Senátoři letos v červenci podpořili ústavní žalobu na prezidenta republiky. Miloš Zeman na to reagoval slovy, že text žaloby je ústavně negramotný.

Jeho mluvčí pak vedle dalšího dodal, že počet voličů a způsob přímé volby dává prezidentovi takovou legitimitu, že mu není rovno a že senátoři znesvětili Ústavu a právní stát.

Opak je pravdou. Před zákonem a zvlášť před Ústavou jsme si všichni rovni. Pokud by bylo třeba sčítat voliče, pak bychom zjistili, že podepsaní senátoři mají za sebou více voličů než prezident. A to i v případě, že bychom sčítali hlasy jen tří senátorů, kteří s Milošem Zemanem soupeřili v prvním kole prezidentské volby. Ale tento argument není právně vůbec podstatný. Podstatné je tu něco jiného.

Prezident by se měl chtít obhájit

Miloš Zeman se rád staví do pozice sebevědomého prezidenta, který stojí za svými stanovisky a mnohdy diskutabilními kroky. Historicky vždy hlásal zásadu „padni, komu padni“, ať byl zrovna předsedou Poslanecké sněmovny, premiérem vlády nebo nyní prezidentem. A je to tak správně. Dvojí metr odmítal uplatňovat vůči jiným, i když se jednalo o ministra financí v jeho vlastní vládě.

Nyní nastala příležitost, aby tuto zásadu obhájil a uplatnil sám na sebe. Má možnost se zachovat statečně a konzistentně. Nejvyšší ústavní činitel by se konsistentně chovat měl.  

Senát je přitom jedinou institucí, která má pravomoc přenést pochybnosti o prezidentových činech do návrhu ústavní žaloby a postoupit jej Ústavnímu soudu prostřednictvím Poslanecké sněmovny. Z Ústavy tak vyplývá, že je Senát v tomto nezastupitelný. Právě proto by Senát měl prezidenta bedlivě sledovat a v případě nutnosti ho vracet do ústavního rámce. Není přitom pochyb, že otázky na ústavnost prezidentových výroků a kroků jsou legitimní.

Souhlas poslanců prospěje naší zemi

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bude rozhodovat, jestli prezidentovi umožní obhájit se před Ústavním soudem. Pro naši demokratickou společnost bude výhodné, pokud takový proces proběhne. Poslanci tím prospějí České republice mnohem víc, než kdyby projednání bránili nebo kdyby jako prezident všechny, kdo mají na jeho nakládání s Ústavou republiky kritický názor, šmahem odmítli.

Vyzývám proto poslance, aby hlasovali ve prospěch ústavní žaloby, dali průchod spravedlnosti a umožnili posun v celospolečenské diskuzi o ústavnosti konání prezidenta v dobách přímé volby. Ať už bude závěr Ústavního soudu jakýkoli, ve výsledku to bude pozitivní. Svobody, právní stát a Ústava naší země z toho vyjdou posíleny. A navíc budeme mít jasněji také v tom, kudy vedou hranice pro výkon nejvyšší ústavní funkce.