Václav Klaus už už končí ve funkci hlavy státu poté, co byl takřka vším. Ne vším byl jistě rád, jenže to teď nepadá na váhu. Prostě odchází.

Jeho odcházení, provázené jurodivými urážkami autora „Odcházení“, nastává tak jako tak, jde jenom o míru jeho navracení. Jistého bohužel jako smrt. Někteří doufají v její ošálení žalobou pro velezradu (ta je zároveň varovným vzkazem Miloši Zemanovi), záležitostí jistě opožděnou a zejména mediální. Jiní třeba očekávají, že voliči Klausovi paměťovou „amnestii“ neudělí aspoň kvůli jeho novoročnímu dárku republice…

Představme si onen malý zázrak, kdyby Ústavní soud připustil, že se exprezident dopustil toho, z čeho jej viní. Zaslouženě by ztratil poslední zbytky svého veřejného kreditu a v reakci možná nakonec skutečně emigroval. Jak už kolikrát sliboval.

Nejspíše by se nabízela Ruská federace, kam kvůli vysokým, takříkajíc „socialistickým“ daním zamířil věhlasný francouzský herec Gérard Depardieu. Stejně jako Václav Klaus se sice dopustil nepřijatelných činů či výroků, a přesto dělá báječnou reklamu Putinově režimu „řízené demokracie“. Snad by tedy mohl i končící první občan České republiky – sám zapálený lyžař – přesídlit do Soči, kde finišují přípravy na zimní olympijské hry. Prohlásit se jejich maskotem…

Typem maskota je ale v reálu laxní i málo zdatný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Vzdor pokročilému věku nemíní ani on spouštět oponu, byť opakované výměny praporu mu nikdy potíže nedělaly.

S tím se potom zajímavě pojí úsilí jeho věrných zachovat alespoň část vybičovanosti stoupenců z prezidentské kampaně. Nejprve zazněly bizarní proklamace o ministrově případném přesunutí na post premiéra, leč především se objevila poměrně drzá snaha ustavit Fórum Karla Schwarzenberga.

Kráčí v podstatě o záměr vyrobit pro TOP 09 jakési satelitní občanské sdružení, marketingově vděčnou „líheň mladých a nadějných“, co bude nápomocna vytlačovat z pozic zbytkové občanské demokraty. Především však uzurpovat představu morálky v politice, mimo niž nemůže existovat nic jiného.

Pravděpodobně tak vznikne prostředí, odkud budou „nezávislé osobnosti“ varovat před nástupem komunistů 50. let, upozorňovat na „zadlužující a zkorumpovanou“ levici a především do nebe vychvalovat svého gurua. Lepšího člověka.

Slušní a poctiví lidé, jak dlouhodobě známo, volí jedině Karla. (Jinak řečeno: „Doleva, nebo s Klausem“.) Speciálně pak, když svými čerstvými promluvami o zkažených partajích navazuje na falešnou iluzi Občanského fóra. Na plakátech přece stávalo: „Strany jsou pro straníky, OF je pro všechny“. Tomu se, pane, říká občanský fór.


Glosu zveřejnily Parlamentní listy