Laffer v nádrži

03. 08. 2010 | 16:49
Přečteno 8843 krát
Některé ekonomické principy jsou příliš jasné a zřejmé, než aby je úřady a politici brali vážně.

Posuďte sami.

V prvním čtvrtletí klesla spotřeba benzinu a nafty podle údajů Českého statistického úřadu o více než jedenáct procent. „Tankování nafty v České republice v prvním čtvrtletí letošního roku pokleslo u našich zákazníků téměř o dvacet procent,“ uvedl ředitel Ondřej Pavlík DKV Euro Service. Ministerstvo dopravy odhaduje, že Státní fond dopravní infrastruktury oproti plánu nezíská letos z různých daní zhruba 2,4 miliardy. V březnu 2010 poklesl příjem státního rozpočtu z nafty o 3,8 %, zatímco objem vybraného mýtného – indikátor intenzity dopravy – meziročně vzrostl o 8,6 %.

Proč klesá výběr spotřební daně? V roce 2009 zvýšila vláda sazbu. Jelikož moderní kamiony mohou na jednu nádrž přejet skoro celou Evropu, není velký problém čerpat levněji u sousedů. „Největší zájem o tankování naši zákazníci projevili na Slovensku,“ říká dále Ondřej Pavlík.

Slyšeli jste někdy o Lafferově křivce? Asi ano, slyšel o ní skoro každý kromě některých politiků. Lafferova křivka udává vztah mezi daňovou sazbou a objemem vybraných daní. Na nulové sazbě je vybraný objem pochopitelně nulový. Pak roste, ale v určitém bodě objem daňového inkasa vrcholí a dále již jen klesá. V případě daně z nafty je tato technika jednoduchá a legální: tankovat v cizině.

Příklady tranzitních států, které dlouhodobě využívají vysoké elasticity poptávky po motorové naftě ve prospěch svých rozpočtů (Lucembursko, Belgie, Slovinsko či Slovensko, kde nedávné snížení sazby o 25 % přineslo navýšení objemů v prodeji motorové nafty až o 30%), by měly být pro Českou republiku dostatečnou a empiricky ověřenou předlohou.

Laffer a česká skutečnost
Většina publikací o Lafferově křivce se ovšem týká daní z příjmů. Také v tomto případě potvrzují údaje z českého ministerstva financí její fungování. Například v roce 1994 platila sazba daně z příjmu právnických osob ve výši 42 procent. Na příjmech státního rozpočtu se tato daň podílela 22 procenty. V roce 2008 činila sazba DPPO jen 24 procent, ale podíl této daně na příjmech státu vzrostl na 24 procent. Výrazně nižší sazba přinesla vyšší objem vybraných daní. Oranžoví ideologové ať si křičí, ale čísla jsou čísla.

Jak je to se sazbou daně z příjmů jednotlivců? Kritici občas naříkají, že deficit státního rozpočtu byl způsoben zavedením rovné daně. Ano, je pravda, že objem vybraných daní v roce 2008 poklesl v porovnání s rekordním rokem 2007 o 5,4 procenta. Jenomže inkaso z přímých daní klesalo všude na světě – kvůli recesi. V září 2008 již recese postihla český automobilový průmysl a do vybraných daní se to pochopitelně promítlo.

U daně z příjmů fyzických osob (DPFO) lze navíc sledovat zajímavý efekt. O kolik zůstane lidem více peněz na výplatní pásce, o tolik více utratí a zaplatí více DPH. Sledujeme-li součet vybrané DPH a DPFO, zjistíme, že je pozoruhodně stabilní v poměru k vybraným daním i v poměru k celkové výši hrubého domácího produktu. Veřejné rozpočty tedy na snížení mezní sazby DPFO neprodělaly.

Z hlediska finanční stability státu je dobré vědět, že DPH je zdaleka nejstabilnějším zdrojem příjmů. Spotřební daň a daň z příjmů fyzických osob vykazují dvojnásobnou volatilitu neboli proměnlivost. Nejméně spolehlivým zdrojem je pak daň z příjmů firem, která je 4,4 krát volatilnější než DPH. Tyto údaje pocházejí z dat českého ministerstva financí z let 2002-2009, ale podobně to platí i jinde ve světě.

Kalifornské rozpočtové trápení
V extrémní podobě se tom přesvědčila Kalifornie, stát, který je nyní v rozpočtové nouzi. Proč? Daňový systém založený na vysoce progresivní dani z příjmů je ze své podstaty velmi nestabilní a náchylný k propadům v dobách recese. Ta sice již v USA oficiálně skončila, ale příjmy nejbohatší skupiny obyvatelstva stále zaostávají za dobou hojnosti zhruba během let 2004 až 2007.

Jediné procento nejbohatších Kaliforňanů poskytuje 50 % všech příjmů v kategorii daně z příjmů fyzických osob. Poplatníci s ročním příjmem nad 100 tisíc dolarů plní tuto kategorii z 80 procent. Je to stabilní systém? Pochopitelně nikoli. Navíc během let 2005-07 se 2,14 miliónu Kaliforňanů odstěhovalo do jiných států, zatímco se 1,44 miliónu přistěhovalo, uvádí U.S. Census Bureau.

To není dobrý recept na rozpočtovou stabilitu. Naštěstí nová česká vláda nehodlá zavádět progresivní daň z příjmů a české ministerstvo financí se prý pomalu začíná zajímat, jakže to se vztahem daňových sazeb a objemu inkasa vlastně funguje. Lepší pozdě než nikdy.

psáno pro Lidové noviny

Profesní úroveň ministerstva financí je tragická, když jeho vedení musejí školit čerpadláři. Už se těším na NERV 2, haha. Legrace musí být.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Zacheus napsal(a):

Teď je důležité, aby se o Lafferově křivce něco více dozvěděl i nás inženýr chemie v roli ministra financí...-).
03. 08. 2010 | 16:59

Al Jouda napsal(a):

Jen aby někoho nenapadlo, když je stát tak špatný hospodář při výběru daní, aby byla výběrem daní pověřena některá soukromá firma.
03. 08. 2010 | 17:10

zk napsal(a):

Neoliberální dogma "nižší daně -> vyšší příjmy státního rozpočtu" nedávno podrobil ostré kritice hlavní komentátor Financial Times Martin Wolf. Wolf se zabývá konkrétně americkými republikány, jeho argumenty ale mají obecnou platnost:
http://blogs.ft.com/martin-...

Pozoruhodný je i graf z blogu Paula Krugmana, na nějž Wolf odkazuje:
http://krugman.blogs.nytime...
03. 08. 2010 | 17:19

Brichac napsal(a):

Prilis vysoka spotrebni dan na naftu je nepochopitelnym lajdactvim politiku i uredniku MF.

Snad kazdemu snad bylo predem jasne, ze zejmena ridici kamionu zacnou tankovat jinde.

Naopak - proc zustalo mytne nizsi nez v okolnich zemich ?

Je snad cilem nalakat do zeme tranzitni kamiony, ktere si sice nic nekoupi, ale zato pekne zahusti a ponici dalnice ?
03. 08. 2010 | 17:25

yara ze země krys napsal(a):

No, já myslím, že Lafferovu křivku
a její skutečný průběh nyní na úseku vládních úspor, šetření a škrtů ověruje ministr financí Kalousek. Dnes HN přinesly nástin státních úspor na úseku veřejných financí, že hodlá v příštím roce ušetřit cca 63 mld. Kč. A to je jen dle dalších údajů rozcvička. Samozřejmě snaha o úspory je chválihodná, ale otázkou je, jestli to náš ministr financí s úsporami nepřehnal. Pokud se totiž úspory přeženou, může to znamenat obrovský útlum ekonomiky a celého hospodářství ČR. Bez následků mohou být snad jen ryze proexportní firmy, které nejsou na veřejných penězích závislé. Ostatní firmy jsou tak či onak přímo nebo nepřímo závislé na množství,balíku peněz v ekonomice a chuti a možností občanů utrácet. Pokud dojde k příliž velkému útlumu kupní síly obyvatel,může nastat velký útlum ba přímo recese ekonomiky ČR. Sice dojde k menšímu výdaji peněz pro ty, co přímo nevytvářejí nějaké hodnoty, ale část těchto lidí si o peníze řekne na úřadech práce a při výplatách předčasných důchodů nebo výsluh u policistů nebo vojáků. No nastává pro ekonomy velmi zajímavé období empirických pokusů místo kvalifikovaných odborných zásahů do struktury rozpočtu zejména ve výdajové stránce! No, bude stranda
a snad měl velký "Mág" Kalousek šťastnou ruku při škrtání veřejných financí!
03. 08. 2010 | 17:27

yara ze země krys napsal(a):

Oprava : mělo tam být cca 60 mld. Kč.
03. 08. 2010 | 17:28

On napsal(a):

To je ten Laffer, který se za Regana zasloužil o gigantickou sekeru ve státním rozpočtu? Je zřejmé, že Vám podobní experti a odborníci se u nás úspěšně pokoušejí o totéž. Pokud neuvedete jak se za zmiňované období měnil podíl dalších příjmových složek rozpočtu, tak onen zázrak mohl být způsoben tím, že se stát naučil lépe vybírat daň. V takovém případě jde jen o zástupný žvást, který má ospravedlnit snižování daní podniků, korporací a některých jednotlivců na úkor ostatního obyvatelstva.
03. 08. 2010 | 17:33

L.B. napsal(a):

Ty Kohout a nemůže tohle "apříklad v roce 1994 platila sazba daně z příjmu právnických osob ve výši 42 procent. Na příjmech státního rozpočtu se tato daň podílela 22 procenty. V roce 2008 činila sazba DPPO jen 24 procent, ale podíl této daně na příjmech státu vzrostl na 24 procent."

být i tím, že v roce 94 tady existovalo podstatně méně právnických osob v porovnání s počtem FO?

Šlo by to takhle, Kouhout, co myslej?
03. 08. 2010 | 17:33

Rumcajs napsal(a):

Jasné, jednoduché, leč pro socky s nataženýma prackama nepřijatelné.

Úkolem levice je nyní přesvědčit občana, že čím více mu sebere, tím lépe se bude mít.

To není jednoduchý úkol.
03. 08. 2010 | 17:38

Rumcajs napsal(a):

L.B

Ale jdi ty Blekoto ! Možná že jich bylo míň, ale lidí co tam dělalo je zhruba stejně.

Blbý,co ?
03. 08. 2010 | 17:40

L.B. napsal(a):

Snad Kohout bude umět chápat lépe než Cajz :-)
03. 08. 2010 | 17:43

Jirka H napsal(a):

Píšete pane Kohoute:
"..objem vybraného mýtného – indikátor intenzity dopravy – meziročně vzrostl o 8,6 %.."
Stejně tak k tomu můžete přidat i "daňové úniky" valné části letošních dovolenkářů, včetně mé maličkosti. Nikdy by mě nenapadlo, že pojedu na dovolenou na levnější "rakouský" benzín!
03. 08. 2010 | 18:12

Tencokida Hnuj napsal(a):

Také si myslím, že své závěry by měl autor opřít i o tvrzení (ve smyslu kvality výběru daní) nicků On a L.B.
A oběma děkuji za postřeh.
Též jsem si to neuvědomil.

Pavel Kohout
Stálo by za to, článek v těchto intencích přepracovat (či doplnit).

Mějte se.
03. 08. 2010 | 18:20

Ládik napsal(a):

Soused jezdí na řepkový olej z kaufu a Laffer mu může být ukradený.
03. 08. 2010 | 18:25

Rumcajs napsal(a):

L.B:

Že by to bylo tak, že 1 akciovka s deseti lidma je méně výkonná, jak 10 akciovek s jedním zaměstnancem ?

Tož to je zajímavý názor!
03. 08. 2010 | 18:25

Realista napsal(a):

To je tento ekonomický "odborník" ?

http://www.youtube.com/watc...
03. 08. 2010 | 18:26

prirodovedec napsal(a):

Ze by Komarek prestal delat si legraci a vratil se misto neho stary dobry oscilator Laffer Le Coq? :)

Je zde opet utkvele zjednoduseni a ignorovani ostqatniho nebo ne?

Podle mne ano.

1. Podstatny se nejevi Laffer neboli ubrouskova az parabolicka aplikace Wierstrassovy vety (viz legrace hadankare Martina Gardnera, kterou si delal z Laffera jako my z Kohouta a kterou jsem citoval pred lety prave u Kohouta), ale existence Slovenska :), a tedy vzajemna konkurence danoivych sazeb nabizejici moznost usporneho tankovani. Pri stejnych podminkach by zrejme rozhodla koncova cena. Ze se na MF nad tim nikdo pri zavadeni nezamyslel? :) Inu co se da cekat. :) Autor podle mne zamenuje podstatne nepodstatnym - heslem Laffer a prejmenovava skutecnou pricinu, aby mel pointu a heslo.

2. Snizeni danove sazby temer na polovinu (z 42% na 24%) prinasi rust PODILU vynosu o 10% (:) ) pri naprostem nekomentovani, zda ostatni casti do 100% se menily nebo ne. Autor tradicne jiz zjednodusuje. Absence oscilatoroveho vzdelani zrejma. Ignorantstvi ve vicerozmernych modelech s interakcemi take. I kdyz dale uz si vazeb vsima.

3. Prestoze neuvadi, cim variabilitu (volatilitu) meri a jak (mezirocne?) a zda si neplete rozptyl treba se smerodatnou odchylkou (snad opisuje spravne :) a netreba odmocnovat), je to zajimave, protoze z toho plyne: Cim vetsi ukazatel volatility, tim vetsi nadeje na snizeni dani. Zvysi-li tedy svymi nakupy spotrebitele vynosy z DPH (coz by kampanovite slo pri znalosti porovnani), je nadeje docilit pak snizeni labilnejsi DPH a zvysit stabilnejsi DPFO. :)

Kalifornie zjednodusenosti podani suverennim vyhozenim par cisel jen naplnuje ocekavani.

Stary kohout uz je tady, uz je tady ...

Stale lepsi pokud skoli MF cerpadlari nez kohout :) ....

My chceme vlka, vlka, vlka ...
03. 08. 2010 | 18:35

hovorka11 napsal(a):

O progresivním zdanění si myslím toto:
Je prospěšné a stabilizující za těchto podmínek:
1) definitivní ukončení daňových rájů
2) zavedení jednotného konkurenčního prostředí v EU
3)Jasná a průkazná doložitelnost vlastníků firem
------------------
Celý vtip daňových úniků je právě založen na legální možnosti se vyhnout placení daní.
Celá to odůvodnění, že daň má být stejná, aby podnikatelé neměli sídlo v daňových rájích, je jen dokladem, že jediné řešení je zrušit daňové ráje, protože účelově jsou umožněny právě pro úzkou skupinu vlastníků firem, zaměstnanci se však daňovému poplatku vyhnout nemůžou- tak si to zařídili mocní!
03. 08. 2010 | 19:17

jarpor napsal(a):

Přírodovědec

"My chceme vlka, vlka, vlka ..."

K čemu, když jste Kohoutovo ignorování a zjednodušování "rozsápal" sám... ?

Nějak mi v podvědomí něco našeptává - méně je někdy více... (Laffer tím našeptávačem určitě není... ).

Hezký večer
03. 08. 2010 | 19:57

Čochtan napsal(a):

Hovorko11
"..jediné řešení je zrušit daňové ráje.."

No to je nápad ! Vzhledem k tomu, že daňové ráje jsou samostatné státy, lze je zrušit akorát atomovou bombou. V případě zrušení Monaca by vám dala vaše babička na prdel, páč se těší na televizní přenos svatby monackého knížete.

S daňovým rájem ve Švýcarsku asi taky nehnete.
03. 08. 2010 | 20:07

Marcus napsal(a):

Problem s Lafferovou krivkou je, ze nikdo nevi kde je ta idelani sazba, pri ktere budou danove vynosy nejvyssi. Tak jako ve vsem, i v danovych sazbach neni dobry zadny extrem - tedy ani prilis vysoke, ale ani zbytecne nizke.
Je zname, ze Reagan snizil dane, ovsem v jeho pripade zadna Lafferova krivka nefungovala a vysledkem byly giganticke schodky - velmi dobre je to videt na nesledujicim grafu - http://zfacts.com/p/318.html
Je dobre, ze soucasne problemy se schodkem u nas resi p. Kalousek - aspon bude jist, co sam navaril (Topolankova vlada podseknula rozpoctove prijmy, ovsem vydaje tomu neuspusobila, takze vyznamne prispela k narustu schodku).
Ted jsem si na teletextu precetl, ze duchodovy ucet je za pul roku v deficitu asi 16 mld. - tam je problem, ze prumerny zanmestnanec odvadi mesicne pres 6000, prumerny podnikatel 2900 (dokud nebylo pul milionu nezamestnanych tak si toho ale nikdo nevsimal).
U nas by se ale melo predevsim bojovat proti danovym unikum. Prikladem muze byt sousedni Nemecko - tam se snazi zajistit, aby ten kdo v Nemecku zije, tak platil nemecke dane - a to jak u fyzickych osob (medialne zname seznamy zahranicnich uctu), ale i u firem - za cinnost na nemeckem uzemi musi firmy odvadet dane v Nemecku - je to jednoduche, staci pouze chtit (bohuzel nase "pravice" neni zapadni pravice - me to pripomina socialisticky vtip o rozdilu mezi systemy u nas a na Zapade - v obou pripadech slo o demokracii, u nas ovsem lidovou demokracii).
03. 08. 2010 | 20:08

Aex napsal(a):

No Pavka Kohout, svazák neoliberalismu se zase předvedl. Ono to pane Kohoute vypadá (podle Vás) jakže ta Lafferova křivka má stejný průběh pro všechny daně a totéž se týká termínu příliš velké zdanění. Ona ta "zakázaná" zóna je jinde u spotřební daně a jinde u DPFO. To nemluvím o tom, že je skutečně kritizována sama o sobě z různých důvodů.
Bože můj, proč nás trestáš takovýmito pseudoekonomy.
03. 08. 2010 | 20:20

hoven napsal(a):

laffer je minulost. já znám špidlovu polopřínku. začíná v nule a končí v nekonečnu. dokazuje teorii o nevyčerpatelnosti zdrojů.
03. 08. 2010 | 20:20

Čochtan napsal(a):

Když jsem ještě lítal, tak jsme takřka všichni v klubu měli Mercedesy. Klubovna, kde jsme o víkendech spali, měla totiž vafky. My tu naftu nalili jednou i do VW-brouka, s kterým jsme tahali lano od navijáku ke startu, a ono to jelo !
Neříká Lafferova křivka něco o počtu olejových vytápění chat a chalup ?
03. 08. 2010 | 20:23

Antonín Hrbek napsal(a):

Pan Kohout jako obvykle zcela plácá. O tom, že Lafferově křivce vůbec nic neví dokázal již před lety. Sám se o ní pokusil u DPPO a to ze dvou bodů.

Výběr daně závisí nejen na daňové sazbě, ale i na daňovém základu. Takže když daňový základ roste, tak i při snížené sazbě výběr daní roste. Jen se to nesmí přepísknout.

Pokles spotřeby pohonných hmot má také několik příčin, které prostě opomenul. V prvé řadě je to cena nafty na světovém trhu, kurz dolaru a tím i základní cena benzinu. Dále jsou to marže prodejců, které jsou nejvyšší v Evropě.

Namísto solidní analýzy opět demagogické plácání.

Ale přece jen potěšil, byť nechtěně, má srdce. To když prohlásil, že systém ve kterém 1% obyvatel odvádí 50% DP, je systémem nestabilním. Dal si sám gól, protože opět plete dohromady vliv sazby daně a daňový základ. Co když to jedno procento lidí má nehorázné příjmy? Proč to svádí na progresivní zdanění? A jak to, že se ti "bohatí" neodstěhovali a raději se na těch 50 procentech podílejí? Hauzírování s čísly, aniž se uvádí kolik se odstěhovalo bohatých a kolik se přistěhovalo chudých je opět typické pro pana Kohouta.

A operovat s "Lafferovými křivkami" v době silné recese, když je nutno je stanovovat za podmínky ceteris paribus, také o panu Kohoutovi něco svědčí.

Na aktuálně byla nedávno zveřejněna cenová mapa benzinu a nafty. Tam se pan Kohout měl podívat, než začne vykládat o tom, kde je pro Čechy výhodnější tankovat a proč v některých okolních zemích je čerpání pohonných hmot pro Čechy nevýhodné.

Jinak o cenové pružnosti a jejích důsledcích se v této zemi učí již několik staletí. I bez Laffera.

Jenom nevím, za koho pan Kohout bojuje - za mezinárodní přepravce, na které tvrdě dolehla krize a tudíž nečerpají tolik nafty jako dříve ale mají možnost optimalizovat náklady za naftu, nebo za běžného spotřebitele, který nemá prakticky možnost dojíždět možnost dojíždět řadu kilometrů za nejlevnější čerpací stanicí.

A když už je řeč o čerpacích stanicích - jsou čerpací stanice, které jsou výrazně levnější než jiné. Proč asi?
03. 08. 2010 | 20:32

stále rebel napsal(a):

„Bankrot Kalifornie – memento pro ČR

Finanční problémy Kalifornie nejsou žádnou novinkou. Naopak, trvají již dlouho, koneckonců na základě slibů, jak „zatočí s dluhy“, byl Arnold Schwarzenegger zvolen.“

„Již v roce 1978 republikáni protlačili – v boji proti příliš vysokému zdanění – speciální „doložku“, která předepisuje, že v Kalifornii nemohou být zvýšeny daně, leda by s tím souhlasily 2/3 v obou komorách parlamentu.“
http://www.blisty.cz/art/47...
03. 08. 2010 | 20:35

Čochtan napsal(a):

Antonín Hrbek
"..jsou čerpací stanice, které jsou výrazně levnější než jiné. .."

Myslíte ONO v Plzni a Nýřanech ? Někde u Písku je taky. Tam stojí nafta jako v Rakousku.
03. 08. 2010 | 20:38

Ford napsal(a):

To jsou zase bláboly. Všechny rádoby chytré názvy jsou jen maskování racionálního chování lidí. Taky se tomu říká, tak dlouho se chodí pro vodu(daně) až se ucho utrhne, poslední kapka do poháru trpělivosti atd. I komunisti to dobře věděli a tak to obehnali ploty a minovým polem, aby ty vobyčejní lidi nevzali kramle a mohli je škubat. Není to nic jiného než všechno má své meze.Což pomatenci nalevo nedokáží promyslet do důsledků. Leda že by už zase začali stavět ploty.
To že zaměstnanec něco platí je další velice rozšířený blud. Podnikatel platí soc daň v součtu za sebe a za své zaměstnance. Takže podnikatel platí 2900+6000.
03. 08. 2010 | 20:52

On napsal(a):

"Takže podnikatel platí 2900+6000", z peněz které vydělali jeho zaměstnanci.
03. 08. 2010 | 20:56

Ford napsal(a):

ON:Ne tak docela: On je musí platit i když je nevydělají a to z toho co zbude platí on. Pokud se to nezměnilo tak neplacení sociálních daní za zaměstnance je trestný čin.
03. 08. 2010 | 21:03

r.m. napsal(a):

Zná Pavel Kohout i jiné křivky? Obávám se, že ne.
03. 08. 2010 | 21:09

yara ze země krys napsal(a):

Vzkaz politikům:
Některé věci platily i ve starém Římě, vykašlete se na Lafferovu křivku a hospodařte jako hospodáři!

Marcus Tullius Cicero v roce 55 před n. l.

"Rozpočet by měl být vyvážený,
státní pokladna by se měla znovu naplnit,veřejný dluh by se měl snížit,arogance úřednictva by se měla zmírnit a být pod dozorem
a pomoc cizím zemím by se měla omezit, pokud Řím nemá přijít na mizinu.
Lidé se opět musí naučit pracovat namísto toho,aby žili z veřejné podpory."

Pokročili jsme někam za 2065 let?
03. 08. 2010 | 21:24

Tencokida Hnuj napsal(a):

Spíš než Laffera bychom potřebovali La Fayetta. Věřím , že by si dobře rozuměl s Marcem Aureliem. Takovou kombinaci vůdčích osobností bych přál České republice.

Nebát se a nekrást. Krásně to shrnul Tatíček.

Potvrdit své názory i činy dokázal v této republice málokdo.

Neboli nula od nuly pojde.

Hezký večer všem.
03. 08. 2010 | 21:34

Monika napsal(a):

Jádro problému je jinde. Lee Iacocca jej formuloval v roce 1983 těmito slovy:

" „… v určitém momentu naší nedávné minulosti zapomněla Amerika na svůj skutečný zdroj síly a velikosti. Z národa, jehož síla vždy plynula z investic do výroby a do spotřeby, jsme se jaksi přeměnili na národ, který se zamiloval do investování na papíře. (…) Každý měsíc vzniká nějaký typ finančního nástroje právě pro účel absorbování kupní síly a k obohacení makléřů. Ohlédnu-li se zpět na období velkého snižování cen na jedné straně a na nulové možnosti na straně druhé, nemohu si pomoci, ale NIKDY předtím TOLIK KAPITÁLU NEPRODUKOVALO TAK MÁLO TRVALÝCH HODNOT."
03. 08. 2010 | 21:44

stále rebel napsal(a):

Kalifornie - vše o daních
http://www.taxes.ca.gov/
03. 08. 2010 | 21:51

stále rebel napsal(a):

Můj názor na Laffera.
Je to užitečná věc, může pomoci odhalit hlupáka vydávajícího se za ekonoma.
03. 08. 2010 | 21:56

Emisary napsal(a):

Hm, prirodovedce,

nikdy jsem si nemyslel, že o Vás otřu své vidle. Mentor pravopisu, který neumí psát s diakritikou, asi nemá stovečku na CZ klávesnici, asi to neumí ani zapojit, neumí to ani přepnout. Ale poučovat umí.

