Pavel Kopecký

24. 05.

Průzkumy bojem

Pavel Kopecký Přečteno 2414 krát

Čeští senátoři podali zkraje letošního roku ústavní žalobu na Václava Klause. Mnoho z nich poháněl čistokrevný populismus, snaha zalíbit se kvůli pofidérní prezidentské amnestii rozzuřenému lidu. Nebo zájem schystat si lepší vyjednávací pozici k brzkému sjezdu České strany sociálně demokratické, která má ambici získat napřesrok vládní odpovědnost.

Jak bezpříkladný krok horní komory dopadl, je známo. Zčásti se tak stalo proto, jelikož se zákrok vůči hlavě státu konal na poslední chvíli, vpravdě symbolicky. Kdežto starší, bezesporná obcházení Ústavy ČR zůstávala v aktuálním čase nevyužitá. Míním hlavně ignorování dvou právních verdiktů zpochybňujících možnost hlavy státu bez příčiny nejmenovat kvalitního uchazeče soudcem.

Daná zkušenost přišla na přetřes, když si Klausův přítel a nástupce v úřadu Zeman vynašel paralelní situaci, na niž si hned v počátku funkčního období otestoval, kam až může zajít. Nedobrovolným aktérem mocenské hry na vykolíkování veřejného prostoru se stal Martin C. Putna. Rusista, bohoslovec a katolický literární teoretik, jemuž vždy lahodilo úzce reflektovat politické mínky prvního z dosavadních českých prezidentů, Václava Havla.

Širší veřejnosti dosud málo známý pedagog i publicista Putna, jinak výstřední bojovník za práva homosexuálů, měl na návrh Karlovy univerzity obdržet profesuru pro obor sociální a kulturní antropologie. Což je titul předávaný od c. k. monarchie z rukou hlavy státu, leč ta se tentokrát „šprajcla“ formálně potvrdit akademické pocty. Velmi nahlas zvažovala, zda si druhdy ředitel Havlovy knihovny hodnost zaslouží. A to z důvodů blíže málo objasněných, více prý před případným soudem.

Pravých motivů ke skandálnímu počinu bylo pravděpodobně víc. Jednak mohlo jít o všimné radikálně pravicovým kruhům, co jsou blízké jeho hradnímu předchůdci i podporovateli v kampani. Nadto důraznému odpůrci veřejných manifestací gayů.

Důležitá je však také charakteristická vlastnost Miloše Zemana – mstivost. Nikdy nezapomíná svých věrných, nicméně ani neodpouští protivníkům, jemu i Klausovi vyčítajícím mimo jiné rusofilství. Tradičně tak „argumentují“ především bývalí milci páně Havlovi. Též po smrti své ikony zatížení kulturně-politickými stereotypy, co mnohokrát nezdravě poznamenaly vztahy Čechů k Ruské federaci, Číně, rozsáhlým oblastem Latinské Ameriky nebo Balkánu. Koneckonců i ke Slovensku.

A nejspíš proto to byl právě M. C. Putna, kdo si skutečně zadal s „Putinem“. Věrný zmíněné myšlenkové lince jej parodoval agitačním klipem k prvnímu přímému prezidentskému klání. S beranicí na hlavě, lahví vodky v ruce i zpěvem sovětské hymny na rtech „horoval“ za hlasování pro hlavního soupeře Karla Schwarzenberga.

Ubohým výstupem ve prospěch někdejšího Havlova kancléře a nynějšího ministra zahraničí se zřejmě přelil pohár. Zeman alias „Bimbo“ zvolil cíl, aby zahájil další „průzkum bojem“. Čímž tentokrát zažehl sud prachu. Krom jiného totiž poskytl od svého vítězství toužebně očekávaný materiál pro porážkou frustrovaná či skandálů lačná média. Skandalizační příběh antidemokrata byl na světě.

Už vícekrát ponížený prezidentský sok Schwarzenberg mohl odstartovat první předvolební strašení návratem totalitní éry Klementa Gottwalda. K obraně apolitičnosti vysokých škol vyzval také ambicemi poháněný rektor Jihočeské univerzity, jemuž nevadí, že pár týdnů předtím držel palce hrstce zákulisně řízených křiklounů. Nepřátelům krajských radních řádně zvolených za komunisty.

Záležitost se však naštěstí rychle vyvrbila. Pán Pražského hradu svůj nehezký „zkušební balónek“ nakonec, byť s výhradami, propíchl a věc utichá. Anebo ne? Putna, který v jednom textu tvrdil, že homosexualita je pro katolickou církev stejná výzva, jako býval heliocentrismus, si to nemyslí. Boj prý pokračuje. Což je vlastně další citace gurua: poraženého Karla Schwarzenberga.

Tento text je rozšířením komentáře, který vyšel ve slovenském deníku Pravda

17. 05.

Mladí a tendeční

Pavel Kopecký Přečteno 2685 krát

To, že papír snese všechno, se ví. Dodávám, že internet a nová média vůbec ještě víc. Příkladů máme kolem sebe množství větší než malé, větší, než by nám bylo milé.

Zářným příkladem nemusí být jen za sebe vystupující jedinci z lidu, kteří jsou šťastni již za to, že si jich někdo všimne. O pár koňských délek jsou ostudnější „koniny“ šířené do světa institucemi zaměřenými na profesní zpravování obyvatelstva. Nejlépe pak, když je produkují organizace na osm pádů skloňující objektivitu, službu veřejnému blahu či věrné připoutání k psí boudě demokracie bez nároku na misku Pedigree Pal.

Ale abych byl věcný, z poslední doby vybírám namátkou zkreslené interpretace nebo zamlčování klíčových informací o průběhu „zmezinárodněných“ občanských válek v Libyi nebo Sýrii. Na nich je mimo jiné vidět, jak Obama postupně prohrává svůj další boj – se zbrojařskou lobby…

Stran tupého, ba účelového přebírání výkladu významných událostí z rukou spřátelených zahraničních zdrojů u nás existuje nemalá tradice. Ne nadarmo se říkávalo: „Dočkej času jako Četka TASSu.“ Také dnes mívá naše mediokracie jasno. Kupříkladu ohledně Syrské arabské republiky víme přesně, kdo jsou ti zlí a kdo hodní hoši. Bez ohledu na fakt, že páteří povstalců jsou zástupy fundamentalistů odjinud. Skvadry neváhající užít chemické zbraně nebo v přímém přenosu pojídat srdce nepřítele.

Co se týká domácího dění, nejde přirozeně o něco tak do očí bijícího, ale také se někdy těžko dopátrat úsilí o objektivitu. Nepokrytá tendenčnost prýští třeba z rozeschlého sudu adorující se České televize. Copak není zvláštní, když si médium veřejné služby objedná u římskokatolické církve bohoslužby za svoji nezaujatost? Přitom dosud probíhá diskuze o naprosté neférovosti pravicí protlačených církevních „restitucí“. Pochybných samotnou koncepcí a nepřijatelných okolnostmi prosazení.

Kdo by se proto divil, že příběhu o srůstu zájmů ČT a kardinála Duky nechybí sladká tečka. Proslýchá se totiž, že ony dadaistické záběry mají být promítány studentům FAMU jako dokument svého druhu… Zřejmý doklad toho, kterak zdejší společnost bloudí v kruhu.

Glosu zveřejnily Parlamentní listy

Archiv článků: květen 2013

Průzkumy bojem

Mladí a tendeční

Blogeři abecedně