záměrná, nebo pramenila jen z neznalosti této problematiky, ale je faktem, že toto je ošetřeno v Pražských stavebních předpisech i bez onoho proslunění. Existuje totiž také takzvaný odstupový úhel, který garantuje, že v úhlu 45 stupňů v horizontální i vertikální rovině musí být mezi stavbami volný prostor. O nahrazení proslunění předpisem o denním osvětlení ani nemluvě.
Kdybyste se mě zeptali, proč aktivističtí politici z různých subjektů blokují smysluplný rozvoj města, neznal bych odpověď… Je to jedna z těch absurdit, o které víte, že existuje, ale netušíte proč.