Ekonomický analfabet vklíněný do přírodovědeckého rámce. Žijí si tam venku, neznají ani svou první či druhou vlast, ale k nám pouštějí svá moudra. Někdy i řeší axiom či axióm. Prokristapána, kdy toto skončí?

Teď jsem Emisary.
03. 08. 2010 | 22:03

stále rebel napsal(a):

Dodatek. Nemyslel jsem tím samotného Laffera, ale Lafferovu křivku a vše kolem. Samotný Laffer to snad původně myslel jen jako studijní pomůcku. Pak se toho ovšem chopili různí ideologové a byl konec nebo spíše začátek nekonečné řady nesmyslů.
03. 08. 2010 | 22:06

prirodovedec napsal(a):

Emissary: Zdravim sveho oblibeneho nenavistnika vuci Hovorkovi a opakovaneho prichyceneho lhare tamtez, kde se projevil jako zacinajici protofasista. Ze by zde pokracoval? Odbornik na klimatickou fyziku majici problem s vypoctem objemu kvadru u Metelky? Majitel 12ti aut, ktery sve mile jiz koupil trinacte? Investor 100 mil., ktery pak vydelal dalsi milion? Baron Prasil ci Munchhausen?

Argument by nebyl? :) Jen se budeme sermovat vypady?

Neexistence diakritiky prirodovedce byla kdysi zde vysvetlena. Minul jste vysvetleni, nevite, nedozvite se, leda, ze by se vlk nad Vami slitoval. :)
03. 08. 2010 | 22:43

jarpor napsal(a):

Emissary

Zdravím...
Koukám, že z idylky pod blogem páně Paroubka moc nezbylo... a před rozvedením, Vaší replice dávam "palec nahoru".

Nejste na přírodovědce moc hodný.. :-) :
"Ekonomický analfabet vklíněný do přírodovědeckého rámce. Žijí si tam venku, neznají ani svou první či druhou vlast, ale k nám pouštějí svá moudra."
Ale jste realistický a přiměřeně břitký, řekl bych.
Já bych tak dobře replikovat neuměl, nebo bych si k protivovi přirodovědci netrouf... čehož jsem si vědom... když mne přírodovšdec vyzýval, abych neměl snahu se kamsi, ke komusi, přiřadit... :-))

Hezký večer
03. 08. 2010 | 22:46

L.B. napsal(a):

emisárče "odlooseruj" jinam. ;-)
03. 08. 2010 | 23:02

s... napsal(a):

přírodovědče, rebele a spol,

pan Kohuout navazuje na pořad České televize Politické Retro. A vy se tu zbytečně namáháte!

Stejně je zvláštní, jak člověk s odstupem času považuje původně neochvějné pravdy za naivní. Byla to tenkrát legrační doba, co?
03. 08. 2010 | 23:08

prirodovedec napsal(a):

jarpor: Argumenty nemit umi mit kazdy. I lazensky svihak. Ten navic umi ted prikopnout i bez argumentu. Hlavne kdyz si troufa po boku toho velkeho kluka, ktery zacal. Takovy maly svihacek, ktery neumi za sebe, ale krivacky si prisadi, co?

Palec nahoru ve vasich svihaku. :) Tenco se opravdu nemylil.

Hezky den.

Zopakuji i pro Vas dva bez argumentu. Nejsem ekonom. Nehraji si na neho. Autor se PRO MNE ale zase ZRETELNE prohresuje proti elementarnim pravidlum analyzy dat.

Masti aplikaci Weierstrassovy vety v situaci, kdy duvod jeho pozorovani je dominantne jiny (Hrbek to napsal ekonomicky, ja se domnivam, ze pro toho, kdo nekdy neco pocital, je zrejme, ze je to spise duledek reseni problemu typu vehicle routing i pomoci common sense reasoning - zcela staci, ale firmy tyto aplikace ve svete pouzivaji. Tradicne. Jedna se o hratky s minmax, s dualitou ...

Co se tyka druhe veci, problemem je premyslet o podilu z celku bez uvazovani faktoru, ktere ovlivnuji dalsi casti. Existence zavislosti je zrejma. Nezminit ji je opet typicke pro autora.

Nicmene mne tasi, ze misto argumentu a jasnych soudu zde tentokrat se svym osobnim lharem :) jen tak kvokate.

Hezky den svihakovi a at ve vas panicky nevidi snatkoveho podvodnicka :) jako nekteri z nas. :)

Hezky den.
03. 08. 2010 | 23:26

jarpor napsal(a):

Přírodovědec

Nějak jste se vytočil...mám pocit, že zbytečně... jen proto, že, že kdosi na Vás nebyl hodný, což jsem zkonstatoval ?

Tuším, že ve 23,26 hodin se přeje hezký večer... :-)) Den je daleko...
Zabrán "silou" svých argumentů a nálepkováním jiných... se lze dostat mimo čas i prostor.
Chápu.
Mé "méně je někdy více" není dostečně vědecké.
Uznávám. Doufám, že Vás to od šviháka potěší. Užijte si to.

Hezkou dobrou noc
03. 08. 2010 | 23:39

hoven napsal(a):

co je to všechno proti tomu, že zdroje jsou.
04. 08. 2010 | 00:10

veverka napsal(a):

"Jediné procento nejbohatších Kaliforňanů poskytuje 50 % všech příjmů v kategorii daně z příjmů fyzických osob."

No spíš by se měl Kohout ptát co je to za šílenej systém,kde je jedno procento zazobanců a zbytek na ně maká.Tam je chyba.Nějakej Laffer je jen vata.
04. 08. 2010 | 00:15

s... napsal(a):

hoven:

nejsou?
To se mi nezdá. To mi vysvětlete.

Tady máte kontext onoho výroku V. Špidly

http://www.nazorne.cz/rezji...

Třeba tam najdete nápovědu.
04. 08. 2010 | 00:30

Zbyněk Matyáš napsal(a):

On:
´"Takže podnikatel platí 2900+6000", z peněz které vydělali jeho zaměstnanci.´
Pořád stále tvrdošíjně dokola ten samý blud zadřený do hlavy prodavačů vlastní pracovní síly. Na co vlastně zaměstnanci toho podnikatele živí a vydělávají mu peníze? na co čekají, až co jim milostivě poskytne v mizerné mzdě? Proč si ty peníze nevydělají ve vlastní režii?
04. 08. 2010 | 01:19

Majka napsal(a):

Zbyňku Matyáši, a pokud si zaměstnanci na sebe nevydělají, pro je tedy jejich zaměstnavatel zaměstnává? Proč si raději neudělá všechnu práci sám?
04. 08. 2010 | 07:03

Marcus napsal(a):

to Ford, Zbyněk Matyáš:
uvedenim prikladu vyse odvodu na duchody jsem chtel poukazat na hlavni pricinu deficitu duchodoveho systemu. Podnikatele podstupuji podnikatelske riziko, takze by meli byt zvyhodneni nizsim odvodem - ovsem pokud odvadi v prumeru mene nez polovinu toho co zamestnanec, tak je neco spatne.
04. 08. 2010 | 08:00

hoven napsal(a):

s...
to víš že sou. já taky nechápu, co všichni blbnou. v liháči mají oslíčka otřes se, ten bude zlatem zasobovat celý svět.
04. 08. 2010 | 08:19

hoven napsal(a):

s...
to heslo soudruha špidli vzniklo tak, že vždycky, když socani potřebovali na něco peníze, tak si pujčili. a soudruh špidla těm dluhum začal řikat zdroje. ale správně to socanský heslo zní - dluhy jsou.
04. 08. 2010 | 08:45

JC napsal(a):

Antonín Hrbek,

Ale nechte toho Mr. Hrbek
1.Vzrůstající cena nafty se projevuje celosvětově, čili ne jen v ČR.
2.Kde berete informace, že marže českých pumpařů jsou nejvyšší ?
Z Blesku ?
On vám někdo jen tak sdělí kolik má "vývar ?".
3. Takže jedinou metodou jak Kohouta potopit je dát sem zdanění pohonných hmot jednotlivých států. Pokud je vyšší než v ČR tak by to o vyšších maržích mašich pumpařů vypovídalo.
04. 08. 2010 | 08:51

Rumcajs napsal(a):

To je teda keců kolem jasné věci.

Hrbek:
Dokonce se dovídám , že nezáleží jenom na daňové sazbě ale i základu. To je vskutku objevné ale nic proti tomu co píše Kohout.

Prozradím ti sladké tajemství Hrbku - jinak to není ani možné.
Že prý na spotřebu PHM má vliv cena . No to je další důvot střílet šampáněm. Co ty levouni všechno neví. Jinými slovy tedy i daň. Čím větší daň, tím větší cena, tím nižší spotřeba. Opět střelba s otočenou flintou Hrbku.

Co je nepochopitelné na tom, že příjem závislý na pár lidech je nestabilní ?

A tak dále a tak dále. Prírodevedci si libují v hlubokých nebo lépe řečeno dlouhých analýzách, ale že kůli vyjmutí slepého střeva uřezali pacientovi i hlavu, to jim evidentně nevadí.
04. 08. 2010 | 09:00

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený JC,

jak jsem uvedl, na aktuálně byly uvedeny ceny pohonných hmot v jednotlivých státech (Rakousko je levnější, Německo dražší) a jsou uváděhy i ceny pohonných hmot na vybraných čerpacích stanicích v ČR. Takže marže jednotlivých stanic lze odhadnout.

Je hezké, že ceny nafty rostou, jsou ale i období, kdy klesají. Nepozoroval jsem přitom výrazné snižování cen a tedy i marží.

SD je konstantní, DPH úměrné ceně, takže s rostoucí cenou pohonné hmoty klesá podíl daní na konečné ceně a zvyšuje se marže prodejců

Pana Kohouta není nutno potápět, on se o to úspěšně snaží sám.
04. 08. 2010 | 09:16

čáryfuk napsal(a):

Mimochodem článek je i dobrou ukázkou, jak funguje daňová konkurence a jak je pro občany prospěšná – možnost vybrat si, kam přenesu svou ekonomickou aktivitu a kde budu platit daně. EU se pod vlivem velkých států snaží jít přesně opačně – tedy ve směru daňové „harmonizace“. Žádná daňová konkurence, jedna sazba (pokud možno vysoká) a žádná možnost úniku (pokud se člověk nechce stěhovat na druhý konec planety). Čím větší je území, na kterém taková „harmonizace“ nebo „integrace“ probíhá, tím horší je z něj únik, proto bych v Evropě radši viděl 1000 malých San Marin, které si konkurují, než jednu centralizovanou EU s jedním řešením na všechny problémy.
04. 08. 2010 | 09:18

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený Rumcajsi,

pokud jste nestačil pochopit článek, tak ten je o poklesu výběru daně. O Lafferově křivce Vám doporučuji si něco přečíst a zkusit si přeložit co to znamená ceteris paribus.

Možná že se tomu budete divit, ale v ekonomických úvahách je třeba zachovávat určitou přesnost.

Znám i případy, kdy zvyšování cen pohonných hmot nesnížilo její spotřebu, ale naopak zvýšilo. Ono je také třeba počítat s faktorem příjmů (když jsou vyšší než nárůst cen)a zejména pracovat s tak zvanými reálnými cenami, tj. v odpracovaných minutách.

Jednoduché soudy bývají zpravidla ty nejhorší. Jak správně uvedl Čapek v jedné povídce, Bůh nemůže soudit, protože ví vše.

S pozdravem
04. 08. 2010 | 09:31

Ford napsal(a):

04. 08. 2010 | 10:08

JC napsal(a):

Antonín Hrbek,

Myslím, že fordův odlaz hovoří jasně, že jste s těmi maržemi vedle jako jedle.

Objektivně je ovšem nutno přiznat, že se v případě nafty nejedná o žádný efekt který by se mohl dát do souvislosti s Lafferem, ale spíš se jedná o "únik" do daňového ráje.
Tady se Kohout seknul.
04. 08. 2010 | 10:27

Karel L napsal(a):

Poznámka "na okraj"-Co se týká kamionové dopravy,tak v praxi jsem vícekrát viděl(a myslím si,že to tak funguje běžně),jak přijel kamion se zbožím do firmy pozdě(např. v důsledku zácpy na silnicích),ale protože příjem zboží v té firmě byl jen omezenou dobu(od např. 7 do např. 15:30 hodin),tak ten kamion stejně musel čekat s vyložením na ráno,v případě,že přijel v pátek pozdě ,tak musel čekat s vyložením až na pondělí ráno.Na první pohled se jedná o jev,nesouvisející se spotřebou pohonných hmot.Ale částečně to souvisí.Jestliže jsou na dálnicích zácpy (např. v důsledku dovolených),tak je větší spotřeba paliva (chod motoru na volnoběh atd.).Jestliže jsou na dálnicích zácpy,tak pak ti kamioňáci mají tendenci trochu víc na to šlápnout,aby se do těch firem dostali včas a nemuseli čekat.Zácpy můžou být např. v důsledku oprav silnic a dálnic. Takže co se týká spotřeby pohonných hmot,tak možná kdyby se zahrnul do úvah i tento vliv,tak by to dalo určité procento. Další věc je,že jestliže spotřební daň z pohonných hmot roste,tak někteří řidiči mají tendenci jet pomaleji,aby snížili průměrnou spotřebu.Třeba si řeknou (řidiči osobáků)- no tak přijedem do Chovatska o hodinu nebo dvě později. A řidiči náklaďáků třeba vyjedou o 2 hodiny dřív,protože to může vyjít lacinějš,prostě úspora na ušetřeném palivu je vyšší než zaplatit řidičovi 2 hodiny navíc.
Toto je jen obecná úvaha,takže nechť za tím nikdo nehledá nic konkrétnějšího.Prostě může být vliv mezi kvalitou silnic (což znamená méně časté opravy)plus kvalitou zákona týkajícícho se dopravních předpisů plus tím,jak dobře pracuje dopravní policie (má vliv na nehodovost a zablokování komunikací) a spotřebou pohonných hmot.
04. 08. 2010 | 10:28

JC napsal(a):

P.S.
Ne "únik" ale "útěk"
04. 08. 2010 | 10:30

prirodovedec napsal(a):

jarpor: Podle mne jste i ve svem poslednim vstupu potvrdil rust sveho lazenskeho nikoliv svihactvi, ale krivactvi.

Jsem ale za ty Vase dva vstupy rad, da se na nich totiz presne ilustrovat to Vase "hezky den" pokrytectvi, na ktere tak vystizne upozornil Tenco.

Obvykle (az na Vase obvykle reakce na vlka) se snazite o argumenty. Tentokrat jste dal palec nahoru emissary, ktery zadny argument nedal a ani Vy ne. Projevil jste zkratka zrejmou radost z rypancu bez argumentu.

Proste na chvili Vam skraboska slusnaka spadla a byl videt skutecny jarpor bez skrabosky.

Diky za to, mam alespon konkretni odkazy, az se zase budete vzpouzet a vymlouvat se, co Vam kdo podsouva. Ted jste se zobrazil sam. :) Mate skutecne dar, odhalit se lepe nez nejaka stripterka. :)

Ode dneska tedy budu, jako Vy timto vuci mne, pouzivat vuci Vam podobne reakce. Vas dnesni postup mi pripomina presne to, co tehdy vytocilo vlka, kdyz jste ho posilal s jeho pribuznymi na cesty a pry jste nevedel, ze oni uz sli, ale davno a do koncentraku (pritom to vlk predtim zminoval).

Takze rekapitulace:

Emissary napsal: "Hm, prirodovedce, nikdy jsem si nemyslel, že o Vás otřu své vidle."

Tomuto zvedate dale palec? :) Utoku bez argumentu, ktery sam nevedete? Ale rad se pripojite a kopete do napadeneho schovany za zady vetsiho kluka, ze? Mozna jiz od detstvi? Bravo.

"Mentor pravopisu, který neumí psát s diakritikou, asi nemá stovečku na CZ klávesnici, asi to neumí ani zapojit, neumí to ani přepnout. Ale poučovat umí."

Tomuto davate palec nahoru? Neznalemu nazoru, nalepce cloveka, hlupacka, ktery nepremysli nedomysli a ani se nezepta, kdyz mu par duvodu nedojde? Vy, pametnik na rozdil od Emissary, ktery si musi pamatovat, jak jsem pred lety odpovidal i bigjirkovi na dotazy, proc dlouhodobe ne diakritika (mimo jine pri mnozstvi cestovani a komunikaci a pouzivani ruznych pocitacu a operacnich systemu tehdy jednodussi i pro dalsi zpracovani).

"Ekonomický analfabet vklíněný do přírodovědeckého rámce."

Tomuto zvedate palec? Nalepce cloveka, ktery zde nenapsal jediny protiargument jen striknul podobnou svoji slinu jako u Hovorky. I tam jste tak vdecne souhlasil? Klesl jste, klesl.

"Žijí si tam venku, neznají ani svou první či druhou vlast,"

Opet nedolozena nalepka, se kterou souhlasite? Palec nahoru?

"ale k nám pouštějí svá moudra. Někdy i řeší axiom či axióm."

Dalsimu lhani davate za pravdu? Palec nahoru? Emissary jinde poucoval, a misto, aby pouzil slovo "axiom" pouzil slovo (recke) "axioma". Samozrejme neslo o carku nad o. Ani se necituje a lze. Vy tedy mate asi jeho lhani rad, vidte :), kdyz mu davate palec nahoru :).

"Prokristapána, kdy toto skončí?
Teď jsem Emisary. 03.08.2010 22:03:16"

Neskonci, fasounkum jako emissary a jejich fandum, jako je jarpor, se nesmi ustupovat. No pasaran :). Na aktualne s pomalu chronickym lharem emissarym a jeho fanouskem jarporem se bojuje o budoucnost CR. :) :) Prece ji takovym :) nenechame napospas.
04. 08. 2010 | 10:38

prirodovedec napsal(a):

jarpor: Na hruby pytel patri hruba zaplata, emisarek se tedy v reakci dozvedel strucnou rekapitulaci svych povestnych projevu (u Hovorky - nenavist a lhani, u Metelky - schopnost psat o fyzice a mit problemy s kvadrem) plus bylo zmineno jeho povestne fanfaronstvi. Byl dotaz na argumenty a zminena diakritika, viz 03.08.2010 22:43:04

A ted to Vase. V reakci na emissary jste napsal:

"Emissary Zdravím...
Koukám, že z idylky pod blogem páně Paroubka moc nezbylo..."

Idylka pod paroubkem se ovsem netykala Emissary, ale bigjirky a Evy a Vas mozna v jedne klidne zmince. Souvislost s realitou ve Vasi hlave pro mne nejasna, jen si rikam tradicni jarporovsky posun reality.

"a před rozvedením,"

Vy se rozvadite? Protoze dale nic k textu nerozvadite.

"Vaší replice dávam "palec nahoru"."

Ano, to je to, co mne upoutalo. Cemu vlastne v te replice davate palec nahoru? Logicky mi z toho vychazi radost toho maleho kluka, ktery ma radost z toho, ze jeho vetsi kamarad nekoho bez argumentu nakopl. On maly by si netroufl, a tak schován za toho velkeho, radostne povykukuje ze zakrytu za tim velkym a fandi mu. Jak charakterni. :) jak svihakovske. Jak jarporovske. Zvayte, zda se chcete takto prezentovat.

"Nejste na přírodovědce moc hodný.. :-) :
"Ekonomický analfabet vklíněný do přírodovědeckého rámce. Žijí si tam venku, neznají ani svou první či druhou vlast, ale k nám pouštějí svá moudra."
Ale jste realistický a přiměřeně břitký, řekl bych."

Kdyz jarpor nema argumenty, rad souhlasi s temi, kdo je nemaji a maji jen nalepky. Jsou ty nalepky podle jarpora realisticke? Opravdu neznam prvni ani druhou vlast? Opravdu se Vy citite silny v kramflecich k nalepce ekonomickeho analfabeta? Vy, zde bez argumentu?

"Já bych tak dobře replikovat neuměl,"

Ja si myslel, ze byste se k nalepkam bez pokusu o argumentaci vuci mne nesnizil. Mel jsem Vas vyse nez emisarka. Takto jste v pozici ne okopavace bez argumentu, ale toho, kdo si neumi kopnout, ale ma radost, kdyz kope jiny. Neni to trosicku zrudickovske? :)

"nebo bych si k protivovi přirodovědci netrouf... čehož jsem si vědom... když mne přírodovšdec vyzýval, abych neměl snahu se kamsi, ke komusi, přiřadit... :-))"

Citujte presne. Kde, kdy, kam. Odhaduji, ze jsem stal o to, abyste se nestal protofasounkem jako "suchecuv emisarek". Posledni dobou se drive zde psane vzpominky Suchece na pusobeni Emissary jinde primo zazracne naplnuji. :)

Nedostavejte se sam do situaci, jako tehdy, kdyz jste posilal nekoho i s pribuznymi na cesty a ti pribuzni jiz davno v koncentraku byli, jak to ten Vami posilany vlk nedavno predtim psal a Vy to prehledl nebo si toho nevsiml, ac jste do te disksue vstupoval. Ted radostne souhlasite s necim, co mozna ani nechapete a nevidite, ze to je stek bez argumentu.

Na moji reakci 03.08.2010 23:26:23 pisete:

"Přírodovědec: Nějak jste se vytočil...mám pocit, že zbytečně... jen proto, že, že kdosi na Vás nebyl hodný, což jsem zkonstatoval ?"

Napsal jsem, jaka je Vase odpoved podle mne a ze si zase hrajete s dopady svych slov ala kdysi s vlkem.

"Tuším, že ve 23,26 hodin se přeje hezký večer... :-)) Den je daleko..."

PRO VAS, PRO VAS ...

"Zabrán "silou" svých argumentů a nálepkováním jiných... se lze dostat mimo čas i prostor.
Chápu."

Pokud jsem v jinem casovem pasmu, nemusite mit pravdu. :) Ze to nevnimate? :) Jako tehdy u vlka? Ze to zde bylo napsano mnohokrat? Ja vim, nechapete ...

"Mé "méně je někdy více" není dostečně vědecké. Uznávám. Doufám, že Vás to od šviháka potěší. Užijte si to."

Bohuzel k argumentum zase nic nemate. Kdo je mene nez analfabet? Vy?

"Hezkou dobrou noc"

Zustaneme u prani Hezky den lazenskemu krivakovi. :) Chyby asi uz uznat nemuzete, vidte. :)

Hezky den.
04. 08. 2010 | 10:38

Rumcajs napsal(a):

Hrbek:

On tu Kohout jenom prezentuje staré známé moudro, Že méně je někdy více.

Každý garážista ví, že jeden dobře placený pracovník vydá za deset mizerně placený úderníky.

A 10 lehce obraných živnostníků nezachrání 1 zcela odraných.

Na tak jednoduché úvahy nepotřebuju ani ceteris paribus ani Wierstrassovu větu.
04. 08. 2010 | 10:50

Karel L napsal(a):

Rumcajs: pamatuju si to z matematiky dobře,že Wierstrassova věta je o tom,že je li funkce na určitém intervalu spojitá,tak v určitém bodě tohoto intervalu musí mít maximum nebo minimum?
Asi je to tak,ale je pravda,že Wierstrassova věta už neřeší rozdíl mezi hodnotou maxima a hodnotou minima.

Kohout: co vím ze studia ekonomie,tak v Lafferově křivce jde hlavně o princip,že se jedná o určitý nárůst a následný pokles v závislosti na zdanění,o nic více.
04. 08. 2010 | 10:56

prirodovedec napsal(a):

Rumcajs: "To je teda keců kolem jasné věci."

Ano kolem zjednoduseni a chybneho pojmenovani priciny sebevedomym autorem.

"Prírodevedci si libují v hlubokých nebo lépe řečeno dlouhých analýzách, ale že kůli vyjmutí slepého střeva uřezali pacientovi i hlavu, to jim evidentně nevadí."

I kdyz nechapes, musis jarporovskz reagovat, vid. Takze JC Ti odpovedel zcasti misto mne, a pro Tebe srozumitelne:

"Objektivně je ovšem nutno přiznat, že se v případě nafty nejedná o žádný efekt který by se mohl dát do souvislosti s Lafferem, ale spíš se jedná o "únik" do daňového ráje.
Tady se Kohout seknul.
04.08.2010 10:27:47"

Dekuji JC, presne. Podle mne mohl to dat do souvislosti, pokud se ale vytvori viceparametricka verze Laffera (zobecneni), ale tak se to nepouziva, a podle beznych zdroju v ekonomii pod timto terminem neexistuje.

Dale autor argumentuje: "Většina publikací o Lafferově křivce se ovšem týká daní z příjmů. Také v tomto případě potvrzují údaje z českého ministerstva financí její fungování. Například v roce 1994 platila sazba daně z příjmu právnických osob ve výši 42 procent. Na příjmech státního rozpočtu se tato daň podílela 22 procenty. V roce 2008 činila sazba DPPO jen 24 procent, ale podíl této daně na příjmech státu vzrostl na 24 procent. Výrazně nižší sazba přinesla vyšší objem vybraných daní. Oranžoví ideologové ať si křičí, ale čísla jsou čísla."

Problem zde je v tom, ze autor necini rozdil mezi absolutnim a relativnim ukazatelem. Typicka chyba diletanta ve statistice.

Vysi relativniho ukazatele ovlivnuji i faktory, ktere ovlivnuji to ostatni, tj. dopocet do 100%. Nezminit a nezhodnotit to, je statisticka hrubka. Autoruv komentar ke "zbytku" do 100% se tyka neceho jineho a jen zvyraznuje to, co si v textu neuvedomuje.

Pro mne je to tendence autora ke zjednodusovani i tam, kde je nesmirne zavadejici, ci nebezpecne, ale kde se samozrejme rumcajsum dobre posloucha, ze ten svet neni tak komplikovany, ze to jen rumcajsum komplikuji prirodovedci.

