Mnozí z nás, ať už senátorů nebo podnikatelů, byli na Tchaj-wanu poprvé. Kromě nabitého a na minutu naplánovaného programu nás čekala spousta překvapení. Na každém kroku jsme viděli, jak je možné strategicky vést hospodářství země, přestože to vyžaduje mimořádné nasazení – propojit veřejný a soukromý sektor, mobilizovat dobrou vůli, prolomit bariéry mezi institucemi, zajistit financování.

Uvedu jeden konkrétní příklad: když vypukla pandemie, Tchaj-wan jako první po laboratorních analýzách stanovil, že dochází k přenosu viru z člověka na člověka. Vláda Tchaj-wanu rychle potřebovala roušky a testovací sady, takže začali hledat řešení. Za čtyřicet dní dokázali vyvinout výrobní stroje a postavili 92 výrobních linek na výrobu ochranných pomůcek. Zajistili si výrobu netkané textilie, a tak v současnosti vyrábějí 20 milionů ochranných masek denně. Stali se exportní velmocí ochranných materiálů. Nyní se objevily zprávy, že Tchaj-wan chce v reakci na návštěvu senátní delegace věnovat České republice pět takových výrobních linek.

A testy? Prohlédli jsme si testovací krabičku, vypadá jako konzerva, která stanoví testy v řádu desítek minut. Také tu si vyvinuli sami. Když to člověk srovná s nedávnou zprávou českých médií, že Státní správa hmotných rezerv neměla na skladě jedinou ochrannou roušku, anebo s příklady toho, jak se u nás testuje na COVID, nepřestávám se divit. K tomu připočtěme neschopnost naší vlády během šesti měsíců vytvořit prostředí pro výrobu u nás, tedy v zemi, která má nejvyšší koncentraci strojírenské výroby široko daleko a dlouhou tradici textilního průmyslu, která je dokonce světovým lídrem v nanotechnologiích... Něco je špatně. Nikoli na straně výrobců a investorů, občanů, lékařů nebo zdravotníků, ale na straně nejvyššího vedení země.

Pro strategickou spolupráci je nám Tchaj-wan blíže, než si myslíme. Pracují na inovacích k vyřešení sítí nejen 5G, ale už i 6G. Tchaj-wan má propracovaný systém kybernetické ochrany, takže i poslední volby mohly proběhnout jako svobodné a férové, přestože od Čínské lidové republiky, která měla své vlastní představy o vítězi, je dělí jenom 80 kilometrů. Kybernetická bezpečnost je pro tuto zemi otázkou přežití. Celá země včetně státních úřadů, veřejných institucí nebo bank je chráněna velmi sofistikovaným systémem. Nyní můžeme účinně spolupracovat i v této oblasti. A možná právě odsud může přijít do České republiky čtvrtý operátor pro mobilní sítě, kterého naše vláda hledá.

Podle ředitele česko-tchajwanské obchodní komory mise naplnila očekávání, proběhlo 265 schůzek s 39 firmami z Česka, jejichž zástupci rozdali na tisíc vizitek svým tchajwanským partnerům. Zaujala mě malá firma, která s námi jela nabízet na Tchaj-wanu řešení pro rozlišení padělků bankovek a cenin. Stačí mít odpovídající aplikaci v chytrém telefonu a člověk má obratem jistotu, že v ruce nedrží padělek. Tchajwanská strana projevila zájem, zda by aplikaci nešlo použít především na rozlišení padělků roušek. Jsou k nim totiž dováženy z komunistické Číny výrobky, které nemají ani atesty, ani odpovídající kvalitu, ale které jsou prostě padělky. Vzhledem k celostátní kontrole kvality tchajwanských výrobků se tato aplikace bude moci využít i na roušky, z čehož naši hostitelé měli velkou radost. A nakonec se dostalo i na schůzku v tiskárně cenin, kam původně náš podnikatel chtěl proniknout. Dveře se otevírají odvážným.

O co měli naši hostitelé nejčastěji zájem? Přimlouvali se za rozšíření možností, aby se mohli setkávat studenti. Mají zájem o spolupráci think-tanků nebo veřejných institucí. A velmi usilují o to, aby mohlo více turistů z Tchaj-wanu přijíždět do České republiky a naopak. S ohledem na další rozvoj hospodářské spolupráce se proto nabízí zavedení pravidelné linky mezi Tchaj-pejí a Prahou výhodné pro obě strany. Pandemie však podlomila leteckou dopravu a bude třeba počkat na to, až bude možno lépe plánovat. A pokud bych měl citovat paní prezidentku Tchaj-wanu, stojí o spolupráci v oblasti vody (sucho je u nás velké téma!), zelených technologií a recyklace, medicíny a technologií, a dokonce v některých oblastech obranného průmyslu. Je tedy práce jako na kostele.

Čekal jsem, že naše mise vyvolá bouři nesouhlasu. Na problematiku zahraničních vztahů se ale musíme dívat v širším kontextu. Doby, kdy investování v Čínské lidové republice bylo bezpečné a výhodné, jsou možná nenávratně pryč. Mluví se o přeskupování výroby, přesouvání celých odvětví do méně rizikových oblastí. A to platí jak globálně, tak pro Českou republiku. Doba se mění, a proto je třeba měnit i způsoby spolupráce a partnerství.

Je skandální, že senátní delegaci v okamžiku, kdy čínský ministr zahraničí Wang v podstatě vyhrožoval předsedovi Senátu Vystrčilovi, nepodpořil ani premiér Babiš, ani prezident republiky Zeman. Svým odvážným výrokem se za české zájmy postavil jako první ministr zahraničí Německa Maas, z dalších osobností jmenujme prezidentku Zuzanu Čaputovou. Vím, že jsou to paradoxy. Je nejvyšší čas se z toho poučit.

Jeden z účastníků výpravy mi na zpáteční cestě říkal: jsem hrdý. A moje žena také. Nejen, že jsme dokázali vyjednat dobrý byznys. Ale hlavně jsme si troufli vyrazit za tak složitých politických podmínek. Hrdost. Ano, i to je jeden z pocitů, které jsem si z cesty odnesl. Vím, že nejsem sám.