Rozezlenost lidí na vládnoucí, přesněji s arogancí a zacpanýma ušima panující kabinet Petra Nečase je větší než velká. Současně ale většina lidí nesvede překročit hranici soukromého projevu svého odporu. U nás tradiční bariéru, Velkou českou zeď laxnosti.

„Nápravu“ když tak nechávají na volby, nebo na svatého Nikdy. Nicméně každý, kdo korupčnickému systému kmotrů – srostlých se stranickými sekretariáty – alespoň navenek vzdoruje, je borec na konec. Nakonec ať si to zaslouží, nebo ne. Což je naivita, s níž se občas daří dobře čachrovat právě kvazielitám. Vždyť kupodivu podnes zakopnete o voliče, který si myslí, že Radek John přešel z vládní pozice do opozice proto, neboť až příliš nebezpečně ohrožoval nepravosti tak řečených dinosaurů.

Div ne heroj se stal z policejního prezidenta Lessyho, jenž se pořádně rozkmotřil s ministrem státní „CASY“ Kalouskem. Lid mu drží palce, byť jej do funkce prosadil kruh Víta Bárty alias Centrálního mozku lidstva (CML). Celého nakřivo a blízko Hradu.

Z několika egoistických důvodů se tudíž vrchního policisty zastal i další prezident, hlava státu Klaus. Aktuálně nebezpečný nepřítel Občanské demokratické strany a dlouhodobě jeden z nejvýznamnějších budovatelů porevolučních (ne)pořádků. V nich bývá Ústavní soud České republiky neslýchaně haněn jako „třetí komora“ parlamentu a spravedlnost či morálka vysmívány pro svou teoretičnost.

Záchvěv slávy sklidil, aniž zasel, i odvolaný ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Však také povede kandidátku své stávající partaje (původně člen svatouškovské ODA) do krajských voleb. Ale dobrá, mezi už řádsky proměněnými „kabinetisty“ náležel minimálně mezi ty, kteří svému ranku rozuměli. Přesněji: získali v něm formální vzdělání a/nebo se o něj systematicky zajímali dlouho před svým jmenováním. Což bývá v Nečasově vládě spíše výjimka, než pravidlo. Vzácnost, jež je žel dobře a často poznat na fungování správy naší vlasti.

JUDr. Pospíšil spoluformoval čunkiádu, na vršku kupky kompostu personálně upadající ODS vysedává léta, než přece jen se občas dala poznat určitá dobrá vůle k pokroku „v mezích zákona“. Byl rovněž dost vidět na veřejnosti. Nezřídka – zejména díky vazbám na moderátora Václava Moravce – prostřednictvím kamer veřejnoprávní televize. No nemějte ho rádi!

Teď jej nahradil opak, širší veřejnosti sotva známá tvář Pavla Blažka. Advokáta, jemuž byla vždy bližší moravská metropole než Praha a v ní nad pravicovou koalici milejší široké spojenectví s ČSSD.

Výměna na postu proběhla bleskově. Třebaže se ví, jak málo srdečné, Lesy ČR zarostlé chodníčky vedou mezi novopečeným ministrem a šéfem ódéesky. Pročež se hlavní příčina rychlé, leč nikoliv zcela nečekané rošády hledá v úsilí „neutralizovat“ brněnského nejvyššího státního zástupce Zemana. Nebo přinejmenším jeho návrh na povýšení ústecké návladní Lenky Bradáčové. Křišťálově průhlednou metodou „rozených machiavelistů“ má být bájné vyprávění o výběrovém řízení. Sám Blažek je jinak výslednicí „Konkurzu“, z nějž se však vytratil humor.

Shrnuta podtržena vypadá věc tak, že se před pravděpodobnými podzimními porážkami ODS personálně uspokojí další silná krajská buňka. Její pověřenec saturuje zájmy ekonomicko politických skupin stojících v pozadí Nečasovy partaje a nikdo nebude škodný. Až na ty voliče.


Krácený článek zveřejnil Brněnský deník Rovnost