U kohouta je to dusledek nedokonceneho technickeho vzdelani, ktere, jak sam psal, nezvladal. Dusledkem ceho je to ale u Tebe Rumcajsi, nevim. :)
04. 08. 2010 | 10:56

Karel L napsal(a):

Kohout: teoreticky by měla po určité době nastat tzv. Nashova rovnováha,že okolní státy sjednotí spotřební daň. Prakticky to ale asi nebude tak jednoduchá dohoda,jak třeba mezi prodavači párků,kteří jsou poměrně blízko sebe.
04. 08. 2010 | 10:59

Karel L napsal(a):

prirodovedec: nevím jaký technický obor Kohout studoval,ale otázka je,co konkrétně nezvládal,jestli matematiku nebo technické předměty :)Pokud např. zkoušel studovat strojírenství,tak si dovedu představit,že se mu nechtělo rýsovat,ale matika mu šla dobře :) V podstatě na to,aby se daly určit konkrétní hodnoty Lafferovy křivky,není potřeba,aby člověk musel umět řešit trojné integrály nebo diferenciální rovnice.Na to je potřeba hlavně znát podnikatelské prostředí.
04. 08. 2010 | 11:04

prirodovedec napsal(a):

Hrbek: Jen doplneni. Laffer kdysi pri veceri nakreslil tu parabolu s maximem uprostred :) na povestnz ubrousek Rumsfeldovi pri veceri. Lze dohledat. Cili jistou vinu ma. :)

Karel I.: Na Weierstrasse se Rumcajse neptejte, on je pres bagry a garaze.

V literature najdete, ze Lefferova krivka je aplikaci Rolleovy vety. To je tradujici se nepochopeni, protoze ekonomove maluji zavislost vyberu na sazbe jako diferencovatelnou funkci na intervalu 0% az 100%. Korektni je tu diferencovatelnost nepredpokladat, spise polospojitost shora. Pak maximum podle W. vety vzdy existuje a je to korektni. Hratky Martina Gardnera, ktere lze nalezt na internetu nejen na datech ukazuji spornost uvazovani diferencovatelnosti, ale hraje si i s tim, ze je to krivka a ne funkce, cili klubko. Toto strileni si z lafferistu/zjednodusovacu lze ale shrnout do toho, ze uvedena funkce neni nutne unimodalni, ale muze mit vice maxim (krome toho, ze je obtizne identifikovat, kde jsou). Zaver pak je, ze pokusy zjednodusovacu v ekonomice jsou obdobne hazeni minci. Jen se u toho zjednodusovaci moudre tvari, bali to do matematiky (viz lafferiste), ale navic neznale a smesne. Klasicka reklama: prodeje smejdu ve zdanlive atraktivnim baleni.
04. 08. 2010 | 11:08

prirodovedec napsal(a):

Karel I.: Pry mu nesel linearni oscilator :). Diferencialni/diferencni rovnice, jsou v ekonomii celkem hojne.

Co se tyka Laffera, najdete si pro a proti. Podstatou je, ze je to zrejma matematika / reseni existuje. Jenze, idealizace nezahrnuje vicerozmernost reality a dalsi vlivy, a tedy nejsou data bez dalsich vlivu a algoritmus hledani maxima tj. zda snizeni nebo zvyseni je politicke samanstvi na realne ekonomice.

Snad neco z matematiky vite, kdyz zminujete Nashe. Laffer je od neho kilometry daleko ...
04. 08. 2010 | 11:13

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený přírodovědče,

kdysi jsem se Lafferovou funkcí zabýval velmi podrobně.

Pro DPPO a leta 1993 až 2005 jsem pomocí dvoufaktorové lineární regresní analýzy jsem nalezl upřesňující regresní rovnici

VÝBĚR = 0,50514 * HDP * SAZBA – 883,898 * SAZBA

se spolehlivostí 0,998.

Pomocí tohoto vztahu bylo možno vypočítat "cestovní mapu", která ukazovala jaký je výbět DPPO při změnách HDP a změnách daňové sazby.

Poněkud složitější situace byla u DPFO, ale i tam jsem našel aproximační řešení.

S pozdravem
04. 08. 2010 | 11:21

prirodovedec napsal(a):

Antonin Hrbek: Dekuji za konkretni pohled.

Nicmene Vas model neuvazuje pouze sazbu jako Kohout a klasicky Laffer, ale i HDP.

Nenazval bych to puvodnim Lafferem. Viz Machovy i Kohoutovy drivejsi pokusy zde s kvadratickou regresi.

Vas vyraz je bilinearni a zahrnuje dve promenne, nikoliv kvadraticky v jedne promenne.

Je to pro mne klasicky regresni ekonometricky pristup. Jestli rozumim spravne, pouzil jste 13 bodu a 2 regresni parametry.

Spolehlivosti rozumite zde test sdruzene statitisticke hypotezy o nulovosti koeficientu? Co bodovy odhad r na druhou - koef/index determinace sdelujici, kolik variability model vysvetlil by nebyl?

Pak by se dalo zminit, zda dalsi faktory jsou zahrnuty podle Vas v HDP (jejich pridavani s ohledem na objem dat je jiste sporne) a nic by neprinesly. Dekuji.

Neznam jednotky (sazba v %? HDP v ?), uvital bych glosu s konkretnimi interpretacemi, kdy podle Vas zvysovat a kdy snizovat. Zaroven by mne zajimalo, v jakem rozmezi byste veril modelu (rozsah extrapolace) a v jakych "skocich" bste sazby menil.

Znovu se domnivam, ze to co prezentujete neni samansky Laffer ale korektni ekonometrie. :)
04. 08. 2010 | 11:40

Karel L napsal(a):

prirodovedec: no něco málo si z matematiky pamatuju,ještě z doby studia na VŠ.Ale víte jak to je,když to člověk přestane používat,tak zapomíná.
Co se týká stanovování různých sazeb,cen apod.,tak proto jsem psal s nadsázkou o těch prodavačích párků,kteří to mají jednodušší,prostě přepíšou nebo vymění cedulku s cenoua mají to vyřešeno.Vláda to má těžší,protože nemůže měnit sazby každej den.Jinak pokud máte přehled,kdo tady dělá do jakýho oboru,tak mě ani nějak zvlášť nezajímá,jakej bagr používá rumcajs :),ale spíš by mě zajímalo,co konkrétně podrobněji dělá Kohout,když má v blogu napsáno,že je ekonomický beletrista a odmítač výhodných nabídek.
04. 08. 2010 | 11:44

Karel L napsal(a):

prirodovedec: ještě jedna věc.Matematicky se dá různýma metodama a pomocí modelů najít optimum,o tom se nikdo nepře.Problém v reálné ekonomice je ten,že lidi nejsou roboti,ale myslící tvorové,i když ne všichni ve všech případech,v ekonomice a politice působí vliv různých lobby a monopolů,který se do matematických modelů těžko podaří včlenit.Nevím jestli jste četl knížku Kmotr Mrázek 3 od Kmenty,ale tam je v jedné části uveden rozhovor Pitra z Mrázkem asi ve stylu-
Pitr- Franto,prý se má zvýšit sazba DPH na ...
Mrázek- Jo,o tom se jedná.
Pitr- Franto,je potřeba,aby ta sazba nutně zůstala nezměněná
Mrázek- zkusím to zařídit
04. 08. 2010 | 11:51

Emisary napsal(a):

Zdravím též, jarpore,

pro přírodovědce, uctívače wraithů, jakými jsou had, exotické zvíře a nárůst hladiny světových oceánu o polovinu vlivem tepelné roztažnosti, je nejlepší způsob partyzánského boje – úder a ústup. Jinak hrozí, že svými katastrofickými dlouhými texty o ničem udolá i vola. Víc pozornosti si taková křivá nula ani nezaslouží.
04. 08. 2010 | 11:53

prirodovedec napsal(a):

Emissary: Ano, od te doby, co jste nenavistne napadl Hovorku pri jeho prvnim blogu a lhal jste o nem a po prohlasenich, jak se po nasi nasledne diskusi nebudete ke mne vyjadrovat, jste ted presel na utok bez argumentu. Inu nenavistny emissary jako u hovorky a i zde usvedceny lhar smerujici k protofasismu, vidte. :)

Jen mi neni jasne, me texty jsou O NICEM nebo o Vas cili O NICEMovi poslednich diskusi na aktualne? :)
04. 08. 2010 | 12:06

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený přírodovědče,

spolehlivosí rozumím koeficent determinace, jenom jsem jej pro populární článek nepoužil

Bikvadratický vztah nepřinesl pro poměrnou dobrou těsnost prvního vztahu již nic podstatného, nehledě na poměrně krátkou délku časové řady a potíže s věcnou interpretací.

Zkušenost mi také ukázala, že použitím vyšších polynomů se začne "prokládat" nahodilost, což vede k matoucím extrémům.

A také řešení soustavy lineárních rovnic je numericky i věcně jednoduší a pro krátkodobé modely robustnější.

V praktické ekonomice nestačí rumcajzovské "je známo", ale je nutno poměrně přesně znát kvantitativní důsledky rozhodnutí.

Jinak, po dlouholetých zkušenostech, si dovoluji předpovídat jen na délku cca 10 max. 20% časové řady.Díky lagu se v tomto intervalu nemůže tolik projevit lidský faktor.

Obvykle v reálné ekonomice se zavedením něčeho "nového" v prvním roce neprojeví nic, v druhém roce se hledají jak se tomu vyhnout a ve třetím roce každá novota většinou ztrácí účinnost, protože každý již ví, jak ji obejít.

S pozdravem
04. 08. 2010 | 12:11

prirodovedec napsal(a):

Karel I.: Kohout participuje na financni poradenske firme Partners. Podle mne i dalsich neni takovy hlupak, jakeho ze sebe dela zde v blozich vetsinou posledni dva roky. On je zde bavic. Viz jeho jine texty. Je oblibenec Drtinove, ktera jej casto zvala do TV poradu. Umi totiz veci podat v TV jednoduse a srozumitelne tak, aby je pochopila i hostitelka :). Coz je u zde psaneho nevyhoda. :)

Ja nemam ambici vse matematicky modelovat a vse vysvetlit. Pouze mi vadi zjednodusovani az prilis absurdni a pripadne neargumentace ala v posledni dobe vetsinou emissary a zde bohuzel jarpor.

Postrehy mate pro mne pekne.
04. 08. 2010 | 12:33

Emisary napsal(a):

Bez jakých argumentů, přírodovědče?

Není pravda, že si tady na mně honíte své ego při každé příležitosti, že tady pořád vypisujete ta samá klišé?
Není pravda, že když Vám dochází argumenty, pokaždé nasadíte těžký kalibr v podobě pravopisu?

Prý nenávistný a usvědčený lhář. Vy ani nevíte, co je nenávist, protože ji máte v sobě,
takovou tu pravou – socialistickou. A lhaní? To dělá každý socialista, mnohdy o tom ani neví, protože přebírá lží svých idolů. Technicky to není lhaní, ale žití v omylu.

„Ten, koho nenávidíš, musí být Tvé nenávisti hoden.“ Nějaký wraith Hovorka věru mé nenávisti hoden není. Takže žádná nenávist, ale hluboké opovržení. Abych někoho nenáviděl, musel by mi něco špatného udělat, a to had Hovorka neudělal. Takže jste opět vedle.

A já že jsem lhal? A víte vůbec, co je lež? Tak si to nastudujte.

http://cs.wikipedia.org/wik...

To jsou Vaše argumenty? Jděte se vycpat, takový socialistický blouznivec jste. Já směřují k protofašismu a Vy k svatému úřadu socialistického inkvizitora.

Tečka.
04. 08. 2010 | 13:15

neo napsal(a):

Lidé se chovají logicky tak, jak je nutí okolnosti.

Firma se snaží co nejméně vynaložit a co nejvíce získat a vydělat.

Občan spotřebitel se snaží co nejvíce vydělat tak, aby vynaložil co nejmenší úsilí a poté co nejvíce získat( nakoupit) za co nejméně prostředků.

Vždy je poměřováno úsilí, užitek.

Takže i řidič natankuje u nejlevnější pumpy, pokud mu to okolnosti umožňují, poměřujíc kvalitu (zkušenosti, značka, doporučení).

Když bude v následujících 10 Km 5 benźinek : Shell, Benzina, OMV, Avanti, PapOil... a budou mít stejnou cenu či max 20hal rozdíl, natankuju u Shell. Když má kamion možnost tankovat v zahraničí, kvalitní benzín za nižší cenu, proč by tankoval zde?
04. 08. 2010 | 13:17

stále rebel napsal(a):

Daň z příjmu právnických osob

rok daň % rozdíl % % k HDP rozdíl %
2000 31 -4
2001 30 -1
2002 31 1
2003 31 0
2004 28 -3 4,7
2005 26 -2 4,5 -0,2
2006 24 -2 4,8 0,3
2007 24 0 5 0,2
2008 21 -3 4,7 -0,3
2009 20 -1 3,9 -0,8
2010 19 -1

Prameny
Sazby OECD
http://www.blisty.cz/2009/8...
http://www.cmkos.cz/hospoda...

Popsal jsem změny daňových sazeb, některé rozdíly v plnění. Komu to nestačí doporučuji se podívat jen na roky, kdy se sazbou nehýbalo. Těch faktorů, které zde působí je mnoho a nelze dokladovat na základě těchto čísel korelaci mezi výší daňové sazby a výběrem daní.
04. 08. 2010 | 14:51

stále rebel napsal(a):

Ještě doupřesním.
V řádku sazba v roce, změna dan sazby, výběr k HDP, změna výběru k HDP.
04. 08. 2010 | 14:54

Rumcajs napsal(a):

Hrbek:

Můžeš mi napsat k tvý rovnici jednotky ?
04. 08. 2010 | 15:07

Bublan napsal(a):

Článek je POMÝLENÝ v tom, že předpokládá, že když stát vybere více na daních, že to je DOBŘE.

To je dost ANTILIBERÁLNÍ názor! Dobře je, když jsou lidé státem obráni co nejméně, když jim zbyde více plodů vlastní práce.

Deficity je třeba zásadně řešit na výdajové stránce. Dokud si stát může vydržovat Výzkumné ústavy okrasného zahradnictví či výzkumný ústav práce, ještě je kde škrtat. A to ne procentuálně v platech státních zaměstnanců, jejichž užitečost je různorodá (od silně pozitivní až po negativní!), ale po celých úřadech, které prostě nemají opodstatnění.

To souvisí i s "vinou" za deficit. Na vině nejsou velcí plátci daní (lidé s nadprůměrnými příjmy). Ti vždy platili do kasy více, než ti druzí! Na vině jsou ti, kteří z kasy čerpají víc, než do ní přispívají. A na vině je samozřejmě také zkorumpovanost politiků a byrokratů. Ale rozhodně příčinou deficitu není to, že by zaměstnanec s platem 120,ooo měsíčně platil "MÁLO" a že je ho potřeba nadále obírat zprogresivněním daně! Člověk s takový platem již nyní platí HODNĚ, člověk s platem 25,ooo platí málo a člověk s platem 15,ooo více čerpá, než platí! Kdo tedy může za deficit a na čí úkor by se tedy logicky měl řešit???
04. 08. 2010 | 15:19

Tencokida Hnuj napsal(a):

ad neo
Občan závislý na sociálních dávkách pak chce mít těch dávek co nejvíc, při vynaložení co nejmenší snahy.

Voják se pak snaží být co nejčastěji na marodce a brát přitom co nejvyšší žold.

Učitel má nejraději přestávky a den výplaty.

Zastupitel na radnici chce, aby ho veřejnost nechala v klidu, aby pak mohl rozhodnout nerušeně ve svůj prospěch.

Policajt je nejradši, když se nic nesemele a tak se případným konfliktům raději vyhne.

Státní zástupce pak chce řešit zejména kauzy bohatých lidí, neboť peníze a sex jsou vždycky dobré na zasmání.

Soudce si vrší stohy nevyřešených případů, stěžuje si , jak je zavalen prací a pokud mu chce někdo sebrat 13. plat, tak hrozí stávkou.

Ministr si před nástupem do úřadu nabere hypotéky a naseká dluhy, neb ví, že je po výstupu z úřadu zaplatí levou zadní.

Korumpující občan pak očekává, že za co nejmenší úplatek mu úředník poskytne co největší výhodu.

Všichni se takto chovají zcela ekonomicky.

Do doby než se zjistí, že je kasa prázdná.

A pak se každý z nich ptá : Kdo za to může ?

Čumí na sebe, jak by spadli z višně, drbou se na hlavě a pak konečně jeden z nich vzkřikne a ukáže prstem na ty nejslabší (dříve to byli Židé, dnes se vlastní nedostatečnost projikuje jinam):
" To oni ! Oni rozkrádají stát !" A tak je oškubou.

A jede se vesele dál. Do doby než se zjistí, že kasa je ještě prázdnější.

Tak začnou škubat další. A komedie pokračuje.
04. 08. 2010 | 15:20

vlk napsal(a):

Mno nechtěl jsem nějaký čas psát na Aktuálně ,, Důvodů k tomu mám několik.
Nicméně tenhle opět jednostranný Kohout je zas e klasika. Klasika demagogie.Ale ani ten by mne nepřinutil vystrčit čenich z houští, kam s e zas e rád vrátím, ale ve s vé osobní ješitnosti přiznám, že
Přírodovědcovu
My chceme vlka, vlka, vlka jsem nedokázal odolat.
Takže zpět ke Kohoutovi. Jde o demagogii, která má prostě ukázat , že svatý grál zdejších pravověrných, resp. Jedna z jeho částí - Laffer prostě funguje.
První na čem Kohout rajtuje je prostě výnos spotřební daně. A používá dvě čísla – průjezdy vozidel registrovaných mýtným systémem a nižší výběr spotřebky.
Je bez debaty , že s výjimkou Německa máme prostě jedny z nejdražších PHM v Evropě.Jenže tímhle nás neoblažil nikdo jiný než právě PRAVOCOÉ vlády, resp. PRAVICOVÝ ministři financí. Pánové Kalousek a Janota.A protože jsme ,co se týče dopravní obslužnosti transitní zemí - kdy většinu nákladní dopravy obstarává transit nikoli vnitrozemská doprava, na rozdíl od takové Francie nebo Španělska a protože navíc průjezd ve směru východ západ je pouhých 500 km a ze severu na jih dokonce jen asi 250 km je prostě zřejmé , že tranzitující kamioňáci budou brát PHM tak, kde to pro ně je finančně nejvýhodnější. Nic divného. Pravověrní teď zdánlivě mají důvod k jásotu. Zdánlivě. Protože Kohout v dalším textu chválí DPH jako nejjistější daň! OK. Opět souhlas. Proč ale cudně svádí pokles ve výběru spotřebky za PHM jen na zvýšení sazby této daně? A zcela ve stylu zdejších jar porů a emisarku zamlčuje, že do té ceny s promítlo i zvýšení DPH ? Také od Nového roku?Prostě demagogická klasika. Mimochodem – když s e oněčem chceme bavit, měli bychom vždy dávat fakta kompletní. A co patří do kompletnosti Kohoutem sdělené informace? Například to, že spojený příjem z DPH +spotřebky stoupl v I .Q. 10 o 10miliard oproti I.Q. 09….viz http://admin.ccft-fcok.cz/B...
No čekám, že nějaký emisarek či JC teď po mně vyjedou, proč jako spojuji tyto dvě daně dohromady ? Z jednoduchého důvodu- protože nelze jednu daň oddělit od druhé. Nikdo nic neprodá nikomu, aniž by dokázal, u zboží, kde existují obě daně jednu účtovat a druhou nikoli.
Ale dám sem ještě další odkaz: http://zpravy.kurzy.cz/2244...
Jde o rozbor dubnové inflace. A pozorný čtenář se tam snadno dočte, že PHM v ČR meziročně zdražily o 21,4%.... což samozřejmě tranzitéři zaznamenali a zařídili se podle toho. Chce snad tvrdit kdokoli z pravověrných včetně Kohouta, že onen brutální nárůst cen PHM jde jen a pouze na triko zvýšení české spotřebky? A co takhle ještě také například zvážit jeden zajímavý fenomén? Totiž absenci eura? Protože každý tankující z eurozony při tankování u nás je zatížen také ještě konverzním poplatkem? Řekněme nejméně 0,5%?
Jenže to ještě není všechno. Mám odkaz třetí http://hn.ihned.cz/c1-40214...
pokračování
04. 08. 2010 | 15:33

vlk napsal(a):

Ten popisuje POKLE S VÝBĚRU spotřebky v roce 2009 oproti 2008 v jednotlivých komoditách,kde se tato daň platí. Ve srovnání k roku 2008….. Kupodivu nastal. A dost velký. I když s potřební daň zůstala stejná…. Co na to Laffer Kohoute? Jak ten se s tím srovnává? Asi dost špatně. Ukazuje se totiž , že krize, která na nás dopadla v roce 2009 / kde jsou ti mudrcové co plánovali růst HDP o 5% ? – no odpovím si sám –opět na místě ministra financí!!/ na nějakého Laffera prostě kašle. A ten tedy neplatí univerzálně – což je jaksi vážný šrám na téhle mantře našich pravověrných… prostě Kohout nás poučoval, že Lafferova křivka platí universálně. Dokonce i pro spotřební daň. Což je nonsens . Tam kritérium platí jen potud pokud
- Součet ceny výrobku + všech daní , kterými je zatížen je vyšší než v okolí
- A pokud má spotřebitel možnost si zboží efektivně obstarat jinde. Což holt u piva a cigaret je jaksi většinově problém.
Takže nikoli svatý Laffer, ale jednoduché , tisíciletí platné moudro - nakupuji tam, kd e je levněji.
No ovšem další daleko údernější Kohoutoviny, tentokrát zcela vycucané z prstu přijdou v dalších odstavcích.
Klasické míchaní jablek s koksem je hned ve zmínce, že v r. 94 byla DPPO 42% a její podíl na celkovém daňovém výběru byl 22% zatímco v r. 08 tp bylo 24% v obou parametrech. Kdybych byl demagogický zastánce svatého Laffera, tak bych takovou hle věc vůbec nezmiňoval… protože bych s musel stydět za to, že snížím tedy daně téměř o polovinu a podíl na celkovém výběru mi stoupne o deset procent…… Pokud toto má dokazovat efektivitu snížení daní na daňový výběr , tak to s e skutečně myslící člověk může jen pousmát.
Podobný útrpný úsměv , spíš tedy ještě útrpnější myslící člověk nasadí, když čte Kohoutovinu, obhajující evidentní nefunkčnost Laffera v roce 2008, kdy prostě došlo k velkému snížení daní u FO, zejména u těch co nejlépe vydělávají. Zastropováním a uplatněním degresivního působení superhrubé při zastropování. Místo toho, aby se dramaticky zvedl daňový výběr, došlo k jeho prokazatelnému a nijak bagatelnímu poklesu. Kohout je s tím rychle hotov. Ve čtvrtém kvartálu s projevil a už krize . U nás v Automobilovém průmyslu. K věci to nepatří, ale nemohu si odpustit- Kohoute, dost z nás si tady pamatuje blogy v kterých jste tvrdil, že jako krize u nás není, že jen nějaká menší deprese ,c o nestojí za řeč ..A najednou krize? To je divné ne? Tak byla nebo nebyla?
Ale k věci. Kohoutovo vysvětlení ohledně 4.Q a krize automobilového průmyslu neváhám označit slovem trapná výmluva.
Proč? No protože sem střihnu tenhle svůj oblíbený odkaz:
http://www.kurzy.cz/makroek...
Tam člověk který umí číst snadno najde – že celková průměrná nezaměstnanost v 2007 byla 6%, A protože je tam rok 2008 také a to dokonce po měsících snadno zjistí, že POUZE V 1 MĚSÍCI byla nezaměstnanost vyšší než byl průměr 07 a vjednom stejná. V procentním vyjádření,. V absolutním počtu nezaměstnaných byly na d průměrem roku 07 také jen dva měsíce. Při tom - viz http://www.kurzy.cz/makroek... byla průměrná mzda v roce 2008 téměř o 1700 Kč měsíčně vyšší než v roce 2007…..
Takže vyšší zaměstnanost x vyšší průměrná mzda = nižší výběr daní??? Při snížené daňové sazbě a platnosti svatého Laffera?
No j osobně mám nepřekonatelný pocit , že mi Kohout mocně moči na nohy.. A tenhle člověk bud e v NERV 2… Nešlo by tam šoupnout nějakého pumpaře?
04. 08. 2010 | 15:34

vlk napsal(a):

No a teď pár osobních vzkazů

Pane Hrbku

s ezájmem jsme s i přečetl Váš příspěvek a tu vaši rovnici výběru daně.
Zařadím ji do svého archivu. A zkusím ji, s Vaším dovolením, pro sebe používat.
Mohl byste prosím dát i tu druhou, která se týká výnosu fyziků?

Jinak Vaše výtka na Kohhoutovu demagogii je excelentní jako vždycky.

přírodovědče
do písmene potvrzuji tvoji charakteristiku jar pora a emisárka.
Zatímco emisárek je jen jednoduchý lhář, který byl chycen a usvědčen ze lži například pod Hovorkou, ale i jinde. je jar por je takový dost podlý okopávač kotníků. Vždycky pracuje s rttím, že cosi vytrhne z kontextu ,protože nemá znalost a je líný je najít , ale na tom vytrhnutém exhibuje - viz napříkla d škromach zradil svoje voliče stejně jako V V tím, že za sociální demokracii teď bud e kandidovat do senátu místo bay byl poslancem... To opravdu nemá chybu. To už má stejné grády jako jeho slavná věta - tu smlouvu sice neznám, ale vím, že je špatná!
Myslím, že časem dojdeš ke stejnému jako já. Že disksu e má smysl jen tehdy , pokdu na druhé straně je někdo kdo:
- má argumenty
- nelže
- a hraje férovku.

Což rozhodně není ai jar por a už vůbec ne emisárek. A řad a dalších. ale je to aspoň u Rumcajse, který když zjistí , že to přetáh, tak prostě skončí.
ale může být, že pro tvoje výzkumné účely a pro s běr opravdu kuriozních dat na to budeš hledět jinak.
04. 08. 2010 | 15:49

Rumcajs napsal(a):

vlk:

Já nic neskončil brouku.

Já se ptám na jednotky a čekám ! Až je dostanu, budu se ptát dál.
P.S.

Smát se budu až potom.
04. 08. 2010 | 16:33

Emisary napsal(a):

OMG,

ukázka ekonomického analfabetizmu.

„Takže vyšší zaměstnanost x vyšší průměrná mzda = nižší výběr daní??? Při snížené daňové sazbě a platnosti svatého Laffera?“

V blahé paměti vlády J. Paroubka zavedla jeho vláda změnu daňového režimu (bonusy na děti …) pro nízkopříjmové skupiny zaměstnanců. Stoupla-li zaměstnanost v roce 2008, pak lze skoro s jistotou očekávat, že právě těchto nízkopříjmových skupin. Oni ovšem daně většinou neplatí, naopak, podle počtu děti platí zápornou daň, tedy inkasuji ze státního rozpočtu. Ani zvýšení průměrné mzdy to nevytrhne. Laffer je opravdu v nádrži a ten, kdo jiné označuje za lháře je sám lhář největší.

Příspěvek je určený pro japora, on nelže. :)
04. 08. 2010 | 16:43

Dale Cooper napsal(a):

Na to, aby člověk pochopil, že když bude všude kolem palivo levnější, tak u nás prodeje klesnou, není třeba žádných ekonomických pouček.
To není jasné snad jen některým účetním a některým chemikům...
04. 08. 2010 | 16:46

Dale Cooper napsal(a):

A co na to Friedman? Již zapomenut?
Ten to viděl kupodivu úplně jinak. A myslím, že si to dokázal zdůvodnit poněkud lépe než zde pan Kohout...
04. 08. 2010 | 16:51

vlk napsal(a):

Rumcajs

musíš číst pořádně. A neplést si slovo SKONČIT se slovem skočit.
ANo počkej si , až ti Kohout nějak věrohodně vysvělý nefunkčnost svatého Laffera v daní FO. Kterých v 2008 pracovalo více než rok před tím, průměrná mzda byla větší o 1700 ve srovnání s rokem před tím, daň byla snížena oproti 2007 a vybralo se méně.
Taky si se zájmem počkám.
Hauuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuu!
Není nad svatého Laffera a jeho věrné a jejich logiku. A nad fakta, která sami předloží!
Noa ještě drobnost . Kterou jsme zapomenul u přechozí Kohoutoviny.
Jo to je ta , která tad y nesmyslně argumentuje Lafferem ohledně DPPO 1994 a 2008. Chápu, že si Kohout zcela záměrně vytáhnul právě rok 2008...
Proč?

No zcel a jednoduše. Stačí s e podívat na metofiku výběru daně z příjmu právnických osob.

Podstatnou část tvoří její doplatek drtivou většinou firem za rok předchozí tedy 2007. A zbytek tvoří daňové zálohy na daň z příjmu pro rok 2008. Ovšem tyto zálohy jsou VYMĚŘENY PODLE SKUTEČNÉ DANĚ PŘEDCHOZ9HO ROKU. Tedy opět se nám tady promítá rok 2007.S růstem HDP 6%. Skoro rekordním v historii republiky. Zatímco výběr DPPO s e váže na výkonnost ekonomiky v roc e 1993. Mno a ta byly MINUS 0,3% !!!!

Viz http://edu.uhk.cz/~jindrvo1...ývoj ekonomiky ČR v 90. letech

Takže jakpak vysvětluje Wikina pojem DEMAGOGIE?
Takhle:
Demagogie (z řeckého δημος, démos = „lid“ + αγωγος agógos = „vůdce“) je dnes působivé a klamné řečnické vystupování, využívané k získání vlivu, politické podpory a moci. Místo věcného zdůvodňování působí hlavně na předsudky a emoce posluchačů, k čemuž slouží polopravdy, překroucené argumenty, falešné sliby, vyvolávání strachu a podobně.

Pro mne demagogie = kohoutovina.
04. 08. 2010 | 18:42

vlk napsal(a):

A speciálně pro zdejšího lháře:
chápu , že chceš lhát dál. U tebe normální. Ale měl by s i ty pochopit, že vyšší počet zaměstnaných x VYŠŠÍ PRUMĚRN8 MZDA = celkově vyšší příjem.
A pokud platí svatý Laffer měl by by být vyšší výběr.

Ale může být , že pochopení předpokladu vyšší počet lidí v práci x vyšší průměrná mzda / počítaná ze všech platů/ = vyšší celkový příjem je pro tebe příliš komplikovaá matematika. N na d ruhou stranu - objem kvádru je součin tří čísel a taky jsi to nepochbil.. Tad y ovšem násobíme jen dvě....Takže je to ještě triviálnější.

Násobit jedním číslem už nejde. Takže beru na vědomí, že násobení je pro tebe prostě nepřístupné.
04. 08. 2010 | 18:47

pinus napsal(a):

prirodovedec:

Rekl bych, ze jste to s tou kritikou tentokrat prehnal. Zejmena toto: "Znovu se domnivam, ze to co prezentujete neni samansky Laffer ale korektni ekonometrie. :) "

Poporade. Na konceptu Lafferovy krivky neni nic samanskeho a obsahuje o trochu vice ekonomie nez si pripoustite. Aplikace Weierstrassovy vety na kompaktnim intervalu vyzaduje, aby funkce byla spojita. Vime, ze vyber dane V(t) coby funkce danove sazby t bude nulovy, pokud bude sazba t=0 nebo t=1 (100%). Ovsem z ciste teoretickeho hlediska muze byt lim_{t -> 1} V(t) > 0. Rozhodne muzete napriklad sestavit ekonomicky model, ve kterem lide budou se zvysovanim danove sazby drit vice a vice a akumulovat vice a vice kapitalu tak, ze vyber dane bude pro t -> 1 stale rust, V(t) bude nespojita v t=1, a Weierstrass nelze aplikovat.

Samozrejme, ze lze argumentovat, ze takovy model narazi na fyzicke limity produkce (co se tyce objemu vyrobnich faktoru, tak jiste, ovsem vyrobni faktory take zahrnuji jejich zkvalitnovani, a tam zadne takove fyzicke hranice v principu nemusi existovat), ovsem proti takove kritice se lze branit tim, ze model plati pro jakekoliv plauzibilni danove sazby (treba az do vyse 99,9%) a zbytek je jen modelove zjednoduseni (jak vime, kazdy model je jen zjednodusenim reality).

Ekonomickou podstatou Lafferova argumentu je, ze onoho maxima funkce V(t) lze dosahnout pri realistickych a empiricky pozorovatelnych danovych sazbach. Je to tedy mnohem vic nez jen "slepa aplikace Weierstrasse". Z teoretickeho hlediska takove tvrzeni vyzaduje realisticky kalibrovany model, ktery onoho maxima skutecne dosahne pri realistickych sazbach. A to uz je ekonomie, nikoliv jen matematicka veta vyucovana v prvnim rocniku VS.

Nyni se dostavame ke druhemu problemu, a to prechodu od ekonomie k ekonometrii. A obtiznost prokazani empiricke platnosti Lafferovy hypotezy spociva zejmena v tom, jak odlisit efekty vyvolane zmenou danove sazby od ostatnich efektu. Z ekonometrickeho hlediska tedy je potreba do regrese zahrnout vsechny dulezite faktory ovlivnujici vyber dane jako kontrolni promenne, a sledovat pak marginalni dopady zmeny sazby dane na vyber dane.

Z tohoto hlediska nechapu, jak jste dospel k zaveru, ze analyza Antonina Hrbka je "korektni ekonometrie". Vyber kontrolnich promennych musi byt diktovan ekonomickou logikou. Proc si Antonin Hrbek vybral prave HDP*sazba? Je to zcela nahodne zvoleny faktor. Vzhledem k tomu, ze mame 13 datovych bodu a radove vice potenialnich regresoru, pak prakticky kazda takova regrese nepodlozena ekonomickou teorii je jen data miningem (tedy nikoliv ekonomickou teorii). To, ze panu Hrbkovi vysel vysoky R^2 (predpokladam, ze to je ona "spolehlivost"), je celkem irelevantni.

Mylite se vsak v tom, ze to, o co se pan Hrbek pokousi, byste "nenazval puvodnim Lafferem". Prave proto, ze na vyber dane pusobi spousta dalsich faktoru, pak ekonometricky odhad i toho "puvodniho Laffera" dalsi faktory v regresi obsahovat nezbytne MUSI. Prave diky tomu, ze Pavel Kohout tyto dalsi kontrolni faktory ignoruje, tak mu vychazi jeho "Lafferova krivka" mezi roky 1994 a 2008.

O tom, jak slozity odhad tvaru Lafferovy krivky je, svedci problem, jak rozlisit hospodarsky rust vyvolany snizenim dane a hospodarsky rust vyvolany jinymi faktory. To, ze Lafferova krivka empiricky existuje, je bez diskuse. Slozitou otazkou je, jak daleko (pri jake vysi danove sazby) se onen vrchol krivky nachazi.

Problemy, ktere jsem nastinil, jsou jen slabym odvarem toho, jak tezky onen problem empiricky je. Spise nez naivni regresni analyzy je mozna vhodnejsi pouzit robustniho ekonomickeho modelovani, jako napriklad Uhlig a Trabandt zde:
http://ideas.repec.org/p/nb...

Osobne si nemyslim, ze bychom se pro vetsinu obecnych dani siroce definovanych dani nachazeli na klesajici casti Lafferovy krivky, alespon ne dnes. Ale pro uzeji definovane dane (treba ona spotrebni dan na naftu), kde je jednoducha substituce s produkty v zahranici, je velmi snadne se na klesajici cast krivky dostat. Jestli substituce probehne tak, ze lide kvuli vyssi DPFO budou mene pracovat (nebo budou pracovat nacerno), nebo tak, ze firmy kvuli vyssi DPPO odliji cast zisku do zahranici, nebo tak, ze nakladaky budou kvuli vyssi spotrebni dani platit v zahranici, je v principu jedno, jedna se o ruzne projevy tehoz ekonomickeho chovani (substituce drazsiho levnejsim).

Co je ale hlavni, vase rozhorceni s clankem Pavla Kohouta se prelilo do nespravnych zaveru ohledne ekonomicke podstaty argumenty.
04. 08. 2010 | 18:54

Emisary napsal(a):

Jarpore,

máte ho na lopatě. Tak do toho! :)
04. 08. 2010 | 19:11

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený rumcajsi,
Výběr DPPO je v mld Kč na bázi 2001. HDP je v mld. Kč na bázi 2001. Sazba DPPO je v %/100

Podle regresní rovnice lze pro různé hodnoty HDP a různé hodnoty sazby daně sestavit rozhodovací tabulku (cestovní mapu), která jednak umožňuje volit určitou strategii (například pokles sazby daně při zachování objemu výběru DPPO), jednak stanovit důsledky určitých rozhodnutí.

Příklad takovéto „cestovní mapy“ je v následující tabulce, kde lze nalézt i cestu kudy jít aby výběr DPPO zůstal přibližně konstantní na úrovni výběru v roce 2005.

Toto je příklad takovéto tabulky

HDP/S 0,16 0,18 0,20 0,22 0,24
2600 69 77 86 94 103
2650 73 82 91 100 109
2700 77 86 96 106 115
2750 81 91 101 111 121
2800 85 95 106 117 127
2850 89 100 111 122 133
2900 93 105 116 128 139
2950 97 109 121 133 146
3000 101 114 126 139 152
3050 105 118 131 144 158
3100 109 123 136 150 164
3150 113 127 141 156 170
3200 117 132 147 161 176
3250 121 136 152 167 182
3300 125 141 157 172 188
3350 129 145 162 178 194

Souhlas mezi vypočtenými a skutečnými hodnotami byl ověřen regresní rovnicí

Skutečnost = 1,0001 * Výpočet s koeficientem determinace 0,966.

S pozdravem
04. 08. 2010 | 19:23

jarpor napsal(a):

Přírodovědec

Měl jsem dnes perný den, nicméně nemohu jen tak nechat Vaše repliky kolem půl jedenácté letního času v časovém pásmu České republiky... ( mimochodem, všiml jste si toho smajlíka za oním ... kdy se zdraví "hezký den" ? ) "PRO VÁS, PRO VÁS"... !!!

Tak jak vidím, pan přírodovědec je názoru, že ON si "rýpnout" může, a s oblibou to činí... a ostatní jsou "rádi", že si "rýpne", ale když se "rýpne" do NĚJ, tak jej to pěkně rozhodí... no co si to tu kdosi, nýmand jakýsi... dovolil, "rýpnout" si do mne !

Napsal jsem, že Emissary na Vás není hodný. A zkopíroval, čím není hodný... "Ekonomický analfabet vklíněný do přírodovědeckého.."
Realistickým a břitkým jsem nazval mimo jiné ono "opření si Emissarových vidlí"... ( nebylo tm třeba zasraných vidlí...)

Dostalo se mi nikoliv břitké odpovědi, ale hulvátského označení - křiváka. A že potřebuji se opřít o silnějšího...
Přírodovědče, jděte s takovou argumentací k šípku... Emissary nepotřebuje mne a já nepotřebuji jeho, Váš vztah s ním mne moc nezajímá, kde píšete, že lže nelze z mé strany ověřit a nenám důvod Vám slepě věřit... Konečně i já jsem Vám napsal že jistým výkladem jste lhal... a jen Vy a já víme, kdo je blíže pravdy.

Dal jsem palec nahoru replice jako celku, kdy stejně jako Emissary vnímám Vaše poučování, mentorování, rozbory vět, nejen mých ale i jiných přispívatelů... piplání se ve významech, jaké Vy tomu psanému dáváte a který nebyl míněn pisatelem.

Za všechny ty rozbory k mému jeden příklad :
Na moje : "Mé "méně je někdy více" není dostečně vědecké. Uznávám. Doufám, že Vás to od šviháka potěší. Užijte si to."

Jste replikoval Vámi vymysleným významem :

"Bohuzel k argumentum zase nic nemate. Kdo je mene nez analfabet? Vy?"

Kdybyste se podíval na mou první repliku ke Kohoutovi to "méně je někdy více" byl můj souhlasný postoj k tomu, že v určité daňové úrovni nižší daně dají větší výběr, jako mám i v tom, že např. nižší marže více prodaných výrobků může znamenat vyšší příjem, než větší marže z méně prodaných...
Ale neomylný přírodovědec si dá význam svůj... Kdo je větší analfabet ?!! A jak se při tom "vytočí", jak "odsoudí a tituluje" pisatele...

Doufám, že výše uvedené, Vaše vymyslené významové nesmysly také použijete ve Vaší výuce... ! :-))

Jste zahleděn do svých pravd, zahleděn do svých významových rozborů psaného. Fajn. Vaše věc.

Nemám nic co měnit na svém "palec nahoru" replice, kterou já bych, se svou jistou úctou a slušností k oponentovi, na rozdíl od Emissaryho, nebyl schopen. To mé nazýváte nejprve šviháctvím, teď křiváctvím.
Svým způsobem razanci, někoho poslat do prdele... považuji spíše za svůj handicap, k takovým, jaký v dnešních replikách jste předvedl Vy.

Nebudu se ničím bránit Vašemu hulvátsví. Máte na svůj názor o mé osobě právo.
Já na své názory, o Vás, taktéž.

Hezký večer
04. 08. 2010 | 19:33

Emisary napsal(a):

Vážení, všichni,

strčte si ty své analýzy někam do .... Za současného daňového systému ČR jsou naprosto neaplikovatelné. Jděte kousek dál, na Slovensko, tam to možná bude fungovat.

Je to jako kdyby se moucha snažila sežrat velblouda.
04. 08. 2010 | 19:36

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený pinusi,

o ekonomii asi nemáte ani potuchy.

HDP*sazba není žádný náhodně zvolený faktor.

Základní ekonomickou podstatou totiž je, že

Výběr daně = základ daně * sazba daně.

Máte něco proti tomuto elementárnímu ekonomickému vztahu? Tak sem s tím!

A jak bylo prokázáno u DPPO platí, že

ZÁKLAD DANĚ = 0,5381 * HDP – 966,25

s koeficientem determinace 0,9837

Důsledky a důvod proč se pak pro upřesnění sáhlo k dvoufaktorové lineární funkci si snad již domyslíte sám.

Pokud máte náladu, můžete provést analýzu systematických odchylek u mnou stanovených regresních rovnic a říci mi, které další faktory mají ještě základní vliv a jak se zlepší těsnost vztahů.

A můžete mi také poslat konkrétní výsledky analýzy platnosti analýzy Lafferových křivek na ekonomické problémy v Čechách.

Moje adresa je antoninhrbek@gmail.com

S pozdravem
04. 08. 2010 | 19:42

vlk napsal(a):

pinusi

nemíním se nijak vměšovat do vaší korespondence s přírodopiscem. Už proto, že věc pojímáte hodně teoreticky a já jsem praktik. Nicméně - pro mne platíte za jednoho z 5-ti nejlepších diskutérů a čtu vaš e texty velmi pozorně a splnou vážností.
Ale k věci. Pokud , když to zjednodušíme, chcete konstatovat křivka výběru daně má někde svoje minimum - pak jistě souhlas. Jenže nikdo, z důvodů komplexnosti a komplikovanosti funkc, jak jste sám popsal, neví , kde ono minimum je. Jestli třeba na 12% daně či na 65% .
Problém Laffera jako takového, ve vulgárním podání Kohouta a dalších pravičáků, je v jejich absolutním zjednodušení na postulát, že snížím li daně získám vyšší výběr.
A na naprosto účelové používání konkrétních argumentů. V daném případě navíc čísel, která hovoří zcela zřetelně proti této kauzalitě.
Viz naprosto. nesmyslné vysvětlení, proč laffer zklamal u DPFO v roce 2008.
Níc právě ve zprávách se vyjadřoval k cenám nafty i Procházka , analytik Cyrrusu: a jeho ázor - ano, máme vyšší spotřebku než okolí , s vyjímkou Němců. Jenž e doslova řekl, že za ty vysoké ceny VDĚČÍME TAKÉ PUMPAŘUM, kteří ny vyšší letní odběry reagovali zavedením vyšších marží. Jen tak je prostě možné aby diference na naftě mezi rakouskou a českou pumpou byla 4Kč / litr, přesto , že jejich spotřebka na litr je nižší jen o 2,7 Kč. A hlavně - jen tak je možné, že s e dnes vypaltí tankovat naftu i v Německu, kde je spotřebka stále ještě vyšší spotřebka než u nás. Viz http://www.weiterhilfe.de/b...
Nekorektní tedy není přírodovědec, ale zcela jednoznačně Kohout.
04. 08. 2010 | 19:57

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený vlku,

jen pro Vás!

Vyšel jsem z modelu, že průměrný výběr DPFO je roven součinu průměrného daňového základu a průměrné sazby daně

PVDF = PDZF * PSDF

Analýza ukázala, že mezi průměrným daňovým základem a průměrnou hrubou mzdou je platí v letech 1993 až 2005 velmi těsný vztah

PDZF = 0,6808 * PHMZ + 15575

(koeficient determinace 0,9936)

Poněkud složitější to bylo s průměrnou daňovou sazbou, kde je sice také přibližně lineární vztah na hrubou sazbu daně, ale těsnost poněkud menší, což je dáno především anomálií počátkem devadesátých let.

Nalezený vztah

PSDF = 0,8636 * HSDF + 0,0149

má koeficient determinace jen 0,9183

takže

PVDF = (0,6808*PHMZ+1555)*(0,8636*HSDF+0,0149)

s koeficientem determinace 0,9924

Vše na bázi 2001.

Velmi dobře funguje i zjednodušený vztah, že

Výběr DPFO/zam =1,6 * PHMZ - 0,0065*PHMZ*PHMZ

Zkoušel jsem i přímo dvoufaktorovou analýzu, ale tam se ztratil ekonomický smysl.

S pozdravem
04. 08. 2010 | 20:25

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Majka:
Zcela jednoduše proto, že má ke splnění mnoho požadavků a tak si najme pomocníky - přesně: koupí si pracovní sílu. Nic složitého k pochopení.
04. 08. 2010 | 20:35

Zbyněk Matyáš napsal(a):

Marcus:
"pokud odvadi v prumeru mene nez polovinu toho co zamestnanec, tak je neco spatne" Nikoliv, odvádí 3x více, odvody za zaměstnance jsou jeho odvody, nikoliv zaměstnanců. Oni si je jenom tak rádoby přivlastňují.
04. 08. 2010 | 20:37

vlk napsal(a):

Pane Hrbku
velmi děkuji!
04. 08. 2010 | 20:38

Majka napsal(a):

Z.M.
"Zcela jednoduše proto, že má ke splnění mnoho požadavků a tak si najme pomocníky - přesně: koupí si pracovní sílu. Nic složitého k pochopení. "

Já chápu, že bez si zaměstnavatelé najímají zaměstnance, protože by bez nich nezvládli splnění "mnoho požadavků". Jenže pokud by si na sebe ti zaměstnanci nevydělali, bylo by asi lepší těch "mnoho požadavků" nesplnit a přijímat jen tolik zakázek, které "podnikatel" zvládne sám, nebo snad někdo přijímá zakázky, aby na nich prodělal?
04. 08. 2010 | 20:49

Emisary napsal(a):

Ekonomický analfabet jednoduchých vzorců děkuje géniům nesmyslů.

Tak to je opravdu vážná frustrace. Rumcajs je výborná léčba. :)
04. 08. 2010 | 20:53

Emisary napsal(a):

A hned řeknu i proč.

To proto, že to nejde, zjistil jsem to již dávno. Stejně jako nejde vypočítat GO. V obou případech je množství proměnných skoro nekonečné. Lze jenom extrapolovat, jak to dělá Pavel Kohout, a i to s odřenýma ušima. :)

Zbyňku, zdravím.
04. 08. 2010 | 21:11

Rumcajs napsal(a):

T.Hrbek:

Hele Toníku. Vyhazujou mě od počítače a nemám čas si přečíst všechny repliky, ale :

VÝBĚR = 0,50514 * HDP * SAZBA – 883,898 * SAZBA

Vytkneme SAZBU a máme VÝBĚR= SAZBA (0,50514*HDP-883.898)

Pokud 0,50514*HDP = 883.898 nevybere se nic

Trochu divné ne ? A to i při 100 % sazby.

Já bych to Tondo ještě promyslel.
04. 08. 2010 | 22:22

L.B. napsal(a):

emisárče "odlooseruj" opět jinam. Včera ti to šlo výborně.
04. 08. 2010 | 22:29

Alex napsal(a):

Antonín Hrbek, vlk
Díky za Vaše diskusní příspěvky.
04. 08. 2010 | 22:36

Emisary napsal(a):

Rumci, bravo!

Já jsem ti věřil. Je to jen důkazem, jaké hovadiny tady ty "humanistické" mozky plodí. :)

Jeden blb vedle druhého, a takhle se množí celá staletí. :)
04. 08. 2010 | 23:02

stále rebel napsal(a):

Tušil jsem, že bude legrace, hned jak Rumcajs začal mluvit o rovnici.
04. 08. 2010 | 23:28

Marcus napsal(a):

to Zbyněk Matyáš:
pracoval jste nekdy? Z Vaseho prispevku usuzuji, ze mate predstavu, ze zamestnanec dostava plat jen tak, za nic.
Zamestnanec dostava plat za svou praci - ze sveho vydelku odvadi na duchody prumerne 6 tisic mesicne.
Stejne tak podnikatel dostava zaplaceno za to svoje vyrobky a sluzby. Ze sveho vydelku pak odvadi na duchody v prumeru necele 3 tisice mesicne.
Nastesti pro Vas tu bude vladnout p. Kalousek - pokud bude plnit svuj program, tak bychom se meli aspon trosku priblizovat Vasi predstave spravedliveho systemu.
04. 08. 2010 | 23:40

prirodovedec napsal(a):

Vazeni spoludiskutujici. Jsem rad, ze se diskuse dale rozvinula. Pokusim se postupne reagovat na vsechny, kteri mne oslovili. Nicmene uvodem v dalsim vstupu bych rad zareagoval na pinuse.

Je to vzdy svatek, kdyz objevi a bohuzel se zde aktivne projevi jen obcas a je to jak vyvolavat dzina z lahve :). Vetsinou si to zada silne zaklinadlo, ktere ho nadzvedne :) a dnes to asi byl ten "samansky Laffer".

Je radost zkouset celit jeho argumentum i proto, ze je to pro mne vzdy narocne. Tentokrat, zareaguji rad i proto, ze v uvodu ma jistou matematickou "diru". Ze ktere mam radost, protoze v reakcich na dalsi casti mozna povedu marny ustupovy boj.

Doufam, ze se zde jeste pinus objevi a bude mozne navazat. Naposledy jsme si takto povidali u jednoho Municha a moje posledni reakce uz zustala bohuzel bez jeho odpovedi.

Pro ty, kteri by si chteli pocist, doporucuji zadat (vlk, hrbek zvazte to) slova "pinus bloguje". Rozhodne pro mne promyslene a premyslive texty. Byl bych radeji zde za pinusovy blogy nez za kohoutovy.

Jeste jedna poznamka, ktera by mela poctive zaznit z hlediska historickeho vyvoje i s ohledem na to, ze pinus musi vedet, ze hraje jistou simultanku.

Jak nekteri vedi, nick prirodovedec se vetsinou objevuje z jedine IP adresy, ale delsi dobu se netajime, ze jej stale vice pouziva sehrana skupina vice odborne spolupracujicich ctenaru. Nejen "puvodni staricky prirodovedec" pusobici v zahranici (ten nam za to staricky da :) ale ma smysl pro humor) toho casu na cestach, ktery realizoval uz prvni obdobi vstupy pres "dokotora" (oznaceni diskretnim Carlosem V. - rovnez cestuje, byt jeho IP adresu nadale pouzivame - informatici jako my tusi jiste radu zpusobu jak), ktery vstupy vetsinou zprostredkoval i z duvodu, ze IP adresa puvodniho prirodovedce byla snadno k urceni a protoze byli v trvalem kontaktu, bylo to velmi snadne a doktor se rad bavi. Mnohokrat take doplnil lokalni fakta. K nim se behem casu pripojilo vice nas, jejich mladsich kolegu, kteri odborne spolupracujeme a sledovat zdejsi diskuse pro nas byla prijemna zabava. I pro ty kouzelne vyukove priklady treba od jarpora. :)

Cast z nas je v zahranici (trvale, dele i na skok), cast je v CR. Pouzivame profil puvodniho prirodovedce a snazime se respektovat jeho puvodni povestny styl i pristup k diakritice.

Nicmene jsme mladsi rozjiveni a moc si servitky na rozdil od tech starsich nebereme. Zajasili jsme my nad Tencovym svihakem i nad tim legracnim emisarkem.

Drzime vetsinou prirodovedcuv puvodni styl, pouzivame k tomu databaze a programy aj. viz vyvoj. Svatou trpelivost nasich cestujicich sefu ale zde nemame, byt se hlidame a sladujeme. To mozna vysvetli nektere reakce poslednich tydnu i zde. Nicmene zminene nenavistne vstupy a lhani druhych nas vede k nekterym reakcim, ktere pro nektere (i zminene) pusobi nezvykle nove. Cili prirodovedec neztratil hlavu, pouze omladl. :)Protoze vstupy sledujeme jiz dele a prihravame si, doufame, ze ti, kterych si vazime (vlk aj.) tuto jistou mnohohlavost prirodovedce prijmou vlidne. Tento text po souhlasu ostatnich sem vlozil dva, kteri jsou prirodovedcem v techto dnech.
04. 08. 2010 | 23:54

Emisary napsal(a):

Aha,

tak už vím, tři křiví přírodovědci. Ne, že bych to netušil, hnoji. :)
05. 08. 2010 | 00:06

Emisary napsal(a):

A jak vám mám teď říkat? Klon A, klon B či C? Já jsem jen

http://www.youtube.com/watc...

:)
05. 08. 2010 | 00:56

prirodovedec napsal(a):

Emisarku nezlob, treba pak dojde na Tebe rada, ale pinus je format a ty jsi jen ta nenavistna a ulhana bleska, jak jiste bude dolezeno citacemi tve mihalcem nesmazane nenavisti a nesmazanym lhanim. :)

pinus: Velke pozdravy. :) Od fanouska.

"Rekl bych, ze jste to s tou kritikou tentokrat prehnal. Zejmena toto: "Znovu se domnivam, ze to co prezentujete neni samansky Laffer ale korektni ekonometrie. :) ""

Z nastupu je zrejme, ze asi bude nutne dustojne couvat. Uvidime, jak to pujde. Pokud to ale Vas vyvolalo do diskuse, patri sebevedome zduraznit, ze to bylo skvele prehnani. :)

"Poporade. Na konceptu Lafferovy krivky neni nic samanskeho a obsahuje o trochu vice ekonomie nez si pripoustite."

Dobra, upresneme a rozvedme co se mysli samanstvim. "Samanskym Lafferem" je minen podle mne prilis zjednoduseny pohled na vztah vynosu a dani, casto podavany zde Kohoutem.

Doporucuji zajemcum vratit se k slavnemu Kohoutovi z roku 2007:

http://blog.aktualne.centru...

a tam doporucuji projit odkazy stareho prirodovedce (a jeho zdvorily styl :) ):
05.10.2007 02:00:29

a navazujici
05.10.2007 21:44:07
06.10.2007 11:49:16
06.10.2007 16:17:37
06.10.2007 16:19:30
06.10.2007 20:39:40
07.10.2007 13:57:36
07.10.2007 22:08:59

tam je samanisticky pristup dostatecne identifikovan i kdyz ne tak ustnate pojmenovan.

Nyni k samanismu vice - viz napr. podle

http://cs.wikipedia.org/wik...

coz je odkaz, ktery pouzivate ve svem blogu:

http://pinus.bloguje.cz/853...

cili jej povazujete zrejme za vystizny. Pokud povazujete za vystizny-hodny odkazu clanek o Lafferove krivce na ceske wiki, jiste nic nenamitnete proti anglickemu originalu:

http://en.wikipedia.org/wik...

Povestny obrazek hladke paraboly tam (ceska i anglicka verze) je naprosto matouci pro laiky jako treba rumcajs (hladkost, parabola, extrem uprostred intervalu) a vytvari falesna ocekavani. To se snad shodneme. Ale to by byl ode mne laciny argument.

Rovnez opatrna formulace ceske verze byva podle mne samansky zkreslena (viz dale):

"Lafferova křivka, pojmenovaná po americkém ekonomovi Arthuru Lafferovi, zobrazuje závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění."

Lafferova krivka tedy nepopisuje funkci vice promennych. Je to krivka, kterou dostaneme z vicerozmerne zavislosti na rezu (ne nutne pri konstatnich hodnotach ostatnich promennych, ktere vynos mohou ovlivnit).

Navic byva zjednodusene intepretovana, ze snizenim danove sazby se zvysi vynos, pokud jsme "za vrcholem" (a vira je ze casto jsme). Pokud si nekdo predstavi uvedeny slozitejsi vicerozmerny mozny model a je vychovavan matematickymi modely z tvrdych ved, tihne k tomu takove pouzivani zjednoduseneho modelu oznacit za samanismus nekterych ekonomu. Odtud to, co Vas zaujalo.

Vas cesky pramen k prikladum jeji pouzitelnosti uvadi:

"Studie Mezinárodního měnového fondu[1] rozebírá příčiny ruského úspěchu. Konstatuje, že vliv povzbuzení ekonomiky nízkých daněmi není v krátkém období prokazatelný, avšak zlepšení daňové disciplíny bylo prokázáno mimo veškeré pochybnosti. V roce před zavedením rovné daně (kdy platily tři sazby ve výši 12, 20 a 30 procent) Rusové přiznali jen 52 % svých příjmů. Po zavedení rovné daně to bylo již nejméně 68 %. Ruské daňové inkaso vzrostlo, protože administrativa se zjednodušila a motivace k únikům se snížila. Tato motivace se ale snížila i díky velmi ostré politice státu proti daňovým únikům a soudním monstrprocesům s údajnými neplatiči daní, jako byl i případ Chodorkovskij."

Zminen faktor "zostreni politiky statu".

Dale pro CR je uvedeno:

"Všechny tyto výsledky ale zdaleka nelze připsat pouze vlivu Lafferovy křivky, protože docházelo i k mnoha administrativním změnám, účinnější práci daňových úřadů, postupnému doladění a zpřísnění zákonů atd. Zároveň pokračoval rychlý hospodářský růst, rostl počet firem odvádějících daně, klesala nezaměstnanost a rostly průměrné mzdy."

Zmineny dalsi neuvazovane vlivy.
05. 08. 2010 | 01:20

prirodovedec napsal(a):

pinus: Jako schuzka danovych samanu pusobi vyliceni pribehu Lafferovy krivky:

"Origin of the term "Laffer Curve" The term "Laffer curve" was reportedly coined by Jude Wanniski (a writer for The Wall Street Journal) after a 1974 afternoon meeting between Laffer, Wanniski, Dick Cheney, Donald Rumsfeld, and his deputy press secretary Grace-Marie Arnett. In this meeting, Laffer, arguing against President Gerald Ford's tax increase, reportedly sketched the curve on a napkin to illustrate the concept."

Provokativne receno - nacrt paraboly podany vyukove pro studenty, a pak pro novinare a politiky, aby ideu pochopili, zacal diky sve pochopitelne medializovatelne jednoduchosti zit vlastnim neocon zivotem. Lze najit Wanniskyho clanek,

http://www.nationalaffairs....

ale ocituji, abych byl korektni odkaz na Laffera:

http://www.heritage.org/Res...

ktery radi pouziji jeho fandove.

Dalsi kriticke argumenty mne blizke nabizi znamy matematik a hadankar Martin Gardner, ktery na zneuzivani matematiky v ekonomii mival pifku (ekonomove podle neho korektne pouzivaji matematicky model, pak v touze jej aplikovat zapomenou na predpoklady jeho pouziti a nasadi jej na realitu bez vsi opatrnosti - to je ten samanismus).

en.wikipedia.org/wiki/Martin_Gardner

Takze proc samanismus Laffera? (byl minen v kohoutove pouziti!) Zkusme Gardnera:

http://www.amazon.com/Night...

ktery napsal esej:

In the next essay, "The Laffer Curve," Gardner continues his assault on the "voodoo economics" of the Reagan years as he presents his own satirical "neo-Laffer curve."

A poskytl neo-Laffer curve (vsimneme si, ze jzi tehdy zdal nick z aktualne :) ):

en.wikipedia.org/wiki/File:Neo-Laffer-Curve.svg
05. 08. 2010 | 01:23

prirodovedec napsal(a):

pinus: Na odkazy reaguje aktualne jako na spam, proto rozcleneno. :)

A na zaver slavny Mach (doporucuji pozornosti - ve svetle tohoto mi pristup kolegy hrbka opravdu pripada jako korektni ekonometrie)

cepin.cz/cze/clanek.php?ID=650

A ze Mach a Kohout maji sve protejsky i ve WSJ:

scienceblogs.com/goodmath/2007/07/a_laughable_laffer_curve_from.php

Vystizne shrnut Gardner:

"The Neo-Laffer curve

A harsher critique of the Laffer Curve can be seen with Martin Gardner's satirical construct, the so-called neo-Laffer Curve. The neo-Laffer curve matches the original curve near the two extremes of 0% and 100%, but rapidly collapses into an incomprehensible snarl of chaos at the middle. Gardner based his curve on actual US economic data collected in a fifty year period by statistician Persi Diaconis.

The satire illustrates the major fallacy commonly committed with the Laffer curve, namely the assumption that the middle is a smooth, concave function merely because the two extreme endpoints are well-defined. A realistic tax curve would most certainly not resemble a smooth parabola or even any other simple function, but rather a very complex curve with many peaks, valleys, and multiple local maxima. Inside the middle, a wide range of various economic factors confound any simplistic attempt at this interpolation.

As a pedagogical tool, a Laffer curve helps illustrate a specific application of the law of diminishing returns, where the inhibitory cost of taxes may eventually outweigh the increased rate of taxation, and thus led to a counterintuitive lower realization of tax revenue. However the Laffer curve should not be taken as a literal model for a tax revenue curve, especially in debates between relatively moderate amounts of taxation. It is in this context that the Laffer curve is often abused, taken as a serious model for tax revenue when it has little to no predictive value in debates between intermediary rates of taxation."

Takze proto zminen samanismus:
- pro odkazy vyse na prilisna zjednoduseni
- pro Kohoutovska zjednoduseni zde i drive v 2007
- jako provokace

Nyni k Weierstrassove vete. (Omluva za castejsi "vlkovske" preklepy - drive byl prirodovedec pozornejsi)
05. 08. 2010 | 01:25

prirodovedec napsal(a):

pinus: Snad ted projdou odkazy

http://www.everything2.com/...

everything2.com/title/neo-Laffer+curve
05. 08. 2010 | 01:27

Emisary napsal(a):

Jo, tak s tím počítám, ulhané klony.

Až zemřu, moje duše se povznese na vyšší úroveň existence a tělo nechám vám, abyste se mohli podívat pravdě do očí. :)

and lumps, říká vám reCapatcha.
05. 08. 2010 | 01:27

prirodovedec napsal(a):

pinus: TED TA VASE CHYBA u Weierstrasse:

Pisete dale:

"Aplikace Weierstrassovy vety na kompaktnim intervalu vyzaduje, aby funkce byla spojita."

TO JE TEN VAS drobny OMYL. Uvazujete pouze W. vetu z klasickeho kalkulu. Prehledl jste, ze jsem uvedl

"Korektni je tu diferencovatelnost nepredpokladat, spise polospojitost shora. Pak maximum podle W. vety vzdy existuje a je to korektni." 04.08.2010 11:08:10

UVADIM POLOSPOJITOST SHORA a verte, ze vim proc. Viz

http://en.wikipedia.org/wik...

http://books.google.cz/book...

Potom ovsem je Vase pasaz, ktera se mi VELICE libi: "Vime, ze vyber dane V(t) coby funkce danove sazby t bude nulovy, pokud bude sazba t=0 nebo t=1 (100%). Ovsem z ciste teoretickeho hlediska muze byt lim_{t -> 1} V(t) > 0."

Pak polospojitost shora neni zarucena, beru. Musim se s tim ale smirit? Zamysleme se oba:

"Rozhodne muzete napriklad sestavit ekonomicky model, ve kterem lide budou se zvysovanim danove sazby drit vice a vice a akumulovat vice a vice kapitalu tak, ze vyber dane bude pro t -> 1 stale rust, V(t) bude nespojita v t=1, a Weierstrass nelze aplikovat."

Ve Vasem modelu vidim jistou dynamiku (opakovane pouziti?) ale ignoruji ji. Predpokladate, ze Vase funkce V(t) je shora omezena? Zda se mi, ze by byt mela. Pak ovsem se mi zda, ze Ve vasem modelu pri zvyseni sazby z 0.99... na 0,99999... danovy platce ma dve moznosti: zaplati 0 od urciteho odsazeneho epsilon od 1 vlevo, protoze rozdil mezi limitni sazbou (na ose x) a 100% sazbou je pro neho stejny. Pak ale lze v tomto bode definovat funkcni hodnotu jako rovnou limite zleva a funkce je polospojita shora. Pokud je ukazneny a zaplati vse, pak ale lze dodefinovat to zvyseni i v 1, (klidne to doplnit rekvizici casti nebo veskereho majetku :], a tim vlastne opet dodefinovat polospojitost shora :) a Weierstrass plati v polospojite verzi.

Vsuvka: Oba vime, ze Weierstrass proti tradovane Rolleove vete umoznuje mit extrem v bode zlomu. Diferencovatelnost je zbytecne silny pozadavek Rolleovy vety.

"Samozrejme, ze lze argumentovat, ze takovy model narazi na fyzicke limity produkce (co se tyce objemu vyrobnich faktoru, tak jiste, ovsem vyrobni faktory take zahrnuji jejich zkvalitnovani, a tam zadne takove fyzicke hranice v principu nemusi existovat), ovsem proti takove kritice se lze branit tim, ze model plati pro jakekoliv plauzibilni danove sazby (treba az do vyse 99,9%) a zbytek je jen modelove zjednoduseni (jak vime, kazdy model je jen zjednodusenim reality)."

Ne zcela srozumitelne, ale zvazte, zda se vyse neshodujeme pouze jinymi slovy.

"Ekonomickou podstatou Lafferova argumentu je, ze onoho maxima funkce V(t) lze dosahnout pri realistickych a empiricky pozorovatelnych danovych sazbach. Je to tedy mnohem vic nez jen "slepa aplikace Weierstrasse". Z teoretickeho hlediska takove tvrzeni vyzaduje realisticky kalibrovany model, ktery onoho maxima skutecne dosahne pri realistickych sazbach. A to uz je ekonomie, nikoliv jen matematicka veta vyucovana v prvnim rocniku VS."

Zde odkazuji na ten Gardneruv pohled a diskreditaci Laffera napr. WSJ a jinymi pokusy }v CR Kohoutem a Machem).

Cili podle mne Weierstrasse lze aplikovat, ano po domysleni vyse diky Vasemu opomenuti polospojitosti.

Vadi mi prezentovana zjednoduseni Laffera i autorem pri snaze o jeho pouzitelnost (nacrty paraboly, predpokladana diferencovatelnost, unimodalita, jen funkce jedne promenne, cili vlastne funkce na rezu nadplochy) a ta je podle mne problemem i zde.
05. 08. 2010 | 01:58

pinus napsal(a):

Antonin Hrbek (1):

Udivuje me, jak casto pouzivate terminy "bylo prokazano", atd. v regresich na trinacti pozorovanich. Abychom si udelali obrazek, tak jsem zkusil zreplikovat vase regrese.

Treba toto vase tvrzeni:
"A jak bylo prokázáno u DPPO platí, že
ZÁKLAD DANĚ = 0,5381 * HDP – 966,25
s koeficientem determinace 0,9837"

Pouzil jsem malicko jine obdobi, 1997-2009 (protoze prave tahle data jsem mel). To by ale nemelo vadit, protoze vy tvrdite, ze vas vztah BYL PROKAZAN, a tedy musi (v ramci statisticke odchylky) platit pro libovolne odvetvi. Vzal jsem nominalni vyber DPPO ze stranek MF a nominalni HDP ze stranek, oboji prepocitane cenovym indexem na zaklad roku 2005 (nase konstanty se tak budou lisit, ovsem sklon nemuze, protoze obe strany jsou preskalovane tymz cislem). Z ekonomickeho hlediska je klicovy sklon u HDP, konstantu ted ignorujme.

A co vyslo?

ZAKLAD DANE = 0.314 * HDP - 577081

95% konfidencni interval pro sklon je (0,256; 0.372), tedy uplne mimo vasich 0,5381. Vami propagovany koeficient determinace je 0.915 (nize si ukazeme, proc je toto meritko v tomto pripade nesmyslne).

Jak je mozne, ze posunuti vyberu dat o pouhe tri roky znamenalo totalni zmenu vasi regresni rovnice? Toz mozna to nebude s ekonomickou robustnosti vasi regrese tak zhave. Spravnou ekonomickou velicinou pro zaklad DPPO jsou zisky pravnickych osob, nikoliv HDP. A zisky pravnickych osob jsou extremne procyklicke. Vhodnejsi ekonomickou velicinou, ke ktere vztahnout zaklad DPPO, je tedy spise rust HDP.

Pro zajimavost: Co se stane, kdyz vynecham jediny rok 2009? Ziskame:
ZAKLAD DANE = 0.243 * HDP - 353963
Cili vynechanim jedineho pozorovani dostaneme hodnotu sklonu 0.243, ktera ani nespada do vyse uvedeneho konfidencniho intervalu !!!
05. 08. 2010 | 02:37

pinus napsal(a):

Antonin Hrbek (2):

Takove vysledky dostanete, kdyz regresujete kratke casove rady. Schvalne si zkuste vynechat par pozorovani z vasich rad.

Jak tedy postupovat s trochou vice ekonomicke logiky? Vubec netvrdim, ze nize popsanym zpusobem ziskame neco rozumneho, je to stale bez modelu, ale alespon trochu korektneji:

Uvazujme toto:

ZAKLAD DANE / HDP = a + b*(rust HDP)

Preskalovanim zakladu dane hrubym domacim produktem odstranime hned dva problemy - s velikosti ekonomiky a s nominalnimi vs. realnymi velicinami. Je to standardni postup

Potom by melo smysl pouzit napriklad:

VYBER DPPO / HDP = a + b*SAZBA + c*SAZBA^2 + d*rust HDP

To vystihne potencialni tvar Lafferovy krivky (alespon jako aproximaci druheho radu, a budeme muset doufat, ze to lokalne postaci), procyklicnost vyberu DPPO (skrz velicinu rust HDP), a odstrani vasi velmi pofiderni alchymii s velikosti ekonomiky. Ostatne i vlk ucinil naprosto stejne pozorovani ohledne rustu HDP ve svych komentarich vyse.
05. 08. 2010 | 02:39

pinus napsal(a):

Antonin Hrbek (3):

Na zaver jeste vysvetleni, proc je pouzivani koeficientu determinace v tomto kontextu prinejmensim zavadejici (a spise nesmyslne). Jedna se totiz o typicky priklad "spurious regression" (neznam cesky termin, prelozit by se to dalo jako falesna regrese). Vysoky regresni koeficient vyjde, protoze na sebe regresujete dve veliciny, ktere obsahuji trendovou slozku (cast vysvetlujici schopnosti ma ekonomickou podstatu, ale vetsinu tvori prave existence dvou trendu). Tento vysoky regresni koeficient vsak vubec nic neznamena (a uci se to, nebo alespon ucilo se to, uz v prvnim semestru statistiky dokonce i na VSE). Radu dalsich prikladu naleznete zde:
http://163.117.2.172/jgonza...

Pro ilustraci muzeme napriklad odhadnout zavislost zakladu dane DPPO na objemu realneho exportu vyrobku zpracovatelskeho prumyslu z Jizni Afriky (tedy dvou velicin, ktere nemaji nic spolecneho):

ZAKLAD DANE = 5.97*(vyvoz JAR) + 30716

s koeficientem determinace 0.88 !!!

Uz vidite, proc existence trendu ve vysvetlovane i vysvetlujici promenne cini vas oblibeny koeficient determinace zcela irelevantnim? Vysoke R^2 jsme ziskali, protoze jak zaklad dane v CR, tak i vyvoz JAR v prubehu onech deseti let vydatne rostly.

Zkuste mene premyslet o R^2 a vice o ekonomickem a ekonometrickem modelovani.
05. 08. 2010 | 02:40

pinus napsal(a):

prirodovedec, vlk:

Nevim, jestli zvladnu na hodnotne prispevky odpovedet. I kdyby ne, tak ona kratka diskuse myslim veci prospela
05. 08. 2010 | 02:41

prirodovedec napsal(a):

pinus: "Nyni se dostavame ke druhemu problemu, a to prechodu od ekonomie k ekonometrii."

OK - proc jsem pouzil samanismus jsem snad dolozil. Zrejme mi za pravdu nedate, ale pouziti pouze f(x) na slozite souvislosti, zavadejici zjednoduseni, caste i u Kohouta a zminky mnou oblibeneho Gardnera o voodoo mne k tomu vedly.

"A obtiznost prokazani empiricke platnosti Lafferovy hypotezy spociva zejmena v tom, jak odlisit efekty vyvolane zmenou danove sazby od ostatnich efektu."

Souhlas.

"Z ekonometrickeho hlediska tedy je potreba do regrese zahrnout vsechny dulezite faktory ovlivnujici vyber dane jako kontrolni promenne, a sledovat pak marginalni dopady zmeny sazby dane na vyber dane."

OK zni rozumne.

"Z tohoto hlediska nechapu, jak jste dospel k zaveru, ze analyza Antonina Hrbka je "korektni ekonometrie"."

Asi jsem mel pouzit opatrneji krok ke korektni ekonomii. Pouzil jsem to jako kontrast k samanismu, ale predevsim mne potesilo zahrnuti dalsiho faktoru potom, co jsem si uzil malovani Machovych a Kohoutovych parabol. :) Ve srovnani s temi to pro mne je opravdu korektni ekonometrie. Byt vy jako ekonometr mate jiste jine predstavy.

"Vyber kontrolnich promennych musi byt diktovan ekonomickou logikou."

Musi nebo by mel byt? A je vzdy? nenajdu URCITE u Vas pripady, kdy se voli treba polynomialni model misto vicerozmerneho linearniho (Lafferova parabola) a neresi se to? Co ruzne predikce v casovych radach? Jste si jist, ze MUSI? Vezmu-li analogii s inzenyrskymi disciplinami, je prijemne, pokud je fyzikalni interpretace, pokud neni a model je odborne akceptovatelny pro svuj ucel, pouziva se. Nekdy ta intepretace prijde pozdeji ...

"Proc si Antonin Hrbek vybral prave HDP*sazba? Je to zcela nahodne zvoleny faktor."

Jak to vite? :) Podle Vas? Nemuze to byt proto, ze HDP je pro neho jakysi agregat a ze soucin predstavuje interakci? Vy faktorovou analyzu nepouzivate? Nebudu spekulovat, ale nabidl Vam svuj nazor a ja si pockam, zda se vecne domluvite.

"Vzhledem k tomu, ze mame 13 datovych bodu a radove vice potenialnich regresoru, pak prakticky kazda takova regrese nepodlozena ekonomickou teorii je jen data miningem (tedy nikoliv ekonomickou teorii)."

Ano. Nicmene bych upresnil "neni pokusem zamitnout obecnou teorii na konkretnim pripade", Vase tvrzeni se mi zda silne.

"To, ze panu Hrbkovi vysel vysoky R^2 (predpokladam, ze to je ona "spolehlivost"), je celkem irelevantni."

Inu statisticky mu to vysvetluje variabilitu na tech datech. Mozna nema ambici na obecnou teorii, ale hraje si s konkretnimi daty. Pripoustim, ze to podle Vas nemusi byt ekonometrie, Vy musite vedet, jak se definujete.

"Mylite se vsak v tom, ze to, o co se pan Hrbek pokousi, byste "nenazval puvodnim Lafferem"."

Proc? Posuzuji to formalne matematicky a predpokladam, ze jazyk matematiky pouzivate Vy ekonomove podle matematiku. Lafferuv model je zminena funkce jedne promenne, ktera je pro mne funkci na rezu (ne nutne nadrovinou kolmou k prumetne, ale i nadplochou podle zmeny dalsich faktoru) slozitejsi zavislosti.

Prave proto, ze na vyber dane pusobi spousta dalsich faktoru, pak ekonometricky odhad i toho "puvodniho Laffera" dalsi faktory v regresi obsahovat nezbytne MUSI."

Rad bych vedel jak. Jedna se spise o tu funkci na rezu, kde ten rez casto neni identifikovan, cili vlastne se pracuje s projekci a na te se udela odhad.

Pokud je Laffer neco jineho, pak ale prosim opravit terminologii, jak je Laffer prezentovan i ve Vasich odkazech i v jeho textu i dalsich citacich je Laffer "ta parabola" y = f(x). Nejak mi uniklo, ze NOVE je za nej povazovan ten vicerozmerny vztah.

"Prave diky tomu, ze Pavel Kohout tyto dalsi kontrolni faktory ignoruje, tak mu vychazi jeho "Lafferova krivka" mezi roky 1994 a 2008."

Coz je podle mne nekorektni, presneji zkresleni omezujici interpretace.
05. 08. 2010 | 02:49

prirodovedec napsal(a):

pinus: "O tom, jak slozity odhad tvaru Lafferovy krivky je, svedci problem, jak rozlisit hospodarsky rust vyvolany snizenim dane a hospodarsky rust vyvolany jinymi faktory. To, ze Lafferova krivka empiricky existuje, je bez diskuse."

Odhadu Lafferovy krivky, Gardnerovy neoLafferovy krivky nebo zavislosti vynosu na vsech potrebnych faktorech. Podle odkazu a klasiku je Laffer ta trivializace, podle Vas zrejme ta vicerozmerna zavislost.

Pokud odhadnete krivku na rezu tak naprosto muze dat falesne signaly. Vezmete si paraboloid z = -x*x - y*y, namalujte si vrstevnicovy graf a chvili jej rezejte tak, ze si budete malovat ruzne krivky. Po chvili zjistite, ze Lafferova krivka na rezu muze nabizet maximum, ale pri pokusu je aplikovat pri opusteni rezu muze nesledovat cokoliv. Cili tak jako v tomografii, k poznani potrebujete z rezu poskladat 3D obraz organu tak i zde 2D obecne nestaci.

"Slozitou otazkou je, jak daleko (pri jake vysi danove sazby) se onen vrchol krivky nachazi."

A kolik tech vrcholu je, jake jsou tam mozne skoky, ...

"Problemy, ktere jsem nastinil, jsou jen slabym odvarem toho, jak tezky onen problem empiricky je."

S ohledem na ne-dostupnost relevantnich dat a slozitost vlivu se s Vami shoduji a pouze rikam s Gardnerem - vyukova idealizace, pri pouziti v realu zrejme samanstvi.

"Spise nez naivni regresni analyzy je mozna vhodnejsi pouzit robustniho ekonomickeho modelovani, jako napriklad Uhlig a Trabandt zde:"

Dekuji za odkaz. Priznam se, ze ZDE spise jsem pro pouziti naivni regresni analyzy se dvema promennymi, protoze je to radove krektnejsi a pripomina mi to ekonometrii nez Machovo a Kohoutovo zjednoduseni i ZDE.

Oboji je samozrejme Uhligovy vzdaleno prevelice. Hrbek mi ale pripada DALEKO korektnejsi. Nerozumim, ze to nevidite. :)

"Osobne si nemyslim, ze bychom se pro vetsinu obecnych dani siroce definovanych dani nachazeli na klesajici casti Lafferovy krivky, alespon ne dnes."

Viz take Uhligovy grafy?

"Ale pro uzeji definovane dane (treba ona spotrebni dan na naftu), kde je jednoducha substituce s produkty v zahranici, je velmi snadne se na klesajici cast krivky dostat. Jestli substituce probehne tak, ze lide kvuli vyssi DPFO budou mene pracovat (nebo budou pracovat nacerno), nebo tak, ze firmy kvuli vyssi DPPO odliji cast zisku do zahranici, nebo tak, ze nakladaky budou kvuli vyssi spotrebni dani platit v zahranici, je v principu jedno, jedna se o ruzne projevy tehoz ekonomickeho chovani (substituce drazsiho levnejsim)."

Ale je to o te puvodni Lafferove krivce a te podle mne trivializovane Kohoutove uvaze nebo je to spise o zohledneni vice vlivu (ala Uhlig). Ja se domnivam to druhe. Protoze efekt snizeni dane bude fungovat pouze tehdy, pokud okolni staty zachovaji konstantni podminky. Pokud je budou menit spolecne s nami, samotne snizeni u nas nepomuze. Je to proto, ze tato uvaha nezohlednuje ostatni faktory. Pokud je zohlednime, neni to Lafferuv model ale spise Gardneruv neoLafferuv, a tak by mel byt i zvan :).

"Co je ale hlavni, vase rozhorceni s clankem Pavla Kohouta se prelilo do nespravnych zaveru ohledne ekonomicke podstaty argumenty."

Jste si jist i po mych odpovedich? U Laffera si stojim na tom, ze autor opakovane prilis zjednodusuje a zde vydava neco za Laffera, ale opomiji souvislosti. (podobne k jim zminenym procentum, kde jste se nevyjadril) Ja dle pramenu nepovazuji za Laffera jakykoliv slozity vztah pro vynos dani, ale jim uvedenou puvodni zavislost.
05. 08. 2010 | 02:50

prirodovedec napsal(a):

pinus: Dekuji za nadeji na reakce.

Precetl jsem si reakci na Hrbka. Ja se priznam, ze jsem to cetl jinak, rekneme mene ambiciozne a ve svetle kohoutovych "blafu":

Na uvedenych 13ti bodech spocital uvedeny model. Uvital jsem, ze tam ma dalsi promennou. Cili PODLE ZDROJU to jiz neni Laffer (vy tyto modely zahrnujici dalsi promenne krome sazby Lafferem nezyvate - pokud to tak je, asi bych polemizoval jinak, ja jsem zvykly na to, ze Laffer je to f z R do R ne z R na ntou :) ). Nerika, ze mu na jinych bodech nevyjde jiny model. Predpokladam, ze i zasadne jiny. Nezminuje, ze model chce pouzit obecne (asi interpretuji jinak slovo prokazano :) ). Zminuje na muj dotaz, jak dalece by si troufl extrapolovat. Pochopil jsem, ze tak na dva roky. Pak asi je korektni dotaz (ja to nepocital) na Vas, jak vychazi ta predikce na dva roky? To asi snadno uvedete.

Chapu pak, ze pouziva koeficient determinace jako ukazatel pro sve vysvetleni variability na tech datech, byt je to podle Vas data mining. Mohu se ale mylit ve sve interpretaci Vasich pohledu.
05. 08. 2010 | 03:07

Rumcajs napsal(a):

Prirodovedec tady teda zase řádil. Je to tak dlouhý, že ani nevím, jestli někdo reagoval na zjevný nesmysl, který plodí Hrbkova rovnice.

I jsem tam někde zahlédl, že základ daně vypočítává pouze jako funkci HDP.
To znamená že vůbec nereflektuje daňový systém. Tedy to, co je možno z daňového základu vyjmout a co ne.

ZÁKLAD DANĚ = 0,5381 * HDP – 966,25
pak tedy HDP = (ZD+966,25)/0,5381

Přeloženo HDP závisý pouze na základu daně. To je opravdu odvážné tvrzení !
05. 08. 2010 | 07:47

prirodovedec napsal(a):

Rumcajs: Tvoje reakce jsem zahledl i Tvuj triumfalismus nad nulovym bodem Hrbkovy regresni funkce.

Kazdy model ma obor platnosti, to prece znas ze strojariny. Over si nejdrive, zda v nem ten nulovy bod lezi. Hrbek zminoval, ze predikce by se dopustil do 20% rozpeti hodnot argumentu. Ja bych byl stridmejsi.

Cti pinuse pozorne. V teto oblasti je to naprosto jina liga nez ty. To snad vidis. Navic zdvorila. Davno reagoval pred Tebou. Jasnym arguemntem.

Ekonomove podle mne pracuji se zjednodusenimi, veri jejich lokalni platnosti a casove podminenosti.

Tvoje: "Přeloženo HDP závisý pouze na základu daně. To je opravdu odvážné tvrzení !
05.08.2010 07:47:04"

bych parafrazoval tim, co tvrdim:

Prelozene pouziti Laffera Kohoutem je, ze vynos zavisi pouze na sazbe dane. To je opravdu odvazne tvrzeni. :)

Pripada mi tedy, ze nase stanoviska jsou blizka.
05. 08. 2010 | 08:23

Rumcajs napsal(a):

prirodovedec:

Hele ligouši, a kdo tu něco takového tvrdí ?

Se mi zdá že seš jedinej, kdo tohle tvrdí.

Kohout tvrdí že to záleží "I" na sazbě daně a starej Leffer to samý. Řeší to pouze závislost sazby a výběru a ostatní prvky jsou status quo.

Pokud měníš ostatní podmínky, pouze posunuješ křivku.
05. 08. 2010 | 08:44

SuP napsal(a):

Pánové -
(DLE MÉHO - přírodovědče) se tu bavíte iracionálně. Z Vaší debaty (PRO MĚ - přírodovědče) vyplývá, že jak Laffer, tak celá ekonomie popisují jevy a stavy, které nastaly. Na ně vytvoří matematické modely, které tyto jevy v určitém omezeném rozpětí zcela přesně popíší. O tom pak několik dalších let debatují.
Uniká jim jeden zásadní poznatek. Totiž to, že pro BUDOUCÍ vývoj se nic z těch modelů nedá aplikovat, protože vstupní parametry a jejich vývoj se nedá předpokládat. Například v ČR do něj vstupuje cca 5000.000 zcela nezávislých subjektů a jejich rozhodnutí.
Vrátím-li se k Lafferovi - zjistil, že zvedala-li se daňová zátěž, od jisté meze výběr dále nerostl. Snižovala-li se daňová zátěž, výběr někdy rostl. Nicméně spočítat, jaká by měla být ideální sazba daně se z toho nedá.
V praxi se to projevuje tím, že je-li složená daňová kvóta příliš vysoká, lidi mají větší tendenci k osírání a taky to dělají (například nechtějí daňové doklady za soukromý benzín). Je-li dańová kvóta přiměřená, nestojí jim to za to, ani pumpaři nestojí za to se každého ptát:"Dańový doklad?" (Bony? Bony?). A výběr daní podle toho vždycky dopadne. Co se nevybere, to už nikdo nedohoní.
Na tohle nepotřebuji být ekonom.
05. 08. 2010 | 08:53

prirodovedec napsal(a):

Rumcajs: Kde Kohout tvrdi:

"Kohout tvrdí že to záleží "I" na sazbě daně"

kde "starej Leffer to samý"

Na Tvoje: "Pokud měníš ostatní podmínky, pouze posunuješ křivku."

Pokud posunujes, deformujes krivku, asi doporuceni opatreni podle puvodni krivky mohou pozbyt platnosti. Psal jsem pinusovi nahore.

Je to opet analogicke Tvym argumentum k Hrbkovi. Stejne k Lafferovi nepouzivas. :)
05. 08. 2010 | 08:54

Rumcajs napsal(a):

prirodovedec:

Ty tvrzení nejsou adekvátní.

Hrbek si proložil přímku pár bodama a tvrdí, že z toho dá usuzovat na změnu výběru.

Kdežto Laffer neříká nic jiného, než že méně někdy znamená více a že to má zhruba parabolický průběh.

Vnímáš ten obrovský rozdíl ?
05. 08. 2010 | 09:02

Rumcajs napsal(a):

SuP:

Nejde jen o osírání ale i vysírání se na to.

Kdo bude dělat zadarmo ?
Kdo bude dělat, když nemusí ?
05. 08. 2010 | 09:05

prirodovedec napsal(a):

Rumcajs: Muzes PRESNE citovat co ti dva a kde tvrdi? Tve parafraze jsou tve posuny a k nim nema smysl se vyjadrovat.

Zajima mne co tvrdi Hrbek a ne co PODLE TEBE tvrdi nebo udelal Hrbek a podobne pro Laffera.

Muzes pouzit me odkazy :) nebo mnou napsane. Me vnimani rozdilu vcetne caste ceske vulgarizace Laffera jsem popsal.
05. 08. 2010 | 09:10

SuP napsal(a):

Rumcajs -
Já už ne!
05. 08. 2010 | 09:13

Rumcajs napsal(a):

prirodovedec:

Např.***Vážený pinusi,

o ekonomii asi nemáte ani potuchy.

HDP*sazba není žádný náhodně zvolený faktor.

Základní ekonomickou podstatou totiž je, že

Výběr daně = základ daně * sazba daně.

Máte něco proti tomuto elementárnímu ekonomickému vztahu? Tak sem s tím!

A jak bylo prokázáno u DPPO platí, že

ZÁKLAD DANĚ = 0,5381 * HDP – 966,25

s koeficientem determinace 0,9837***

To je naprosto konkrétní výpočet.

P.S
Musím jít chvilku házet lopatou.Pak si dám frťana a když jinak nedáš, pročtu si Tě celýho.
05. 08. 2010 | 09:15

Antonín Hrbek napsal(a):

Vážený Pinusi,

teď trochu vážně.

Model vznikl ve snaze vysvětlit, proč se u publikovaných L křivek při konstantní sazbě systematicky zvyšuje výběr. To znamená, že nebyla dodržena podmínka ceteris paribus.

Model popisuje korelační souvislosti (o synchronisitě se snad nebudeme bavit), nikoliv funkční závislosti. Z tohoto důvodu byl používán kvadrat koeficientu korelace.

Modelm je popisný a neklade si ambice na to být teorií. Je to bilineární aproximace, platná v určitém rozmezí hodnot a jejiž předpovědní možnost je velmi omezená. Pro jiná období, zvláště když byla porušena podmínka ceteris paribus samozřejmě neplatí. Proto termín prokázán platí pro pouze pro období zkoumání. Používat pro ověření nalezeného vztahu období 1997 až 2009, tedy kdy došlo ke zvratu ekonomických podmínek proto nepovažuji za příliš šťastné. Jenom mne potěšilo, že jste našel Vámi popíranou souvislost výběru daně s HDP, i když s jinými parametry.

Také na vyjímání bodů mám své mínění. Trochu objektivní metodou je vylučování extrémních odchylek od normálního rozdělení. Ale subjektivní vyjímání bodů je porušením daných souvislostí

Také (v tom máte vážený Rumcajsi pravdu) neobstojí při extrémních extrapolacích ať již do minulosti nebo do budoucnosti.

Po důkladné analýze jsem se přiklonil jako k trendovému faktoru HDP a to z toho důvodu, že je operabilní součástí rozpočtových výslednic a úvah i statistik.A také vztah mezi HDP a výběrem daně je poměrně těsný.

A rozhodně nelze směšovat souvislosti (korelace) a závislosti (funkce), jak mi podsouváte, a nelze s regresním vztahem beztrestně matematicky manipulovat.

Mohl bych samozřejmě použít i jiný růstový faktor, například příjem podniků (přesněji právnických osob), tak jsem při analýze zjistil že (pokud jsem sehnal nějaká data), že příjem ve smyslu income je méně operabilní a méně těsný a ve smyslu profit (což by bylo výborné) velmi obtížně na národohospodářské úrovni zjistitelný. Také jsem nepozoroval, že by byl součástí rozpočtu.

Myslím, že polemiky bylo již dost a že určitá její část vyplývá z nedorozumění. A on je přece jen trochu rozdíl mezi teoretickou matematikou, teoretickou ekonomií a praktickou ekonomií.

S pozdravem
05. 08. 2010 | 09:18

stále rebel napsal(a):

Vývoj HDP a daňové sazby.
Veličiny, které si žijí svým vlastním životem. Grafy a hodnocení ČSÚ.

„Pokud sledujeme změnu (nikoli tedy výši) této daňové sazby po letech, je patrná jistá – nikoli však významná - závislost ekonomického růstu podle meziroční změny nominálního HDP. Platí zde však výhrady o výrazných „nedaňových“ vlivech na počátku druhé poloviny 90. let a také od roku 2008 (zmíněné v odstavci výše). Mimo nich však např. od roku 2004, kdy stabilně klesaly daně z příjmů právnických osob, zaznamenala česká ekonomika zatím nejsilnější růst. Ovšem vlivy, které ho způsobily, neměly původ jen v oblasti daňové (země vstoupila do EU se všemi výhodami, které členství přineslo, vnější prostředí působilo velmi příznivě, aj.). Naopak lze zpochybnit strategii každoročního poklesu sazby daně z příjmů právnických osob v období 2004 až 2007 – během této silné konjunktury české ekonomiky byl státní rozpočet stále schodkový při enormních ziscích firemní sféry. Lze tedy usoudit, že snižování daní za těchto okolností nemělo ekonomickou logiku, když hospodářství rostlo tak rychle a schodky státních financí přetrvávaly. Šlo tedy zřejmě o motiv liberálně-ideologický, spíše než čistě ekonomický.„
http://www.czso.cz/csu/2009...$File/1154-09-KAP2.pdf
05. 08. 2010 | 09:25

prirodovedec napsal(a):

SuP: Prehledl jsem posledni vstup a reagoval drive na Rumcajse.

V mnohem s Vasim prispevkem nemam problem, vyhrady uvedu.

"SuP napsal(a): Pánové -
(DLE MÉHO - přírodovědče) se tu bavíte iracionálně."

V cem iracionalne? Doplnte, ze zbytecne PODLE VAS jak pisete, ztracime cas a nebudu mit vyhradu.

Naopak povazuji diskusi s vlkem, Hrbkem, zejmena pinusem a jiste i ted s Rumcajsem za zajimavou a hledacskou ...

Iracionalni je komunikace s "usvedcenym lharem od Hovorky" a "svihakem co se schovava za vypady druhych bez argumentace".

"Z Vaší debaty (PRO MĚ - přírodovědče) vyplývá, že jak Laffer, tak celá ekonomie popisují jevy a stavy, které nastaly."

Pinus Vam asi vytkne slovo "cela".

"Na ně vytvoří matematické modely, které tyto jevy v určitém omezeném rozpětí zcela přesně popíší."

Rekneme Hrbek.

"O tom pak několik dalších let debatují."

Rekneme pinus - ze to ignoruje ekonomicky pohled, ze to je data mining, ze to nelze zobecnit ...

"Uniká jim jeden zásadní poznatek. Totiž to, že pro BUDOUCÍ vývoj se nic z těch modelů nedá aplikovat, protože vstupní parametry a jejich vývoj se nedá předpokládat."

Tady asi s Vami souhlasit nebudou a reknou, ze zjednodusujete. O predikci uvazuji v urcitem rozmezi, atd.

Ja se zde k Vasemu priklanim v tom, ze pisu, ze jejich modely jsou tak zjednodusene a idealizovane, ze je maji daleko rezervovaneji pouzivat a interpretovat. Oni je interpretuji i zpetne (Kohout) a vysledky vlivem jinych faktoru "spurious regression" vydavaji za potvrzeni svych zjednodusenych uvah. To co vytyka v oblasti suprious regresiion pinus Hrbkovi (a pockam si na pripadny protiargument), podle mne plati daleko vice pro Kohouta a Macha viz me odkazy.

"Například v ČR do něj vstupuje cca 5000.000 zcela nezávislých subjektů a jejich rozhodnutí."

Tady asi pohovori o pouzivani agregatnich velicin. Zkratka integrace, uhrny casto vyhlazuji fluktuace.

"Vrátím-li se k Lafferovi - zjistil,"

PODLE VAS :) kdyz bez citace.

"že zvedala-li se daňová zátěž, od jisté meze výběr dále nerostl."

Jaky mel asi nazor na jine podminky? Ignoroval je, fixoval, pripustil jejich libovolnost?

"Snižovala-li se daňová zátěž, výběr někdy rostl."

OK ano soulad s jeho prikladyv mem odkazu na neho.

"Nicméně spočítat, jaká by měla být ideální sazba daně se z toho nedá."

Ano k tomu se Gardnerovsky priklanim.

"V praxi se to projevuje tím, že je-li složená daňová kvóta příliš vysoká, lidi mají větší tendenci k osírání a taky to dělají (například nechtějí daňové doklady za soukromý benzín). Je-li dańová kvóta přiměřená, nestojí jim to za to, ani pumpaři nestojí za to se každého ptát:"Dańový doklad?" (Bony? Bony?). A výběr daní podle toho vždycky dopadne. Co se nevybere, to už nikdo nedohoní."

Zni rozumne. Plati ale za urcitych vnejsich a dalsich podminek?

"Na tohle nepotřebuji být ekonom. 05.08.2010 08:53:21"

take jim nejsem.
05. 08. 2010 | 09:26

SuP napsal(a):

Přírodovědec -
Kdybych BYL ekonom, nepouštěl bych se do nich, neb bych si tím sral do vlastního hnízda. Asi jste si všiml, že strojaře taky hájím, byv jeden z nich.
..." Naopak povazuji diskusi s vlkem, Hrbkem, zejmena pinusem a jiste i ted s Rumcajsem za zajimavou a hledacskou ..."
No nevím. Hledat tam, kde se hledá od doby, co se lidstvo naučilo psát a pořád se nic konkrétního nenašlo..... Podle mě ztrácíte čas. Na druhé straně, je to VÁŠ čas a VAŠE ztráta, i když to (PODLE MĚ - přírodovědče) považujete za obohacení.
Už taky musím jít zase chvíli házet vídlema.....
05. 08. 2010 | 09:37

prirodovedec napsal(a):

SuP: Laffer je IDEALNE vyuzitelny v casti vyuky. REGRESNI modely jsou idealni k diskusi i pro strojare, kdyz meri. Diskuse dodava zajimave PRACOVNI namety, cili my uz zde vlastne "hazime vidlemi". :)

vlk: Dekuji, ze jsi se objevil. I za napsane.
05. 08. 2010 | 09:44

prirodovedec napsal(a):

jarpor: "Měl jsem dnes perný den, nicméně nemohu jen tak nechat Vaše repliky ..."

Dekuji.

"kolem půl jedenácté letního času v časovém pásmu České republiky..."

Pochopil, skvele. :)

"( mimochodem, všiml jste si toho smajlíka ...."

Dekuji.

"Tak jak vidím, pan přírodovědec je názoru, že ON si "rýpnout" může, a s oblibou to činí... a ostatní jsou "rádi", že si "rýpne", ale když se "rýpne" do NĚJ, tak jej to pěkně rozhodí... no co si to tu kdosi, nýmand jakýsi... dovolil, "rýpnout" si do mne !"

Prirodovedec SE DOMNIVA, ze NERYPE BEZDUVODNE. Dava k rypnuti argumenty, proc rype. Ze jarpor neporozumel tomu a onomu. Emissary a jarpor argumenty nedodali. Rypou zde bez nich. To je ten rozdil. Popsany.

"Napsal jsem, že Emissary na Vás není hodný. A zkopíroval, čím není hodný... "Ekonomický analfabet vklíněný do přírodovědeckého.."
Realistickým a břitkým jsem nazval mimo jiné ono "opření si Emissarových vidlí"... ( nebylo tm třeba zasraných vidlí...)"

Co jste napsal je uvedeno zde, vyse i u mne. Jak jste to myslel jste uvedl.

"Dostalo se mi nikoliv břitké odpovědi, ale hulvátského označení - křiváka. A že potřebuji se opřít o silnějšího..."

Dostalo se Vam odpovedi, jak to na mne pusobi. S dovetkem, ze jste byl vyse nez emisary.

"Přírodovědče, jděte s takovou argumentací k šípku... Emissary nepotřebuje mne a já nepotřebuji jeho,"

Pritakavate mu. Jeho vypadu bez argumentace, jak jsem rozebiral.

"Váš vztah s ním mne moc nezajímá, kde píšete, že lže nelze z mé strany ověřit"

Staci si precist diskusi u Hovorky jeho nesmazane vstupy (ty Mihalcem smazane uz ne). Lze to overit, je to napsano. I zde je uvedeno, kde lze a proc.

" a nenám důvod Vám slepě věřit..."

To po Vas nezadam.

"Konečně i já jsem Vám napsal že jistým výkladem jste lhal... a jen Vy a já víme, kdo je blíže pravdy."

Tyka se to vlka a Vas. Ja jsem Vam na to odpovedel citaci, ze vnimate neco jineho nez je mnou napsane. Vyhledejte si zpetne a uvidite sam, ze jsem drzel odstup. Neobvinuji Vas, ze jste vlka poslal s jeho pribuznymi do koncentraku, psal jsem a pisi, ze Vase formulace vzbudily u vlka dojem, ze tak cinite. Podle mne diky Vasi neohrabanosti ve vyjadreni nikoliv zamerne. Podobne se domnivam, ze pritakavate emisary i proto, ze nechapete podstatu napsaneho Kohoutem, mnou, emisarym ...

"Dal jsem palec nahoru replice jako celku, kdy stejně jako Emissary vnímám Vaše poučování, mentorování, rozbory vět, nejen mých ale i jiných přispívatelů... piplání se ve významech, jaké Vy tomu psanému dáváte a který nebyl míněn pisatelem."

Ano dal jste souhlas jako celku, cili jste souhlasil se vsemi nalepkami a vstupem bez argumentu k napsanemu. Ja to chapu, ulevil jste si. Neustale Vas opravuji, tak se to ve Vas nahromadilo.
05. 08. 2010 | 10:12

prirodovedec napsal(a):

jarpor: "Za všechny ty rozbory k mému jeden příklad :
Na moje : "Mé "méně je někdy více" není dostečně vědecké. Uznávám. Doufám, že Vás to od šviháka potěší. Užijte si to."

Jste replikoval Vámi vymysleným významem :

"Bohuzel k argumentum zase nic nemate. Kdo je mene nez analfabet? Vy?"

Kdybyste se podíval na mou první repliku ke Kohoutovi to "méně je někdy více" byl můj souhlasný postoj k tomu, že v určité daňové úrovni nižší daně dají větší výběr, jako mám i v tom, že např. nižší marže více prodaných výrobků může znamenat vyšší příjem, než větší marže z méně prodaných...
Ale neomylný přírodovědec si dá význam svůj... Kdo je větší analfabet ?!! A jak se při tom "vytočí", jak "odsoudí a tituluje" pisatele..."

Souhlasil jste s emisaryho oznacenim analfabetem diskutera, ktery dal argumenty. ted vysvetlujete, k cemu se Vase "mene znamena vice" vztahuje, ze je to argument. OK, kdy se postavite dalsim argumentum? Nebo se pro zmenu schovate za zada rumcajse? Pak Vam radim pinuse. On umi. Stal bych o to, abyste misto nalepek ZKOUSEL takto argumentovat.

Ted citace CELEHO Vaseho "mene znamena vice" vstupu:

"K čemu, když jste Kohoutovo ignorování a zjednodušování "rozsápal" sám... ?

Nějak mi v podvědomí něco našeptává - méně je někdy více... (Laffer tím našeptávačem určitě není... )."

Replika neni ke Kohoutovi jak pisete, ale k prirodovedci na volani vlka. Tak jste tam dal souhlas s Kohoutem a Lafferem, a pritom pisete, ze tim naseptavacem Laffer neni, ale mene znamena vice je ted podle Vas NOVE souhlasem s nim? :) :) I Vy filuto. :) Piste jasne, nebude problem se zpetnym dovysvetlenim.

"Doufám, že výše uvedené, Vaše vymyslené významové nesmysly také použijete ve Vaší výuce... ! :-))"

Ano, Vasi NOVOU interpretaci urcite.

"Jste zahleděn do svých pravd, zahleděn do svých významových rozborů psaného. Fajn. Vaše věc."

Bezesporu a mozna tech, kteri mi daji za pravdu a studentu, kteri Vas ocenuji. :)

"Nemám nic co měnit na svém "palec nahoru" replice, kterou já bych, se svou jistou úctou a slušností k oponentovi, na rozdíl od Emissaryho, nebyl schopen. To mé nazýváte nejprve šviháctvím, teď křiváctvím."

Ano. Pisete, ze byste nebyl schopen, ale davate palec nahoru - souhlasite. To je to, co vnimam, jako schovani se za druheho.

"Svým způsobem razanci, někoho poslat do prdele... považuji spíše za svůj handicap, k takovým, jaký v dnešních replikách jste předvedl Vy."

Zacalo to Vasim palcem.

"Nebudu se ničím bránit Vašemu hulvátsví. Máte na svůj názor o mé osobě právo."

Ktery opiram o Vami PSANE.

"Já na své názory, o Vás, taktéž. Hezký večer 04.08.2010 19:33:41"

Vim a pocitam s tim. Zvazte ale, zda neni ucty-hodnejsi se postavit do diskuse nekdy jako pinus. Jasne, srozumitelne, slusne podane a hluboke argumenty. Ne nalepky. ANo, kazdy si muze porovnat, jak prirodovedec reagoval na emisray, Vas a pinuse. A zamyslet se nad rozdily.
05. 08. 2010 | 10:12

Rumcajs napsal(a):

prirodovedec:

Než se do Tebe pustím, co kdybys mi vysvětlil, co je to základ daně ve vzatu k HDP.
05. 08. 2010 | 10:33

prirodovedec napsal(a):

neo napsal(a): 04.08.2010 13:17:55 Jednoznacne podana pravda, kterou nikdo nerozporuje. Zvazil bych slovo VZDY.

stále rebel: 04.08.2010 14:51:25
Vidim urcitou shodu.

Rumcajs: 04.08.2010 15:07:35 Hrbek tez - diky za jednotky.

Bublan: $04.08.2010 15:19:12 Take nazor. Samozrejme neoliberalni. V ramci lecby doporucuji Taleba :) a konzultace se SuPem a Rumcajsem.

Tenco: 04.08.2010 15:20:58 HEZKE :)

vlk: "Mimochodem – když s e oněčem chceme bavit, měli bychom vždy dávat fakta kompletní."
04.08.2010 15:33:56 PRO MNE BRILANTNI.

vlk: "No j osobně mám nepřekonatelný pocit , že mi Kohout mocně moči na nohy.. A tenhle člověk bud e v NERV 2… Nešlo by tam šoupnout nějakého pumpaře? 04.08.2010 15:34:45" SMICH SOUHLASNY

vlk: 04.08.2010 15:49:39 precetl jsem peclive.

Rumcajs: 04.08.2010 16:33:46 :) Nezaniklo, reagoval jsem.

Emisary: 04.08.2010 16:43:32 Konecne argument! :)

Dale Cooper: 04.08.2010 16:46:34 Strucne, vystizne, jako JC.

Dale Cooper: 04.08.2010 16:51:04 skoda, ze nerozvedeno.

vlk: 04.08.2010 18:42:13 :)

vlk: 04.08.2010 18:47:19 :)

pinus: JIZ JSME ROZEBRALI - DIKY.
04.08.2010 18:54:12

Emisary: 04.08.2010 19:11:47 :)

Antonín Hrbek: DIKY 04.08.2010 19:23:53

jarpor: VIZ DRIVE
04.08.2010 19:33:41

Emisary: 04.08.2010 19:36:45 VYSTIHUJE sam sebe AUTORA vstupu skvele

vlk: "Problém Laffera jako takového, ve vulgárním podání Kohouta a dalších pravičáků, je v jejich absolutním zjednodušení na postulát, že snížím li daně získám vyšší výběr.
A na naprosto účelové používání konkrétních argumentů.04.08.2010 19:57:34 DIKY
Antonín Hrbek: 04.08.2010 20:25:25 DEKUJI i Ja

Rumcajs: 04.08.2010 22:22:42 TREFNE - nabidl jsem odpoved.

Emisary: tak už vím, tři křiví přírodovědci. Ne, že bych to netušil, hnoji. :)
05.08.2010 00:06:31
POUZIJTE prsty obou rukou i nohou a budete blize pravde :)

prirodovedec: "Emisarku nezlob, treba pak dojde na Tebe rada," NETREBA

pinus: DIKY

Snad je na vsechny reagovano.
05. 08. 2010 | 10:44

prirodovedec napsal(a):

Rumcajs: Ptej se Hrbka a pinuse. Pro mne podil dvou datovych sloupcu, promennych.
05. 08. 2010 | 10:46

Rumcajs napsal(a):

prirodovedec:

Já myslel, že víš všechno.(Jako Rumcajs).

No já si myslím, že pinus k tomu přistoupil jako zdatný matematik a tuhle maličkost popminul zrovna jako ty.

Já si troufám tvrdit (Jako laik si to můžu dovolit), že = HDP.

P.S.
Viděl či slyšel jsi někdy atrologa nebo léčitele ? Ty zdatnější tě zahrnou přívalem vědeckáho výraziva, aby nabudili dojem serióznosti.

Nemáš u Tondy podobný pocit ?
05. 08. 2010 | 11:04

prirodovedec napsal(a):

Rumcajs: Nemam. Upresni.

Napsal celkem presne - matematik, teoreticky ekonom (pinus) prakticky ekonom (on). Hleda souvislosti, pouziva realna dostupna data, nezobecnuje (to si myslim, ze mu pinus opravdu podsunul). Ja bych to asi nedelal. A pouziva to stridme. Pripoustim, ze je zretelny rozdil mezi tim, co pise hrbek a pinusovym uhligem (z matematickeho hlediska). Pro mne je ale zasadni rozdil i mezi kohoutem a hrbkem. Prvni bavi, druhy hleda.

Neverim prilis pouzivani ekonometrickych modelu (makro) pro predikci, ale respektuji souvisejici matematiku a pokusy hledat opatrna vysvetleni.

Proc to na co se ptas a odpovidas si, je pro Tebe podstatne?
05. 08. 2010 | 11:12

Rumcajs napsal(a):

prirodovedec:

Přepíšu ti sem znova tu rovnici:

ZÁKLAD DANĚ = 0,5381 * HDP – 966,25

Pokud platí, že základ daně = HDP,.... pak... jistě nemusím psát sál.
05. 08. 2010 | 12:07

prirodovedec napsal(a):

Rumcajs: Ze zapisu neplyne zaklad dane = HDP. Zapis rika, ze je souvislost (viz co pise Hrbek PODLE NEHO). Na datech linearni. K tomu poznamky pinuse o spurious regression.
05. 08. 2010 | 12:28

Emisary napsal(a):

Rumci,

nevím, o čem se s tím klonem dohaduješ. Ten tomu rozumí jako červená myš inkoustu, kterým byla obarvená.

HDP je toková veličina a znamená roční přírůstek bohatství. To znamená, že třeba podle výrobkové metody lze v hrubých rysech prohlásit, že základ daně = ZD je právě to HDP. Např. výrobek je prodán za 4.500 Kč obchodníkovi, ten realizuje prodej konečnému spotřebiteli za 5.000 Kč. Náklady na výrobu byly dejme tomu 2.000 Kč. Vztah můžeme převést do tvaru HDP = (DZ+966,25)/0,5381 . Když dosadíme, dostaneme HDP = (2.500 + 500 + 966,25)/0,5381 = 7.370,84.

Nyní předpokládejme, že
DZ = 0, t.j. součet všech daňových základů všech podniků bude nulový. Čili přírůstek bohatství je také nulový, tím pádem i HDP. Opět dosadíme

HDP = (0+966,25)/0,5381 = 1.795,67. Sláva, firmy sice něco vyprodukovaly, ale jejich výnosy se rovnají nákladům, žádný přírůstek bohatství, tedy nulové HDP. Ale podle výpočtu je HDP 1.795,67 mil. Kč.

Sláva, takový perpetuum mobile bych také potřeboval. :)
05. 08. 2010 | 15:29

prirodovedec napsal(a):

Emisary: :))))) Psanym netknuty. :)))))
05. 08. 2010 | 15:57

Rumcajs napsal(a):

prirodovedec:

To z ničeho neplyne, ale obávám se že by mělo a tím je celý vzorec mimo mísu.

Emissary:

Ani s Tebou nemůžu souhlasit kamaráde. Kouknu se na to doma, ale HDP je suma veškerých statků a služeb vyprodukovaných v daném roce. Pak se to ještě komplikuje o státní investice atd, ale to nechám momentálně koňovi.(Ty asi mluvíš o růstu HDP)

... ale kouknu na to a pak se vymáčknu.
05. 08. 2010 | 15:57

Emisary napsal(a):

Rumci, jistě,

jsou tři metody, ale v podstatě o tomtéž. Vždy je to toková veličina a přírůstek bohatství.
05. 08. 2010 | 16:02

stále rebel napsal(a):

Pro Emisary.
Cituji:
„HDP je toková veličina a znamená roční přírůstek bohatství.“

HDP neznamená roční přírůstek bohatství, ale je to hodnota vytvořených statků v tom kterém roce. Bohatství je stavová veličina a přírůstek bohatství je to, co se vyrobí, ale nespotřebuje. Dále je potřeba si uvědomit, že H - hrubý znamená bez restitučních investic.
05. 08. 2010 | 17:21

Emisary napsal(a):

stále rebele,

což je totéž v jednom roku. :)

Ach jo, co tím chtěl básník říci? :)

Restituční nároky s tím nemají vůbec nic společného, ani náhodou. to jsou chyby minulých generací, které stát může odškodnit, ale nemusí, nemusí vrátit to, co předtím ukradl. :)
05. 08. 2010 | 18:58

stále rebel napsal(a):

Emisary, ty jsi bavič.

Blog již končí a tak jen k „restituční“, což znamená obnovovací a restituční investice jsou obnovovací investice. S restitucí znárodněného majetku to nemá nic společného.
05. 08. 2010 | 19:11

prirodovedec napsal(a):

Jeste nejsou spotrebovany vsechny postrehy z:

http://cs.wikipedia.org/wik...

Ale postupne se to dari :). Tokova, 3 zpusoby, prirustek, vyrobkova metoda, priklad ... :)
05. 08. 2010 | 19:13

Emisary napsal(a):

stále rebele,

kdo je tady bavič, co? :)

A kdy jsme si tykali?

A co jsou to "restituční investice?"

Marx tomu říkal nadhodnota. :)
05. 08. 2010 | 19:29

jarpor napsal(a):

Emissary

Zdravím a přeji hezkou debatu s klonovaným... :-))

Přírodovědec

Zas až po složitém dni :

Soudím, že platnost mého : "méně je někdy více" tedy opačně - Více je někdy méně... podáváte Vašimi replikami - včera i dnes...

Tak nějak jako vítězství génia nad hlupákem, dalo by se říci... u vědomí si páně Eisteina... všechno je relativní...

čímž si dovoluji skončit ... v očekávání rozboru nejen souvětí, a vět, ale i jednotlivých slov, slabik a možná i písmen...

Hezký večer
05. 08. 2010 | 19:42

Emisary napsal(a):

jarpore, zdravím.

Pěkný večer.
05. 08. 2010 | 19:49

prirodovedec napsal(a):

jarpor: Jsem rad, ze jste uz diskusi ukoncil. Kdo se zajima, udela si obrazek.

Dlouhe prispevky specialne pro Vas jsou nutne. Abyste jim mohl prozumet diky obsirnemu popisu a samozrejme i moznym manipulacim s mym textem ze strany nekoho, kdo by vyznam textu chtel posunout.

Jsem rad, ze si s emisarym rozumite. Nicmene neni s nim o cem diskutovat. Podarilo se mu krome vypadu zformulovat jeden argument.

Emisary: 04.08.2010 16:43:32 Konecne argument! :)
Podobne jako Vam s tim "mene je vice" posunutym ex post na kohouta :). Takze zase za nim stojite ve stinu. :)

A podivejte se, jak bojuje s rebelem, Hrbkem ... :) az odesli ... :)
05. 08. 2010 | 20:41

jarpor napsal(a):

Přírodovědec

"Kdo se zajima, udela si obrazek."

Souhlas. Konečně na něčem, řekl bych.

"Dlouhe prispevky specialne pro Vas jsou nutne."

Pro Vás naopak krátké. Nejlépe holé věty... a čekat, jaký význam jim přisoudíte. A pokusit se géniovi, snad se nebudete zlobit, že přiznávám Vaší osobě převahu... vysvětlit, že může - a taky že byl, v mnoha případech, význam míněn jiný. Že prostě souvislosti mohou být takové, že když replikuji k přírodovědci, může replika být "souhlasem" třeba s autorem blogu ... (viz ono komu, z čeho a s kým lze souhlasit v "méně je někdy více")

Nicméně - vezmu si příklad z rebela a Hrbka..

Hezký večer
05. 08. 2010 | 21:11

Emisary napsal(a):

Hrbek je nevinná oběť,
klon je inkvizitor.
05. 08. 2010 | 21:15

stále rebel napsal(a):

Pro Emisary.
Formulace na wiki (od prirodovedec), že produkt představuje přírůstek bohatství je chybná.

HDP (hrubý produkt) je to, co se vyrobí během roku. Bohatství je to, co vlastníme k určitému datu. Roční přírůstek bohatství je rozdíl mezi tím, co vlastníme na konci roku a tím, co jsme vlastnili na začátku roku.
Může to být i minusová hodnota.

Obnovovací (restituční) investice například u stroje jsou náklady, které představují jeho opotřebení v průběhu roku. Hovoří se taky o znehodnocení investic, které je potřeba novými investicemi nahradit. Investice, které to uvedou do původního stavu, jsou ty restituční.
05. 08. 2010 | 21:49

Emisary napsal(a):

stále rebele,

jediné, co je chybné, je Váš úsudek.:)

Bohatství je to, co vlastníme ke konci každého roku. A to, co během dalšího roku vyrobíme, se ziskem (daňovým základem) se k tomu přičítá, to se dá zdanit. :)

Pravda, stát je takový fiškus, že někdy zdaňuje i to, co se nevyrobí. O tom bychom si mohli dlouho povídat. :)

P.S. Omlouvám se za dalekonosnou odpověď, ale přišel kamarád, měl SW problém a chtěl ho řešit hned. problém a lá AutoCont. :)
05. 08. 2010 | 22:47

stále rebel napsal(a):

Uf, Emisary, není co dodat, jako vždy jsi geniální!
06. 08. 2010 | 00:50

pinus napsal(a):

prirodovedec (1):

Nemam bohuzel sebemensi moznost odpovedet na vse, co jste napsal(i), takze si musim vybrat. Preskocim veci, kde souhlasime, nebo kde rozpor vznikl mou neznalosti predchozich diskusi zde na aktualne.cz, nebo kde jsou rozpory pouze formalni.

1) Tvar Lafferovy krivky:

prirodovedec: "Nyni k samanismu vice - viz napr. podle
http://cs.wikipedia.org/wik...
coz je odkaz, ktery pouzivate ve svem blogu:
http://pinus.bloguje.cz/853...
cili jej povazujete zrejme za vystizny. ... Lafferova krivka tedy nepopisuje funkci vice promennych. Je to krivka, kterou dostaneme z vicerozmerne zavislosti na rezu (ne nutne pri konstatnich hodnotach ostatnich promennych, ktere vynos mohou ovlivnit). "

V tom blogu skutecne odkazuji na (opravdu pomerne nedobry, vcetne "dukazu" toho, kdo vsechno je na spatne strane Lafferovy krivky - a na ktere spravne upozornujete) clanek na ceske Wikipedii. Anglicka verze je mnohem lepsi, ale je tam stejny obrazek, ktery vam mozna vadi nejvice.

K tomu nekolik strucnych poznamek:

a) Na ceskou Wikipedii jsem neodkazoval proto, ze bych se ztotoznoval s parabolickym tvarem Lafferovy krivky. Je jen obtizne odkazat na nejake jednoduche vysvetleni toho, co to Lafferova krivka je, ktere by nemelo zadne chyby. Mea culpa, pokud si z clanku na Wikipedii lide odnesou zejmena ten tvar - pak je zrejme nutne odkazovat na neco jineho.

b) Ve svem blogu jsem myslim jasne ukazal, jak to s tou empirii odhadu tvaru je, vcetne toho, na ktere strane v realite jsme, takze ctenar meho blogu snad pochopil, ze ten parabolicky tvar je ilustrace a ze cesky a rusky experiment mozna neni az tak uplne evidentni. Tyto poznamky tedy beru spise jako vyzvu prepsat clanek na Wikipedii :-).

c) Parabolicky tvar skutecne vyjde z nekterych jednoduchych makroekonomickych modelu, ktere se vyucuji v zakladnich kurzech makroekonomie (sam takovy ucim). Tyto modely nemaji za cil nejak perfektne odrazet realitu, jsou to "toy models" ilustrujici mechanismus, a tak je to studentum i vysvetlovano (nebo by aspon melo byt).

c) Lafferova krivka je skutecne zavislost Vyber(sazba), tady jakasi projekce. Otazkou je, co se meni zaroven se zmenou sazby dane. To je obzvlaste v dynamickych ekonomickych modelech ponekud nejednoznacne. Mame brat jen okamzite efekty na ochotu lidi pracovat, tedy dopad napriklad jen v danem roce, nebo celou dynamiku, zpusobenou napriklad zmenou ochoty akumulovat kapital, tedy dopad na cistou soucasnou hodnotu budoucich danovych vynosu? Autor kazde studie, ktera se Lafferovou krivkou zabyva, to musi ujasnit (Trabandt a Uhlig tak napriklad cini). Ony zname "ceteris paribus" podminky jsou tady dosti dulezite.

d) Nejaky nazornejsi empiricky podlozeny tvar Lafferovy krivky je v podstate nesestrojitelny, protoze vse, co zname, je jen lokalni charakteristika. Extrapolovat daleko mimo stav (danove sazby), ktere v ekonomice v danem momente jsou, je nerealisticke. Lokalne urcit sklon krivky je preci jen o dost jednodussi (stale slozita) uloha. Proto jsou ilustrativni grafy Lafferovych krivek casto jen grafy vyplyvajici z teoretickych modelu, kde muzeme jednoduse urcit cely tvar a z povahy makro-modelu take vyplyva, ze budou krasne a hladke.
06. 08. 2010 | 04:38

pinus napsal(a):

prirodovedec (2):

2) Dekuji za osvetleni toho, odkud se vas nazor na samanismus bere. Vzhledem k tomu, ze sam ziju ve svete, ktery samanismu opravdu neholduje, tak zrejme obcas zapominam na to, ze existuje jeste jiny svet, kde to muze byt naopak. Rekneme, ze tvrdim toto: Ve svete KVALITNI ekonomie je Lafferova krivka korektne definovany teoreticky koncept. Empiricke overeni tvaru Lafferovy krivky je obtizne, nicmene vetsina ekonomu se shodne na tom, ze pro vetsinu siroce definovanych dani (zejmena prijmovych) se jak zeme EU tak USA nachazeji na rostouci cast i Lafferovy krivky, tedy ze s rustem danove sazby stat bude schopen vybirat vice dani (co se stane s celospolecenskym uzitkem, je jina otazka). Tato tvrzeni nemaji nic spolecneho se "samanskym" pristupem, ktery nijak neobhajuji.

Gardner rika z vetsi casti pravdu, nicmene protoze je provokater, tak musi zbytecne prehanet. Skoda. Machuv clanek znam, je to hruza.

3) Dodefinovani Lafferovy krivky pro t=1. Je to ciste abstraktni diskuse, ale to dodefinovani nemusi byt vzdy tak uplne dobry napad. Muze tim napriklad dojit k poruseni nekterych zakladnich vlastnosti racionalnich preferenci (nebudu zabihat do detailu). Dekuji za opravu s tou polospojitosti shora.

4) prirodovedec: "OK - proc jsem pouzil samanismus jsem snad dolozil. Zrejme mi za pravdu nedate, ale pouziti pouze f(x) na slozite souvislosti, ... mne k tomu vedly."

Z hlediska teoretickeho modelovani je pouziti f(x) (u mne to bylo V(t)) v poradku. Je to jen ujasneni, protoze tohle samozrejme vite. V teoretickem modelu (i v tom ekonomickem) muzu provest libovolny kontrolovany experiment - drzim konstantni hodnoty vsech exogennich promennych s vyjimkou danove sazby (proste zafixuji exogenni promenne jako parametry), posunu danovou sazbu, spocitam endogenni reakci, a mam vysledek. Samozrejme, ze vysledek zavisi na tom, kde ty ostatni exogenni promenne zafixuji, ale pokud neni reseni nejak citlive na tyto hodnoty, tak se nedopoustim velke chyby. V ekonomii je obvykle fixovat hodnoty exogennich promennych na strednich hodnotach stacionarniho rozdeleni.

Nez prijdete s protiprikladem, tak pripominam vyse uvedene "pokud" - vsechna tato tvrzeni jsou "model-dependent".

Z hlediska empirickeho odhadu se jedna o ony kontrolni promenne. Viz vas text a bod 6)

5) "Vyber kontrolnich promennych musi byt diktovan ekonomickou logikou."
prirodovedec: "Musi nebo by mel byt? A je vzdy? nenajdu URCITE u Vas pripady, kdy se voli treba polynomialni model misto vicerozmerneho linearniho (Lafferova parabola) a neresi se to?"

Jako velky zastance strukturalniho pristupu k makroekonomii rikam "MUSI". Jako svedek mnoha spatnych studii zalozenych na arbitrarni volbe regresnich funkci rikam "MUSI". I vy zrejme potvrdite, ze cim mene kvalitni data mame a cim mene jich je, tim vice budete tihnout k onomu "MUSI". A makroekonomie to s daty opravdu nema lehke. Pan Hrbek to s onim datovym problemem dohnal ad absurdum.

Jiste, i u mne na blogu naleznete jednoduche regrese bez strukturalniho modelu (blog neni odborny clanek), ovsem vzdy upozornuji na uskali a vzdy vysvetluji ekonomickou logiku. A nikdy bych nemohl jako pan Hrbek tvrdit, ze jsem pomoci regrese na trinacti bodech neco "dokazal".
06. 08. 2010 | 04:39

pinus napsal(a):

prirodovedec (3):

6) "Mylite se vsak v tom, ze to, o co se pan Hrbek pokousi, byste "nenazval puvodnim Lafferem"."
prirodovedec: "Proc? Posuzuji to formalne matematicky a predpokladam, ze jazyk matematiky pouzivate Vy ekonomove podle matematiku. Lafferuv model je zminena funkce jedne promenne, ktera je pro mne funkci na rezu (ne nutne nadrovinou kolmou k prumetne, ale i nadplochou podle zmeny dalsich faktoru) slozitejsi zavislosti."
ja: "Prave proto, ze na vyber dane pusobi spousta dalsich faktoru, pak ekonometricky odhad i toho "puvodniho Laffera" dalsi faktory v regresi obsahovat nezbytne MUSI."
prirodovedec: "Rad bych vedel jak. Jedna se spise o tu funkci na rezu, kde ten rez casto neni identifikovan, cili vlastne se pracuje s projekci a na te se udela odhad."

Viz bod 4). Ekonometricky experiment na empirickych datech musi nejak kontrolovat ony ostatni exogenni faktory, ktere v teoretickem modelu muzeme zafixovat, v realnych datech vsak nikoliv. To se dela prave pomoci vlozeni kontrolnich promennych do regrese.

Viz priklad s Ruskem na ceske Wikipedii, kde doslo zaroven ke dvema vecem: snizila se danova sazba a zprisnil se vyber dani. Pokud neni prisnost nejak kauzalne vyvolana snizenim danove sazby, pak ji lze povazovat za exogenni faktor. V teoretickem modelu bychom tedy prisnost nejakym zpusobem explicitne modelovali. Po vyreseni modelu bychom prisnost zafixovali na nejake hodnote (nizka/vysoka) a ziskame danovy vyber jako funkci danove sazby.

Ano, pro kazdou uroven prisnosti bude mit Lafferova krivka jiny tvar. Pro vyssi prisnost bude zrejme vyssi, ale vzhledem k tomu, ze nas zajimaji hlavne sklony (a i ty muzeme urcit jen priblizne), tak prvni aproximace bude vychazet z toho, ze se sklon s prisnosti nemeni. Aproximace vyssich radu vlozi do reseni nejake interagujici cleny, atd.

A ted k ekonometrii. Resenim tohoto modelu bude funkce vyberu dani V(sazba,prisnost). Prvni aproximace bude
V = a + b*sazba + c*prisnost + chyba
coz je regresni rovnice, kterou mame odhadovat na empirickych datech. Bylo by korektni odhadovat vami navrhovanou "cistou Lafferovu krivku", tedy
V = a + b*sazba + chyba ?
Nikoliv! Protoze na ruskych empirickych datech je sazba korelovana s prisnosti, bude druha regresni rovnice chybne specifikovana a koeficient b bude vychyleny.

Naopak, ekonometricky korektni rovnici je ta prvni. Lafferova krivka je vsak stale vztahem mezi sazbou a vyberem dane, ona prisnost v regresni rovnici pouze koriguje jine exogenni faktory, ktere by jinak predstavovaly "omitted variable bias".

Pokud chcete, muzeme nabidnout jeste jinou interpretaci. Lafferova krivka je V(sazba; parametry), kde mezi parametry patri i prisnost. Mohl bych pokracovat, ale uz to myslim je jasne.

7) prirodovedec: "Pokud odhadnete krivku na rezu tak naprosto muze dat falesne signaly. Vezmete si paraboloid z = -x*x - y*y, namalujte si vrstevnicovy graf a chvili jej rezejte tak, ze si budete malovat ruzne krivky.... vyukova idealizace, pri pouziti v realu zrejme samanstvi."

Podobnou diskusi jsem pred casem mel s nekym jinym. Ano, je mozne vytvorit protipriklady a matematicke modely, kde mnou vyse popsana fixace parametru nebude dobre fungovat a pro ruzne hodnoty parametru se bude V(sazba;parametry) prudce menit. Zde musime opustit matematiku a nastupuje ekonomie a nase presvedceni, ze rozvinute ekonomiky se chovaji dostatecne stabilne na to, ze takove experimenty a teoreticke modely maji smysl a empirickou relevanci. A jsem opravdu presvedcen, ze podobne (korektne udelane) analyzy na casovych radach ze zapadnich ekonomik maji svou informacni hodnotu, pokud se delaji obezretne a s rozmyslem.

Na druhou stranu prave proto jsem velmi kriticky k pristupu Antonina Hrbka - trinact let plnych strukturalnich zmen a revolucnich promen danoveho systemu je opravdu hodne malo dat a ja bych si na nic takoveho netroufal (ano, na blogu bych pro ilustraci nejake cary nakreslil, ale rozhodne by to nic nedokazovalo). Velmi me proto udivilo, ze jste prave pro takove carovani nalezl slova chvaly. Ano, Kohoutova a Machova (zejmena ta) analyza je jeste horsi, ale zas tak velka propast mezi nimi neni. Zkuste si treba promyslet, jaky je rozdil mezi vlozenim HDP*sazba na pravou stranu rovnice (Hrbek) a normalizaci danovych prijmu z DPPO hrubym domacim produktem nebo celkovymi prijmy statu (Kohout). Zjistite, ze tak velky rozdil to zase neni - zhruba receno oba pristupy koriguji danove prijmy o rust ekonomiky. Nic min, nic vic.

Male velmi pratelske rypnuti na zaver: Nehledejte si na ekonomii pouze Pavly Kohouty (abyste mel do koho rypat) a Gardnery (abyste nasel nekoho, kdo vam satiricky potvrdi, ze vase rypnuti je spravne), ale zamerte se hlavne na ty kvalitni prace. Je to mene legrace, ale ma to mnohem vetsi informacni hodnotu.

Moje prezdivka padla v nasledne diskusi jeste mnohokrat, ale na to uz nemam silu a cas reagovat :-).
06. 08. 2010 | 04:39

Rumcajs napsal(a):

Slíbil jsem se vymáčknout k vzorci:

ZÁKLAD DANĚ = 0,5381 * HDP – 966,25

Doma jsem nalistoval zjednodušené měření HDP nákladovou metodou, což je suma všech výdajů podnikové sféry mimo tuto sféru.

Tedy mzdy, renty,dividenty... a zisk. A ten zisk je asi onen daňový základ z této rovnice. No na první pohled jako naprostá kravina (tento vzorec) , se nakonec ukazuje, že to nebude až taková kravina.

Evidentně platí(pokud vůbec) ve velmi omezeném rozsahu, na druhou stranu o závislosti mezi HDP a ziskem podniku, nezávisle na daňovém systému (nebo jen minimální závislosti) jsem tu už taky psal. Myslím zrovna s rebelem.

Ta nezávislost je vcelku jasná. Většina daní, mimo daně DPPO, je nákladovou položkou v kalkulačním vzorci. Tudíž ať se děje co se děje, rozpočtář vše podškrtne a k sumě výdajů přičte cca 10 %, takže se dá říci, že v učitém rozmezí je zisk podnikové sféry zcela nezávislý na daních. Ovlivňuje jej pouze konkurence.

Tímto se Hrbkovi omlouvám, i když snahu o vytvoření funkční závislosti výběru daně, za pomocí dvou proměnných považuju spíše za dětskou kratochvíli.
06. 08. 2010 | 11:55

stále rebel napsal(a):

Génius Rumcajs zase vymýšlí kraviny.
Kdyby mne zajímal základ daně firem, použijí následující vzorec:

výběr DPPO / daňová sazba * 100

Ten zápis „ZÁKLAD DANĚ = 0,5381 * HDP – 966,25“
je zřejmě jen nalezení funkce vracející tuto hodnotu na základě HDP a dvou konstant.
06. 08. 2010 | 13:30

Rumcajs napsal(a):

stále rebel:

Jak ti to vysvětlit, aby ses zároveň neurazil ?
Budu na tebe vyjímečně hodný, páč oběd na který jsem si vydělal tím, že jsem pár sockám nazaplatil, mi neobyčejně chutnal.

Základ daně, neboli zisk firem,neboli rezidium nákladové metody výpočtu HDP má určitý podíl na HDP. To doufám chápeš.

Ten vzorec říká, že je to cca 50% HDP - 960 mld, což je dle mého velmi omezené tvrzení, ale to základní splňuje, a to, že je to vcelku nezávislé na dani.

Proč tomu tak je, to už jsem ti sna vysvětli. Ten tvůj vzoreček předpokládá znalost toho zisku, ale zde se vypočítává z HDP.

Kapiš to ?
06. 08. 2010 | 14:22

stále rebel napsal(a):

Pro Rumcajs.
Pokud znám několik bodů v určitém prostoru, jak je získám jsem uvedl výše, mohu se je pokusit proložit funkcí, která mi dává (zpravidla přibližné) hodnoty na nějakém spojitém intervalu.
To je podle mne tento případ.
Můj poslední příspěvek zde, jinak se musí obětovat prirodovedec.
06. 08. 2010 | 16:41

prirodovedec napsal(a):

Obetuje se. A zaroven napise podrobnejsi podekovani pinusovi (skvele - nazorove konvergujeme az na drobnosti ke shode), ale ted musi jeste vymyslet par inovaci, aby bagriste budoucnosti, kteri je zuroci, byli konkurenceschopni a meli i na socky a progresivni dane. :)

Prvni iterace pro rumcajse: Viz pinus. Viz Hrbek. Viz stale rebel posledni vstup. Hrbek opravdu vzal par bodu, napsal kterych. Nebyl takovy posuk jako kohout nebo mach, aby si hral s parabolickou (pripadne linearni) regresni funkci jedne nezavisle promenne sazba dane a se zavisle promennou vynos. Prolozil temi body regresni funkci 2 promennych a na zminenych bodech mu to vyslo hezky prolozene temi body (vysvetlil pres koeficient determinace temer veskerou variabilitu). Lze se tim zabyvat hloubeji (pinus, ktery varuje nadale pred jednoduchosti modelu, konkretnosti modelu vztazenou jen k tem datum a nepodlozenosti teoretickou a nezobecnitelnosti), ale podle mne se Hrbek omezil na dostupna data a udelal sice podle pinuse maly krok od kohouta, ale podle mne velky krok pro rumcajse - misto jedne promenne zohlednil i dalsi nezavislou promennou a tim zvyraznil to, ze je souvislost sazba a vynosy, ale neni to jednoducha zavislost. Podle pinuse jen krucek z pohledu ekonometrie, pro mne pro zdejsi diskutujici velky skok. Nicmene beru, ze to Uhlig citovany pinusem neni a ze dalsi krok podle pinuse by byl veleskok zde pro diskutujici podle mne.

Cili ten vztah bych NEPRECENOVAL. Nicmene jakykoliv rozbor je urcite pro premyslejicicho o nem prinosny - vyjasni si meze platnosti na ta data, zahlouba o smysluplnosti pouzitych promennych, aj. Proto rumcajse chvalim a doporucuji cetbu pinuse a dekuji stale rebelovi za pro mne celkem vystizne postrehy. A po pauze se vratim detailne k pinusovi jiz bez ambice na dlouhou debatu, ale s cilem dokoncit sladeni a ujasnit si, co vidime jeste ponekud jinak. Pokud pinus ted cte, muze moji lezerni glosu brat jako castecnou reakci na jeho prekvapeni, ze podle neho precenuji hrbkuv model. Vice za par hodin.
06. 08. 2010 | 17:53

Rumcajs napsal(a):

stále rebel,prirodovedec

Tak to jste mě fakt řekli novinu. A o čem tady drahnou hodinu hovořím,Marečku ?

Ježišmarjá, sedíte si snad na uších,nebo co?

Já vám tady píšu, že Hrbek si vzal pár bodů a proložil je přímkou a že to je kravina a z Vás teď vypadne tohle.

Děláte si ze mě prdel a nebo jste opravdu takový mišuge ?

Známe dva body na ose x, pak víme, že funkce bude mít i své maximum a vy to prokládáte přímkou !!!

P.S.

Prirodovedec, doufám, že neučíš nic technického, ale nějakou filosofii či podobnou blbost,páč jinak bych se bál vylézt ven.
06. 08. 2010 | 19:47

jogín napsal(a):

Díky, pane Kohoute. Diskuze na vašem blogu jsou vždycky úplně nejzajímavšjší. Jak se vám to proboha daří?
10. 08. 2010 | 14:11

kakao napsal(a):

Pane Kohoute umíte vůbec počítat? Český řidič kamionu by musel být osel, kdyby tankoval v cizině, jelikož při nákupu PHL v zahraničí si neodečte DPH.
10. 08. 2010 | 22:40

BETTER DEAD THAN RED napsal(a):

To přírodovědec: Nerozumím vašemu argumentu, že za menší objem daní může existence alternativi v možnosti nákupu benzinu na Slovensku.

Vždyt to je snad podstata Lafferovy křivky? Ze v případě příliš velké zátěže si spotřebitel či plátce, vybírá levnější alternativu. Tj. Slovensko nebo v případě DPPO ten daňový ráj.
12. 08. 2010 | 16:46

Levicový ekonom napsal(a):

"Většina publikací o Lafferově křivce se ovšem týká daní z příjmů. Také v tomto případě potvrzují údaje z českého ministerstva financí její fungování. Například v roce 1994 platila sazba daně z příjmu právnických osob ve výši 42 procent. Na příjmech státního rozpočtu se tato daň podílela 22 procenty. V roce 2008 činila sazba DPPO jen 24 procent, ale podíl této daně na příjmech státu vzrostl na 24 procent. Výrazně nižší sazba přinesla vyšší objem vybraných daní. Oranžoví ideologové ať si křičí, ale čísla jsou čísla."
Oranžový ideolog nekřičí, ale nevěří vlastním očím nad demagogií modrého ideologa. Každému alespoň průměrně ekonomicky vzdělanému člověku musí být jasné, že v době ekonomického růstu je víceméně irelevantní, jaká je zrovna sazba daně. Výběr bude vždy vysoký. Avšak samotná čísílka o tom, jak se prý vybralo víc než minulý a předminulý rok, nestačí. Musí se také počítat s tím, kolik by stát MOHL VYBRAT, pokud by ke snižování sazeb nedošlo. A výsledek? Jen za rok 2008 to byl výpadek ve státním rozpočtu v minimální výši 80 miliard! Ale o tom náš beletrista cudně mlčí.

"Jak je to se sazbou daně z příjmů jednotlivců? Kritici občas naříkají, že deficit státního rozpočtu byl způsoben zavedením rovné daně. Ano, je pravda, že objem vybraných daní v roce 2008 poklesl v porovnání s rekordním rokem 2007 o 5,4 procenta."
Nikoliv, pokles byl daleko větší, jen se do statistiky započítalo tolik, kolik se snížilo, bez toho, kolik mohlo být vybráno.
"Jenomže inkaso z přímých daní klesalo všude na světě – kvůli recesi. V září 2008 již recese postihla český automobilový průmysl a do vybraných daní se to pochopitelně promítlo."
Recese v roce 2008 byla od nás ještě nahony daleko. I Kohoutův guru Kalousek nás utěšoval, že krize nehrozí a navrhl rozpočet založený na 5 % růstu ekonomiky. Skutečnost je taková, že HDP začalo klesat už počátkem roku. Příčina? Kromě daňového populismu to bylo zaviněné i poklesem spotřeby. Na té se samozřejmě podepsalo zvyšování dolní sazby DPH a zvýšení některých spotřebních daní (helemese, jaktože se i tehdy na nich vybralo méně?). Nějaké první problémy u dopravních firem na podzim tak měly minimální vliv.

"U daně z příjmů fyzických osob (DPFO) lze navíc sledovat zajímavý efekt. O kolik zůstane lidem více peněz na výplatní pásce, o tolik více utratí a zaplatí více DPH."
Ano, ano, to je samozřejmě pěkná kohoutina. Daně se týkají především vyšších platových vrstev, kterým je DPH k ničemu. Takže když snížíme daně bohatým a zvýšíme DPH, bohatým se uleví, chudým se díky degresi přitíží. "Sledujeme-li součet vybrané DPH a DPFO, zjistíme, že je pozoruhodně stabilní v poměru k vybraným daním i v poměru k celkové výši hrubého domácího produktu."
No to je objev! DPH skutečně je stabilní, protože lidem tak nějak nezbývá, než si ty základní věci kupovat, i když jsou rok od roku dražší. Jenom si občané chudněte, hlavně když Pavlýk bude mít tleskat nad jedním ekonomickým úkazem. :D
"Veřejné rozpočty tedy na snížení mezní sazby DPFO neprodělaly."
Ano, neprodělaly. Jen se vyhodily z okna desítky miliard, ale co na tom, chudí to zaplatí na DPH.

"Z hlediska finanční stability státu je dobré vědět, že DPH je zdaleka nejstabilnějším zdrojem příjmů. Spotřební daň a daň z příjmů fyzických osob vykazují dvojnásobnou volatilitu neboli proměnlivost. Nejméně spolehlivým zdrojem je pak daň z příjmů firem, která je 4,4 krát volatilnější než DPH. Tyto údaje pocházejí z dat českého ministerstva financí z let 2002-2009, ale podobně to platí i jinde ve světě."
To není dáno tím, že by to byl zákon přírody a basta. To je dáno naprosto chybnou daňovou politikou, neschopností tvrdě stíhat vyžírky, žijící z peněz svých zaměstnanců a ještě si utíkajících do daňových rájů! Jojo, když někdo dneska nezaplatí nájem, je to zločinec a okamžitě je potrestán. Zatímco kdo je dneska pan velkopodnikatel, tak si uteče do daňového ráje a ještě je za to režimem podporován. Stačí se podívat na google a hnedka na vás vybafnou reklamy na off-shore companies.
14. 08. 2010 | 17:35

matematik napsal(a):

Argumentace Lafferovou křivkou je matematický nesmysl. Chceme-li zobrazit závislost výběru daní na procentu zdanění, vytvoříme křivku závislosti výběru daní na tomto procentu. Jestliže předpokládáme, že tato křivka je hladká a že nemusíme započítávat jiné vlivy, dostaneme automaticky výsledek na základě Rolleovy věty. Výběr daní je nulový při nulové dani a při stoprocentní dani. Někde tedy musí být maximum výběru daní. To je trivialita, o které nemá smysl diskutovat. Chceme-li se ovšem přiblížit realitě, musíme uvažovat, že danˇová zátěž je různá pro různé příjmové skupiny a definovat Lafferovu křivku pro každou skupinu zvláštˇ. Když se nám to podaří, můžeme očekávaný danˇový výnos dostat jako součet danˇových výnosů jednotlivých příjmových skupin. Lafferova křivka má ovšem jiný průběh pro různé příjmové skupiny. Padesát procent je likvidační pro skupiny s platem pod 15 tisíc, ale naprosto neublíží příjmovým skupinám nad sto tisíc měsíčně. V prvním případě bude danˇový výnos nulový, protože "kde nic není, ani smrt nebere". Ve druhém případě bude poplatník stále mít slušnou životní úrovenˇ, pokud se nepokládá za člověka, který má nárok na "falické symboly" jako červené Ferrari a kaviár denně k snídani. Jinak se ošem může stát, že si tento poplatník řekne, že převede svůj podnik do danˇového ráje a do státní kasičky nic nedá. To lze ovšem ošetřit velmi jednoduchým danˇovým zákonem:

"Kde sis ty peníze vydělal, tam z nich zaplatíš danˇ."

Pak už těm bohatým zbývá jen řev o tom, jak je stát trestá za jejich schopnosti a pracovitost. Pozoruhodné je ovšem to, že danˇové ráje jsou většinou pofiderní státečky, kterým je pak umožněno žít z práce lidí v úplně jiném státě. U´těk do Spolkové republiky či jiných solidních států by neměl pro podnikatele význam, protože tam by zjistili existenci progresivní daně a to dost ostré.

Všechny tyto diskuze jsou tedy absurdní, nebotˇ nejde o nic jiného, nežli udělení dalších výhod těm, kteří už je mají. Nemluvte mi o schopnostech a píli ve státě, kde dentista může s pomocí kamarádíčku zprivatizovat knižní velkoobchod za řádově miliony a prodat ho obratem za stovky milionů a aby dostal možnost dále projevit své schopnosti, dostane na starost privatizaci Cˇeské spořitelny za deset milionů. Američan by to komentoval slovy:

"Its a good job, just to get it!"

Je ovšem těžké vykládat ekonomům logické závěry ve státě, kde je matematika považována za něco, co nikdo nepotřebuje a čím přece nemůžeme adepty na funkce zatěžovat. Nehledě na to, že to, o čem se mluví jako o matematice ještě žádná matematika není, jsou to jen trochu lepší kupecké počty a učilo se to na gymnásiích už za Franze Josefa.
21. 08. 2010 | 13:22

MagWolant napsal(a):

Děkuji za dnešní HYDE PARK i když trochu nervózní. O všem se dá samozřejmě polemizovat, ale jste jeden z mála důvěryhodných ekonomů téhle republiky.
15. 01. 2011 | 03:10

LAURIELindsey napsal(a):

freelance writer
24. 06. 2011 | 06:35

car insurance virginia napsal(a):

you are really a just right webmaster. The site loading pace is incredible. It kind of feels that you are doing any distinctive trick. Furthermore, The contents are masterpiece. you've performed a magnificent job on this subject! <a href="http://invirginiaautoinsurance.com/">car insurance in virginia</a>
11. 08. 2011 | 06:12

loan napsal(a):

freelance writer
12. 08. 2011 | 07:47

best auto insurance rates napsal(a):

Great – I should definitely pronounce, impressed with your site. I had no trouble navigating through all the tabs as well as related info ended up being truly simple to do to access. I recently found what I hoped for before you know it at all. Reasonably unusual. Is likely to appreciate it for those who add forums or something, site theme . a tones way for your client to communicate. Nice task.. <a href="http://topautoinsurancerates.net/">lowest car insurance rates</a>
17. 10. 2011 | 13:55

Impertectap napsal(a):

http://www.francesaclongchamps.com/#9150, long champ pas cher
<a href=http://www.francesaclongchamps.com>www.francesaclongchamps.com/#9181</a>, longchamp
<a href=http://www.saclongchampspaschers.com>www.saclongchampspaschers.com/#3924</a>, longchamp
http://www.sacmainlongchamp.com/#1997, longchamp
http://www.saclongchampspaschers.com/#2935, longchamp
http://www.longchampspaschers.com/#8565, longchamp pas cher
18. 09. 2012 | 05:50

occurpornofot napsal(a):

tymoo <a href="http://www.cheapnfljerseysforsales.com">nfl jerseys supply</a> ,
khotk <a href="http://www.cheapnfljerseyswhole.com">cheap nike nfl jerseys</a> ,
iqdnc <a href="http://www.cheapnfljerseysofficial.com">nfl jerseys supply</a> ,
zccxp <a href="http://www.cheapnfljerseysofficial.com">www.cheapnfljerseysofficial.com/#9286</a> ,
fywqa <a href="http://www.cheapnfljerseysfactorys.com">www.cheapnfljerseysfactorys.com</a> ,
qdtwd http://www.cheapsnfljerseysoutlet.com ,
23. 09. 2012 | 06:24

tureUrgeligeW napsal(a):

 Fremstil dit eget Canada goose punge og håndtasker at en stor del mennesker indse den ene ting eksklusiv skulle du se med fhgth <a href=http://www.jakkercanadaparka.com>canada goose tilbud</a> ,
elementet og det er til resultat i vi planlægning udvikle at du helt sikkert Canada Goose jakke i øjeblikket . Skulle du være spørgsmålstegn at hjælpe undsætning restore en bekymring , din tillokkende måske være til spilde kmsxd <a href=http://www.parkajakkes.com>canada goose tilbud</a> ,
den faktiske forsøgt og underkastes afprøvning teknikker indenfor parka for tidsramme der vil præcis, hvad vist sig nyttig lige før mxuci <a href=http://www.jakkercanadaparka.com>www.jakkercanadaparka.com</a> ,
er passende igen . Du er svælge med en anden person som har en Sortering præcis hvem gqsrx <a href=http://www.jakkercanadaparka.com>canada goose tilbud</a> ,
anser at problemer kan være forudbestemt udvikle en klo . Har du forkyndt os for at betragter som mxnkm <a href=http://www.billigejakkers.com>canada goose tilbud</a> ,
de vistas Canada goose frakker af afvige sammen med realisere forståelse denne info at afhjælpe hzvai <a href=http://www.jakkercanadaparka.com>canada goose tilbud</a> ,
sammen med parka Sure vi har hjulpet i en stor mængde skjult tilgange .
03. 11. 2012 | 15:32

Diuhpaina napsal(a):

可能性 革新 また 革新 建築。 これらの多く <a href=http://www.cheapjapanuggboots.com>uggブーツ格安</a>, ディスク 動作 一般 に関して ストッキング販売 種類の異なるタイプの レコード と同様に 情報 加えて、 製品。 彼らは通常アール 一緒、追加 上品な 採用応用利用などと比べて http://www.salesuggbootsjapan.com 使用 を取得するためにを取得する 保守 エントリー 愛犬 鉛筆 hardrivesを書面で置く。 大部分が、は、個人である に役立つ 節約救う救う<a href=http://www.cheapjapanuggboots.com>ugg ブーツ 激安</a>,
で保存弱い 製品情報 採用再検出に取っ楽しむ 受け入れる これらの多く 安価 最大 犬のペン ハード·ディスク·ドライブ <a href=http://www.cheapuggbootssalejp.com>リンク</a>, 申し出を提供する本 信頼性、に加えて、様々な 一緒に 利益 と同様と一緒に加えてと安価経済価値 すべてに に関してと買い物消費者 しかも 、彼らは可能性がありますは利用のなさ使用適切 ストッキング データバンク <a href=http://www.cheapuggbootssalejp.com>uggブーツ格安</a>, と ために意図 消費者を得るために
10. 11. 2012 | 07:26

generic cialis napsal(a):

to make remarks about his prescriptions. And what, http://orderonlineviagra.org order online viagra or another basic salt of bismuth, being, loidal precipitants, but not by the alkaline, http://cialis-generic-online.net generic cialis tadalafil ical. The two may very well be prescribed, of this city, whom I take this opportunity to, [url=http://orderonlineviagra.org#8,82644E+25]viagra[/url], pensed exclusively by itself, in the form of, ble with arsenites, which reduce it to calomel, [url=http://cialis-generic-online.net#3,74983E+29]cialis prescription[/url], scribed alone, not only for pharmaceutical or, S. Use externally with swab. <a href="http://orderonlineviagra.org#86357">order online viagra</a>, the alkaloids are soluble in alcoholic media. Ant, Heroin. See Diacetylmorphine. <a href="http://cialis-generic-online.net#45637">tadalafil</a>, Paraphenetidin Citrate. Citrophen. Gives a red,
18. 01. 2013 | 22:38

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Almer Tomáš · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoš Ivan · Bartošová Ela · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Benda Jan · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Bobek Miroslav · Boudal Jiří · Brenna Yngvar · Bureš Radim C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Černý Jan · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Dienstbier Jiří · Dolejš Jiří · Drobek Aleš · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořáková Vladimíra F Fábri Aurel · Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Farský Jan · Fendrych Martin · Feri Dominik · Fiala Petr · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holomek Karel · Honzák Radkin · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrbková Lenka · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hudeček Tomáš · Hülle Tomáš · Hvížďala Karel CH Chlupáček Ondřej · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jarolímek Martin · Jašurek Miroslav · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Kislingerová Eva · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Vít · Klimeš David · Kohoutová Růžena · Kolínská Petra · Kopecký Pavel · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Králíková Eva · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroppová Alexandra · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Líbal Vladimír · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Novotný Martin O Očko Petr · Oláh Michal · Ondráčková Radka · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Paroubková Petra · Passerin Johana · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Pelda Zdeněk · Penc Stanislav · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pikora Vladimír · Pilip Ivan · Pixová Michaela · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš · Přibyl Stanislav R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Rath David · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Richterová Olga · Ripka Štěpán · Robejšek Petr · Rychlík Jan Ř Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobotka Daniel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Syrovátka Jonáš Š Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Škop Michal · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěch Milan · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Turek Jan · Tvrdoň Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Veselý Martin · Vhrsti · Vích Tomáš · Vileta Petr · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek W Wagenknecht Lukáš · Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zahumenská Vendula · Zahumenský David · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zlatuška Jiří · Znoj Milan Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy